Úřední věstník
Evropské unie

CS

Službeni list
Europske unije

HR

Řada L

Serija L

2024/1689

12.7.2024

2024/1689

12.7.2024

(1)

Účelem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu stanovením jednotného právního rámce, zejména pro vývoj, uvádění na trh, uvádění do provozu a používání systémů umělé inteligence (dále jen „systémy AI“) v Unii v souladu s hodnotami Unie, podporovat zavádění důvěryhodné umělé inteligence (dále jen „AI“) zaměřené na člověka a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), včetně demokracie, právního státu a ochrany životního prostředí, chránit před škodlivými účinky systémů AI v Unii, jakož i podporovat inovace. Toto nařízení zajišťuje volný přeshraniční pohyb zboží a služeb založených na AI, čímž brání členským státům ukládat omezení vývoje, uvádění na trh a používání systémů AI, pokud to není tímto nařízením výslovně povoleno.

(1)

Svrha je ove Uredbe poboljšati funkcioniranje unutarnjeg tržišta utvrđivanjem ujednačenog pravnog okvira, osobito za razvoj, stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu i korištenje sustava umjetne inteligencije („UI sustavi”) u Uniji, u skladu s vrijednostima Unije, promicati prihvaćanje antropocentrične i pouzdane umjetne inteligencije uz istodobno jamčenje visoke razine zaštite zdravlja, sigurnosti i temeljnih prava kako su sadržana u Povelji Europske unije o temeljnim pravima („Povelja”), uključujući demokraciju, vladavinu prava i zaštitu okoliša, zaštitu od štetnih učinaka UI sustavâ u Uniji, te podupirati inovacije. Ovom se Uredbom osigurava slobodno prekogranično kretanje robe i usluga temeljenih na umjetnoj inteligenciji, čime se države članice sprečava da nametnu ograničenja razvoju, stavljanju na tržište i korištenju UI sustavâ, osim ako je to izričito odobreno ovom Uredbom.

(2)

Toto nařízení by mělo být uplatňováno v souladu s hodnotami Unie zakotvenými v Listině, usnadňovat ochranu fyzických osob, podniků, demokracie, právního státu a životního prostředí a zároveň podporovat inovace a zaměstnanost a zajistit Unii vedoucí postavení při zavádění důvěryhodné AI.

(2)

Ova bi se Uredba trebala primjenjivati u skladu s vrijednostima Unije sadržanima u Povelji i trebala bi olakšati zaštitu fizičkih osoba, poduzeća, demokracije, vladavine prava i okoliša, a istodobno poticati inovacije i zapošljavanje te učiniti Uniju predvodnikom u prihvaćanju pouzdane umjetne inteligencije.

(3)

Systémy AI mohou být snadno zaváděny v celé řadě hospodářských odvětví a složek společnosti, a to i napříč hranicemi, a mohou být snadno v oběhu v celé Unii. Některé členské státy již zkoumají možnost přijetí vnitrostátních pravidel, která by zajišťovala, že AI bude důvěryhodná a bezpečná a že bude vyvíjena a používána v souladu s povinnostmi v oblasti základních práv. Rozdílné vnitrostátní předpisy mohou vést k roztříštěnosti vnitřního trhu a mohou snížit právní jistotu pro provozovatele, kteří systémy AI vyvíjejí, dovážejí nebo používají. Proto je třeba zajistit jednotnou a vysokou úroveň ochrany v celé Unii s cílem dosáhnout důvěryhodnosti AI a zároveň zabránit rozdílům, které jsou překážkou volného oběhu, inovací, zavádění a využívání systémů AI a souvisejících produktů a služeb na vnitřním trhu, a stanovit za tímto účelem jednotné povinnosti provozovatelů a zaručit jednotnou ochranu naléhavých důvodů obecného zájmu a práv osob na celém vnitřním trhu na základě článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). V rozsahu, v němž toto nařízení obsahuje zvláštní pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, která se týkají omezení, pokud jde o používání systémů AI pro biometrickou identifikaci na dálku pro účely vymáhání práva, používání systémů AI k posouzení rizik fyzických osob pro účely vymáhání práva a používání systémů AI pro biometrickou kategorizaci pro účely vymáhání práva, je vhodné, aby se toto nařízení ve vztahu k těmto zvláštním pravidlům zakládalo na článku 16 Smlouvy o fungování EU. S ohledem na tato zvláštní pravidla a na použití článku 16 Smlouvy o fungování EU je vhodné provést konzultace s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.

(3)

UI sustavi mogu se lako uvesti u brojne različite sektore gospodarstva i mnoge dijelove društva, među ostalim i preko granica, te lako cirkulirati u cijeloj Uniji. Neke su države članice već razmotrile donošenje nacionalnih pravila kojima bi se zajamčilo da umjetna inteligencija bude pouzdana i sigurna te da se razvija i upotrebljava u skladu s obvezama u području temeljnih prava. Divergentna nacionalna pravila mogu dovesti do fragmentacije unutarnjeg tržišta i smanjiti pravnu sigurnost za operatere koji razvijaju, uvoze ili upotrebljavaju UI sustave. Stoga bi za postizanje pouzdane umjetne inteligencije trebalo osigurati dosljednu i visoku razinu zaštite u cijeloj Uniji, dok bi divergencije koje otežavaju slobodnu cirkulaciju, inovacije te uvođenje i prihvaćanje UI sustava i povezanih proizvoda i usluga na unutarnjem tržištu trebalo spriječiti utvrđivanjem ujednačenih obveza za operatere i jamčenjem ujednačene zaštite prevladavajućih razloga od javnog interesa i pravâ osoba na cijelom unutarnjem tržištu na temelju članka 114. Ugovora o funkcioniranju Europske unije (UFEU). U mjeri u kojoj ova Uredba sadržava specifična pravila o zaštiti pojedinaca u pogledu obrade osobnih podataka u vezi s ograničenjima korištenja UI sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u svrhu kaznenog progona, korištenja UI sustavâ za procjene rizika u pogledu fizičkih osoba u svrhu kaznenog progona i korištenja UI sustavâ za biometrijsku kategorizaciju u svrhu kaznenog progona, primjereno je ovu Uredbu, u mjeri u kojoj se odnosi na ta specifična pravila, temeljiti na članku 16. UFEU-a. S obzirom na ta specifična pravila i pozivanje na članak 16. UFEU-a, primjereno je zatražiti mišljenje Europskog odbora za zaštitu podataka.

(4)

AI je rychle se vyvíjející skupina technologií, které se podílejí na široké škále hospodářských, environmentálních a společenských přínosů v celém spektru průmyslových odvětví a sociálních aktivit. Díky zlepšení predikcí, optimalizaci provozu, přidělování zdrojů a personalizaci digitálních řešení dostupných pro jednotlivce a organizace může používání AI poskytnout podnikům klíčové konkurenční výhody a podpořit sociálně a environmentálně prospěšné výsledky, například v oblasti zdravotnictví, zemědělství, bezpečnosti potravin, vzdělávání a odborné přípravy, sdělovacích prostředků, sportu, kultury, správy infrastruktury, energetiky, dopravy a logistiky, veřejných služeb, bezpečnosti, spravedlnosti, účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti, monitorování životního prostředí, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

(4)

Umjetna inteligencija skup je tehnologija koji se brzo razvija i doprinosi širokom spektru gospodarskih, okolišnih i društvenih koristi u cijelom nizu industrija i društvenih aktivnosti. Zahvaljujući boljem predviđanju, optimizaciji operacija i dodjeli resursa te personalizaciji digitalnih rješenja dostupnih pojedincima i organizacijama, korištenje umjetne inteligencije može poduzećima pružiti ključne konkurentske prednosti te podupirati društveno i okolišno korisne ishode, na primjer u zdravstvu, poljoprivredi, sigurnosti hrane, obrazovanju i osposobljavanju, medijima, sportu, kulturi, upravljanju infrastrukturom, energetici, prometu i logistici, javnim uslugama, sigurnosti, pravosuđu, resursnoj i energetskoj učinkovitosti, praćenju stanja okoliša, očuvanju i obnovi bioraznolikosti i ekosustavâ te ublažavanju klimatskih promjena i prilagodbi njima.

(5)

AI může zároveň v závislosti na okolnostech týkajících se jejího konkrétního uplatňování, používání a úrovně technologického rozvoje vytvářet rizika a působit újmu veřejným zájmům a základním právům, které jsou chráněny právem Unie. Tato újma může být hmotná nebo nehmotná, včetně újmy fyzické, psychické, společenské nebo ekonomické.

(5)

Istodobno, ovisno o okolnostima njezine specifične primjene, korištenja i razine tehnološkog razvoja, umjetna inteligencija može stvoriti rizike i uzrokovati štetu javnim interesima i temeljnim pravima zaštićenima pravom Unije. Ta šteta može biti materijalna ili nematerijalna, uključujući tjelesnu, psihološku, društvenu ili ekonomsku štetu.

(6)

Vzhledem k velkému dopadu, který může mít AI na společnost, a jelikož je třeba budovat důvěru, je nezbytné, aby AI i její regulační rámec byly rozvíjeny v souladu s hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), základními právy a svobodami zakotvenými ve Smlouvách a v souladu s článkem 6 Smlouvy o EU v Listině. Základním předpokladem je, aby byla AI technologií zaměřenou na člověka. Měla by být nástrojem pro lidi, jehož konečným cílem je zvýšit kvalitu života lidí.

(6)

S obzirom na velik učinak koji umjetna inteligencija može imati na društvo i potrebu za izgradnjom povjerenja, ključno je da se umjetna inteligencija i njezin regulatorni okvir razvijaju u skladu s vrijednostima Unije sadržanima u članku 2. Ugovora o Europskoj uniji (UEU), temeljnim pravima i slobodama sadržanima u Ugovorima i, na temelju članka 6. UEU-a, u Povelji. Umjetna inteligencija neophodno bi trebala biti antropocentrična tehnologija. Trebala bi služiti kao alat namijenjen ljudima s krajnjim ciljem povećanja njihove dobrobiti.

(7)

V zájmu zajištění jednotné a vysoké úrovně ochrany veřejných zájmů, pokud jde o zdraví, bezpečnost a základní práva, by měla být pro vysoce rizikové systémy AI stanovena společná pravidla. Tato pravidla by měla být v souladu s Listinou, nediskriminační a v souladu se závazky Unie v oblasti mezinárodního obchodu. Měla by rovněž zohlednit evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu a Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI vydané Expertní skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci (AI HLEG).

(7)

Kako bi se osigurala dosljedna i visoka razina zaštite javnih interesa u smislu zdravlja, sigurnosti i temeljnih prava, trebalo bi utvrditi zajednička pravila za visokorizične UI sustave. Ta bi pravila trebala biti dosljedna s Poveljom, nediskriminirajuća i usklađena s međunarodnim trgovinskim obvezama Unije. Njima bi se ujedno trebalo uzeti u obzir Europsku deklaraciju o digitalnim pravima i načelima za digitalno desetljeće i Etičke smjernice za pouzdanu umjetnu inteligenciju koje je sastavila Stručna skupina na visokoj razini za umjetnu inteligenciju.

(8)

Je proto nezbytné zavést právní rámec Unie, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro AI, s cílem podpořit vývoj, používání a zavádění AI na vnitřním trhu, který by zároveň splňoval vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je například zdraví a bezpečnost a ochrana základních práv, včetně demokracie, právního státu a ochrany životního prostředí, která jsou uznávána a chráněna právem Unie. K dosažení tohoto cíle by měla být stanovena pravidla, která budou regulovat uvádění určitých systémů AI na trh a do provozu, jakož i jejich používání, a tím zajišťovat bezproblémové fungování vnitřního trhu a umožňovat, aby tyto systémy měly prospěch ze zásady volného pohybu zboží a služeb. Uvedená pravidla by měla být jasná a spolehlivá, pokud jde o ochranu základních práv, měla by podporovat nová inovativní řešení a umožňovat evropský ekosystém veřejných a soukromých subjektů vytvářejících systémy AI v souladu s hodnotami Unie, jakož i využívat potenciál digitální transformace ve všech regionech Unie. Stanovením těchto pravidel, jakož i opatření na podporu inovací se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, včetně podniků začínajících, podporuje toto nařízení cíl, kterým je prosazování evropského přístupu k AI zaměřeného na člověka a čelná pozice Unie v celosvětovém kontextu, pokud jde o rozvoj bezpečné, důvěryhodné a etické AI, jak stanovila Evropská rada (5), a zajišťuje ochranu etických zásad, jak výslovně požadoval Evropský parlament (6).

(8)

Stoga je potreban pravni okvir Unije kojim se utvrđuju usklađena pravila o umjetnoj inteligenciji kako bi se poticali razvoj, korištenje i prihvaćanje umjetne inteligencije na unutarnjem tržištu i istodobno ostvarila visoka razina zaštite javnih interesa, kao što su zdravlje i sigurnost te zaštita temeljnih prava, uključujući demokraciju, vladavinu prava i zaštitu okoliša, kako su priznata i zaštićena pravom Unije. Da bi se postigao taj cilj, trebalo bi utvrditi pravila kojima se uređuju stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu i korištenje određenih UI sustava, te tako osigurati neometano funkcioniranje unutarnjeg tržišta i omogućiti da ti sustavi ostvaruju koristi od načela slobodnog kretanja robe i usluga pogoduju. Ta bi pravila trebala biti jasna i snažna u zaštiti temeljnih prava, podupirati nova inovativna rješenja i pogodovati europskom ekosustavu javnih i privatnih aktera koji stvaraju UI sustave u skladu s vrijednostima Unije te ostvariti potencijal digitalne transformacije u svim regijama Unije. Utvrđivanjem tih pravila i mjera za potporu inovacijama s osobitim naglaskom na malim i srednjim poduzećima (MSP-ovi), uključujući start-up poduzeća, ovom se Uredbom doprinosi cilju promicanja europskog antropocentričnog pristupa umjetnoj inteligenciji i globalnog vodstva u razvoju sigurne, pouzdane i etične umjetne inteligencije kako je navelo Europsko vijeće (5) te se osigurava zaštita etičkih načela u skladu s izričitim zahtjevom Europskog parlamenta (6).

(9)

Harmonizační pravidla Unie použitelná pro uvádění na trh, uvádění do provozu a používání vysoce rizikových systémů AI by měla být stanovena v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (7), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (8) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (9) („nový legislativní rámec pro uvádění výrobků na trh“). Harmonizovaná pravidla stanovená v tomto nařízení by se měla vztahovat na všechna odvětví a v souladu s přístupem nového legislativního rámce by jimi nemělo být dotčeno stávající právo Unie, zejména v oblasti ochrany údajů, ochrany spotřebitele, základních práv, zaměstnanosti, ochrany pracovníků a bezpečnosti výrobků, které toto nařízení doplňuje. V důsledku toho zůstávají všechna práva a ochrana, které toto právo Unie stanoví pro spotřebitele a další osoby, na něž mohou mít systémy AI nepříznivý dopad, a to i pokud jde o náhradu možné škody podle směrnice Rady 85/374/EHS (10), nadále nedotčeny a plně použitelné. Kromě toho by tudíž v souvislosti se zaměstnaností a ochranou pracovníků nemělo být tímto nařízením dotčeno právo Unie v oblasti sociální politiky a vnitrostátní pracovní právo, a to v souladu s právem Unie, pokud jde o podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vztahu mezi zaměstnavateli a pracovníky. Tímto nařízením by rovněž neměl být dotčen výkon základních práv uznávaných členskými státy a na úrovni Unie, včetně práva na stávku nebo práva přijmout jiná opatření na základě zvláštních systémů členských států v oblasti pracovněprávních vztahů, jakož i právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy nebo vést kolektivní akce v souladu s vnitrostátním právem. Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení, jejichž účelem je zlepšit pracovní podmínky při práci prostřednictvím platforem, stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Kromě toho je cílem tohoto nařízení posílit účinnost těchto stávajících práv a ochrany, že stanoví zvláštní požadavky a povinnosti, mimo jiné pokud jde o transparentnost, technickou dokumentaci a vedení záznamů o systémech AI. Povinnosti uložené různým provozovatelům zapojeným do hodnotového řetězce AI podle tohoto nařízení by se navíc měly uplatňovat, aniž by bylo dotčeno vnitrostátní právo v souladu s právem Unie, jehož účinkem je omezení používání určitých systémů AI, pokud toto právo nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo sleduje jiné legitimní cíle veřejného zájmu než ty, které sleduje toto nařízení. Tímto nařízením by například neměly být dotčeny vnitrostátní pracovní právo a právní předpisy na ochranu nezletilých osob, tedy osob mladších 18 let, s ohledem na obecnou připomínku UNCRC č. 25 (2021) o právech dětí v souvislosti s digitálním prostředím, pokud se netýkají konkrétně systémů AI a sledují jiné legitimní cíle veřejného zájmu.

(9)

Usklađena pravila koja se primjenjuju na stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu i korištenje visokorizičnih UI sustava trebala bi biti utvrđena u skladu s Uredbom (EZ) br. 765/2008 Europskog parlamenta i Vijeća (7), Odlukom br. 768/2008/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (8) i Uredbom (EU) 2019/1020 Europskog parlamenta i Vijeća (9) (novi zakonodavni okvir). Usklađena pravila utvrđena u ovoj Uredbi trebala bi se primjenjivati u svim sektorima i, u skladu s novim zakonodavnim okvirom, ne bi trebala dovoditi u pitanje postojeće pravo Unije, osobito ono u području zaštite podataka, zaštite potrošača, temeljnih prava, zapošljavanja, zaštite radnika i sigurnosti proizvoda, koje ova Uredba dopunjuje. Kao posljedica toga sva prava i pravna sredstva predviđena tim pravom Unije za potrošače i druge osobe na koje UI sustavi mogu imati negativan učinak, među ostalim i u pogledu naknade potencijalne štete na temelju Direktive Vijeća 85/374/EEZ (10), i dalje su nepromijenjeni i u potpunosti se primjenjuju. Nadalje, u kontekstu zapošljavanja i zaštite radnika, ova Uredba stoga ne bi trebala utjecati na pravo Unije o socijalnoj politici i nacionalno radno pravo, u skladu s pravom Unije, koje se odnosi na zapošljavanje i radne uvjete, uključujući zdravlje i sigurnost na radu te odnos između poslodavaca i radnika. Ova Uredba ne bi trebala utjecati ni na ostvarivanje temeljnih prava priznatih u državama članicama i na razini Unije, uključujući pravo ili slobodu štrajka ili poduzimanja drugih mjera obuhvaćenih specifičnim sustavima država članica u području radnih odnosa, kao i pravo na dogovaranje, kroz pregovore, na sklapanje i provedbu kolektivnih ugovora ili na poduzimanje kolektivnih mjera u skladu s nacionalnim pravom. Ova Uredba ne bi trebala utjecati na odredbe čiji je cilj poboljšanje radnih uvjeta u radu putem platformi utvrđene u direktivi Europskog parlamenta i Vijeća o poboljšanju radnih uvjeta u radu putem platformi. Usto, cilj je ove Uredbe ojačati djelotvornost tih postojećih prava i pravnih sredstava utvrđivanjem posebnih zahtjeva i obveza, među ostalim i u pogledu transparentnosti, tehničke dokumentacije i vođenja evidencije o UI sustavima. Nadalje, obveze koje su na temelju ove Uredbe nametnute različitim operaterima uključenima u lanac vrijednosti umjetne inteligencije trebale bi se primjenjivati ne dovodeći u pitanje nacionalno pravo, u skladu s pravom Unije, koje ima učinak ograničavanja korištenja određenih UI sustava ako takvo pravo nije obuhvaćeno područjem primjene ove Uredbe ili ako se njime žele ostvariti drugi legitimni ciljevi od javnog interesa koji nisu ciljevi koji se nastoje ostvariti ovom Uredbom. Na primjer, ova Uredba ne bi trebala utjecati na nacionalno radno pravo ni na pravo o zaštiti maloljetnika, odnosno osoba mlađih od 18 godina, uzimajući u obzir Opću napomenu Ujedinjenih naroda br. 25 (2021.) o pravima djece u pogledu digitalnog okružja, u mjeri u kojoj ono nije specifično za UI sustave i njime se žele ostvariti drugi legitimni ciljevi od javnog interesa.

(10)

Základní právo na ochranu osobních údajů je chráněno zejména nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (11) a (EU) 2018/1725 (12) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (13). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (14) navíc chrání soukromý život a důvěrný charakter sdělení, mimo jiné stanovením podmínek pro uchovávání jakýchkoli osobních a neosobních údajů v koncových zařízeních a přístup k těmto údajům z takových zařízení. Uvedené právní akty Unie poskytují základ pro udržitelné a odpovědné zpracování údajů, včetně případů, kdy datové soubory zahrnují kombinaci osobních a neosobních údajů. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování stávajícího práva Unie upravujícího zpracování osobních údajů, včetně úkolů a pravomocí nezávislých dozorových orgánů příslušných pro sledování dodržování těchto nástrojů. Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti poskytovatelů systémů AI a zavádějících subjektů v jejich úloze správců nebo zpracovatelů údajů vyplývající z práva Unie nebo vnitrostátního práva o ochraně osobních údajů, pokud návrh, vývoj nebo používání systémů AI zahrnuje zpracování osobních údajů. Je rovněž vhodné vyjasnit, že subjekty údajů nadále požívají všech práv a záruk, které jim tyto právní předpisy Unie přiznávají, včetně práv souvisejících s výhradně automatizovaným individuálním rozhodováním, včetně profilování. Harmonizovaná pravidla pro uvádění na trh, uvádění do provozu a používání systémů AI stanovená v rámci tohoto nařízení by měla usnadnit účinné provádění a umožnit výkon práv subjektů údajů a dalších prostředků ochrany zaručených právními předpisy Unie v oblasti ochrany osobních údajů a dalších základních práv.

(10)

Temeljno pravo na zaštitu osobnih podataka osobito je zajamčeno uredbama (EU) 2016/679 (11) i (EU) 2018/1725 (12) Europskog parlamenta i Vijeća te Direktivom (EU) 2016/680 Europskog parlamenta i Vijeća (13). Direktivom 2002/58/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (14) dodatno se štiti privatni život i povjerljivost komunikacija, među ostalim i pružanjem uvjeta za svu pohranu osobnih i neosobnih podataka u terminalnoj opremi te pristup tim podacima s terminalne opreme. Ti su pravni akti Unije temelj za održivu i odgovornu obradu podataka, među ostalim i onda kada skupovi podataka uključuju kombinaciju osobnih i neosobnih podataka. Ovom se Uredbom ne nastoji utjecati na primjenu postojećeg prava Unije kojim se uređuje obrada osobnih podataka, uključujući zadaće i ovlasti neovisnih nadzornih tijela nadležnih za praćenje usklađenosti s tim instrumentima. Ona usto ne utječe na obveze dobavljačâ UI sustava i subjekata koji uvode te sustave u njihovoj ulozi voditelja obrade podataka ili izvršitelja obrade podataka koje proizlaze iz prava Unije o zaštiti osobnih podataka ili nacionalnog prava o zaštiti osobnih podataka u mjeri u kojoj dizajniranje, razvoj ili korištenje UI sustava uključuje obradu osobnih podataka. Također je primjereno pojasniti da ispitanici i dalje uživaju sva prava i jamstva koja su im dodijeljena tim pravom Unije, među ostalim i prava povezana s isključivo automatiziranim pojedinačnim donošenjem odluka, uključujući izradu profila. Usklađena pravila o stavljanju na tržište, stavljanju u upotrebu i korištenju UI sustava uspostavljena ovom Uredbom trebala bi olakšati djelotvornu provedbu i omogućiti ostvarivanje prava ispitanikâ i drugih pravnih sredstava zajamčenih na temelju prava Unije o zaštiti osobnih podataka i drugih temeljnih prava.

(11)

Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení týkající se odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (15).

(11)

Ovom se Uredbom ne bi trebale dovoditi u pitanje odredbe o odgovornosti pružatelja usluga posredovanja kako su utvrđene u Uredbi (EU) 2022/2065 Europskog parlamenta i Vijeća (15).

(12)

Pojem „systém AI“ v tomto nařízení by měl být jasně definován a úzce sladěn s činností mezinárodních organizací zabývajících se AI, aby byla zajištěna právní jistota, aby bylo usnadněno sbližování pravidel na mezinárodní úrovni a široké přijetí a současně aby byla poskytnuta flexibilita umožňující přizpůsobit se rychlému technologickému vývoji v této oblasti. Tato definice by kromě toho měla být založena na klíčových vlastnostech systémů AI, které je odlišují od jednodušších tradičních softwarových systémů nebo programovacích přístupů, a neměla by se vztahovat na systémy, které jsou založeny na pravidlech vymezených výhradně fyzickými osobami k automatickému provádění operací. Jednou z klíčových vlastností systémů AI je jejich schopnost odvozování. Schopností odvozování se rozumí proces získávání výstupů, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí, které mohou ovlivnit fyzické a virtuální prostředí, a schopnost systémů AI derivovat modely nebo algoritmy, nebo oboje, ze vstupů nebo dat. Mezi techniky, které umožňují odvozování při současném budování systému AI, patří přístupy strojového učení, které se učí z dat, jak dosáhnout určitých cílů, a přístupy založené na logice a poznatcích, které ze zakódovaných poznatků nebo symbolického znázornění odvozují úkol, který má být vyřešen. Schopnost odvozování systému AI přesahuje rámec základního zpracování údajů tím, že umožňuje učení, uvažování nebo modelování. Pojem „strojové“ odkazuje na skutečnost, že systémy AI fungují prostřednictvím strojů. Odkaz na explicitní nebo implicitní cíle zdůrazňuje, že systémy AI mohou fungovat na základě explicitně definovaných cílů nebo cílů implicitních. Cíle systému AI se mohou v konkrétním kontextu lišit od zamýšleného účelu systému AI. Pro účely tohoto nařízení by se prostředím měl rozumět kontext, v němž systémy AI fungují, zatímco výstupy generované systémem AI odrážejí různé funkce vykonávané systémy AI a zahrnují predikci, obsah, doporučení nebo rozhodnutí. Systémy AI jsou navrženy tak, aby fungovaly s různou úrovní samostatnosti, což znamená, že jejich činnost je alespoň do určité míry nezávislá na zapojení člověka a jsou při ní schopny alespoň do určité míry fungovat bez lidského zásahu. Přizpůsobivostí, kterou by systém AI mohl vykazovat po zavedení, se rozumí schopnost samoučení, která umožňuje, aby se systém během používání měnil. Systémy AI lze používat samostatně nebo jako komponent určitého produktu bez ohledu na to, zda je systém do tohoto produktu fyzicky zabudován (vestavěný systém), nebo zda napomáhá funkčnosti tohoto produktu, aniž by do něho byl zabudován (nevestavěný systém).

(12)

Pojam „UI sustav” u ovoj bi Uredbi trebalo jasno definirati i usko ga uskladiti s radom međunarodnih organizacija koje se bave umjetnom inteligencijom kako bi se zajamčila pravna sigurnost te olakšala međunarodna konvergencija i široka prihvaćenost i pritom omogućila fleksibilnost za prilagođavanje brzom tehnološkom napretku u tom području. Nadalje, ta bi se definicija trebala temeljiti na ključnim značajkama UI sustavâ po kojima se razlikuje od jednostavnijih tradicionalnih softverskih sustava ili pristupâ programiranju te ne bi trebao obuhvaćati sustave koji se temelje na pravilima koja su definirale isključivo fizičke osobe za automatsko izvršavanje operacija. Ključna značajka UI sustava njihova je sposobnost zaključivanja. Ta sposobnost zaključivanja odnosi se na proces dobivanja izlaznih vrijednosti, kao što su predviđanja, sadržaj, preporuke ili odluke, koje mogu utjecati na fizička i virtualna okružja, te na sposobnost UI sustava da izvode modele ili algoritme, ili i modele i algoritme, iz ulaznih vrijednosti ili podataka. Tehnike koje omogućuju zaključivanje pri izgradnji UI sustava uključuju pristupe strojnog učenja koji s pomoću podataka uče kako postići određene ciljeve te pristupe temeljene na logici i znanju koji izvode zaključke iz kodiranog znanja ili simboličkog prikaza zadatka koji treba riješiti. Sposobnost UI sustava da zaključuje nadilazi osnovnu obradu podataka omogućujući učenje, rezoniranje ili modeliranje. Pojam „strojni” odnosi se na činjenicu da je rad UI sustava pogonjen strojevima. Upućivanjem na eksplicitne ili implicitne ciljeve ističe se da UI sustavi mogu raditi u skladu s eksplicitno definiranim ciljevima ili implicitnim ciljevima. Ciljevi UI sustava mogu se u specifičnom kontekstu razlikovati od namjene UI sustava. Za potrebe ove Uredbe okružja bi trebalo razumjeti kao kontekste u kojima UI sustavi rade, a izlazne vrijednosti koje UI sustav generira odražavaju različite funkcije UI sustava i uključuju predviđanja, sadržaj, preporuke ili odluke. UI sustavi dizajnirani su tako da rade s promjenjivim razinama autonomije, što znači da imaju određeni stupanj neovisnosti djelovanja od ljudske uključenosti i sposobnosti rada bez ljudske intervencije. Prilagodljivost koju bi UI sustav mogao pokazati nakon uvođenja odnosi se na sposobnosti samostalnog učenja, koje sustavu omogućuju da se mijenja dok je u upotrebi. UI sustavi mogu se upotrebljavati samostalno ili kao komponenta nekog proizvoda, neovisno o tome je li sustav fizički integriran u proizvod (ugrađen) ili služi funkcionalnosti proizvoda, a da nije integriran u njega (neugrađen).

(13)

Pojem „zavádějící subjekt“ uvedený v tomto nařízení by měl být vykládán jako jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně veřejného orgánu, agentury nebo jiného subjektu, která v rámci své pravomoci používá systém AI, s výjimkou případů, kdy je tento systém AI používán při osobní neprofesionální činnosti. V závislosti na typu systému AI může používání systému ovlivňovat jiné osoby než zavádějící subjekt.

(13)

Pojam „subjekt koji uvodi sustav” iz ove Uredbe trebalo bi tumačiti kao svaku fizičku ili pravnu osobu, uključujući tijelo javne vlasti, javnu agenciju ili drugo javno tijelo, koja upotrebljava UI sustav u okviru svoje nadležnosti, osim ako se UI sustav upotrebljava u osobnoj neprofesionalnoj djelatnosti. Ovisno o vrsti UI sustava, njegovo korištenje može utjecati na osobe koje nisu subjekt koji ga uvodi.

(14)

Pojem „biometrické údaje“ používaný v tomto nařízení by měl být vykládán s ohledem na pojem „biometrické údaje“ vymezený v čl. 4 bodu 14 nařízení (EU) 2016/679, čl. 3 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1725 a čl. 3 bodu 13 směrnice (EU) 2016/680. Biometrické údaje mohou umožnit autentizaci, identifikaci či kategorizaci fyzických osob a rozpoznávání jejich emocí.

(14)

Pojam „biometrijski podaci” koji se upotrebljava u ovoj Uredbi trebalo bi tumačiti s obzirom na pojam biometrijskih podataka kako je definiran u članku 4. točki 14. Uredbe (EU) 2016/679, članku 3. točki 18. Uredbe (EU) 2018/1725 i članku 3. točki 13. Direktive (EU) 2016/680. Biometrijski podaci mogu omogućiti autentifikaciju, identifikaciju ili kategorizaciju fizičkih osoba i prepoznavanje njihovih emocija.

(15)

Pojem „biometrická identifikace“ uvedený v tomto nařízení by měl být vymezen jako automatizované rozpoznání fyzických, fyziologických a behaviorálních lidských rysů, jako jsou obličej, pohyb očí, tvar těla, hlas, řeč, chůze, držení těla, srdeční frekvence, krevní tlak, zápach, stisk kláves, pro účely zjištění totožnosti jednotlivce porovnáním biometrických údajů dané osoby s uloženými biometrickými údaji jednotlivců v referenční databázi, a to bez ohledu na to, zda daný jedinec poskytl svůj souhlas, či nikoli. To nezahrnuje systémy AI určené k biometrickému ověřování, včetně autentizace, jejichž jediným účelem je potvrdit, zda je konkrétní fyzická osoba osobou, za niž se prohlašuje, a potvrdit totožnost fyzické osoby za jediným účelem, kterým je získání přístupu ke službě, odblokování zařízení nebo získání bezpečnostního přístupu k prostorám.

(15)

Pojam „biometrijska identifikacija” iz ove Uredbe trebalo bi definirati kao automatizirano prepoznavanje fizičkih, fizioloških i bihevioralnih obilježja ljudi, kao što su lice, pokreti očiju, izrazi lica, oblik tijela, glas, govor, hod, držanje, srčani ritam, krvni tlak, miris i način tipkanja, u svrhu utvrđivanja identiteta pojedinca usporedbom njegovih biometrijskih podataka s biometrijskim podacima pojedinaca pohranjenima u referentnoj bazi podataka, neovisno o tome je li dotični pojedinac dao privolu. To isključuje UI sustave namijenjene za biometrijsku provjeru, uključujući autentifikaciju, čija je jedina svrha potvrditi da je određena fizička osoba doista ona kojom se predstavlja i potvrditi identitet fizičke osobe isključivo radi pristupa usluzi, otključavanja uređaja ili sigurnog pristupa prostorijama.

(16)

Pojmem „biometrická kategorizace“ uvedeným v tomto nařízení by se mělo rozumět zařazení fyzických osob do zvláštních kategorií na základě jejich biometrických údajů. Tyto zvláštní kategorie se mohou týkat aspektů, jako je pohlaví, věk, barva vlasů, barva očí, tetování, behaviorální nebo osobnostní rysy, jazyk, náboženské vyznání, příslušnost k národnostní menšině, sexuální nebo politická orientace. To nezahrnuje systémy biometrické kategorizace, které jsou čistě vedlejším prvkem neoddělitelně spjatým s jinou obchodní službou, což znamená, že tento prvek nelze z objektivních technických důvodů použít bez hlavní služby a začlenění tohoto prvku nebo funkce není prostředkem k obcházení použitelnosti pravidel stanovených v tomto nařízení. Takovým vedlejším prvkem by mohly být například filtry kategorizující rysy obličeje nebo těla používané na on-line tržištích, neboť je lze použít pouze ve vztahu k hlavní službě, která spočívá v prodeji výrobku, přičemž spotřebiteli umožní zobrazit si náhled na výrobek na sobě samém a pomůže mu rozhodnout se o nákupu. Filtry používané v rámci služeb online sociálních sítí, které kategorizují rysy obličeje nebo těla tak, aby uživatelé mohli doplňovat nebo upravovat obrázky nebo videa, by rovněž mohly být považovány za vedlejší prvek, neboť takový filtr nelze použít bez hlavní služby sociální sítě spočívající ve sdílení obsahu online.

(16)

Pojam „biometrijska kategorizacija” iz ove Uredbe trebalo bi definirati kao razvrstavanje fizičkih osoba u određene kategorije na temelju njihovih biometrijskih podataka. Te specifične kategorije mogu se odnositi na aspekte kao što su spol, dob, boja kose, boja očiju, tetovaže, značajke ponašanja ili osobnosti, jezik, vjera, pripadnost nacionalnoj manjini, spolna ili politička orijentacija. To ne uključuje sustave za biometrijsku kategorizaciju koji su isključivo pomoćni element intrinzično povezan s drugom komercijalnom uslugom, što znači da se taj element iz objektivnih tehničkih razloga ne može upotrebljavati bez glavne usluge i da integracija tog elementa ili funkcionalnosti nije sredstvo za zaobilaženje primjenjivosti pravila ove Uredbe. Na primjer, filtri za kategorizaciju značajki lica ili tijela koji se upotrebljavaju na internetskim tržištima mogli bi biti takav pomoćni element jer se mogu upotrebljavati samo u vezi s glavnom uslugom koja se sastoji od prodaje proizvoda tako što se potrošaču omogućuje da pregleda prikaz proizvoda na sebi i tako što pomaže u donošenju odluke o kupnji. Filtri koji se upotrebljavaju na internetskim društvenim mrežama i kojima se kategoriziraju značajke lica ili tijela kako bi se korisnicima omogućilo dodavanje ili izmjena slika ili videozapisa također bi se mogli smatrati pomoćnim elementom jer se takvi filtri ne mogu upotrebljavati bez glavne usluge društvenih mreža koja se sastoji od dijeljenja sadržaja na internetu.

(17)

Pojem „systém biometrické identifikace na dálku“ uvedený v tomto nařízení by měl být definován funkčně jako systém AI určený k identifikaci fyzických osob, a to obvykle na dálku, bez jejich aktivního zapojení prostřednictvím porovnání biometrických údajů dané osoby s biometrickými údaji obsaženými v referenční databázi, bez ohledu na konkrétní technologii, procesy nebo typy použitých biometrických údajů. Tyto systémy biometrické identifikace na dálku se obvykle používají ke snímání vícero osob nebo jejich chování současně, s cílem významně usnadnit identifikaci osob bez jejich aktivního zapojení. To nezahrnuje systémy AI určené k biometrickému ověřování, včetně autentizace, jejichž jediným účelem je potvrdit, zda je konkrétní fyzická osoba osobou, za niž se prohlašuje, a potvrdit totožnost fyzické osoby za jediným účelem, kterým je získání přístupu ke službě, odblokování zařízení nebo získání bezpečnostního přístupu k prostorám. Uvedené vyloučení je odůvodněno skutečností, že tyto systémy budou mít ve srovnání se systémy biometrické identifikace na dálku, které mohou být použity ke zpracování biometrických údajů velkého počtu osob bez jejich aktivního zapojení, pravděpodobně menší dopad na základní práva fyzických osob. V případě systémů provádějících identifikaci v reálném čase probíhá jak zaznamenání biometrických údajů, tak porovnání a identifikace okamžitě, téměř okamžitě nebo v každém případě bez významného zpoždění. V tomto ohledu by neměl existovat žádný prostor pro obcházení pravidel tohoto nařízení o používání dotčených systémů AI v reálném čase stanovením menších zpoždění. Systémy fungující v reálném čase zahrnují použití materiálu „živě“ nebo jen s malým časovým posunem, jako jsou například videozáznamy generované kamerou nebo jiným zařízením s podobnými funkcemi. Naproti tomu v případě systémů, ve kterých identifikace probíhá „následně,“ dochází k porovnání a identifikaci zachycených údajů až se značným zpožděním. Jedná se o materiály, jako jsou například fotografie nebo videozáznamy generované kamerami s uzavřeným televizním okruhem nebo soukromými zařízeními, které byly vytvořeny před použitím tohoto systému ve vztahu k dotčeným fyzickým osobám.

(17)

Pojam „sustav za daljinsku biometrijsku identifikaciju” iz ove Uredbe trebalo bi definirati funkcionalno kao UI sustav namijenjen identifikaciji fizičkih osoba bez njihova aktivnog sudjelovanja, obično na daljinu, usporedbom biometrijskih podataka dotične osobe s biometrijskim podacima iz referentne baze podataka, bez obzira na specifičnu tehnologiju, specifične postupke ili specifične vrste biometrijskih podataka koji se upotrebljavaju. Takvi sustavi za daljinsku biometrijsku identifikaciju obično se upotrebljavaju za istodobno percipiranje više osoba ili njihova ponašanja kako bi se znatno olakšala identifikacija fizičkih osoba bez njihova aktivnog sudjelovanja. To isključuje UI sustave namijenjene za biometrijsku provjeru, uključujući autentifikaciju, čija je jedina svrha potvrditi da je određena fizička osoba doista ona kojom se predstavlja i potvrditi identitet fizičke osobe isključivo radi pristupa usluzi, otključavanja uređaja ili sigurnog pristupa prostorijama. To je isključenje opravdano činjenicom da će takvi sustavi vjerojatno manje utjecati na temeljna prava fizičkih osoba nego sustavi za daljinsku biometrijsku identifikaciju koji se mogu upotrebljavati za obradu biometrijskih podataka velikog broja osoba bez njihova aktivnog sudjelovanja. U slučaju sustava u stvarnom vremenu prikupljanje biometrijskih podataka, usporedba i identifikacija odvijaju se trenutačno, gotovo trenutačno ili u svakom slučaju bez znatnog vremenskog odmaka. U tom pogledu ne bi trebao postojati prostor za zaobilaženje pravila iz ove Uredbe o korištenju dotičnih UI sustava u stvarnom vremenu predviđanjem kratkih vremenskih odmaka. Sustavi u stvarnom vremenu uključuju korištenje materijala snimljenog „uživo” ili „gotovo uživo”, kao što je videozapis, zabilježenog kamerom ili drugim uređajem sa sličnom funkcijom. S druge strane, u slučaju sustava za naknadnu identifikaciju biometrijski su podaci već prethodno prikupljeni te se usporedba i identifikacija provode tek nakon znatnog vremenskog odmaka. To uključuje materijal, kao što su fotografije ili videozapisi zabilježeni nadzornim kamerama ili privatnim uređajima, snimljen prije nego što je sustav upotrijebljen za identifikaciju dotičnih fizičkih osoba.

(18)

Pojem „systém rozpoznávání emocí“ uvedený v tomto nařízení by měl být vymezen jako systém AI pro účely zjišťování nebo odvozování emocí nebo záměrů fyzických osob na základě jejich biometrických údajů. Tento pojem odkazuje na emoce nebo záměry, jako je štěstí, smutek, hněv, překvapení, znechucení, pocit trapnosti, rozrušení, stud, opovržení, spokojenost a pobavenost. Nezahrnuje fyzické stavy, jako je bolest nebo únava, včetně například systémů používaných při zjišťování stavu únavy profesionálních pilotů nebo řidičů za účelem předcházení nehodám. Nezahrnuje ani pouhé zjištění snadno viditelných výrazů, gest nebo pohybů, pokud neslouží k zjišťování nebo odvozování emocí. Uvedenými výrazy mohou být základní výrazy obličeje, jako je mračení se nebo úsměv, nebo gesta, jako je pohyb rukou, paží nebo hlavy, nebo charakteristiky hlasu daného člověka, jako je zvýšený hlas nebo šepot.

(18)

Pojam „sustav za prepoznavanje emocija” iz ove Uredbe trebalo bi definirati kao UI sustav namijenjen prepoznavanju emocija ili namjera fizičkih osoba ili izvođenju zaključaka o njihovim emocijama ili namjerama na temelju njihovih biometrijskih podataka. Taj se pojam odnosi na emocije ili namjere kao što su sreća, tuga, ljutnja, iznenađenje, gađenje, osramoćenost, uzbuđenje, sram, prijezir, zadovoljstvo i zabavljenost. Ne uključuje fizička stanja, kao što su bol ili umor, među ostalim, primjerice, sustave koji se upotrebljavaju za otkrivanje stanja umora kod profesionalnih pilota ili vozača u svrhu sprečavanja nesreća. To također ne uključuje samo otkrivanje lako vidljivih izraza, gesta ili pokreta, osim ako se upotrebljavaju za identifikaciju ili izvođenje zaključaka o emocijama. Ti izrazi mogu biti osnovni izrazi lica, kao što su namrštenost ili osmjeh, ili geste kao što su pokreti ruku ili glave, ili značajke glasa osobe, kao što su podignut glas ili šaptanje.

(19)

Pro účely tohoto nařízení by se pod pojmem „veřejně přístupný prostor“ měl rozumět jakýkoli fyzický prostor, který je přístupný neurčenému počtu fyzických osob, bez ohledu na to, zda je daný prostor v soukromém, nebo veřejném vlastnictví, bez ohledu na činnost, pro kterou může být prostor využíván, jako je obchodní činnost, například obchody, restaurace, kavárny; služby, například banky, profesní činnosti, pohostinství; sport, například plavecké bazény, tělocvičny, stadiony; doprava, například zastávky autobusu a metra a železniční nádraží, letiště, dopravní prostředky; zábava, například kina, divadla, muzea, koncertní a konferenční haly nebo volný čas či jiné, například veřejné komunikace a náměstí, parky, lesy, hřiště. Prostor by měl být klasifikován jako veřejně přístupný i v případě, že přístup podléhá bez ohledu na potenciální kapacitu nebo bezpečnostní omezení určitým předem stanoveným podmínkám, které mohou být splněny neurčeným počtem osob, jako je nákup jízdenky nebo přepravního dokladu, předchozí registrace nebo dosažení určitého věku. Prostor by naopak neměl být považován za veřejně přístupný, pokud je přístup omezen na konkrétní a vymezené fyzické osoby buď prostřednictvím práva Unie, nebo vnitrostátního práva přímo souvisejícího s veřejnou ochranou a bezpečností, nebo prostřednictvím jasného projevu vůle osobou, která má v daném prostoru příslušnou pravomoc. Samotná faktická možnost přístupu (jako jsou odemčené dveře nebo otevřená brána v plotu) neznamená, že prostor je veřejně přístupný, existují-li indikace nebo okolnosti naznačující opak, jako jsou značky zakazující nebo omezující přístup. Prostory společností a továren, jakož i kanceláře a pracoviště, do nichž mají mít přístup pouze příslušní zaměstnanci a poskytovatelé služeb, jsou prostory, které nejsou veřejně přístupné. Veřejně přístupné prostory by neměly zahrnovat věznice ani stanoviště hraniční kontroly. Některé další prostory mohou zahrnovat jak veřejně nepřístupné, tak veřejně přístupné prostory, jako je hala soukromé obytné budovy, která je nezbytná pro přístup do lékařské ordinace, anebo letiště. Tento pojem nezahrnuje ani on-line prostory, protože se nejedná o prostory fyzické. To, zda je daný prostor přístupný veřejnosti, by však mělo být určováno případ od případu s ohledem na zvláštnosti dané konkrétní situace.

(19)

Za potrebe ove Uredbe pojam „javno mjesto” trebalo bi razumjeti kao svako fizičko mjesto koje je dostupno neodređenom broju fizičkih osoba, bez obzira na to je li dotično mjesto u privatnom ili javnom vlasništvu i na aktivnost za koju se to mjesto može upotrebljavati, kao što su trgovina npr. trgovine, restorani, kafići, usluge npr. banke, profesionalne aktivnosti, ugostiteljstvo, sport npr. bazeni, teretane, stadioni, prijevoz npr. autobusne i željezničke postaje, postaje podzemne željeznice, zračne luke, prijevozna sredstva, zabava npr. kina, kazališta, muzeji, koncertne i konferencijske dvorane odnosno aktivnosti u slobodno vrijeme ili druge svrhe npr. javne ceste i trgovi, parkovi, šume, igrališta. Mjesto bi trebalo klasificirati kao javno i ako, bez obzira na potencijalni kapacitet ili sigurnosna ograničenja, pristup tom mjestu podliježe određenim unaprijed utvrđenim uvjetima koje može ispuniti neodređen broj osoba, kao što su kupnja ulaznice ili prijevozne karte, prethodna registracija ili određena dob. S druge strane, mjesto se ne bi trebalo smatrati javnim ako je pristup ograničen na specifične i definirane fizičke osobe putem prava Unije ili nacionalnog prava koje je izravno povezano s javnom sigurnošću ili zaštitom odnosno putem jasnog iskaza volje osobe koja ima odgovarajuće ovlasti na tom mjestu. Sama činjenična mogućnost pristupa kao što su otključana vrata ili otvoreni ulaz u ogradi ne znači da je mjesto javno ako postoje naznake ili okolnosti koje upućuju na suprotno kao što su znakovi kojima se zabranjuje ili ograničava pristup. Poslovni prostori poduzećâ i tvornica te uredi i mjesta rada kojima mogu pristupiti samo relevantni zaposlenici i pružatelji usluga nisu javna mjesta. Javna mjesta ne bi trebala uključivati zatvore ili graničnu kontrolu. Neka druga mjesta mogu se sastojati i od mjesta koja su javna mjesta i od mjesta koja to nisu, kao što je hodnik privatne stambene zgrade potreban za pristup liječničkoj ordinaciji ili zračna luka. Nisu obuhvaćeni internetski prostori jer oni nisu fizički prostori. Ipak, činjenicu je li određeno mjesto javno trebalo bi utvrditi na pojedinačnoj osnovi i pritom uzeti u obzir specifične okolnosti konkretne situacije.

(20)

Aby bylo možné dosáhnout co největších přínosů systémů AI a zároveň chránit základní práva, zdraví a bezpečnost a umožnit demokratickou kontrolu, měli by poskytovatelé, zavádějící subjekty a dotčené osoby získat v tomto ohledu prostřednictvím gramotnosti v oblasti AI nezbytné povědomí, které jim umožní činit ohledně systémů AI informovaná rozhodnutí. Povědomí o těchto otázkách se může lišit s ohledem na příslušný kontext a může obnášet pochopení správného uplatňování technických prvků během fáze vývoje systému AI, opatření, která mají být uplatňována během jeho používání, vhodné způsoby výkladu výstupů systému AI a v případě dotčených osob poznatky nezbytné k pochopení toho, jak na ně budou mít rozhodnutí přijatá s pomocí AI dopad. V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení by prostřednictvím gramotnosti v oblasti AI měli mít všichni příslušní aktéři v hodnotovém řetězci AI poznatky potřebné k zajištění náležitého dodržování ustanovení tohoto nařízení a jeho řádného prosazování. Kromě toho by široké provádění opatření týkajících se gramotnosti v oblasti AI a zavedení vhodných následných opatření mohlo přispět ke zlepšení pracovních podmínek a v konečném důsledku podpořit konsolidaci a inovaci v oblasti důvěryhodné AI v Unii. Evropská rada pro umělou inteligenci (dále jen „rada“) by měla podpořit Komisi s cílem prosazovat nástroje gramotnosti v oblasti AI, informovanost veřejnosti a pochopení přínosů, rizik, záruk, práv a povinností, jež s používáním systémů AI souvisejí. Ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami by Komise a členské státy měly usnadnit vypracování dobrovolných kodexů chování pro zvýšení gramotnosti v oblasti AI, pokud jde o osoby, které se zabývají vývojem, provozem a používáním AI.

(20)

Kako bi se ostvarile najveće koristi od UI sustava i istodobno zaštitila temeljna prava, zdravlje i sigurnost te omogućila demokratska kontrola, pismenost u području umjetne inteligencije trebala bi dobavljačima, subjektima koji uvode sustav i osobama na koje utječe umjetna inteligencija osigurati vladanje potrebnim pojmovima kako bi mogli donositi informirane odluke o UI sustavima. Ti se pojmovi mogu razlikovati s obzirom na relevantni kontekst i mogu uključivati razumijevanje pravilne primjene tehničkih elemenata tijekom faze razvoja UI sustava, mjera koje treba primijeniti tijekom njegova korištenja, prikladnih načina tumačenja izlaznih vrijednosti UI sustava i, u slučaju osoba na koje utječe umjetna inteligencija, znanje potrebno za razumijevanje načina na koji će odluke donesene uz pomoć umjetne inteligencije utjecati na njih. U kontekstu primjene ove Uredbe pismenost u području umjetne inteligencije trebala bi svim relevantnim akterima u vrijednosnom lancu umjetne inteligencije pružiti uvide potrebne za osiguravanje odgovarajuće usklađenosti i njezina pravilnog izvršavanja. Nadalje, široka provedba mjera pismenosti u području umjetne inteligencije i uvođenje odgovarajućih daljnjih mjera mogli bi doprinijeti poboljšanju radnih uvjeta i u konačnici podržati konsolidaciju i inovacijski put pouzdane umjetne inteligencije u Uniji. Europsko vijeće za umjetnu inteligenciju („Vijeće za umjetnu inteligenciju”) trebalo bi podupirati Komisiju u promicanju alata za pismenost u području umjetne inteligencije, javne svijesti te razumijevanja koristi, rizika, zaštitnih mjera, prava i obveza povezanih s korištenjem UI sustava. U suradnji s relevantnim dionicima Komisija i države članice trebale bi olakšati izradu dobrovoljnih kodeksa ponašanja kako bi se unaprijedila pismenost u području umjetne inteligencije među osobama koje se bave razvojem, radom i korištenjem umjetne inteligencije.

(21)

V zájmu zajištění rovných podmínek a účinné ochrany práv a svobod jednotlivců v celé Unii by se pravidla stanovená tímto nařízením měla vztahovat na poskytovatele systémů AI nediskriminačním způsobem bez ohledu na to, zda jsou usazeni v Unii, nebo ve třetí zemi, a na subjekty zavádějící systémy AI usazené v Unii.

(21)

Kako bi se osigurali jednaki uvjeti i djelotvorna zaštita prava i sloboda pojedinaca u cijeloj Uniji, pravila utvrđena ovom Uredbom trebala bi se primjenjivati na dobavljače UI sustava na nediskriminirajući način, bez obzira na to imaju li poslovni nastan u Uniji ili trećoj zemlji, i na subjekte koji uvode UI sustave s poslovnim nastanom u Uniji.

(22)

Určité systémy AI by s ohledem na svou digitální povahu měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení i tehdy, pokud nejsou uvedeny na trh nebo do provozu v Unii nebo pokud nejsou používány v Unii. Jedná se například o případ, kdy provozovatel usazený v Unii smluvně zadává určité služby provozovateli usazenému ve třetí zemi v souvislosti s činností, kterou má provádět systém AI, jejž by bylo možno kvalifikovat jako vysoce rizikový. Za těchto okolností by systém AI, který provozovatel používá ve třetí zemi, mohl zpracovávat údaje zákonně shromážděné v Unii a přesunuté z Unie a poskytovat zadávajícímu provozovateli v Unii výstup z tohoto systému AI vyplývající z uvedeného zpracování, aniž by byl tento systém AI uveden na trh nebo do provozu v Unii nebo v ní byl používán. Aby se předešlo obcházení tohoto nařízení a aby byla zajištěna účinná ochrana fyzických osob nacházejících se v Unii, mělo by se toto nařízení vztahovat také na poskytovatele a subjekty zavádějící systémy AI, kteří jsou usazeni ve třetí zemi, pokud jsou výstupy vytvořené těmito systémy zamýšleny k používání v Unii. S ohledem na již existující ujednání a na zvláštní potřeby budoucí spolupráce se zahraničními partnery, s nimiž probíhá výměna informací a důkazů, by se však toto nařízení nemělo vztahovat na veřejné orgány třetí země a na mezinárodní organizace, pokud jednají v rámci spolupráce nebo mezinárodních dohod uzavřených na unijní nebo vnitrostátní úrovni za účelem spolupráce v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráce s Unií nebo členskými státy, pokud daná třetí země či mezinárodní organizace poskytne přiměřené záruky, pokud jde o ochranu základních práv a svobod fyzických osob. V příslušných případech se může jednat o činnosti subjektů pověřených třetími zeměmi prováděním zvláštních úkolů na podporu této spolupráce v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráce. Tyto rámce pro spolupráci či dohody byly uzavřeny dvoustranně mezi členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií, Europolem a dalšími agenturami Unie a třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Orgány příslušné pro dohled nad donucovacími a justičními orgány podle tohoto nařízení by měly posoudit, zda tyto rámce pro spolupráci nebo mezinárodní dohody obsahují přiměřené záruky, pokud jde o ochranu základních práv a svobod fyzických osob. Přijímající vnitrostátní orgány a orgány, instituce a jiné subjekty Unie, které tyto výstupy v Unii využívají, jsou i nadále odpovědné za zajištění toho, aby jejich používání bylo v souladu s právem Unie. Při revizi těchto mezinárodních dohod nebo při uzavírání nových dohod v budoucnu by smluvní strany měly vyvinout maximální úsilí, aby tyto dohody uvedly do souladu s požadavky tohoto nařízení.

(22)

Određeni bi UI sustavi s obzirom na njihov digitalni karakter trebali biti obuhvaćeni područjem primjene ove Uredbe čak i ako nisu stavljeni na tržište ni u upotrebu niti se upotrebljavaju u Uniji. To se, primjerice, odnosi na operatera s poslovnim nastanom u Uniji koji od operatera s poslovnim nastanom u trećoj zemlji naruči određene usluge povezane s aktivnošću koju obavlja UI sustav koji bi se smatrao visokorizičnim. U tim bi okolnostima UI sustav kojim se služi operater u trećoj zemlji mogao obrađivati podatke koji su zakonito prikupljeni u Uniji i preneseni iz nje te operateru ugovaratelju u Uniji dostaviti izlazne podatke UI sustava koje su rezultat te obrade, a da taj UI sustav nije stavljen ni na tržište ni u upotrebu niti se upotrebljava u Uniji. Kako bi se spriječilo zaobilaženje ove Uredbe i osigurala djelotvorna zaštita fizičkih osoba koje se nalaze u Uniji, ova bi se Uredba trebala primjenjivati i na dobavljače UI sustava i subjekte koji ih uvode koji imaju poslovni nastan u trećoj zemlji, u mjeri u kojoj se u Uniji namjeravaju upotrebljavati izlazni podaci tih sustava. Međutim, kako bi se uzeli u obzir postojeći aranžmani i posebne potrebe za budućom suradnjom sa stranim partnerima s kojima se razmjenjuju informacije i dokazi, ova se Uredba ne bi trebala primjenjivati na tijela javne vlasti treće zemlje ni na međunarodne organizacije kada djeluju u okviru suradnje ili međunarodnih sporazuma koji su na razini Unije ili na nacionalnoj razini sklopljeni s Unijom ili državama članicama radi suradnje u područjima kaznenog progona i pravosuđa, pod uvjetom da relevantna treća zemlja ili međunarodna organizacija osigura odgovarajuće zaštitne mjere u pogledu zaštite temeljnih prava i sloboda pojedinaca. To prema potrebi može obuhvaćati aktivnosti subjekata kojima su treće zemlje povjerile izvršavanje posebnih zadaća za potporu takvoj suradnji u područjima kaznenog progona i pravosuđa. Takvi okviri za suradnju ili sporazumi uspostavljeni su bilateralno između država članica i trećih zemalja ili između Europske unije, Europola i drugih agencija Unije te trećih zemalja i međunarodnih organizacija. Tijela nadležna za nadzor tijela kaznenog progona i pravosudnih tijela na temelju ove Uredbe trebala bi procijeniti uključuju li ti okviri za suradnju ili međunarodni sporazumi odgovarajuće zaštitne mjere u pogledu zaštite temeljnih prava i sloboda pojedinaca. Nacionalna tijela primatelji i institucije, tijela, uredi i agencije Unije koji se služe takvim izlaznim podacima u Uniji i dalje snose odgovornost za osiguravanje usklađenosti njihova korištenja s pravom Unije. Pri reviziji tih međunarodnih sporazuma ili sklapanju novih sporazuma u budućnosti ugovorne stranke trebale bi uložiti najveće moguće napore u usklađivanje tih sporazuma sa zahtjevima ove Uredbe.

(23)

Toto nařízení by se mělo vztahovat také na orgány, instituce a jiné subjekty Unie, pokud jednají jako poskytovatel systému AI nebo subjekt zavádějící tento systém.

(23)

Ova bi se Uredba trebala primjenjivati i na institucije, tijela, urede i agencije Unije kada djeluju kao dobavljač UI sustava ili subjekt koji ga uvodi.

(24)

Pokud, a v míře v jaké jsou systémy AI uvedeny na trh nebo do provozu nebo jsou používány se změnami těchto systémů nebo bez nich pro vojenské nebo obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, měly by být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny bez ohledu na to, jaký typ subjektu tyto činnosti provádí, například zda se jedná o veřejný, nebo soukromý subjekt. Pokud jde o vojenské a obranné účely, je toto vyloučení odůvodněno jak čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, tak specifiky obranné politiky členských států a společné obranné politiky Unie, na něž se vztahuje hlava V kapitola 2 Smlouvy o Evropské unii a jež podléhají mezinárodnímu právu veřejnému, což je pak vhodnější právní rámec pro regulaci systémů AI v kontextu použití smrticí síly a jiných systémů AI v souvislosti s vojenskými a obrannými činnostmi. Pokud jde o účely národní bezpečnosti, je vyloučení odůvodněno jak skutečností, že národní bezpečnost zůstává v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii výhradní odpovědností členských států, tak zvláštní povahou a operativními potřebami činností v oblasti národní bezpečnosti a zvláštními vnitrostátními pravidly použitelnými na tyto činnosti. Pokud je však systém AI vyvinutý, uvedený na trh nebo do provozu nebo používaný pro vojenské nebo obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti používán dočasně nebo trvale pro jiné účely, například pro civilní nebo humanitární účely, pro účely vymáhání práva nebo pro účely veřejné bezpečnosti, do oblasti působnosti tohoto nařízení by spadal. V takovém případě by subjekt, který systém AI používá pro jiné než vojenské nebo obranné účely nebo účely národní bezpečnosti, měl zajistit soulad systému AI s tímto nařízením, pokud systém dosud v souladu s tímto nařízením není. Systémy AI uváděné na trh nebo do provozu pro vyloučené účely, tedy vojenské nebo obranné účely nebo účely národní bezpečnosti, a jeden nebo více účelů, které vyloučeny nejsou, jako jsou civilní účely či vymáhání práva, do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají a poskytovatelé těchto systémů by měli zajistit soulad s tímto nařízením. V těchto případech by skutečností, že systém AI může spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení, neměla být dotčena možnost, aby subjekty provádějící činnosti v oblasti národní bezpečnosti nebo obranné a vojenské činnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí, používaly systémy AI pro účely národní bezpečnosti nebo vojenské a obranné účely, jejichž použití je z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeno. Systém AI uváděný na trh pro civilní účely nebo pro účely vymáhání práva, který se používá se změnami nebo bez nich pro vojenské nebo obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, by do oblasti působnosti tohoto nařízení spadat neměl, a to bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.

(24)

Ako se i u mjeri u kojoj se UI sustavi stavljaju na tržište, stavljaju u upotrebu ili se upotrebljavaju, s izmjenama ili bez njih, u vojne svrhe, obrambene svrhe ili u svrhe povezane s nacionalnom sigurnošću, te bi sustave trebalo isključiti iz područja primjene ove Uredbe neovisno o tome koja vrsta subjekta obavlja te aktivnosti, primjerice bez obzira na to radi li se o javnom ili privatnom subjektu. Kad je riječ o vojnim i obrambenim svrhama, takvo je isključenje opravdano i člankom 4. stavkom 2. UEU-a i posebnostima obrambene politike država članica i zajedničke obrambene politike Unije obuhvaćene glavom V. poglavljem 2. UEU-a koje podliježu međunarodnom javnom pravu, koje je stoga primjereniji pravni okvir za reguliranje UI sustavâ u kontekstu korištenja smrtonosne sile i drugih UI sustava u kontekstu vojnih i obrambenih aktivnosti. Kad je riječ o nacionalnoj sigurnosti, isključenje je opravdano kako činjenicom da nacionalna sigurnost ostaje isključiva odgovornost država članica, u skladu s člankom 4. stavkom 2. UEU-a, tako i posebnom prirodom i operativnim potrebama aktivnosti povezanih s nacionalnom sigurnošću i posebnim nacionalnim pravilima koja se primjenjuju na te aktivnosti. Međutim, ako se UI sustav koji je razvijen, stavljen na tržište, stavljen u upotrebu ili se njime služi u vojne svrhe, obrambene svrhe ili u svrhe povezane s nacionalnom sigurnošću privremeno ili trajno upotrebljava u druge svrhe, na primjer civilne ili humanitarne, u svrhu kaznenog progona ili za potrebe javne sigurnosti, takav bi sustav bio obuhvaćen područjem primjene ove Uredbe. U tom bi slučaju subjekt koji UI sustav upotrebljava u svrhe koje nisu vojne svrhe, obrambene svrhe ili svrhe povezane s nacionalnom sigurnošću trebao osigurati usklađenost UI sustava s ovom Uredbom, osim ako je sustav s njome već usklađen. UI sustavi koji se stavljaju na tržište ili u upotrebu u isključene svrhe, odnosno vojne svrhe, obrambene svrhe ili svrhe povezane s nacionalnom sigurnošću, i u jednu ili više svrha koje nisu isključene, kao što su civilne svrhe ili kazneni progon, obuhvaćeni su područjem primjene ove Uredbe i dobavljači tih sustava trebali bi osigurati usklađenost s ovom Uredbom. U tim slučajevima činjenica da UI sustav može biti obuhvaćen područjem primjene ove Uredbe ne bi trebala utjecati na mogućnost da subjekti koji provode aktivnosti povezane s nacionalnom sigurnošću te obrambene i vojne aktivnosti, bez obzira na vrstu subjekta koji te aktivnosti obavlja, upotrebljavaju UI sustave čija je upotreba isključena iz područja primjene ove Uredbe u svrhe povezane s nacionalnom sigurnošću te vojne i obrambene svrhe. UI sustav koji se stavlja na tržište u civilne svrhe ili u svrhu kaznenog progona i koji se, s izmjenama ili bez njih, upotrebljava u vojne svrhe, obrambene svrhe ili u svrhe povezane s nacionalnom sigurnošću ne bi trebao biti obuhvaćen područjem primjene ove Uredbe, bez obzira na vrstu subjekta koji obavlja te aktivnosti.

(25)

Toto nařízení by mělo podporovat inovace, respektovat svobodu vědy a nemělo by narušovat činnosti v oblasti výzkumu a vývoje. Je proto nezbytné vyloučit z jeho oblasti působnosti systémy a modely AI, které byly speciálně vyvinuty a uvedeny do provozu výhradně za účelem vědeckého výzkumu a vývoje. Kromě toho je nezbytné zajistit, aby toto nařízení nemělo žádný jiný vliv na činnost v oblasti vědeckého výzkumu a vývoje systémů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu. Pokud jde o činnost v oblasti výzkumu, testování a vývoje zaměřenou na produkty a týkající se systémů nebo modelů AI, ustanovení tohoto nařízení by se rovněž neměla použít před uvedením těchto systémů a modelů do provozu nebo na trh. Tímto vyloučením není dotčena povinnost dodržovat toto nařízení, pokud je systém AI spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení uveden na trh nebo do provozu jako výsledek této výzkumné a vývojové činnosti, ani uplatňování ustanovení o regulačních sandboxech pro AI a testování v reálných podmínkách. Aniž je dotčeno vyloučení, pokud jde o systémy AI speciálně vyvinuté a uvedené do provozu výhradně za účelem vědeckého výzkumu a vývoje, měla by se ustanovení tohoto nařízení i nadále vztahovat rovněž na jakýkoli jiný systém AI, který může být použit k provádění jakékoli výzkumné a vývojové činnosti. Za všech okolností by měla být veškerá výzkumná a vývojová činnost prováděna v souladu s uznávanými etickými a profesními normami vědeckého výzkumu a v souladu s platným právem Unie.

(25)

Ovom bi se Uredbom trebale podupirati inovacije, trebala bi se poštovati sloboda znanosti te se njome ne bi smjele ugrožavati aktivnosti istraživanja i razvoja. Stoga je iz njezina područja primjene potrebno isključiti UI sustave i modele koji su posebno razvijeni i stavljeni u upotrebu isključivo u svrhu znanstvenog istraživanja i razvoja. Nadalje, potrebno je osigurati da ova Uredba na drugi način ne utječe na aktivnosti znanstvenog istraživanja i razvoja UI sustava ili modela prije njihova stavljanja na tržište ili u upotrebu. Kad je riječ o aktivnostima istraživanja, testiranja i razvoja u vezi s UI sustavima ili modelima usmjerenima na proizvode, odredbe ove Uredbe ne bi se trebale primjenjivati ni prije nego što se ti sustavi i modeli stave u upotrebu ili na tržište. Tim isključenjem ne dovodi se u pitanje obveza usklađivanja s ovom Uredbom ako se UI sustav obuhvaćen područjem primjene ove Uredbe stavlja na tržište ili u upotrebu kao rezultat takve aktivnosti istraživanja i razvoja niti se dovodi u pitanje primjena odredaba o regulatornim izoliranim okruženjima za umjetnu inteligenciju i testiranju u stvarnim uvjetima. Nadalje, ne dovodeći u pitanje isključenje UI sustava koji su posebno razvijeni i stavljeni u upotrebu isključivo u svrhu znanstvenog istraživanja i razvoja, svi ostali UI sustavi koji se mogu upotrebljavati za obavljanje bilo kakvih aktivnosti istraživanja i razvoja trebali bi i dalje podlijegati odredbama ove Uredbe. U svakom slučaju, aktivnosti istraživanja i razvoja trebale bi se provoditi u skladu s priznatim etičkim i profesionalnim standardima za znanstvena istraživanja i u skladu s primjenjivim pravom Unije.

(26)

Aby bylo možné zavést přiměřený a účinný soubor závazných pravidel pro systémy AI, měl by být dodržován jasně definovaný přístup založený na posouzení rizik. Tento přístup by měl přizpůsobit typ a obsah těchto pravidel intenzitě a rozsahu rizik, která mohou systémy AI vytvářet. Je proto nezbytné zakázat některé nepřijatelné postupy v oblasti AI a stanovit požadavky na vysoce rizikové systémy AI a povinnosti příslušných provozovatelů, jakož i povinnosti transparentnosti pro určité systémy AI.

(26)

Kako bi se uveo proporcionalan i djelotvoran skup obvezujućih pravila za UI sustave, trebalo bi slijediti jasno definiran pristup temeljen na riziku. Vrsta i sadržaj tih pravila u tom bi pristupu trebali biti primjereni intenzitetu i opsegu rizika koje mogu stvoriti UI sustavi. Stoga je potrebno zabraniti određene neprihvatljive prakse u području umjetne inteligencije te utvrditi zahtjeve za visokorizične UI sustave i obveze za relevantne operatere te obveze u pogledu transparentnosti za određene UI sustave.

(27)

Ačkoli přístup založený na posouzení rizik je základem pro přiměřený a účinný soubor závazných pravidel, je důležité připomenout Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI z roku 2019, které vypracovala nezávislá Expertní skupina na vysoké úrovni pro AI jmenovaná Komisí. V těchto pokynech vypracovala uvedená skupina sedm nezávazných etických zásad týkajících se AI, které mají pomoci zajistit, aby byla AI důvěryhodná a vyhovovala požadavkům etiky. Předmětných sedm zásad obsahuje lidský faktor a dohled; technickou spolehlivost a bezpečnost; ochranu soukromí a správu dat; transparentnost; rozmanitost, nediskriminaci a spravedlnost; dobré sociální a environmentální podmínky; odpovědnost. Aniž jsou dotčeny právně závazné požadavky tohoto nařízení a jakékoli jiné použitelné právo předpisů Unie, přispívají uvedené pokyny k navrhování soudržné, důvěryhodné AI zaměřené na člověka v souladu s Listinou a s hodnotami, na nichž je Unie založena. Podle pokynů skupiny AI HLEG lidský faktor a dohled spočívá v tom, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány jako nástroj, který slouží lidem, respektuje lidskou důstojnost a osobní autonomii a který funguje způsobem, jenž může být řádně ovládán a kontrolován člověkem. Technická spolehlivost a bezpečnost znamená, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány takovým způsobem, jenž zajistí jejich spolehlivost v případě problémů a odolnost vůči pokusům změnit jejich použití nebo výkonnost tak, aby bylo umožněno protiprávní použití třetími stranami, a jímž je minimalizována neúmyslná újma. Ochranou soukromí a správou dat se rozumí, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány v souladu s pravidly pro ochranu soukromí a osobních údajů při současném zpracovávání údajů, které splňují vysoké standardy kvality a integrity. Transparentností se rozumí, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány tak, aby umožňovaly patřičnou sledovatelnost a vysvětlitelnost, aby lidé byli informováni o tom, že komunikují nebo interagují se systémem AI, a aby zavádějící subjekty byly řádně informovány o schopnostech a omezeních daného systému AI a dotčené osoby o svých právech. Rozmanitostí, zákazem diskriminace a spravedlností se rozumí, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány tak, aby zahrnovaly nejrůznější aktéry a podporovaly rovný přístup, genderovou rovnost a kulturní rozmanitost a zároveň bránily diskriminačním dopadům a nespravedlivé zaujatosti, které jsou podle práva Unie a členských států zakázány. Dobrými sociálními a environmentálními podmínkami se rozumí, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány udržitelným způsobem šetrným k životnímu prostředí, jakož i ve prospěch všech lidí při současném sledování a posuzování dlouhodobých dopadů na jednotlivce, společnost a demokracii. Uplatňování těchto zásad by se mělo pokud možno promítnout v rámci navrhování a používání modelů AI. V každém případě by měly sloužit jako základ pro vypracování kodexů chování podle tohoto nařízení. Všechny zúčastněné strany, včetně průmyslu, akademické obce, občanské společnosti a normalizačních organizací, se vyzývají, aby uvedené etické zásady ve vhodných případech zohledňovaly při vypracovávání dobrovolných osvědčených postupů a norem.

(27)

Iako je pristup temeljen na riziku osnova za razmjeran i djelotvoran skup obvezujućih pravila, važno je podsjetiti na Etičke smjernice za pouzdanu umjetnu inteligenciju iz 2019. koje je izradila neovisna Stručna skupina za umjetnu inteligenciju koju je imenovala Komisija. U tim je smjernicama Stručna skupina za umjetnu inteligenciju razvila sedam neobvezujućih etičkih načela za umjetnu inteligenciju kojima se nastoji osigurati pouzdanost i etička prihvatljivost umjetne inteligencije. Tih sedam načela uključuju ljudsko djelovanje i nadzor; tehničku otpornost i sigurnost; privatnost i upravljanje podacima; transparentnost; raznolikost, nediskriminaciju i pravednost; dobrobit društva i okoliša te odgovornost. Ne dovodeći u pitanje pravno obvezujuće zahtjeve iz ove Uredbe i bilo koje drugo primjenjivo pravo Unije, te smjernice doprinose dizajniranju koherentne, pouzdane i antropocentrične umjetne inteligencije, u skladu s Poveljom i vrijednostima na kojima se Unija temelji. Prema smjernicama Stručne skupine za umjetnu inteligenciju, „ljudsko djelovanje i nadzor” znači da se UI sustavi razvijaju i upotrebljavaju kao alat koji služi ljudima, poštuje ljudsko dostojanstvo i osobnu autonomiju te funkcionira na način koji ljudi mogu na odgovarajući način kontrolirati i nadzirati. Tehnička otpornost i sigurnost znači da se UI sustavi razvijaju i upotrebljavaju na način kojim se omogućuje otpornost u slučaju problema i odupiranje pokušajima promjene korištenja ili učinkovitosti UI sustava s ciljem da se trećim stranama omogući nezakonita upotreba, te kojim se nenamjerna šteta svodi na najmanju moguću mjeru. Privatnost i upravljanje podacima znači da se UI sustavi razvijaju i upotrebljavaju u skladu s pravilima o privatnosti i zaštiti podataka, pri čemu se obrađuju podaci koji ispunjavaju visoke standarde u pogledu kvalitete i cjelovitosti. Transparentnost znači da se UI sustavi razvijaju i upotrebljavaju na način kojim se omogućuje odgovarajuća sljedivost i objašnjivost, uz istodobno informiranje ljudi o tome da komuniciraju ili su u interakciji s UI sustavom te propisno obavješćivanje subjekata koji uvode sustav o sposobnostima i ograničenjima tog UI sustava, a osoba na koje utječe UI sustav o njihovim pravima. Raznolikost, nediskriminacija i pravednost znači da se UI sustavi razvijaju i upotrebljavaju na način koji uključuje različite aktere i kojim se promiču jednak pristup, rodna ravnopravnost i kulturna raznolikost, pri čemu se izbjegavaju diskriminirajući učinci i nepravedne pristranosti koji su zabranjeni pravom Unije ili nacionalnim pravom. Dobrobit društva i okoliša znači da se UI sustavi razvijaju i upotrebljavaju na održiv i okolišno prihvatljiv način i u korist svih ljudi, uz istodobno praćenje i procjenu dugoročnih učinaka na pojedinca, društvo i demokraciju. Ta bi se načela trebala primjenjivati i pri dizajniranju i korištenju UI modela, kada je to moguće. Ona bi u svakom slučaju trebala služiti kao osnova za izradu kodeksa ponašanja na temelju ove Uredbe. Sve dionike, uključujući industriju, akademsku zajednicu, civilno društvo i organizacije za normizaciju, potiče se da prema potrebi uzmu u obzir etička načela za razvoj dobrovoljnih najboljih praksi i normi.

(28)

Přestože využívání AI přináší celou řadu výhod, AI může být i zneužita a stát se zdrojem nových a výkonných nástrojů umožňujících praktiky spočívající v manipulaci, vykořisťování a sociální kontrole. Tyto praktiky jsou mimořádně škodlivé a nekalé a měly by být zakázány, neboť jsou v rozporu s hodnotami Unie, jimiž je úcta k lidské důstojnosti, svoboda, rovnost, demokracie a právní stát, a se základními právy zakotvenými v Listině, včetně práva na zákaz diskriminace, na ochranu údajů a soukromí a práv dítěte.

(28)

Osim brojnih korisnih primjena umjetne inteligencije, ona se može i zloupotrijebiti te omogućiti nove i moćne alate za manipulativne i izrabljivačke prakse te prakse društvene kontrole. Takve su prakse osobito štetne i predstavljaju zlouporabu te bi ih trebalo zabraniti jer su protivne Unijinim vrijednostima poštovanja ljudskog dostojanstva, slobode, ravnopravnosti, demokracije i vladavine prava te temeljnih prava sadržanih u Povelji, uključujući pravo na nediskriminaciju, zaštitu podataka i privatnost te prava djeteta.

(29)

Manipulativní techniky založené na AI lze použít k přesvědčování osob k nežádoucímu chování nebo k jejich klamání tím, že je podněcují k přijímání rozhodnutí tak, že je podkopávána a narušována jejich autonomie, rozhodování a svobodná volba. Uvádění na trh nebo do provozu nebo používání určitých systémů AI s cílem podstatně ovlivnit lidské chování nebo s takovým účinkem, kdy je pravděpodobné, že bude dotčeným osobám způsobena značná újma, zejména pokud jde o dostatečně významné nepříznivé dopady na fyzické či psychické zdraví nebo finanční zájmy, je obzvláště nebezpečné, a proto by mělo být zakázáno. Tyto systémy AI využívají podprahové signály, jako jsou zvukové a obrazové stimuly a videostimuly, které člověk není schopen vnímat, neboť jsou mimo rámec lidského vnímání, nebo jiné manipulativní nebo klamavé techniky, které narušují nebo oslabují autonomii, schopnost rozhodování nebo svobodnou volbu člověka tak, že tento vliv vědomě nezaznamená, nebo pokud si jej uvědomí, přesto se nechá oklamat nebo není schopen tyto techniky ovlivnit nebo jim odolat. To by mohlo být usnadněno například rozhraními stroj–mozek nebo virtuální realitou, neboť umožňují větší kontrolu nad tím, jakým stimulům je jedinec vystaven, pokud mohou tyto stimuly značnou měrou a výrazně škodlivým způsobem narušit jejich chování. Systémy AI mohou kromě toho zneužívat zranitelnost jednotlivců či určité skupiny osob i jiným způsobem, z důvodu jejich věku, zdravotního postižení ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (16) nebo zvláštní sociální nebo ekonomické situace, v jejímž důsledku mohou být tyto osoby, jako jsou osoby žijící v extrémní chudobě nebo etnické nebo náboženské menšiny, více zranitelné vůči zneužívání. Tyto systémy mohou být uváděny na trh nebo do provozu nebo používány s cílem podstatně ovlivnit chování určitého jednotlivce nebo s takovým účinkem, a to takovým způsobem, že je dotčenému jednotlivci nebo jiné osobě nebo skupinám osob způsobena značná újma nebo lze takovou újmu důvodně předpokládat, přičemž se může jednat i o újmy, které v průběhu času kumulují; proto by měly být tyto systémy zakázány. Může se stát, že úmysl ovlivnit chování není možné předpokládat, pokud je takovéto ovlivnění způsobeno faktory mimo systém AI, které jsou mimo kontrolu poskytovatele nebo zavádějícího subjektu, konkrétně pokud jde o faktory, které nemusí být rozumně předvídatelné, a tudíž je poskytovatel nebo subjekt zavádějící systém AI nemohou zmírnit. V každém případě nemusí mít poskytovatel nebo zavádějící subjekt v úmyslu způsobit značnou újmu, pokud tato újma vyplývá z manipulativních nebo vykořisťujících praktik založených na AI. Zákazy těchto praktik AI se doplňují ustanovení obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (17), zejména pokud jde o to, že nekalé obchodní praktiky vedoucí k hospodářské nebo finanční újmě pro spotřebitele jsou zakázány za všech okolností bez ohledu na to, zda jsou zavedeny prostřednictvím systémů AI, nebo jinak. Zákazy manipulativních a vykořisťujících praktik stanovené v tomto nařízení by neměly mít vliv na zákonné postupy v souvislosti s lékařskou péčí, jako je psychologická léčba duševní nemoci nebo tělesná rehabilitace, jsou-li tyto praktiky prováděny v souladu s platným právem a lékařskými normami, například pokud jde o výslovný souhlas osob nebo jejich právních zástupců. Kromě toho by za škodlivé manipulativní praktiky založené na AI neměly být samy o sobě považovány běžné a legitimní obchodní praktiky, například v oblasti reklamy, které jsou v souladu s platným právem.

(29)

Manipulativne tehnike omogućene umjetnom inteligencijom mogu se upotrebljavati kako bi se osobe navelo na neželjeno ponašanje ili kako bi ih se obmanulo tako da ih se potiče na odluke na način kojim se podriva i narušava njihova autonomija, donošenje odluka i slobodan izbor. Stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje određenih UI sustava s ciljem ili učinkom bitnog iskrivljavanja ljudskog ponašanja, pri čemu je vjerojatno da će nastati znatna šteta, osobito ona koja ima dovoljno velike štetne učinke na fizičko ili psihološko zdravlje odnosno financijske interese, osobito su opasni te bi ih stoga trebalo zabraniti. U takvim se UI sustavima upotrebljavaju subliminalne komponente kao što su zvučni i slikovni podražaji te videopodražaji koje osobe ne mogu percipirati jer nadilaze ljudsku percepciju ili se upotrebljavaju druge manipulativne ili prijevarne tehnike kojima se podriva ili narušava autonomija, donošenje odluka ili slobodan izbor osobe na način da ljudi svjesno ne percipiraju te tehnike ili zbog kojih su, ako ih i jesu svjesni, svejedno prevareni ili ih ne mogu kontrolirati niti im se oduprijeti. To bi se, na primjer, moglo olakšati sučeljima mozak-računalo ili virtualnom stvarnošću jer se njima omogućuje viši stupanj kontrole toga koji se podražaji prikazuju osobama, u mjeri u kojoj bi oni mogli bitno iskriviti njihovo ponašanje na znatno štetan način. Osim toga, UI sustavi mogu na drugi način iskorištavati ranjivosti osobe ili određene skupine osoba zbog njihove dobi, invaliditeta u smislu Direktive (EU) 2019/882 Europskog parlamenta i Vijeća (16) ili određene socijalne ili gospodarske situacije zbog kojih bi te osobe mogle biti izloženije iskorištavanju, kao što su osobe koje žive u ekstremnom siromaštvu i etničke ili vjerske manjine. Takvi UI sustavi mogu se staviti na tržište, staviti u upotrebu ili se upotrebljavati s ciljem ili učinkom bitnog iskrivljavanja ponašanja osobe i to na način kojim se toj osobi ili drugoj osobi ili skupinama osoba uzrokuje znatan šteta ili je se može razumno očekivati da će se prouzročiti takva šteta, što uključuje štetu koja se može akumulirati s vremenom, te bi ih stoga trebalo zabraniti. Možda nije moguće pretpostaviti postojanje namjere da se iskrivi ponašanje ako je to iskrivljavanje ponašanja posljedica čimbenika izvan UI sustava koji su izvan kontrole dobavljača ili subjekta koji uvodi sustav, odnosno čimbenika koje dobavljač UI sustava ili subjekt koji ga uvodi ne mogu u razumnoj mjeri predvidjeti i stoga ublažiti. U svakom slučaju, nije potrebno da dobavljač UI sustava ili subjekt koji ga uvodi ima namjeru prouzročiti znatnu štetu pod uvjetom da ta šteta proizlazi iz manipulativne ili izrabljivačke prakse omogućene umjetnom inteligencijom. Zabrane takvih praksi u području umjetne inteligencije komplementarne su odredbama sadržanima u Direktivi 2005/29/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (17), osobito u pogledu toga da su nepoštene poslovne prakse koje dovode do gospodarske ili financijske štete potrošačima zabranjene u svim okolnostima, bez obzira na to provode li se putem UI sustavâ ili na drugi način. Zabrane manipulativnih i izrabljivačkih praksi iz ove Uredbe ne bi trebale utjecati na zakonite prakse u kontekstu liječenja, kao što je psihološko liječenje mentalnih bolesti ili fizička rehabilitacija, ako se te prakse provode u skladu s primjenjivim pravom i medicinskim standardima, kao što su izričita privola pojedinaca ili njihovih zakonskih zastupnika. Osim toga, uobičajene i zakonite poslovne prakse, primjerice u području oglašavanja, koje su u skladu s primjenjivim pravom ne bi same po sebi trebalo smatrati štetnom manipulativnom praksom omogućenom umjetnom inteligencijom.

(30)

Měly by být zakázány systémy biometrické kategorizace, které jsou založeny na biometrických údajích fyzických osob, jako je obličej nebo otisky prstů jednotlivců, za účelem odvozování či vyvozování politických názorů jednotlivců, členství v odborových organizacích, náboženského nebo filozofického přesvědčení, rasy, sexuálního života nebo sexuální orientace. Tento zákaz by se neměl vztahovat na zákonné označování, filtrování nebo kategorizaci souborů biometrických údajů získaných v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem na základě biometrických údajů, jako je třídění zobrazení podle barvy vlasů nebo očí, které lze použít například v oblasti vymáhání práva.

(30)

Trebalo bi zabraniti sustave biometrijske kategorizacije koji se temelje na biometrijskim podacima fizičkih osoba, kao što su lice ili otisak prstiju pojedinca, kako bi se deduciralo ili izvelo zaključke o njegovim političkim mišljenjima, članstvu u sindikatima, vjerskim ili filozofskim uvjerenjima, rasi, spolnom životu ili seksualnoj orijentaciji. Ta zabrana ne bi trebala obuhvaćati zakonito označivanje, filtriranje ili kategorizaciju skupova biometrijskih podataka prikupljenih u skladu s pravom Unije ili nacionalnim pravom na temelju biometrijskih podataka, kao što je razvrstavanje slika prema boji kose ili boji očiju, koji se, primjerice, mogu upotrebljavati u području kaznenog progona.

(31)

Systémy AI umožňující hodnocení sociálního kreditu fyzických osob ze strany veřejných či soukromých aktérů mohou vést k diskriminačním výsledkům a k vyloučení určitých skupin. Mohou porušovat právo na důstojnost a zákaz diskriminace a hodnoty rovnosti a spravedlnosti. Tyto systémy AI hodnotí nebo klasifikují fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob na základě vícedatových bodů týkajících se jejich sociálního chování v různých kontextech nebo známých, odvozených či předvídaných osobních či osobnostních vlastností v průběhu určitého časového období. Sociální kredit získaný na základě těchto systémů AI může vést ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s fyzickými osobami nebo s celými skupinami fyzických osob v sociálních kontextech nesouvisejících s kontextem, ve kterém byly dané údaje původně vytvořeny nebo shromážděny, případně ke znevýhodňujícímu zacházení, které je nepřiměřené nebo neodůvodněné s ohledem na závažnost jejich sociálního chování. Systémy AI, které tyto nepřijatelné postupy hodnocení zahrnují a vedou k takovým znevýhodňujícím nebo nepříznivým výsledkům, by proto měly být zakázány. Tímto zákazem by neměly být dotčeny zákonné postupy posuzování fyzických osob prováděné za zvláštním účelem v souladu s unijním či vnitrostátním právem.

(31)

UI sustavi koji omogućuju društveno vrednovanje fizičkih osoba koje upotrebljavaju javni ili privatni akteri mogu rezultirati diskriminatornim ishodima i isključivanjem određenih skupina. Njima se može prekršiti pravo na dostojanstvo i nediskriminaciju te vrijednosti kao što su ravnopravnost i pravda. Takvi UI sustavi evaluiraju ili klasificiraju fizičke osobe ili skupine fizičkih osoba na temelju višestrukih podataka povezanih s njihovim društvenim ponašanjem u višestrukim kontekstima ili poznatih, izvedenih ili predviđenih osobnih značajki ili značajki osobnosti tijekom određenih razdoblja. Društveni rejting dobiven takvim UI sustavima može rezultirati štetnim ili nepovoljnim tretmanom fizičkih osoba ili cijelih skupina fizičkih osoba u društvenim kontekstima koji nisu povezani s kontekstom u kojima su podaci izvorno generirani ili prikupljeni odnosno štetnim tretmanom koji je nerazmjeran ili neopravdan u odnosu na težinu posljedica njihova društvenog ponašanja. Stoga bi UI sustave koji uključuju takve neprihvatljive prakse vrednovanja i koji rezultiraju takvim štetnim ili nepovoljnim ishodima trebalo zabraniti. Ta zabrana ne bi trebala utjecati na zakonite prakse evaluacije fizičkih osoba koje se provode u specifičnu svrhu u skladu s pravom Unije i nacionalnim pravom.

(32)

Využívání systémů AI pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku „v reálném čase“ ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva obzvláště zasahuje do práv a svobod dotčených osob, neboť může ovlivnit soukromý život velké části populace, vyvolávat pocit neustálého sledování a nepřímo odrazovat od využívání svobody shromažďování a dalších základních práv. Technické nepřesnosti systémů AI určených pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku mohou vést ke zkresleným výsledkům a mít diskriminační účinky. Tyto případné zkreslené výsledky a diskriminační účinky jsou obzvláště relevantní, pokud jde o věk, etnickou příslušnost, rasu, pohlaví nebo zdravotní postižení. Bezprostřednost dopadu a omezené možnosti dalších kontrol nebo oprav v souvislosti s používáním těchto systémů fungujících v reálném čase s sebou navíc nesou zvýšené riziko z hlediska práv a svobod osob, kterých se týkají činnosti v oblasti vymáhání práva nebo jsou jimi dotčeny.

(32)

Korištenje UI sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju fizičkih osoba u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona osobito je intruzivno za prava i slobode dotičnih osoba, u onoj mjeri u kojoj može utjecati na privatni život velikog dijela stanovništva, pobuditi doživljaj stalnog nadzora i neizravno odvratiti od ostvarivanja slobode okupljanja i drugih temeljnih prava. Tehničke netočnosti UI sustava namijenjenih daljinskoj biometrijskoj identifikaciji fizičkih osoba mogu rezultirati pristranim rezultatima i imati diskriminacijske učinke. Takvi potencijalni pristrani rezultati i diskriminacijski učinci osobito su relevantni s obzirom na dob, etničku pripadnost, rasu, spol ili invaliditet. Osim toga, neposrednost učinka i ograničene mogućnosti za dodatne provjere ili ispravke u pogledu korištenja takvih sustava koji funkcioniraju u stvarnom vremenu nose povećane rizike za prava i slobode dotičnih osoba u kontekstu aktivnosti kaznenog progona ili na koje aktivnosti kaznenog progona utječu.

(33)

Používání těchto systémů pro účely vymáhání práva by proto mělo být zakázáno s výjimkou taxativně vyjmenovaných a úzce definovaných situací, kdy je toto použití nezbytně nutné k dosažení významného veřejného zájmu, jehož význam převažuje nad uvedenými riziky. Tyto situace zahrnují hledání určitých obětí trestných činů, včetně pohřešovaných osob, některé případy ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo hrozby teroristického útoku a lokalizaci nebo identifikaci pachatelů nebo osob podezřelých ze spáchání trestných činů uvedených v příloze tohoto nařízení, pokud lze za tyto trestné činy uložit v dotčeném členském státě trest odnětí svobody s horní hranicí v délce nejméně čtyři roky nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody ve stejné délce v souladu s právem tohoto členského státu. Tato hranice pro trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody v souladu s vnitrostátním právem přispívá k zajištění toho, že použití systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase bude možno potenciálně odůvodnit jen dostatečnou závažností daného trestného činu. Kromě toho je seznam trestných činů uvedený v příloze tohoto nařízení založen na seznamu 32 trestných činů uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (18), přičemž je zohledněna skutečnost, že některé z těchto trestných činů budou v praxi pravděpodobně relevantnější než jiné v tom smyslu, že nezbytnost a přiměřenost využívání biometrické identifikace na dálku v reálném čase může být pravděpodobně velmi různorodá jak z hlediska praktické snahy o lokalizaci či identifikaci pachatelů jednotlivých trestných činů uvedených na seznamu nebo osob podezřelých z jejich spáchání, tak s ohledem na pravděpodobné rozdíly v závažnosti, pravděpodobnosti a rozsahu způsobené újmy nebo možných negativních důsledků. Bezprostřední ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob by mohlo být rovněž důsledkem vážného narušení kritické infrastruktury ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 (19), pokud by narušení nebo zničení této kritické infrastruktury vedlo k bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti určité osoby, a to i v důsledku vážného narušení poskytování základních dodávek obyvatelstvu nebo výkonu základních funkcí státu. Kromě toho by toto nařízení mělo zachovat schopnost donucovacích orgánů, orgánů odpovědných za ochranu hranic, imigračních nebo azylových orgánů provádět kontroly totožnosti za přítomnosti dotčené osoby v souladu s podmínkami stanovenými pro tyto kontroly v právu Unie a vnitrostátním právu. Donucovací orgány, orgány odpovědné za ochranu hranic, imigrační nebo azylové orgány by zejména měly mít možnost používat informační systémy v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem k identifikaci osob, které během kontroly totožnosti buď odmítnou být identifikovány, nebo nejsou schopny uvést či prokázat svou totožnost, aniž by tyto orgány byly podle tohoto nařízení povinny získat předchozí povolení. Může se jednat například o osobu zapojenou do trestného činu, která není ochotna nebo z důvodu nehody nebo zdravotního stavu schopna sdělit svou totožnost donucovacím orgánům.

(33)

Stoga bi trebalo zabraniti korištenje tih sustava u svrhu kaznenog progona, osim u taksativno popisanim i usko definiranim situacijama u kojima je ono nužno za ostvarenje znatnog javnog interesa, čija važnost premašuje rizike. Te situacije uključuju potragu za određenim žrtvama kaznenih djela, uključujući nestale osobe, određene prijetnje životu ili tjelesnoj sigurnosti fizičkih osoba ili prijetnje od terorističkih napada i lociranje ili identifikaciju počiniteljâ kaznenih djela ili osumnjičenikâ za kaznena djela iz priloga ovoj Uredbi, ako je za ta kaznena djela u dotičnoj državi članici zapriječena kazna zatvora ili oduzimanja slobode u maksimalnom trajanju od najmanje četiri godine i kako su definirana u pravu te države članice. Takvim pragom za kaznu zatvora ili oduzimanje slobode u skladu s nacionalnim pravom doprinosi se osiguravanju toga da kazneno djelo bude dovoljno teško da bi se moglo opravdati korištenje sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu. Nadalje, popis kaznenih djela naveden u prilogu ovoj Uredbi temelji se na 32 kaznena djela navedena u Okvirnoj odluci Vijeća 2002/584/PUP (18), uzimajući u obzir da su neka od tih kaznenih djela u praksi vjerojatno relevantnija od drugih, u smislu da bi primjena daljinske biometrijske identifikacije u stvarnom vremenu mogla biti predvidljivo potrebna i proporcionalna u vrlo promjenjivim opsezima za praktičnu provedbu lokalizacije ili identifikacije počinitelja različitih navedenih kaznenih djela ili osumnjičenika za ta kaznena djela i s obzirom na vjerojatne razlike u težini, vjerojatnosti i razmjeru štete ili mogućih negativnih posljedica. Izravna prijetnja životu ili tjelesnoj sigurnosti fizičkih osoba mogla bi također rezultirati iz ozbiljnog poremećaja kritične infrastrukture, kako je definirana u članku 2. točki 4. Direktive (EU) 2022/2557 Europskog parlamenta i Vijeća (19), ako bi poremećaj u radu ili uništenje takve kritične infrastrukture prouzročili izravnu prijetnju životu ili tjelesnoj sigurnosti osobe, među ostalim i putem teške štete pružanju osnovne opskrbe stanovništva ili izvršavanju temeljne funkcije države. Osim toga, ovom bi se Uredbom trebala očuvati sposobnost tijela kaznenog progona, tijela nadležnih za nadzor granica, tijela nadležnih za imigraciju ili tijela nadležnih za azil da provode provjere identiteta u prisutnosti dotične osobe, u skladu s uvjetima utvrđenima za takve provjere u pravu Unije i nacionalnom pravu. Tijela kaznenog progona, tijela nadležna za nadzor granica, tijela nadležna za imigraciju ili tijela nadležna za azil osobito bi se trebala moći koristiti informacijskim sustavima, u skladu s pravom Unije ili nacionalnim pravom, za identifikaciju osoba koje se tijekom provjere identiteta odbijaju identificirati ili nisu u stanju navesti ili dokazati svoj identitet, a da pritom ne moraju pribaviti prethodno odobrenje na temelju ove Uredbe. To bi, na primjer, mogla biti osoba uključena u kazneno djelo, koja nije voljna ili koja zbog nesreće ili zdravstvenog stanja nije u stanju otkriti svoj identitet tijelima kaznenog progona.

(34)

Aby bylo zajištěno odpovědné a přiměřené používání těchto systémů, je rovněž důležité stanovit, že v každé z těchto taxativně vyjmenovaných a úzce definovaných situací je třeba zohlednit určité prvky, zejména pokud jde o povahu situace, která vedla k žádosti, o důsledky užití těchto systémů pro práva a svobody všech dotčených osob a o záruky a podmínky zajištěné při tomto použití. Kromě toho by používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva mělo být nasazeno pouze k potvrzení totožnosti konkrétně cílené fyzické osoby a mělo by být omezeno na to, co je nezbytně nutné, pokud jde o dobu, jakož i zeměpisný a osobní rozsah, zejména s ohledem na důkazy nebo údaje týkající se daných hrozeb, obětí nebo pachatele. Používání systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech by mělo být povoleno pouze v případě, že příslušný donucovací orgán dokončil posouzení dopadů na základní práva, a nestanoví-li toto nařízení jinak, zaregistroval systém v databázi podle tohoto nařízení. Pro každý případ použití v každé z výše uvedených situací by mělo být vhodné využití referenční databáze osob.

(34)

Kako bi se osiguralo odgovorno i proporcionalno korištenje tih sustava, važno je i utvrditi da bi u svakoj od tih taksativno popisanih i usko definiranih situacija trebalo uzeti u obzir određene elemente, osobito u pogledu prirode situacije zbog koje se zahtijeva njihova upotreba i posljedica te upotrebe za prava i slobode svih dotičnih osoba te u pogledu zaštitnih mjera i uvjeta propisanih za tu upotrebu. Osim toga, sustavi za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona trebali bi se upotrebljavati samo za potvrđivanje identiteta konkretno ciljanog pojedinca i ta bi upotreba trebala biti ograničena na ono što je nužno kad je riječ o razdoblju te zemljopisnom i personalnom području primjene, uzimajući osobito u obzir dokaze ili naznake u vezi s prijetnjama, žrtvama ili počiniteljem. Upotrebu sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima trebalo bi odobriti samo ako je relevantno tijelo kaznenog progona dovršilo procjenu učinka na temeljna prava i, osim ako je drukčije predviđeno u ovoj Uredbi, registriralo sustav u bazi podataka kako je utvrđeno u ovoj Uredbi. Referentna baza podataka osoba trebala bi biti primjerena za svaki slučaj korištenja u svakoj od gore navedenih situacija.

(35)

Každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva by mělo podléhat výslovnému a konkrétnímu povolení justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu členského státu, jehož rozhodnutí je závazné. Toto povolení by mělo být v zásadě získáno před použitím systému AI za účelem identifikace určité osoby nebo osob. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny v řádně odůvodněných situacích z důvodu naléhavosti, tedy v situacích, kdy je potřeba použít dotčené systémy tak naléhavá, že je fakticky a objektivně nemožné získat povolení před zahájením tohoto použití. V těchto naléhavých situacích by použití systému AI mělo být omezeno na absolutně nezbytné minimum a mělo by podléhat příslušným zárukám a podmínkám, které stanoví vnitrostátní právo a které konkrétně určuje v souvislosti s každým jednotlivým případem naléhavého použití samotný donucovací orgán. Kromě toho by měl donucovací orgán v uvedených situacích o toto povolení požádat a uvést důvody, proč o ně nemohl požádat dříve, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 hodin. Je-li takové povolení zamítnuto, mělo by být použití systémů biometrické identifikace v reálném čase spojené s tímto povolením zastaveno s okamžitým účinkem a veškeré údaje související s tímto použitím by měly být vyřazeny a vymazány. Uvedené údaje zahrnují vstupní údaje přímo získané systémem AI v průběhu jeho používání, jakož i výsledky a výstupy použití spojeného s tímto povolením. Neměly by zahrnovat vstupy, které jsou zákonně získány v souladu s jiným unijním nebo vnitrostátním právem. Výlučně na základě výstupu systému biometrické identifikace na dálku by každopádně nemělo být přijato žádné rozhodnutí, které má pro určitou osobu nepříznivé právní účinky.

(35)

Uvjet za svaku upotrebu sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona trebalo bi biti izričito i specifično odobrenje pravosudnog tijela ili neovisnog upravnog tijela države članice čija je odluka obvezujuća. Takvo bi odobrenje u načelu trebalo pribaviti prije upotrebe UI sustava radi identifikacije jedne ili više osoba. Iznimke od tog pravila trebalo bi dopustiti u propisno opravdanim situacijama na temelju hitnosti, odnosno u situacijama u kojima je potreba za upotrebom dotičnih sustava takva da je praktično i objektivno nemoguće pribaviti odobrenje prije početka upotrebe UI sustava. U takvim hitnim situacijama upotreba UI sustava trebala bi biti ograničena na apsolutno nužni minimum te podlijegati odgovarajućim zaštitnim mjerama i uvjetima, kako je utvrđeno u nacionalnom pravu i kako je odredilo sâmo tijelo kaznenog progona u kontekstu svakog pojedinačnog hitnog slučaja upotrebe. Osim toga, tijelo kaznenog progona trebalo bi u takvim situacijama zatražiti takvo odobrenje uz navođenje razloga zbog kojih ga nije moglo zatražiti ranije, bez nepotrebne odgode, a najkasnije u roku od 24 sata. Ako je takvo odobrenje odbijeno, upotrebu sustavâ za biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu povezanu s tim odobrenjem trebalo bi smjesta zaustaviti te bi sve podatke povezane s takvom upotrebom trebalo odbaciti i izbrisati. Takvi podaci uključuju ulazne podatke koje je UI sustav izravno prikupio tijekom upotrebe takvog sustava te rezultate i izlazne podatke upotrebe povezane s tim odobrenjem. Ne bi trebali uključivati ulazne podatke koji su zakonito pribavljeni u skladu s drugim pravom Unije ili nacionalnim pravom. U svakom slučaju, odluku koja proizvodi negativan pravni učinak na osobu ne bi trebalo donijeti isključivo na temelju izlaznih podataka sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju.

(36)

Aby mohl plnit své úkoly v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a ve vnitrostátních předpisech, měl by být příslušný orgán dozoru nad trhem a vnitrostátní orgán pro ochranu osobních údajů o každém použití systému biometrické identifikace v reálném čase informován. Orgány dozoru nad trhem a vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů, které byly o tomto použití informovány, by měly k používání systémů biometrické identifikace v reálném čase předložit Komisi výroční zprávu.

(36)

Kako bi obavljali svoje zadaće u skladu sa zahtjevima utvrđenima u ovoj Uredbi i nacionalnim pravilima, relevantno tijelo za nadzor tržišta i nacionalno tijelo za zaštitu podataka trebali bi biti obaviješteni o svakom korištenju sustava za biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu. Tijela za nadzor tržišta i prijavljena nacionalna tijela za zaštitu podataka trebala bi Komisiji podnositi godišnje izvješće o korištenju sustava za biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu.

(37)

Dále je vhodné v rámci taxativně vymezeném tímto nařízením stanovit, že toto použití na území členského státu v souladu s tímto nařízením by mělo být možné pouze v případě, že se dotčený členský stát rozhodl výslovně stanovit možnost povolit toto použití v podrobných pravidlech svého vnitrostátního práva, a v míře stanovené tamtéž. V důsledku toho se členské státy mohou podle tohoto nařízení i nadále dle vlastního uvážení rozhodnout, že tuto možnost vůbec nestanoví, případně že ji stanoví pouze ve vztahu k některým cílům, které mohou povolené použití určené v tomto nařízení odůvodnit. Tato vnitrostátní pravidla by měla být oznámena Komisi do 30 dnů od přijetí.

(37)

Nadalje, primjereno je u kontekstu iscrpnog okvira utvrđenog ovom Uredbom predvidjeti da bi takvo korištenje na državnom području države članice u skladu s ovom Uredbom trebalo biti moguće samo ako i u mjeri u kojoj je dotična država članica odlučila izričito predvidjeti mogućnost odobravanja takvog korištenja u svojim podrobnim pravilima nacionalnog prava. Stoga države članice na temelju ove Uredbe i dalje mogu slobodno odlučiti da neće uopće predvidjeti takvu mogućnost ili mogu predvidjeti takvu mogućnost samo u odnosu na neke od ciljeva kojima se može opravdati odobreno korištenje utvrđeno u ovoj Uredbi. O takvim nacionalnim pravilima trebalo bi obavijestiti Komisiju u roku od 30 dana od njihova donošenja.

(38)

Používání systémů AI pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva nutně zahrnuje i zpracování biometrických údajů. Pravidla tohoto nařízení, která toto použití až na určité výjimky zakazují a která jsou založena na článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, by se měla použít jako lex specialis, pokud jde o pravidla zpracování biometrických údajů uvedená v článku 10 směrnice (EU) 2016/680, což by toto použití a zpracování dotčených biometrických údajů vyčerpávajícím způsobem upravovalo. Toto použití a zpracování by proto mělo být možné jen v případě, že je slučitelné s rámcem stanoveným tímto nařízením, a mimo tento rámec by neměl existovat prostor pro to, aby příslušné orgány, pokud jednají za účelem vymáhání práva, tyto systémy používaly a zpracovávaly v souvislosti s nimi uvedené údaje z důvodů uvedených v článku 10 směrnice (EU) 2016/680. V této souvislosti není cílem tohoto nařízení poskytnout právní základ pro zpracování osobních údajů podle článku 8 směrnice (EU) 2016/680. Na používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech pro jiné účely než vymáhání práva, a to i příslušnými orgány, by se však zvláštní rámec stanovený tímto nařízením pro používání uvedených systémů pro účely vymáhání práva vztahovat neměl. Toto použití pro jiné účely než vymáhání práva by proto nemělo podléhat požadavku na povolení podle tohoto nařízení a použitelným podrobným pravidlům vnitrostátního práva, která mohou toto povolení uvést v účinnost.

(38)

Korištenje UI sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju pojedinaca u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona nužno uključuje obradu biometrijskih podataka. Pravila iz ove Uredbe kojima se, podložno određenim iznimkama, zabranjuje takvo korištenje, koja se temelje na članku 16. UFEU-a, trebala bi se primjenjivati kao lex specialis u odnosu na pravila o obradi biometrijskih podataka iz članka 10. Direktive (EU) 2016/680, čime se na iscrpan način uređuje takvo korištenje i obrada biometrijskih podataka. Stoga bi takvo korištenje i obrada trebali biti mogući samo u onoj mjeri u kojoj su u skladu s okvirom utvrđenim ovom Uredbom, pri čemu ne bi trebao postojati prostor, izvan tog okvira, da nadležna tijela koja djeluju u svrhu kaznenog progona upotrebljavaju takve sustave i obrađuju takve povezane podatke na temelju razloga navedenih u članku 10. Direktive (EU) 2016/680. U tom kontekstu svrha ove Uredbe nije pružanje pravne osnove za obradu osobnih podataka na temelju članka 8. Direktive (EU) 2016/680. Međutim, korištenje sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u druge svrhe osim kaznenog progona, među ostalim kad ih upotrebljavaju nadležna tijela, ne bi trebalo biti obuhvaćeno posebnim okvirom o takvom korištenju u svrhu kaznenog progona utvrđenim ovom Uredbom. Takvo korištenje u druge svrhe osim kaznenog progona stoga ne bi trebalo podlijegati zahtjevu za odobrenje na temelju ove Uredbe te važećim podrobnim pravilima nacionalnog prava kojima se daje učinak tom odobrenju.

(39)

Jakékoli zpracování biometrických údajů a dalších osobních údajů související s používáním systémů AI pro účely biometrické identifikace jinak než v souvislosti s používáním systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podle tohoto nařízení by mělo i nadále splňovat všechny požadavky vyplývající z článku 10 směrnice (EU) 2016/680. Pro jiné účely než vymáhání práva zakazují čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 zpracování biometrických údajů s výhradou omezených výjimek stanovených v uvedených článcích Vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů již při uplatňování čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 vydaly rozhodnutí, jejichž předmětem byl zákaz použití biometrické identifikace na dálku pro jiné účely než pro účely vymáhání práva.

(39)

Svaka obrada biometrijskih podataka i drugih osobnih podataka povezana s korištenjem UI sustavâ za biometrijsku identifikaciju, osim obrade povezane s korištenjem sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona kako je uređeno ovom Uredbom, i dalje bi trebala ispunjavati sve zahtjeve koji proizlaze iz članka 10. Direktive (EU) 2016/680. U svrhe koje nisu kazneni progon, člankom 9. stavkom 1. Uredbe (EU) 2016/679 i člankom 10. stavkom 1. Uredbe (EU) 2018/1725 zabranjuje se obrada biometrijskih podataka koji podliježu ograničenim iznimkama kako je predviđeno u tim člancima. Primjenom članka 9. stavka 1. Uredbe (EU) 2016/679 nacionalna tijela za zaštitu podataka već su donijela odluke o zabrani upotrebe daljinske biometrijske identifikacije u svrhe koje nisu kazneni progon.

(40)

V souladu s článkem 6a Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, není Irsko vázáno pravidly stanovenými v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. g) v rozsahu, v němž se vztahují na používání systémů biometrické kategorizace k činnostem v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) v rozsahu, v němž se vztahují na použití systémů AI, na něž se vztahuje uvedené ustanovení, v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. h), v čl. 5 odst.2 až 6 a v čl. 26 odst. 10 tohoto nařízení přijatého na základě článku 16 Smlouvy o fungování EU, která se týkají zpracování osobních údajů členskými státy, vykonávají-li činnosti spadající do oblasti působnosti části třetí hlavy V kapitoly 4 nebo 5 Smlouvy o fungování EU, pokud není Irsko vázáno pravidly upravujícími formy justiční spolupráce v trestních věcech nebo policejní spolupráce, v jejichž rámci musí být dodržována ustanovení stanovená na základě článku 16 Smlouvy o fungování EU.

(40)

U skladu s člankom 6.a Protokola br. 21 o stajalištu Ujedinjene Kraljevine i Irske s obzirom na područje slobode, sigurnosti i pravde, priloženog UEU-u i UFEU-u, Irsku ne obvezuju pravila utvrđena u članku 5. stavku 1. prvom podstavku točki (g), u mjeri u kojoj se primjenjuje na korištenje sustavâ biometrijske kategorizacije za aktivnosti u području policijske suradnje i pravosudne suradnje u kaznenim stvarima, u članku 5. stavku 1. prvom podstavku točki (d), u mjeri u kojoj se primjenjuje na korištenje UI sustava obuhvaćenih tom odredbom, u članku 5. stavku 1. prvom podstavku točki (h), u članku 5. stavcima od 2. do 6. i u članku 26. stavku 10. ove Uredbe, donesena na temelju članka 16. UFEU-a, koja se odnose na obradu osobnih podataka koju vrše države članice pri obavljanju aktivnosti koje su obuhvaćene dijelom trećim glavom V. poglavljem 4. ili poglavljem 5. UFEU-a ako Irsku ne obvezuju pravila koja uređuju oblike pravosudne suradnje u kaznenim stvarima ili policijske suradnje za koja se zahtijeva usklađenost s odredbama utvrđenima na temelju članka 16. UFEU-a.

(41)

V souladu s články 2 a 2a Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, nejsou pro Dánsko závazná ani použitelná pravidla stanovená čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. g) v rozsahu, v němž se vztahují na používání systémů biometrické kategorizace k činnostem v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) v rozsahu, v němž se vztahují na použití systémů AI, na něž se vztahuje uvedené ustanovení, v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. h), v čl. 5 odst.2 až 6 a čl. 26 odst. 10 tohoto nařízení přijatého na základě článku 16 Smlouvy o fungování EU, která se týkají zpracování osobních údajů členskými státy, vykonávají-li činnosti spadající do oblasti působnosti části třetí hlavy V kapitoly 4 nebo 5 Smlouvy o fungování EU.

(41)

U skladu s člancima 2. i 2.a Protokola br. 22 o stajalištu Danske, priloženog UEU-u i UFEU-u, Dansku ne obvezuju pravila utvrđena u članku 5. stavku 1. točki (g), u mjeri u kojoj se primjenjuje na korištenje sustavâ biometrijske kategorizacije za aktivnosti u području policijske suradnje i pravosudne suradnje u kaznenim stvarima, u članku 5. stavku 1. prvom podstavku točki (d), u mjeri u kojoj se primjenjuju na korištenje UI sustava obuhvaćenih tom odredbom, u članku 5. stavku 1. prvom podstavku točki (h), u članku 5. stavcima od 2. do 6. i u članku 26. stavku 10. ove Uredbe, donesena na temelju članka 16. UFEU-a, niti ona podliježe primjeni tih pravila koja se odnose na obradu osobnih podataka koju vrše države članice pri obavljanju aktivnosti koje su obuhvaćene dijelom trećim glavom V. poglavljem 4. ili poglavljem 5. UFEU-a.

(42)

V souladu s presumpcí neviny by fyzické osoby v Unii měly být vždy posuzovány podle svého skutečného chování. Fyzické osoby by nikdy neměly být posuzovány na základě chování předvídaného AI pouze na základě jejich profilování, osobnostních rysů nebo charakteristik, jako je státní příslušnost, místo narození, místo bydliště, počet dětí, výše dluhu nebo typ vozidla, aniž by na základě objektivních ověřitelných skutečností existovalo důvodné podezření, že se dotčená osoba podílí na trestné činnosti, a aniž by bylo provedeno posouzení člověkem. Proto by mělo být zakázáno provádět posouzení rizik ve vztahu k fyzickým osobám za účelem posouzení pravděpodobnosti spáchání trestného činu těmito osobami nebo předvídání skutečného nebo potenciálního trestného činu pouze na základě profilování těchto osob nebo posouzení jejich osobnostních rysů a charakteristik. V každém případě se tento zákaz nevztahuje na analýzy rizik, které nejsou založeny na profilování jednotlivců nebo na osobnostních rysech a charakteristikách jednotlivců, jako jsou systémy AI využívající analýzu rizik k posouzení pravděpodobnosti finančních podvodů ze strany podniků na základě podezřelých transakcí nebo nástroje analýzy rizik, které umožňují předvídat pravděpodobnost lokalizace omamných látek nebo nezákonného zboží celními orgány, například na základě známých tras využívaných k obchodování s těmito látkami či zbožím, a tyto analýzy jím nejsou dotčeny.

(42)

U skladu s pretpostavkom nedužnosti, fizičke osobe u Uniji uvijek bi trebalo prosuđivati na temelju njihova stvarnog ponašanja. Fizičke osobe nikada ne se bi trebale prosuđivati na temelju ponašanja koje je umjetna inteligencija predvidjela isključivo na temelju njihova profiliranja, obilježja osobnosti ili značajki kao što su državljanstvo, mjesto rođenja, mjesto boravišta, broj djece, razina duga ili vrsta automobila, bez opravdane sumnje da je ta osoba uključena u kriminalnu aktivnost na temelju objektivnih provjerljivih činjenica i bez ljudske procjene tih činjenica. Stoga bi trebalo zabraniti procjene rizika u pogledu fizičkih osoba u svrhu procjene vjerojatnosti da će počiniti kaznena djela ili u svrhu predviđanja počinjenja stvarnog ili potencijalnog kaznenog djela isključivo na temelju profiliranja tih osoba ili procjene njihovih obilježja osobnosti i značajki. U svakom slučaju, ta se zabrana ne odnosi niti se dotiče analitike rizika koja se ne temelji na profiliranju pojedinaca ili na obilježjima osobnosti i značajkama pojedinaca, kao što su UI sustavi koji upotrebljavaju analitiku rizika u svrhu procjene vjerojatnosti počinjenja financijskih prijevara od strane poduzeća na temelju sumnjivih transakcija ili alate za analizu rizika kako bi predvidjeli vjerojatnost lokalizacije narkotika ili nezakonite robe od strane carinskih tijela, primjerice na temelju poznatih krijumčarskih ruta.

(43)

Uvádění na trh nebo do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI, které vytvářejí nebo rozšiřují databáze rozpoznávání obličeje prostřednictvím necíleného získávání zobrazení obličeje z internetu nebo záznamů CCTV, by mělo být zakázáno, protože tato praxe přispívá k pocitu hromadného sledování a může vést k hrubému porušování základních práv, včetně práva na soukromí.

(43)

Trebalo bi zabraniti stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili korištenje UI sustava koji stvaraju ili proširuju baze podataka za prepoznavanje lica neciljanim prikupljanjem prikaza lica s interneta ili iz snimaka CCTV-a jer ta praksa doprinosi osjećaju masovnog nadzora i može dovesti do teških kršenja temeljnih prava, uključujući pravo na privatnost.

(44)

Existují vážné obavy ohledně vědeckého základu systémů AI, jejichž cílem je zjišťovat nebo odvozovat emoce, zejména z toho důvodu, že vyjádření emocí se v jednotlivých kulturách a situacích značně liší, a dokonce i u téhož jednotlivce. Mezi hlavní nedostatky těchto systémů patří omezená spolehlivost, nedostatečná specifičnost a omezená možnost zobecňování. Systémy AI, které zjišťují nebo odvozují emoce nebo záměry fyzických osob na základě jejich biometrických údajů, proto mohou vést k diskriminačním výsledkům a mohou zasahovat do práv a svobod dotčených osob. Vzhledem k nerovnováze moci v kontextu práce nebo vzdělávání ve spojení s invazivní povahou těchto systémů by tyto systémy mohly vést ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo celými skupinami fyzických osob. Uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI určených k použití za účelem zjišťování emočního stavu jednotlivců v situacích souvisejících s prací a vzděláváním by proto mělo být zakázáno. Tento zákaz by se neměl vztahovat na systémy AI uváděné na trh výhradně z lékařských nebo bezpečnostních důvodů, jako jsou systémy určené k terapeutickému použití.

(44)

Postoji ozbiljna zabrinutost u pogledu znanstvene osnove UI sustavâ čiji je cilj utvrđivanje emocija ili izvođenje zaključaka o njima, osobito s obzirom na to da se izražavanje emocija znatno razlikuje među kulturama i situacijama, pa čak kod istog pojedinca. Među ključnim su nedostacima takvih sustava ograničena pouzdanost, nedostatak specifičnosti i ograničena mogućnost generalizacije. Stoga UI sustavi koji identificiraju emocije ili namjere fizičkih osoba ili izvode zaključke o njihovim emocijama ili namjerama na temelju njihovih biometrijskih podataka mogu dovesti do diskriminatornih ishoda te biti intruzivni za prava i slobode dotičnih osoba. S obzirom na neravnotežu moći u kontekstu rada ili obrazovanja, u kombinaciji s intruzivnom prirodom tih sustava, takvi bi sustavi mogli dovesti do štetnog ili nepovoljnog tretmana određenih fizičkih osoba ili cijelih skupina određenih fizičkih osoba. Stoga bi trebalo zabraniti stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje UI sustava namijenjenih za otkrivanje emocionalnog stanja pojedinaca u situacijama povezanima s radnim mjestom i obrazovanjem. Ta zabrana ne bi trebala obuhvaćati UI sustave koji se stavljaju na tržište isključivo iz medicinskih ili sigurnosnih razloga, kao što su sustavi namijenjeni terapijskoj upotrebi.

(45)

Tímto nařízením by neměly být dotčeny postupy, které jsou zakázány právem Unie, včetně práva v oblasti ochrany údajů, nediskriminace, ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže.

(45)

Ova Uredba ne bi trebala utjecati na prakse koje su zabranjene pravom Unije, među ostalim u okviru prava o zaštiti podataka, nediskriminacijskog prava, prava o zaštiti potrošača i prava tržišnog natjecanja.

(46)

Vysoce rizikové systémy AI by měly být uváděny na trh Unie, do provozu nebo používány pouze v případě, že splňují určité závazné požadavky. Tyto požadavky by měly zajistit, aby vysoce rizikové systémy AI, které jsou dostupné v Unii nebo jejichž výstupy jsou v Unii jinak využívány, nepředstavovaly nepřijatelné riziko pro důležité veřejné zájmy Unie uznané a chráněné právem Unie. Na základě nového legislativního rámce, jak je objasněno ve sdělení Komise „Modrá příručka“ k provádění pravidel EU pro výrobky (2022) (20), je obecným pravidlem, že na jeden produkt může být použitelný více než jeden právní akt náležející mezi harmonizační právní předpis Unie, jako jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (21) a 2017/746 (22) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES (23), neboť k dodání na trh nebo uvedení do provozu může dojít pouze v případě, že je produkt v souladu se všemi platnými harmonizačními právními předpisy Unie. Aby byla zajištěna soudržnost a zabránilo se zbytečné administrativní zátěži nebo nákladům, poskytovatelé produktu, který obsahuje jeden nebo více vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují požadavky tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze tohoto nařízení, by měli být flexibilní, pokud jde o přijímání provozních rozhodnutí o tom, jak optimálně zajistit soulad produktu obsahujícího jeden nebo více systémů AI se všemi platnými požadavky harmonizačních právních předpisů Unie. Označení systémů AI jako vysoce rizikové by mělo být omezeno na systémy, které mají významný škodlivý dopad na zdraví, bezpečnost a základní práva osob v Unii, a tímto omezením by se mělo minimalizovat jakékoli případné omezení mezinárodního obchodu.

(46)

Visokorizični UI sustavi trebali bi se stavljati na tržište Unije ili u upotrebu odnosno upotrebljavati se samo ako ispunjavaju određene obvezne zahtjeve. Tim bi se zahtjevima trebalo osigurati da visokorizični UI sustavi koji su dostupni u Uniji ili čije se izlazne vrijednosti na drugi način upotrebljavaju u Uniji ne predstavljaju neprihvatljiv rizik za važne javne interese Unije koji su priznati i zaštićeni pravom Unije. Na temelju novog zakonodavnog okvira, kako je pojašnjeno u obavijesti Komisije pod nazivom „‚Plavi vodič’ o provedbi pravila EU-a o proizvodima 2022.” (20), opće je pravilo da se više od jednog pravnog akta zakonodavstva Unije o usklađivanju, kao što su uredbe (EU) 2017/745 (21) i (EU) 2017/746 (22) Europskog parlamenta i Vijeća ili Direktiva 2006/42/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (23), može primjenjivati na jedan proizvod jer se stavljanje na raspolaganje ili u upotrebu može provesti samo ako je proizvod u skladu sa svim primjenjivim zakonodavstvom Unije o usklađivanju. Kako bi se osigurala dosljednost i izbjegla nepotrebna administrativna opterećenja ili troškovi, dobavljači proizvoda koji sadržava jedan ili više visokorizičnih UI sustava, na koje se primjenjuju zahtjevi iz ove Uredbe i zahtjevi iz zakonodavstva Unije o usklađivanju navedeni u prilogu ovoj Uredbi, trebali bi biti fleksibilni u pogledu operativnih odluka o tome kako na najbolji način osigurati usklađenost proizvoda koji sadržava jedan ili više UI sustava sa svim primjenjivim zahtjevima zakonodavstva Unije o usklađivanju. UI sustavi utvrđeni kao visokorizični trebali bi biti ograničeni samo na one koji imaju znatan štetan učinak na zdravlje, sigurnost i temeljna prava osoba u Uniji i takvim bi se ograničenjem trebalo svesti na najmanju moguću mjeru bilo kakvo potencijalno ograničenje u pogledu međunarodne trgovine.

(47)

Systémy AI by mohly mít nepříznivý dopad na zdraví a bezpečnost osob, zejména pokud tyto systémy fungují jako bezpečnostní komponenty. V souladu s cíli harmonizačních právních předpisů Unie, které mají usnadnit volný pohyb produktů na vnitřním trhu a zajistit, aby se na trh dostávaly pouze produkty bezpečné a jinak vyhovující, je důležitá náležitá prevence a zmírňování bezpečnostních rizik, která mohou případně vyplývat z produktu jako celku v důsledku jeho digitálních prvků, včetně systémů AI. Například stále autonomnější roboti, ať už v kontextu výroby, nebo osobní asistence a péče, by měli být schopni bezpečně fungovat a vykonávat své funkce ve složitých prostředích. Obdobně ve zdravotnictví, kde jsou život a zdraví vystaveny obzvláště vysokému riziku, by měly být stále sofistikovanější diagnostické systémy a systémy podporující lidská rozhodnutí spolehlivé a přesné.

(47)

UI sustavi mogli bi nepovoljno utjecati na zdravlje i sigurnost osoba, osobito ako ti sustavi funkcioniraju kao sigurnosne komponente proizvoda. U skladu s ciljevima zakonodavstva Unije o usklađivanju, kako bi se olakšalo slobodno kretanje proizvoda na unutarnjem tržištu i kako bi se zajamčilo da na tržište dolaze samo sigurni i sukladni proizvodi, važno je da se propisno spriječe i ublaže mogući sigurnosni rizici koje proizvod u cijelosti može predstavljati zbog svojih digitalnih komponenti, uključujući UI sustave. Na primjer, sve autonomniji roboti, bilo u kontekstu proizvodnje ili osobne skrbi i njege, trebali bi moći funkcionirati na siguran način i obavljati svoje zadaće u složenim okružjima. Slično tome, u zdravstvenom sektoru u kojem su rizici za život i zdravlje osobito visoki, sve sofisticiraniji dijagnostički sustavi i sustavi koji pomažu ljudima u donošenju odluka trebali bi biti pouzdani i točni.

(48)

Pro klasifikaci určitého systému AI jako vysoce rizikového je zvláště relevantní míra nepříznivého dopadu takového systému AI na základní práva chráněná Listinou. Tato práva zahrnují právo na lidskou důstojnost, respektování soukromého a rodinného života, ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, svobodu shromažďování a sdružování, právo na nediskriminaci, právo na vzdělání, ochranu spotřebitele, práva pracovníků, práva osob se zdravotním postižením, genderovou rovnost, práva duševního vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, právo na obhajobu a presumpci neviny a právo na řádnou správu. Kromě těchto práv je třeba zdůraznit skutečnost, že v článku 24 Listiny a v Úmluvě OSN o právech dítěte jsou zakotvena zvláštní práva dětí, dále rozpracovaná ve vztahu k digitálnímu prostředí v obecné připomínce č. 25 k Úmluvě o právech dítěte, přičemž oba dokumenty vyžadují zohlednění zranitelnosti dětí a poskytnutí takové ochrany a péče, která je nezbytná pro jejich blaho. Při posuzování závažnosti újmy, kterou může systém AI způsobit, a to i ve vztahu ke zdraví a bezpečnosti osob, by mělo být zohledněno také základní právo na vysokou úroveň ochrany životního prostředí zakotvené v Listině a provedené do politik Unie.

(48)

Razmjer nepovoljnih učinaka UI sustava na temeljna prava zaštićena Poveljom posebno je važan pri klasificiranju UI sustava kao visokorizičnog. Ta prava uključuju pravo na ljudsko dostojanstvo, poštovanje privatnog i obiteljskog života, zaštitu osobnih podataka, slobodu izražavanja i informiranja, slobodu okupljanja i udruživanja, pravo na nediskriminaciju, pravo na obrazovanje, zaštitu potrošača, prava radnika, prava osoba s invaliditetom, rodnu ravnopravnost, prava intelektualnog vlasništva, pravo na djelotvoran pravni lijek i na pošteno suđenje, pravo na obranu i pretpostavku nedužnosti te pravo na dobru upravu. Povrh tih prava, važno je naglasiti činjenicu da djeca imaju posebna prava sadržana u članku 24. Povelje i u Konvenciji Ujedinjenih naroda o pravima djeteta, podrobnije razrađena u Općoj napomeni br. 25 Odbora UN-a o pravima djece u pogledu digitalnog okružja, kojima se zahtijeva da se vodi računa o njihovoj ranjivosti te da se osiguraju zaštita i skrb potrebni za njihovu dobrobit. Pri procjeni težine štete koju pojedini UI sustav može prouzročiti, među ostalim i u pogledu zdravlja i sigurnosti osoba, trebalo bi uzeti u obzir i temeljno pravo na visoku razinu zaštite okoliša koje je utvrđeno u Povelji i provodi se u politikama Unije.

(49)

Pokud jde o vysoce rizikové systémy AI, které jsou bezpečnostními komponentami produktů nebo systémů, případně které jsou samy produkty nebo systémy spadajícími do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 (24), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 (25), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (26), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU (27), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (28), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (29), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (30) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 (31), je vhodné tyto akty pozměnit s cílem zajistit, aby Komise při přijímání jakýchkoli relevantních aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů na základě výše uvedených aktů zohledňovala povinné požadavky na vysoce rizikové systémy AI stanovené v tomto nařízení na základě technických a regulačních specifik jednotlivých odvětví, aniž by zasahovala do stávajících mechanismů správy, posuzování shody a prosazování ani do orgánů zřízených v rámci uvedených aktů.

(49)

Kad je riječ o visokorizičnim UI sustavima koji su sigurnosne komponente proizvodâ ili sustavâ odnosno koji su sâmi proizvodi ili sustavi obuhvaćeni područjem primjene Uredbe (EZ) br. 300/2008 Europskog parlamenta i Vijeća (24), Uredbe (EU) br. 167/2013 Europskog parlamenta i Vijeća (25), Uredbe (EU) br. 168/2013 Europskog parlamenta i Vijeća (26), Direktive 2014/90/EU Europskog parlamenta i Vijeća (27), Direktive (EU) 2016/797 Europskog parlamenta i Vijeća (28), Uredbe (EU) 2018/858 Europskog parlamenta i Vijeća (29), Uredbe (EU) 2018/1139 Europskog parlamenta i Vijeća (30) i Uredbe (EU) 2019/2144 Europskog parlamenta i Vijeća (31), primjereno je te akte izmijeniti kako bi se osiguralo da Komisija, na temelju tehničkih i regulatornih posebnosti svakog sektora te bez uplitanja u postojeće mehanizme upravljanja, ocjenjivanja sukladnosti i izvršavanja te rad tijela koja su u njima utvrđena, pri donošenju svih relevantnih delegiranih akata ili provedbenih akata na temelju tih akata uzima u obzir obvezne zahtjeve za visokorizične UI sustave utvrđene u ovoj Uredbi.

(50)

Pokud jde o systémy AI, které jsou bezpečnostními komponentami produktů nebo jsou produkty samy o sobě a které spadají do oblasti působnosti některých harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze tohoto nařízení, je vhodné je podle tohoto nařízení klasifikovat jako vysoce rizikové, pokud u dotyčného produktu provádí postup posuzování shody subjekt, který činnosti posuzování shody vykonává jakožto třetí strana podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie. Těmito produkty jsou zejména strojní zařízení, hračky, výtahy, zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, rádiová zařízení, tlaková zařízení, zařízení pro rekreační plavidla, lanové dráhy, spotřebiče plynných paliv, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a automobilový průmysl a letectví.

(50)

Kad je riječ o UI sustavima koji su sigurnosne komponente proizvodâ ili koji su sâmi proizvodi, a obuhvaćeni su područjem primjene određenog zakonodavstva Unije o usklađivanju navedenog u prilogu ovoj Uredbi, primjereno ih je klasificirati kao visokorizične na temelju ove Uredbe ako je dotični proizvod predmet postupka ocjenjivanja sukladnosti koji provodi tijelo za ocjenjivanje sukladnosti kao treća strana na temelju relevantnog zakonodavstva Unije o usklađivanju. Takvi su proizvodi osobito strojevi, igračke, dizala, oprema i zaštitni sustavi namijenjeni za korištenje u potencijalno eksplozivnim atmosferama, radijska oprema, tlačna oprema, oprema za rekreacijska plovila, žičare, aparati na plinovita goriva, medicinski proizvodi i in vitro dijagnostički medicinski proizvodi, automobili i zrakoplovi.

(51)

Klasifikace určitého systému AI jako vysoce rizikového podle tohoto nařízení by neměla nutně znamenat, že produkt, jehož je daný systém AI bezpečnostní komponentou, případně tento samotný systém AI jako produkt, je považován za vysoce rizikový podle kritérií stanovených v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, které se na tento produkt vztahují. To platí zejména pro nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, kde je pro produkty se středním a vysokým rizikem vyžadováno posuzování shody subjektem, který vykonává činnosti posuzování shody jakožto třetí strana.

(51)

Klasifikacija UI sustava kao visokorizičnog na temelju ove Uredbe ne bi nužno trebala značiti da se proizvod čija je sigurnosna komponenta UI sustav ili da se sâm UI sustav kao proizvod smatra „visokorizičnim” na temelju kriterija utvrđenih u relevantnom zakonodavstvu Unije o usklađivanju koje se primjenjuje na taj proizvod. To se osobito odnosi na uredbe (EU) 2017/745 i (EU) 2017/746 ako je predviđeno da treća strana provodi ocjenjivanje sukladnosti za srednjorizične i visokorizične proizvode.

(52)

Pokud jde o samostatné systémy AI, konkrétně vysoce rizikové systémy AI s výjimkou těch, které představují bezpečnostní komponenty produktů nebo které jsou samy produkty, je vhodné je klasifikovat jako vysoce rizikové, pokud s ohledem na zamýšlený účel představují vysoké riziko újmy na zdraví a bezpečnosti nebo na základních právech osob s přihlédnutím jak k závažnosti možné újmy, tak k pravděpodobnosti, že nastane, a pokud jsou využívány v celé řadě oblastí uvedených v tomto nařízení, které jsou výslovně definovány předem. Identifikace těchto systémů je založena na stejné metodice a kritériích, jaké se předpokládají i u jakýchkoli budoucích změn seznamu vysoce rizikových systémů AI, k jejichž přijímání by měla být Komise zmocněna prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci s cílem zohlednit rychlé tempo technologického vývoje, jakož i možné změny v používání systémů AI.

(52)

Kad je riječ o samostalnim UI sustavima, odnosno visokorizičnim UI sustavima koji nisu sigurnosne komponente proizvoda ili koji su sâmi proizvodi, primjereno ih je klasificirati kao visokorizične ako, s obzirom na njihovu namjenu, kod njih postoji visok rizik od štete za zdravlje i sigurnost ili temeljna prava osoba, uzimajući u obzir i težinu moguće štete i njezinu vjerojatnost nastanka, te ako se upotrebljavaju u nekoliko posebnih unaprijed definiranih područja navedenih u ovoj Uredbi. Utvrđivanje tih sustava temelji se na istoj metodologiji i kriterijima predviđenima i za sve buduće izmjene popisa visokorizičnih UI sustava koje bi Komisija trebala biti ovlaštena donijeti delegiranim aktima kako bi se uzeo u obzir brz tempo tehnološkog razvoja i moguće promjene u korištenju UI sustavâ.

(53)

Je rovněž důležité vyjasnit, že mohou existovat zvláštní případy, kdy systémy AI uvedené v předem vymezených oblastech specifikovaných v tomto nařízení nezakládají významné riziko poškození právních zájmů, které jsou v těchto oblastech chráněny, protože nemají podstatný vliv na rozhodování nebo tyto zájmy podstatně nepoškozují. Pro účely tohoto nařízení by se systémem AI, který nemá podstatný vliv na výsledek rozhodování, měl rozumět systém AI, který nemá vliv na podstatu, a tím ani na výsledek rozhodování, ať už jde o lidské, nebo automatizované rozhodování. Systém AI, který podstatně neovlivňuje výsledek rozhodování, by mohl zahrnovat situace, kdy je splněna jedna nebo více z následujících podmínek. Prvním takovou podmínkou by mělo být, že je daný systém AI určen k plnění úzce vymezeného procedurálního úkolu, jako je systém AI, který přeměňuje nestrukturovaná data na data strukturovaná, systém AI, který třídí příchozí dokumenty do kategorií, nebo systém AI, který se používá k odhalování duplicit mezi velkým počtem žádostí. Tyto úkoly jsou natolik úzké a omezené povahy, že představují pouze omezená rizika, která se použitím systému AI v kontextu uvedeném na seznamu v příloze tohoto nařízení jako vysoce rizikové použití nezvyšují. Druhou podmínkou by mělo být, že úkol prováděný daným systémem AI je určen ke zlepšení výsledku dříve dokončené lidské činnosti, která může být relevantní pro účely vysoce rizikového použití uvedeného v seznamu v příloze tohoto nařízení. Vzhledem k těmto vlastnostem přidává takový systém AI pouze další vrstvu k lidské činnosti, a riziko je tudíž nízké. Tato podmínka by se například vztahovala na systémy AI, které mají zdokonalit formulace použité v dříve vypracovaných dokumentech, například z hlediska odborného vyjadřování, akademického stylu nebo přizpůsobení textu určitému sdělení značky. Třetí podmínkou by mělo být, že je daný systém AI určen k odhalování vzorců rozhodování nebo odchylek od předchozích vzorců rozhodování. Riziko by bylo sníženo, protože použití takového systému AI následuje po dříve dokončeném lidském posouzení, které jím nemá být bez řádného lidského přezkumu nahrazeno ani ovlivněno. Mezi takové systémy AI patří například ty, které mohou být při určitém způsobu známkování ze strany učitele použity k následné kontrole, zda se učitel od tohoto způsobu známkování mohl odchýlit, a upozornit tak na možné nesrovnalosti nebo anomálie. Čtvrtou podmínkou by mělo být, že je daný systém AI určen k plnění úkolu, který je pouze přípravou k posouzení relevantnímu pro účely systémů AI uvedených v příloze tohoto nařízení, a možný dopad výstupu systému z hlediska rizika, jež pro následné posouzení představuje, je tudíž velmi nízký. Tato podmínka se vztahuje mimo jiné na inteligentní řešení pro zpracování souborů, která zahrnují různé funkce jako indexování, vyhledávání, zpracování textu a řeči nebo propojení dat s jinými zdroji údajů, nebo systémy AI používané pro překlad výchozích dokumentů. V každém případě by se mělo mít za to, že tyto systémy AI používané v případech vysoce rizikového použití uvedených v příloze tohoto nařízení představují významné riziko poškození zdraví, bezpečnosti nebo základních práv, pokud systém AI zahrnuje profilování ve smyslu čl. 4 bodu. 4 nařízení (EU) 2016/679, čl. 3 bodu 4 směrnice (EU) 2016/680 nebo čl. 3 bodu 5 nařízení 2018/1725. Aby byla zajištěna sledovatelnost a transparentnost, měl by poskytovatel, který se na základě výše uvedených podmínek domnívá, že určitý systém AI vysoce rizikový není, vypracovat dokumentaci o posouzení před uvedením tohoto systému na trh nebo do provozu a měl by tuto dokumentaci na požádání poskytnout příslušným vnitrostátním orgánům. Tento poskytovatel by měl mít povinnost zaregistrovat systém AI v databázi EU zřízené podle tohoto nařízení. Jako další pokyny pro praktické provádění podmínek, podle nichž systémy AI uvedené v příloze tohoto nařízení vysoce rizikové výjimečně nejsou, by Komise měla po konzultaci s radou poskytnout pokyny upřesňující toto praktické provádění doplněné komplexním seznamem praktických příkladů použití vysoce rizikových systémů AI a příkladů použití systémů AI, jež vysoce rizikové nejsou.

(53)

Važno je pojasniti i da mogu postojati posebni slučajevi u kojima UI sustavi na koje se upućuje u unaprijed definiranim područjima navedenima u ovoj Uredbi ne dovode do znatnog rizika od štete za pravne interese zaštićene na temelju tih područja jer bitno ne utječu na donošenje odluka ili ne štete znatno tim interesima. Za potrebe ove Uredbe UI sustav koji bitno ne utječe na ishod donošenja odluka trebalo bi razumjeti kao UI sustav koji ne utječe na sadržaj, a time ni na ishod donošenja odluka, bilo da je odluke donose ljudi ili da je donošenje odluka automatizirano. UI sustav koji bitno ne utječe na ishod donošenja odluka mogao bi uključivati situacije u kojima je ispunjen jedan od sljedećih uvjeta ili više njih. Prvi takav uvjet trebao bi biti da je UI sustav namijenjen obavljanju uske postupovne zadaće, kao što je UI sustav koji pretvara nestrukturirane podatke u strukturirane podatke, UI sustav koji dolazne dokumente klasificira u kategorije ili UI sustav koji se upotrebljava za otkrivanje duplikata među velikim brojem primjena. Te su zadaće toliko uske i ograničene da predstavljaju samo ograničene rizike koji se ne povećavaju korištenjem UI sustava u kontekstu koji je naveden kao visokorizična upotreba u prilogu ovoj Uredbi. Drugi uvjet trebao bi biti da je zadaća koju obavlja UI sustav namijenjena poboljšanju rezultata prethodno završene ljudske aktivnosti koja može biti relevantna za potrebe visokorizičnih upotreba navedenih u prilogu ovog Uredbi. S obzirom na te značajke UI sustav samo je dodatak ljudskoj aktivnosti uz posljedično smanjeni rizik. Na primjer, taj bi se uvjet primjenjivao na UI sustave namijenjene poboljšanju jezika koji se upotrebljava u prethodno izrađenim dokumentima, primjerice u vezi s profesionalnim tonom, akademskim stilom jezika ili usklađivanjem teksta s određenim porukama robne marke. Treći uvjet trebao bi biti da je namjena UI sustava otkrivanje obrazaca donošenja odluka ili odstupanja od prethodnih obrazaca donošenja odluka. Rizik bi se smanjio jer korištenje UI sustava slijedi nakon prethodno dovršene ljudske procjene, koju ono ne namjerava zamijeniti niti utjecati na nju bez odgovarajućeg preispitivanja koje provodi čovjek. Takvi UI sustavi obuhvaćaju, na primjer, sustave koji se na temelju određenog obrasca nastavnikova ocjenjivanja mogu upotrebljavati za ex post provjeru toga je li nastavnik možda odstupio od svojeg obrasca ocjenjivanja kako bi se upozorilo na moguće nedosljednosti ili nepravilnosti. Četvrti uvjet trebao bi biti da je UI sustav namijenjen obavljanju zadaće koja je samo pripremna za procjenu relevantnu za svrhe UI sustava navedenih u prilogu ovoj Uredbi, čime se mogući učinak izlaznih vrijednosti sustava čini vrlo niskim u smislu predstavljanja rizika za procjenu koja treba uslijediti. Taj uvjet obuhvaća, među ostalim, pametna rješenja za postupanje s datotekama, koja uključuju različite funkcije poput indeksiranja, pretraživanja, obrade teksta i govora ili povezivanja podataka s drugim izvorima podataka, ili UI sustave koji se upotrebljavaju za prevođenje početnih dokumenata. U svakom slučaju, za UI sustave koji se upotrebljavaju u slučajevima visokih rizika koji su navedeni u prilogu ovoj Uredbi trebalo bi smatrati da predstavljaju znatne rizike od štete za zdravlje, sigurnost ili temeljna prava fizičkih osoba ako UI sustav podrazumijeva izradu profila u smislu članka 4. točke 4. Uredbe (EU) 2016/679 ili članka 3. točke 4. Direktive (EU) 2016/680 ili članka 3. točke 5. Uredbe (EU) 2018/1725. Kako bi se osigurale sljedivost i transparentnost, dobavljač koji na temelju prethodno navedenih uvjeta smatra da UI sustav nije visokorizičan trebao bi sastaviti dokumentaciju o ocjenjivanju prije nego što taj sustav bude stavljen na tržište ili u upotrebu i trebao bi tu dokumentaciju na zahtjev dostaviti nacionalnim nadležnim tijelima. Taj dobavljač trebao bi biti obvezan registrirati UI sustav u bazi podataka EU-a uspostavljenoj na temelju ove Uredbe. Kako bi se pružilo dodatno usmjeravanje za praktičnu provedbu uvjeta na temelju kojih UI sustavi navedeni u prilogu ovoj Uredbi iznimno nisu visokorizični, Komisija bi nakon savjetovanja s Vijećem za umjetnu inteligenciju trebala pružiti smjernice u kojima se precizira ta praktična provedba, dopunjene sveobuhvatnim popisom praktičnih primjera slučajeva upotrebe UI sustava koji su visokorizični i primjera upotrebe UI sustava koji nisu visokorizični.

(54)

Vzhledem k tomu, že zvláštní kategorii osobních údajů představují biometrické údaje, je vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové několik případů kritického použití biometrických systémů, pokud je jejich používání povoleno podle příslušného práva Unie a vnitrostátního práva. Technické nepřesnosti systémů AI určených pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku mohou vést ke zkresleným výsledkům a mít diskriminační účinky. Riziko takto předpojatých výsledků a diskriminačních účinků je obzvláště relevantní ve vztahu k věku, etnické příslušnosti, rase, pohlaví nebo zdravotnímu postižení. Systémy biometrické identifikace na dálku by proto s ohledem na rizika, která představují, měly být klasifikovány jako vysoce rizikové. Taková klasifikace se nevztahuje na systémy AI určené k biometrickému ověřování, včetně autentizace, jejichž jediným účelem je potvrdit, zda je konkrétní fyzická osoba osobou, za niž se prohlašuje, a systémy, které se používají k potvrzení totožnosti fyzické osoby za jediným účelem, kterým je získání přístupu ke službě, odblokování zařízení nebo získání bezpečného přístupu k prostorám. Kromě toho by jako vysoce rizikové měly být klasifikovány systémy AI určené k použití pro biometrickou kategorizaci podle citlivých atributů nebo vlastností chráněných podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 na základě biometrických údajů, pokud nejsou tímto nařízením zakázány, a systémy rozpoznávání emocí, které nejsou tímto nařízením zakázány. Biometrické systémy, které jsou určeny k použití výhradně za účelem podpory opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů, by za vysoce rizikové systémy AI považovány být neměly.

(54)

Budući da biometrijski podaci čine posebnu kategoriju osobnih podataka, nekoliko kritičnih slučajeva korištenja biometrijskih sustava primjereno je klasificirati visokorizičnima, u mjeri u kojoj je njihovo korištenje dopušteno na temelju relevantnog prava Unije i nacionalnog prava. Tehničke netočnosti UI sustava namijenjenih daljinskoj biometrijskoj identifikaciji fizičkih osoba mogu rezultirati pristranim rezultatima i imati diskriminacijske učinke. Rizik od takvih pristranih rezultata i diskriminacijskih učinaka osobito je relevantna s obzirom na dob, etničku pripadnost, rasu, spol ili invaliditet. Stoga bi sustave za daljinsku biometrijsku identifikaciju trebalo klasificirati kao visokorizične s obzirom na rizike koje predstavljaju. Takva klasifikacija isključuje UI sustave namijenjene za biometrijsku provjeru, uključujući autentifikaciju, čija je jedina svrha potvrditi da je određena fizička osoba doista osoba kojom se predstavlja i potvrditi identitet fizičke osobe isključivo u svrhu pristupa usluzi, otključavanja uređaja ili sigurnog pristupa prostorijama. Osim toga, UI sustave namijenjene za biometrijsku kategorizaciju u skladu s osjetljivim atributima ili značajkama zaštićenima na temelju članka 9. stavka 1. Uredbe (EU) 2016/679 na osnovi biometrijskih podataka, u mjeri u kojoj nisu zabranjeni na temelju ove Uredbe, i sustave za prepoznavanje emocija koji nisu zabranjeni na temelju ove Uredbe trebalo bi klasificirati kao visokorizične. Biometrijski sustavi namijenjeni isključivo za omogućavanje kibernetičke sigurnosti i mjera zaštite osobnih podataka ne bi se trebali smatrati visokorizičnim UI sustavima.

(55)

Pokud jde o správu a provoz kritické infrastruktury, je vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové takové systémy AI, které jsou určeny k použití jako bezpečnostní komponenty při řízení a provozu kritické digitální infrastruktury, jak je uvedeno v bodu 8 přílohy směrnice (EU) 2022/2557, silniční dopravy a při zásobování vodou, plynem, teplem a elektřinou, protože jejich porucha nebo chybné fungování může ohrozit život a zdraví osob ve velkém rozsahu a vést ke značnému narušení běžného provozu sociálních a hospodářských činností. Bezpečnostní komponenty kritické infrastruktury, včetně kritické digitální infrastruktury, jsou systémy používané k přímé ochraně fyzické integrity kritické infrastruktury nebo zdraví a bezpečnosti osob a majetku, které však nemusí být nutně v zájmu zajištění funkčnosti systému. Selhání nebo špatné fungování těchto komponent může přímo vést k ohrožení fyzické integrity kritické infrastruktury, a tím i k ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Komponenty určené k použití výhradně pro účely kybernetické bezpečnosti by neměly být považovány za bezpečnostní komponenty. Mezi příklady bezpečnostních komponent takové kritické infrastruktury mohou patřit systémy pro monitorování tlaku vody nebo systémy řízení požárního poplachu ve střediscích cloud computingu.

(55)

Kad je riječ o upravljanju kritičnom infrastrukturom i njezinu radu, primjereno je kao visokorizične klasificirati one UI sustave koji su namijenjeni upotrebi kao sigurnosne komponente u upravljanju kritičnom digitalnom infrastrukturom navedenom u točki 8. Priloga Direktivi (EU) 2022/2557 i radu takve infrastrukture, u cestovnom prometu te u opskrbi vodom, plinom, grijanjem i električnom energijom jer bi njihov kvar ili neispravnost mogli ugroziti život i zdravlje osoba u velikim razmjerima te znatno poremetiti uobičajeno odvijanje društvenih i gospodarskih aktivnosti. Sigurnosne komponente kritične infrastrukture, uključujući kritičnu digitalnu infrastrukturu, sustavi su koji se upotrebljavaju za izravnu zaštitu fizičkog integriteta kritične infrastrukture ili zdravlja i sigurnosti osoba i imovine, ali koji nisu potrebni za funkcioniranje sustava. Kvar ili neispravnost takvih komponenti može izravno dovesti do rizika za fizički integritet kritične infrastrukture, a time i do rizika za zdravlje i sigurnost osoba i imovine. Komponente namijenjene korištenju isključivo u svrhe kibernetičke sigurnosti ne bi trebalo smatrati sigurnosnim komponentama. Primjeri sigurnosnih komponenti takve kritične infrastrukture mogu uključivati sustave za praćenje tlaka vode ili sustave za kontrolu protupožarnog alarma u centrima za računalstvo u oblaku.

(56)

Ve vzdělávání je zavádění systémů AI důležité pro podporu vysoce kvalitního digitálního vzdělávání a odborné přípravy a pro to, aby všichni účastníci vzdělávání a učitelé mohli získat a sdílet nezbytné digitální dovednosti a kompetence, včetně mediální gramotnosti a kritického myšlení, a mohli se tak aktivně zapojit do ekonomiky, společnosti a demokratických procesů. Jako vysoce rizikové by však měly být klasifikovány systémy AI používané ve vzdělávání nebo v odborné přípravě, zejména při určování přístupu osob do školských institucí a programů nebo institucí nebo programů odborného vzdělávání, jejich přijímání nebo přidělování do těchto institucí nebo programů na všech úrovních nebo pro hodnocení výsledků učení osob, pro posouzení vhodné úrovně vzdělávání jednotlivce a věcného vlivu úrovně vzdělávání a odborné přípravy, které tito jedinci obdrží, nebo pro určení přístupu nebo pro monitorování a detekci zakázaného chování studentů během testů, neboť takovéto systémy mohou určovat vzdělávací a profesní průběh života určité osoby, a tím mohou ovlivňovat její schopnost zajišťovat si živobytí. Pokud budou tyto systémy navrženy a používány nesprávně, mohou být mimořádně invazivní a mohou porušovat právo na vzdělávání a odbornou přípravu i právo nebýt diskriminován a fixovat historické vzorce diskriminace, například vůči ženám, určitým věkovým skupinám, osobám se zdravotním postižením nebo osobám určitého rasového nebo etnického původu nebo sexuální orientace.

(56)

Uvođenje UI sustavâ u obrazovanje važno je kako bi se promicalo visokokvalitetno digitalno obrazovanje i osposobljavanje te kako bi se svim učenicima i nastavnicima omogućilo da steknu i dijele potrebne digitalne vještine i kompetencije, uključujući medijsku pismenost i kritičko razmišljanje, kako bi aktivno sudjelovali u gospodarstvu, društvu i demokratskim procesima. Međutim, UI sustave koji se upotrebljavaju u obrazovanju ili strukovnom osposobljavanju, osobito za odlučivanje o pristupu ili upisu, za razvrstavanje osoba u ustanove ili programe za obrazovanje i strukovno osposobljavanje na svim razinama, za evaluaciju ishoda učenja osoba, za procjenu odgovarajuće razine obrazovanja pojedinca i bitan utjecaj na razinu obrazovanja i osposobljavanja koju će pojedinci steći ili kojoj će moći pristupiti odnosno za praćenje i otkrivanje zabranjenog ponašanja učenika tijekom testiranja trebalo bi klasificirati kao visokorizične UI sustavi jer mogu odrediti obrazovni i profesionalni tijek života osobe i stoga mogu utjecati na njezinu mogućnost da osigura sredstva za život. Ako se dizajniraju i upotrebljavaju na nepravilan način, takvi sustavi mogu biti osobito intruzivni i kršiti pravo na obrazovanje i osposobljavanje i pravo na nediskriminaciju te perpetuirati povijesne obrasce diskriminacije, primjerice protiv žena, određenih dobnih skupina, osoba s invaliditetom odnosno osoba određenog rasnog ili etničkog podrijetla ili seksualne orijentacije.

(57)

Jako vysoce rizikové by měly být klasifikovány rovněž systémy AI používané při zaměstnávání, řízení pracovníků a při přístupu k samostatné výdělečné činnosti, zejména při náboru a výběru osob, při rozhodováních ovlivňujících podmínky pracovního poměru, povýšení a ukončení smluvních pracovněprávních vztahů, při přidělování úkolů na základě individuálního chování, osobnostních rysů či vlastností a při monitorování nebo hodnocení osob ve smluvních pracovněprávních vztazích, protože mohou významně ovlivnit budoucí kariérní vyhlídky, živobytí těchto osob a práva pracovníků. Příslušné smluvní pracovněprávní vztahy by měly smysluplně zahrnovat zaměstnance a osoby poskytující služby prostřednictvím platforem, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2021. Tyto systémy mohou v průběhu celého procesu náboru a při hodnocení, povyšování nebo udržování osob ve smluvních pracovněprávních vztazích fixovat historické vzorce diskriminace, například vůči ženám, určitým věkovým skupinám, osobám se zdravotním postižením nebo osobám určitého rasového nebo etnického původu nebo sexuální orientace. Systémy AI používané k monitorování výkonnosti a chování těchto osob mohou rovněž ohrožovat jejich základní práva na ochranu údajů a soukromí.

(57)

UI sustavi koji se upotrebljavaju za zapošljavanje, kadrovsko upravljanje i pristup samozapošljavanju, osobito za zapošljavanje i odabir osoba, za donošenje odluka koje utječu na uvjete radnog odnosa, promaknuće ili otkazivanje radnih ugovornih odnosa, za dodjelu zadataka na osnovi individualnog ponašanja, osobnih obilježja ili značajki i za praćenje ili evaluaciju osoba u radnim ugovornim odnosima također bi trebali biti klasificirani kao visokorizični jer bi ti sustavi mogli znatno utjecati na buduće izglede za razvoj karijere, sredstva za život tih osoba i radnička prava. Relevantni radni ugovorni odnosi trebali bi na smislen način uključivati zaposlenike i osobe koji pružaju usluge putem platformi kako je navedeno u programu rada Komisije za 2021. U cijelom procesu zapošljavanja i pri evaluaciji, promaknuću ili zadržavanju osoba u radnim ugovornim odnosima takvi sustavi mogu perpetuirati povijesne obrasce diskriminacije, primjerice protiv žena, određenih dobnih skupina, osoba s invaliditetom odnosno osoba određenog rasnog ili etničkog podrijetla ili seksualne orijentacije. UI sustavi koji se upotrebljavaju za praćenje učinkovitosti i ponašanja takvih osoba mogu ujedno narušavati njihova temeljna prava na zaštitu osobnih podataka i privatnost.

(58)

Další oblastí, ve které si používání systémů AI zaslouží zvláštní pozornost, je přístup k určitým základním soukromým a veřejným službám a výhodám nezbytným pro plné zapojení osob do společnosti nebo pro zlepšení jejich životní úrovně. Zejména fyzické osoby, které žádají o základní dávky sociálního zabezpečení a veřejné asistenční služby u veřejných orgánů, případně kterým jsou tyto dávky a služby poskytovány, konkrétně služby zdravotní péče, dávky sociálního zabezpečení, sociální služby zajišťující ochranu v takových případech, jako je mateřství, nemoc, pracovní úrazy, závislost nebo stáří, jakož i v případě ztráty zaměstnání a sociální pomoci a pomoci v oblasti bydlení, jsou zpravidla na těchto dávkách a službách závislé a nacházejí se ve vztahu k odpovědným orgánům ve zranitelném postavení. Jsou-li systémy AI používány k určování toho, zda by tyto orgány měly tyto dávky a služby poskytnout, zamítnout, omezit, zrušit nebo žádat jejich navrácení, včetně toho, zda mají příjemci na tyto dávky nebo služby legitimní nárok, mohou tyto systémy mít významný dopad na živobytí daných osob a mohou porušovat jejich základní práva, jako je právo na sociální ochranu, na zákaz diskriminace, na lidskou důstojnost nebo na účinnou právní ochranu, a měly by proto být klasifikovány jako vysoce rizikové. Toto nařízení by však nemělo bránit rozvoji a používání inovativních přístupů ve veřejné správě, pro kterou by mohlo být širší používání vyhovujících a bezpečných systémů AI prospěšné, pokud tyto systémy nepředstavují vysoké riziko pro právnické a fyzické osoby. Kromě toho by jako vysoce rizikové systémy AI by měly být klasifikovány systémy AI používané k hodnocení rizika úvěrů nebo úvěruschopnosti fyzických osob, protože určují přístup těchto osob k finančním zdrojům nebo k základním službám, jako je bydlení, elektřina a telekomunikační služby. Systémy AI používané pro tyto účely mohou vést k diskriminaci mezi osobami nebo skupinami a mohou fixovat historické vzorce diskriminace, například na základě rasového nebo etnického původu, genderu, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace, nebo mohou vytvářet nové formy diskriminačních dopadů. Systémy AI stanovené právem Unie pro účely odhalování podvodů při nabízení finančních služeb a pro účely obezřetnosti za účelem výpočtu kapitálových požadavků úvěrových institucí a pojišťoven, by však neměly být podle tohoto nařízení považovány za vysoce rizikové. Kromě toho systémy AI určené k použití pro posuzování rizik a stanovování cen ve vztahu k fyzickým osobám pro účely zdravotního a životního pojištění mohou mít rovněž významný dopad na živobytí osob, a pokud nejsou řádně navrženy, vyvinuty a používány, mohou porušovat jejich základní práva a mohou mít závažné důsledky pro život a zdraví lidí, včetně finančního vyloučení a diskriminace. A konečně by měly být jako vysoce rizikové klasifikovány rovněž systémy AI používané pro hodnocení a klasifikaci tísňových volání fyzických osob nebo při dispečinku pohotovostních služeb nebo stanovení priorit při tomto dispečinku, včetně policie, hasičů a lékařské pomoci, jakož i systémy třídění pacientů ve zdravotnictví, protože rozhodují v situacích, které jsou velmi kritické pro život a zdraví osob a jejich majetek.

(58)

Još jedno područje u kojem UI sustavima treba posvetiti posebnu pozornost jest dostupnost i uživanje određenih osnovnih privatnih i javnih usluga i naknada potrebnih za potpuno sudjelovanje u društvu ili poboljšanje životnog standarda osoba. Osobito, fizičke osobe koje podnose zahtjev za osnovne naknade i usluge javne pomoći od tijela javne vlasti ili ih od njih primaju, odnosno zdravstvene usluge, naknade socijalne sigurnosti, socijalne usluge kojima se pruža zaštita u slučajevima kao što su majčinstvo, bolest, nesreće na radu, uzdržavanost ili starost i gubitak zaposlenja te socijalna i stambena pomoć, obično ovise o tim naknadama i uslugama te su u ranjivom položaju u odnosu na nadležna tijela. Ako se UI sustavi upotrebljavaju za određivanje toga trebaju li tijela takve naknade i usluge dodijeliti, uskratiti, smanjiti, ukinuti ili tražiti njihov povrat, uključujući određivanje toga imaju li korisnici legitimno pravo na takve naknade ili usluge, ti sustavi mogu znatno utjecati na sredstva za život tih osoba i kršiti njihova temeljna prava, kao što je pravo na socijalnu zaštitu, nediskriminaciju, ljudsko dostojanstvo ili djelotvorno pravno sredstvo, te bi ih stoga trebalo klasificirati kao visokorizične. Međutim, ova Uredba ne bi trebala otežavati razvoj i primjenu inovativnih pristupa u javnoj upravi, koja bi imala koristi od šire upotrebe usklađenih i sigurnih UI sustava, pod uvjetom da ti sustavi ne podrazumijevaju velik rizik za pravne i fizičke osobe. Usto, UI sustave koji se upotrebljavaju za evaluaciju kreditnog rejtinga ili kreditne sposobnosti fizičkih osoba trebalo bi klasificirati kao visokorizične jer određuju pristup tih osoba financijskim resursima ili osnovnim uslugama kao što su stanovanje, električna energija i telekomunikacijske usluge. UI sustavi koji se upotrebljavaju u tu svrhu mogu dovesti do diskriminacije osoba ili skupina te perpetuirati povijesne obrasce diskriminacije, primjerice na temelju rasnog ili etničkog podrijetla, roda, invaliditeta, dobi ili seksualne orijentacije, ili mogu stvoriti nove vrste diskriminacijskih učinaka. Međutim, UI sustavi predviđeni pravom Unije u svrhu otkrivanja prijevara u ponudi financijskih usluga i u bonitetne svrhe za izračun kapitalnih zahtjeva kreditnih institucija i društava za osiguranje ne bi se trebali smatrati visokorizičnima na temelju ove Uredbe. Nadalje, UI sustavi namijenjeni procjeni rizika i određivanju cijena u odnosu na fizičke osobe za zdravstveno i životno osiguranje mogu znatno utjecati i na sredstva za život tih osoba, a ako nisu propisno dizajnirani, razvijeni i korišteni, mogu kršiti njihova temeljna prava i dovesti do ozbiljnih posljedica za život i zdravlje ljudi, uključujući financijsku isključenost i diskriminaciju. Na kraju, UI sustavi koji se upotrebljavaju za evaluaciju i klasifikaciju hitnih poziva fizičkih osoba ili za dispečiranje ili određivanje prioriteta pri dispečiranju hitnih službi, uključujući policiju, vatrogasce i medicinsku pomoć, kao i sustavi za trijažu pacijenata pri pružanju hitne skrbi, isto bi se trebali smatrati visokorizičnima jer donose odluke u situacijama koje su kritične za život i zdravlje osoba te za njihovu imovinu.

(59)

Opatření donucovacích orgánů zahrnující určitá použití systémů AI se s ohledem na jejich úlohu a odpovědnost vyznačují značným stupněm nerovnováhy sil a mohou vést ke sledování fyzické osoby, jejímu zatčení nebo zbavení svobody, jakož i k dalším nepříznivým dopadům na základní práva zaručená Listinou. Zejména v případě, že systém AI nebyl trénován na vysoce kvalitních datech, nesplňuje odpovídající požadavky na výkonnost, přesnost nebo spolehlivost nebo není před uvedením na trh nebo jiným uvedením do provozu řádně navržen a otestován, může dojít k vyčleňování osob diskriminačním nebo jinak nesprávným nebo nespravedlivým způsobem. Kromě toho by mohl být omezen výkon důležitých základních procesních práv, jako je právo na účinnou ochranu a na spravedlivý proces, jakož i právo na obhajobu a presumpce neviny, zejména pokud tyto systémy AI nejsou dostatečně transparentní, vysvětlitelné a zdokumentované. Je proto vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové celou řadu systémů AI určených k použití v kontextu vymáhání práva, kde je přesnost, spolehlivost a transparentnost obzvláště důležitá, pokud je jejich používání povoleno podle příslušného práva Unie a vnitrostátního práva, s cílem zabránit nepříznivým dopadům, zachovat důvěru veřejnosti a zajistit odpovědnost a účinné opravné prostředky. S ohledem na povahu činností a na rizika s nimi spojená by tyto vysoce rizikové systémy AI měly zahrnovat zejména systémy AI určené k použití donucovacími orgány nebo jejich jménem nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie na podporu donucovacích orgánů při posuzování rizika, že se fyzická osoba stane obětí trestných činů, jako jsou polygrafy a podobné nástroje, k vyhodnocování spolehlivosti důkazů v průběhu vyšetřování nebo stíhání trestných činů, a pokud to není zakázáno tímto nařízením, k posuzování rizika protiprávního jednání nebo opakovaného protiprávního jednání fyzické osoby, a to nejen na základě profilování fyzických osob, ani na základě posuzování osobnostních a povahových rysů nebo předchozí trestné činnosti fyzických osob nebo skupin, k profilování v průběhu odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů. Systémy AI výslovně určené k použití daňovými a celními orgány při správním řízení, jakož i finančními zpravodajskými jednotkami provádějícími administrativní úkoly při analýze informací podle práva Unie proti praní peněz, by neměly být klasifikovány jako vysoce rizikové systémy AI používané donucovacími orgány za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů. Využívání nástrojů AI donucovacími orgány a dalšími relevantními orgány by se nemělo stát faktorem nerovnosti nebo vyloučení. Dopad používání nástrojů AI na práva podezřelých osob na obhajobu by neměl být opomíjen, zejména pokud jde o obtíže při získávání důležitých informací o fungování těchto systémů a související problémy při vznesení námitek proti jejich výsledkům u soudu, zejména ze strany vyšetřovaných fyzických osob.

(59)

S obzirom na njihovu ulogu i odgovornost, postupcima tijelâ kaznenog progona koji uključuju određene oblike korištenja UI sustavâ svojstvena je znatna neravnoteža moći i mogu dovesti do nadzora, uhićenja ili oduzimanja slobode fizičkih osoba, kao i do drugih nepovoljnih učinaka na temeljna prava zajamčena Poveljom. Posebice, ako UI sustav nije treniran s pomoću visokokvalitetnih podataka, ne ispunjava odgovarajuće zahtjeve u pogledu svoje učinkovitosti, točnosti ili otpornosti ili nije pravilno dizajniran i testiran prije stavljanja na tržište ili u upotrebu, može izdvajati ljude na diskriminatoran ili na drugačije netočan ili nepravedan način. Nadalje, ostvarivanje važnih postupovnih temeljnih prava, kao što su pravo na djelotvorno pravno sredstvo i na pošteno suđenje te pravo na obranu i pretpostavku nedužnosti, moglo bi biti otežano, osobito ako takvi UI sustavi nisu dovoljno transparentni, objašnjivi i dokumentirani. Stoga je primjereno, u mjeri u kojoj je njihovo korištenje dopušteno na temelju relevantnog prava Unije i nacionalnog prava, klasificirati kao visokorizične one UI sustave koji su namijenjeni korištenju u kontekstu kaznenog progona ako su točnost, pouzdanost i transparentnost osobito važne kako bi se izbjegli nepovoljni utjecaji, zadržalo povjerenje javnosti te osigurala odgovornost i djelotvorna pravna zaštita. S obzirom na prirodu tih aktivnosti i s njima povezane rizike, ti visokorizični UI sustavi trebali bi osobito uključivati UI sustave namijenjene za korištenje od strane tijela kaznenog progona ili u njihovo ime ili za korištenje od strane institucija, tijela, ureda ili agencija Unije radi potpore tijelima kaznenog progona za procjenu rizika fizičke osobe da postane žrtva kaznenih djela, kao poligrafi i slični alati, za evaluaciju pouzdanosti dokaza tijekom istrage ili progona kaznenih djela i, u mjeri u kojoj to nije zabranjeno na temelju ove Uredbe, za procjenu rizika da fizička osoba počini ili ponovno počini kazneno djelo ne isključivo na osnovi izrade profila fizičkih osoba ili procjene osobina i značajki ili prethodnog kriminalnog ponašanja fizičkih osoba ili skupina, za izradu profila tijekom otkrivanja, istrage ili progona kaznenih djela. UI sustave posebno namijenjene za upravne postupke poreznih i carinskih tijela i financijsko-obavještajnih jedinica koje provode administrativne zadaće analize informacija na temelju prava Unije o sprečavanju pranja novca ne bi trebalo klasificirati kao visokorizične UI sustave koje tijela kaznenog progona upotrebljavaju u svrhu sprečavanja, otkrivanja, istrage i progona kaznenih djela. Tijela kaznenog progona ni druga relevantna tijela ne bi smjela koristiti UI alate tako da postanu čimbenik nejednakosti ili isključenosti. Ne bi se trebao zanemariti utjecaj korištenja UI alata na prava osumnjičenika na obranu, osobito s obzirom na poteškoću u dobivanju smislenih informacija o funkcioniranju tih sustava i posljedičnu poteškoću u osporavanju njihovih rezultata na sudu, osobito za fizičke osobe pod istragom.

(60)

Systémy AI používané pro účely migrace, azylu a řízení ochrany hranic ovlivňují osoby, které jsou často v obzvláště zranitelném postavení a jsou závislé na výsledku činnosti příslušných veřejných orgánů. Přesnost, nediskriminační povaha a transparentnost systémů AI používaných v těchto kontextech jsou proto obzvláště důležité pro zajištění dodržování základních práv dotčených osob, zejména jejich práva na volný pohyb, na zákaz diskriminace, na ochranu soukromého života a osobních údajů, na mezinárodní ochranu a na řádnou správu. Je proto vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové ty systémy AI, které jsou určeny k použití příslušnými orgány veřejné moci nebo jejich jménem nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie pověřenými úkoly v oblasti migrace, azylu a řízení ochrany hranic, jako jsou například polygrafy a podobné nástroje, pokud je jejich používání povoleno podle příslušného práva Unie a vnitrostátního práva, k posuzování určitých rizik, která představují fyzické osoby vstupující na území členského státu nebo žádající o vízum nebo azyl, jako pomoc příslušným veřejným orgánům při posuzování žádostí o azyl, vízum a povolení k pobytu a souvisejících stížností, pokud jde o cíl, jímž je zjištění způsobilosti fyzických osob žádajících o určitý status, včetně souvisejícího posouzení spolehlivosti důkazů, pro účely odhalování, uznávání nebo identifikace fyzických osob v souvislosti s migrací, azylem a řízením ochrany hranic, s výjimkou ověřování cestovních dokladů.Systémy AI v oblasti migrace, azylu a řízení ochrany hranic, na které se vztahuje toto nařízení, by měly splňovat příslušné procesní požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (32), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (33) a dalším příslušným právem Unie. Členské státy nebo orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie by za žádných okolností neměly používat systémy AI při migraci, azylu a řízení ochrany hranic jako prostředek k obcházení svých mezinárodních závazků vyplývajících z Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků, která byla podepsána v Ženevě dne 28. července 1951, ve znění protokolu ze dne 31. ledna 1967, ani by tyto systémy neměly být využívány k jakémukoli porušování zásady nenavracení nebo k odepření bezpečných a účinných legálních cest na území Unie, včetně práva na mezinárodní ochranu.

(60)

UI sustavi koji se upotrebljavaju u području migracija, azila i upravljanja nadzorom državne granice utječu na osobe koje su često u osobito ranjivu položaju i koje ovise o ishodu postupaka nadležnih tijela javne vlasti. Točnost, nediskriminacija i transparentnost UI sustava koji se upotrebljavaju u tim kontekstima stoga su posebno važne kako bi se zajamčilo poštovanje temeljnih prava zahvaćenih osoba, osobito njihovih prava na slobodno kretanje, nediskriminaciju, zaštitu privatnog života i osobnih podataka, međunarodnu zaštitu i dobru upravu. Stoga je primjereno klasificirati kao visokorizične, u mjeri u kojoj je njihovo korištenje dopušteno na temelju relevantnog prava Unije i nacionalnog prava, UI sustave namijenjene za korištenje od strane nadležnih tijela javne vlasti ili institucija, tijela, ureda ili agencija Unije ili u njihovo ime, a koji su zaduženi za zadaće u području migracija, azila i upravljanja nadzorom državne granice, kao poligrafe i slične alate, za procjenu određenih rizika koje predstavljaju fizičke osobe koje ulaze na državno područje države članice ili podnose zahtjev za vizu ili azil, za pomoć nadležnim tijelima javne vlasti u razmatranju, uključujući povezanu procjenu pouzdanosti dokaza, zahtjevâ za azil, viza i boravišnih dozvola te povezanih pritužbi u pogledu cilja utvrđivanja prihvatljivosti fizičkih osoba koje podnose zahtjev za određeni status, u svrhu otkrivanja, priznavanja ili identifikacije fizičkih osoba u kontekstu migracija, azila i upravljanja nadzorom državne granice, uz iznimku provjere putnih isprava. UI sustavi koji se upotrebljavaju u području migracija, azila i upravljanja nadzorom državne granice obuhvaćeni ovom Uredbom trebali bi biti u skladu s relevantnim postupovnim zahtjevima utvrđenima Uredbom (EZ) 810/2009 Europskog parlamenta i Vijeća (32), Direktivom 2013/32/EU Europskog parlamenta i Vijeća (33) i drugim relevantnim pravom Unije. Države članice odnosno institucije, tijela, uredi ili agencije Unije ni u kojem slučaju ne bi smjeli koristiti UI sustave u području migracija, azila i upravljanja nadzorom državne granice kao sredstvo za zaobilaženje svojih međunarodnih obveza na temelju Konvencije UN-a o statusu izbjeglica potpisane u Ženevi 28. srpnja 1951., kako je izmijenjena Protokolom od 31. siječnja 1967. Njima se ne bi trebalo ni na koji način kršiti načelo zabrane prisilnog udaljenja ili vraćanja niti uskraćivati sigurne i djelotvorne zakonite načine za dolazak na područje Unije, uključujući pravo na međunarodnu zaštitu.

(61)

Určité systémy AI určené k výkonu spravedlnosti a demokratických procesů by měly být klasifikovány jako vysoce rizikové s ohledem na jejich potenciálně významný dopad na demokracii, právní stát a individuální svobody, jakož i na právo na účinnou ochranu a na spravedlivý proces. Jako vysoce rizikové je vhodné kvalifikovat systémy AI určené k použití justičním orgánem nebo jeho jménem, jejichž cílem je poskytovat pomoc justičním orgánům při zkoumání a výkladu skutečností a práva a při uplatňování práva na konkrétní soubor skutečností, zejména z důvodu řešení rizik možného zkreslení, chyb a neprůhlednosti. Systémy AI určené k použití subjekty pro alternativní řešení sporů pro tyto účely by měly být rovněž považovány za vysoce rizikové, pokud výsledky postupů alternativního řešení sporů mají pro strany právní účinky. Využívání nástrojů AI může podpořit rozhodovací pravomoci soudců nebo nezávislost soudnictví, ale nemělo by je nahrazovat, neboť konečné rozhodnutí musí i nadále přijímat člověk. Klasifikace systémů AI jako vysoce rizikových by se však neměla vztahovat na systémy AI určené pro čistě pomocné správní činnosti, které neovlivňují faktický výkon spravedlnosti v jednotlivých případech, jako je například anonymizace nebo pseudonymizace soudních rozhodnutí, dokumentů nebo údajů, komunikace mezi zaměstnanci, administrativní úkoly.

(61)

Određene UI sustave namijenjene sudovanju i demokratskim procesima trebalo bi klasificirati kao visokorizične s obzirom na njihov potencijalno velik utjecaj na demokraciju, vladavinu prava, osobne slobode te pravo na djelotvoran pravno sredstvo i na pošteno suđenje. Točnije, radi odgovora na rizike od mogućih pristranosti, pogrešaka i netransparentnosti, primjereno je klasificirati kao visokorizične one UI sustave koji su namijenjeni korištenju od strane pravosudnog tijela ili u njegovo ime za pomoć pravosudnim tijelima u istraživanju i tumačenju činjenica i prava te primjeni prava na konkretan skup činjenica. UI sustavi namijenjeni korištenju od strane tijela za alternativno rješavanje sporova u te svrhe također bi se trebali smatrati visokorizičnima ako ishodi postupka alternativnog rješavanja sporova proizvode pravne učinke za stranke. Alati umjetne inteligencije mogu biti potpora ovlasti sudaca za donošenje odluka ili neovisnosti sudstva, ali ih ne bi smjeli zamijeniti: konačno donošenje odluka mora i dalje biti aktivnost koju obavljaju ljudi. Klasifikacija UI sustava kao visokorizičnih ne bi se trebala odnositi na UI sustave namijenjene isključivo pomoćnim administrativnim aktivnostima koje ne utječu na stvarno sudovanje u pojedinačnim slučajevima, kao što su anonimizacija ili pseudonimizacija sudskih odluka, dokumenata ili podataka, komunikacija među osobljem ili administrativne zadaće.

(62)

Aniž jsou dotčena pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 (34) a s cílem řešit rizika nepřiměřeného vnějšího zasahování do volebního práva zakotveného v článku 39 Listiny a nepříznivých dopadů na demokracii a právní stát by systémy AI, které jsou určeny k ovlivňování výsledku voleb nebo referenda nebo hlasování fyzických osob ve volbách nebo referendech, měly být klasifikovány jako vysoce rizikové systémy AI, s výjimkou systémů AI, jejichž výstupu nejsou fyzické osoby přímo vystaveny, jako jsou nástroje používané k organizaci, optimalizaci a strukturování politických kampaní z administrativního a logistického hlediska.

(62)

Ne dovodeći u pitanja pravila predviđena u Uredbi (EU) 2024/900. Europskog parlamenta i Vijeća (34), te kako bi se uklonili rizici od neopravdanog vanjskog uplitanja u pravo glasa utvrđeno u članku 39. Povelje i od nerazmjernih učinaka na demokraciju i vladavinu prava, UI sustave namijenjene za korištenje kako bi se utjecalo na ishod izbora ili referenduma ili na ponašanje fizičkih osoba tijekom glasovanja na izborima ili referendumima trebalo bi klasificirati kao visokorizične UI sustave, uz iznimku UI sustava čijim izlaznim vrijednostima fizičke osobe nisu izravno izložene, kao što su alati koji se upotrebljavaju za organizaciju, optimizaciju i strukturiranje političkih kampanja s administrativnog i logističkog stajališta.

(63)

Skutečnost, že daný systém AI je podle tohoto nařízení klasifikován jako vysoce rizikový systém AI, by neměla být vykládána v tom smyslu, že používání tohoto systému je zákonné podle jiných aktů práva Unie nebo podle vnitrostátního práva slučitelného s právem Unie, které se týkají například ochrany osobních údajů, používání polygrafů a podobných nástrojů nebo jiných systémů ke zjišťování emočního stavu fyzických osob. K jakémukoli takovému používání by mělo i nadále docházet pouze v souladu s příslušnými požadavky vyplývajícími z Listiny a z příslušných aktů sekundárního práva Unie a vnitrostátního práva. Toto nařízení by nemělo být chápáno tak, že poskytuje právní základ pro zpracování osobních údajů, v relevantních případech včetně zvláštních kategorií osobních údajů, není-li v tomto nařízení konkrétně stanoveno jinak.

(63)

Činjenicu da je pojedini UI sustav klasificiran kao visokorizičan na temelju ove Uredbe ne bi trebalo tumačiti kao da je korištenje tog sustava zakonito na temelju drugih pravnih akata Unije ili nacionalnog prava usklađenog s pravom Unije, primjerice prava o zaštiti osobnih podataka, o korištenju poligrafa i sličnih alata ili drugih sustava kojima se utvrđuje emocionalno stanje fizičkih osoba. Svako takvo korištenje trebalo bi se i dalje ostvarivati samo u skladu s primjenjivim zahtjevima koji proizlaze iz Povelje te primjenjivih akata sekundarnog prava Unije i nacionalnog prava. Ovu Uredbu ne bi trebalo tumačiti kao pružanje pravne osnove za obradu osobnih podataka, uključujući, ako je to relevantno, posebne kategorije osobnih podataka, osim ako je u ovoj Uredbi izričito predviđeno drugačije.

(64)

Ke zmírnění rizik, která vyplývají z vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh nebo do provozu, a k zajištění vysoké úrovně důvěryhodnosti by měly být na vysoce rizikové systémy AI uplatňovány určité povinné požadavky s přihlédnutím k zamýšlenému účelu a v souvislosti s používáním systému AI a v souladu se systémem řízení rizik, který stanoví poskytovatel. Opatření přijatá poskytovateli za účelem splnění povinných požadavků tohoto nařízení by měla zohledňovat obecně uznávaný současný stav v oblasti AI a měla by být přiměřená a účinná pro splnění cílů tohoto nařízení. Na základě nového legislativního rámce, jak je objasněno v oznámení Komise, „Modrá příručka“ k provádění pravidel EU pro výrobky (2022), je obecným pravidlem, že na jeden produkt může být použitelný více než jeden právní akt náležející mezi harmonizační právní předpis Unie, neboť k dodání na trh nebo uvedení do provozu může dojít pouze v případě, když je produkt v souladu se všemi platnými harmonizačními právními předpisy Unie. Nebezpečí spojená se systémy AI, na něž se vztahují požadavky tohoto nařízení, se vztahují k jiným aspektům než stávající harmonizační právní předpisy Unie, a proto požadavky tohoto nařízení doplní stávající soubor harmonizačních právních předpisů Unie. Například produkty v podobě strojních zařízení nebo zdravotnických prostředků obsahující systém AI mohou představovat rizika, na která se nevztahují základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příslušných harmonizovaných právních předpisech Unie, neboť toto odvětvové právo se nezabývá riziky specifickými pro systémy AI. To vyžaduje současné a doplňkové použití různých legislativních aktů. Aby byla zajištěna soudržnost a zabránilo se zbytečné administrativní zátěži nebo zbytečným nákladům, poskytovatelé produktu, který obsahuje jeden nebo více vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují požadavky tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie založených na novém legislativním rámci a uvedené v příloze tohoto nařízení, by měli být flexibilní, pokud jde o přijímání provozních rozhodnutí o tom, jak optimálně zajistit soulad produktu obsahujícího jeden nebo více systémů AI se všemi platnými požadavky harmonizovaných právních předpisů Unie. Tato flexibilita by mohla obnášet například rozhodnutí poskytovatele začlenit část nezbytných procesů testování a podávání zpráv, informací a dokumentace požadovaných podle tohoto nařízení do již existující dokumentace a postupů požadovaných podle stávajících harmonizačních právních předpisů Unie založených na novém legislativním rámci a uvedených v příloze tohoto nařízení. Tím by neměla být nijak dotčena povinnost poskytovatele dodržovat všechny platné požadavky.

(64)

Kako bi se smanjili rizici visokorizičnih UI sustava koji su stavljeni na tržište ili u upotrebu i kako bi se osigurala visoka razina pouzdanosti, na visokorizične UI sustave trebali bi se primjenjivati određeni obvezni zahtjevi, uzimajući u obzir namjenu i kontekst korištenja UI sustava i u skladu sa sustavom upravljanja rizikom koji treba uspostaviti dobavljač. Mjerama koje dobavljači donose radi usklađivanja s obveznim zahtjevima ove Uredbe trebalo bi uzeti u obzir općepriznata najnovija dostignuća u području umjetne inteligencije i te bi mjere trebale biti razmjerne i djelotvorne za postizanje ciljeva ove Uredbe. Na temelju novog zakonodavnog okvira, kako je pojašnjeno u obavijesti Komisije pod nazivom „‚Plavi vodič’ o provedbi pravila EU-a o proizvodima 2022.”, opće je pravilo da se više od jednog pravnog akta zakonodavstva Unije o usklađivanju može primjenjivati na jedan proizvod jer se stavljanje na raspolaganje ili u upotrebu može provesti samo ako je proizvod u skladu sa svim primjenjivim zakonodavstvom Unije o usklađivanju. Opasnosti UI sustavâ obuhvaćene zahtjevima ove Uredbe odnose se na različite aspekte od onih u postojećem zakonodavstvu Unije o usklađivanju te bi se stoga zahtjevima ove Uredbe dopunio postojeći skup zakonodavstva Unije o usklađivanju. Na primjer, strojevi ili medicinski proizvodi u koje je ugrađen UI sustav mogli bi predstavljati rizike koji nisu obuhvaćeni osnovnim zdravstvenim i sigurnosnim zahtjevima utvrđenima u relevantnom zakonodavstvu Unije o usklađivanju jer se to sektorsko pravo ne bavi rizicima specifičnima za UI sustave. Zbog toga je potrebna istovremena i komplementarna primjena raznih zakonodavnih akata. Kako bi se osigurala dosljednost i izbjeglo nepotrebno administrativno opterećenje i nepotrebni troškovi, dobavljači proizvoda koji sadržava jedan ili više visokorizičnih UI sustava, na koje se primjenjuju zahtjevi iz ove Uredbe i zahtjevi iz zakonodavstva Unije o usklađivanju na temelju novog zakonodavnog okvira i navedeni u prilogu ovoj Uredbi, trebali bi biti fleksibilni u pogledu operativnih odluka o tome kako na najbolji način osigurati usklađenost proizvoda koji sadržava jedan ili više UI sustava sa svim primjenjivim zahtjevima zakonodavstva Unije o usklađivanju. Ta bi fleksibilnost mogla značiti, na primjer, odluku dobavljača da dio potrebnih postupaka testiranja i izvješćivanja, informacija i dokumentacije koji se zahtijevaju na temelju ove Uredbe integrira u već postojeću dokumentaciju i postupke koji se zahtijevaju na temelju postojećeg zakonodavstva Unije o usklađivanju koje se temelji na novom zakonodavnom okviru i koje je navedeno u prilogu ovoj Uredbi. To ni na koji način ne bi trebalo umanjiti obvezu dobavljača da poštuje sve primjenjive zahtjeve.

(65)

Systém řízení rizik by měl spočívat v nepřetržitém opakujícím se procesu, který je plánovaný a probíhá během celého životního cyklu vysoce rizikového systému AI. Tento proces by měl být zaměřen na identifikaci a zmírnění příslušných rizik systémů AI pro zdraví, bezpečnost a základní práva. Systém řízení rizik by měl být pravidelně přezkoumáván a aktualizován, aby byla zajištěna jeho trvalá účinnost, jakož i odůvodněnost a dokumentace veškerých významných rozhodnutí a opatření přijatých podle tohoto nařízení. Tento proces by měl zajistit, aby poskytovatel identifikoval rizika nebo nepříznivé dopady a zavedl opatření ke zmírnění známých a rozumně předvídatelných rizik systémů AI pro zdraví, bezpečnost a základní práva s ohledem na jeho zamýšlený účel a rozumně předvídatelné nesprávné použití, včetně možných rizik vyplývajících z interakce mezi systémem AI a prostředím, v němž působí. Systém řízení rizik by měl přijmout nejvhodnější opatření k řízení rizik s ohledem na nejnovější vývoj v oblasti AI. Při identifikaci nejvhodnějších opatření k řízení rizik by měl poskytovatel zdokumentovat a vysvětlit provedené volby a případně zapojit odborníky a externí zúčastněné strany. Při identifikaci rozumně předvídatelného nesprávného použití vysoce rizikových systémů AI by měl poskytovatel zahrnout způsoby použití systémů AI, které sice nejsou přímo pokryty zamýšleným účelem a nejsou uvedeny v návodu k použití, nicméně lze důvodně očekávat, že vyplynou ze snadno předvídatelného lidského chování v souvislosti se specifickými vlastnostmi a používáním konkrétního systému AI. V návodu k použití poskytnutém poskytovatelem by měly být uvedeny jakékoli známé nebo předvídatelné okolností související s používáním daného vysoce rizikového systému AI v souladu s jeho zamýšleným účelem nebo za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití, které mohou vést k rizikům pro zdraví a bezpečnost nebo pro základní práva. Účelem je zajistit, aby si jich byl zavádějící subjekt při používání vysoce rizikového systému AI vědom a zohlednil je. Pro identifikaci a provádění opatření ke zmírnění rizik v případě předvídatelného nesprávného použití vysoce rizikového systému AI podle tohoto nařízení by nemělo být nutné, aby poskytovatel v zájmu řešení předvídatelného nesprávného použití přistupoval ke zvláštním dodatečným školením. Poskytovatelé se však vyzývají, aby taková dodatečná opatření v oblasti školení zvážili, bude-li to pro omezení rozumně předvídatelného použití nezbytné a vhodné.

(65)

Sustav upravljanja rizikom trebao bi se sastojati od kontinuiranog iterativnog procesa koji se planira i izvodi tijekom cijelog životnog ciklusa visokorizičnog UI sustava. Taj bi proces trebao biti usmjeren na utvrđivanje i ublažavanje relevantnih rizika UI sustavâ za zdravlje, sigurnost i temeljna prava. Sustav upravljanja rizikom trebalo bi redovito preispitivati i ažurirati kako bi se osigurala njegova kontinuirana djelotvornost, kao i obrazlaganje i dokumentiranje svih važnih donesenih odluka i poduzetih mjera koje podliježu ovoj Uredbi. Tim bi procesom trebalo osigurati da dobavljač utvrdi rizike ili nepovoljne učinke i provede mjere za ublažavanje poznatih i razumno predvidljivih rizika UI sustavâ za zdravlje, sigurnost i temeljna prava s obzirom na njihovu namjenu i razumno predvidljivu pogrešnu upotrebu, uključujući moguće rizike koji proizlaze iz interakcije između UI sustava i okružja u kojem djeluje. Sustav upravljanja rizikom trebao bi primjenjivati najprikladnije mjere upravljanja rizikom s obzirom na najnovija dostignuća u području umjetne inteligencije. Pri utvrđivanju najprikladnijih mjera upravljanja rizikom dobavljač bi trebao dokumentirati i objasniti donesene odluke te, prema potrebi, uključiti stručnjake i vanjske dionike. Pri utvrđivanju razumno predvidljive pogrešne upotrebe visokorizičnih UI sustava dobavljač bi trebao obuhvatiti korištenja UI sustavâ za koja se, iako nisu izravno obuhvaćena namjenom i navedena u uputama za korištenje, ipak može razumno pretpostaviti da će proizaći iz lako predvidljivog ljudskog ponašanja u kontekstu specifičnih značajki i korištenja određenog UI sustava. Sve poznate i predvidljive okolnosti povezane s korištenjem visokorizičnog UI sustava u skladu s njegovom namjenom ili u uvjetima razumno predvidljive pogrešne upotrebe, koja može prouzročiti rizike za zdravlje i sigurnost ili temeljna prava, trebale bi biti navedene u uputama za korištenje koje pruža dobavljač. Time treba osigurati da ih je subjekt koji uvodi sustav svjestan i da ih uzme u obzir pri korištenju visokorizičnog UI sustava. Utvrđivanje i provedba mjera za ublažavanje rizika od predvidljive pogrešne upotrebe na temelju ove Uredbe ne bi trebali iziskivati posebno dodatno osposobljavanje za visokorizični UI sustav od strane dobavljača kako bi ih se riješila razumno predvidljiva pogrešna upotreba. Međutim, dobavljače se potiče da razmotre takve dodatne mjere osposobljavanja kako bi se ublažile razumno predvidljive pogrešne upotrebe ako je to potrebno i primjereno.

(66)

Na vysoce rizikové systémy AI by se měly vztahovat požadavky týkající se řízení rizik, kvality a významu použitých souborů dat, technické dokumentace a uchovávání záznamů, transparentnosti a poskytování informací zavádějícím subjektům, lidského dohledu a spolehlivosti, přesnosti a kybernetické bezpečnosti. Tyto požadavky jsou nezbytným předpokladem účinného zmírňování rizik pro zdraví, bezpečnost a základní práva. Jelikož nejsou žádná další opatření méně omezující obchod rozumně dostupná, tyto požadavky nejsou bezdůvodným omezením obchodu.

(66)

Zahtjevi bi se trebali primjenjivati na visokorizične UI sustave u pogledu upravljanja rizikom, kvalitete i relevantnosti korištenih skupova podataka, tehničke dokumentacije i vođenja evidencije, transparentnosti i pružanja informacija subjektima koji uvode sustav, ljudskog nadzora te otpornosti, točnosti i kibernetičke sigurnosti. Ti su zahtjevi potrebni kako bi se djelotvorno ublažili rizici za zdravlje, sigurnost i temeljna prava. S obzirom na to da druge mjere kojima se manje ograničava trgovina nisu u razumnoj mjeri dostupne ti zahtjevi nisu neopravdana ograničenja u području trgovine.

(67)

Při poskytování struktury a zajišťování výkonnosti celé řady systémů AI mají zásadní úlohu vysoce kvalitní data a přístup k nim, zejména pokud jsou používány techniky zahrnující trénování modelů s cílem zajistit, aby vysoce rizikový systém AI fungoval dle předpokladu a bezpečně a aby se nestal zdrojem diskriminace, kterou právo Unie zakazuje. Soubory vysoce kvalitních trénovacích, validačních a testovacích dat vyžadují zavedení vhodných postupů správy a řízení dat. Soubory trénovacích, validačních a testovacích dat, včetně štítků, by měly být relevantní, dostatečně reprezentativní a v nejvyšší možné míře bez chyb a úplné s ohledem na zamýšlený účel systému. Aby se usnadnil soulad s právem Unie v oblasti ochrany údajů, jako je nařízení (EU) 2016/679, měly by postupy správy a řízení dat v případě osobních údajů zahrnovat transparentnost původního účelu shromažďování údajů. Soubory dat by měly mít rovněž odpovídající statistické vlastnosti, a to i pokud jde o osoby nebo skupiny osob, ve vztahu k nimž má být vysoce rizikový systém AI používán, se zvláštním zaměřením na zmírnění možných zkreslení v souborech dat, které by mohly ovlivnit zdraví a bezpečnost osob, mít negativní dopad na základní práva nebo vést k diskriminaci zakázané právem Unie, zejména pokud výstupy dat ovlivňují vstupy pro budoucí operace (dále jen „smyčky zpětné vazby“). Zkreslení mohou být například inherentní součástí základních datových souborů, zejména pokud jsou používána historická data, která byla generována při zavádění systémů v reálných podmínkách.Výsledky poskytnuté systémy AI by mohly být ovlivněny takovýmito zkresleními, která mají tendenci se postupně zvyšovat, a tudíž zachovávat a posilovat existující diskriminaci, zejména v případě osob patřících k určitým zranitelným skupinám, včetně rasových nebo etnických skupin. Požadavek, aby soubory dat byly v nejvyšší možné míře úplné a bez chyb, by neměl mít vliv na používání technik ochrany soukromí v souvislosti s vývojem a testováním systémů AI. Soubory dat by měly především v rozsahu nezbytném pro jejich zamýšlený účel zohledňovat rysy, vlastnosti nebo prvky, které jsou specifické pro konkrétní zeměpisné, kontextuální, behaviorální nebo funkční prostředí, ve kterém má být systém AI používán. Požadavky týkající se správy dat lze splnit využitím služeb třetích stran, které nabízejí certifikované služby dodržování předpisů, včetně ověřování správy dat, integrity datového souboru a postupů trénování, validace a testování dat, pokud je zajištěn soulad s požadavky na data podle tohoto nařízení.

(67)

Visokokvalitetni podaci i pristup njima imaju ključnu ulogu u pružanju strukture i osiguravanju učinkovitosti mnogih UI sustava, posebno kad se upotrebljavaju tehnike s treniranjem modelâ, s ciljem da visokorizični UI sustav funkcionira kako je predviđeno i sigurno te da ne postane izvor diskriminacije koja je zabranjena pravom Unije. Visokokvalitetni skupovi podataka za treniranje, validaciju i testiranje zahtijevaju provedbu odgovarajućih praksi upravljanja i rukovanja podacima. Skupovi podataka za treniranje, validaciju i testiranje, uključujući oznake, trebali bi biti relevantni, dovoljno reprezentativni i u najvećoj mogućoj mjeri biti bez pogrešaka te potpuni s obzirom na namjenu sustava. Kako bi se olakšala usklađenost s pravom Unije o zaštiti podataka, kao što je Uredba (EU) 2016/679, prakse upravljanja i rukovanja podacima trebale bi u slučaju osobnih podataka uključivati transparentnost u vezi s izvornom svrhom prikupljanja podataka. Skupovi podataka trebali bi imati i odgovarajuća statistička obilježja, među ostalim i u pogledu osoba ili skupina osoba u vezi s kojima se visokorizični UI sustav namjerava koristiti, pri čemu se posebna pažnja posvećuje ublažavanju mogućih pristranosti u skupovima podataka, koje bi mogle utjecati na zdravlje i sigurnost osoba, negativno utjecati na temeljna prava ili dovesti do diskriminacije zabranjene pravom Unije, osobito ako izlazne vrijednosti utječu na ulazne vrijednosti za buduće operacije (povratne veze). Pristranosti mogu primjerice biti inherentne temeljnim skupovima podataka, osobito kad se upotrebljavaju povijesni podaci, ili se mogu generirati kad se sustavi implementiraju u stvarnom svijetu. Na rezultate koje pružaju UI sustavi mogle bi utjecati takve inherentne pristranosti koje imaju tendenciju postupnog povećanja, čime se perpetuira i pojačava postojeća diskriminacija, posebno za osobe koje pripadaju određenim skupinama ranjivih osoba, uključujući rasne ili etničke skupine. Zahtjev da skupovi podataka u najvećoj mogućoj mjeri budu potpuni i bez pogrešaka ne bi trebao utjecati na primjenu tehnika za zaštitu privatnosti u kontekstu razvoja i testiranja UI sustavâ. U skupovima podataka osobito se u obzir uzimaju, u mjeri u kojoj to iziskuje njihova namjena, obilježja, značajke ili elementi specifični za zemljopisno, kontekstualno, bihevioralno ili funkcionalno okružje u kojem se UI sustav namjerava upotrebljavati. Zahtjevi povezani s upravljanjem podacima mogu se ispuniti angažiranjem trećih strana koje nude certificirane usluge usklađivanja, uključujući provjeru upravljanja podacima, cjelovitosti skupa podataka te prakse treniranja, validacije i testiranja podataka, u mjeri u kojoj je osigurana usklađenost sa zahtjevima u pogledu podataka iz ove Uredbe.

(68)

Při vývoji a posuzování vysoce rizikových systémů AI by některé subjekty, jako jsou poskytovatelé, oznámené subjekty a další příslušné subjekty, například evropská centra pro digitální inovace, pokusná zkušební zařízení a výzkumní pracovníci, měly mít přístup k vysoce kvalitním datovým souborům ve svých příslušných oborech činnosti, které souvisejí s tímto nařízením, a měly by je využívat. Zásadní význam pro zajištění důvěryhodného, odpovědného a nediskriminačního přístupu k vysoce kvalitním datům pro účely trénování, validace a testování systémů AI budou mít společné evropské datové prostory vytvořené Komisí, jakož i usnadnění sdílení údajů ve veřejném zájmu mezi podniky a s vládou. Například v oblasti zdraví umožní společný evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví nediskriminační přístup k údajům o zdraví a trénování algoritmů AI na těchto souborech dat, a to způsobem, který bude chránit soukromí, bude bezpečný, včasný, transparentní a důvěryhodný a bude u něj zajištěna vhodná institucionální správa. Poskytování vysoce kvalitních dat pro účely trénování, validace a testování systémů AI mohou podporovat rovněž odpovídající příslušné orgány, včetně odvětvových, které poskytují nebo podporují přístup k datům.

(68)

Kad je riječ o razvoju i procjeni visokorizičnih UI sustava, određeni akteri, kao što su dobavljači, prijavljena tijela i drugi relevantni subjekti, na primjer europski centri za digitalne inovacije, centri za testiranje i eksperimentiranje te istraživači, trebali bi imati pristup visokokvalitetnim skupovima podataka unutar područjâ aktivnosti tih aktera povezanih s ovom Uredbom. Zajednički europski podatkovni prostori koje je uspostavila Komisija te olakšavanje razmjene podataka među poduzećima i s državnim upravama u javnom interesu bit će ključni za osiguravanje pouzdanog, odgovornog i nediskriminirajućeg pristupa visokokvalitetnim podacima za treniranje, validaciju i testiranje UI sustavâ. Na primjer, u području zdravstva zajednički europski prostor za zdravstvene podatke olakšat će nediskriminirajući pristup zdravstvenim podacima i treniranje algoritama umjetne inteligencije s pomoću tih skupova podataka tako da se očuvaju privatnost, sigurnost, pravovremenost, transparentnost i pouzdanost uz odgovarajuće institucijsko upravljanje. Relevantna nadležna tijela, uključujući sektorska tijela, koja pružaju ili olakšavaju pristup podacima, mogu olakšati i pružanje visokokvalitetnih podataka za treniranje, validaciju i testiranje UI sustavâ.

(69)

Během celého životního cyklu systému AI musí být zaručeno právo na soukromí a na ochranu osobních údajů. V tomto ohledu se při zpracování osobních údajů použijí zásady minimalizace údajů a záměrné a standardní ochrany údajů, jak jsou stanoveny v právu Unie v oblasti ochrany údajů. Opatření přijatá poskytovateli k zajištění souladu s těmito zásadami mohou zahrnovat nejen anonymizaci a šifrování, ale také používání technologie, která umožňuje vnášet algoritmy do dat a umožňuje trénování systémů AI bez předávání mezi stranami nebo kopírování samotných nezpracovaných nebo strukturovaných dat, aniž jsou dotčeny požadavky na správu dat stanovené v tomto nařízení.

(69)

Pravo na privatnost i zaštitu osobnih podataka mora biti zajamčeno tijekom cijelog životnog ciklusa UI sustava. U tom su pogledu načela smanjenja količine podataka te tehničke i integrirane zaštite podataka, kako su utvrđena u pravu Unije o zaštiti podataka, primjenjiva tijekom obrade osobnih podataka. Mjere koje dobavljači poduzimaju kako bi osigurali usklađenost s tim načelima mogu uključivati ne samo anonimizaciju i kriptiranje, nego i upotrebu tehnologije kojom se omogućuje dovođenje algoritama u podatke i treniranje UI sustavâ bez prijenosa između strana ili kopiranja samih neobrađenih ili strukturiranih podataka, ne dovodeći u pitanje zahtjeve u pogledu upravljanja podacima predviđene u ovoj Uredbi.

(70)

V zájmu ochrany práva jiných osob před diskriminací, která by mohla vyplynout ze zkreslení v rámci systémů AI, by poskytovatelé v rozsahu nezbytně nutném pro účely zajištění odhalování a nápravy zkreslení ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI, s výhradou vhodných záruk chránících základní práva a svobody fyzických osob a po uplatnění všech platných podmínek stanovených v tomto nařízení vedle podmínek stanovených v nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnici (EU) 2016/680, měli mít výjimečně možnost zpracovávat také zvláštní kategorie osobních údajů jako záležitost významného veřejného zájmu ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2018/1725.

(70)

Kako bi se prava drugih osoba zaštitila od diskriminacije koja bi mogla proizaći iz pristranosti UI sustavâ, dobavljači bi iznimno trebali, u mjeri u kojoj je to nužno u svrhu otkrivanja i ispravljanja pristranosti u vezi s visokorizičnim UI sustavima, podložno odgovarajućim zaštitnim mjerama za temeljna prava i slobode fizičkih osoba i nakon primjene svih primjenjivih uvjeta utvrđenih na temelju ove Uredbe, dodatno uz uvjete utvrđene u uredbama (EU) 2016/679 i (EU) 2018/1725 te Direktivi (EU) 2016/680, moći obrađivati i posebne kategorije osobnih podataka kao pitanje od znatnog javnog interesa u smislu članka 9. stavka 2. točke (g) Uredbe (EU) 2016/679 i članka 10. stavka 2. točke (g) Uredbe (EU) 2018/1725.

(71)

Pro sledovatelnost těchto systémů, ověření souladu s požadavky tohoto nařízení, jakož i sledování jejich provozu a monitorování po uvedení na trh má zásadní význam, aby byly k dispozici srozumitelné informace o tom, jak byly vysoce rizikové systémy AI vytvořeny a jak fungují po celou dobu své životnosti. To vyžaduje vedení záznamů a dostupnost technické dokumentace obsahující informace nezbytné k posouzení souladu daného systému AI s příslušnými požadavky a usnadnění monitorování po uvedení na trh. Tyto informace by měly zahrnovat obecné vlastnosti, schopnosti a omezení tohoto systému, použité algoritmy, data, postupy při trénování, testování a validaci, jakož i dokumentaci příslušného systému řízení rizik, a měly by být vypracovány jasným a srozumitelným způsobem. Technická dokumentace by měla být řádně aktualizována po celou dobu životního cyklu systému AI. Kromě toho by vysoce rizikové systémy AI měly technicky umožňovat automatické zaznamenávání událostí prostřednictvím protokolů po celou dobu životnosti systému.

(71)

Postojanje razumljivih informacija o načinu na koji su visokorizični UI sustavi razvijeni i načinu njihova rada tijekom cijelog njihova životnog ciklusa ključno je za omogućivanje sljedivosti tih sustava, provjeru usklađenosti sa zahtjevima ove Uredbe te praćenje njihova rada i praćenje nakon stavljanja na tržište. Za to je potrebno vođenje evidencije i dostupnost tehničke dokumentacije koja sadržava informacije potrebne za procjenu usklađenosti UI sustava s relevantnim zahtjevima i olakšavanje praćenja nakon stavljanja na tržište. Takve informacije trebale bi uključivati opće značajke, sposobnosti i ograničenja sustava, algoritme, podatke, postupke treniranja, testiranja i validacije koji su primijenjeni, kao i dokumentaciju o relevantnom sustavu upravljanja rizikom te bi trebale biti sastavljene u obliku koji je jasan i razumljiv. Tehnička dokumentacija trebala bi se ažurirati na odgovarajući način tijekom cijelog životnog ciklusa UI sustava. Nadalje, kod visokorizičnih UI sustava trebalo bi biti tehnički omogućeno automatsko bilježenje događaja putem vođenja evidencije tijekom cijelog životnog ciklusa sustava.

(72)

S cílem řešit obavy týkající se neprůhlednosti a složitosti některých systémů AI a pomoci zavádějícím subjektům plnit jejich povinnosti podle tohoto nařízení by měla být vyžadována transparentnost u vysoce rizikových systémů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu. Vysoce rizikové systémy AI by měly být navrženy tak, aby zavádějícím subjektům umožnily pochopit, jak systém AI funguje, vyhodnotit jeho funkčnost a porozumět jeho silným stránkám a omezením. K vysoce rizikovým systémům AI by měly být přiloženy příslušné informace ve formě návodu k použití. Tyto informace by měly zahrnovat vlastnosti, schopnosti a omezení výkonnosti systému AI. Měly by obsahovat informace o možných známých a předvídatelných okolnostech souvisejících s používáním vysoce rizikového systému AI, včetně činnosti zavádějícího subjektu, která může ovlivnit chování a výkonnost systému, za nichž může systém AI vést k rizikům pro zdraví, bezpečnost a základní práva, o změnách, které poskytovatel předem stanovil a posoudil z hlediska shody, a o příslušných opatřeních v oblasti lidského dohledu, včetně opatření k usnadnění interpretace výstupů systému AI zavádějícími subjekty. Transparentnost, včetně přiloženého návodu k použití, by měla zavádějícím subjektům pomoci při používání systému a podporovat jejich informované rozhodování. Zavádějící subjekty by měly být mimo jiné lépe schopny správně zvolit systém, který mají v úmyslu používat, s ohledem na povinnosti, které se na ně vztahují, měly by být poučeny o zamýšleném a vyloučeném použití a měly by systém AI používat správně a podle potřeby. Pro zvýšení srozumitelnosti a přístupnosti informací uvedených v návodu k použití, by měly být případně uvedeny ilustrační příklady, například omezení a zamýšlená a vyloučená použití systému AI. Poskytovatelé by měli zajistit, aby veškerá dokumentace, včetně návodu k použití, obsahovala smysluplné, komplexní, přístupné a srozumitelné informace s přihlédnutím k potřebám a předvídatelným znalostem cílových zavádějících subjektů. Návod k použití by měl být k dispozici v jazyce, který je pro cílové zavádějící subjekty snadno srozumitelný, jak určí příslušný členský stát.

(72)

Kako bi se pristupilo rješavanju problema povezanih s netransparentnošću i složenošću određenih UI sustava i pomoglo subjektima koji uvode UI sustav da ispune svoje obveze na temelju ove Uredbe, za visokorizične UI sustave trebalo bi zahtijevati transparentnost prije njihova stavljanja na tržište ili u upotrebu. Visokorizični UI sustavi trebali bi biti dizajnirani tako da subjekti koji ih uvode mogu razumjeti kako UI sustav funkcionira, evaluirati njegovu funkcionalnost te razumjeti njegove prednosti i ograničenja. Visokorizični UI sustavi trebali bi biti popraćeni odgovarajućim informacijama u obliku uputa za korištenje. Takve informacije trebale bi uključivati značajke, sposobnosti i ograničenja rada UI sustava. Oni bi obuhvaćali informacije o mogućim poznatim i predvidljivim okolnostima povezanima s korištenjem visokorizičnog UI sustava, uključujući djelovanje subjekta koji uvodi sustav koje može utjecati na ponašanje i učinkovitost sustava, u okviru kojeg UI sustav može prouzročiti rizike za zdravlje, sigurnost i temeljna prava, o promjenama koje je dobavljač unaprijed odredio i ocijenio u pogledu sukladnosti te o relevantnim mjerama ljudskog nadzora, uključujući mjere kojima se subjektima koji uvode sustav olakšava tumačenje izlaznih vrijednosti UI sustava. Transparentnost, uključujući popratne upute za korištenje, trebala bi pomoći subjektima koji uvode sustav pri njegovu korištenju i poduprijeti njihovo informirano donošenje odluka. Subjekti koji uvode sustav trebali bi, među ostalim, biti u boljoj poziciji da pravilno odaberu sustav koji namjeravaju upotrebljavati s obzirom na obveze koje se na njih primjenjuju, biti informirani o namjeravanim i isključenim upotrebama te pravilno i primjereno upotrebljavati UI sustav. Kako bi se poboljšale čitljivost i pristupačnost informacija sadržanih u uputama za korištenje, trebalo bi, prema potrebi, u njih uključiti ilustrativne primjere, na primjer o ograničenjima te o namjeravanim i isključenim upotrebama UI sustava. Dobavljači bi trebali osigurati da sva dokumentacija, uključujući upute za korištenje, sadržava smislene, sveobuhvatne, pristupačne i razumljive informacije, uzimajući u obzir potrebe i predvidljivo znanje ciljanih subjekata koji uvode sustav. Upute za korištenje trebale bi biti dostupne na jeziku koji bez poteškoća razumiju ciljani subjekti koji uvode sustav, a određuje ga dotična država članica.

(73)

Vysoce rizikové systémy AI by měly být navrhovány a vyvíjeny tak, aby na jejich fungování mohly dohlížet fyzické osoby, aby bylo zajištěno, že budou používány zamýšleným způsobem, a aby jejich dopady byly řešeny během celého životního cyklu systému. Za tímto účelem by měl poskytovatel systému před uvedením systému na trh nebo do provozu stanovit vhodná opatření lidského dohledu. Tato opatření by případně měla zajistit zejména, aby byla do systému zabudována provozní omezení, která samotný systém není schopen překonat a která reagují na lidskou obsluhu, a aby fyzické osoby, které byly lidským dohledem pověřeny, měly odbornou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoci nezbytné k výkonu této funkce. Je rovněž nezbytné zajistit, aby vysoce rizikové systémy AI případně zahrnovaly mechanismy, které vedou a informují fyzickou osobu, jež byla lidským dohledem pověřena, aby mohla činit informovaná rozhodnutí, zda, kdy a jak zasáhnout, aby se zabránilo negativním důsledkům nebo rizikům, nebo systém zastavit, pokud nefunguje tak, jak má. Vzhledem k závažným důsledkům pro konkrétní osoby v případě nesprávné shody některých systémů biometrické identifikace je vhodné stanovit požadavek na posílený lidský dohled nad těmito systémy, aby zavádějící subjekt nemohl přijmout žádné opatření nebo rozhodnutí na základě identifikace vyplývající ze systému, pokud ji samostatně neověřily a nepotvrdily alespoň dvě fyzické osoby. Těmito osobami by mohli být zástupci jednoho nebo více subjektů a mohla by mezi ně patřit osoba, která systém provozuje nebo používá. Tento požadavek by neměl představovat zbytečnou zátěž nebo zdržení a mohlo by postačovat, aby byla samostatná ověření různými osobami automaticky zaznamenávána v protokolech generovaných systémem. Vzhledem ke zvláštnostem oblastí vymáhání práva, migrace, ochrany hranic a azylu by se tento požadavek neměl uplatňovat v případech, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo považuje uplatňování tohoto požadavku za nepřiměřené.

(73)

Visokorizične UI sustave trebalo bi dizajnirati i razvijati tako da fizičke osobe mogu nadzirati njihovo funkcioniranje, osigurati da se upotrebljavaju kako je predviđeno i da se njihovi učinci rješavaju tijekom životnog ciklusa sustava. U tom bi cilju dobavljač sustava prije njegova stavljanja na tržište ili u upotrebu trebao utvrditi odgovarajuće mjere ljudskog nadzora. Prema potrebi takvim bi mjerama osobito trebalo osigurati da su u sustav ugrađena operativna ograničenja koja sam sustav ne može promijeniti i da on reagira na ljudske operatere te da fizičke osobe zadužene za ljudski nadzor imaju potrebne kompetencije, osposobljavanje i ovlasti za obavljanje te zadaće. Također je neophodno, prema potrebi, osigurati da visokorizični UI sustavi uključuju mehanizme za usmjeravanje i informiranje fizičke osobe zadužene za ljudski nadzor kako bi donijela informirane odluke o tome treba li, kada i kako intervenirati da bi se izbjegle negativne posljedice ili rizici odnosno sustav zaustavio ako ne funkcionira kako je predviđeno. S obzirom na znatne posljedice za osobe ako u određenim sustavima za biometrijsku identifikaciju dođe do netočnih rezultata, primjereno je za te sustave predvidjeti zahtjev u pogledu pojačanog ljudskog nadzora tako da subjekt koji uvodi sustav ne može poduzeti nikakve radnje ili odluke na temelju identifikacije proizišle iz sustava ako identifikaciju nisu zasebno provjerile i potvrdile najmanje dvije fizičke osobe. Te osobe mogle bi biti iz jednog ili više subjekata i mogle bi uključivati osobu koja upravlja sustavom ili ga upotrebljava. Taj zahtjev ne bi trebao predstavljati nepotrebno opterećenje ili uzrokovati kašnjenja i moglo bi biti dovoljno da se zasebne provjere koje provode različite osobe automatski bilježe u evidenciji koju generira sustav. S obzirom na posebnosti područjâ kaznenog progona, migracija, nadzora državne granice i azila, taj se zahtjev ne bi trebao primjenjivati ako se u skladu s pravom Unije ili nacionalnim pravom smatra da je primjena tog zahtjeva nerazmjerna.

(74)

Vysoce rizikové systémy AI by měly po celou dobu svého životního cyklu fungovat konzistentně a splňovat příslušnou úroveň přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti s ohledem na svůj zamýšlený účel a v souladu s obecně uznávaným nejnovějším vývojem. Komise a příslušné organizace a zúčastněné strany se vyzývají, aby náležitě zohledňovaly zmírnění rizik a negativních dopadů systémů AI. V přiloženém návodu k použití by měla být uvedena očekávaná úroveň metrik výkonnosti. Poskytovatelé se vyzývají, aby tyto informace zavádějícím subjektům sdělili jasným a snadno srozumitelným způsobem, bez nedorozumění nebo zavádějících prohlášení. Cílem práva Unie týkajícího se legální metrologie, včetně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU (35) a 2014/32/EU (36), je zajistit přesnost měření a přispět k transparentnosti a poctivosti obchodních transakcí. V této souvislosti by Komise měla ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a organizacemi, jako jsou metrologické a srovnávací orgány, případně podporovat vývoj referenčních hodnot a metodik měření pro systémy AI. Komise by přitom měla vzít na vědomí mezinárodní partnery pracující v oblasti metrologie a příslušných ukazatelů měření týkajících se AI a spolupracovat s nimi.

(74)

Visokorizični UI sustavi trebali bi imati ujednačen učinak tijekom cijelog životnog ciklusa te posjedovati odgovarajuću razinu točnosti, otpornosti i kibernetičke sigurnosti s obzirom na njihovu namjenu i u skladu s općepriznatim najnovijim dostignućima. Komisija i relevantne organizacije i dionici potiču se da uzmu u obzir ublažavanje rizika i negativnih učinaka UI sustava. Očekivana razina parametara učinkovitosti trebala bi se navesti u popratnim uputama za korištenje. Dobavljači se pozivaju da te informacije dostave subjektima koji uvode sustav na jasan i lako razumljiv način, bez nesporazuma ili obmanjujućih izjava. Pravom Unije o zakonskom mjeriteljstvu, uključujući direktive 2014/31/EU (35) i 2014/32/EU (36) Europskog parlamenta i Vijeća, nastoji se osigurati točnost mjerenja te doprinijeti transparentnosti i pravednosti poslovnih transakcija. U tom kontekstu, u suradnji s relevantnim dionicima i organizacijama, kao što su tijela za mjeriteljstvo i utvrđivanje referentnih vrijednosti, Komisija bi prema potrebi trebala poticati razvoj referentnih vrijednosti i metodologija mjerenja za UI sustave. Komisija bi pritom trebala uzeti u obzir međunarodne partnere koji rade na mjeriteljstvu i relevantnim mjernim pokazateljima povezanima s umjetnom inteligencijom te surađivati s njima.

(75)

U vysoce rizikových systémů AI je klíčovým požadavkem technická spolehlivost. Tyto systémy by měly být odolné vůči škodlivému nebo jinak nežádoucímu chování, které může být důsledkem omezení uvnitř systémů nebo prostředí, v němž systémy fungují (např. chyby, závady, nesrovnalosti, neočekávané situace). Proto by měla být přijata technická a organizační opatření k zajištění spolehlivosti vysoce rizikových systémů AI, obnášející například navrhování a vývoj vhodných technických řešení pro prevenci nebo minimalizaci škodlivého nebo jinak nežádoucího chování. Tato technická řešení mohou zahrnovat například mechanismy umožňující systému bezpečně přerušit provoz (plány zajištění proti selhání) v přítomnosti určitých anomálií nebo v případě, že provoz probíhá mimo určité předem stanovené hranice. Neschopnost ochrany před těmito riziky by mohla vést k dopadům na bezpečnost nebo negativně ovlivnit základní práva, například v důsledku chybných rozhodnutí nebo nesprávných či zkreslených výstupů systému AI.

(75)

Tehnička otpornost ključan je zahtjev za visokorizične UI sustave. Trebali bi biti otporni na štetno ili na drugi način nepoželjno ponašanje koje bi moglo proizaći iz ograničenjâ unutar sustava ili okružja u kojem sustavi rade (npr. pogreške, kvarovi, nedosljednosti, neočekivane situacije). Stoga bi trebalo poduzeti tehničke i organizacijske mjere kako bi se osigurala otpornost visokorizičnih UI sustava, na primjer dizajniranjem i razvojem odgovarajućih tehničkih rješenja za sprečavanje ili što veće smanjenje štetnog ili na drugi način nepoželjnog ponašanja. Ta tehnička rješenja mogu obuhvaćati, na primjer, mehanizme koji omogućuju sustavu da sigurno prekine svoj rad (sigurnosni planovi) u slučaju određenih anomalija ili ako se rad odvija izvan određenih unaprijed utvrđenih granica. Nepostojanje zaštite od tih rizika moglo bi imati posljedice za sigurnost ili negativno utjecati na temeljna prava, primjerice zbog pogrešnih odluka ili krivih ili pristranih izlaznih vrijednosti koje generira UI sustav.

(76)

Zásadní úlohu při zajišťování odolnosti systémů AI proti pokusům o změnu jejich použití, chování nebo výkonnosti nebo o ohrožení jejich bezpečnostních vlastností třetími stranami, které se škodlivým záměrem zneužívají zranitelných míst tohoto systému, hraje kybernetická bezpečnost. Kybernetické útoky na systémy AI mohou využívat aspekty, jež jsou pro AI specifické, například soubory trénovacích dat (například tzv. data poisoning) nebo trénované modely (například nepřátelské útoky nebo odvozování členství), nebo zneužívat slabých míst digitálních aktiv daného systému AI nebo příslušné infrastruktury IKT. Pro zajištění úrovně kybernetické bezpečnosti odpovídající těmto rizikům by proto poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI měli přijmout vhodná opatření, jako jsou bezpečnostní kontroly, případně současně zohlednit i příslušnou infrastrukturu IKT.

(76)

Kibernetička sigurnost ključna je za otpornost UI sustavâ na pokušaje zlonamjernih trećih strana da iskoriste slabe točke tih sustava kako bi im izmijenili način korištenja, ponašanje, učinkovitost ili ugrozili njihova sigurnosna svojstva. U kibernetičkim napadima na UI sustave moguće je iskoristiti resurse specifične za umjetnu inteligenciju, kao što su skupovi podataka za treniranje (npr. trovanje podataka) ili istrenirani modeli (npr. neprijateljski napadi ili utvrđivanje pripadnosti) ili iskoristiti slabe točke digitalnih resursa UI sustava odnosno osnovne IKT infrastrukture. Kako bi se osigurala razina kibernetičke sigurnosti primjerena rizicima, dobavljači visokorizičnih UI sustava trebali bi stoga poduzeti odgovarajuće mjere, kao što su sigurnosne kontrole, prema potrebi uzimajući u obzir i osnovnu IKT infrastrukturu.

(77)

Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se spolehlivosti a přesnosti stanovené v tomto nařízení, mohou vysoce rizikové systémy AI, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, v souladu s uvedeným nařízením prokázat soulad s požadavky na kybernetickou bezpečnost podle tohoto nařízení splněním základních požadavků na kybernetickou bezpečnost stanoveným v uvedeném nařízení. Pokud vysoce rizikové systémy AI splňují základní požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, měly by být považovány za vyhovující požadavkům na kybernetickou bezpečnost stanoveným v tomto nařízení, pokud je splnění těchto požadavků prokázáno v EU prohlášení o shodě nebo jeho částech vydaném podle uvedeného nařízení. Za tímto účelem by posouzení kybernetických bezpečnostních rizik spojených s produktem s digitálními prvky klasifikovanými podle tohoto nařízení jako vysoce rizikový systém AI, prováděné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, mělo zohlednit rizika pro kybernetickou odolnost systému AI, pokud jde o pokusy neoprávněných třetích stran změnit jeho používání, chování nebo výkonnost, včetně zranitelných míst specifických pro AI, jako jsou „tzv. data poisoning“ nebo nepřátelské útoky, jakož i příslušná rizika pro základní práva, jak vyžaduje toto nařízení.

(77)

Ne dovodeći u pitanje zahtjeve koji se odnose na otpornost i točnost utvrđene u ovoj Uredbi, visokorizični UI sustavi obuhvaćeni područjem primjene uredbe Europskog parlamenta i Vijeća o horizontalnim kibernetičkosigurnosnim zahtjevima za proizvode s digitalnim elementima u skladu s tom uredbom mogu dokazati sukladnost s kibernetičkosigurnosnim zahtjevima ove Uredbe ispunjavanjem osnovnih kibernetičkosigurnosnih zahtjeva iz te uredbe. Ako visokorizični UI sustavi ispunjavaju osnovne zahtjeve iz uredbe Europskog parlamenta i Vijeća o horizontalnim kibernetičkosigurnosnim zahtjevima za proizvode s digitalnim elementima trebalo bi ih smatrati usklađenima s kibernetičkosigurnosnim zahtjevima utvrđenima u ovoj Uredbi u mjeri u kojoj je ispunjavanje tih zahtjeva dokazano u EU izjavi o sukladnosti izdanoj na temelju te uredbe ili u dijelovima te izjave. U tom cilju, tijekom procjene kibernetičkosigurnosnih rizika povezanih s proizvodima s digitalnim elementima koji su klasificirani kao visokorizični UI sustav u skladu s ovom Uredbom, koja se provodi na temelju uredbe Europskog parlamenta i Vijeća o horizontalnim kibernetičkosigurnosnim zahtjevima za proizvode s digitalnim elementima, trebalo bi uzeti u obzir rizike za kibernetičku otpornost UI sustava kad se radi o pokušajima neovlaštenih trećih strana da promijene njegovo korištenje, ponašanje ili učinkovitost, uključujući ranjivosti specifične za umjetnu inteligenciju kao što su trovanje podacima ili neprijateljski napadi, kao i, kada je to relevantno, rizike za temeljna prava kako je propisano ovom Uredbom.

(78)

Postup posuzování shody stanovený tímto nařízením by se měl použít ve vztahu k základním požadavkům na kybernetickou bezpečnost produktu s digitálními prvky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a který je podle tohoto nařízení klasifikován jako vysoce rizikový systém AI. Toto pravidlo by však nemělo vést ke snížení potřebné míry jistoty u kritických produktů s digitálními prvky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky. Odchylně od tohoto pravidla se proto vysoce rizikové systémy AI, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení a jsou rovněž považovány za důležité a kritické produkty s digitálními prvky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, na něž se vztahuje postup posuzování shody založený na interní kontrole stanovený v příloze tohoto nařízení, řídí ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky o posuzování shody, pokud jde o základní požadavky uvedeného nařízení na kybernetickou bezpečnost. V tomto případě by se na všechny ostatní aspekty, na něž se vztahuje toto nařízení, měla použít příslušná ustanovení o posuzování shody založená na interní kontrole uvedená v příloze tohoto nařízení. Na základě poznatků a odborných znalostí agentury ENISA týkajících se politiky kybernetické bezpečnosti a úkolů svěřených agentuře ENISA podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/881 (37) by Komise měla v otázkách souvisejících s kybernetickou bezpečností systémů AI s agenturou ENISA spolupracovat.

(78)

Postupak ocjenjivanja sukladnosti predviđen ovom Uredbom trebao bi se primjenjivati u odnosu na osnovne kibernetičkosigurnosne zahtjeve za proizvod s digitalnim elementima obuhvaćen uredbom Europskog parlamenta i Vijeća o horizontalnim kibernetičkosigurnosnim zahtjevima za proizvode s digitalnim elementima koji je klasificiran kao visokorizični UI sustav na temelju ove Uredbe. Međutim, to pravilo ne bi trebalo rezultirati smanjenjem potrebne razine jamstva za kritične proizvode s digitalnim elementima obuhvaćene uredbom Europskog parlamenta i Vijeća o horizontalnim kibernetičkosigurnosnim zahtjevima za proizvode s digitalnim elementima. Stoga, odstupajući od tog pravila, visokorizični UI sustavi koji su obuhvaćeni područjem primjene ove Uredbe i ujedno su klasificirani kao važni i kritični proizvodi s digitalnim elementima na temelju uredbe Europskog parlamenta i Vijeća o horizontalnim kibernetičkosigurnosnim zahtjevima za proizvode s digitalnim elementima te na koje se primjenjuje postupak ocjenjivanja sukladnosti na temelju unutarnje kontrole utvrđen u prilogu ovoj Uredbi podliježu odredbama o ocjenjivanju sukladnosti iz uredbe Europskog parlamenta i Vijeća o horizontalnim kibernetičkosigurnosnim zahtjevima za proizvode s digitalnim elementima u mjeri u kojoj se to odnosi na osnovne kibernetičkosigurnosne zahtjeve iz te uredbe. U tom bi se slučaju na sve ostale aspekte obuhvaćene ovom Uredbom trebale primjenjivati odgovarajuće odredbe o ocjenjivanju sukladnosti na temelju unutarnje kontrole utvrđene u prilogu ovoj Uredbi. Na osnovi znanja i stručnosti ENISA-e u području kibernetičkosigurnosne politike i zadaća dodijeljenih ENISA-i na temelju Uredbe (EU) 2019/881 Europskog parlamenta i Vijeća (37), Komisija bi trebala surađivati s ENISA-om u pitanjima povezanima s kibernetičkom sigurnošću UI sustavâ.

(79)

Je vhodné, aby za uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu převzala odpovědnost konkrétní fyzická nebo právnická osoba definovaná jako poskytovatel bez ohledu na to, zda je tato fyzická nebo právnická osoba totožná s osobou, která tento systém navrhla nebo vyvinula.

(79)

Primjereno je da određena fizička ili pravna osoba, koja je definirana kao dobavljač, preuzme odgovornost za stavljanje visokorizičnog UI sustava na tržište ili u upotrebu, bez obzira na to je li ta fizička ili pravna osoba ista osoba koja je dizajnirala ili razvila sustav.

(80)

Unie a členské státy jsou jakožto signatáři Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením ze zákona povinny chránit osoby se zdravotním postižením před diskriminací a podporovat jejich rovnost, zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními přístup k informačním a komunikačním technologiím a systémům, a zaručit respektování soukromí osob se zdravotním postižením. Vzhledem k rostoucímu významu a nárůstu používání systémů AI by uplatňování zásad univerzálního designu na veškeré nové technologie a služby mělo zajistit plný a rovný přístup každému, na koho mohou mít technologie AI vliv nebo kdo je používá, včetně osob se zdravotním postižením, a to způsobem, který by plně zohlednil jejich přirozenou důstojnost a rozmanitost. Je proto nutné, aby poskytovatelé zajistili plný soulad s požadavky na přístupnost, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (38) a směrnice (EU) 2019/882. Poskytovatelé by měli zajistit soulad s těmito požadavky již od fáze návrhu. Nezbytná opatření by proto měla být v co největší míře začleněna již do návrhu vysoce rizikového systému AI.

(80)

Kao potpisnice Konvencije Ujedinjenih naroda o pravima osoba s invaliditetom, Unija i države članice imaju pravnu obvezu štititi osobe s invaliditetom od diskriminacije i promicati njihovu ravnopravnost, osigurati da osobe s invaliditetom imaju pristup informacijskim i komunikacijskim tehnologijama i sustavima na ravnopravnoj osnovi te zajamčiti poštovanje privatnosti osoba s invaliditetom. S obzirom na sve veću važnost i upotrebu UI sustavâ, primjenom univerzalnih načela dizajna na sve nove tehnologije i usluge trebao bi se osigurati potpun i ravnopravan pristup za sve osobe na koje bi tehnologije umjetne inteligencije mogle utjecati ili koje te tehnologije upotrebljavaju, uključujući osobe s invaliditetom, na način kojim se u cijelosti poštuju njihovo inherentno dostojanstvo i raznolikost. Stoga je ključno da dobavljači osiguraju potpunu usklađenost sa zahtjevima u pogledu pristupačnosti, uključujući Direktivu (EU) 2016/2102 Europskog parlamenta i Vijeća (38) i Direktivu (EU) 2019/882. Dobavljači bi trebali osigurati integriranu usklađenost s tim zahtjevima. Stoga bi potrebne mjere trebalo što je više moguće uključiti u dizajn visokorizičnog UI sustava.

(81)

Poskytovatel by měl zavést spolehlivý systém řízení kvality, zajistit provedení požadovaného postupu posuzování shody, vypracovat příslušnou dokumentaci a zavést spolehlivý systém monitorování po uvedení na trh. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují povinnosti týkající se systémů řízení kvality podle příslušného odvětvového práva Unie, by měli mít možnost zahrnout prvky systému řízení kvality stanovené v tomto nařízení do stávajícího systému řízení kvality stanoveného v tomto jiném odvětvovém právu Unie. Doplňkovost mezi tímto nařízením a stávajícím odvětvovým právem Unie by měla být rovněž zohledněna v budoucích normalizačních činnostech nebo pokynech přijatých Komisí. Veřejné orgány, které uvádějí do provozu vysoce rizikové systémy AI pro vlastní potřebu, mohou přijímat a provádět pravidla pro systém řízení kvality jako součást systému řízení kvality přijatého na vnitrostátní nebo regionální úrovni, případně s přihlédnutím ke zvláštnostem daného odvětví a k pravomocím a organizaci dotyčného veřejného orgánu.

(81)

Dobavljač bi trebao uspostaviti pouzdan sustav upravljanja kvalitetom, osigurati realizaciju postupka ocjenjivanja sukladnosti koji se zahtijeva, sastaviti relevantnu dokumentaciju i uspostaviti pouzdan sustav praćenja nakon stavljanja na tržište. Dobavljači visokorizičnih UI sustava koji podliježu obvezama u pogledu sustavâ upravljanja kvalitetom u skladu s relevantnim sektorskim pravom Unije trebali bi imati mogućnost uključiti elemente sustava upravljanja kvalitetom predviđenog u ovoj Uredbi u postojeći sustav upravljanja kvalitetom predviđen u tom drugom sektorskom pravu Unije. Komplementarnost ove Uredbe i postojećeg sektorskog prava Unije trebala bi se uzeti u obzir i u budućim aktivnostima normizacije ili smjernicama koje donosi Komisija. Tijela javne vlasti koja stavljaju visokorizične UI sustave u upotrebu za vlastite potrebe mogu donijeti i provoditi pravila za sustav upravljanja kvalitetom u okviru sustava upravljanja kvalitetom donesenog na nacionalnoj ili regionalnoj razini, prema potrebi, uzimajući u obzir posebnosti sektora te nadležnosti i organizaciju dotičnog tijela javne vlasti.

(82)

Aby bylo umožněno prosazování tohoto nařízení a byly vytvořeny rovné podmínky pro provozovatele, a rovněž s přihlédnutím k různým formám zpřístupňování digitálních produktů je důležité zajistit, aby osoby usazené v Unii mohly za všech okolností poskytnout orgánům veškeré nezbytné informace o souladu systému AI. Poskytovatelé usazení ve třetích zemích by proto v případě, že dodávají do Unie systémy AI, měly předem jmenovat formou písemného pověření svého zplnomocněného zástupce usazeného v Unii. Tento zplnomocněný zástupce hraje klíčovou roli při zajišťování shody vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh nebo do provozu v Unii uvedenými poskytovateli, kteří v Unii usazeni nejsou, a vystupuje jako jejich kontaktní osoba usazená v Unii.

(82)

Kako bi se omogućilo izvršavanje ove Uredbe i osigurali jednaki uvjeti za operatere te uzimajući u obzir različite oblike stavljanja digitalnih proizvoda na raspolaganje, važno je osigurati da osoba s poslovnim nastanom u Uniji u svim okolnostima može nadležnim tijelima pružiti sve potrebne informacije o usklađenosti pojedinog UI sustava. Stoga bi dobavljači s poslovnim nastanom u trećim zemljama trebali pisanim ovlaštenjem imenovati ovlaštenog zastupnika s poslovnim nastanom u Uniji prije stavljanja svojih UI sustava na raspolaganje u Uniji. Taj ovlašteni zastupnik ima ključnu ulogu u osiguravanju usklađenosti visokorizičnih UI sustava koje ti dobavljači koji nemaju poslovni nastan u Uniji stavljaju na tržište ili u upotrebu u Uniji i služi kao njihova osoba za kontakt s poslovnim nastanom u Uniji.

(83)

S ohledem na povahu a složitost hodnotového řetězce systémů AI a v souladu s novým legislativním rámcem je nezbytné zajistit právní jistotu a usnadnit soulad s tímto nařízením. Je proto zapotřebí vyjasnit úlohu a konkrétní povinnosti příslušných provozovatelů v celém tomto hodnotovém řetězci, jako jsou dovozci a distributoři, kteří mohou přispívat k vývoji systémů AI. V určitých situacích by tito provozovatelé mohli jednat ve více než jedné roli současně, a měli by proto kumulativně plnit všechny příslušné povinnosti spojené s těmito úlohami. Provozovatel by například mohl jednat současně jako distributor a dovozce.

(83)

S obzirom na prirodu i složenost lanca vrijednosti za UI sustave te u skladu s načelima novog zakonodavnog okvira, ključno je osigurati pravnu sigurnost i olakšati usklađenost s ovom Uredbom. Stoga je potrebno pojasniti ulogu i posebne obveze relevantnih operatera duž tog lanca vrijednosti, kao što su uvoznici i distributeri koji mogu doprinijeti razvoju UI sustava. U određenim situacijama ti bi operateri mogli istodobno djelovati u više uloga i stoga bi trebali kumulativno ispunjavati sve relevantne obveze povezane s tim ulogama. Na primjer, operater bi mogao istodobno djelovati kao distributer i uvoznik.

(84)

V zájmu zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že za určitých zvláštních podmínek by každý distributor, dovozce, zavádějící subjekt nebo jiná třetí strana měli být považováni za poskytovatele vysoce rizikového systému AI, a proto by měli převzít všechny příslušné povinnosti. Tak by tomu mělo být v případě, že daná strana připojí své jméno, název nebo ochrannou známku k vysoce rizikovému systému AI, který již byl uveden na trh nebo do provozu, aniž jsou dotčena smluvní ujednání stanovující jiné rozdělení povinností. Mělo by tomu tak být i v případě, kdy tato strana podstatně změní vysoce rizikový systém AI, který již byl uveden na trh nebo do provozu, přičemž v důsledku této změny daný systém AI zůstává vysoce rizikovým systémem AI v souladu tímto nařízením, nebo pokud změní zamýšlený účel systému AI, včetně obecného systému AI, který nebyl klasifikován jako vysoce rizikový a již byl uveden na trh nebo do provozu, přičemž v důsledku této změny se daný systém AI stává vysoce rizikovým systémem AI v souladu s tímto nařízením. Uvedená ustanovení by se měla použít, aniž by byla dotčena konkrétnější ustanovení zavedená v některých harmonizačních právních předpisech Unie založených na novém legislativním rámci, s nimiž by se toto nařízení mělo společně uplatňovat. Například čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2017/745, kterým se stanoví, že některé změny by neměly být považovány za úpravy prostředku, které by mohly ovlivnit jeho soulad s platnými požadavky, by se měl i nadále vztahovat na vysoce rizikové systémy AI, které jsou zdravotnickými prostředky ve smyslu uvedeného nařízení.

(84)

Kako bi se zajamčila pravna sigurnost, potrebno je pojasniti da bi se pod određenim posebnim uvjetima svaki dobavljač, uvoznik, subjekt koji uvodi sustav ili treća strana trebali smatrati dobavljačem visokorizičnog UI sustava i stoga preuzeti sve relevantne obveze. To bi bio slučaj ako ta strana stavi svoje ime ili žig na visokorizični UI sustav koji je već stavljen na tržište ili u upotrebu, ne dovodeći u pitanje ugovorne aranžmane u kojima je utvrđena drukčija raspodjela obveza. To bi bio slučaj i ako ta strana bitno izmijeni visokorizični UI sustav koji je već stavljen na tržište ili u upotrebu na način da on i dalje bude visokorizičan u skladu s ovom Uredbom, ili ako izmijeni namjenu UI sustava, uključujući UI sustav opće namjene, koji nije bio klasificiran kao visokorizičan i već je stavljen na tržište ili u upotrebu, na način da UI sustav postane visokorizičan u skladu s ovom Uredbom. Te bi se odredbe trebale primjenjivati ne dovodeći u pitanje detaljnije odredbe utvrđene u određenom zakonodavstvu Unije o usklađivanju na temelju novog zakonodavnog okvira, zajedno s kojima bi se ova Uredba trebala primjenjivati. Na primjer, članak 16. stavak 2. Uredbe (EU) 2017/745, u kojem se navodi da određene promjene ne bi trebalo smatrati izmjenama proizvoda koje mogu utjecati na njegovu usklađenost s primjenjivim zahtjevima, trebao bi se i dalje primjenjivati na visokorizične UI sustave koji su medicinski proizvodi u smislu te uredbe.

(85)

Obecné systémy AI mohou být samy o sobě používány jako vysoce rizikové systémy AI nebo mohou být součástí jiných vysoce rizikových systémů AI. Vzhledem k zvláštní povaze těchto systémů a v zájmu zajištění spravedlivého rozdělení odpovědností v celém hodnotovém řetězci AI bez ohledu na to, zda mohou být dané systémy jinými poskytovateli používány jako vysoce rizikové systémy AI jako takové, nebo jako součásti vysoce rizikových systémů AI, a není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, měli by poskytovatelé těchto systémů úzce spolupracovat s poskytovateli příslušných vysoce rizikových systémů AI, aby mohli plnit příslušné povinnosti podle tohoto nařízení, a s příslušnými orgány zřízenými podle tohoto nařízení.

(85)

UI sustavi opće namjene mogu se upotrebljavati samostalno kao visokorizični UI sustavi ili mogu biti komponente drugih visokorizičnih UI sustava. Stoga, zbog njihove specifične prirode i radi jamčenja pravedne podjele odgovornosti diljem lanca vrijednosti umjetne inteligencije, neovisno o tome mogu li ih drugi dobavljači upotrebljavati samostalno kao visokorizične UI sustave ili kao komponente visokorizičnih UI sustava i ako na temelju ove Uredbe nije drugačije predviđeno, dobavljači takvih sustava trebali bi blisko surađivati s dobavljačima relevantnih visokorizičnih UI sustava kako bi im se omogućilo ispunjavanje relevantnih obveza na temelju ove Uredbe i s nadležnim tijelima osnovanima na temelju ove Uredbe.

(86)

Pokud by poskytovatel, který původně uvedl systém AI na trh nebo do provozu, za podmínek stanovených v tomto nařízení již neměl být považován za poskytovatele pro účely tohoto nařízení a pokud výslovně nevyloučil změnu systému AI na vysoce rizikový systém AI, měl by tento bývalý poskytovatel přesto úzce spolupracovat, zpřístupnit nezbytné informace a poskytnout rozumně očekávaný technický přístup a další pomoc, které jsou nezbytné pro splnění povinností stanovených v tomto nařízení, zejména pokud jde o soulad s posuzováním shody vysoce rizikových systémů AI.

(86)

Ako se u skladu s uvjetima utvrđenima u ovoj Uredbi dobavljač koji je prvotno stavio UI sustav na tržište ili u upotrebu više ne smatra dobavljačem za potrebe ove Uredbe i ako taj dobavljač nije izričito isključio pretvaranje UI sustava u visokorizični UI sustav, bivši dobavljač ipak bi trebao blisko surađivati i staviti na raspolaganje potrebne informacije te pružiti razumno očekivani tehnički pristup i drugu pomoć koji su potrebni za ispunjavanje obveza utvrđenih u ovoj Uredbi, posebno u pogledu usklađenosti s ocjenjivanjem sukladnosti visokorizičnih UI sustava.

(87)

Kromě toho pokud vysoce rizikový systém AI, který je bezpečnostní komponentou produktu, jenž spadá do oblasti působnosti harmonizačních právních předpisů Unie založených na novém legislativním rámci, není uveden na trh nebo do provozu nezávisle na tomto produktu, měl by výrobce produktu definovaného v uvedených právních předpisech splňovat povinnosti poskytovatele stanovené v tomto nařízení, a zejména zajistit, aby systém AI zabudovaný do konečného produktu splňoval požadavky tohoto nařízení.

(87)

Usto, ako se visokorizični UI sustav koji je sigurnosna komponenta proizvoda obuhvaćenog zakonodavstvom Unije o usklađivanju na temelju novog zakonodavnog okvira ne stavlja na tržište ili u upotrebu neovisno o proizvodu, proizvođač proizvoda definiran u tom zakonodavstvu trebao bi ispunjavati obveze dobavljača utvrđene u ovoj Uredbi, a osobito osigurati da UI sustav ugrađen u konačni proizvod ispunjava zahtjeve iz ove Uredbe.

(88)

V celém hodnotovém řetězci AI mnoho stran často dodává systémy, nástroje a služby AI, ale také komponenty nebo procesy, které poskytovatel začleňuje do systému AI s různými cíli, včetně trénování modelu, opětovného trénování modelu, testování a hodnocení modelu, integrace do softwaru nebo jiných aspektů vývoje modelu. Tyto strany hrají důležitou úlohu v hodnotovém řetězci ve vztahu k poskytovateli vysoce rizikového systému AI, do něhož jsou jejich systémy, nástroje, služby, součásti nebo procesy AI začleňovány, a měly by na základě písemné dohody tomuto poskytovateli poskytnout nezbytné informace, schopnosti, technický přístup a další pomoc na základě obecně uznávaného stavu techniky, aby poskytovatel mohl plně plnit povinnosti stanovené v tomto nařízení, aniž by byla ohrožena jejich práva duševního vlastnictví nebo obchodní tajemství.

(88)

U vrijednosnom lancu umjetne inteligencije često više strana dobavlja UI sustave, alate i usluge, ali i komponente ili procese koje dobavljač potom ugrađuje u UI sustav s različitim ciljevima, među ostalim radi treniranja modela, ponovnog treniranja modela, testiranja i evaluacije modela, integracije u softver ili drugih aspekata razvoja modela. Te strane imaju važnu ulogu u lancu vrijednosti prema dobavljaču visokorizičnog UI sustava u koji su integrirani njihovi UI sustavi, alati, usluge, komponente ili procesi te bi tom dobavljaču u pisanom obliku trebale pružiti potrebne informacije, mogućnosti, tehnički pristup i drugu pomoć na temelju općepriznatih najnovijih dostignuća kako bi dobavljač mogao u potpunosti ispuniti obveze utvrđene u ovoj Uredbi, a da se pritom ne dovedu u pitanje njihova prava intelektualnog vlasništva ili poslovne tajne.

(89)

Třetí strany, které zpřístupňují veřejnosti nástroje, služby, procesy nebo součásti AI jiné než obecné modely AI, by neměly být povinny dodržovat požadavky vztahující se k odpovědnosti vůči celému hodnotovému řetězci AI, zejména vůči poskytovateli, který tyto nástroje, služby, procesy nebo součásti AI použil nebo začlenil, pokud jsou zpřístupněny na základě svobodné a otevřené licence. Vývojáři svobodných nástrojů, služeb, procesů nebo komponent AI a s otevřeným zdrojovým kódem jiných než obecné modely AI by měli být vybízeni, aby zavedli široce přijaté dokumentační postupy, například modelové karty a datové listy, jako způsob rychlejšího sdílení informací v celém hodnotovém řetězci AI, což umožní podporu důvěryhodných systémů AI v Unii.

(89)

Treće strane koje javnosti na raspolaganje stavljaju UI alate, usluge, procese ili komponente koji nisu UI modeli opće namjene ne bi trebale biti obvezne ispunjavati zahtjeve u vezi s odgovornošću duž lanca vrijednosti umjetne inteligencije, posebno prema dobavljaču koji ih je koristio ili integrirao, ako su ti UI alati, usluge, procesi ili komponente dostupni na temelju besplatne licencije za softver otvorenog koda. Razvojne programere besplatnih UI alata, usluga, procesa otvorenog koda ili komponenti koji nisu UI modeli opće namjene trebalo bi poticati da primjenjuju široko prihvaćene prakse dokumentiranja, kao što su kartice modela i podatkovne kartice kako bi se ubrzala razmjena informacija duž vrijednosnog lanca umjetne inteligencije i omogućilo promicanje pouzdanih UI sustava u Uniji.

(90)

Komise by mohla vypracovat a doporučit dobrovolné vzorové smluvní podmínky mezi poskytovateli vysoce rizikových systémů AI a třetími stranami, které dodávají nástroje, služby, komponenty nebo procesy, jež jsou ve vysoce rizikových systémech AI používány nebo jsou do nich integrovány, a v celém hodnotovém řetězci tak usnadnit spolupráci. Při vypracovávání dobrovolných vzorových smluvních podmínek by Komise měla také zohlednit možné smluvní požadavky použitelné v konkrétních odvětvích nebo obchodních případech.

(90)

Komisija bi mogla razviti i preporučiti dobrovoljne modele ugovornih uvjeta između dobavljača visokorizičnih UI sustava i trećih strana koji isporučuju alate, usluge, komponente ili procese koji se upotrebljavaju u visokorizičnim UI sustavima ili su u njih integrirani kako bi se olakšala suradnja duž lanca vrijednosti. Pri izradi dobrovoljnih modela ugovornih uvjeta Komisija bi trebala uzeti u obzir i moguće ugovorne zahtjeve primjenjive u određenim sektorima ili poslovnim modelima.

(91)

Vzhledem k povaze systémů AI a rizikům z hlediska bezpečnosti a základních práv, která mohou souviset s jejich používáním, a to i pokud jde o potřebu zajistit řádné monitorování výkonnosti daného systému AI v reálných podmínkách, je vhodné stanovit konkrétní odpovědnost zavádějících subjektů. Zavádějící subjekty by zejména měly přijmout vhodná technická a organizační opatření, aby zajistily, že budou vysoce rizikové systémy AI používat v souladu s návodem k použití, a měly by být stanoveny některé další povinnosti týkající se monitorování fungování systémů AI a případně uchovávání záznamů. Zavádějící subjekty by dále měly zajistit, aby osoby pověřené uplatňováním návodů k použití a lidským dohledem, jak je stanoveno v tomto nařízení, měly nezbytnou způsobilost, zejména odpovídající úroveň gramotnosti, odborné přípravy a pravomoci v oblasti AI, aby mohly tyto úkoly řádně plnit. Těmito povinnostmi by neměly být dotčeny jiné povinnosti zavádějících subjektů v souvislosti s vysoce rizikovými systémy AI podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

(91)

S obzirom na prirodu UI sustavâ i rizike za sigurnost i temeljna prava koji se potencijalno mogu povezati s njihovim korištenjem, među ostalim u pogledu potrebe da se osigura propisno praćenje učinkovitosti UI sustava u stvarnim uvjetima, primjereno je utvrditi posebne odgovornosti za subjekte koji ih uvode. Subjekti koji uvode UI sustave osobito bi trebali poduzeti primjerene tehničke i organizacijske mjere kako bi osigurali da upotrebljavaju visokorizične UI sustave u skladu s uputama za korištenje te bi, prema potrebi, trebalo predvidjeti određene druge obveze u pogledu praćenja funkcioniranja UI sustavâ i vođenja evidencije. Nadalje, subjekti koji uvode sustav trebali bi osigurati da osobe kojima je povjerena provedba uputa za korištenje i ljudskog nadzora kako je utvrđeno u ovoj Uredbi imaju potrebne kompetencije, osobito odgovarajuću razinu pismenosti, osposobljavanja i ovlasti u području umjetne inteligencije, za pravilno obavljanje tih zadaća. Tim se obvezama ne bi trebale dovoditi u pitanje druge obveze subjekata koji uvode UI sustave u pogledu visokorizičnih UI sustava na temelju prava Unije ili nacionalnog prava.

(92)

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů týkající se informování zaměstnanců nebo informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci nebo jejich zástupci podle práva a praxe Unie nebo vnitrostátního práva a praxe, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES (39), o rozhodnutích o uvedení do provozu nebo používání systémů AI. Je i nadále nezbytné zajistit informování zaměstnanců a jejich zástupců o plánovaném zavádění vysoce rizikových systémů AI na pracovišti v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro tyto povinnosti týkající se informování nebo informování a projednávání stanovené v jiných právních nástrojích. Toto právo na informace je navíc doplňkové a nezbytné k dosažení cíle ochrany základních práv, na němž je toto nařízení založeno. Proto by měl být v tomto nařízení stanoven požadavek na informování, aniž by byla dotčena stávající práva zaměstnanců.

(92)

Ovom se Uredbom ne dovode u pitanje obveze poslodavaca da obavijeste radnike ili njihove predstavnike ili da se savjetuju s njima na temelju prava i prakse Unije ili nacionalnog prava i prakse, uključujući Direktivu 2002/14/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (39), o odlukama o stavljanju u upotrebu ili korištenju UI sustavâ. I dalje je potrebno osigurati obavješćivanje radnika i njihovih predstavnika o planiranom uvođenju visokorizičnih UI sustava na radnom mjestu ako nisu ispunjeni uvjeti za te obveze obavješćivanja ili obavješćivanja i savjetovanja iz drugih pravnih instrumenata. Nadalje, takvo pravo na obavješćivanje sporedno je i potrebno u odnosu na cilj zaštite temeljnih prava na kojem se temelji ova Uredba. Stoga bi u ovoj Uredbi trebalo utvrditi obvezu obavješćivanja u tu svrhu, a da se pritom ne utječe na postojeća prava radnika.

(93)

Rizika spojená se systémy AI mohou vyplývat ze způsobu, jakým jsou tyto systémy navrhovány, avšak mohou rovněž vzniknout v souvislosti s tím, jak jsou tyto systémy používány. Subjekty zavádějící vysoce rizikový systém AI proto hrají zásadní úlohu při zajišťování ochrany základních práv a doplňují povinnosti poskytovatele při vývoji systému AI. Zavádějící subjekty mají nejlepší předpoklady k tomu, aby posoudily, jak bude vysoce rizikový systém AI konkrétně používán, a mohou proto identifikovat potenciální rizika, která se ve fázi vývoje nepředpokládala, a to díky přesnější znalosti kontextu používání a osob nebo skupin osob, na které bude mít systém pravděpodobně dopad, včetně zranitelných skupin. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze tohoto nařízení rovněž hrají zásadní úlohu při informování fyzických osob a měly by při přijímání rozhodnutí nebo pomoci při přijímání rozhodnutí týkajících se fyzických osob v příslušných případech tyto fyzické osoby informovat, že jsou použití vysoce rizikového systému AI vystaveny. Tyto informace by měly zahrnovat zamýšlený účel a druh přijímaných rozhodnutí. Zavádějící subjekt by měl rovněž informovat danou fyzickou osobu o jejím právu na vysvětlení uvedeném v tomto nařízení. Pokud jde o vysoce rizikové systémy AI používané pro účely vymáhání práva, měla by být tato povinnost provedena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2016/680.

(93)

Iako rizici povezani s UI sustavima mogu proizlaziti iz načina na koji su ti sustavi dizajnirani, mogu biti uzrokovani i načinom na koji se oni koriste. Subjekti koji uvode visokorizične UI sustave stoga imaju ključnu ulogu u osiguravanju zaštite temeljnih prava, čime se dopunjuju obveze dobavljača pri razvoju UI sustava. Subjekti koji uvode UI sustave u najboljem su položaju da razumiju kako će se visokorizični UI sustav konkretno koristiti te stoga mogu utvrditi potencijalne znatne rizike koji nisu predviđeni u fazi razvoja, zahvaljujući preciznijem poznavanju konteksta korištenja te osoba ili skupina osoba koje bi vjerojatno bile zahvaćene, uključujući skupine ranjivih osoba. Subjekti koji uvode visokorizične UI sustave navedene u prilogu ovoj Uredbi također imaju ključnu ulogu u informiranju fizičkih osoba i trebali bi, kada donose odluke ili pomažu u donošenju odluka povezanih s fizičkim osobama, ako je primjenjivo, obavijestiti fizičke osobe da podliježu korištenju visokorizičnog UI sustava. Te informacije trebale bi obuhvaćati namjenu sustava i vrstu odluka koje donosi. Subjekt koji uvodi sustav trebao bi obavijestiti fizičke osobe i o njihovu pravu na objašnjenje predviđenom na temelju ove Uredbe. Kad je riječ o visokorizičnim UI sustavima koji se upotrebljavaju u svrhu kaznenog progona, tu bi obvezu trebalo provesti u skladu s člankom 13. Direktive (EU) 2016/680.

(94)

Jakékoli zpracování biometrických údajů související s používáním systémů AI pro biometrickou identifikaci pro účely vymáhání práva musí být v souladu s článkem 10 směrnice (EU) 2016/680, který takové zpracování povoluje pouze ve zcela nezbytných případech, s výhradou vhodných záruk pro práva a svobody subjektů údajů, a pokud je povoleno právem Unie nebo členského státu. Je-li takové použití povoleno, musí rovněž splňovat zásady stanovené v čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, včetně zákonnosti, spravedlnosti a transparentnosti, účelového omezení, přesnosti a omezení uložení.

(94)

Svaka obrada biometrijskih podataka povezana s korištenjem UI sustava za biometrijsku identifikaciju u svrhu kaznenog progona mora biti u skladu s člankom 10. Direktive (EU) 2016/680, kojim se takva obrada dopušta samo ako je to nužno, podložno odgovarajućim zaštitnim mjerama u pogledu prava i sloboda ispitanika i ako je to dopušteno pravom Unije ili pravom države članice. Pri takvom korištenju, ako je odobreno, moraju se poštovati i načela utvrđena u članku 4. stavku 1. Direktive (EU) 2016/680, uključujući zakonitost, pravednost i transparentnost, ograničenje svrhe, točnost i ograničenje pohrane.

(95)

Aniž je dotčeno platné právo Unie, zejména nařízení (EU) 2016/679 a směrnice (EU) 2016/680, vzhledem k rušivé povaze systémů následné biometrické identifikace na dálku by používání systémů následné biometrické identifikace na dálku mělo podléhat zárukám. Systémy následné biometrické identifikace by měly být vždy používány způsobem, který je přiměřený, legitimní a nezbytně nutný, a tudíž cílený, pokud jde o osoby, které mají být identifikovány, místo, časový rozsah, a založeny na uzavřeném souboru údajů legálně získaných videozáznamů. V žádném případě by systémy následné biometrické identifikace na dálku neměly být používány v rámci vymáhání práva, aby vedly k nerozlišujícímu sledování. Podmínky pro následnou biometrickou identifikaci na dálku by v žádném případě neměly sloužit jako základ pro obcházení podmínek zákazu a přísných výjimek pro biometrickou identifikaci na dálku v reálném čase.

(95)

Ne dovodeći u pitanje primjenjivo pravo Unije, osobito Uredbu (EU) 2016/679 i Direktivu (EU) 2016/680, uzimajući u obzir intruzivnu prirodu sustava za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju, korištenje sustava za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju trebalo bi podlijegati zaštitnim mjerama. Sustavi za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju uvijek bi se trebali upotrebljavati na način koji je proporcionalan, legitiman i nužan te stoga ciljan u smislu pojedinaca koje treba identificirati, lokacije i vremenskog opsega te se temeljiti na zatvorenom skupu podataka sa zakonito pribavljenog videozapisa. U svakom slučaju, sustavi za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju ne bi se trebali upotrebljavati u okviru kaznenog progona kako bi doveli do neselektivnog nadzora. Uvjeti za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju ni u kojem slučaju ne bi trebali biti osnova za zaobilaženje uvjeta zabrane i strogih iznimaka za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu.

(96)

Aby byla účinně zajištěna ochrana základních práv, měly by subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI, které jsou veřejnoprávními subjekty, nebo soukromé subjekty poskytující veřejné služby a subjekty zavádějící určité vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze tohoto nařízení, jako jsou bankovní nebo pojišťovací subjekty, provést před jejich uvedením do provozu posouzení dopadů na základní práva. Služby důležité pro jednotlivce, které jsou veřejné povahy, mohou poskytovat i soukromé subjekty. Soukromé subjekty poskytující takové veřejné služby jsou spojeni s úkoly ve veřejném zájmu, například v oblastech vzdělávání, zdravotní péče, sociálních služeb, bydlení či výkonu spravedlnosti. Cílem posouzení dopadů na základní práva je, aby zavádějící subjekt určil konkrétní rizika pro práva jednotlivců nebo skupin jednotlivců, která mohou být dotčena, a určil opatření, která je třeba přijmout v případě naplnění tohoto rizika. Posouzení dopadů by mělo být provedeno před prvním zavedením vysoce rizikového systému AI a mělo by být aktualizováno, pokud se zavádějící subjekt domnívá, že se kterýkoli z relevantních faktorů změnil. Posouzení dopadů by mělo určit příslušné procesy zavádějícího subjektu, v nichž bude vysoce rizikový systém AI používán v souladu s jeho zamýšleným účelem, a mělo by zahrnovat popis časového období a četnosti, v nichž má být systém používán, jakož i konkrétní kategorie fyzických osob a skupin, které budou pravděpodobně dotčeny v konkrétním kontextu použití. Posouzení by mělo rovněž zahrnovat identifikaci konkrétních rizik újmy, která by mohla mít dopad na základní práva těchto osob nebo skupin. Při provádění tohoto posouzení by měl zavádějící subjekt zohlednit informace relevantní pro řádné posouzení dopadu, mimo jiné včetně informací uvedených poskytovatelem vysoce rizikového systému AI v návodu k použití. S ohledem na zjištěná rizika by zavádějící subjekty měly určit opatření, která je třeba přijmout v případě naplnění těchto rizik, například systémy správy a řízení v tomto konkrétním kontextu použití včetně opatření pro lidský dohled v souladu s návodem k použití nebo postupů pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy, neboť taková opatření by mohla přispět ke zmírnění rizik pro základní práva v konkrétních případech použití. Po provedení tohoto posouzení dopadů by měl zavádějící subjekt informovat příslušný orgán dozoru nad trhem. Za účelem shromáždění relevantních informací nezbytných k provedení posouzení dopadů by subjekty zavádějící vysoce rizikový systém AI, zejména pokud jsou systémy AI používány ve veřejném sektoru, mohly do provádění těchto posouzení dopadů a navrhování opatření, která je třeba přijmout v případě naplnění rizik, případně zapojit příslušné zúčastněné strany, včetně zástupců skupin osob, které by mohly být systémem AI dotčeny, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti. Evropský úřad pro umělou inteligenci (dále jen „úřad pro AI“) by měl vypracovat vzor dotazníku s cílem usnadnit dodržování předpisů a snížit administrativní zátěž pro zavádějící subjekty.

(96)

Kako bi se učinkovito osigurala zaštita temeljnih prava, subjekti koji uvode visokorizične UI sustave koji su javnopravna tijela ili privatni subjekti koji pružaju javne usluge i subjekti koji uvode određene visokorizične UI sustave navedene u prilogu ovoj Uredbi, kao što su bankarski ili osiguravateljski subjekti, trebali bi prije stavljanja tih sustava u upotrebu provesti procjenu učinka na temeljna prava. Usluge važne za pojedince koje su javne prirode mogu pružati i privatni subjekti. Privatni subjekti koji pružaju takve javne usluge povezani su sa zadaćama od javnog interesa, primjerice u područjima obrazovanja, zdravstvene skrbi, socijalnih usluga, stanovanja i sudovanja. Cilj je procjene učinka na temeljna prava da subjekt koji uvodi sustav utvrdi specifične rizike za prava pojedinaca ili skupina pojedinaca na koje bi mogao utjecati te utvrdi mjere koje se moraju poduzeti u slučaju materijalizacije tih rizika. Procjenu učinka trebala bi provesti prije uvođenja visokorizičnog UI sustava te bi je trebalo ažurirati ako subjekt koji uvodi sustav smatra da se promijenio bilo koji od relevantnih čimbenika. U procjeni učinka trebalo bi utvrditi relevantne procese subjekta koji uvodi sustav u kojima će se visokorizični UI sustav upotrebljavati u skladu sa svojom namjenom te bi ona trebala uključivati opis razdoblja i učestalosti upotrebe sustava, kao i posebnih kategorija fizičkih osoba i skupina na koje će vjerojatno utjecati u specifičnom kontekstu upotrebe. Procjena bi trebala uključivati i utvrđivanje specifičnih rizika od štete koja bi mogla utjecati na temeljna prava tih osoba ili skupina. Pri provedbi te procjene subjekt koji uvodi UI sustav trebao bi uzeti u obzir informacije relevantne za pravilnu procjenu učinka, uključujući, ali ne ograničavajući se na informacije koje je dobavljač visokorizičnog UI sustava naveo u uputama za korištenje. S obzirom na utvrđene rizike, subjekti koji uvode sustav trebali bi utvrditi mjere koje treba poduzeti u slučaju materijalizacije tih rizika, uključujući na primjer aranžmane upravljanja u tom specifičnom kontekstu upotrebe, kao što su aranžmani za ljudski nadzor u skladu s uputama za korištenje ili postupci rješavanja pritužbi i pravne zaštite, jer bi oni mogli biti ključni za ublažavanje rizika za temeljna prava u konkretnim slučajevima korištenja. Nakon provedbe te procjene učinka subjekt koji uvodi sustav trebao bi obavijestiti relevantno tijelo za nadzor tržišta. Prema potrebi, za prikupljanje relevantnih informacija potrebnih za procjenu učinka subjekti koji uvode visokorizični UI sustav, posebno kada se UI sustavi upotrebljavaju u javnom sektoru, mogli bi u provedbu takvih procjena učinka i osmišljavanje mjera koje se moraju poduzeti u slučaju materijalizacije rizika uključiti relevantne dionike, među kojima su predstavnici skupina osoba na koje će UI sustav vjerojatno utjecati, neovisni stručnjaci i organizacije civilnog društva. Europski ured za umjetnu inteligenciju (Ured za umjetnu inteligenciju) trebao bi izraditi predložak upitnika kako bi se olakšala usklađenost i smanjilo administrativno opterećenje za subjekte koji uvode UI sustav.

(97)

Měl by být jasně definován pojem „obecné modely AI“ a měl by být odlišen od pojmu „systémy AI“, aby byla zajištěna právní jistota. Definice by měla být založena na klíčových funkčních vlastnostech obecného modelu AI, zejména na obecnosti a schopnosti kompetentně plnit širokou škálu různých úkolů. Tyto modely jsou obvykle trénovány na velkém množství dat, a to prostřednictvím různých metod, jako je učení s učitelem, bez učitele nebo posilované učení. Obecné modely AI mohou být uváděny na trh různými způsoby, mimo jiné prostřednictvím knihoven, aplikačních programovacích rozhraní (API), jako přímé stahování nebo jako fyzická kopie. Tyto modely lze dále upravovat nebo dolaďovat do nových modelů. Ačkoli jsou modely AI základními součástmi systémů AI, nepředstavují samy o sobě systémy AI. Modely AI vyžadují doplnění dalších součástí, jako je například uživatelské rozhraní, aby se z nich staly systémy AI. Modely AI jsou obvykle začleněny do systémů AI a tvoří jejich součást. Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro obecné modely AI a pro obecné modely AI, které představují systémová rizika, jež by se měla použít i v případě, že jsou tyto modely začleněny nebo jsou součástí systému AI. Mělo by se mít za to, že povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI by měly platit, jakmile budou obecné modely AI uvedeny na trh. Pokud poskytovatel obecného modelu AI do svého vlastního systému AI, který je dodáván na trh nebo uváděn do provozu, začlení vlastní model, měl by být tento model považován za uvedený na trh, a proto by se kromě povinností pro systémy AI měly i nadále uplatňovat povinnosti stanovené v tomto nařízení pro modely. Povinnosti stanovené pro modely by se v žádném případě neměly vztahovat na případy, kdy se vlastní model používá pro čistě interní postupy, které nejsou nezbytné pro poskytování produktu nebo služby třetím stranám, a kdy nejsou dotčena práva fyzických osob. Vzhledem k jejich možným výrazně negativním účinkům by se na obecné modely AI se systémovým rizikem vždy měly vztahovat příslušné povinnosti podle tohoto nařízení. Definice by se neměla vztahovat na modely AI používané před jejich uvedením na trh výhradně za účelem výzkumu, vývoje a tvorby prototypů. Tím není dotčena povinnost dodržovat toto nařízení, pokud je model v návaznosti na tyto činnosti na trh uveden.

(97)

Pojam UI modela opće namjene trebao bi biti jasno definiran i odvojen od pojma UI sustava kako bi se omogućila pravna sigurnost. Definicija bi se trebala temeljiti na ključnim funkcionalnim značajkama UI modela opće namjene, posebno općenitosti i sposobnosti kompetentnog obavljanja širokog raspona različitih zadaća. Ti se modeli obično treniraju s pomoću velikih količina podataka putem različitih metoda, kao što su samostalno nadzirano, nenadzirano ili podržano učenje. UI modeli opće namjene mogu se staviti na tržište na različite načine, među ostalim putem programskih knjižnica, aplikacijskih programskih sučelja, izravnim preuzimanjem ili kao fizička kopija. Ti se modeli mogu dodatno izmijeniti ili prilagoditi novim modelima. Iako su UI modeli ključne komponente UI sustava, oni sami po sebi nisu UI sustavi. UI modeli zahtijevaju dodavanje dodatnih komponenti kao što je korisničko sučelje, kako bi postali UI sustavi. UI modeli obično su integrirani u UI sustave i čine njihov sastavni dio. Ovom se Uredbom utvrđuju posebna pravila za UI modele opće namjene i UI modele opće namjene koji predstavljaju sistemske rizike, koja bi se trebala primjenjivati i kada su ti modeli integrirani u UI sustav ili su njegov dio. Trebalo bi podrazumijevati da bi se obveze dobavljača UI modela opće namjene trebale primjenjivati nakon što se ti modeli stave na tržište. Ako dobavljač UI modela opće namjene integrira vlastiti model u vlastiti UI sustav koji je stavljen na raspolaganje na tržištu ili u upotrebu, trebalo bi smatrati da je taj model stavljen na tržište te bi se stoga obveze iz ove Uredbe koje se odnose na modele trebale nastaviti primjenjivati uz one za UI sustave. Obveze utvrđene za modele ni u kojem slučaju ne bi se trebale primjenjivati kada se vlastiti model upotrebljava za isključivo unutarnje procese koji nisu ključni za pružanje proizvoda ili usluge trećim stranama i kada to ne utječe na prava fizičkih osoba. S obzirom na njihove potencijalne znatno negativne učinke, UI modeli opće namjene sa sistemskim rizikom uvijek bi trebali podlijegati relevantnim obvezama na temelju ove Uredbe. Definicija ne bi trebala obuhvaćati UI modele koji se upotrebljavaju prije njihova stavljanja na tržište isključivo u svrhu istraživanja, razvoja i izrade prototipa. Time se ne dovodi u pitanje obveza usklađivanja s ovom Uredbom kada se, nakon takvih aktivnosti, model stavi na tržište.

(98)

Jelikož obecná povaha modelu by mohla být mimo jiné určena také počtem parametrů, modely s alespoň miliardou parametrů a trénované s velkým množstvím dat za použití rozsáhlé sebekontroly by měly být považovány za modely, které vykazují značnou obecnost a kompetentně plní širokou škálu specifických úkolů.

(98)

Budući da bi se općenitost modela, među ostalim, mogla utvrditi i s pomoću niza parametara, trebalo bi smatrati da modeli s najmanje milijardu parametara i trenirani s pomoću velike količine podataka uz primjenu samostalnog nadzora u širokim razmjerima pokazuju znatnu razinu općenitosti i kompetentno obavljaju širok raspon različitih zadaća.

(99)

Typickým příkladem obecného modelu AI jsou velké generativní modely AI, umožňující flexibilní tvorbu obsahu (například ve formě textu, zvuku, obrázků nebo videa), který může snadno plnit širokou škálu specifických úkolů.

(99)

Veliki generativni UI modeli tipičan su primjer UI modela opće namjene s obzirom na to da omogućuju fleksibilnu proizvodnju sadržaja, primjerice u obliku teksta, audiozapisa, slika ili videozapisa, koji mogu lako obavljati širok raspon različitih zadaća.

(100)

Je-li obecný model AI začleněn do systému AI nebo je jeho součástí, měl by být tento systém považován za obecný systém AI, pokud je tento systém díky tomuto začlenění schopen sloužit různým účelům. Obecný systém AI se může používat přímo nebo může být součástí jiných systémů AI.

(100)

Ako je UI model opće namjene integriran u UI sustav ili je njegov sastavni dio, taj bi se sustav trebao smatrati UI sustavom opće namjene ako zbog te integracije taj sustav može služiti različitim namjenama. UI sustav opće namjene može se upotrebljavati izravno ili može biti integriran u druge UI sustave.

(101)

Poskytovatelé obecných modelů AI mají v celém hodnotovém řetězci AI zvláštní úlohu a odpovědnost, neboť modely, které poskytují, mohou tvořit základ pro řadu navazujících systémů, často poskytovaných navazujícími poskytovateli, kteří musejí těmto modelům a jejich schopnostem dobře rozumět, a to jak pro účely začlenění těchto modelů do vlastních produktů, tak v zájmu plnění svých povinností podle tohoto nebo jiných nařízení. Proto by měla být stanovena přiměřená opatření v oblasti transparentnosti, včetně vypracování a aktualizace dokumentace a poskytování informací o obecném modelu AI pro jeho používání navazujícími poskytovateli. Poskytovatel obecného modelu AI by měl technickou dokumentaci připravit a aktualizovat, aby ji na požádání zpřístupnil úřadu pro AI a příslušným vnitrostátním orgánům. Minimální soubor prvků, které mají být v takové dokumentaci obsaženy, by měl být stanoven v konkrétních přílohách tohoto nařízení. Komise by měla být zmocněna měnit tyto přílohy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci s ohledem na vývoj technologií.

(101)

Dobavljači UI modela opće namjene imaju posebnu ulogu i odgovornost duž vrijednosnog lanca umjetne inteligencije jer modeli koje pružaju mogu biti osnova za niz sustava niže u lancu, koje često pružaju dobavljači niže u lancu koji zahtijevaju dobro razumijevanje modela i njihovih sposobnosti kako bi omogućili integraciju takvih modela u svoje proizvode i ispunili svoje obveze na temelju ove Uredbe ili drugih uredaba. Stoga bi trebalo utvrditi razmjerne mjere transparentnosti, uključujući sastavljanje i ažuriranje dokumentacije te pružanje informacija o UI modelu opće namjene za dobavljače niže u lancu. Dobavljač UI modela opće namjene trebao bi pripremiti i ažurirati tehničku dokumentaciju kako bi je na zahtjev stavio na raspolaganje Uredu za umjetnu inteligenciju i nacionalnim nadležnim tijelima. Minimalni skup elemenata koje treba uključiti u takvu dokumentaciju trebalo bi utvrditi u specifičnim prilozima ovoj Uredbi. Komisiju bi trebalo ovlastiti da izmijeni te priloge delegiranim aktima s obzirom na tehnološki razvoj.

(102)

Software a data, včetně modelů, zpřístupněné na základě svobodné licence s otevřeným zdrojovým kódem, která umožňuje jejich otevřené sdílení a v jejichž rámci mohou uživatelé k nim nebo jejich změněným verzím volně přistupovat, používat je, upravovat a přerozdělovat, mohou přispět k výzkumu a inovacím na trhu a mohou hospodářství Unie poskytnout významné příležitosti k růstu. Obecné modely AI zpřístupněné na základě svobodných licencí s otevřeným zdrojovým kódem by měly být považovány za modely zajišťující vysokou úroveň transparentnosti a otevřenosti, pokud jsou jejich parametry, včetně vah, informací o architektuře modelu a informací o používání modelů veřejně dostupné. Licence by měla být považována za svobodnou s otevřeným zdrojovým kódem i v případě, že umožňuje uživatelům provozovat, kopírovat, distribuovat, studovat, měnit a vylepšovat software a data, včetně modelů za podmínky, že je připsána původnímu poskytovateli modelu a že jsou dodrženy totožné nebo srovnatelné podmínky distribuce.

(102)

Softver i podaci, uključujući modele, koji se objavljuju na temelju besplatne licencije za softver otvorenog koda koja omogućuje njihovo otvoreno dijeljenje i zbog koje im korisnici mogu slobodno pristupiti, upotrebljavati ih, mijenjati i redistribuirati njih ili njihove izmijenjene verzije, mogu doprinijeti istraživanju i inovacijama na tržištu i pružiti znatne prilike za rast gospodarstva Unije. Trebalo bi razmotriti UI modele opće namjene objavljene na temelju besplatnih licencija za softver otvorenog koda kako bi se osigurala visoka razina transparentnosti i otvorenosti ako su njihovi parametri, uključujući težinske faktore, informacije o arhitekturi modela i informacije o upotrebi modela javno dostupni. Licenciju bi trebalo smatrati besplatnom licencijom za softver otvorenog koda i kada omogućuje korisnicima da pokrenu, kopiraju, distribuiraju, proučavaju, mijenjaju i poboljšavaju softver i podatke, uključujući modele, pod uvjetom da je priznat izvorni pružatelj modela i da se poštuju identični ili usporedivi uvjeti distribucije.

(103)

Svobodné komponenty AI s otevřeným zdrojovým kódem zahrnují software a data, včetně modelů a obecných modelů AI, nástrojů, služeb nebo procesů systému AI. Svobodné komponenty AI s otevřeným zdrojovým kódem lze poskytovat prostřednictvím různých kanálů, včetně jejich vývoje na otevřených úložištích. Pro účely tohoto nařízení by se výjimky poskytované pro svobodné komponenty AI s otevřeným zdrojovým kódem neměly vztahovat na součásti AI, které jsou poskytovány za cenu nebo jinak zpeněženy, včetně poskytování technické podpory nebo jiných služeb souvisejících s předmětnou komponentou AI, a to i prostřednictvím softwarové platformy, nebo používání osobních údajů z jiných důvodů než výhradně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability softwaru, s výjimkou transakcí mezi mikropodniky. Zpřístupnění komponent AI prostřednictvím otevřených úložišť by samo o sobě nemělo představovat zpeněžení.

(103)

Besplatne UI komponente otvorenog koda obuhvaćaju softver i podatke, uključujući modele i UI modele opće namjene, alate, usluge ili procese UI sustava. Besplatne UI komponente otvorenog koda mogu se pružati različitim kanalima, uključujući njihov razvoj u otvorenim repozitorijima. Za potrebe ove Uredbe na UI komponente koje se pružaju uz naplatu ili se na drugi način monetiziraju, među ostalim i pružanjem tehničke podrške ili drugih usluga povezanih s UI komponentom, među ostalim i putem softverske platforme, ili upotrebom osobnih podataka u svrhe koje nisu isključivo povećanje sigurnosti, kompatibilnosti ili interoperabilnosti softvera, uz iznimku transakcija među mikropoduzećima, ne bi se trebale primjenjivati iznimke za besplatne UI komponente otvorenog koda. Činjenica da se UI komponente stavljaju na raspolaganje putem otvorenih repozitorija ne bi sama po sebi trebala predstavljati monetizaciju.

(104)

Na poskytovatele obecných modelů AI, které jsou zpřístupňovány na základě svobodné licence s otevřeným zdrojovým kódem a jejichž parametry, včetně vah, informací o architektuře modelu a informací o používání modelu, jsou veřejně dostupné, by se měly vztahovat výjimky, pokud jde o požadavky týkající se transparentnosti kladené na obecné modely AI, ledaže je lze považovat za modely představující systémové riziko; v takovém případě by okolnost, že model je transparentní a doprovázený licencí s otevřeným zdrojovým kódem, neměla být považována za dostatečný důvod pro upuštění od souladu s povinnostmi podle tohoto nařízení. V každém případě vzhledem k tomu, že zpřístupnění obecných modelů AI na základě svobodné licence s otevřeným zdrojovým kódem nemusí nutně odhalit podstatné informace o souboru dat použitém pro trénování nebo doladění modelu a o tom, jak bylo zajištěno dodržování autorského práva, neměla by se výjimka stanovená pro obecné modely AI z dodržování požadavků souvisejících s transparentností týkat povinnosti vypracovat shrnutí obsahu použitého pro trénování modelu a povinnosti zavést politiku dodržování autorského práva Unie, zejména pokud jde o identifikaci a dodržování výhrad práv podle čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (40).

(104)

Dobavljači UI modela opće namjene koji se objavljuju na temelju besplatne licencije otvorenog koda i čiji su parametri, uključujući težinske faktore, informacije o arhitekturi modela i informacije o upotrebi modela, javno dostupni trebali bi podlijegati iznimkama u pogledu zahtjeva povezanih s transparentnošću nametnutih za UI modele opće namjene, osim ako se može smatrati da predstavljaju sistemski rizik, pri čemu se okolnost da je model transparentan i popraćen licencijom otvorenog koda ne bi trebala smatrati dovoljnim razlogom za isključenje ispunjavanja obveza iz ove Uredbe. U svakom slučaju, s obzirom na to da se objavom UI modelâ opće namjene na temelju besplatne licencije otvorenog koda nužno ne otkrivaju bitne informacije o skupu podataka koji se upotrebljava za treniranje ili doradu modela i o tome kako je time osigurana usklađenost s pravom o autorskom pravu, iznimka od ispunjavanja zahtjeva povezanih s transparentnošću predviđena za UI modele opće namjene ne bi se trebala odnositi na obvezu izrade sažetka o sadržaju koji se upotrebljava za treniranje modela i na obvezu uspostave politike usklađivanja s pravom Unije o autorskom pravu, posebno radi utvrđivanja i poštovanja pridržaja prava u skladu s člankom 4. stavkom 3. Direktive (EU) 2019/790 Europskog parlamenta i Vijeća (40).

(105)

Obecné modely AI, zejména velké generativní modely AI schopné vytvářet text, obrázky a další obsah, představují jedinečné inovační příležitosti, ale také výzvy pro umělce, autory a další tvůrce i pro způsoby, jimiž je jejich tvůrčí obsah vytvářen, distribuován, používán a zužitkováván. Vývoj a trénování těchto modelů vyžaduje přístup k obrovskému množství textů, obrázků, videí a dalších dat. V této souvislosti mohou být pro vyhledávání a analýzu takového obsahu, který může být chráněn autorským právem a právy s ním souvisejícími, hojně využívány techniky vytěžování textů a dat. Jakékoli užití obsahu chráněného autorským právem vyžaduje svolení dotčeného nositele práv, pokud neplatí výjimky a omezení z autorských práv. Směrnice (EU) 2019/790 zavedla výjimky a omezení umožňující za určitých podmínek rozmnožování a extrakce děl nebo jiných předmětů ochrany pro účely vytěžování textů a dat. Podle těchto pravidel se nositelé práv mohou rozhodnout, že si práva ke svým dílům nebo jiným předmětům ochrany vyhradí, aby zabránili vytěžování textů a dat, pokud vytěžování neprobíhá pro účely vědeckého výzkumu. Jestliže byla práva na výjimku výslovně a vhodným způsobem vyhrazena, musí poskytovatelé obecných modelů AI od nositelů práv získat povolení, pokud chtějí vytěžování textů a dat u těchto děl provádět.

(105)

UI modeli opće namjene, osobito veliki generativni UI modeli koji mogu generirati tekst, slike i druge sadržaje, pružaju jedinstvene mogućnosti za inovacije, ali i izazove za umjetnike, autore i druge kreatore te za način na koji se njihov kreativni sadržaj stvara, distribuira, upotrebljava i konzumira. Za razvoj i treniranje takvih modela potreban je pristup velikim količinama teksta, slika, videozapisa i drugih podataka. Tehnike rudarenja teksta i podataka mogu se u tom kontekstu u velikoj mjeri upotrebljavati za pronalaženje i analizu takvog sadržaja, koji može biti zaštićen autorskim pravom i povezanih pravima. Za svako korištenje sadržaja zaštićenog autorskim pravom potrebno je odobrenje nositelja prava nad tim sadržajem, osim ako se primjenjuju relevantne iznimke i ograničenja autorskog prava. Direktivom (EU) 2019/790 uvedene su iznimke i ograničenja kojima se omogućuje reproduciranje i izvlačenje djela ili drugih sadržaja u svrhu rudarenja teksta i podataka, pod određenim uvjetima. Na temelju tih pravila nositelji prava mogu odlučiti pridržati svoja prava nad svojim djelima ili drugim sadržajima kako bi spriječili rudarenje teksta i podataka, osim ako se rudarenje teksta i podataka provodi za potrebe znanstvenog istraživanja. Ako je nositelj prava izričito pridržao prava na izuzeće na primjeren način, dobavljači UI modelâ opće namjene moraju od njega dobiti odobrenje ako žele provoditi rudarenje teksta i podataka nad takvim djelima.

(106)

Poskytovatelé, kteří uvádějí na trh Unie obecné modely AI, by měli zajistit dodržování příslušných povinností stanovených v tomto nařízení. Za tímto účelem by poskytovatelé obecných modelů AI měli zavést politiky k dodržování práva Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, zejména s cílem identifikovat a dodržovat výhradu práv vyjádřenou nositeli práv podle čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2019/790. Každý poskytovatel, který uvádí na trh Unie obecný model AI, by měl tuto povinnost splnit bez ohledu na jurisdikci, v níž dochází k úkonům souvisejícím s autorským právem, na jejichž základě se tyto obecné modely AI trénují. Toto je nezbytné k zajištění rovných podmínek mezi poskytovateli obecných modelů AI, kdy by žádný poskytovatel neměl být schopen získat konkurenční výhodu na trhu Unie tím, že bude uplatňovat nižší standardy autorského práva, než jaké jsou v Unii stanoveny.

(106)

Dobavljači koji stavljaju UI modele opće namjene na tržište Unije trebali bi osigurati usklađenost s relevantnim obvezama iz ove Uredbe. U tu bi svrhu dobavljači UI modela opće namjene trebali uspostaviti politiku usklađivanja s pravom Unije o autorskom pravu i povezanim pravima, posebno radi utvrđivanja i poštovanja pridržaja prava koji su izrazili nositelji prava u skladu s člankom 4. stavkom 3. Direktive (EU) 2019/790. Svaki dobavljač koji na tržište Unije stavlja UI model opće namjene trebao bi ispunjavati tu obvezu, bez obzira na jurisdikciju u kojoj se odvijaju radnje povezane s autorskim pravima na kojima se temelji treniranje tih UI modela opće namjene. To je potrebno kako bi se osigurali jednaki uvjeti među dobavljačima UI modela opće namjene prema kojima nijedan dobavljač ne bi trebao moći steći konkurentsku prednost na tržištu Unije primjenom nižih standarda autorskih prava od onih koji su predviđeni u Uniji.

(107)

V zájmu zvýšení transparentnosti dat, která se používají v předběžném trénování a trénování obecných modelů AI, včetně textů a dat chráněných autorským právem, je vhodné, aby poskytovatelé těchto modelů vypracovali a zveřejnili dostatečně podrobné shrnutí obsahu, jenž byl pro trénování obecného modelu AI použit. Při řádném zohlednění potřeby chránit obchodní tajemství a důvěrné obchodní informace by toto shrnutí mělo být ve svém rozsahu obecně komplexní, a nikoli technicky podrobné, aby stranám s oprávněnými zájmy, včetně nositelů autorských práv, usnadnilo výkon a prosazování jejich práv podle práva Unie, a například by v něm tak měly být uvedeny hlavní sady nebo soubory dat, které byly při trénování modelu použity, jako jsou rozsáhlé soukromé nebo veřejné databáze nebo datové archivy, a mělo by v něm být obsaženo narativní vysvětlení jiných použitých zdrojů údajů. Je vhodné, aby úřad pro AI poskytl vzor takového shrnutí, který by měl být jednoduchý a účinný a měl by poskytovateli umožnit poskytnout požadované shrnutí v podobě souvislého textu.

(107)

Kako bi se povećala transparentnost podataka koji se upotrebljavaju u prethodnom treniranju i treniranju UI modela opće namjene, uključujući tekst i podatke zaštićene autorskim pravom, primjereno je da dobavljači takvih modela sastave i objave dovoljno detaljan sažetak sadržaja koji se upotrebljava za treniranje UI modela opće namjene. Uzimajući u obzir potrebu za zaštitom poslovnih tajni i povjerljivih poslovnih informacija, taj bi sažetak trebao biti općenito sveobuhvatan u svojem opsegu, a ne tehnički detaljan, kako bi se strankama s legitimnim interesima, uključujući nositelje autorskih prava, olakšalo ostvarivanje i izvršavanje njihovih prava na temelju prava Unije, na primjer navođenjem glavnih zbirki ili skupova podataka koji su upotrijebljeni pri treniranju modela, kao što su velike privatne ili javne baze podataka ili arhive podataka, te pružanjem opisnog objašnjenja o drugim korištenim izvorima podataka. Primjereno je da Ured za umjetnu inteligenciju dostavi predložak sažetka, koji bi trebao biti jednostavan, djelotvoran i omogućiti dobavljaču da dostavi traženi sažetak u opisnom obliku.

(108)

Pokud jde o povinnost poskytovatelů obecných modelů AI zavést politiku dodržování autorského práva Unie a o jejich povinnost zveřejnit shrnutí obsahu použitého pro trénování, měl by úřad pro AI sledovat, zda daný poskytovatel tyto povinnosti splnil, aniž by z hlediska dodržování autorského práva ověřoval nebo přistupoval k posuzování trénovacích dat podle jednotlivých činností. Tímto nařízením není dotčeno prosazování pravidel v oblasti autorského práva, jak je stanoveno v právu Unie.

(108)

Kad je riječ o obvezama nametnutima dobavljačima UI modela opće namjene da uspostave politiku usklađivanja s pravom Unije o autorskom pravu i objave sažetak sadržaja koji se upotrebljava za treniranje, Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi pratiti je li dobavljač ispunio te obveze bez provjere ili pojedinačnog ocjenjivanja podataka korištenih za treniranje u pogledu usklađenosti s autorskim pravom. Ova Uredba ne utječe na izvršavanje pravila o autorskom pravu kako su predviđena pravom Unije.

(109)

Dodržování povinností, které se vztahují na poskytovatele obecných modelů AI, by mělo být úměrné a přiměřené typu poskytovatele modelu, aniž by tyto povinnosti musely dodržovat osoby, které vyvíjejí nebo používají modely pro nekomerční účely nebo pro účely vědeckého výzkumu; tyto osoby by měly být nicméně vybízeny k tomu, aby uvedené požadavky plnily dobrovolně. Aniž je dotčeno právo Unie v oblasti autorského práva, dodržování těchto povinností by mělo náležitě zohlednit velikost poskytovatele a umožnit zjednodušené způsoby jejich dodržování malým a středním podnikům, včetně podniků začínajících, přičemž tyto způsoby by neměly představovat nadměrné náklady a neměly by od používání takových modelů odrazovat. V případě změny nebo doladění modelu by povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI měly být omezeny na tuto změnu nebo doladění, například doplněním již existující technické dokumentace o informace o změnách, včetně nových zdrojů trénovacích dat, jako prostředku ke splnění povinností hodnotového řetězce stanovených v tomto nařízení.

(109)

Usklađenost s obvezama koje se primjenjuju na dobavljače UI modela opće namjene trebala bi biti razmjerna i primjerena vrsti dobavljača modela, isključujući potrebu za usklađenosti za osobe koje razvijaju ili upotrebljavaju modele u neprofesionalne ili znanstveno-istraživačke svrhe, no koje bi ipak trebalo poticati da dobrovoljno ispune te zahtjeve. Ne dovodeći u pitanje pravo Unije o autorskom pravu, pri ispunjavanju tih obveza trebalo bi uzeti u obzir veličinu dobavljača i omogućiti pojednostavnjene načine usklađivanja za MSP-ove, uključujući start-up poduzeća, koji ne bi trebali predstavljati pretjerani trošak niti obeshrabrivati korištenje takvih modela. U slučaju izmjene ili dorade modela, obveze dobavljača UI modela opće namjene trebale bi biti ograničene na tu izmjenu ili doradu, na primjer dopunjavanjem već postojeće tehničke dokumentacije informacijama o izmjenama, uključujući nove izvore podataka za treniranje, kako bi se ispunile obveze u pogledu vrijednosnog lanca predviđene u ovoj Uredbi.

(110)

Obecné modely AI by mohly představovat systémová rizika, která zahrnují mimo jiné jakékoli skutečné nebo rozumně předvídatelné negativní dopady v souvislosti se závažnými haváriemi, narušením kritických odvětví a závažnými důsledky pro veřejné zdraví a bezpečnost; jakékoli skutečné nebo rozumně předvídatelné negativní dopady na demokratické procesy, veřejnou a hospodářskou bezpečnost; šíření nezákonného, nepravdivého nebo diskriminačního obsahu. Systémová rizika by měla být chápána tak, že se zvyšují se schopnostmi a dosahem modelu, mohou vzniknout během celého životního cyklu modelu a jsou ovlivněna podmínkami zneužití, spolehlivostí modelu, poctivostí modelu a bezpečností modelu, úrovní autonomie modelu, jeho přístupem k nástrojům, novými nebo kombinovanými způsoby, strategiemi zpřístupňování a distribuce, potenciálem k odstranění ochranných opatření a dalšími faktory. Mezinárodní přístupy dosud zejména zjistily, že je třeba zaměřit pozornost na rizika vyplývající z možného úmyslného zneužití nebo z nezamýšlených problémů s ovládáním souvisejících se sladěním s lidským záměrem; chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika, například způsoby snížení překážek v přístupu, a to i pokud jde o vývoj zbraní, pořizování konstrukce nebo použití; mohou být umožněny ofenzivní kybernetické schopnosti, jako jsou způsoby odhalování zranitelností, zneužívání nebo operační využití; účinky interakce a používání nástrojů, například schopnost ovládat fyzické systémy a zasahovat do kritické infrastruktury; rizika, že modely budou vytvářet kopie sebe sama neboli se „samoreplikovat“ nebo že budou trénovat jiné modely; způsoby, jakými mohou modely vést ke škodlivé předpojatosti a diskriminaci s rizikem pro jednotlivce, komunity nebo společnosti; napomáhání dezinformacím nebo poškozování soukromí s ohrožením demokratických hodnot a lidských práv; riziko, že by konkrétní událost mohla vést k řetězové reakci se značnými negativními dopady, které by mohly ovlivnit až celé město, celou oblast činnosti nebo celou komunitu.

(110)

UI modeli opće namjene mogli bi predstavljati sistemske rizike koji uključuju, ali nisu ograničeni na, sve stvarne ili razumno predvidljive negativne učinke povezane s velikim nesrećama, poremećajima u kritičnim sektorima i ozbiljnim posljedicama za javno zdravlje i sigurnost; sve stvarne ili razumno predvidljive negativne učinke na demokratske procese, javnu i gospodarsku sigurnost; širenje nezakonitog, lažnog ili diskriminirajućeg sadržaja. Trebalo bi razumjeti da se sistemski rizici povećavaju s kapacitetom i dosegom modela, da se mogu pojaviti tijekom cijelog životnog ciklusa modela i da na njih utječu uvjeti pogrešne upotrebe, pouzdanost modela, pravednost modela i sigurnost modela, razinu autonomije modela, njegov pristup alatima, novi ili kombinirani modaliteti, strategije objave i distribucije, potencijal za uklanjanje zaštitnih mehanizama i drugi čimbenici. Konkretno, u međunarodnim pristupima dosad je utvrđeno da je potrebno posvetiti pozornost rizicima od moguće namjerne pogrešne upotrebe ili nenamjernim problemima u kontroli koji se odnose na usklađivanje s ljudskom namjerom; kemijskim, biološkim, radiološkim i nuklearnim rizicima, kao što su načini na koje se mogu smanjiti prepreke za pristup, uključujući za razvoj oružja, nabavu njihova dizajna ili njihovu upotrebu; ofenzivnim kibernetičkim sposobnostima, kao što su načini omogućavanja otkrivanja, iskorištavanja ili operativne upotrebe slabih točaka; učincima interakcije i upotrebe alata, uključujući, na primjer, sposobnost kontrole fizičkih sustava i ometanja kritične infrastrukture; rizicima povezanima s modelima koji izrađuju svoje kopije ili se „samorepliciraju” ili treniraju druge modele; načinima na koje modeli mogu dovesti do štetne pristranosti i diskriminacije uz rizike za pojedince, zajednice ili društva; olakšavanju širenja dezinformacija ili ugrožavanju privatnosti prijetnjama demokratskim vrijednostima i ljudskim pravima; riziku od toga da bi određeni događaj mogao dovesti do lančane reakcije sa znatnim negativnim učincima koji bi mogli utjecati na cijeli grad, cijelu aktivnost u nekoj domeni ili cijelu zajednicu.

(111)

Je vhodné stanovit metodiku klasifikace obecných modelů AI jako obecných modelů AI se systémovými riziky. Vzhledem k tomu, že systémová rizika vyplývají ze schopností s obzvláště velkým dopadem, měl by být obecný model AI považován za model představující systémová rizika, pokud má schopnosti s velkým dopadem, hodnocené na základě vhodných technických nástrojů a metodik, nebo významný dopad na vnitřní trh v důsledku svého dosahu. Schopnostmi s velkým dopadem v obecných modelech AI se rozumí schopnosti, které odpovídají schopnostem zaznamenaným v nejpokročilejších obecných modelech AI nebo je překračují. Po uvedení modelu na trh nebo při interakci zavádějících subjektů s modelem by bylo možné lépe porozumět celé škále schopností modelu. Podle aktuálního stavu vývoje v době vstupu tohoto nařízení v platnost je jednou z relevantních aproximací schopností modelu kumulativní množství výpočetních operací použité pro trénování obecného modelu AI, měřené při operacích s pohyblivou řádovou čárkou. Kumulativní množství výpočetních operací použitých pro trénování zahrnuje výpočty používané v rámci činností a metod, které jsou určeny k posílení schopností modelu před zavedením, jako je předběžné trénování, vytváření syntetických dat a doladění. Proto by měla být stanovena počáteční prahová hodnota operací s pohyblivou řádovou čárkou, která v případě, že ji určitý obecný model AI splňuje, vede k domněnce, že daný model je obecným modelem AI se systémovými riziky. Tato prahová hodnota by měla být v průběhu času upravována tak, aby odrážela technologické a průmyslové změny, jako jsou algoritmická zlepšení nebo zvýšená účinnost hardwaru, a měla by být doplněna referenčními hodnotami a ukazateli schopnosti modelu. Za tímto účelem by měl úřad pro AI spolupracovat s vědeckou obcí, průmyslem, občanskou společností a dalšími odborníky. Prahové hodnoty, jakož i nástroje a referenční hodnoty pro posuzování schopností s velkým dopadem by měly být silnými prediktory obecnosti, jejích schopností a souvisejícího systémového rizika obecných modelů AI a mohly by zohledňovat způsob, jakým bude daný model uveden na trh, nebo počet uživatelů, na něž může mít vliv. Za účelem doplnění tohoto systému by Komise měla mít možnost přijímat individuální rozhodnutí určující obecný model AI jako obecný model AI se systémovým rizikem, pokud se zjistí, že tento model má schopnosti nebo dopad odpovídající těm, které jsou zachyceny stanovenou prahovou hodnotou. Toto rozhodnutí by mělo být přijato na základě celkového posouzení kritérií pro určování obecných modelů AI se systémovým rizikem stanovených v příloze tohoto nařízení, jako je kvalita nebo velikost souboru trénovacích dat, počet podnikatelských a koncových uživatelů, způsoby jejich vstupů a výstupů, úroveň autonomie a škálovatelnosti nebo nástroje, k nimž má přístup. Komise by měla zohlednit odůvodněnou žádost poskytovatele, jehož model byl určen jako obecný model AI se systémovým rizikem, a může rozhodnout o přehodnocení, zda lze mít nadále za to, že tento model představuje systémová rizika.

(111)

Primjereno je uspostaviti metodologiju za klasifikaciju UI modela opće namjene kao UI modela opće namjene sa sistemskim rizicima. Budući da sistemski rizici proizlaze iz posebno visokih sposobnosti, trebalo bi smatrati da UI model opće namjene predstavlja sistemske rizike ako ima sposobnosti visokog učinka, koje se ocjenjuje na temelju odgovarajućih tehničkih alata i metodologija, ili ako zbog svojeg dosega znatno utječe na unutarnje tržište. Sposobnosti visokog učinka kod UI modela opće namjene znači sposobnosti koje odgovaraju sposobnostima zabilježenima kod najnaprednijih UI modela opće namjene ili ih nadilaze. Cijeli raspon sposobnosti modela mogao bi se bolje razumjeti nakon njegova stavljanja na tržište ili pri interakciji dobavljačâ s modelom. U skladu s najnovijim dostignućima u trenutku stupanja na snagu ove Uredbe, kumulativna količina računanja korištena za treniranje UI modela opće namjene iskazana brojem matematičkih operacija nad brojevima s pomičnim zarezom jedna je od relevantnih približnih vrijednosti za sposobnosti modela. Kumulativna količina računanja korištena za treniranje uključuje računanje korišteno u svim aktivnostima i metode namijenjene poboljšanju sposobnosti modela prije uvođenja, kao što su prethodno treniranje, generiranje sintetičkih podataka i dorada. Stoga bi trebalo utvrditi početni prag za matematičke operacije nad brojevima s pomičnim zarezom, koji, ako ga UI model opće namjene dosegne, dovodi do pretpostavke da je riječ o UI modelu opće namjene sa sistemskim rizicima. Taj bi prag trebalo s vremenom prilagoditi kako bi odražavao tehnološke i industrijske promjene, kao što su algoritamska poboljšanja ili povećana učinkovitost hardvera, te bi ga trebalo dopuniti referentnim vrijednostima i pokazateljima sposobnosti modela. U tu bi svrhu Ured za umjetnu inteligenciju trebao surađivati sa znanstvenom zajednicom, strukom, civilnim društvom i drugim stručnjacima. Pragovi, kao i alati i referentne vrijednosti za procjenu sposobnosti visokog učinka, trebali bi u velikoj mjeri predvidjeti općenitost, sposobnosti i povezani sistemski rizik UI modela opće namjene te bi se njima moglo uzeti u obzir način na koji će se model staviti na tržište ili broj korisnika na koji bi mogao utjecati. Kako bi se taj sustav dopunio, Komisija bi trebala moći donijeti pojedinačne odluke kojima se UI model opće namjene određuje kao UI model opće namjene sa sistemskim rizikom ako se utvrdi da takav model ima sposobnosti ili učinak jednakovrijedan onima koji su obuhvaćeni utvrđenim pragom. Ta bi se odluka trebala donijeti na temelju opće procjene kriterijâ za određivanje UI modela opće namjene sa sistemskim rizikom navedenih u prilogu ovoj Uredbi, kao što su kvaliteta ili veličina skupa podataka za treniranje, broj poslovnih i krajnjih korisnika, njihovi ulazni i izlazni modaliteti, razina autonomije i skalabilnosti ili alati kojima ima pristup. Na obrazloženi zahtjev dobavljača čiji je model određen kao UI model opće namjene sa sistemskim rizikom Komisija bi takav zahtjev trebala uzeti u obzir i može odlučiti ponovno ocijeniti može li se i dalje smatrati da UI model opće namjene predstavlja sistemske rizike.

(112)

Je rovněž třeba vyjasnit postup pro klasifikaci obecných modelů AI se systémovými riziky. Za obecný model AI se systémovým rizikem by měl být předběžně považován obecný model AI, který splňuje příslušnou prahovou hodnotu pro schopnosti s velkým dopadem. Pokud určitý obecný model AI splnil podmínky dávající vyvstat takové předběžné domněnce nebo pokud začne být zřejmé, že tyto podmínky splní, měl by poskytovatel tuto skutečnost nejpozději do dvou týdnů oznámit úřadu pro AI. To je obzvláště důležité ve vztahu k prahové hodnotě operací s pohyblivou řádovou čárkou, protože trénování obecných modelů AI vyžaduje značné plánování, které zahrnuje předběžné přidělování výpočetních zdrojů, a poskytovatelé obecných modelů AI jsou proto schopni zjistit již před ukončením trénování, zda jejich model prahové hodnoty dosáhne. V souvislosti s tímto oznámením by poskytovatel měl být schopen prokázat, že vzhledem ke svým specifickým vlastnostem daný obecný model AI výjimečně nepředstavuje systémová rizika, a neměl by proto být jako obecný model AI se systémovými riziky klasifikován. Tyto informace jsou cenné pro úřad pro AI, aby mohl předvídat uvádění obecných modelů AI se systémovými riziky na trh, a poskytovatelé tak mohou začít s úřadem pro AI již zkraje spolupracovat. Tyto informace jsou obzvláště důležité, pokud jde o obecné modely AI, které mají být zpřístupněny jako modely s otevřeným zdrojovým kódem, jelikož po zveřejnění modelu s otevřeným zdrojovým kódem může být provádění nezbytných opatření k zajištění souladu s povinnostmi podle tohoto nařízení obtížnější.

(112)

Također je potrebno pojasniti proceduru za klasifikaciju UI modela opće namjene kao UI modela opće namjene sa sistemskim rizicima. Za UI model opće namjene koji je dosegao primjenjivi prag za sposobnosti visokog učinka trebalo bi se pretpostaviti da je riječ o UI modelu opće namjene sa sistemskim rizikom. Dobavljač bi trebao obavijestiti Ured za umjetnu inteligenciju najkasnije dva tjedna nakon što su zahtjevi ispunjeni ili nakon što postane poznato da će UI model opće namjene ispunjavati zahtjeve koji dovode do te pretpostavke. To je posebno važno u odnosu na prag matematičkih operacija nad brojevima s pomičnim zarezom jer je za treniranje UI modela opće namjene potrebno znatno planiranje koje uključuje prethodnu dodjelu računalnih resursa te stoga dobavljači UI modela opće namjene mogu znati bi li njihov model dosegnuo prag prije završetka postupka treniranja. U kontekstu te obavijesti dobavljač bi trebao moći dokazati da, zbog posebnih značajki UI modela opće namjene, taj model iznimno ne predstavlja sistemske rizike te da ga stoga ne bi trebalo klasificirati kao UI model opće namjene sa sistemskim rizicima. Te su informacije vrijedne Uredu za umjetnu inteligenciju kako bi predvidio stavljanje na tržište UI modela opće namjene sa sistemskim rizicima, a dobavljači mogu rano početi surađivati s Uredom za umjetnu inteligenciju. Te su informacije posebno važne u pogledu UI modela opće namjene koji se planiraju objaviti kao otvoreni kod, s obzirom na to da bi nakon objave modela otvorenog koda moglo biti teže provesti potrebne mjere za osiguravanje usklađenosti s obvezama iz ove Uredbe.

(113)

Pokud se Komise dozví, že určitý obecný model AI splňuje požadavky na to, aby byl klasifikován jako obecný model AI se systémovým rizikem, což dříve buď nebylo známo, nebo o této skutečnosti příslušný poskytovatel Komisi neinformoval, měla by mít Komise pravomoc jej takto označit. Mělo by být zajištěno systémem kvalifikovaných výstrah, aby byl úřad pro AI informován vědeckou komisí o obecných modelech AI, které by případně měly být klasifikovány jako obecné modely AI se systémovým rizikem, a to nad rámec monitorovacích činností úřadu pro AI.

(113)

Ako Komisija sazna da UI model opće namjene ispunjava zahtjeve da ga se klasificira kao UI model opće namjene sa sistemskim rizikom, a prethodno nije bio poznat ili o njemu relevantni dobavljač nije obavijestio Komisiju, Komisija bi trebala biti ovlaštena odrediti ga kao takvoga. Sustav kvalificiranih upozorenja trebao bi osigurati da znanstveno povjerenstvo obavijesti Ured za umjetnu inteligenciju o UI modelima opće namjene koje bi potencijalno trebalo klasificirati kao UI modele opće namjene sa sistemskim rizikom, kao i o aktivnostima praćenja Ureda za umjetnu inteligenciju.

(114)

Poskytovatelé obecných modelů AI, které představují systémová rizika, by měli kromě povinností stanovených poskytovatelům obecných modelů AI podléhat povinnostem zaměřeným na identifikaci a zmírnění těchto rizik a na zajištění odpovídající úrovně ochrany kybernetické bezpečnosti bez ohledu na to, zda jsou dotyčné modely poskytovány jako modely samostatné, nebo jsou začleněny do určitého systému nebo produktu AI. Za účelem dosažení těchto cílů by toto nařízení mělo vyžadovat, aby poskytovatelé prováděli nezbytná hodnocení modelů, zejména před jejich prvním uvedením na trh, včetně provádění a dokumentace kontradiktorního testování modelů, případně i prostřednictvím interního nebo nezávislého externího testování. Kromě toho by poskytovatelé obecných modelů AI se systémovými riziky měli systémová rizika průběžně posuzovat a zmírňovat, například zavedením politik řízení rizik, jako jsou procesy odpovědnosti a správy, prováděním monitorování po uvedení na trh, přijímáním vhodných opatření v průběhu celého životního cyklu modelu a prostřednictvím spolupráce s příslušnými subjekty v celém hodnotovém řetězci AI.

(114)

Dobavljači UI modela opće namjene koji predstavljaju sistemske rizike trebali bi, uz obveze predviđene za dobavljače UI modela opće namjene, podlijegati obvezama usmjerenima na utvrđivanje i ublažavanje tih rizika i osiguravanje odgovarajuće razine kibernetičkosigurnosne zaštite, bez obzira na to pružaju li se kao samostalni model ili su ugrađeni u UI sustav ili proizvod. Kako bi se postigli ti ciljevi, ovom bi se Uredbom od dobavljača trebalo zahtijevati da provedu potrebne evaluacije modela, posebno prije njihova prvog stavljanja na tržište, uključujući provođenje i dokumentiranje neprijateljskog testiranja modela, također, prema potrebi, unutarnjim testiranjem ili neovisnim vanjskim testiranjem. Osim toga, dobavljači UI modela opće namjene sa sistemskim rizicima trebali bi kontinuirano procjenjivati i ublažavati sistemske rizike, među ostalim i, primjerice, uspostavom politika upravljanja rizikom, kao što su postupci odgovornosti i upravljanja, provedbom praćenja nakon stavljanja na tržište, poduzimanjem odgovarajućih mjera tijekom cijelog životnog ciklusa modela i suradnjom s relevantnim akterima duž lanca vrijednosti umjetne inteligencije.

(115)

Poskytovatelé obecných modelů AI se systémovými riziky by měli posuzovat a zmírňovat možná systémová rizika. Pokud navzdory úsilí o identifikaci a prevenci rizik souvisejících s obecným modelem AI, která mohou představovat rizika systémová, vývoj nebo používání modelu způsobí závažný incident, měl by poskytovatel obecného modelu AI bez zbytečného odkladu incident sledovat a oznámit veškeré relevantní informace a případná nápravná opatření Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům. Poskytovatelé by dále během celého životního cyklu daného modelu měli zajišťovat náležitou úroveň ochrany jeho kybernetické bezpečnosti a případně jeho fyzické infrastruktury. Ochrana kybernetické bezpečnosti související se systémovými riziky spojenými se zneužitím nebo útoky by měla řádně zohledňovat nahodilý únik modelu, neoprávněné zpřístupnění, obcházení bezpečnostních opatření a obranu před kybernetickými útoky, neoprávněným přístupem nebo krádeží modelu. Tato ochrana by mohla být usnadněna zajištěním modelových vah, algoritmů, serverů a datových souborů, například prostřednictvím provozních bezpečnostních opatření pro bezpečnost informací, specifických politik kybernetické bezpečnosti, odpovídajících technických a zavedených řešení a kontrol kybernetického a fyzického přístupu, které odpovídají příslušným okolnostem a souvisejícím rizikům.

(115)

Dobavljači UI modela opće namjene sa sistemskim rizicima trebali bi procijeniti i ublažiti moguće sistemske rizike. Ako, unatoč nastojanjima da se utvrde i spriječe rizici povezani s UI modelom opće namjene koji bi mogao predstavljati sistemske rizike, razvoj ili korištenje modela uzrokuju ozbiljan incident, dobavljač UI modela opće namjene trebao bi bez nepotrebne odgode pratiti incident i izvješćivati Komisiju i nacionalna nadležna tijela o svim relevantnim informacijama i mogućim korektivnim mjerama. Nadalje, dobavljači bi trebali osigurati odgovarajuću razinu kibernetičkosigurnosne zaštite modela i njegove fizičke infrastrukture, prema potrebi, tijekom cijelog životnog ciklusa modela. Kibernetičkosigurnosnom zaštitom koja je povezana sa sistemskim rizicima povezanima sa zlonamjernom upotrebom ili napadima trebalo bi na odgovarajući način uzeti u obzir slučajno curenje iz modela, neovlaštena objavljivanja, zaobilaženje sigurnosnih mjera i obranu od kibernetičkih napada, neovlaštenog pristupa ili krađe modela. Ta bi se zaštita mogla olakšati osiguravanjem težinskih faktora modela, algoritama, poslužitelja i skupova podataka, primjerice mjerama operativne sigurnosti za informacijsku sigurnost, posebnim kibernetičkosigurnosnim politikama, odgovarajućim tehničkim i utvrđenim rješenjima te kontrolama kibernetičkog i fizičkog pristupa, koji su primjereni relevantnim okolnostima i uključenim rizicima.

(116)

Úřad pro AI by měl podporovat a usnadňovat vypracování, přezkum a úpravu kodexů správné praxe s přihlédnutím k mezinárodním přístupům. K účasti by mohli být přizváni všichni poskytovatelé obecných modelů AI. Aby bylo zajištěno, že kodexy správné praxe odrážejí aktuální stav vývoje a náležitě zohledňují různorodý soubor perspektiv, měl by úřad pro AI při vypracovávání těchto kodexů spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány a případně by mohl konzultovat organizace občanské společnosti a další příslušné zúčastněné strany a odborníky, včetně vědecké komise. Kodexy správné praxe by se měly vztahovat na povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI a obecných modelů, které představují systémová rizika. Kromě toho, pokud jde o systémová rizika, měly by kodexy správné praxe pomoci stanovit taxonomii rizik týkající se druhu a povahy systémových rizik na úrovni Unie, včetně jejich zdrojů. Kodexy správné praxe by se měly rovněž zaměřit na konkrétní posouzení rizik a opatření k jejich zmírnění.

(116)

Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi poticati i olakšati izradu, preispitivanje i prilagodbu kodeksâ prakse, uzimajući u obzir međunarodne pristupe. Svi dobavljači UI modela opće namjene mogli bi biti pozvani na sudjelovanje. Kako bi se osiguralo da se kodeksima prakse odražavaju najnovija dostignuća i na odgovarajući način uzimaju u obzir različite perspektive, Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi surađivati s relevantnim nacionalnim nadležnim tijelima te bi se, prema potrebi, mogao savjetovati s organizacijama civilnog društva i drugim relevantnim dionicima i stručnjacima, uključujući znanstveno povjerenstvo, radi izrade takvih kodeksa. Kodeksi prakse trebali bi obuhvaćati obveze dobavljača UI modela opće namjene i UI modela opće namjene koji predstavljaju sistemske rizike. Osim toga, kad je riječ o sistemskim rizicima, kodeksi prakse trebali bi pomoći u uspostavi taksonomije vrste i prirode sistemskih rizika na razini Unije, uključujući njihove izvore. Kodeksi prakse trebali bi biti usmjereni i na posebne mjere procjene i ublažavanja rizika.

(117)

Kodexy správné praxe by měly představovat ústřední nástroj pro řádné dodržování povinností stanovených tímto nařízením pro poskytovatele obecných modelů AI. Poskytovatelé by měli mít možnost kodexy správné praxe využívat, aby dodržování povinností prokázali. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o schválení kodexu správné praxe a o jeho obecné platnosti v rámci Unie, nebo případně o stanovení společných pravidel pro plnění příslušných povinností, pokud v době, kdy se toto nařízení stane použitelným, nemůže být kodex správné praxe dokončen nebo jej úřad pro AI nepovažuje za vhodný. Jakmile je zveřejněna harmonizovaná norma a úřad pro AI ji posoudí jako vhodnou k pokrytí příslušných povinností, měl by soulad s evropskou harmonizovanou normou poskytnout poskytovatelům předpoklad shody. Poskytovatelé obecných modelů AI by dále měli být schopni prokázat soulad přiměřenými alternativními prostředky, nejsou-li kodexy správné praxe nebo harmonizované normy k dispozici nebo rozhodnou-li se je tito poskytovatelé nevyužít.

(117)

Kodeksi prakse trebali bi biti središnji alat za pravilno ispunjavanje obveza predviđenih na temelju ove Uredbe za dobavljače UI modela opće namjene. Dobavljači bi se trebali moći osloniti na kodekse prakse kako bi dokazali ispunjavanje obveza. Komisija provedbenim aktima može odlučiti odobriti kodeks prakse i učiniti ga općenito valjanim u Uniji ili, alternativno, utvrditi zajednička pravila za provedbu relevantnih obveza ako do početka primjene ove Uredbe kodeks prakse ne može biti dovršen ili ga Ured za umjetnu inteligenciju ne smatra adekvatnim. Nakon što se usklađena norma objavi i Ured za umjetnu inteligenciju ocijeni je prikladnom za obuhvaćanje relevantnih obveza, ispunjavanje europske usklađene norme dobavljačima bi trebalo omogućiti pretpostavku sukladnosti. Nadalje, dobavljači UI modela opće namjene trebali bi moći dokazati ispunjavanje obveza s pomoću alternativnih odgovarajućih sredstava ako kodeksi prakse ili usklađene norme nisu dostupni ili ako odluče da se neće oslanjati na njih.

(118)

Toto nařízení upravuje systémy AI a modely AI tím, že ukládá určité požadavky a povinnosti relevantním účastníkům trhu, kteří je uvádějí na trh, do provozu nebo používají v Unii, a doplňuje tak povinnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, kteří tyto systémy nebo modely začleňují do svých služeb upravených nařízením (EU) 2022/2065. Pokud jsou tyto systémy nebo modely začleněny do určených velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, podléhají rámci pro řízení rizik stanovenému v nařízení (EU) 2022/2065. V důsledku by se tak příslušné povinnosti podle tohoto nařízení měly považovat za splněné, pokud se v těchto modelech neobjeví a nejsou identifikována významná systémová rizika, na něž se nařízení (EU) 2022/2065 nevztahuje. V tomto rámci jsou poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů povinni posoudit potenciální systémová rizika vyplývající z navrhování, fungování a využívání jejich služeb, včetně toho, jak může k těmto rizikům přispět návrh algoritmických systémů používaných v určité službě, jakož i systémová rizika vyplývající z možného zneužití. Tito poskytovatelé jsou rovněž povinni přijmout vhodná zmírňující opatření při dodržování základních práv.

(118)

Ovom se Uredbom reguliraju UI sustavi i modeli uvođenjem određenih zahtjeva i obveza za relevantne aktere na tržištu koji ih stavljaju na tržište ili u upotrebu ili ih upotrebljavaju u Uniji, čime se dopunjuju obveze pružatelja usluga posredovanja koji takve sustave ili modele ugrađuju u svoje usluge regulirane Uredbom (EU) 2022/2065. U mjeri u kojoj su takvi sustavi ili modeli ugrađeni u određene vrlo velike internetske platforme ili vrlo velike internetske tražilice, na njih se primjenjuje okvir za upravljanje rizicima predviđen u Uredbi (EU) 2022/2065. Stoga bi trebalo pretpostaviti da su odgovarajuće obveze iz ove Uredbe ispunjene, osim ako se u takvim modelima pojave znatni sistemski rizici koji nisu obuhvaćeni Uredbom (EU) 2022/2065. Unutar tog okvira pružatelji vrlo velikih internetskih platformi i vrlo velikih internetskih tražilica obvezni su procijeniti potencijalne sistemske rizike koji proizlaze iz dizajna, funkcioniranja i korištenja njihovih usluga, uključujući način na koji dizajn algoritamskih sustava koji se upotrebljavaju u usluzi može doprinijeti takvim rizicima, kao i sistemske rizike koji proizlaze iz mogućih pogrešnih upotreba. Ti su pružatelji također obvezni poduzeti odgovarajuće mjere za ublažavanje rizika za temeljna prava.

(119)

Vzhledem k rychlému tempu inovací a technologickému vývoji digitálních služeb v oblasti působnosti různých nástrojů práva Unie, zejména s ohledem na používání a vnímání ze strany jejich příjemců, mohou být systémy AI, na něž se toto nařízení vztahuje, poskytovány jako zprostředkovatelské služby nebo jejich části ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065, které by mělo být vykládáno technologicky neutrálním způsobem. Systémy AI lze například využít k poskytování internetových vyhledávačů, a to zejména do té míry, že systém AI, jako je online chatbot, v zásadě provádí vyhledávání na všech internetových stránkách, poté výsledky začleňuje do svých stávajících znalostí a využívá aktualizované znalosti k vytvoření jediného výstupu, který kombinuje různé zdroje informací.

(119)

S obzirom na brz tempo inovacija i tehnološki razvoj digitalnih usluga u području primjene različitih instrumenata prava Unije, posebno imajući na umu upotrebu i percepciju njihovih primatelja, UI sustavi koji podliježu ovoj Uredbi mogu se pružati kao usluge posredovanja ili njihovi dijelovi u smislu Uredbe (EU) 2022/2065, koje bi trebalo tumačiti na tehnološki neutralan način. Na primjer, UI sustavi mogu se upotrebljavati za pružanje internetskih tražilica, posebno u mjeri u kojoj UI sustav, kao što je internetski chatbot, u načelu pretražuje sve internetske stranice, zatim uključuje rezultate u svoje postojeće znanje i upotrebljava nadopunjeno znanje kako bi generirao jedan izlazni rezultat koji objedinjuje različite izvore informacija.

(120)

Kromě toho jsou pro usnadnění účinného provádění nařízení (EU) 2022/2065 obzvláště důležité povinnosti, které toto nařízení ukládá poskytovatelům a subjektům zavádějícím systémy AI, aby bylo možné odhalit a zveřejnit, že výstupy těchto systémů jsou uměle generovány nebo s nimi bylo manipulováno. To platí zejména pro povinnost poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů identifikovat a jejich povinnost zmírňovat systémová rizika, která mohou vyplývat z šíření obsahu, který byl uměle vytvořen nebo s nímž bylo manipulováno, zejména riziko skutečných nebo předvídatelných negativních dopadů na demokratické procesy, občanský diskurz a volební procesy, a to i prostřednictvím dezinformací.

(120)

Nadalje, obveze propisane u ovoj Uredbi za dobavljače i za subjekte koji uvode određene UI sustave kako bi se omogućilo prepoznavanje i otkrivanje umjetno stvorenih ili manipuliranih izlaznih rezultata tih sustava posebno su relevantne za olakšavanje djelotvorne provedbe Uredbe (EU) 2022/2065. To se posebno odnosi na obveze pružatelja vrlo velikih internetskih platformi ili vrlo velikih internetskih tražilica da utvrde i ublaže sistemske rizike koji mogu proizaći iz širenja umjetno stvorenog ili manipuliranog sadržaja, posebno rizik od stvarnih ili predvidljivih negativnih učinaka na demokratske procese, građanski diskurs i izborne procese, među ostalim dezinformiranjem.

(121)

Klíčovou úlohu při poskytování technických řešení zajišťujících dodržování tohoto nařízení poskytovatelům by měla hrát normalizace, v souladu s aktuálním stavem vývoje, aby se podpořily inovace a konkurenceschopnost a růst na jednotném trhu. Jeden z prostředků, které poskytovatelům umožní prokázat soulad s požadavky tohoto nařízení, by mělo představovat dodržování harmonizovaných norem, jež by měly obvykle odrážet aktuální stav vývoje, definovaných v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (41). Proto by mělo být podporováno vyvážené zastoupení zájmů se zapojením všech příslušných zúčastněných stran do tvorby norem, zejména malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti v souladu s články 5 a 6 nařízení (EU) č. 1025/2012. Aby se usnadnilo dodržování předpisů, měla by Komise žádosti o normalizaci vydávat bez zbytečného odkladu. Při přípravě žádosti o normalizaci by Komise měla konzultovat poradní fórum a radu s cílem shromáždit příslušné odborné znalosti. Pokud však příslušné odkazy na harmonizované normy neexistují, měla by mít Komise možnost stanovit prostřednictvím prováděcích aktů a po konzultaci s poradním fórem společné specifikace pro určité požadavky podle tohoto nařízení. Společná specifikace by měla být výjimečným záložním řešením, které usnadní povinnost poskytovatele splnit požadavky tohoto nařízení, pokud žádost o normalizaci nebyla přijata žádnou z evropských normalizačních organizací nebo pokud příslušné harmonizované normy dostatečně neřeší obavy týkající se základních práv nebo pokud harmonizované normy nejsou v souladu s žádostí nebo pokud při přijímání vhodné harmonizované normy dochází ke zpoždění. Pokud je toto zpoždění při přijímání harmonizované normy způsobeno technickou složitostí dané normy, Komise by před posuzováním možnosti stanovit společné specifikace měla tuto skutečnost zohlednit. Komise vyzývá, aby při vypracovávání společných specifikací spolupracovala s mezinárodními partnery a mezinárodními normalizačními orgány.

(121)

Normizacija bi trebala imati ključnu ulogu u pružanju tehničkih rješenja dobavljačima kako bi se osigurala usklađenost s ovom Uredbom, u skladu s najnovijim dostignućima, kako bi se promicale inovacije te konkurentnost i rast na jedinstvenom tržištu. Poštovanje usklađenih normi kako su definirane u članku 2. točki 1. podtočki (c) Uredbe (EU) br. 1025/2012 Europskog parlamenta i Vijeća (41), za koje se obično očekuje da odražavaju najnovija dostignuća, trebalo bi biti sredstvo kojim će dobavljači dokazivati sukladnost sa zahtjevima ove Uredbe. Stoga bi u skladu s člancima 5. i 6. Uredbe (EU) br. 1025/2012 trebalo poticati uravnoteženu zastupljenost interesa koja uključuje sve relevantne dionike u razvoju normi, posebno MSP-ove, organizacije potrošača te dionike u području okoliša i socijalne dionike. Kako bi se olakšala sukladnost, Komisija bi trebala izdati zahtjeve za normizaciju bez nepotrebne odgode. Pri izradi zahtjeva za normizaciju Komisija bi se trebala savjetovati sa savjetodavnim forumom i Vijećem za umjetnu inteligenciju kako bi obuhvatila relevantno stručno znanje. Međutim, u nedostatku relevantnih upućivanja na usklađene norme, Komisija bi trebala moći provedbenim aktima i nakon savjetovanja sa savjetodavnim forumom utvrditi zajedničke specifikacije za određene zahtjeve na temelju ove Uredbe. Zajednička specifikacija trebala bi biti iznimno zamjensko rješenje kako bi se dobavljaču olakšalo ispunjavanje zahtjeva iz ove Uredbe kada nijedna europska organizacija za normizaciju nije prihvatila zahtjev za normizaciju ili kada se relevantnim usklađenim normama u nedovoljnoj mjeri rješavaju problemi u području temeljnih prava ili kada usklađene norme nisu u skladu sa zahtjevom ili kada dođe do kašnjenja u donošenju odgovarajuće usklađene norme. Ako je takvo kašnjenje u donošenju usklađene norme posljedica tehničke složenosti te norme, Komisija bi to trebala razmotriti prije razmatranja utvrđivanja zajedničkih specifikacija. Pri izradi zajedničkih specifikacija Komisiju se potiče na suradnju s međunarodnim partnerima i međunarodnim tijelima za normizaciju.

(122)

Aniž je dotčeno používání harmonizovaných norem a společných specifikací, je vhodné předpokládat, že poskytovatelé vysoce rizikového systému AI, který byl trénován a testován na datech odrážejících specifické zeměpisné, behaviorální, kontextuální nebo funkční prostředí, v němž má být systém AI používán, splňují příslušné opatření stanovené v rámci požadavku na správu dat stanoveného v tomto nařízení. Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se spolehlivosti a přesnosti stanovené v tomto nařízení, mělo by se v souladu s čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2019/881 předpokládat, že vysoce rizikové systémy AI, které byly certifikovány nebo pro něž bylo vydáno prohlášení o shodě v rámci systému kybernetické bezpečnosti podle uvedeného nařízení a na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, splňují požadavek tohoto nařízení na kybernetickou bezpečnost, pokud se certifikát kybernetické bezpečnosti nebo prohlášení o shodě nebo jejich části vztahují na požadavek na kybernetickou bezpečnost stanovený v tomto nařízení. Tím není dotčena dobrovolná povaha tohoto systému kybernetické bezpečnosti.

(122)

Ne dovodeći u pitanje upotrebu usklađenih normi i zajedničkih specifikacija, primjereno je da se za dobavljače visokorizičnog UI sustava koji je treniran i testiran na podacima koji odražavaju specifično zemljopisno, bihevioralno, kontekstualno ili funkcionalno okružje u kojem se UI sustav namjerava upotrebljavati smatra da su sukladni s relevantnom mjerom predviđenom u zahtjevu u pogledu upravljanja podacima utvrđenom u ovoj Uredbi. Ne dovodeći u pitanje zahtjeve koji se odnose na otpornost i točnost utvrđene u ovoj Uredbi, u skladu s člankom 54. stavkom 3. Uredbe (EU) 2019/881, za visokorizične UI sustave koji su certificirani ili za koje je izdana izjava o sukladnosti u okviru programa kibernetičke sigurnosti na temelju te uredbe i na koje su objavljena upućivanja u Službenom listu Europske unije trebalo bi pretpostaviti da ispunjavaju kibernetičkosigurnosne zahtjeve iz ove Uredbe u mjeri u kojoj certifikat o kibernetičkoj sigurnosti ili izjava o sukladnosti ili njihovi dijelovi obuhvaćaju kibernetičkosigurnosne zahtjeve iz ove Uredbe. Time se i dalje ne dovodi u pitanje dobrovoljna priroda tog programa kibernetičke sigurnosti.

(123)

Aby byla zajištěna vysoká úroveň důvěryhodnosti vysoce rizikových systémů AI, mělo by být u těchto systémů před jejich uvedením na trh nebo do provozu provedeno posouzení shody.

(123)

Kako bi se osigurala visoka razina pouzdanosti visokorizičnih UI sustava, ti bi sustavi trebali podlijegati ocjenjivanju sukladnosti prije njihova stavljanja na tržište ili u upotrebu.

(124)

V případě vysoce rizikových systémů AI vztahujících se k produktům upraveným stávajícími harmonizačními právními předpisy Unie na základě nového legislativního rámce je v zájmu minimalizace zátěže provozovatelů a předcházení případnému zdvojování vhodné, aby byl soulad těchto systémů AI s požadavky tohoto nařízení posuzován v rámci posuzování shody, které uvedené právo již stanovují. Použitelnost požadavků tohoto nařízení by tedy neměla mít vliv na konkrétní logiku, metodiku nebo obecnou strukturu posuzování shody podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.

(124)

Kako bi se opterećenje za operatere svelo na najmanju moguću mjeru i izbjeglo moguće udvostručavanje, za visokorizične UI sustave povezane s proizvodima koji su obuhvaćeni postojećim zakonodavstvom Unije o usklađivanju na temelju novog zakonodavnog okvira, usklađenost tih UI sustava sa zahtjevima ove Uredbe trebala bi se ocjenjivati u okviru ocjenjivanja sukladnosti koje je već predviđeno u tom pravu. Primjenjivost zahtjevâ ove Uredbe stoga ne bi trebala utjecati na specifičnu logiku, metodologiju ili opću strukturu ocjenjivanja sukladnosti na temelju relevantnog zakonodavstva Unije o usklađivanju.

(125)

Vzhledem ke složitosti vysoce rizikových systémů AI a rizikům, která jsou s nimi spojena, je důležité vyvinout pro vysoce rizikové systémy AI odpovídající postup posuzování shody zahrnující oznámené subjekty, tzv. posuzování shody třetí stranou. Vzhledem ke stávajícím zkušenostem profesionálních ověřovatelů před uvedením na trh v oblasti bezpečnosti produktů a k odlišné povaze souvisejících rizik je však vhodné alespoň v počáteční fázi uplatňování tohoto nařízení omezit oblast působnosti posuzování shody vysoce rizikových systémů AI třetími stranami v případech, které se netýkají produktů. Posuzování shody těchto systémů by proto měl provádět zpravidla poskytovatel na vlastní odpovědnost s jedinou výjimkou, kterou tvoří systémy AI určené pro biometriku.

(125)

S obzirom na složenost visokorizičnih UI sustava i s njima povezane rizike, važno je razviti odgovarajući sustav postupka ocjenjivanja sukladnosti visokorizičnih UI sustava koji uključuje prijavljena tijela, tzv. ocjenjivanje sukladnosti koje provodi treća strana. Međutim, s obzirom na trenutačno iskustvo profesionalnih certifikatora proizvoda prije stavljanja na tržište u području sigurnosti proizvoda i različitu prirodu uključenih rizika, primjereno je, barem u početnoj fazi primjene ove Uredbe, ograničiti područje primjene ocjenjivanja sukladnosti visokorizičnih UI sustava koje provodi treća strana, osim za one sustave koji su povezani s proizvodima. Stoga bi ocjenjivanje sukladnosti takvih sustava u pravilu trebao provoditi dobavljač na vlastitu odgovornost, uz jedinu iznimku UI sustava namijenjenih za biometriju.

(126)

Příslušné vnitrostátní orgány by v souladu s tímto nařízením měly, pokud je to požadováno, oznámit oznámené subjekty pro účely posouzení shody třetími stranami pod podmínkou, že splňují určitý soubor požadavků, zejména požadavku na nezávislost, způsobilost a neexistenci střetu zájmů a vhodných požadavků na kybernetickou bezpečnost. Oznámení těchto subjektů by měly příslušné vnitrostátní orgány zasílat Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím elektronického nástroje pro oznamování vyvinutého a spravovaného Komisí podle článku R23 přílohy I rozhodnutí č. 768/2008/ES.

(126)

Za ocjenjivanje sukladnosti koje provodi treća strana kada je to potrebno, nacionalna nadležna tijela trebala bi na temelju ove Uredbe prijavljivati prijavljena tijela, pod uvjetom da ispunjavaju niz zahtjeva, ponajprije u pogledu neovisnosti, kompetentnosti, nepostojanja sukoba interesa i odgovarajućih kibernetičkosigurnosnih zahtjeva. Nacionalna nadležna tijela trebala bi Komisiji i drugim državama članicama slati obavijesti o prijavljivanju tih tijela pomoću alata za elektroničko prijavljivanje koji je razvila i kojim upravlja Komisija u skladu s člankom R23. Priloga I. Odluci br. 768/2008/EZ.

(127)

V souladu se závazky Unie podle Dohody Světové obchodní organizace o technických překážkách obchodu je vhodné usnadnit vzájemné uznávání výsledků posuzování shody vypracovaných příslušnými subjekty posuzování shody nezávisle na území, na němž jsou usazeny, za předpokladu, že tyto subjekty posuzování shody zřízené podle práva třetí země splňují příslušné požadavky tohoto nařízení a že Unie v tomto ohledu uzavřela dohodu. V této souvislosti by Komise měla za uvedeným účelem aktivně prozkoumat možné mezinárodní nástroje, a zejména usilovat o uzavření dohod o vzájemném uznávání se třetími zeměmi.

(127)

U skladu s obvezama Unije na temelju Sporazuma Svjetske trgovinske organizacije o tehničkim preprekama u trgovini primjereno je olakšati uzajamno prihvaćanje rezultata ocjenjivanja sukladnosti koje su proizvela nadležna tijela za ocjenjivanje sukladnosti, bez obzira na to na kojem području imaju poslovni nastan, pod uvjetom da ta tijela za ocjenjivanje sukladnosti osnovana na temelju prava treće zemlje ispunjavaju primjenjive zahtjeve ove Uredbe i da je Unija sklopila odgovarajući sporazum. U tom kontekstu Komisija bi trebala aktivno istražiti moguće međunarodne instrumente u tu svrhu, a posebno nastojati sklopiti sporazume o uzajamnom priznavanju s trećim zemljama.

(128)

V souladu s obecně zavedeným pojmem „podstatná změna“ u produktů regulovaných harmonizačními právními předpisy Unie je vhodné aby pokaždé, když dojde ke změně, která může ovlivnit soulad vysoce rizikového systému AI s tímto nařízením (např. změna operačního systému nebo softwarové architektury), nebo pokud se změní zamýšlený účel tohoto systému, byl tento systém AI považován za nový systém AI, který by měl být podroben novému posouzení shody. Změny, k nimž dochází v algoritmu a výkonnosti systémů AI, které se i po uvedení na trh nebo do provozu dále „učí“, tj. automaticky přizpůsobují způsob výkonu funkcí, by však podstatnou změnu představovat neměly, pokud byly tyto změny předem stanoveny poskytovatelem a posouzeny v okamžiku posuzování shody.

(128)

U skladu sa zajednički utvrđenim pojmom znatne izmjene za proizvode regulirane zakonodavstvom Unije o usklađivanju primjereno je da se svaki put kad dođe do promjene koja može utjecati na usklađenost visokorizičnog UI sustava s ovom Uredbom (npr. promjena operativnog sustava ili softverske arhitekture) ili kad se promijeni namjena sustava, taj UI sustav smatra novim UI sustavom koji bi trebao proći novo ocjenjivanje sukladnosti. Međutim, promjene algoritma i učinkovitosti UI sustava koji nakon stavljanja na tržište ili u upotrebu nastavljaju „učiti”, odnosno automatski prilagođavati način izvršavanja funkcija, ne bi trebale predstavljati znatnu izmjenu, pod uvjetom da je te promjene unaprijed odredio dobavljač i da su ocijenjene u trenutku ocjenjivanja sukladnosti.

(129)

Vysoce rizikové systémy AI by měly být opatřeny označením CE prokazujícím jejich shodu s tímto nařízením, aby jim byl umožněn volný pohyb v rámci vnitřního trhu. Na vysoce rizikových systémech AI začleněných do produktu by mělo být připevněno fyzické označení CE, které může být doplněno digitálním označením CE. U vysoce rizikových systémů AI poskytovaných pouze digitálně by se mělo používat digitální označení CE. Členské státy by neměly vytvářet neodůvodněné překážky uvádění na trh nebo do provozu u vysoce rizikových systémů AI, které jsou v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a jsou opatřeny označením CE.

(129)

Visokorizični UI sustavi trebali bi nositi oznaku CE koja upućuje na njihovu sukladnost s ovom Uredbom kako bi se mogli slobodno kretati na unutarnjem tržištu. Kad je riječ o visokorizičnim UI sustavima ugrađenima u proizvod, fizička oznaka CE trebala bi biti pričvršćena na njih te se može dopuniti digitalnom oznakom CE. Za visokorizične UI sustave koji se pružaju samo digitalno trebalo bi upotrebljavati digitalnu oznaku CE. Države članice ne bi trebale stvarati neopravdane zapreke stavljanju na tržište ili u upotrebu visokorizičnih UI sustava koji ispunjavaju zahtjeve utvrđene u ovoj Uredbi i nose oznaku CE.

(130)

Rychlá dostupnost inovativních technologií může mít za určitých podmínek zásadní význam pro zdraví a bezpečnost osob, ochranu životního prostředí a změnu klimatu i pro společnost jako celek. Je proto vhodné, aby orgány dozoru nad trhem mohly z výjimečných důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany života a zdraví fyzických osob, ochrany životního prostředí a ochrany klíčových průmyslových a infrastrukturních aktiv povolit uvedení na trh nebo do provozu v případě systémů AI, u nichž posouzení shody nebylo provedeno. V řádně odůvodněných situacích, jak je stanoveno v tomto nařízení, mohou donucovací orgány nebo orgány civilní ochrany uvést konkrétní vysoce rizikový systém AI do provozu bez povolení orgánu dozoru nad trhem, pokud je o takové povolení požádáno během používání nebo po něm bez zbytečného odkladu.

(130)

Po određenim uvjetima brza dostupnost inovativnih tehnologija može biti ključna za zdravlje i sigurnost osoba, zaštitu okoliša i klimatske promjene te za društvo u cjelini. Stoga je primjereno da bi zbog iznimnih razloga povezanih s javnom sigurnošću ili zaštitom života i zdravlja fizičkih osoba, zaštitom okoliša i ključne industrijske i infrastrukturne imovine, tijela za nadzor tržišta mogla odobriti stavljanje na tržište ili u upotrebu UI sustava za koje nije proveden postupak ocjenjivanja sukladnosti. U propisno opravdanim situacijama, kako je predviđeno u ovoj Uredbi, tijela kaznenog progona ili tijela civilne zaštite mogu staviti u upotrebu određeni visokorizični UI sustav bez odobrenja tijela za nadzor tržišta, pod uvjetom da se takvo odobrenje zatraži tijekom ili nakon korištenja bez nepotrebne odgode.

(131)

Pro usnadnění práce Komise a členských států v oblasti AI a zvýšení transparentnosti vůči veřejnosti by poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI s výjimkou těch, které se vztahují k produktům spadajícím do oblasti působnosti příslušných stávajících harmonizačních právních předpisů Unie, jakož i poskytovatelé, kteří se domnívají, že systém AI uvedený mezi příklady vysoce rizikového použití v příloze tohoto nařízení není vysoce rizikový na základě výjimky, měli mít povinnost se zaregistrovat, jakož i zaregistrovat informace o svém vysoce rizikovém systému AI do databáze EU, kterou zřídí a bude spravovat Komise. Před použitím systému AI uvedeného mezi příklady vysoce rizikového použití by se subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI, které jsou veřejnými orgány, agenturami nebo subjekty, měly zaregistrovat do této databáze a vybrat systém, který hodlají používat. Ostatní zavádějící subjekty by měly mít právo tak učinit dobrovolně. Tento oddíl databáze EU by měl být veřejně přístupný, bezplatný, informace by měly být snadno dohledatelné, srozumitelné a strojově čitelné. Databáze EU by rovněž měla být uživatelsky přívětivá, například tím, že bude poskytovat funkce vyhledávání, a to i prostřednictvím klíčových slov, což umožní široké veřejnosti nalézt relevantní informace, které mají být předloženy při registraci vysoce rizikových systémů AI a o příkladech vysoce rizikového použití systémů AI stanovených v přílohách tohoto nařízení, jimž vysoce rizikové systémy AI odpovídají. Veškeré podstatné změny vysoce rizikových systémů AI by se rovněž měly zaregistrovat v databázi EU. U vysoce rizikových systémů AI v oblasti vymáhání práva, migrace, azylu a řízení ochrany hranic by registrační povinnosti měly být splněny v zabezpečeném neveřejném oddílu databáze EU. Přístup k zabezpečenému neveřejnému oddílu by měl být přísně omezen na Komisi, jakož i na orgány dozoru nad trhem, pokud jde o jejich vnitrostátní část této databáze. Vysoce rizikové systémy AI v oblasti kritické infrastruktury by měly být registrovány pouze na vnitrostátní úrovni. V souladu s nařízením 2018/1725 by správcem databáze EU pro přeshraniční výměnu informací měla být Komise. Aby byla zajištěna plná funkčnost databáze EU při jejím zavedení, měl by postup při vytváření databáze zahrnovat vytvoření funkčních specifikací ze strany Komise a nezávislou zprávu o auditu. Komise by měla při plnění svých úkolů správce údajů v databázi EU zohlednit rizika spojená s kybernetickou bezpečností. Aby byla databáze EU co nejvíce dostupná a využívaná veřejností, měla by spolu s informacemi, které jsou jejím prostřednictvím zpřístupňovány, splňovat požadavky směrnice (EU) 2019/882.

(131)

Kako bi se olakšao rad Komisije i država članica u području umjetne inteligencije i povećala transparentnost prema javnosti, od dobavljača visokorizičnih UI sustava koji nisu povezani s proizvodima obuhvaćenima područjem primjene relevantnog postojećeg zakonodavstva Unije o usklađivanju, kao i dobavljača koji smatraju da pojedini UI sustav naveden u primjerima visokorizične upotrebe iz priloga ovoj Uredbi nije visokorizičan na temelju odstupanja, trebalo bi zahtijevati da sebe i informacije o svojem UI sustavu registriraju u bazi podataka EU-a, koju će uspostaviti i kojom će upravljati Komisija. Prije upotrebi UI sustava navedenog u primjerima visokorizične upotrebe iz priloga ovoj Uredbi subjekti koji uvode visokorizične UI sustave koji su tijela javne vlasti, javne agencije ili javna tijela trebali bi se registrirati u takvoj bazi podataka i odabrati sustav koji namjeravaju upotrebljavati. Ostali subjekti koji uvode sustav trebali bi imati pravo to učiniti dobrovoljno. Taj dio baze podataka EU-a trebao bi biti javno dostupan, besplatno, a informacije bi trebale biti lako dostupne, razumljive i strojno čitljive. Baza podataka EU-a trebala bi biti prilagođena korisnicima, na primjer pružanjem funkcija pretraživanja, među ostalim s pomoću ključnih riječi, čime bi se široj javnosti omogućio pronalazak relevantnih informacija koje treba dostaviti nakon registracije visokorizičnih UI sustava i relevantnih informacija o slučaju upotrebe visokorizičnih UI sustava navedenih u prilogu ovoj Uredbi, kojima visokorizični UI sustavi odgovaraju. Svaka bitna izmjena visokorizičnih UI sustava također bi se trebala registrirati u bazi podataka EU-a. Kad je riječ o visokorizičnim UI sustavima u područjima kaznenog progona ili migracija, azila i upravljanja nadzorom državne granice, obveze registracije trebale bi se ispuniti u sigurnom dijelu baze podataka EU-a koji nije javan. Pristup sigurnom dijelu koji nije javan trebao bi biti strogo ograničen na Komisiju i tijela za nadzor tržišta na čiju se državu odnosi taj dio baze podataka. Visokorizične UI sustave u području kritične infrastrukture trebalo bi registrirati samo na nacionalnoj razini. Komisija bi trebala biti voditelj obrade baze podataka EU-a, u skladu s Uredbom (EU) 2018/1725. Kako bi baza podataka EU-a bila posve funkcionalna od puštanja u rad, postupak njezina uspostavljanja trebao bi uključivati razvoj funkcionalnih specifikacija, što je zadaća Komisije, te neovisno revizorsko izvješće. Komisija bi pri obavljanju svojih zadaća voditelja obrade podataka u bazi podataka EU-a trebala uzeti u obzir rizike povezane s kibernetičkom sigurnosti. Kako bi se maksimalno povećale dostupnost i upotreba baze podataka EU-a u javnosti, baza podataka EU-a, uključujući podatke koji su u njoj dostupni, trebala bi ispunjavati zahtjeve iz Direktive (EU) 2019/882.

(132)

Určité systémy AI určené k interakci s fyzickými osobami nebo ke generování obsahu mohou představovat specifická rizika vydávání se za jinou osobu nebo podvodu bez ohledu na to, zda je lze, či nelze označit za vysoce rizikové. Na používání těchto systémů by se proto měly za určitých okolností vztahovat zvláštní povinnosti transparentnosti, aniž by tím byly dotčeny požadavky a povinnosti kladené na vysoce rizikové systémy AI, a s výhradou cílených výjimek, které zohledňují zvláštní potřeby spojené s vymáháním práva. Zejména fyzické osoby by měly být upozorněny, že komunikují se systémem AI, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití. Při plnění této povinnosti by měly být zohledněny vlastnosti fyzických osob náležejících ke zranitelným skupinám vzhledem k jejich věku nebo zdravotnímu postižení, a to v rozsahu, v jakém je systém AI určen i pro komunikaci s těmito skupinami. Fyzické osoby by navíc měly být informovány v případě, že jsou vystaveny systémům AI, které zpracováním jejich biometrických údajů mohou identifikovat nebo odvodit jejich emoce nebo záměry nebo je zařadit do konkrétních kategorií. Tyto konkrétní kategorie se mohou týkat takových aspektů, jako je pohlaví, věk, barva vlasů, barva očí, tetování, osobnostní rysy, etnický původ, osobní preference a zájmy. Tyto informace a oznámení by měly být poskytovány ve formátech přístupných pro osoby se zdravotním postižením.

(132)

Kod određenih UI sustava namijenjenih interakciji s fizičkim osobama ili generiranju sadržaja mogu postojati posebni rizici u pogledu lažnog predstavljanja ili obmanjivanja, bez obzira na to smatraju li se visokorizičnima. Korištenje tih sustava stoga bi u određenim okolnostima trebalo podlijegati posebnim obvezama u pogledu transparentnosti, ne dovodeći u pitanje zahtjeve i obveze za visokorizične UI sustave, i ciljanim iznimkama kako bi se uzela u obzir posebna potreba kaznenog progona. Osobito bi fizičke osobe trebalo obavijestiti o tome da su u interakciji s UI sustavom, osim ako je to očito sa stajališta razmjerno dobro informirane, pronicljive i oprezne fizičke osobe, uzimajući u obzir okolnosti i kontekst upotrebe. Pri provedbi te obveze trebalo bi uzeti u obzir karakteristike fizičkih osoba koje pripadaju skupinama ranjivih osoba zbog svoje dobi ili invaliditeta u mjeri u kojoj je UI sustav namijenjen i interakciji s tim skupinama. Nadalje, fizičke osobe trebalo bi obavijestiti kada su izložene UI sustavima koji obradom njihovih biometrijskih podataka mogu identificirati emocije, izvoditi zaključke o njihovim emocijama ili namjerama ili te osobe razvrstati u određene kategorije. Te se određene kategorije mogu odnositi na aspekte kao što su spol, dob, boja kose, boja očiju, tetovaže, osobna obilježja, etničko podrijetlo, osobne preferencije i interesi. Takve informacije i obavijesti trebale bi se davati u oblicima koji su pristupačni osobama s invaliditetom.

(133)

Různé systémy AI mohou generovat velké množství syntetického obsahu, který je pro člověka stále obtížnější odlišit od autentického obsahu vytvořeného člověkem. Široká dostupnost a rostoucí schopnosti těchto systémů mají významný dopad na integritu a důvěru v informační ekosystém, neboť zvyšují nová rizika zavádějících informací a manipulace ve velkém měřítku, podvodů, vydávání se za jinou osobu a klamání spotřebitelů. Vzhledem k těmto dopadům, rychlému technologickému tempu a potřebě nových metod a technik pro vysledování původu informací je vhodné požadovat, aby poskytovatelé těchto systémů zavedli technická řešení, která umožňují označení ve strojově čitelném formátu a zjištění, že výstup vytvořil nebo s ním manipuloval systém AI, a nikoli člověk. Tyto techniky a metody by měly být dostatečně spolehlivé, interoperabilní, účinné a robusní, pokud je to technicky proveditelné, s přihlédnutím k dostupným technikám nebo kombinaci těchto technik, jako jsou vodoznaky, identifikace metadat, kryptografické metody prokazování původu a pravosti obsahu, metody vedení protokolů, otisky prstů nebo případně jiné techniky. Při plnění této povinnosti by poskytovatelé měli rovněž zohlednit specifika a omezení různých typů obsahu a příslušný technologický a tržní vývoj v této oblasti, jak se odráží v obecně uznávaném aktuálním stavu vývoje. Tyto techniky a metody lze uplatňovat na úrovni systému AI nebo na úrovni modelu AI, včetně obecných modelů AI, které generují obsah, čímž se usnadní plnění této povinnosti navazujícímu poskytovateli systému AI. V zájmu zachování proporcionality je vhodné předpokládat, že by se tato povinnost označování neměla vztahovat na systémy AI, které plní především asistenční funkci pro standardní editaci, nebo na systémy AI, které podstatně nemění vstupní údaje poskytnuté zavádějícím subjektem nebo jejich sémantiku.

(133)

Različiti UI sustavi mogu generirati velike količine sintetičkog sadržaja koji ljudima postaje sve teže razlikovati od autentičnog sadržaja koji je stvorio čovjek. Široka dostupnost i sve veće sposobnosti tih sustava znatno utječu na integritet informacijskog ekosustava i povjerenje u njega, pri čemu dovode do novih rizika od široko rasprostranjenih dezinformacija i manipulacije, prijevara, lažnog predstavljanja i obmanjivanja potrošača. S obzirom na te učinke, brz tehnološki razvoj i potrebu za novim metodama i tehnikama za praćenje podrijetla informacija, primjereno je od dobavljača tih sustava zahtijevati da ugrade tehnička rješenja koja omogućuju označivanje u strojno čitljivom formatu i prepoznavanje toga da je izlazni rezultat generirao ili je njime manipulirao UI sustav, a ne čovjek. Takve tehnike i metode trebale bi biti dovoljno pouzdane, interoperabilne, učinkovite i pouzdane u mjeri u kojoj je to tehnički izvedivo, uzimajući u obzir raspoložive tehnike ili kombinaciju takvih tehnika, kao što su vodeni žigovi, identifikacija metapodataka, kriptografske metode za dokazivanje podrijetla i autentičnosti sadržaja, metode evidentiranja, otisci prstiju ili druge tehnike, ovisno o slučaju. Pri provedbi te obveze dobavljači bi trebali uzeti u obzir i posebnosti i ograničenja različitih vrsta sadržaja te relevantna tehnološka i tržišna kretanja u tom području, kako se odražavaju u općepriznatim najnovijim dostignućima. Takve tehnike i metode mogu se primijeniti na razini UI sustava ili na razini UI modela, uključujući UI modele opće namjene koji generiraju sadržaj, čime se dobavljaču UI sustava niže u lancu olakšava ispunjavanje te obveze. Kako bi i dalje bila razmjerna, primjereno je predvidjeti da ta obveza označivanja ne bi trebala obuhvaćati UI sustave koji prvenstveno imaju pomoćnu funkciju za standardno uređivanje ili UI sustave koji bitno ne mijenjaju ulazne podatke koje pruža subjekt koji uvodi sustav ili njihovu semantiku.

(134)

Kromě technických řešení používaných poskytovateli systému by zavádějící subjekty, které používají systém AI k vytváření obrazového, zvukového nebo video obsahu nebo k manipulaci s ním, přičemž tento obsah se znatelně podobá existujícím osobám, objektům, místům, subjektům nebo událostem, a určité osobě by se falešně jevil jako autentický nebo pravdivý (deep fakes), měly rovněž jasně a zřetelně uvádět, že obsah byl vytvořen uměle nebo s ním bylo manipulováno, a to tak, že odpovídajícím způsobem označí výstup umělé inteligence a zveřejní jeho umělý původ. Splnění této povinnosti týkající se transparentnosti by nemělo být vykládáno tak, že naznačuje, že používání systému AI nebo jeho výstupu brání právu na svobodu projevu a právu na svobodu umění a vědy zaručeným Listinou, zejména pokud je obsah součástí zjevně tvůrčího, satirického, uměleckého nebo fiktivního nebo obdobného díla nebo programu, s výhradou vhodných záruk práv a svobod třetích osob. V těchto případech je povinnost transparentnosti pro „deep fakes“ stanovená v tomto nařízení omezena na zveřejnění existence takového vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu vhodným způsobem, který nebrání zobrazení díla nebo požitku z něj, včetně jeho běžného využívání a používání, při zachování užitečnosti a kvality díla. Kromě toho je rovněž vhodné stanovit podobnou povinnost zveřejňování v souvislosti s textem vytvořeným nebo zmanipulovaným umělou inteligencí, pokud je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, pokud obsah vytvořený umělou inteligencí neprošel procesem lidského přezkumu nebo redakční kontroly a redakční odpovědnost za zveřejnění obsahu nese fyzická nebo právnická osoba.

(134)

Uz tehnička rješenja koja primjenjuju dobavljači sustava, subjekti koji uvode UI sustav, koji upotrebljavaju UI sustav za generiranje slikovnog sadržaja, audiosadržaja ili videosadržaja u kojem postoji znatna sličnost s postojećim osobama, predmetima, mjestima, subjektima ili događajima i koji bi se nekome lažno činio vjerodostojnim ili istinitim (uvjerljiv krivotvoreni sadržaj, eng. deep fakes) te za manipuliranje takvim sadržajem, također bi trebali jasno istaknuti da je sadržaj umjetno stvoren ili da je njime manipulirano označivanjem izlaznih rezultata umjetne inteligencije i navođenjem njegova umjetnog podrijetla. Usklađenost s tom obvezom transparentnosti ne bi se trebala tumačiti niti kao da upućuje na to da se korištenjem UI sustava ili njegovih izlaznih rezultata ugrožava pravo na slobodu izražavanja i pravo na slobodu umjetnosti i znanosti koja su zajamčena Poveljom, posebno ako je sadržaj očito dio kreativnog, satiričkog, umjetničkog, fiktivnog ili analognog djela ili programa, podložno odgovarajućim zaštitnim mjerama za prava i slobode trećih strana. U tim je slučajevima obveza transparentnosti za uvjerljiv krivotvoreni sadržaj utvrđena u ovoj Uredbi ograničena na otkrivanje postojanja takvog generiranog ili manipuliranog sadržaja na odgovarajući način kojim se ne ometa prikazivanje djela ili uživanje u njemu, uključujući njegovo uobičajeno iskorištavanje i upotrebu, uz istodobno održavanje korisnosti i kvalitete djela. Osim toga, primjereno je predvidjeti sličnu obvezu otkrivanja u odnosu na tekst stvoren ili manipuliran umjetnom inteligencijom u mjeri u kojoj se objavljuje u svrhu informiranja javnosti o pitanjima od javnog interesa, osim ako je sadržaj stvoren umjetnom inteligencijom prošao proces preispitivanja koje provodi čovjek ili uredničku kontrolu i ako fizička ili pravna osoba snosi uredničku odgovornost za objavu sadržaja.

(135)

Aniž je dotčena závazná povaha a plná použitelnost povinností týkajících se transparentnosti, může Komise rovněž podporovat a usnadňovat vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem usnadnit účinné provádění povinností týkajících se odhalování a označování uměle vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu, včetně podpory praktických opatření pro případné zpřístupnění detekčních mechanismů a usnadnění spolupráce s dalšími subjekty v celém hodnotovém řetězci, šíření obsahu nebo ověřování jeho pravosti a původu, aby veřejnost mohla obsah vytvořený umělou inteligencí účinně odlišit.

(135)

Ne dovodeći u pitanje obveznu prirodu i potpunu primjenjivost obveza u pogledu transparentnosti, Komisija može poticati i olakšavati izradu kodeksâ prakse na razini Unije kako bi se olakšala djelotvorna provedba obveza u pogledu otkrivanja i označivanja umjetno stvorenog ili manipuliranog sadržaja, među ostalim i kako bi se poduprla praktična rješenja za osiguravanje dostupnosti, prema potrebi, mehanizama za otkrivanje i olakšavanje suradnje s drugim akterima duž vrijednosnog lanca, širenje sadržaja ili provjera njegove autentičnosti i podrijetla kako bi se javnosti omogućilo djelotvorno prepoznavanje sadržaja stvorenog umjetnom inteligencijom.

(136)

Pro usnadnění účinného provádění nařízení (EU) 2022/2065 jsou obzvláště důležité povinnosti, které toto nařízení ukládá poskytovatelům a subjektům zavádějícím systémy AI, aby bylo možné odhalit a zveřejnit, že výstupy těchto systémů jsou uměle generovány nebo s nimi bylo manipulováno. Toto platí zejména pro povinnost poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů identifikovat a zmírňovat systémová rizika, která mohou vyplývat z šíření obsahu, který byl uměle vytvořen nebo s nímž bylo manipulováno, zejména riziko skutečných nebo předvídatelných negativních dopadů na demokratické procesy, občanský diskurz a volební procesy, a to i prostřednictvím dezinformací. Požadavkem na označování obsahu vytvořeného systémy AI podle tohoto nařízení není dotčena povinnost uvedená v čl. 16. odst. 6 nařízení (EU) 2022/2065, podle něhož poskytovatelé hostingových služeb musejí zpracovávat oznámení o nezákonném obsahu obdržená podle čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení, a tento požadavek by neměl ovlivňovat posouzení a rozhodnutí o nezákonnosti konkrétního obsahu. Toto posouzení by mělo být provedeno výhradně s ohledem na pravidla upravující legalitu obsahu.

(136)

Obveze propisane u ovoj Uredbi za dobavljače i za subjekte koji uvode određene UI sustave kako bi se omogućilo prepoznavanje i otkrivanje umjetno stvorenih ili manipuliranih izlaznih rezultata tih sustava posebno su relevantne za olakšavanje djelotvorne provedbe Uredbe (EU) 2022/2065. To se osobito odnosi na obveze pružatelja vrlo velikih internetskih platformi ili vrlo velikih internetskih tražilica da utvrde i ublaže sistemske rizike koji mogu proizaći iz širenja umjetno stvorenog ili manipuliranog sadržaja, posebno rizik od stvarnih ili predvidljivih negativnih učinaka na demokratske procese, građanski diskurs i izborne procese, među ostalim dezinformiranjem. Zahtjevom u pogledu označivanja sadržaja koji generiraju UI sustavi na temelju ove Uredbe ne dovodi se u pitanje obveza iz članka 16. stavka 6. Uredbe (EU) 2022/2065 prema kojoj pružatelji usluga smještaja informacija na poslužitelju moraju obrađivati prijave nezakonitog sadržaja zaprimljene na temelju članka 16. stavka 1. te uredbe i on ne bi trebao utjecati na procjenu i odluku o nezakonitosti određenog sadržaja. Ta bi se ocjena trebala provesti isključivo s obzirom na pravila kojima se uređuje zakonitost sadržaja.

(137)

Dodržování povinností týkajících se transparentnosti pro systémy AI, na něž se vztahuje toto nařízení, by nemělo být vykládáno tak, že se uvádí, že používání daného systému AI nebo jeho výstupu je podle tohoto nařízení nebo jiného práva Unie a členských států zákonné, a neměly by jím být dotčeny jiné povinnosti týkající se transparentnosti pro subjekty zavádějící systémy AI stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu.

(137)

Sukladnost s obvezama u pogledu transparentnosti za UI sustave obuhvaćene ovom Uredbom ne bi se trebala tumačiti kao da upućuje na to da je upotreba UI sustava ili njegovih izlaznih rezultata zakonita na temelju ove Uredbe ili drugog prava Unije i prava država članica i njome se ne bi trebale dovoditi u pitanje druge obveze u pogledu transparentnosti za subjekte koji uvode UI sustave koje su utvrđene u pravu Unije ili u nacionalnom pravu.

(138)

AI je rychle se vyvíjející skupina technologií, která vyžaduje regulační dohled a bezpečný a kontrolovaný prostor pro experimentování při současném zajištění odpovědných inovací a integrace vhodných záruk a opatření ke zmírnění rizika. Aby byl zajištěn právní rámec, který inovace podporuje, obstojí i v budoucnu a je odolný vůči narušení, měly by členské státy zajistit, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány zřídily alespoň jeden regulační sandbox pro AI na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit vývoj a testování inovativních systémů AI pod přísným regulačním dohledem, než budou tyto systémy uvedeny na trh nebo jiným způsobem do provozu. Členské státy by mohly tuto povinnost splnit také účastí v již existujících regulačních sandboxech nebo společným zřízením sandboxu s příslušnými orgány jednoho nebo více členských států, pokud tato účast poskytuje zúčastněným členským státům rovnocennou úroveň vnitrostátního pokrytí. Regulační sandboxy pro AI by mohly být zřízeny ve fyzické, digitální nebo hybridní podobě a mohou být určeny pro fyzické i digitální produkty. Zřizující orgány by rovněž měly zajistit, aby regulační sandboxy pro AI měly odpovídající zdroje pro své fungování, včetně finančních a lidských zdrojů.

(138)

Umjetna inteligencija skup je tehnologija koje se vrlo brzo razvijaju, što zahtijeva regulatorni nadzor i siguran i kontroliran prostor za eksperimentiranje, pri čemu se osigurava da se inovacije razvijaju na odgovoran način te da se integriraju odgovarajuće zaštitne mjere i mjere za ublažavanje rizika. Kako bi se osigurao pravni okvir kojim se promiču inovacije te koji je spreman za buduće promjene i otporan na poremećaje, države članice trebale bi zajamčiti da njihova nacionalna nadležna tijela uspostave barem jedno regulatorno izolirano okruženje za umjetnu inteligenciju na nacionalnoj razini radi lakšeg razvoja i testiranja inovativnih UI sustava pod strogim regulatornim nadzorom prije stavljanja tih sustava na tržište ili u upotrebu. Države članice mogle bi ispuniti tu obvezu i sudjelovanjem u već postojećim regulatornim izoliranim okruženjima ili zajedničkom uspostavom izoliranog okruženja s jednim ili više nadležnih tijela država članica, u mjeri u kojoj se tim sudjelovanjem osigurava jednaka razina nacionalne pokrivenosti za države članice sudionice. Regulatorna izolirana okruženja za umjetnu inteligenciju mogla bi se uspostaviti u fizičkom, digitalnom ili hibridnom obliku te mogu uključivati fizičke i digitalne proizvode. Tijela nadležna za uspostavu regulatornih izoliranih okruženja za umjetnu inteligenciju trebala bi osigurati i da regulatorna izolirana okruženja imaju odgovarajuće resurse za njihovo funkcioniranje, uključujući financijske i ljudske resurse.

(139)

Cílem těchto regulačních sandboxů pro AI by měla být podpora inovací AI na základě vytvoření kontrolovaného experimentálního a testovacího prostředí ve fázi vývoje a před uvedením na trh, aby byl zajištěn soulad inovativních systémů AI s tímto nařízením a s dalšími příslušným právem Unie i s vnitrostátním právem. Regulační sandboxy pro AI by dále měly vést k posílení právní jistoty inovátorů, dohledu příslušných orgánů a jejich porozumění příležitostem, vznikajícím rizikům a dopadům používání AI, usnadnění regulačního učení orgánů a podniků, a to i s ohledem na budoucí úpravy právního rámce, podpora spolupráce a sdílení osvědčených postupů s orgány zapojenými do regulačního sandboxu pro AI, jakož i urychlení přístupu na trhy, mimo jiné odstraněním překážek pro malé a střední podniky včetně podniků začínajících. Regulační sandboxy pro AI by měly být široce dostupné v celé Unii a zvláštní pozornost by měla být věnována jejich dostupnosti pro malé a střední podniky, včetně podniků začínajících. Účast v regulačním sandboxu pro AI by se měla zaměřit na otázky, které zvyšují právní nejistotu pro poskytovatele a potenciální poskytovatele, pokud jde o inovace, experimentování s AI v Unii a přispívání k fakticky podloženému regulačnímu učení. Dohled nad systémy AI v regulačním sandboxu pro AI by proto měl zahrnovat jejich vývoj, trénování, testování a validaci před uvedením systémů na trh nebo do provozu, jakož i pojem podstatných změn, které mohou vyžadovat nový postup posuzování shody, a výskyt takových změn. Veškerá významná rizika, která budou zjištěna během vývoje a testování těchto systémů AI, by měla být následně náležitě zmírněna, přičemž v případě neúspěchu by měl být proces vývoje a testování pozastaven.Příslušné vnitrostátní orgány, které zřizují regulační sandboxy pro AI, by případně měly spolupracovat s dalšími příslušnými orgány, včetně těch, které dohlížejí na ochranu základních práv, a mohly by umožnit zapojení dalších subjektů v rámci ekosystému AI, jako jsou vnitrostátní nebo evropské normalizační organizace, oznámené subjekty, testovací a experimentální zařízení, výzkumné a experimentální laboratoře, evropská centra pro digitální inovace a příslušné zúčastněné strany a organizace občanské společnosti. Aby bylo zajištěno jednotné provádění v celé Unii a úspory z rozsahu, je vhodné stanovit společná pravidla pro zavádění regulačních sandboxů pro AI a rámec spolupráce mezi příslušnými orgány, které se podílejí na dohledu nad těmito sandboxy. Regulačními sandboxy pro AI zřízenými podle tohoto nařízení by nemělo být dotčeno jiné právo umožňující zřízení jiných sandboxů, jejichž cílem je zajistit soulad s jiným právem, než je toto nařízení. Příslušné orgány odpovědné za tyto jiné regulační sandboxy by případně měly zvážit přínosy používání těchto sandboxů rovněž pro účely zajištění souladu systémů AI s tímto nařízením. Na základě dohody mezi příslušnými vnitrostátními orgány a účastníky regulačního sandboxu pro AI může být v rámci regulačního sandboxu pro AI rovněž prováděno a kontrolováno testování v reálných podmínkách.

(139)

Ciljevi regulatornih izoliranih okruženja za umjetnu inteligenciju trebali bi biti poticanje inovacija u području umjetne inteligencije uspostavom kontroliranog okruženja za eksperimentiranje i testiranje u fazi razvoja i prije stavljanja na tržište kako bi se osigurala usklađenost inovativnih UI sustava s ovom Uredbom i drugim relevantnim pravom Unije i nacionalnim pravom. Nadalje, regulatornim izoliranim okruženjima za umjetnu inteligenciju trebalo bi nastojati povećati pravnu sigurnost za inovatore, poboljšati nadzor koji provode nadležna tijela i njihovo razumijevanje mogućnosti, novih rizika i učinaka upotrebe umjetne inteligencije, olakšati regulatorno učenje za nadležna tijela i poduzeća, među ostalim radi budućih prilagodbi pravnog okvira, poduprijeti suradnju i razmjenu primjera najbolje prakse s tijelima uključenima u regulatorno izolirano okruženje za umjetnu inteligenciju te ubrzati pristup tržištima, među ostalim uklanjanjem zapreka za MSP-ove, uključujući start-up poduzeća. Regulatorna izolirana okruženja za umjetnu inteligenciju trebala bi biti široko dostupna u cijeloj Uniji, a posebnu pozornost trebalo bi posvetiti njihovoj pristupačnosti za MSP-ove, uključujući start-up poduzeća. Sudjelovanje u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju trebalo bi biti usmjereno na pitanja koja uzrokuju pravnu nesigurnost za dobavljače i potencijalne dobavljače u pogledu inovacija, eksperimentiranja s umjetnom inteligencijom u Uniji i doprinosa regulatornom učenju utemeljenom na dokazima. Nadzor UI sustava u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju stoga bi trebao obuhvaćati njihov razvoj, treniranje, testiranje i validaciju prije stavljanja tih sustava na tržište ili u upotrebu, kao i pojam i pojavu znatne izmjene koja bi mogla zahtijevati novi postupak ocjenjivanja sukladnosti. Ako se tijekom razvoja i testiranja takvih UI sustava uoče znatni rizici, ti bi se rizici trebali smanjiti na primjeren način, a ako to nije moguće, treba se prekinuti postupak razvoja i testiranja sve dok se oni ne smanje. Nacionalna nadležna tijela koja uspostavljaju regulatorna izolirana okruženja za umjetnu inteligenciju trebala bi prema potrebi surađivati s drugim relevantnim tijelima, među ostalim s tijelima koja nadziru zaštitu temeljnih prava, i mogla bi omogućiti sudjelovanje drugih aktera iz ekosustava umjetne inteligencije, kao što su nacionalne ili europske organizacije za normizaciju, prijavljena tijela, objekti za testiranje i eksperimentiranje, laboratoriji za istraživanje i eksperimentiranje, europski centri za digitalne inovacije i relevantne organizacije dionika i organizacije civilnog društva. Radi ujednačene provedbe u cijeloj Uniji i ekonomije razmjera, primjereno je uspostaviti zajednička pravila za primjenu regulatornih izoliranih okruženja za umjetnu inteligenciju i okvir za suradnju relevantnih tijela uključenih u nadzor izoliranih okruženja. Regulatornim izoliranim okruženjima za umjetnu inteligenciju uspostavljenima na temelju ove Uredbe ne bi se trebalo dovoditi u pitanje drugo pravo kojim se omogućuje uspostava drugih izoliranih okruženja u cilju osiguravanja usklađenosti s pravom koje nije ova Uredba. Relevantna nadležna tijela zadužena za ta druga regulatorna izolirana okruženja trebala bi prema potrebi razmotriti prednosti upotrebe tih izoliranih okruženja i za potrebe osiguravanja usklađenosti UI sustavâ s ovom Uredbom. Slijedom dogovora između nacionalnih nadležnih tijela i sudionikâ u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju testiranje u stvarnim uvjetima može se također provoditi i nadzirati u okviru regulatornog izoliranog okruženja za umjetnu inteligenciju.

(140)

Toto nařízení by mělo poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům v regulačním sandboxu pro AI poskytnout právní základ pro to, aby v rámci regulačního sandboxu pro AI mohli k vývoji určitých systémů AI ve veřejném zájmu použít osobní údaje shromážděné pro jiné účely, a to pouze za určitých podmínek, v souladu s čl. 6 odst. 4 a čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679 a s článkem 5, 6 a 10 nařízení (EU) 2018/1725, aniž je dotčen čl. 4 odst. 2 a článek 10 směrnice (EU) 2016/680. Nadále platí všechny ostatní povinnosti správců údajů a práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 a směrnice (EU) 2016/680. Toto nařízení by zejména nemělo poskytovat právní základ ve smyslu čl. 22 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/679 a čl. 24 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725. Poskytovatelé a potenciální poskytovatelé by v regulačních sandboxech pro AI by měli zajistit vhodné záruky a spolupracovat s příslušnými orgány, mimo jiné postupovat podle jejich pokynů a jednat rychle a v dobré víře, aby náležitě zmírnili veškerá zjištěná významná rizika pro bezpečnost, zdraví a základní práva, která v průběhu vývoje, testování a experimentování v rámci sandboxu případně vzniknou.

(140)

Ovom bi se Uredbom dobavljačima i potencijalnim dobavljačima u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju trebala osigurati pravna osnova za upotrebu osobnih podataka prikupljenih u druge svrhe za razvoj određenih UI sustava u javnom interesu u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju, samo pod određenim uvjetima, u skladu s člankom 6. stavkom 4. i člankom 9. stavkom 2. točkom (g) Uredbe (EU) 2016/679 i člancima 5., 6. i 10. Uredbe (EU) 2018/1725 te ne dovodeći u pitanje članak 4. stavak 2. i članak 10. Direktive (EU) 2016/680. I dalje se primjenjuju sve ostale obveze voditeljâ obrade podataka i prava ispitanikâ na temelju uredaba (EU) 2016/679 i (EU) 2018/1725 te Direktive (EU) 2016/680. Ovom Uredbom osobito se ne bi trebala osigurati pravna osnova u smislu članka 22. stavka 2. točke (b) Uredbe (EU) 2016/679 i članka 24. stavka 2. točke (b) Uredbe (EU) 2018/1725. Dobavljači i potencijalni dobavljači u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju trebali bi osigurati odgovarajuće zaštitne mjere i surađivati s nadležnim tijelima, među ostalim tako da slijede njihove smjernice i postupaju žurno i u dobroj vjeri kako bi se na primjeren način ublažili svi utvrđeni znatni rizici za sigurnost, zdravlje i temeljna prava koji mogu nastati tijekom razvoja, testiranja i eksperimentiranja u tom izoliranom okruženju.

(141)

V zájmu urychlení procesu vývoje vysoce rizikových systémů AI uvedených v příloze tohoto nařízení a jejich uvádění na trh je důležité, aby poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé těchto systémů mohli rovněž využívat zvláštního režimu pro testování těchto systémů v reálných podmínkách, aniž by se účastnili regulačního sandboxu pro AI. V takových případech, s ohledem na možné důsledky takového testování pro jednotlivce by však mělo být zajištěno, aby toto nařízení pro poskytovatele nebo potenciální poskytovatele zavedlo vhodné a dostatečné záruky a podmínky. Tyto záruky by měly mimo jiné zahrnovat požadavek na informovaný souhlas fyzických osob s účastí na testování v reálných podmínkách, s výjimkou vymáhání práva v případech, kdy by získání informovaného souhlasu bránilo testování systému AI. Souhlas subjektů údajů s účastí na takovém testování podle tohoto nařízení je odlišný od souhlasu subjektů údajů se zpracováním jejich osobních údajů podle příslušného práva v oblasti ochrany údajů, který jím není dotčen. Je rovněž důležité minimalizovat rizika a umožnit dohled ze strany příslušných orgánů, a proto požadovat, aby potenciální poskytovatelé předložili příslušnému orgánu dozoru nad trhem plán testování v reálných podmínkách, zaregistrovali testování ve specializovaných oddílech v databázi EU s výhradou určitých omezených výjimek, stanovili omezení doby, po kterou lze testování provádět, a vyžadovali další záruky pro osoby patřící do některé ze zranitelných skupin, jakož i písemnou dohodu vymezující úlohy a povinnosti potenciálních poskytovatelů a zavádějících subjektů a účinný dohled ze strany příslušných pracovníků zapojených do testování v reálném provozu. Dále je vhodné stanovit další záruky, které zajistí, aby predikce, doporučení nebo rozhodnutí systému AI mohly být účinně zrušeny a ignorovány a aby byly osobní údaje chráněny a vymazány, pokud subjekty odvolají svůj souhlas s účastí na testování, aniž by byla dotčena jejich práva jakožto subjektů údajů podle práva Unie o ochraně údajů. Pokud jde o předávání údajů, je rovněž vhodné předpokládat, že údaje shromážděné a zpracovávané pro účely testování v reálných podmínkách by měly být předávány do třetích zemí pouze v případě, že jsou zavedeny vhodné a použitelné záruky podle práva Unie, zejména v souladu se základy pro předávání osobních údajů podle práva Unie o ochraně údajů, zatímco pro neosobní údaje jsou zavedeny vhodné záruky v souladu s právem Unie, jako jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 (42) a (EU) 2023/2854 (43).

(141)

Kako bi se ubrzao proces razvoja i stavljanja na tržište visokorizičnih UI sustava navedenih u prilogu ovoj Uredbi, važno je da se dobavljači ili potencijalni dobavljači takvih sustava mogu služiti posebnim režimom za testiranje tih sustava u stvarnim uvjetima, bez sudjelovanja u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju. Međutim, u takvim slučajevima, uzimajući u obzir moguće posljedice takvog testiranja na pojedince, trebalo bi osigurati da se ovom Uredbom uvedu odgovarajuća i dostatna jamstva i uvjeti za dobavljače ili potencijalne dobavljače. Takva bi jamstva među ostalim trebala uključivati traženje informiranog pristanka fizičke osobe za sudjelovanje u testiranju u stvarnim uvjetima, uz iznimku tijela kaznenog progona ako bi traženje informiranog pristanka spriječilo testiranje UI sustava. Pristanak ispitanika za sudjelovanje u takvom testiranju na temelju ove Uredbe razlikuje se od privole ispitanika za obradu njihovih osobnih podataka na temelju relevantnog zakonodavstva o zaštiti podataka i njime se privola za obradu osobnih podataka ne dovodi u pitanje. Također je važno smanjiti rizike i omogućiti nadzor od strane nadležnih tijela te stoga zahtijevati od potencijalnih dobavljača da imaju plan testiranja u stvarnim uvjetima koji se podnosi nadležnom tijelu za nadzor tržišta, da registriraju testiranje u posebnim odjeljcima u bazi podataka EU-a podložno određenim ograničenim iznimkama, da utvrde ograničenja u pogledu razdoblja u kojem se testiranje može provesti i da zahtijevaju dodatne zaštitne mjere za osobe koje pripadaju određenim skupinama ranjivih osoba, kao i pisani sporazum kojim se utvrđuju uloge i odgovornosti potencijalnih dobavljača i subjekata koji uvode sustav te djelotvoran nadzor koji provodi nadležno osoblje uključeno u testiranje u stvarnim uvjetima. Nadalje, primjereno je predvidjeti dodatne zaštitne mjere kako bi se osiguralo da se predviđanja, preporuke ili odluke UI sustava mogu djelotvorno poništiti i zanemariti te da se osobni podaci zaštite i brišu ako ispitanici povuku svoj pristanak za sudjelovanje u testiranju, ne dovodeći u pitanje prava koja imaju kao ispitanici u skladu s pravom Unije o zaštiti podataka. Kad je riječ o prijenosu podataka, također je primjereno predvidjeti da bi se podaci prikupljeni i obrađeni u svrhu testiranja u stvarnim uvjetima trebali prenositi trećim zemljama samo ako se provode odgovarajuće i primjenjive zaštitne mjere na temelju prava Unije, posebno u skladu s osnovama za prijenos osobnih podataka na temelju prava Unije o zaštiti podataka, dok su za neosobne podatke uspostavljene odgovarajuće zaštitne mjere u skladu s pravom Unije, kao što su uredbe (EU) 2022/868 (42) i (EU) 2023/2854 (43) Europskog parlamenta i Vijeća.

(142)

V zájmu zajištění sociálně a environmentálně prospěšných výsledků AI se členské státy vybízejí, aby podporovaly a prosazovaly výzkum a vývoj řešení v oblasti AI, která sociálně a environmentálně prospěšné výsledky podporují, jako jsou řešení založená na AI, jejichž cílem je zvýšit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, řešit socioekonomické nerovnosti nebo plnit environmentální cíle, a aby za tímto účelem přidělily dostatečné zdroje, včetně veřejných a unijních finančních prostředků, a případně aby se zaměřily zejména na projekty, které sledují uvedené cíle, jsou-li splněna kritéria způsobilosti a výběru. Tyto projekty by měly být založeny na zásadě interdisciplinární spolupráce mezi vývojáři AI, odborníky na nerovnost a nediskriminaci, přístupnost, spotřebitelská, environmentální a digitální práva, jakož i akademickými pracovníky.

(142)

Kako bi se osiguralo da umjetna inteligencija dovede do društveno i okolišno korisnih ishoda, države članice potiču se da podupiru i promiču istraživanje i razvoj UI rješenja kojima se podupiru ishodi korisni za društvo i okoliš, kao što su rješenja koja se temelje na umjetnoj inteligenciji za povećanje pristupačnosti za osobe s invaliditetom, uklanjanje socioekonomskih nejednakosti ili postizanje okolišnih ciljeva dodjelom dostatnih sredstava, uključujući javno financiranje i financiranje sredstvima Unije, te, prema potrebi i pod uvjetom da su ispunjeni kriteriji prihvatljivosti i odabira, posebno uzimajući u obzir projekte kojima se nastoje ostvariti takvi ciljevi. Takvi bi se projekti trebali temeljiti na načelu interdisciplinarne suradnje među razvojnim programerima umjetne inteligencije, stručnjacima za nejednakost i nediskriminaciju, pristupačnost te potrošačka, okolišna i digitalna prava te akademskom zajednicom.

(143)

V zájmu podpory a ochrany inovací je důležité, aby byly obzvláště zohledněny zájmy malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, které jsou poskytovateli nebo zavádějícími subjekty systémů AI. Za tímto účelem by členské státy měly vyvíjet iniciativy zaměřené na tyto provozovatele, a to včetně zvyšování povědomí a informační komunikace. Členské státy by měly poskytnout malým a středním podnikům, včetně podniků začínajících, které mají sídlo nebo pobočku v Unii, přednostní přístup k regulačním sandboxům pro AI za předpokladu, že splňují podmínky způsobilosti a kritéria výběru, a aniž by bránily jiným poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům v přístupu k sandboxům za předpokladu, že jsou splněny stejné podmínky a kritéria. Členské státy by měly využít stávající kanály a případně vytvořit nové specializované kanály pro komunikaci s malými a středními podniky, včetně začínajících podniků, zavádějícími subjekty, dalšími inovátory a případně místními veřejnými orgány, aby podpořily malé a střední podniky v průběhu vývoje tím, že jim budou poskytovat pokyny a zodpovídat dotazy týkající se provádění tohoto nařízení. Tyto kanály by ve vhodných případech měly spolupracovat na vytváření synergií a zajištění jednotných pokynů pro malé a střední podniky, včetně podniků začínajících, a zavádějící subjekty. Členské státy by navíc měly usnadňovat účast malých a středních podniků a dalších příslušných zúčastněných stran na procesech rozvoje normalizace. Kromě toho by poskytovatelé měli při stanovování poplatků za posouzení shody oznámenými subjekty zohlednit zvláštní zájmy a potřeby poskytovatelů, kterými jsou malé a střední podniky včetně podniků začínajících. Komise by měla pravidelně posuzovat náklady malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, na certifikaci a dodržování předpisů, mimo jiné na základě transparentních konzultací, a měla by spolupracovat s členskými státy na snižování těchto nákladů. Značné náklady pro poskytovatele a další provozovatele, zejména jedná-li se o poskytovatele a provozovatele menšího rozsahu, mohou představovat například náklady na překlady související s povinnou dokumentací a s komunikací s úřady. Členské státy by případně měly zajistit, aby jedním z jazyků, který určí a přijmou pro účely dokumentace příslušných poskytovatelů a komunikace s provozovateli, byl jazyk, kterému obecně rozumí co nejvyšší počet přeshraničních zavádějících subjektů. Za účelem řešení specifických potřeb malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, by Komise měla na žádost rady poskytnout standardizované šablony pro oblasti, na něž se vztahuje toto nařízení. Kromě toho by Komise měla doplnit úsilí členských států tím, že všem poskytovatelům a zavádějícím subjektům poskytne jednotnou informační platformu se snadno použitelnými informacemi o tomto nařízení, uspořádá vhodné komunikační kampaně s cílem zvýšit povědomí o povinnostech vyplývajících z tohoto nařízení a vyhodnotí a podpoří sbližování osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek v souvislosti se systémy AI. K těmto podpůrným opatřením by měly mít přístup střední podniky, které donedávna splňovaly kritéria pro malé podniky ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (44), neboť tyto nové střední podniky mohou někdy postrádat právní zdroje a odbornou přípravu nezbytnou k zajištění řádného porozumění tomuto nařízení a jeho dodržování.

(143)

Kako bi se promicale i štitile inovacije, posebno je važno uzeti u obzir interese MSP-ova, među ostalima i start-up poduzeća, koji su dobavljači UI sustava ili subjekti koji ih uvode. U tom cilju bi države članice trebale osmisliti inicijative usmjerene na te operatere, među ostalim u pogledu podizanja svijesti i informiranja. Države članice trebale bi MSP-ovima, među ostalim i start-up poduzećima, koji imaju registrirano sjedište ili podružnicu u Uniji, osiguravati prioritetni pristup regulatornim izoliranim okruženjima za umjetnu inteligenciju, pod uvjetom da ispunjavaju uvjete prihvatljivosti i kriterije za odabir te da drugim dobavljačima i potencijalnim dobavljačima ne onemogućuju pristup izoliranim okruženjima pod uvjetom da su ispunjeni isti uvjeti i kriteriji. Države članice trebale bi se koristiti postojećim kanalima i, prema potrebi, uspostaviti nove namjenske kanale za komunikaciju s MSP-ovima, među ostalim i start-up poduzećima, subjektima koji uvode sustav, drugim inovatorima i, prema potrebi, lokalnim tijelima javne vlasti, radi podupiranja MSP-ova tijekom cijelog njihova razvoja pružanjem smjernica i odgovaranjem na upite o provedbi ove Uredbe. Prema potrebi, ti kanali trebali bi međusobno surađivati kako bi se stvorila sinergija i osigurala homogenost smjernica za MSP-ove, uključujući start-up poduzeća, i subjekte koji uvode sustav. Osim toga, države članice trebale bi olakšavati sudjelovanje MSP-ova i drugih relevantnih dionika u procesima razvoja normizacije. Usto, prijavljena tijela trebala bi uzeti u obzir posebne interese i potrebe dobavljača koji su MSP-ova, među ostalima i onih koji su start-up poduzeća,, kad određuju naknade za ocjenjivanje sukladnosti. Komisija bi s pomoću transparentnog savjetovanja trebala redovito ocjenjivati troškove certifikacije i usklađivanja za MSP-ove, među ostalima i za start-up poduzeća, te surađivati s državama članicama u cilju smanjenja takvih troškova. Na primjer, dobavljači i drugi operateri, posebno oni manji, mogu imati znatne troškove prijevoda obvezne dokumentacije i komunikacije s tijelima. Države članice trebale bi možda osigurati da jedan od jezika koji odrede i prihvaćaju za relevantnu dokumentaciju dobavljača i komunikaciju s operaterima bude jedan od jezika koji u velikoj mjeri razumije najveći mogući broj prekograničnih subjekata koji uvode sustav. Kako bi se odgovorilo na posebne potrebe MSP-ova, uključujući start-up poduzeća, Komisija bi na zahtjev Vijeća za umjetnu inteligenciju trebala osigurati standardizirane predloške za područja obuhvaćena ovom Uredbom. Osim toga, Komisija bi trebala dopuniti napore država članica osiguravanjem jedinstvene informacijske platforme koja pruža informacije o ovoj Uredbi jednostavne za upotrebu za sve dobavljače i subjekte koji uvode sustav, organiziranjem odgovarajućih komunikacijskih kampanja za podizanje svijesti o obvezama koje proizlaze iz ove Uredbe te evaluacijom i promicanjem konvergencije primjera najbolje prakse u postupcima javne nabave u vezi s UI sustavima. Srednja poduzeća koja su do nedavno ispunjavala uvjete za mala poduzeća u smislu Priloga Preporuci Komisije 2003/361/EZ (44) trebala bi imati pristup tim mjerama potpore jer tim novim srednjim poduzećima ponekad možda nedostaju pravni resursi i osposobljavanje potrebni za osiguravanje pravilnog razumijevanja i usklađenosti s ovom Uredbom.

(144)

Za účelem podpory a ochrany inovací by k dosažení cílů tohoto nařízení případně měly přispívat platforma AI na vyžádání, všechny příslušné unijní programy a projekty financování, jako je program Digitální Evropa a program Horizont Evropa, prováděné Komisí a členskými státy na unijní nebo vnitrostátní úrovni.

(144)

Kako bi se promicale i zaštitile inovacije, ostvarivanju ciljeva ove Uredbe trebalo bi, prema potrebi, doprinositi putem platforme za umjetnu inteligenciju na zahtjev i svih relevantnih programa i projekata za financiranje sredstvima Unije, poput programa Digitalna Europa i Obzor Europa, koje provode Komisija i države članice na razini Unije ili nacionalnoj razini.

(145)

K provádění tohoto nařízení s cílem minimalizovat rizika v oblasti provádění vyplývající z nedostatku věcných a odborných znalostí na trhu, jakož i usnadnit dodržování povinností poskytovatelů, zejména malých a středních podniků včetně podniků začínajících, a oznámených subjektů podle tohoto nařízení, by mohly potenciálně přispět platformy pro AI na vyžádání, evropská centra pro digitální inovace a zkušební a experimentální zařízení zřízená Komisí a členskými státy na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Platforma pro AI na vyžádání, evropská centra pro digitální inovace a zkušební a experimentální zařízení mohou v rámci svých úkolů a oblastí působnosti poskytovatelům a oznámeným subjektům poskytovat zejména technickou a vědeckou podporu.

(145)

Kako bi se rizici za provedbu koji proizlaze iz nedostatka znanja i iskustva na tržištu sveli na najmanju moguću mjeru i kako bi se dobavljačima, posebno MSP-ovima, uključujući start-up poduzeća, i prijavljenim tijelima olakšalo ispunjavanje obveza iz ove Uredbe, provedbi ove Uredbe trebalo bi doprinositi putem platforme za umjetnu inteligenciju na zahtjev, europskih centara za digitalne inovacije te centara za testiranje i eksperimentiranje koje uspostavljaju Komisija i države članice na razini Unije ili nacionalnoj razini. U okviru svoje misije i područja nadležnosti, platforma za umjetnu inteligenciju na zahtjev, europski centri za digitalne inovacije te centri za testiranje i eksperimentiranje mogu posebno pružati tehničku i znanstvenu potporu dobavljačima i prijavljenim tijelima.

(146)

Kromě toho je s ohledem na velmi malou velikost některých provozovatelů a v zájmu zajištění proporcionality, pokud jde o náklady na inovace, vhodné umožnit mikropodnikům, aby jednu z nejnákladnějších povinností, konkrétně zavedení systému řízení kvality, splnily zjednodušeným způsobem, který by snížil jejich administrativní zátěž a náklady, aniž by to ovlivnilo úroveň ochrany a potřebu splňovat požadavky na vysoce rizikové systémy AI. Komise by měla vypracovat pokyny pro upřesnění prvků systému řízení kvality, které mohou mikropodniky realizovat tímto zjednodušeným způsobem.

(146)

Nadalje, s obzirom na vrlo malenu veličinu pojedinih operatera i kako bi se osigurala proporcionalnost u pogledu troškova inovacija, primjereno je omogućiti mikropoduzećima da ispune jednu od najskupljih obveza, a to je uspostava sustava upravljanja kvalitetom, na pojednostavnjen način, čime bi se smanjili administrativno opterećenje i troškovi za ta poduzeća, a bez utjecaja na razinu zaštite i potrebu za usklađivanjem sa zahtjevima za visokorizične UI sustave. Komisija bi trebala izraditi smjernice za određivanje elemenata sustava upravljanja kvalitetom koje mikropoduzeća moraju ispuniti na taj pojednostavnjen način.

(147)

Je vhodné, aby Komise v maximální možné míře usnadnila přístup ke zkušebním a experimentálním zařízením orgánům, skupinám nebo laboratořím, které jsou zřízeny nebo akreditovány podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie a které plní úkoly v souvislosti s posuzováním shody produktů nebo zařízení, na něž se uvedené harmonizační právní předpisy Unie vztahují. To platí zejména pro odborné skupiny, odborné laboratoře a referenční laboratoře v oblasti zdravotnických prostředků podle nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746.

(147)

Primjereno je da Komisija olakša, u mjeri u kojoj je to moguće, pristup centrima za testiranje i eksperimentiranje tijelima, skupinama ili laboratorijima uspostavljenima ili akreditiranima na temelju bilo kojeg dijela zakonodavstva Unije o usklađivanju, a koji obavljaju zadaće u kontekstu postupaka ocjenjivanja sukladnosti proizvoda ili uređaja obuhvaćenih tim zakonodavstvom Unije o usklađivanju. To se posebno odnosi na stručne skupine, stručne laboratorije i referentne laboratorije u području medicinskih proizvoda na temelju uredaba (EU) 2017/745 i (EU) 2017/746.

(148)

Toto nařízení by mělo vytvořit rámec správy, který umožní koordinovat a podporovat uplatňování tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni, jakož i budovat kapacity na úrovni Unie a integrovat zúčastněné strany v oblasti AI. Účinné provádění a prosazování tohoto nařízení vyžaduje rámec správy, který umožní koordinaci a budování ústředních odborných znalostí na úrovni Unie. Úřad pro AI byl zřízen rozhodnutím Komise (45) a jeho úkolem je rozvíjet odborné znalosti a schopnosti Unie v oblasti AI a přispívat k provádění práva Unie v oblasti AI. Členské státy by měly usnadnit úkoly úřadu pro AI s cílem podpořit rozvoj odborných znalostí a schopností Unie na úrovni Unie a posílit fungování jednotného digitálního trhu. Kromě toho by měla být zřízena rada složená ze zástupců členských států, vědecká komise pro integraci vědecké obce a poradní fórum, které bude přispívat prostřednictvím zúčastněných stran k provádění tohoto nařízení na unijní a vnitrostátní úrovni. Rozvoj odborných znalostí a schopností Unie by měl rovněž zahrnovat využití stávajících zdrojů a odborných znalostí, zejména prostřednictvím synergií se strukturami vytvořenými v souvislosti s vymáháním jiného práva na úrovni Unie a synergií se souvisejícími iniciativami na úrovni Unie, jako je společný podnik EuroHPC a zkušební a experimentální zařízení pro AI v rámci programu Digitální Evropa.

(148)

Ovom bi se Uredbom trebao uspostaviti okvir upravljanja koji omogućuje i koordinaciju primjene ove Uredbe na nacionalnoj razini i potporu primjeni ove Uredbe na nacionalnoj razini, kao i izgradnju kapaciteta na razini Unije i integraciju dionika u području umjetne inteligencije. Za djelotvornu provedbu i izvršavanje ove Uredbe potreban je okvir upravljanja koji omogućuje koordinaciju i prikupljanje središnjeg stručnog znanja na razini Unije. Ured za umjetnu inteligenciju osnovan je Odlukom Komisije (45), a njegova je zadaća razvoj stručnog znanja i sposobnosti Unije u području umjetne inteligencije te doprinos provedbi prava Unije o umjetnoj inteligenciji. Države članice trebale bi olakšati zadaće Ureda za umjetnu inteligenciju kako bi se podržao razvoj stručnog znanja i sposobnosti Unije na razini Unije te ojačalo funkcioniranje jedinstvenog digitalnog tržišta. Nadalje, trebalo bi osnovati Vijeće za umjetnu inteligenciju koje se sastoji od predstavnika država članica, znanstveno povjerenstvo za integraciju znanstvene zajednice i savjetodavni forum za doprinos dionika provedbi ove Uredbe, na razini Unije i na nacionalnoj razini. Razvoj stručnog znanja i sposobnosti Unije trebao bi uključivati i iskorištavanje postojećih resursa i stručnog znanja, posebno putem sinergije sa strukturama uspostavljenima u kontekstu provedbe drugog prava i sinergije s povezanim inicijativama na razini Unije, kao što su Zajedničko poduzeće EuroHPC i objekti za testiranje i eksperimentiranje umjetne inteligencije u okviru programa Digitalna Europa.

(149)

V zájmu usnadnění hladkého, účinného a harmonizovaného provádění tohoto nařízení by měla být zřízena rada. Tato rada by měla odrážet různé zájmy ekosystému AI a měla by se skládat ze zástupců členských států. Tato rada by měla odpovídat za řadu poradenských úkolů, včetně vydávání stanovisek, doporučení, rad nebo příspěvků k pokynům v záležitostech souvisejících s prováděním tohoto nařízení, včetně otázek prosazování, technických specifikací nebo stávajících norem týkajících se požadavků stanovených v tomto nařízení a poskytování poradenství Komisi a členským státům a jejich vnitrostátních orgánům v konkrétních otázkách týkajících se AI. S cílem poskytnout členským státům určitou flexibilitu při jmenování svých zástupců do rady mohou být těmito zástupci jakékoli osoby patřící k veřejným subjektům, které by měly mít příslušné kompetence a pravomoci, aby usnadnily koordinaci na vnitrostátní úrovni a přispívaly k plnění úkolů rady. Rada by měla zřídit dvě stálé podskupiny, které by poskytovaly platformu pro spolupráci a výměnu mezi orgány dozoru nad trhem a oznamujícími orgány v otázkách týkajících se dozoru nad trhem a oznámených subjektů. Stálá podskupina pro dozor nad trhem by měla působit jako skupina pro správní spolupráci (ADCO) pro toto nařízení ve smyslu článku 30 nařízení (EU) 2019/1020. V souladu s článkem 33 uvedeného nařízení by Komise měla podporovat činnosti stálé podskupiny pro dozor nad trhem tím, že bude provádět hodnocení trhu nebo studie, zejména s cílem určit aspekty tohoto nařízení, které vyžadují zvláštní a naléhavou koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem. Rada může podle potřeby zřizovat další stálé nebo dočasné podskupiny pro účely zkoumání konkrétních otázek. Rada by měla rovněž případně spolupracovat s příslušnými subjekty Unie, skupinami odborníků a sítěmi působícími v oblasti příslušného práva Unie, zejména s těmi, které působí v oblasti příslušného práva Unie upravujícího data, digitální produkty a služby.

(149)

Kako bi se olakšala nesmetana, djelotvorna i usklađena provedba ove Uredbe, trebalo bi osnovati Vijeće za umjetnu inteligenciju. U Vijeću za umjetnu inteligenciju trebali bi se odražavati različiti interesi ekosustava umjetne inteligencije, a trebao bi biti sastavljen od predstavnika država članica. Vijeće za umjetnu inteligenciju trebalo bi biti odgovorno za niz savjetodavnih zadaća, uključujući davanje mišljenja, preporuka i savjeta ili doprinošenje smjernicama o pitanjima povezanima s provedbom ove Uredbe, među ostalim pitanjima izvršenja, tehničkim specifikacijama ili postojećim normama povezanima sa zahtjevima ove Uredbe, te za davanje savjeta Komisiji i državama članicama te njihovim nacionalnim nadležnim tijelima u vezi sa specifičnim pitanjima povezanima s umjetnom inteligencijom. Kako bi se državama članicama pružila određena fleksibilnost u vezi s imenovanjem njihovih predstavnika u Vijeće za umjetnu inteligenciju, ti predstavnici mogu biti sve osobe koje pripadaju javnim subjektima i koje bi trebale imati odgovarajuće nadležnosti i ovlasti za olakšavanje koordinacije na nacionalnoj razini i doprinošenje ostvarivanju zadaća Vijeća za umjetnu inteligenciju. Vijeće za umjetnu inteligenciju trebalo bi osnovati dvije stalne podskupine kako bi osigurao platformu za suradnju i razmjenu između tijelâ za nadzor tržišta i tijela koja provode prijavljivanje o pitanjima koja se odnose na nadzor tržišta odnosno na prijavljena tijela. Stalna podskupina za nadzor tržišta trebala bi djelovati kao skupina za administrativnu suradnju (ADCO) za ovu Uredbu u smislu članka 30. Uredbe (EU) 2019/1020. U skladu s člankom 33. te uredbe Komisija bi trebala podupirati aktivnosti stalne podskupine za nadzor tržišta provođenjem evaluacija ili studija tržišta, osobito u cilju utvrđivanja aspekata ove Uredbe koji zahtijevaju posebnu i hitnu koordinaciju među tijelima za nadzor tržišta. Vijeće za umjetnu inteligenciju prema potrebi može osnovati druge stalne ili privremene podskupine za razmatranje specifičnih pitanja. Vijeće za umjetnu inteligenciju također bi prema potrebi trebalo surađivati s relevantnim tijelima Unije, stručnim skupinama i mrežama koje djeluju u kontekstu relevantnog prava Unije, uključujući posebno one koje djeluju na temelju relevantnog prava Unije o podacima, digitalnim proizvodima i uslugama.

(150)

S cílem zajistit zapojení zúčastněných stran do provádění a uplatňování tohoto nařízení by mělo být zřízeno poradní fórum, které by poskytovalo poradenství a technické odborné znalosti radě a Komisi. Aby bylo zajištěno různorodé a vyvážené zastoupení zúčastněných stran mezi komerčními a nekomerčními zájmy, jakož i mezi středními a malými podniky a dalšími podniky v rámci kategorie komerčních zájmů, mělo by poradní fórum zahrnovat mimo jiné průmysl, začínající podniky, malé a střední podniky, akademickou obec, občanskou společnost, včetně sociálních partnerů, jakož i Agenturu pro základní práva, agenturu ENISA, Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI).

(150)

Kako bi se osiguralo sudjelovanje dionika u provedbi i primjeni ove Uredbe, trebalo bi uspostaviti savjetodavni forum radi savjetovanja Vijeća za umjetnu inteligenciju i Komisije i pružanja tehničkog stručnog znanja Vijeću za umjetnu inteligenciju i Komisiji. Kako bi se osigurala raznolika i uravnotežena zastupljenost dionika s komercijalnim i nekomercijalnim interesima te, unutar kategorije komercijalnih interesa, u pogledu MSP-ova i drugih poduzeća, savjetodavni forum trebao bi obuhvaćati, među ostalim, industriju, start-up poduzeća, MSP-ove, akademsku zajednicu, civilno društvo, uključujući socijalne partnere, kao i Agenciju za temeljna prava, ENISA-u, Europski odbor za normizaciju (CEN), Europski odbor za elektrotehničku normizaciju (CENELEC) i Europski institut za telekomunikacijske norme (ETSI).

(151)

Na podporu provádění a prosazování tohoto nařízení, zejména monitorovacích činností úřadu pro AI, pokud jde o obecné modely AI, by měla být zřízena vědecká komise složená z nezávislých odborníků. Nezávislí odborníci tvořící vědeckou komisi by měli být vybíráni na základě aktuálních vědeckých nebo technických odborných znalostí v oblasti AI a měli by plnit své úkoly nestranně, objektivně a zajišťovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů a činností. Aby bylo možné posílit vnitrostátní kapacity nezbytné pro účinné prosazování tohoto nařízení, měly by mít členské státy možnost požádat o podporu skupinu odborníků tvořících vědeckou komisi pro své činnosti v oblasti prosazování práva.

(151)

Kako bi se poduprli provedba i izvršavanje ove Uredbe, osobito aktivnosti praćenja koje provodi Ured za umjetnu inteligenciju u pogledu UI modelâ opće namjene, trebalo bi osnovati znanstveno povjerenstvo neovisnih stručnjaka. Neovisni stručnjaci koji čine znanstveno povjerenstvo trebali bi se birati na temelju najnovijeg znanstvenog ili tehničkog stručnog znanja u području umjetne inteligencije te bi trebali obavljati svoje zadaće nepristrano i objektivno te osigurati povjerljivost informacija i podataka dobivenih pri obavljanju svojih zadaća i aktivnosti. Kako bi se omogućilo jačanje nacionalnih kapaciteta potrebnih za djelotvorno izvršavanje ove Uredbe, države članice trebale bi za svoje aktivnosti izvršavanja moći zatražiti potporu skupine stručnjaka koji čine znanstveno povjerenstvo.

(152)

S cílem podpořit odpovídající prosazování, pokud jde o systémy AI, a posílit kapacity členských států by měly být zřízeny podpůrné struktury Unie pro testování AI, které by měly být členským státům zpřístupněny.

(152)

Kako bi se poduprlo odgovarajuće izvršavanje u vezi s UI sustavima i ojačali kapaciteti država članica, trebalo bi uspostaviti potporne strukture Unije za testiranje umjetne inteligencije i staviti ih na raspolaganje državama članicama.

(153)

Při uplatňování a prosazování tohoto nařízení hrají klíčovou roli členské státy. V tomto ohledu by měl každý členský stát určit alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem jako příslušné vnitrostátní orgány pro účely dohledu nad uplatňováním a prováděním tohoto nařízení. Členské státy mohou rozhodnout, že určí jakýkoli druh veřejného subjektu, který bude plnit úkoly příslušných vnitrostátních orgánů ve smyslu tohoto nařízení, v souladu s jejich specifickými vnitrostátními organizačními charakteristikami a potřebami. V zájmu zvýšení efektivity organizace na straně členských států a stanovení jednotného kontaktního místa pro veřejnost a další protistrany na úrovni členských států a Unie by měl každý členský stát určit orgán dozoru nad trhem, který bude působit jako jednotné kontaktní místo.

(153)

Države članice imaju ključnu ulogu u primjeni i izvršavanju ove Uredbe. Svaka bi država članica stoga trebala imenovati barem jedno tijelo koje provodi prijavljivanje i barem jedno tijelo za nadzor tržišta kao nacionalna nadležna tijela za potrebe nadziranja primjene i provedbe ove Uredbe. Države članice mogu odlučiti imenovati bilo koju vrstu javnog subjekta za obavljanje zadaća nacionalnih nadležnih tijela u smislu ove Uredbe, u skladu sa svojim posebnim nacionalnim organizacijskim karakteristikama i potrebama. Kako bi se povećala učinkovitost organizacije u državama članicama i uspostavila jedinstvena kontaktna točka za javne i druge partnere na razini država članica i na razini Unije, svaka bi država članica trebala imenovati tijelo za nadzor tržišta koje će djelovati kao jedinstvena kontaktna točka.

(154)

Příslušné vnitrostátní orgány by měly vykonávat své pravomoci nezávisle, nestranně a nezaujatě, aby chránily zásady objektivity svých činností a úkolů a zajistily uplatňování a provádění tohoto nařízení. Členové těchto orgánů by se měli zdržet jakéhokoli jednání neslučitelného s jejich povinnostmi a měli by podléhat pravidlům důvěrnosti podle tohoto nařízení.

(154)

Ta nacionalna nadležna tijela trebala bi izvršavati svoje ovlasti neovisno, objektivno i nepristrano kako bi zaštitila načela objektivnosti svojih aktivnosti i zadaća te osigurala primjenu i provedbu ove Uredbe. Članovi tih tijela trebali bi se suzdržati od svakog djelovanja koje nije u skladu s njihovim dužnostima te bi trebali podlijegati pravilima o povjerljivosti na temelju ove Uredbe.

(155)

Všichni poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI by měli mít zaveden systém monitorování po uvedení na trh s cílem zajistit, že budou schopni zohlednit zkušenosti s používáním vysoce rizikových systémů AI při zlepšování svých systémů a procesu návrhu a vývoje, případně že budou schopni včas přijmout veškerá případná nápravná opatření. Monitorování po uvedení na trh by mělo případně zahrnovat analýzu interakce s jinými systémy AI, včetně jiných zařízení a softwaru. Monitorování po uvedení na trh by se nemělo vztahovat na citlivé provozní údaje subjektů zavádějících systémy AI, které jsou donucovacími orgány. Tento systém je rovněž klíčovým předpokladem zajištění účinnějšího a včasnějšího řešení potenciálních rizik vyplývajících ze systémů AI, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále „učí“. Poskytovatelé by měli mít v této souvislosti rovněž povinnost zavést systém oznamování veškerých závažných incidentů, k nimž dojde v důsledku používání jejich systémů AI, příslušným orgánům, čímž se rozumí incident nebo porucha vedoucí k úmrtí nebo vážnému poškození zdraví, vážnému a nevratnému narušení řízení a provozu kritické infrastruktury, porušení povinností podle práva Unie, jejichž cílem je ochrana základních práv, nebo vážné škody na majetku nebo životním prostředí.

(155)

Kako bi se osiguralo da dobavljači visokorizičnih UI sustava mogu uzeti u obzir iskustvo stečeno korištenjem visokorizičnih UI sustava za poboljšanje svojih sustava te za proces dizajniranja i razvoja ili da mogu pravodobno poduzeti korektivne mjere, svi bi dobavljači trebali uspostaviti sustav praćenja nakon stavljanja na tržište. Ako je to relevantno, praćenje nakon stavljanja na tržište trebalo bi obuhvaćati analizu interakcije s drugim UI sustavima, uključujući druge uređaje i softver. Praćenje nakon stavljanja na tržište ne bi trebalo obuhvaćati osjetljive operativne podatke subjekata koji uvode sustav koji su tijela kaznenog progona. Taj je sustav ključan i za učinkovitije i pravodobnije poduzimanje mjera povezanih s mogućim rizicima od UI sustava koji „uče” i nakon što su stavljeni na tržište ili u upotrebu. U tom bi kontekstu od dobavljača trebalo također zahtijevati da uspostave sustav za prijavljivanje relevantnim tijelima svih ozbiljnih incidenata koji su posljedica korištenja njihovih UI sustava, odnosno incidenta ili neispravnosti koji dovode do smrti ili teške štete za zdravlje, ozbiljnih i nepovratnih poremećaja u upravljanju kritičnom infrastrukturom i njezinu radu, povreda obveza na temelju prava Unije namijenjenih zaštiti temeljnih prava ili teške štete za imovinu ili okoliš.

(156)

V zájmu zajištění náležitého a účinného vymáhání požadavků a povinností stanovených tímto nařízením, které představuje harmonizační právní předpis Unie, by se měl v plném rozsahu uplatňovat systém dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy stanovený nařízením (EU) 2019/1020. Orgány dozoru nad trhem určené podle tohoto nařízení by měly mít veškeré donucovací pravomoci stanovené v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2019/1020 a měly by vykonávat své pravomoci a plnit své povinnosti nezávisle, nestranně a nezaujatě. Ačkoli většina systémů AI nepodléhá zvláštním požadavkům a povinnostem podle tohoto nařízení, mohou orgány dozoru nad trhem přijmout opatření ve vztahu ke všem systémům AI, pokud představují riziko v souladu s tímto nařízením. Vzhledem ke zvláštní povaze orgánů, institucí a jiných subjektů Unie spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení je vhodné pro ně jmenovat jako příslušný orgán dozoru nad trhem evropského inspektora ochrany údajů. Tím by nemělo být dotčeno určení příslušných vnitrostátních orgánů členskými státy. Činnostmi v oblasti dozoru nad trhem by neměla být dotčena schopnost subjektů, nad nimiž je dozor vykonáván, plnit své úkoly nezávisle, pokud tuto nezávislost vyžaduje právo Unie.

(156)

Kako bi se osiguralo odgovarajuće i djelotvorno izvršavanje zahtjeva i obveza utvrđenih u ovoj Uredbi, koja je zakonodavstvo Unije o usklađivanju, u cijelosti bi se trebao primjenjivati sustav nadzora tržišta i sukladnosti proizvoda uspostavljen Uredbom (EU) 2019/1020. Tijela za nadzor tržišta imenovana na temelju ove Uredbe trebala bi imati sve ovlasti izvršavanja utvrđene u ovoj Uredbi i u Uredbi (EU) 2019/1020 i svoje bi ovlasti i dužnosti trebala izvršavati neovisno, objektivno i nepristrano. Iako većina UI sustava ne podliježe posebnim zahtjevima i obvezama na temelju ove Uredbe, tijela za nadzor tržišta mogu poduzeti mjere u vezi sa svim UI sustavima kada oni predstavljaju rizik u skladu s ovom Uredbom. Zbog specifične prirode institucija, agencija i tijela Unije obuhvaćenih područjem primjene ove Uredbe primjereno je za njih imenovati Europskog nadzornika za zaštitu podataka tijelom nadležnim za nadzor tržišta. Time se ne bi trebalo dovoditi u pitanje imenovanje nacionalnih nadležnih tijela koje provode države članice. Aktivnosti nadzora tržišta ne bi trebale utjecati na sposobnost nadziranih subjekata da neovisno obavljaju svoje zadaće kada se takva neovisnost zahtijeva pravom Unije.

(157)

Tímto nařízením nejsou dotčeny kompetence, úkoly, pravomoci a nezávislost příslušných vnitrostátních veřejných orgánů nebo subjektů veřejného sektoru, které dohlížejí na uplatňování práva Unie na ochranu základních práv, včetně orgánů pro rovné zacházení a úřadů pro ochranu osobních údajů. Pokud je to nutné pro výkon jejich pověření, tyto vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru by rovněž měly mít přístup k veškeré dokumentaci vytvořené podle tohoto nařízení. Měl by být stanoven zvláštní ochranný postup pro zajištění přiměřeného a včasného prosazování předpisů proti systémům AI, které představují riziko pro zdraví, bezpečnost a základní práva. Postup pro tyto systémy AI představující riziko by se měl vztahovat na vysoce rizikové systémy AI představující riziko, zakázané systémy, které byly uvedeny na trh nebo do provozu nebo používány v rozporu se zakázanými praktikami stanovenými v tomto nařízení, a na systémy AI, které byly dodány na trh v rozporu s požadavky na transparentnost stanovenými v tomto nařízení a představují riziko.

(157)

Ovom se Uredbom ne dovode u pitanje nadležnosti, zadaće, ovlasti i neovisnost relevantnih nacionalnih tijela javne vlasti ili javnih tijela koja nadziru primjenu prava Unije o zaštiti temeljnih prava, uključujući tijela za ravnopravnost i tijela za zaštitu podataka. Ako je to potrebno za njihov mandat, ta nacionalna tijela javne vlasti ili javna tijela trebala bi također imati pristup svoj dokumentaciji izrađenoj na temelju ove Uredbe. Trebalo bi utvrditi poseban zaštitni postupak kako bi se osiguralo adekvatno i pravodobno izvršavanje u pogledu UI sustava koji predstavljaju rizik za zdravlje, sigurnost i temeljna prava. Postupak za takve UI sustave koji predstavljaju rizik trebao bi se primjenjivati na visokorizične UI sustave koji predstavljaju rizik, zabranjene sustave koji su stavljeni na tržište, stavljeni u upotrebu ili se upotrebljavaju protivno odredbama o zabranjenim praksama iz ove Uredbe i na UI sustave koji su stavljeni na raspolaganje protivno odredbama o zahtjevima u pogledu transparentnosti iz ove Uredbe i koji predstavljaju rizik.

(158)

Právo Unie týkající se finančních služeb zahrnují pravidla a požadavky vnitřní správy a řízení rizik, které se vztahují na regulované finanční instituce v průběhu poskytování těchto služeb, včetně případů, kdy využívají systémy AI. V zájmu zajištění jednotného uplatňování a vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení a příslušných pravidel a požadavků právních předpisů Unie o finančních službách by měly být v rámci svých příslušných pravomocí jako příslušné orgány pro účely dohledu nad prováděním tohoto nařízení, včetně činností dozoru nad trhem ve vztahu k systémům AI poskytovaným nebo používaným finančními institucemi, které jsou předmětem regulace nebo dozoru, určeny příslušné orgány pro účely dohledu nad právními předpisy o finančních službách a jejich vymáhání, zejména příslušné orgány definované v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (46) a ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (47), 2009/138/ES (48), 2013/36/EU (49), 2014/17/EU (50) a (EU) 2016/97 (51), ledaže se členské státy rozhodnou ke splnění těchto úkolů dozoru nad trhem určit orgán jiný. Tyto příslušné orgány by měly mít veškeré pravomoci podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2019/1020, aby mohly prosazovat požadavky a povinnosti podle tohoto nařízení, včetně pravomoci provádět následné činnosti dozoru nad trhem, které mohou být případně začleněny do jejich stávajících mechanismů a postupů dohledu podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb. Je vhodné stanovit, že při jednání jakožto orgány dozoru nad trhem podle tohoto nařízení by vnitrostátní orgány odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi, na něž se vztahuje směrnice 2013/36/EU a které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (52), měly neprodleně podat Evropské centrální bance zprávu o veškerých informacích zjištěných v průběhu své činností v oblasti dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu podle uvedeného nařízení. V zájmu dalšího posílení souladu mezi tímto nařízením a pravidly platnými pro úvěrové instituce podléhající směrnici 2013/36/EU je rovněž vhodné začlenit některé procesní povinnosti poskytovatelů v souvislosti s řízením rizik, monitorováním po uvedení na trh a dokumentací do stávajících povinností a postupů podle směrnice 2013/36/EU. Aby nedocházelo k překrývání, je třeba počítat rovněž s omezenými výjimkami ve vztahu k systému řízení kvality poskytovatelů a k povinnosti monitorování uložené zavádějícím subjektům vysoce rizikových systémů AI v rozsahu, v jakém se vztahují na úvěrové instituce podléhající směrnici 2013/36/EU. Stejný režim by se měl vztahovat na pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové společnosti podle směrnice 2009/138/ES a na zprostředkovatele pojištění podle směrnice (EU) 2016/97 a na další typy finančních institucí, na něž se vztahují požadavky týkající se vnitřní správy, opatření nebo postupů zavedených podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb, aby byla zajištěna soudržnost a rovné zacházení ve finančním sektoru.

(158)

Pravo Unije o financijskim uslugama uključuje pravila i zahtjeve o unutarnjem upravljanju i upravljanju rizikom koji se primjenjuju na regulirane financijske institucije pri pružanju tih usluga, među ostalim kad upotrebljavaju UI sustave. Kako bi se osigurala dosljedna primjena i izvršavanje obveza iz ove Uredbe te relevantnih pravila i zahtjeva iz pravnih akata Unije o financijskim uslugama, nadležna tijela odgovorna za nadzor i izvršavanje tih pravnih akata, posebno nadležna tijela kako su definirana u Uredbi (EU) br. 575/2013 Europskog parlamenta i Vijeća (46) i direktivama 2008/48/EZ (47), 2009/138/EZ (48), 2013/36/EU (49), 2014/17/EU (50) i (EU) 2016/97 (51) Europskog parlamenta i Vijeća, trebala bi biti imenovana, u okviru vlastitih nadležnosti, nadležnim tijelima za potrebe nadziranja provedbe ove Uredbe, među ostalim i za aktivnosti nadzora tržišta, kad je riječ o UI sustavima koje pružaju ili upotrebljavaju financijske institucije koje su regulirane i pod nadzorom, osim ako države članice odluče za obavljanje tih zadaća nadzora tržišta imenovati drugo tijelo. Ta bi nadležna tijela trebala imati sve ovlasti na temelju ove Uredbe i Uredbe (EU) 2019/1020 za izvršavanje zahtjeva i obveza iz ove Uredbe, uključujući ovlasti za provođenje ex post aktivnosti nadzora tržišta koje se prema potrebi mogu integrirati u njihove postojeće nadzorne mehanizme i postupke na temelju relevantnog prava Unije o financijskim uslugama. Primjereno je predvidjeti da bi, kada djeluju kao tijela za nadzor tržišta na temelju ove Uredbe, nacionalna tijela odgovorna za nadziranje kreditnih institucija reguliranih Direktivom 2013/36/EU, koja sudjeluju u jedinstvenom nadzornom mehanizmu uspostavljenom Uredbom Vijeća (EU) br. 1024/2013 (52), trebala bez odgode izvijestiti Europsku središnju banku o svim informacijama utvrđenima tijekom njihovih aktivnosti nadzora tržišta koje bi mogle biti od interesa za zadaće bonitetnog nadzora Europske središnje banke navedene u toj uredbi. Kako bi se dodatno poboljšala usklađenost između ove Uredbe i pravila koja se primjenjuju na kreditne institucije regulirane Direktivom 2013/36/EU, također je primjereno integrirati neke od postupovnih obveza dobavljača povezanih s upravljanjem rizikom, praćenjem nakon stavljanja na tržište i vođenjem dokumentacije u postojeće obveze i postupke na temelju Direktive 2013/36/EU. Kako bi se izbjegla preklapanja, trebalo bi predvidjeti i ograničena odstupanja u pogledu sustava dobavljača za upravljanje kvalitetom i obveze praćenja za subjekte koji uvode visokorizične UI sustave u mjeri u kojoj se primjenjuju na kreditne institucije regulirane Direktivom 2013/36/EU. Isti bi se režim trebao primjenjivati na društva za osiguranje i reosiguranje i osigurateljne holdinge na temelju Direktive 2009/138/EZ i posrednike u osiguranju na temelju Direktive (EU) 2016/97 te na druge vrste financijskih institucija koje podliježu zahtjevima u pogledu unutarnjeg upravljanja, aranžmana ili postupaka uspostavljenih na temelju relevantnog prava Unije o financijskim uslugama kako bi se osigurala dosljednost i jednako postupanje u financijskom sektoru.

(159)

Každý orgán dozoru nad trhem pro vysoce rizikové systémy AI v oblasti biometriky, který je uveden v příloze tohoto nařízení, pokud jsou tyto systémy používány pro účely vymáhání práva, řízení migrace, azylu a kontroly hranic nebo pro účely výkonu spravedlnosti a demokratických procesů, by měl mít účinné vyšetřovací a nápravné pravomoci, včetně přinejmenším pravomoci získat přístup ke všem zpracovávaným osobním údajům a ke všem informacím nezbytným pro plnění svých úkolů. Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost vykonávat své pravomoci zcela nezávisle. Jakýmkoli omezením jejich přístupu k citlivým provozním údajům podle tohoto nařízení by neměly být dotčeny pravomoci, které jim byly svěřeny směrnicí (EU) 2016/680. Žádnou výjimkou z poskytování údajů vnitrostátním úřadům pro ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení by neměly být dotčeny stávající ani budoucí pravomoci těchto orgánů nad rámec tohoto nařízení.

(159)

Svako tijelo za nadzor tržišta za visokorizične UI sustave u području biometrije, kako je navedeno u prilogu ovoj Uredbi, u mjeri u kojoj se ti sustavi upotrebljavaju u svrhu kaznenog progona, migracija, azila i upravljanja nadzorom državne granice ili za sudovanje i demokratske procese, trebalo bi imati djelotvorne istražne i korektivne ovlasti, uključujući barem ovlast za dobivanje pristupa svim osobnim podacima koji se obrađuju i svim informacijama potrebnima za obavljanje svojih zadaća. Tijela za nadzor tržišta trebala bi moći izvršavati svoje ovlasti potpuno neovisno. Bilo kakvim ograničenjima njihova pristupa osjetljivim operativnim podacima na temelju ove Uredbe ne bi se trebale dovoditi u pitanje ovlasti koje su im dodijeljene Direktivom (EU) 2016/680. Nijedno isključenje otkrivanja podataka nacionalnim tijelima za zaštitu podataka na temelju ove Uredbe ne bi trebalo utjecati na aktualne ili buduće ovlasti tih tijela izvan područja primjene ove Uredbe.

(160)

Orgány dozoru nad trhem a Komise by měly mít možnost navrhovat společné činnosti, včetně společných šetření, prováděné orgány dozoru nad trhem nebo orgány dozoru nad trhem společně s Komisí, jejichž cílem je podporovat dodržování předpisů, zjišťovat nesoulad, zvyšovat povědomí a poskytovat pokyny v souvislosti s tímto nařízením, pokud jde o konkrétní kategorie vysoce rizikových systémů AI, u nichž se zjistí, že představují vážné riziko ve dvou nebo více členských státech. Společné činnosti na podporu dodržování předpisů by měly být prováděny v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2019/1020. Úřad pro AI by měl pro společná šetření poskytovat koordinační podporu.

(160)

Tijela za nadzor tržišta i Komisija trebali bi moći predložiti zajedničke aktivnosti, uključujući zajedničke istrage, koje trebaju provoditi tijela za nadzor tržišta ili tijela za nadzor tržišta zajedno s Komisijom, a čiji je cilj promicanje sukladnosti, utvrđivanje nesukladnosti, podizanje svijesti i pružanje smjernica u vezi s ovom Uredbom u pogledu specifičnih kategorija visokorizičnih UI sustava za koje je utvrđeno da predstavljaju ozbiljan rizik u dvjema ili više država članica. Zajedničke aktivnosti u cilju promicanja sukladnosti trebale bi se provoditi u skladu s člankom 9. Uredbe (EU) 2019/1020. Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi pružati koordinacijsku potporu za zajedničke istrage.

(161)

Je nezbytné vyjasnit povinnosti a pravomoci na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, pokud jde o systémy AI, které jsou založeny na obecných modelech AI. Aby se zabránilo překrývání pravomocí, pokud je systém AI založen na obecném modelu AI a daný model a systém poskytuje tentýž poskytovatel, měl by dohled probíhat na úrovni Unie prostřednictvím úřadu pro AI, který by za tímto účelem měl mít pravomoci orgánu dozoru nad trhem ve smyslu nařízení (EU) 2019/1020. Ve všech ostatních případech zůstávají za dohled nad systémy AI odpovědné vnitrostátní orgány dozoru nad trhem. V případě obecných systémů AI, které mohou zavádějící subjekty přímo používat alespoň k jednomu účelu, který je klasifikován jako vysoce rizikový, by však orgány dozoru nad trhem měly spolupracovat s úřadem pro AI na provádění hodnocení souladu a odpovídajícím způsobem informovat radu a další orgány dozoru nad trhem. Kromě toho by orgány dozoru nad trhem měly mít možnost požádat úřad pro AI o pomoc v případech, kdy určitý orgán dozoru nad trhem není schopen dokončit šetření týkající se konkrétního vysoce rizikového systému AI, protože nemá možnost získat přístup k určitým informacím týkajícím se obecného modelu AI, na němž je daný vysoce rizikový systém AI postaven. V takových případech by se měl obdobně použít postup týkající se vzájemné pomoci v přeshraničních případech podle kapitoly VI nařízení (EU) 2019/1020.

(161)

Potrebno je pojasniti odgovornosti i nadležnosti na razini Unije i na nacionalnoj razini u pogledu UI sustava koji se temelje na UI modelima opće namjene. Kako bi se izbjeglo preklapanje nadležnosti, ako se UI sustav temelji na UI modelu opće namjene, a model i sustav osigurava isti dobavljač, nadzor bi se trebao provoditi na razini Unije putem Ureda za umjetnu inteligenciju, koji bi u tu svrhu trebao imati ovlasti tijela za nadzor tržišta u smislu Uredbe (EU) 2019/1020. U svim ostalim slučajevima nacionalna tijela za nadzor tržišta i dalje su odgovorna za nadzor UI sustavâ. Međutim, kad je riječ o UI sustavima opće namjene koje subjekti koji uvode UI sustav mogu izravno upotrebljavati u barem jednu svrhu koja je klasificirana kao visokorizična, tijela za nadzor tržišta trebala bi surađivati s Uredom za umjetnu inteligenciju na provedbi evaluacija usklađenosti te o tome obavijestiti Vijeće za umjetnu inteligenciju i druga tijela za nadzor tržišta. Nadalje, tijela za nadzor tržišta trebala bi moći zatražiti pomoć od Ureda za umjetnu inteligenciju ako tijelo za nadzor tržišta ne može zaključiti istragu visokorizičnog UI sustava zbog toga što ne može pristupiti određenim informacijama povezanima s UI modelom opće namjene na kojem je izgrađen visokorizični UI sustav. U takvim bi se slučajevima postupak u pogledu uzajamne pomoći u prekograničnim slučajevima iz poglavlja VI. Uredbe (EU) 2019/1020 trebao primjenjivati mutatis mutandis.

(162)

V zájmu co nejlepšího využití centralizovaných odborných znalostí a synergií Unie na úrovni Unie by pravomoci dohledu nad povinnostmi poskytovatelů obecných modelů AI a jejich vymáhání měly být v pravomoci Komise. Úřad pro AI by měl mít možnost provádět veškerá nezbytná opatření ke sledování účinného provádění tohoto nařízení, pokud jde o obecné modely AI. Měl by mít možnost vyšetřovat případná porušení pravidel pro poskytovatele obecných modelů AI, a to jak z vlastního podnětu, tak na základě výsledků svých monitorovacích činností nebo na žádost orgánů dozoru nad trhem v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení. V zájmu podpory účinného sledování ze strany úřadu pro AI by měl tento úřad stanovit možnost, aby navazující poskytovatelé podávali stížnosti na možná porušení pravidel týkajících se poskytovatelů obecných modelů a systémů AI.

(162)

Kako bi se na razini Unije na najbolji način iskoristilo centralizirano stručno znanje i sinergija Unije, ovlasti nadzora i izvršavanja obveza dobavljača UI modela opće namjene trebale bi biti u nadležnosti Komisije.. Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi moći provoditi sve potrebne mjere za praćenje djelotvorne provedbe ove Uredbe u pogledu UI modela opće namjene. Trebao bi moći istražiti moguće povrede pravila o dobavljačima UI modela opće namjene na vlastitu inicijativu, na temelju rezultata svojih aktivnosti praćenja ili na zahtjev tijelâ za nadzor tržišta u skladu s uvjetima utvrđenima u ovoj Uredbi. Kako bi se poduprlo djelotvorno praćenje koje provodi Ured za umjetnu inteligenciju, trebalo bi predvidjeti mogućnost da dobavljači niže u lancu podnose pritužbe o mogućim povredama pravila o dobavljačima UI modelâ i sustavâ opće namjene.

(163)

S cílem doplnit systémy správy pro obecné modely AI by vědecká komise měla podporovat monitorovací činnosti úřadu pro AI a v některých případech může úřadu pro AI poskytovat kvalifikované výstrahy, které povedou k následným opatřením, jako jsou šetření. Tak by tomu mělo být v případě, kdy má vědecká komise důvod se domnívat, že obecný model AI představuje konkrétní a identifikovatelné riziko na úrovni Unie. Dále by tomu tak mělo být v případě, kdy má vědecká komise důvod se domnívat, že obecný model AI splňuje kritéria, která by vedla ke klasifikaci modelu AI jako obecného modelu AI se systémovým rizikem. Aby vědecká komise měla k dispozici informace nezbytné pro plnění těchto úkolů, měl by existovat mechanismus, na jehož základě může vědecká komise požádat Komisi, aby si vyžádala dokumentaci nebo informace od poskytovatele.

(163)

Kako bi se dopunili sustavi upravljanja za UI modele opće namjene, znanstveno povjerenstvo trebalo bi podupirati aktivnosti praćenja koje provodi Ured za umjetnu inteligenciju i može, u određenim slučajevima, Uredu za umjetnu inteligenciju dostaviti kvalificirana upozorenja kojima se pokreću daljnje mjere, kao što su istrage. To bi trebao biti slučaj kada znanstveno povjerenstvo ima razloga sumnjati da UI model opće namjene predstavlja konkretan i utvrdiv rizik na razini Unije. Nadalje, to bi trebao biti slučaj kada znanstveno povjerenstvo ima razloga sumnjati da UI model opće namjene ispunjava kriterije koji bi doveli do toga da ga se klasificira kao UI model opće namjene sa sistemskim rizikom. Kako bi znanstveno povjerenstvo dobilo informacije potrebne za obavljanje tih zadaća, trebao bi postojati mehanizam kojim ono može zatražiti od Komisije da od dobavljača zatraži dokumentaciju ili informacije.

(164)

Úřad pro AI by měl mít možnost přijímat nezbytná opatření ke sledování účinného provádění a dodržování povinností poskytovatelů obecných modelů AI stanovených v tomto nařízení. Úřad pro AI by měl mít možnost vyšetřovat případná porušení v souladu s pravomocemi stanovenými v tomto nařízení, mimo jiné si vyžádat dokumentaci a informace, provádět hodnocení a vyžádat si opatření od poskytovatelů obecných modelů AI. Při provádění hodnocení a za účelem využití nezávislých odborných znalostí by měl mít úřad pro AI možnost zapojit nezávislé odborníky, aby prováděli hodnocení jeho jménem. Dodržování povinností by mělo být vymahatelné mimo jiné prostřednictvím žádostí o přijetí vhodných opatření, včetně opatření ke zmírnění rizik v případě zjištěných systémových rizik, jakož i prostřednictvím omezení dodávání daného modelu na trh nebo jeho stažení z trhu či z oběhu. Měla by existovat záruka spočívající v tom, že by poskytovatelé obecných modelů AI disponovali, v případě potřeby nad rámec procesních práv stanovených v tomto nařízení, procesními právy stanovenými v článku 18 nařízení (EU) 2019/1020, která by se měla použít obdobně, aniž jsou dotčena konkrétnější procesní práva stanovená tímto nařízením.

(164)

Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi moći poduzeti potrebne mjere za praćenje djelotvorne provedbe i ispunjavanja obveza dobavljača UI modelâ opće namjene koje su utvrđene u ovoj Uredbi. Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi moći istražiti moguće povrede u skladu s ovlastima predviđenima u ovoj Uredbi, među ostalim traženjem dokumentacije i informacija, provođenjem evaluacija i zahtijevanjem od dobavljača UI modela opće namjene da provede mjere. Kako bi se iskoristilo neovisno stručno znanje, pri provedbi evaluacija Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi moći uključiti neovisne stručnjake da provedu evaluacije u njegovo ime. Usklađenost s obvezama trebala bi biti izvršiva, među ostalim, s pomoću zahtjevâ za poduzimanje odgovarajućih mjera, među ostalim i mjera za ublažavanje rizika u slučaju utvrđenih sistemskih rizika, kao i ograničavanja stavljanja na raspolaganje na tržištu, povlačenja ili opoziva modela. Kao zaštitna mjera, ako je to potrebno izvan okvira postupovnih prava predviđenih u ovoj Uredbi, dobavljači UI modela opće namjene trebali bi imati postupovna prava predviđena u članku 18. Uredbe (EU) 2019/1020, koji bi se trebao primjenjivati mutatis mutandis, ne dovodeći u pitanje specifičnija postupovna prava predviđena ovom Uredbom.

(165)

Vývoj systémů AI s výjimkou vysoce rizikových systémů AI v souladu s požadavky tohoto nařízení může vést k rozsáhlejšímu zavádění etické a důvěryhodné AI v Unii. Poskytovatelé systémů AI, které nejsou vysoce rizikové, by měli být vybízeni k vytváření kodexů chování, včetně souvisejících mechanismů správy, určených k podpoře dobrovolného uplatňování některých nebo veškerých povinných požadavků platných pro vysoce rizikové systémy AI, přizpůsobených zamýšlenému účelu systémů a nižšímu souvisejícímu riziku a s přihlédnutím k dostupným technickým řešením a osvědčeným postupům v odvětví, jako jsou modely a datové karty. Poskytovatelé a případně subjekty zavádějící veškeré vysoce rizikové či nerizikové systémy AI a modely AI by také měli být povzbuzováni k tomu, aby dobrovolně uplatňovali další požadavky týkající se například prvků etických pokynů Unie pro zajištění důvěryhodnosti AI, udržitelnosti životního prostředí, opatření týkajících se gramotnosti v oblasti AI, inkluzivního a rozmanitého návrhu a vývoje systémů AI, včetně pozornosti věnované zranitelným osobám a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, účasti zúčastněných stran, případně se zapojením příslušných zúčastněných stran, jako jsou podniky a organizace občanské společnosti, akademická obec, výzkumné organizace, odbory a organizace na ochranu spotřebitelů do návrhu a vývoje systémů AI a rozmanitosti vývojových týmů, včetně genderové vyváženosti. Aby se zajistila účinnost dobrovolných kodexů chování, měly by být založeny na jasných cílech a klíčových ukazatelích výkonnosti pro měření plnění těchto cílů. Měly by být rovněž vypracovány inkluzivním způsobem případně se zapojením příslušných zúčastněných stran, jako jsou podniky a organizace občanské společnosti, akademická obec, výzkumné organizace, odbory a organizace na ochranu spotřebitelů. Komise může vyvíjet iniciativy, včetně iniciativ odvětvové povahy, s cílem usnadnit snižování technických překážek bránících přeshraniční výměně dat pro účely rozvoje AI, a to i ohledně infrastruktury pro přístup k datům a sémantické a technické interoperability různých druhů dat.

(165)

Razvoj UI sustava koji nisu visokorizični u skladu sa zahtjevima ove Uredbe može dovesti do šire primjene etične i pouzdane umjetne inteligencije u Uniji. Dobavljače UI sustava koji nisu visokorizični trebalo bi poticati na izradu kodeksâ ponašanja, uključujući povezane mehanizme upravljanja, namijenjenih poticanju dobrovoljne primjene nekih ili svih obveznih zahtjeva koji se primjenjuju na visokorizične UI sustave, prilagođenih namjeni sustava i manjem riziku te uzimajući u obzir dostupna tehnička rješenja i najbolje industrijske prakse kao što su kartice modela i podatkovne kartice. Dobavljače i, prema potrebi, subjekte koji uvode sve UI sustave, bez obzira na to jesu li visokorizični, i UI modele trebalo bi također poticati da dobrovoljno primjenjuju dodatne zahtjeve koji se odnose, na primjer, na elemente Etičkih smjernica Unije za pouzdanu umjetnu inteligenciju, okolišnu održivost, mjere pismenosti u području umjetne inteligencije, uključiv i raznolik dizajn i razvoj UI sustava, uključujući usmjeravanje pozornosti na ranjive osobe i pristupačnost za osobe s invaliditetom, sudjelovanje dionika uz uključenost, prema potrebi, relevantnih dionika kao što su poduzeća i organizacije civilnog društva, akademska zajednica, istraživačke organizacije, sindikati i organizacije za zaštitu potrošača u dizajnu i razvoju UI sustava te raznolikost razvojnih timova, uključujući ravnotežu spolova. Kako bi se osigurala djelotvornost dobrovoljnih kodeksa ponašanja, oni bi se trebali temeljiti na jasnim ciljevima i ključnim pokazateljima uspješnosti za mjerenje ostvarenja tih ciljeva. Trebalo bi ih također razvijati na uključiv način, prema potrebi, uz sudjelovanje relevantnih dionika kao što su poduzeća i organizacije civilnog društva, akademska zajednica, istraživačke organizacije, sindikati i organizacije za zaštitu potrošača. Komisija može osmisliti inicijative, među ostalim na sektorskoj razini, za olakšavanje smanjivanja tehničkih zapreka prekograničnoj razmjeni podataka u svrhu razvoja umjetne inteligencije, među ostalim i u području infrastrukture za pristup podacima te semantičke i tehničke interoperabilnosti različitih vrsta podataka.

(166)

Je důležité, aby systémy AI související s produkty, které podle tohoto nařízení nejsou vysoce rizikové, a proto nemusí splňovat požadavky, které jsou stanoveny pro vysoce rizikové systémy AI, byly při uvedení na trh nebo do provozu přesto bezpečné. Jako záchranná síť pro přispění k tomuto cíli by se uplatnila nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 (53).

(166)

Važno je da UI sustavi povezani s proizvodima koji nisu visokorizični u skladu s ovom Uredbom te stoga ne moraju ispunjavati zahtjeve utvrđene za visokorizične UI sustave ipak budu sigurni kad se stavljaju na tržište ili u upotrebu. Kako bi se doprinijelo tom cilju, Uredba (EU) 2023/988 Europskog parlamenta i Vijeća (53) primjenjivala bi se kao sigurnosni mehanizam.

(167)

V zájmu zajištění důvěryhodné a konstruktivní spolupráce příslušných orgánů na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by měly všechny strany zapojené do uplatňování tohoto nařízení respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů, v souladu s unijním a vnitrostátním právem. Své úkoly a činnosti by měly vykonávat tak, aby chránily zejména práva duševního vlastnictví, důvěrné obchodní informace a obchodní tajemství, účinné provádění tohoto nařízení, veřejné a národní bezpečnostní zájmy, integritu trestního a správního řízení a integritu utajovaných informací.

(167)

Kako bi se osigurala pouzdana i konstruktivna suradnja nadležnih tijela na razini Unije i na nacionalnoj razini, sve strane uključene u primjenu ove Uredbe trebale bi poštovati povjerljivost informacija i podataka prikupljenih pri obavljanju svojih zadaća, u skladu s pravom Unije ili nacionalnim pravom. Svoje zadaće i aktivnosti trebale bi obavljati tako da osobito štite prava intelektualnog vlasništva, povjerljive poslovne informacije i poslovne tajne, djelotvornu provedbu ove Uredbe, javne i nacionalne sigurnosne interese, integritet kaznenih i upravnih postupaka te integritet klasificiranih podataka.

(168)

Dodržování tohoto nařízení by mělo být vymahatelné ukládáním sankcí a jiných donucovacích opatření. Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla ustanovení tohoto nařízení prováděna, a to i stanovením účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za jejich porušení a dodržováním zásady ne bis in idem. Za účelem posílení a harmonizace správních sankcí za porušení tohoto nařízení by měly být stanoveny horní hranice pro stanovení správních pokut za určitá konkrétní porušení. Při posuzování výše pokut by členské státy měly v každém jednotlivém případě zohlednit všechny relevantní okolnosti konkrétní situace, s náležitým ohledem zejména na povahu, závažnost a dobu trvání protiprávního jednání a jeho důsledků a na velikost poskytovatele, zejména pokud je poskytovatelem malý nebo střední podnik nebo začínající podnik. Evropský inspektor ochrany údajů by měl být oprávněn ukládat pokuty orgánům, institucím a subjektům Unie spadajícím do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(168)

Usklađenost s ovom Uredbom trebala bi biti izvršiva izricanjem sankcija i drugih mjera izvršavanja. Države članice trebale bi poduzeti sve mjere potrebne za osiguravanje provedbe odredaba ove Uredbe, među ostalim utvrđivanjem učinkovitih, proporcionalnih i odvraćajućih sankcija za povrede tih odredaba, i za poštovanje načela ne bis in idem. Kako bi se postrožile i uskladile upravne sankcije za povrede ove Uredbe, trebalo bi utvrditi gornje granice za određivanje upravnih novčanih kazni za određene specifične povrede. Pri procjeni iznosa novčanih kazni države članice trebale bi u svakom pojedinačnom slučaju uzeti u obzir sve relevantne okolnosti specifične situacije, posebno uzimajući u obzir prirodu, težinu i trajanje povrede i njezine posljedice te veličinu dobavljača, posebno ako je dobavljač MSP, uključujući start-up poduzeće. Europski nadzornik za zaštitu podataka trebao bi imati ovlast izreći novčane kazne institucijama, agencijama i tijelima Unije obuhvaćenima područjem primjene ove Uredbe.

(169)

Dodržování povinností uložených poskytovatelům obecných modelů AI podle tohoto nařízení by mělo být vymahatelné mimo jiné prostřednictvím pokut. Za tímto účelem by měly být rovněž stanoveny přiměřené úrovně pokut za porušení těchto povinností, včetně nedodržení opatření požadovaných Komisí v souladu s tímto nařízením, s výhradou přiměřených promlčecích lhůt v souladu se zásadou proporcionality. Všechna rozhodnutí přijatá Komisí podle tohoto nařízení podléhají v souladu se Smlouvou o fungování EU přezkumu Soudním dvorem Evropské unie, včetně neomezené jurisdikce Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k sankcím podle článku 261 Smlouvy o fungování EU.

(169)

Usklađenost s obvezama dobavljačâ UI modelâ opće namjene koje su propisane na temelju ove Uredbe trebala bi biti izvršiva, među ostalim, novčanim kaznama. U tu bi svrhu također trebalo utvrditi odgovarajuće razine novčanih kazni za povrede tih obveza, uključujući nepoštovanje mjera koje je Komisija zatražila u skladu s ovom Uredbom, podložno odgovarajućim rokovima zastare u skladu s načelom proporcionalnosti. Sve odluke koje Komisija donosi na temelju ove Uredbe podliježu postupku preispitivanja pred Sudom Europske unije u skladu s UFEU-om, među ostalim i neograničenoj nadležnosti Suda u pogledu sankcija u skladu s člankom 261. UFEU-a.

(170)

Unijní a vnitrostátní právo již poskytují účinné prostředky ochrany fyzickým a právnickým osobám, jejichž práva a svobody jsou používáním systémů AI nepříznivě ovlivněny. Aniž jsou tyto prostředky ochrany dotčeny, měla by být každá fyzická nebo právnická osoba, která má důvod se domnívat, že došlo k porušení tohoto nařízení, oprávněna podat stížnost příslušnému orgánu dozoru nad trhem.

(170)

Pravom Unije i nacionalnim pravom već su predviđena djelotvorna pravna sredstva za fizičke i pravne osobe na čija prava i slobode negativno utječe upotreba UI sustavâ. Ne dovodeći u pitanje ta pravna sredstva, svaka fizička ili pravna osoba koja ima razloga smatrati da je došlo do povrede ove Uredbe trebala bi imati pravo podnijeti pritužbu relevantnom tijelu za nadzor tržišta.

(171)

Dotčené osoby by měly mít právo obdržet vysvětlení, pokud je rozhodnutí zavádějícího subjektu založeno především na výstupech z určitých vysoce rizikových systémů AI, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, a pokud toto rozhodnutí má právní účinky nebo se jich podobně významně dotýká způsobem, který podle jejich názoru má nepříznivý dopad na jejich zdraví, bezpečnost nebo základní práva. Toto vysvětlení by mělo být jasné a smysluplné a mělo by poskytnout základ, na němž mohou dotčené osoby vykonávat svá práva. Právo na vysvětlení by se nemělo vztahovat na používání systémů AI, pro něž vyplývají výjimky nebo omezení z unijního nebo vnitrostátního práva, a mělo by se uplatňovat pouze v rozsahu, v jakém toto právo není již stanoveno právem Unie.

(171)

Zahvaćene osobe trebale bi imati pravo dobiti objašnjenje ako se odluka subjekta koji uvodi sustav uglavnom temelji na izlaznim rezultatima iz određenih visokorizičnih UI sustava obuhvaćenih područjem primjene ove Uredbe i ako ta odluka proizvodi pravne učinke ili na sličan način znatno utječe na te osobe na način za koji smatraju da ima negativan učinak na njihovo zdravlje, sigurnost ili temeljna prava. To bi objašnjenje trebalo biti jasno i smisleno te bi trebalo biti osnova koja omogućuje zahvaćenim osobama da ostvare svoja prava. Pravo na dobivanje objašnjenja ne bi se trebalo primjenjivati na upotrebu UI sustava za koje iznimke ili ograničenja proizlaze iz prava Unije ili nacionalnog prava i trebalo bi se primjenjivati samo u mjeri u kojoj to pravo već nije predviđeno pravom Unije.

(172)

Osoby jednající jako oznamovatelé porušení tohoto nařízení by měly být chráněny právem Unie. Oznamování porušení tohoto nařízení a ochrana osob oznamujících taková porušení by se proto mělo řídit směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (54).

(172)

Osobe koje djeluju kao zviždači u vezi s povredama ove Uredbe trebale bi biti zaštićene pravom Unije. Direktiva (EU) 2019/1937 Europskog parlamenta i Vijeća (54) stoga bi se trebala primjenjivati na prijavljivanje povreda ove Uredbe i na zaštitu osoba koje prijavljuju te povrede.

(173)

Aby bylo zajištěno, že v případě potřeby bude možné regulační rámec upravit, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu podmínek, za nichž systém AI nemá být nepovažován za vysoce rizikový, seznamu vysoce rizikových systémů AI, ustanovení týkajících se technické dokumentace, obsahu EU prohlášení o shodě, ustanovení týkajících se postupů posuzování shody a ustanovení zavádějících vysoce rizikové systémy AI, na které by se měl vztahovat postup posuzování shody založený na posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace, prahových hodnot, referenčních hodnot a ukazatelů, mimo jiné doplněním těchto referenčních hodnot a ukazatelů, pravidel pro klasifikaci obecných modelů AI se systémovým rizikem, kritérií pro určení obecných modelů AI se systémovým rizikem, technické dokumentace pro poskytovatele obecných modelů AI a informací o transparentnosti pro poskytovatele obecných modelů AI. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (55). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(173)

Kako bi se osiguralo da se regulatorni okvir može prilagođavati ako je to potrebno, Komisiji bi trebalo delegirati ovlast za donošenje akata u skladu s člankom 290. UFEU-a radi izmjene uvjeta na temelju kojih se UI sustav ne treba smatrati visokorizičnim, popisa visokorizičnih UI sustava, odredaba o tehničkoj dokumentaciji, sadržaja EU izjave o sukladnosti, odredaba o postupcima ocjenjivanja sukladnosti, odredaba kojima se utvrđuju visokorizični UI sustavi na koje bi se trebao primjenjivati postupak ocjenjivanja sukladnosti na temelju ocjene sustava upravljanja kvalitetom i ocjene tehničke dokumentacije, praga, referentnih vrijednosti i pokazatelja, među ostalim dopunjavanjem tih referentnih vrijednosti i pokazatelja, u pravilima za klasifikaciju UI modela opće namjene sa sistemskim rizikom, kriterija za određivanje UI modela opće namjene sa sistemskim rizikom, tehničke dokumentacije za dobavljače UI modela opće namjene i informacija o transparentnosti za dobavljače UI modela opće namjene. Posebno je važno da Komisija tijekom svojeg pripremnog rada provede odgovarajuća savjetovanja, uključujući ona na razini stručnjaka, te da se ta savjetovanja provedu u skladu s načelima utvrđenima u Međuinstitucijskom sporazumu o boljoj izradi zakonodavstva od 13. travnja 2016. (55). Osobito, s ciljem osiguravanja ravnopravnog sudjelovanja u pripremi delegiranih akata, Europski parlament i Vijeće primaju sve dokumente istodobno kada i stručnjaci iz država članica te njihovi stručnjaci sustavno imaju pristup sastancima stručnih skupina Komisije koji se odnose na pripremu delegiranih akata.

(174)

Vzhledem k rychlému technologickému vývoji a technickým odborným znalostem potřebným pro účinné uplatňování tohoto nařízení by Komise měla toto nařízení vyhodnotit a přezkoumat do 2. srpna 2029 a poté každé čtyři roky a podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Dále by Komise měla s ohledem na důsledky pro oblast působnosti tohoto nařízení jednou ročně provést posouzení potřeby změnit seznam vysoce rizikových systémů AI a seznam zakázaných postupů. Kromě toho by Komise měla do 2. srpna 2028 a poté každé čtyři roky vyhodnotit potřebu změnit seznam nadpisů vysoce rizikových oblastí v příloze tohoto nařízení, systémy AI spadající do oblasti působnosti povinností v oblasti transparentnosti, účinnost systému dohledu a správy a pokrok ve vývoji produktů normalizace pro energeticky účinný vývoj obecných modelů AI, včetně potřeby dalších opatření nebo kroků, a podat o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Do 2. srpna 2028 a poté každé tři roky by Komise měla zhodnotit dopad a účinnost dobrovolných kodexů chování, které mají podpořit uplatňování požadavků stanovených pro vysoce rizikové systémy AI v případě jiných než vysoce rizikových systémů AI a případně dalších požadavků na takovéto systémy AI.

(174)

S obzirom na brz tehnološki razvoj i tehničko stručno znanje koje je potrebno za djelotvornu primjenu ove Uredbe, Komisija bi trebala evaluirati i preispitati ovu Uredbu do 2. kolovoza 2029. i svake četiri godine nakon toga te o tome izvijestiti Europski parlament i Vijeće. Osim toga, uzimajući u obzir posljedice za područje primjene ove Uredbe, Komisija bi jednom godišnje trebala provesti procjenu potrebe za izmjenom popisa visokorizičnih UI sustava i popisa zabranjenih praksi. Nadalje, do 2. kolovoza 2028. i svake četiri godine nakon toga Komisija bi trebala evaluirati potrebu za izmjenom popisa naslova visokorizičnih područja iz priloga ovoj Uredbi, UI sustava obuhvaćenih obvezama transparentnosti, djelotvornosti sustava nadzora i upravljanja te napretka u razvoju normizacijskih dokumenata o energetski učinkovitom razvoju UI modela opće namjene, uključujući potrebu za daljnjim mjerama ili djelovanjima, te o tome izvijestiti Europski parlament i Vijeće. Naposljetku, do 2. kolovoza 2028. i svake tri godine nakon toga Komisija bi trebala evaluirati učinak i djelotvornost dobrovoljnih kodeksa ponašanja namijenjenih poticanju primjene zahtjeva predviđenih za visokorizične UI sustave u slučaju UI sustava koji nisu visokorizični i eventualno drugih dodatnih zahtjeva za takve UI sustave.

(175)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (56).

(175)

Radi osiguranja jedinstvenih uvjeta za provedbu ove Uredbe provedbene ovlasti trebalo bi dodijeliti Komisiji. Te bi ovlasti trebalo izvršavati u skladu s Uredbom (EU) br. 182/2011 Europskog parlamenta i Vijeća (56).

(176)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zlepšit fungování vnitřního trhu a podpořit zavádění důvěryhodné AI zaměřené na člověka při současném zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv zakotvených v Listině, včetně demokracie, právního státu a ochrany životního prostředí před škodlivými účinky systémů AI v Unii a podpory inovací, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, avšak z důvodu rozsahu nebo účinků jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(176)

S obzirom na to da cilj ove Uredbe, to jest poboljšanje funkcioniranja unutarnjeg tržišta i promicanje uvođenja antropocentrične umjetne inteligencije, uz istodobno osiguravanje visoke razine zaštite zdravlja, sigurnosti i temeljnih prava sadržanih u Povelji, uključujući demokraciju, vladavinu prava i zaštitu okoliša od štetnih učinaka UI sustavâ u Uniji te podupiranje inovacija, ne mogu dostatno ostvariti države članice, nego se zbog opsega ili učinaka djelovanja on na bolji način može ostvariti na razini Unije, Unija može donijeti mjere u skladu s načelom supsidijarnosti utvrđenim u članku 5. UEU-a. U skladu s načelom proporcionalnosti utvrđenim u tom članku ova Uredba ne prelazi ono što je potrebno za ostvarivanje tog cilja.

(177)

V zájmu zabezpečení právní jistoty, zajištění vhodného adaptačního období pro provozovatele a zabránění narušení trhu, mimo jiné zajištěním kontinuity používání systémů AI, je vhodné, aby se toto nařízení vztahovalo na vysoce rizikové systémy AI, které byly uvedeny na trh nebo do provozu před obecným datem jeho použitelnosti, pouze pokud od uvedeného data dojde k významným změnám jejich návrhu nebo zamýšleného účelu. Je vhodné vyjasnit, že v tomto ohledu by pojem „významná změna“ měl být v podstatě chápán jako rovnocenný pojmu „podstatná změna“, který se používá pouze ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI podle tohoto tomto nařízení. Ve výjimečných případech a s ohledem na veřejnou odpovědnost by provozovatelé systémů AI, které jsou součástí rozsáhlých informačních systémů zřízených právními akty uvedenými v příloze tohoto nařízení, a provozovatelé vysoce rizikových systémů AI, které jsou určeny k použití orgány veřejné moci, měli přijmout nezbytná opatření ke splnění požadavků tohoto nařízení do konce roku 2030 a do 2. srpna 2030.

(177)

Kako bi se zajamčila pravna sigurnost, osiguralo odgovarajuće razdoblje prilagodbe za operatere i izbjegli poremećaji na tržištu, među ostalim osiguravanjem kontinuiteta korištenja UI sustavâ, primjereno je da se ova Uredba primjenjuje na visokorizične UI sustave koji su stavljeni na tržište ili u upotrebu prije općeg datuma početka njezine primjene samo ako od tog datuma u tim sustavima dođe do znatnih promjena u pogledu njihova dizajna ili namjene. Primjereno je pojasniti da bi u tom pogledu pojam znatne promjene trebalo razumjeti kao sadržajno jednakovrijedan pojmu znatne izmjene, koji se upotrebljava samo u pogledu visokorizičnih UI sustava na temelju ove Uredbe. Iznimno i s obzirom na javnu odgovornost, operateri UI sustava koji su komponente opsežnih informacijskih sustava uspostavljenih pravnim aktima navedenima u prilogu ovoj Uredbi i operateri visokorizičnih UI sustava namijenjenih korištenju od strane tijela javne vlasti trebali bi poduzeti potrebne korake kako bi ispunili zahtjeve iz ove Uredbe do kraja 2030. i do 2. kolovoza 2030.

(178)

Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI se vyzývají, aby začali dobrovolně plnit příslušné povinnosti vyplývající z tohoto nařízení již během přechodného období.

(178)

Dobavljače visokorizičnih UI sustava potiče se da dobrovoljno počnu ispunjavati relevantne obveze iz ove Uredbe već tijekom prijelaznog razdoblja.

(179)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne 2. srpna 2026. S ohledem na nepřijatelné riziko spojené s používáním AI určitými způsoby by se však zákazy, stejně jako obecná ustanovení tohoto nařízení, měly použít již od 2. února 2025. Ačkoli plný účinek těchto zákazů následuje po zavedení správy a prosazování tohoto nařízení, je důležité předvídat uplatňování zákazů, aby se zohlednila nepřijatelná rizika a aby se ovlivnily další postupy, například v občanském právu. Infrastruktura související se správou a se systémem posuzování shody by navíc měla být funkční již před 2. srpnem 2026, a proto by se ustanovení o oznámených subjektech a o struktuře řízení měla použít ode dne 2. srpna 2025. Vzhledem k rychlému tempu technologického pokroku a přijímání obecných modelů AI by povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI měly platit od 2. srpna 2025. Kodexy správné praxe by měly být připraveny do 2. května 2025, aby poskytovatelé mohli včas prokázat soulad. Úřad pro AI by měl zajistit, aby klasifikační pravidla a postupy byly aktuální s ohledem na technologický vývoj. Kromě toho by členské státy měly stanovit pravidla ukládání sankcí, včetně správních pokut, a oznámit je Komisi a zajistit, aby byla řádně a účinně provedena do data použitelnosti tohoto nařízení. Ustanovení o sankcích se proto použijí ode dne 2. srpna 2025.

(179)

Ova Uredba trebala bi se primjenjivati od 2. kolovoza 2026. Međutim, uzimajući u obzir neprihvatljiv rizik povezan s korištenjem umjetne inteligencije na određene načine, zabrane kao i opće odredbe ove Uredbe trebale bi se trebale primjenjivati već od 2. veljače 2025. Iako potpuni učinak tih zabrana proizlazi iz uspostave upravljanja i izvršavanja ove Uredbe, predviđanje primjene zabrana važno je kako bi se uzeli u obzir neprihvatljivi rizici i kako bi se utjecalo na druge postupke, primjerice u građanskom pravu. Nadalje, infrastruktura povezana s upravljanjem i sustavom za ocjenjivanje sukladnosti trebala bi biti spremna za upotrebu prije 2. kolovoza 2026., pa bi se stoga odredbe o prijavljenim tijelima i strukturama upravljanja trebale primjenjivati od 2. kolovoza 2025. S obzirom na brz tehnološki napredak i usvajanje UI modelâ opće namjene, obveze dobavljača UI modelâ opće namjene trebale bi se primjenjivati od 2. kolovoza 2025. Kodeksi prakse trebali bi biti spremni do 2. svibnja 2025. kako bi se dobavljačima omogućilo da pravodobno dokažu usklađenost. Ured za umjetnu inteligenciju trebao bi osigurati da pravila i postupci klasifikacije budu ažurirani s obzirom na tehnološki razvoj. Usto, države članice trebale bi utvrditi pravila o sankcijama i obavijestiti Komisiju o tim pravilima, uključujući upravne novčane kazne, te osigurati njihovu pravilnu i djelotvornu provedbu do datuma početka primjene ove Uredbe. Stoga bi se odredbe o sankcijama trebale primjenjivati od 2. kolovoza 2025.

(180)

Evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu údajů byli konzultováni v souladu s čl. 42 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 18. června 2021 vydali své společné stanovisko,

(180)

Provedeno je savjetovanje s Europskim nadzornikom za zaštitu podataka i s Europskim odborom za zaštitu podataka u skladu s člankom 42. stavcima 1. i 2. Uredbe (EU) 2018/1725 te su oni dali zajedničko mišljenje 18. lipnja 2021.,

a)

harmonizovaná pravidla pro uvádění systémů AI na trh a do provozu a pro jejich používání v Unii;

(a)

usklađena pravila za stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu i korištenje UI sustava u Uniji;

b)

zákazy určitých postupů v oblasti AI;

(b)

zabrane određenih praksi u području umjetne inteligencije;

c)

zvláštní požadavky na vysoce rizikové systémy AI a povinnosti provozovatelů těchto systémů;

(c)

posebni zahtjevi za visokorizične UI sustave i obveze za operatere takvih sustava;

d)

harmonizovaná pravidla transparentnosti pro některé systémy AI;

(d)

usklađena pravila o transparentnosti za određene UI sustave;

e)

harmonizovaná pravidla pro uvádění obecných modelů AI na trh;

(e)

usklađena pravila za stavljanje na tržište UI modelâ opće namjene;

f)

pravidla monitorování trhu, dozoru nad trhem a jeho správy a prosazování tohoto nařízení;

(f)

pravila o praćenju tržišta, nadzoru tržišta, upravljanju i izvršavanju;

g)

opatření na podporu inovací se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, včetně podniků začínajících.

(g)

mjere za potporu inovacijama, posebno usmjerene na MSP-ove, uključujući start-up poduzeća.

a)

poskytovatele, kteří v Unii uvádějí na trh nebo do provozu systémy AI nebo uvádějí na trh obecné modely AI bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé usazeni nebo se nacházejí v Unii či ve třetí zemi;

(a)

dobavljače koji stavljaju na tržište ili u upotrebu UI sustave ili stavljaju na tržište UI modele opće namjene u Uniji, bez obzira na to imaju li ti dobavljači poslovni nastan u Uniji ili u nekoj trećoj zemlji ili nalaze li se u Uniji ili u trećoj zemlji;

b)

subjekty, které zavádějí systémy AI a jsou usazeny nebo se nacházejí v Unii;

(b)

subjekte koji uvode UI sustave, a koji imaju poslovni nastan u Uniji ili se nalaze u Uniji;

c)

poskytovatele a subjekty, které zavádějí systémy AI, kteří jsou usazeni nebo se nacházejí ve třetí zemi, pokud se výstup systému AI používá v Unii;

(c)

dobavljače UI sustava i subjekte koji uvode UI sustave koji imaju poslovni nastan u trećoj zemlji ili se nalaze u trećoj zemlji ako se izlazni rezultati UI sustava upotrebljavaju u Uniji;

d)

dovozce a distributory systémů AI;

(d)

uvoznike i distributere UI sustavâ;

e)

výrobce produktů, kteří uvádějí na trh nebo do provozu systém AI společně se svým produktem a pod svým jménem, názvem nebo ochrannou známkou;

(e)

proizvođače proizvoda koji stavljaju na tržište ili u upotrebu UI sustav zajedno sa svojim proizvodom i pod vlastitim imenom ili žigom;

f)

zplnomocněné zástupce poskytovatelů, kteří nejsou usazeni v Unii;

(f)

ovlaštene zastupnike dobavljača koji nemaju poslovni nastan u Uniji;

g)

dotčené osoby, které se nacházejí v Unii.

(g)

zahvaćene osobe koje se nalaze u Uniji.

1)

„systémem AI“ strojový systém navržený tak, aby po zavedení fungoval s různými úrovněmi autonomie a který po zavedení může vykazovat adaptabilitu a který za explicitními nebo implicitními účely z obdržených vstupů odvozuje, jak generovat výstupy, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí, které mohou ovlivnit fyzická nebo virtuální prostředí;

1.

„UI sustav” znači strojni sustav dizajniran za rad s promjenjivim razinama autonomije i koji nakon uvođenja može pokazati prilagodljivost te koji, za eksplicitne ili implicitne ciljeve, iz ulaznih vrijednosti koje prima, zaključuje kako generirati izlazne vrijednosti kao što su predviđanja, sadržaj, preporuke ili odluke koji mogu utjecati na fizička ili virtualna okruženja;

2)

„rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti toho, že dojde k újmě, a závažnosti takové újmy;

2.

„rizik” znači kombinacija vjerojatnosti nastanka štete i težine te štete;

3)

„poskytovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, veřejný orgán, agentura nebo jiný subjekt, který vyvíjí systém AI či obecný model AI nebo nechává vyvíjet systém AI či obecný model AI a uvádějí je na trh nebo které uvádějí systém AI do provozu pod svým vlastním jménem, názvem nebo ochrannou známkou, ať už za úplatu, nebo zdarma;

3.

„dobavljač” znači fizička ili pravna osoba, tijelo javne vlasti, javna agencija ili drugo javno tijelo koje razvija UI sustav ili UI model opće namjene ili koji ima razvijen UI sustav ili UI model opće namjene i stavlja ga na tržište ili stavlja UI sustav u upotrebu pod vlastitim imenom ili žigom, uz plaćanje ili besplatno;

4)

„zavádějícím subjektem“ nebo „subjektem, který zavádí“ fyzická nebo právnická osoba, veřejný orgán, agentura nebo jiný subjekt, které v rámci své pravomoci využívá systém AI, s výjimkou případů, kdy je systém AI využíván při osobní neprofesionální činnosti;

4.

„subjekt koji uvodi sustav” znači fizička ili pravna osoba, tijelo javne vlasti, javna agencija ili drugo javno tijelo koje upotrebljava UI sustav u okviru svoje nadležnosti, osim ako se UI sustav upotrebljava u osobnoj neprofesionalnoj djelatnosti;

5)

„zplnomocněným zástupcem“ i fyzická nebo právnická osoba nacházející se nebo usazená v Unii, která od poskytovatele systému AI nebo obecného modelu AI obdržela a přijala písemné pověření k tomu, aby jeho jménem plnila povinnosti a prováděla postupy stanovené tímto nařízením;

5.

„ovlašteni zastupnik” znači fizička ili pravna osoba koja se nalazi u Uniji ili ima poslovni nastan u Uniji, koju je dobavljač UI sustava ili UI modela opće namjene pisanim putem ovlastio da u njegovo ime izvršava i provodi obveze i postupke utvrđene u ovoj Uredbi i koja je takvo ovlaštenje prihvatila;

6)

„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba nacházející se nebo usazená v Unii, která uvádí na trh systém AI označený jménem, názvem nebo ochrannou známkou fyzické nebo právnické osoby usazené ve třetí zemi;

6.

„uvoznik” znači fizička ili pravna osoba koja se nalazi u Uniji ili ima poslovni nastan u Uniji i koja stavlja na tržište UI sustav s imenom ili žigom fizičke ili pravne osobe s poslovnim nastanom u trećoj zemlji;

7)

„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než poskytovatel nebo dovozce, která dodává systém AI na trh Unie;

7.

„distributer” znači fizička ili pravna osoba u opskrbnom lancu koja nije dobavljač ni uvoznik i koja stavlja UI sustav na tržište Unije;

8)

„provozovatelem“ poskytovatel, výrobce produktu, zavádějící subjekt, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor;

8.

„operater” znači dobavljač, proizvođač proizvoda, subjekt koji uvodi sustav, ovlašteni zastupnik, uvoznik ili distributer;

9)

„uvedením na trh“ první dodání systému AI nebo obecného modelu AI na trh Unie;

9.

„stavljanje na tržište” znači prvo stavljanje UI sustava ili UI modela opće namjene na raspolaganje na tržištu Unije;

10)

„dodáním na trh“ dodání systému AI nebo obecného modelu AI k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo zdarma;

10.

„stavljanje na raspolaganje na tržištu” znači isporuka UI sustava ili UI modela opće namjene za distribuciju ili upotrebu na tržištu Unije u okviru komercijalne djelatnosti, uz plaćanje ili besplatno;

11)

„uvedením do provozu“ dodání systému AI k prvnímu použití přímo zavádějícímu subjektu nebo pro vlastní použití v Unii se zamýšleným účelem;

11.

„stavljanje u upotrebu” znači isporuka UI sustava za prvu upotrebu u Uniji u skladu s njegovom namjenom izravno subjektu koji uvodi sustav ili za vlastite potrebe;

12)

„zamýšleným účelem“ použití systému AI zamýšlené poskytovatelem, včetně konkrétního kontextu a podmínek použití, které jsou uvedeny v informacích dodaných poskytovatelem v návodu k použití, v propagačních nebo prodejních materiálech a prohlášeních, jakož i v technické dokumentaci;

12.

„namjena” znači korištenje za koje je dobavljač namijenio UI sustav, uključujući specifični kontekst i uvjete korištenja, kako je određeno u informacijama koje je dobavljač naveo u uputama za korištenje, promotivnim ili prodajnim materijalima i izjavama te u tehničkoj dokumentaciji;

13)

„rozumně předvídatelným nesprávným použitím“ použití systému AI způsobem, který není v souladu s jeho zamýšleným účelem, avšak může vyplývat z rozumně předvídatelného lidského chování nebo z interakce s jinými systémy, včetně jiných systémů AI;

13.

„razumno predvidljiva pogrešna upotreba” znači upotreba UI sustava na način koji nije u skladu s njegovom namjenom, ali može biti posljedica razumno predvidljivog čovjekova ponašanja ili interakcije s drugim sustavima, uključujući druge UI sustave;

14)

„bezpečnostní komponentou“ komponenta produktu nebo systému AI, která plní bezpečnostní funkci pro daný produkt nebo systém AI, případně jejíž porucha nebo chybné fungování ohrožuje zdraví a bezpečnost osob nebo majetku;

14.

„sigurnosna komponenta” znači komponenta proizvoda ili UI sustava koja ima sigurnosnu funkciju u tom proizvodu ili UI sustavu ili čiji kvar ili neispravnost ugrožava zdravlje i sigurnost osoba ili imovine;

15)

„návodem k použití“ informace poskytnuté poskytovatelem, kterými zavádějící subjekt informuje zejména o zamýšleném účelu a řádném použití daného systému;

15.

„upute za korištenje” znači informacije kojima dobavljač u prvom redu informira subjekt koji uvodi sustav o namjeni i pravilnom korištenju UI sustava;

16)

„stažením systému AI z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout, aby byl systém AI zpřístupněný zavádějícím subjektům navrácen poskytovateli nebo vyřazen z provozu nebo aby bylo znemožněno jeho používání;

16.

„opoziv UI sustava” znači svaka mjera čiji je cilj postizanje vraćanja dobavljaču UI sustava stavljenog na raspolaganje subjektima koji uvode sustav ili njegovo izuzimanje iz usluge ili onemogućavanje njegova korištenja;

17)

„stažením systému AI z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl systém AI, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

17.

„povlačenje UI sustava” znači svaka mjera čiji je cilj sprečavanje da se UI sustav u opskrbnom lancu stavi na raspolaganje na tržištu;

18)

„výkonností systému AI“ schopnost systému AI dosáhnout svého zamýšleného účelu;

18.

„učinkovitost UI sustava” znači sposobnost UI sustava da ostvari svoju namjenu;

19)

„oznamujícím orgánem“ vnitrostátní orgán odpovědný za stanovení a provádění postupů nezbytných pro posuzování, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a za jejich monitorování;

19.

„tijelo koje provodi prijavljivanje” znači nacionalno tijelo odgovorno za utvrđivanje i provedbu postupaka potrebnih za ocjenjivanje, imenovanje, obavješćivanje i praćenje tijelâ za ocjenjivanje sukladnosti;

20)

„posuzováním shody“ postup prokázání toho, zda byly splněny požadavky stanovené v kapitole III oddíle 2 tohoto nařízení týkající se vysoce rizikového systému AI;

20.

„ocjenjivanje sukladnosti” znači postupak kojim se dokazuje jesu li ispunjeni zahtjevi utvrđeni u poglavlju III. odjeljku 2. koji se odnose na visokorizični UI sustav;

21)

„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody jakožto třetí strana, včetně testování, certifikace a inspekce;

21.

„tijelo za ocjenjivanje sukladnosti” znači tijelo koje provodi aktivnosti ocjenjivanja sukladnosti kao treća strana, uključujući testiranje, certifikaciju i inspekciju;

22)

„oznámeným subjektem“ subjekt posuzování shody oznámený v souladu s tímto nařízením a dalšími příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie;

22.

„prijavljeno tijelo” znači tijelo za ocjenjivanje sukladnosti prijavljeno u skladu s ovom Uredbom i drugim relevantnim zakonodavstvom Unije o usklađivanju;

23)

„podstatnou změnou“ změna systému AI po jeho uvedení na trh nebo do provozu, kterou poskytovatel při počátečním posuzování shody nepředvídal ani neplánoval a v jejímž důsledku je ovlivněn soulad systému AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2 tohoto nařízení nebo která vede ke změně zamýšleného účelu, pro který byl systém AI posuzován;

23.

„bitna izmjena” znači promjena UI sustava nakon njegova stavljanja na tržište ili u upotrebu koja nije predviđena ili planirana u okviru početnog ocjenjivanja sukladnosti koje je proveo dobavljač i koja utječe na usklađenost UI sustava sa zahtjevima utvrđenima u poglavlju III. odjeljku 2. ili koja prouzroči izmjenu namjene prema kojoj je UI sustav bio ocijenjen;

24)

„označením CE“ označení, kterým poskytovatel vyjadřuje, že je systém AI ve shodě s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2 a v dalších příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují umísťování tohoto označení;

24.

„oznaka CE” znači oznaka kojom dobavljač označuje da je UI sustav sukladan sa zahtjevima utvrđenima u poglavlju III. odjeljku 2. i drugim primjenjivim zakonodavstvom Unije o usklađivanju kojim se propisuje stavljanje te oznake;

25)

„systémem monitorování po uvedení na trh“ veškeré činnosti prováděné poskytovateli systémů AI s cílem shromažďovat a přezkoumávat zkušenosti získané v souvislosti s používáním systémů AI, které dodávají na trh nebo uvádějí do provozu, za účelem určení potřeby okamžitého uplatnění jakýchkoliv nezbytných nápravných nebo preventivních opatření;

25.

„sustav praćenja nakon stavljanja na tržište” znači sve aktivnosti kojima dobavljači UI sustava prikupljaju i analiziraju iskustva stečena korištenjem UI sustava koje stavljaju na tržište ili u upotrebu kako bi utvrdili postoji li potreba za hitnim poduzimanjem eventualnih nužnih korektivnih ili preventivnih mjera;

26)

„orgánem dozoru nad trhem“ vnitrostátní orgán provádějící činnosti a přijímající opatření podle nařízení (EU) 2019/1020;

26.

„tijelo za nadzor tržišta” znači nacionalno tijelo koje provodi aktivnosti i poduzima mjere na temelju Uredbe (EU) 2019/1020;

27)

„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

27.

„usklađena norma” znači usklađena norma kako je definirana u članku 2. stavku 1. točki (c) Uredbe (EU) br. 1025/2012;

28)

„společnou specifikací“ soubor technických specifikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 1025/2012, který poskytuje prostředky ke splnění určitých požadavků stanovených v tomto nařízením;

28.

„zajednička specifikacija” znači skup tehničkih specifikacija kako su definirane u članku 2. točki 4. Uredbe (EU) br. 1025/2012, kojim se pružaju sredstva za ispunjavanje određenih zahtjeva utvrđenih ovom Uredbom;

29)

„trénovacími daty“ data používaná pro trénování systému AI přizpůsobováním jeho parametrů, které lze ovlivnit učením;

29.

„podaci za treniranje” znači podaci koji se upotrebljavaju za treniranje UI sustava prilagođavanjem njegovih poučivih parametara;

30)

„validačními daty“ data používaná pro hodnocení trénovaného systému AI a pro vyladění jeho parametrů, které nelze ovlivnit učením, a procesu jeho učení, mimo jiné s cílem zabránit nedostatečnému přizpůsobování nebo nadměrnému přizpůsobování;

30.

„podaci za validaciju” znači podaci koji se upotrebljavaju za evaluaciju treniranog UI sustava te za ugađanje njegovih nepoučivih parametara i njegova procesa učenja kako bi se, među ostalim, izbjegla nedovoljna prilagodba ili prekomjerna prilagodba;

31)

„souborem validačních dat“ samostatný soubor dat nebo součást souboru trénovacích dat, ať už s pevným, nebo proměnlivým rozdělením;

31.

„skup podataka za validaciju” znači zaseban skup podataka ili fiksni ili varijabilni dio skupa podataka za treniranje;

32)

„testovacími daty“ data používaná k zajištění nezávislého zhodnocení systému AI za účelem potvrzení očekávané výkonnosti tohoto systému před jeho uvedením na trh nebo do provozu;

32.

„podaci za testiranje” znači podaci koji se upotrebljavaju za neovisnu evaluaciju UI sustava kako bi se potvrdila očekivana učinkovitost tog sustava prije njegova stavljanja na tržište ili u upotrebu;

33)

„vstupními daty“ data poskytovaná systému AI nebo přímo získaná tímto systémem, na jejichž základě tento systém vytváří výstup;

33.

„ulazni podaci” znači podaci koji su uneseni u UI sustav ili koje je UI sustav izravno stekao, a na temelju kojih sustav stvara izlazni rezultat;

34)

„biometrickými údaji“ osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování, týkající se tělesných či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje;

34.

„biometrijski podaci” znači osobni podaci dobiveni posebnom tehničkom obradom u vezi s fizičkim, fiziološkim i bihevioralnim obilježjima fizičke osobe, kao što su prikazi lica ili daktiloskopski podaci;

35)

„biometrickou identifikací“ automatizované rozpoznávání fyzických, fyziologických, behaviorálních či psychických lidských znaků za účelem zjištění totožnosti fyzické osoby porovnáním biometrických údajů této osoby s biometrickými údaji jednotlivců, jež jsou uloženy v databázi;

35.

„biometrijska identifikacija” znači automatizirano prepoznavanje fizičkih, fizioloških, bihevioralnih ili psiholoških obilježja ljudi u svrhu utvrđivanja identiteta fizičke osobe usporedbom biometrijskih podataka tog pojedinca s biometrijskim podacima pojedinaca pohranjenima u bazi podataka;

36)

„biometrickým ověřením“ automatizované „one-to-one“ ověření totožnosti fyzických osob, včetně autentizace, porovnáním jejich biometrických údajů s dříve poskytnutými biometrickými údaji;

36.

„biometrijska provjera” znači automatizirana provjera usporedbom dvaju uzoraka, uključujući autentifikaciju, kojom se identitet fizičkih osoba provjerava usporedbom njihovih biometrijskih podataka s prethodno dostavljenim biometrijskim podacima;

37)

„zvláštními kategoriemi osobních údajů“ kategorie osobních údajů uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, článku 10 směrnice (EU) 2016/680 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725;

37.

„posebne kategorije osobnih podataka” znači kategorije osobnih podataka iz članka 9. stavka 1. Uredbe (EU) 2016/679, članka 10. Direktive (EU) 2016/680 i članka 10. stavka 1. Uredbe (EU) 2018/1725;

38)

„citlivými operativními údaji“ operativní údaje týkající se činností v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit integritu trestního řízení;

38.

„osjetljivi operativni podaci” znači operativni podaci povezani s aktivnostima sprečavanja, otkrivanja, istrage ili progona kaznenih djela čije bi otkrivanje moglo ugroziti integritet kaznenog postupka;

39)

„systémem rozpoznávání emocí“ systém AI pro účely zjišťování nebo odvozování emocí nebo záměrů fyzických osob na základě jejich biometrických údajů;

39.

„sustav za prepoznavanje emocija” znači UI sustav namijenjen prepoznavanju emocija ili namjera fizičkih osoba ili izvođenju zaključaka o njihovim emocijama ili namjerama na temelju njihovih biometrijskih podataka;

40)

„systémem biometrické kategorizace“ systém AI pro účely zařazení fyzických osob do určitých kategorií na základě jejich biometrických údajů, pokud není doplňkem k jiné komerční službě a není nezbytně nutný z objektivních technických důvodů;

40.

„sustav za biometrijsku kategorizaciju” znači UI sustav namijenjen razvrstavanju fizičkih osoba u određene kategorije na temelju njihovih biometrijskih podataka, osim ako je on pomoćni element druge komercijalne usluge i nužan iz objektivnih tehničkih razloga;

41)

„systémem biometrické identifikace na dálku“ systém AI pro účely identifikace fyzických osob bez jejich aktivního zapojení, obvykle na dálku, na základě porovnání biometrických údajů dané osoby s biometrickými údaji obsaženými v referenční databázi;

41.

„sustav za daljinsku biometrijsku identifikaciju” znači UI sustav namijenjen identifikaciji fizičkih osoba, bez njihova aktivnog sudjelovanja, obično na daljinu usporedbom biometrijskih podataka dotične osobe s biometrijskim podacima iz referentne baze podataka;

42)

„systémem biometrické identifikace na dálku v reálném čase“ systém biometrické identifikace na dálku, kdy zachycení biometrických údajů, porovnání a identifikace probíhají bez zbytečného odkladu a zahrnují nejen okamžitou identifikaci, ale také omezená krátká zpoždění, jejichž cílem je zabránit obcházení pravidel;

42.

„sustav za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu” znači sustav za daljinsku biometrijsku identifikaciju koji bez većeg kašnjenja prikuplja biometrijske podatke, vrši usporedbe i provodi identifikaciju, a obuhvaća ne samo trenutačnu identifikaciju nego i ograničena manja kašnjenja kako bi se izbjeglo zaobilaženje propisa;

43)

„systémem následné biometrické identifikace na dálku“ systém biometrické identifikace na dálku jiný než systém biometrické identifikace na dálku v reálném čase;

43.

„sustav za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju” znači sustav za daljinsku biometrijsku identifikaciju koji nije sustav za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu;

44)

„veřejně přístupným prostorem“ jakékoli fyzické místo ve veřejném nebo soukromém vlastnictví přístupné neurčenému počtu fyzických osob bez ohledu na to, zda se mohou uplatňovat určité podmínky přístupu, a bez ohledu na možná omezení kapacity;

44.

„javno mjesto” znači svako fizičko mjesto u javnom ili privatnom vlasništvu dostupno neodređenom broju fizičkih osoba, bez obzira na to primjenjuju li se određeni uvjeti za pristup i bez obzira na moguća ograničenja kapaciteta;

45)

„donucovacím orgánem“

45.

„tijelo kaznenog progona” znači:

a)

jakýkoliv veřejný orgán příslušný k prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů či výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo

(a)

svako tijelo javne vlasti nadležno za sprečavanje, istragu, otkrivanje ili progon kaznenih djela ili izvršenje kaznenih sankcija, uključujući zaštitu od prijetnji javnoj sigurnosti i njihovo sprečavanje; ili

b)

jakýkoliv jiný orgán nebo subjekt pověřený právem členského státu plnit veřejnou funkci a vykonávat veřejnou moc pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů či výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;

(b)

svako drugo tijelo ili subjekt kojem je pravom države članice povjereno izvršavanje javne vlasti i javnih ovlasti u svrhe sprečavanja, istrage, otkrivanja ili progona kaznenih djela ili izvršenja kaznenih sankcija, uključujući zaštitu od prijetnji javnoj sigurnosti i njihovo sprečavanje;

46)

„vymáháním práva“ činnosti prováděné donucovacími orgány nebo jejich jménem za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;

46.

„kazneni progon” znači aktivnosti koje provode tijela kaznenog progona ili koje se provode u njihovo ime radi sprečavanja, istrage, otkrivanja ili progona kaznenih djela ili izvršenja kaznenih sankcija, uključujući zaštitu od prijetnji javnoj sigurnosti i njihovo sprečavanje;

47)

„úřadem pro AI“ úloha Komise přispívat k zavádění a monitorování systémů AI a obecných modelů AI a k dohledu nad nimi, a správy AI jak je stanoveno v rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna. 2024; odkazy na úřad pro AI v tomto nařízení se považují za odkazy na Komisi;

47.

„Ured za umjetnu inteligenciju” znači Komisijina funkcija doprinošenja provedbi, praćenju i nadzoru UI sustavâ i UI modelâ opće namjene i upravljanju umjetnom inteligencijom koja je predviđena u Odluci Komisije od 24. siječnja 2024.; upućivanja na Ured za umjetnu inteligenciju u ovoj Uredbi tumače se kao upućivanja na Komisiju;

48)

„příslušným vnitrostátním orgánem“ oznamující orgán nebo orgán dozoru nad trhem; pokud jde o systémy AI uváděné do provozu nebo používané orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, odkazy na příslušné vnitrostátní orgány nebo orgány dozoru nad trhem v tomto nařízení se považují za odkazy na Evropského inspektora ochrany údajů;

48.

„nacionalno nadležno tijelo” znači tijelo koje provodi prijavljivanje ili tijelo za nadzor tržišta; kad je riječ o UI sustavima koje stavljaju u uporabu ili koriste institucije, agencije, uredi i tijela Unije, upućivanja na nacionalna nadležna tijela ili tijela za nadzor tržišta u ovoj Uredbi smatraju se upućivanjima na Europskog nadzornika za zaštitu podataka;

49)

„závažným incidentem“ incident nebo chybné fungování systému AI, které přímo nebo nepřímo vedou k některému z těchto následků:

49.

„ozbiljan incident” znači incident ili neispravnost UI sustava koji su izravno ili neizravno doveli do bilo kojeg od sljedećeg:

a)

smrt určité osoby nebo závažné poškození zdraví určité osoby;

(a)

smrti osobe ili ozbiljnog narušavanja zdravlja osobe;

b)

závažné a nevratné narušení správy nebo provozu kritické infrastruktury;

(b)

ozbiljnog i nepovratnog poremećaja u upravljanju kritičnom infrastrukturom ili njezinu radu;

c)

porušení povinností vyplývajících z práva Unie, jejichž účelem je ochrana základních práv;

(c)

povrede obveza na temelju prava Unije namijenjenih zaštiti temeljnih prava;

d)

závažné poškození majetku nebo životního prostředí;

(d)

teške štete za imovinu ili okoliš;

50)

„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

50.

„osobni podaci” znači osobni podaci kako su definirani u članku 4. točki 1. Uredbe (EU) 2016/679;

51)

„neosobními údaji“ jiné než osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

51.

„neosobni podaci” znači podaci koji nisu osobni podaci kako su definirani u članku 4. točki 1. Uredbe (EU) 2016/679;

52)

„profilováním“ profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679;

52.

„izrada profila” znači izrada profila kako je definirana u članku 4. točki 4. Uredbe (EU) 2016/679;

53)

„plánem testování v reálných podmínkách“ dokument, který popisuje cíle, metodiku, zeměpisnou oblast, populaci a časový rozsah, monitorování, organizaci a provádění testování v reálných podmínkách;

53.

„plan testiranja u stvarnim uvjetima” znači dokument u kojem se opisuju ciljevi, metodologija, geografski, populacijski i vremenski opseg, praćenje, organizacija i provedba testiranja u stvarnim uvjetima;

54)

„plánem testování v sandboxu“ dokument dohodnutý mezi zúčastněným poskytovatelem a příslušným orgánem obsahující popis cílů, podmínky, časový rámec, metodiku a požadavky na činnosti prováděné v rámci sandboxu;

54.

„plan izoliranog okruženja” znači dokument koji su usuglasili uključeni dobavljač i nadležno tijelo, a u kojem se opisuju ciljevi, uvjeti, vremenski okvir, metodologija i zahtjevi za aktivnosti koje se provode u izoliranom okruženju;

55)

„regulačním sandboxem pro AI“ kontrolovaný rámec zřízený příslušným orgánem, který poskytovatelům nebo potenciálním poskytovatelům systémů AI nabízí možnost vyvíjet, trénovat, ověřovat a testovat inovativní systém AI, případně v reálných podmínkách, podle plánu testování v sandboxu po omezenou dobu pod regulačním dohledem;

55.

„regulatorno izolirano okruženje za umjetnu inteligenciju” znači kontroliran okvir koji je uspostavilo nadležno tijelo i kojim se dobavljačima ili potencijalnim dobavljačima UI sustavâ nudi mogućnost razvoja, treniranja, validacije i testiranja inovativnog UI sustava, po mogućnosti u stvarnim uvjetima, u skladu s planom izoliranog okruženja, na ograničeno vrijeme i pod regulatornim nadzorom;

56)

„gramotností v oblasti AI“ dovednosti, znalosti a chápání, které poskytovatelům, zavádějícím subjektům a dotčeným osobám umožňují, aby s přihlédnutím k jejich příslušným právům a povinnostem v souvislosti s tímto nařízením zaváděli systémy AI informovaným způsobem a aby si byli vědomi možností a rizik spojených s AI i možných škod, které může způsobit;

56.

„pismenost u području umjetne inteligencije” znači vještine, znanje i razumijevanje koji dobavljačima, subjektima koji uvode sustav i zahvaćenim osobama omogućuju, uzimajući u obzir njihova prava i obveze u kontekstu ove Uredbe, da informirano uvode UI sustave, kao i da steknu svijest o mogućnostima i rizicima umjetne inteligencije te šteti koju može izazvati;

57)

„testováním v reálných podmínkách“ dočasné testování systému AI pro jeho zamýšlený účel v reálných podmínkách mimo laboratoř nebo jinak simulované prostředí za účelem shromažďování spolehlivých a hodnověrných údajů a posuzování a ověřování shody systému AI s požadavky tohoto nařízení, u něhož nejsou naplněny podmínky spojené s uváděním systému AI na trh nebo do provozu ve smyslu tohoto nařízení, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v článcích 57 nebo 60;

57.

„testiranje u stvarnim uvjetima” znači privremeno testiranje UI sustava u odnosu na njegovu namjenu u stvarnim uvjetima izvan laboratorija ili u na drugi način simuliranom okruženju radi prikupljanja pouzdanih i čvrstih podataka te ocjenjivanja i provjere sukladnosti UI sustava sa zahtjevima ove Uredbe te se ne smatra stavljanjem UI sustava na tržište ili u upotrebu u smislu ove Uredbe, pod uvjetom da su ispunjeni svi uvjeti utvrđeni u članku 57. ili članku 60.;

58)

„subjektem“ pro účely testování v reálných podmínkách fyzická osoba, která se účastní testování v reálných podmínkách;

58.

„ispitanik” za potrebe testiranja u stvarnim uvjetima znači fizička osoba koja sudjeluje u testiranju u stvarnim uvjetima;

59)

„informovaným souhlasem“ svobodný, konkrétní, jednoznačný a dobrovolný projev vůle subjektu účastnit se konkrétního testování v reálných podmínkách poté, co byl informován o všech aspektech testování, které jsou relevantní pro rozhodnutí subjektu účastnit se;

59.

„informirani pristanak” znači ispitanikov slobodan, specifičan, nedvosmislen i dobrovoljan iskaz spremnosti da sudjeluje u određenom testiranju u stvarnim uvjetima nakon što je obaviješten o svim aspektima testiranja relevantnima za njegovu odluku o sudjelovanju;

60)

„deep fake“ obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený nebo manipulovaný umělou inteligencí, který se podobá existujícím osobám, objektům, místům subjektům či událostem a který by se dané osobě mohl nepravdivě jevit jako autentický nebo pravdivý;

60.

„uvjerljiv krivotvoreni sadržaj (deep fake)” znači slike, audiosadržaj ili videosadržaj koji generira ili kojim manipulira umjetna inteligencija, a koji nalikuje stvarnim osobama, predmetima, mjestima, subjektima ili događajima i koji bi se nekome lažno činio vjerodostojnim ili istinitim;

61)

„rozsáhlým porušením práva“ jakékoli jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s právem Unie na ochranu zájmů jednotlivců a které:

61.

„raširena povreda” znači svaki čin ili propust protivan pravu Unije kojim se štite interesi pojedinaca, a:

a)

poškodilo nebo by mohlo poškodit společné zájmy jednotlivců s bydlištěm v nejméně dvou jiných členských státech, než je členský stát, v němž:

(a)

kojim je nanesena ili će vjerojatno biti nanesena šteta kolektivnim interesima pojedinaca koji borave u najmanje dvjema državama članicama koje nisu država članica:

i)

má předmětné jednání nebo opomenutí původ nebo v němž k němu došlo;

i.

u kojoj je čin ili propust nastao ili se dogodio;

ii)

je usazen dotčený poskytovatel nebo případně jeho zplnomocněný zástupce, nebo

ii.

u kojoj se dotični dobavljač ili, ako je primjenjivo, njegov ovlašteni zastupnik nalazi ili ima poslovni nastan; ili

iii)

je usazen zavádějící subjekt, pokud se protiprávního jednání dopustil takový subjekt;

iii.

u kojoj subjekt koji uvodi sustav ima poslovni nastan ako je povredu počinio taj subjekt;

b)

poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy jednotlivců a které má společné rysy, včetně stejných protiprávních praktik nebo porušení téhož zájmu, a vyskytuje se souběžně nejméně ve třech členských státech, přičemž se jej dopouští stejný provozovatel;

(b)

koji je uzrokovao, uzrokuje ili će vjerojatno uzrokovati nanošenje štete kolektivnim interesima pojedinaca i koji ima zajednička obilježja, uključujući istu nezakonitu praksu ili povredu istog interesa, i koji je istodobno počinio isti operater u najmanje trima državama članicama;

62)

„kritickou infrastrukturou“ kritická infrastruktura ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2022/2557;

62.

„kritična infrastruktura” znači kritična infrastruktura kako je definirana u članku 2. točki 4. Direktive (EU) 2022/2557;

63)

„obecným modelem AI“ model AI, včetně případů, kdy je tento model AI trénován velkým množstvím dat s využitím vlastního dohledu ve velkém měřítku, který vykazuje významnou obecnost a je schopen kompetentně plnit širokou škálu různých úkolů bez ohledu na způsob, jakým je daný model uveden na trh, a který lze začlenit do různých navazujících systémů nebo aplikací, s výjimkou modelů AI, které se používají pro činnosti výzkumu, vývoje nebo činnosti zaměřené na tvorbu prototypů před jejich uvedením na trh;

63.

„UI model opće namjene” znači UI model, uključujući takav UI model treniran s pomoću velike količine podataka uz primjenu samostalnog nadzora u širokim razmjerima, koji ima vrlo općenitu namjenu i može kompetentno obavljati širok raspon različitih zadaća bez obzira na način na koji se model stavlja na tržište i koji se može integrirati u razne sustave ili primjene niže u lancu, osim UI modela koji se upotrebljavaju za aktivnosti istraživanja, razvoja ili izrade prototipova prije njihova stavljanja na tržište;

64)

„schopnostmi s velkým dopadem“ schopnosti, které odpovídají schopnostem zaznamenaným v nejpokročilejších obecných modelech AI nebo je překračují;

64.

„sposobnosti visokog učinka” znači sposobnosti koje odgovaraju sposobnostima zabilježenima kod najnaprednijih UI modela opće namjene ili ih nadilaze;

65)

„systémovým rizikem“ riziko, které je specifické pro schopnosti s velkým dopadem u obecných modelů AI, které má významný dopad na trh Unie v důsledku dosahu takových modelů nebo v důsledku skutečných či rozumně předvídatelných negativních dopadů na veřejné zdraví, bezpečnost, veřejnou bezpečnost, základní práva nebo společnost jako celek, které lze šířit ve velkém měřítku v celém hodnotovém řetězci;

65.

„sistemski rizik” znači rizik specifičan za sposobnosti visokog učinka UI modelâ opće namjene, koji ima znatan utjecaj na tržište Unije zbog svojeg dosega ili zbog stvarnih ili razumno predvidljivih negativnih učinaka na javno zdravlje, sigurnost, javnu sigurnost, temeljna prava ili društvo u cjelini, a koji se može proširiti po cijelom vrijednosnom lancu;

66)

„obecným systémem AI“ systém AI založený na obecném modelu AI, který je schopen sloužit různým účelům, a to jak pro přímé použití, tak pro integraci do jiných systémů AI;

66.

„UI sustav opće namjene” znači UI sustav koji se temelji na UI modelu opće namjene i koji može služiti različitim namjenama, ili za izravnu upotrebu ili za integraciju u druge UI sustave;

67)

„operací s pohyblivou řádovou čárkou“ jakákoli matematická operace nebo přiřazení zahrnující čísla s pohyblivou řádovou čárkou, což je podmnožina reálných čísel v počítači obvykle reprezentovaných celým číslem s pevně danou přesností, násobeným celočíselným exponentem pevného základu;

67.

„matematička operacija nad brojevima s pomičnim zarezom” znači svaka matematička operacija ili dodjela koja uključuje brojeve s pomičnim zarezom, koji su podskup realnih brojeva koji su na računalima obično predstavljeni kao cijeli broj fiksne preciznosti skaliran cjelobrojnim eksponentom fiksne baze;

68)

„navazujícím poskytovatelem“ poskytovatel systému AI, včetně obecného systému AI, který integruje model AI, bez ohledu na to, zda je model AI poskytován tímto samotným poskytovatelem a je vertikálně integrovaný, nebo zda je poskytován jiným subjektem na základě smluvních vztahů.

68.

„dobavljač niže u lancu” znači dobavljač UI sustava, uključujući UI sustav opće namjene, u koji je integriran UI model, bez obzira na to dobavlja li UI model on sâm i je li vertikalno integriran ili ga dobavlja drugi subjekt na temelju ugovornih odnosa.

a)

uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají podprahových technik mimo vědomí osob nebo záměrně manipulativních či klamavých technik, jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování osoby nebo skupiny osob tím, že znatelně zhoršují jejich schopnost učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že přijmou rozhodnutí, které by jinak neučinily, což dotčené osobě, jiné osobě nebo skupině osob způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;

(a)

stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje UI sustava u kojem se primjenjuju subliminalne tehnike kojih osoba nije svjesna ili namjerno manipulativne ili obmanjujuće tehnike s ciljem ili s učinkom bitnog iskrivljavanja ponašanja osobe ili skupine osoba tako da se znatno narušava njihova sposobnost da donesu informiranu odluku, zbog čega donose odluku koju inače ne bi donijele, na način kojim se toj osobi, drugoj osobi ili skupini osoba uzrokuje znatna šteta ili se može razumno očekivati da će se prouzročiti takva šteta;

b)

uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají zranitelnosti fyzické osoby nebo určité skupiny osob v důsledku jejich věku, zdravotního postižení nebo specifické sociální nebo ekonomické situace a jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování této osoby nebo osoby náležející k této skupině tak, že to dotčené osobě nebo jiné osobě způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;

(b)

stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje UI sustava koji iskorištava bilo koju slabost fizičke osobe ili određene skupine osoba zbog njihove dobi, invaliditeta ili specifičnog društvenog ili ekonomskog položaja s ciljem ili s učinkom bitnog iskrivljavanja ponašanja te osobe ili osobe koja pripada toj skupini na način kojim se toj osobi ili nekoj drugoj osobi uzrokuje znatna šteta ili se može razumno očekivati da će se prouzročiti takva šteta;

c)

uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI pro hodnocení nebo klasifikace fyzických osob nebo skupin osob v určitém časovém úseku na základě jejich sociálního chování nebo známých, odvozených nebo předvídaných osobních či osobnostních vlastností, přičemž výsledný sociální kredit vede k jednomu nebo oběma následujícím důsledkům:

(c)

stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje UI sustava radi evaluacije ili klasifikacije fizičkih osoba ili skupina osoba tijekom određenog razdoblja na temelju njihova društvenog ponašanja ili poznatih, izvedenih ili predviđenih osobnih obilježja ili obilježja ličnosti, pri čemu njihov društveni rejting uzrokuje barem jedno od sljedećeg:

i)

ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami osob v sociálních kontextech nesouvisejících s kontextem, ve kterém byly dané údaje původně vytvořeny nebo shromážděny;

i.

štetno ili nepovoljno postupanje prema određenim fizičkim osobama ili skupinama osoba u društvenim kontekstima koji nisu povezani s kontekstima u kojima su podaci izvorno generirani ili prikupljeni;

ii)

ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob, které je neodůvodněné nebo nepřiměřené jejich sociálnímu chování nebo jeho závažnosti;

ii.

štetno ili nepovoljno postupanje prema određenim fizičkim osobama ili skupinama osoba koje je neopravdano ili nerazmjerno njihovu društvenom ponašanju ili njegovoj ozbiljnosti;

d)

uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI pro posuzování rizik fyzických osob s cílem posoudit nebo předvídat riziko, že fyzická osoba spáchá trestný čin, a to výhradně na základě profilování fyzické osoby nebo posouzení jejích osobnostních znaků a vlastností; tento zákaz se nevztahuje na systémy AI používané na podporu lidského posouzení zaměřeného na zapojení osoby do trestné činnosti, které je již založeno na objektivních a ověřitelných skutečnostech přímo souvisejících s trestnou činností;

(d)

stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili korištenje UI sustava za procjene rizika u pogledu fizičkih osoba kako bi se procijenio ili predvidjeo rizik da će fizička osoba počiniti kazneno djelo, isključivo na temelju izrade profila fizičke osobe ili procjene njezinih osobina i obilježja ličnosti; ta se zabrana ne primjenjuje na UI sustave koji se upotrebljavaju za potporu ljudskoj procjeni uključenosti osobe u kriminalnu aktivnost, koja se već temelji na objektivnim i provjerljivim činjenicama izravno povezanima s kriminalnom aktivnošću;

e)

uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI, které vytvářejí nebo rozšiřují databáze rozpoznávání obličeje prostřednictvím necíleného získávání zobrazení obličeje z internetu nebo kamerových záznamů;

(e)

stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili korištenje UI sustava koji stvaraju ili proširuju baze podataka za prepoznavanje lica neciljanim prikupljanjem fotografija lica s interneta ili snimki CCTV-a;

f)

uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI s cílem odvodit emoce fyzické osoby na pracovišti a ve vzdělávacích institucích, s výjimkou případů, kdy je použití systému AI určeno k zavedení či k uvedení na trh z lékařských nebo bezpečnostních důvodů;

(f)

stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili korištenje UI sustava za izvođenje zaključaka o emocijama fizičke osobe na radnome mjestu i u obrazovnim ustanovama, osim ako se UI sustav namjerava staviti u upotrebu ili na tržište iz medicinskih ili sigurnosnih razloga;

g)

uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů biometrické kategorizace, které jednotlivě kategorizují fyzické osoby na základě jejich biometrických údajů za účelem dovození nebo odvození jejich rasy, politických názorů, členství v odborových organizacích, náboženského nebo filozofického přesvědčení, sexuálního života nebo sexuální orientace; tento zákaz se nevztahuje na označování nebo filtrování legálně získaných souborů biometrických údajů, jako jsou snímky, na základě biometrických údajů nebo kategorizace biometrických údajů v oblasti vymáhání práva;

(g)

stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili upotreba sustavâ za biometrijsku kategorizaciju u kojima se fizičke osobe pojedinačno kategoriziraju na temelju njihovih biometrijskih podataka kako bi se zaključilo ili izvelo zaključke o njihovoj rasi, političkim mišljenjima, članstvu u sindikatu, vjerskim ili filozofskim uvjerenjima, spolnom životu ili seksualnoj orijentaciji; ta zabrana ne obuhvaća označivanje ili filtriranje zakonito pribavljenih biometrijskih skupova podataka, kao što su slike, na temelju biometrijskih podataka ili kategorizacije biometrijskih podataka u području kaznenog progona;

h)

používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva, pokud to není nezbytně nutné pro jeden z následujících cílů, a jen v nezbytně nutné míře:

(h)

upotreba sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona, osim ako je takva upotreba nužna i u mjeri u kojoj je nužna radi jednog od sljedećih ciljeva:

i)

cílené vyhledávání určitých obětí únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování lidí, jakož i vyhledávání pohřešovaných osob;

i.

ciljane potrage za konkretnim žrtvama otmice, trgovine ljudima ili seksualnog iskorištavanja ljudi, kao i potrage za nestalim osobama;

ii)

prevence konkrétního, závažného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo skutečného a bezprostředního či skutečného a předvídatelného teroristického útoku;

ii.

sprečavanja konkretne, znatne i izravne prijetnje životu ili tjelesnoj sigurnosti fizičkih osoba ili stvarne i prisutne ili stvarne i predvidljive prijetnje od terorističkog napada;

iii)

lokalizace nebo identifikace osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, za účelem trestního vyšetřování, stíhání nebo výkonu trestu za trestné činy uvedené v příloze II, za něž lze v dotčeném členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody v maximální délce nejméně čtyři roky.

iii.

lociranja ili identifikacije osobe osumnjičene za počinjenje kaznenog djela u svrhu vođenja kaznene istrage ili progona ili izvršenja kaznene sankcije za kaznena djela iz Priloga II. za koja je u dotičnoj državi članici zapriječena kazna zatvora ili oduzimanja slobode u maksimalnom trajanju od najmanje četiri godine.

a)

povahu situace, která vede k jejich potenciálnímu použití, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah újmy, která by byla způsobena v případě, že by systém použit nebyl;

(a)

priroda situacije zbog koje se pojavila mogućnost upotrebe, osobito težina, vjerojatnost i razmjer štete koja bi nastala da se sustav ne koristi;

b)

důsledky používání systému pro práva a svobody všech dotčených osob, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah těchto důsledků.

(b)

posljedice upotrebe sustava na prava i slobode svih dotičnih osoba, osobito težina, vjerojatnost i razmjer tih posljedica.

a)

daný systém AI je určen k použití jako bezpečnostní komponenta produktu nebo je samotný tento systém AI produktem, na který se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I;

(a)

UI sustav namijenjen je za korištenje kao sigurnosna komponenta proizvoda ili je UI sustav sam po sebi proizvod koji je obuhvaćen zakonodavstvom Unije o usklađivanju navedenim u Prilogu I.;

b)

na produkt, jehož je daný systém AI bezpečnostní komponentou podle bodu a), případně na samotný tento systém AI jako produkt se vztahuje povinnost posouzení shody třetí stranou za účelem uvedení tohoto produktu na trh nebo do provozu podle harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I.

(b)

za proizvod čija je sigurnosna komponenta na temelju točke (a) UI sustav ili UI sustav koji je sam po sebi proizvod zahtijeva se ocjenjivanje sukladnosti koje provodi treća strana radi stavljanja na tržište ili stavljanja u upotrebu tog proizvoda na temelju zakonodavstva Unije o usklađivanju navedenog u Prilogu I.

a)

systém AI je zamýšlen k plnění úzce zaměřeného procesního úkolu;

(a)

UI sustav namijenjen je obavljanju uske postupovne zadaće;

b)

systém AI je zamýšlen ke zlepšení výsledku dříve dokončené lidské činnosti;

(b)

UI sustav namijenjen je poboljšanju rezultata prethodno dovršene ljudske aktivnosti;

c)

systém AI je zamýšlen k odhalování vzorců rozhodování nebo odchylek od předchozích vzorců rozhodování a nemá bez řádného lidského přezkumu nahradit nebo ovlivnit dříve dokončené lidské posouzení, nebo

(c)

UI sustav namijenjen je otkrivanju obrazaca donošenja odluka ili odstupanja od ranijih obrazaca donošenja odluka i ne bi trebao zamijeniti prethodno dovršenu ljudsku procjenu niti na nju utjecati, bez odgovarajućeg preispitivanja koje provodi čovjek; ili

d)

systém AI je zamýšlen k provedení přípravného úkolu v rámci posouzení, jež je relevantní pro účely případů použití uvedených v příloze III.

(d)

UI sustav namijenjen je obavljanju pripremne zadaće za ocjenjivanje relevantno za slučajeve upotrebe navedene u Prilogu III.

a)

systémy AI jsou určeny pro použití v kterékoli z oblastí uvedených v příloze III;

(a)

UI sustavi namijenjeni su za korištenje u bilo kojem od područja iz Priloga III.;

b)

systémy AI představují riziko pro zdraví a bezpečnost nebo riziko nepříznivého dopadu na základní práva, přičemž takové riziko je stejné nebo větší než riziko újmy nebo nepříznivého dopadu, které představují vysoce rizikové systémy AI, jež jsou již uvedeny v příloze III.

(b)

UI sustavi predstavljaju rizik od štete za zdravlje i sigurnost ili rizik od nepovoljnog utjecaja na temeljna prava, a taj je rizik jednakovrijedan riziku ili veći od rizika od štete ili nepovoljnog utjecaja koji predstavljaju visokorizični UI sustavi već navedeni u Prilogu III.

a)

zamýšlený účel daného systému AI;

(a)

namjenu UI sustava;

b)

do jaké míry je daný systém AI již využíván nebo pravděpodobně využíván bude;

(b)

stupanj u kojem se UI sustav upotrebljava ili će se vjerojatno upotrebljavati;

c)

povahu a množství údajů zpracovávaných a používaných systémem AI, zejména zda jsou zpracovávány zvláštní kategorie osobních údajů;

(c)

prirodu i količinu podataka koje obrađuje i upotrebljava UI sustav, a posebice obrađuju li se posebne kategorije osobnih podataka;

d)

rozsah, v jakém systém AI jedná samostatně, a možnost, aby člověk zrušil rozhodnutí nebo doporučení, která mohou vést k potenciální újmě;

(d)

stupanj u kojem UI sustav djeluje autonomno i mogućnost da čovjek nadjača odluku ili preporuke koje bi mogle prouzročiti štetu;

e)

do jaké míry již používání systému AI způsobilo újmu na zdraví a bezpečnosti nebo mělo nepříznivý dopad na základní práva nebo vzbudilo významné obavy ohledně pravděpodobnosti takové újmy nebo nepříznivého dopadu, jak vyplývá například ze zpráv nebo zdokumentovaných tvrzení předložených příslušným vnitrostátním orgánům nebo případně z jiných zpráv;

(e)

stupanj u kojem je upotreba UI sustava već prouzročila štetu za zdravlje ili sigurnost ili imala nepovoljan utjecaj na temeljna prava ili izazvala ozbiljnu zabrinutost da bi mogla prouzročiti takvu štetu ili nepovoljan utjecaj, kako je, primjerice, potvrđeno u izvješćima ili dokumentiranim navodima koji su podneseni nacionalnim nadležnim tijelima ili u drugim izvješćima, ovisno o slučaju;

f)

potenciální rozsah takové újmy nebo nepříznivého dopadu, zejména pokud jde o jejich intenzitu a způsobilost ovlivnit více osob nebo nepřiměřeně ovlivnit určitou skupinu osob;

(f)

potencijalne razmjere takve štete ili takvog nepovoljnog utjecaja, osobito u smislu intenziteta i mogućnosti da pogodi više osoba ili da nerazmjerno pogodi određenu skupinu osoba;

g)

do jaké míry jsou osoby, které potenciálně utrpěly újmu nebo byly vystaveny nepříznivému dopadu, závislé na výsledku vytvořeném pomocí systému AI zejména proto, že z praktických nebo právních důvodů není rozumně možné účast na tomto výsledku odmítnout;

(g)

stupanj u kojem potencijalno oštećene osobe ili osobe izložene nepovoljnom utjecaju ovise o ishodu upotrebe UI sustava, osobito ako taj ishod nije razumno moguće ne prihvatiti zbog praktičnih ili pravnih razloga;

h)

do jaké míry existuje nerovnováha moci či do jaké míry se osoby, které potenciálně utrpěly újmu nebo byly vystaveny nepříznivému dopadu, nacházejí ve zranitelném postavení ve vztahu k zavádějícímu subjektu daného systému AI, zejména v důsledku postavení, autority, znalostí, ekonomických nebo sociálních podmínek nebo věku;

(h)

stupanj u kojem postoji neravnoteža moći ili su potencijalno oštećene osobe ili osobe izložene nepovoljnom utjecaju u ranjivu položaju u odnosu na subjekt koji uvodi UI sustav, osobito zbog statusa, autoriteta, znanja, ekonomskih ili socijalnih okolnosti ili dobi;

i)

do jaké míry je výsledek vytvořený s použitím systému AI snadno opravitelný či zvrátitelný, s přihlédnutí k dostupným technickým řešením pro jeho opravu či zvrácení, přičemž výsledky, které mají nepříznivý dopad na zdraví, bezpečnost nebo základní práva, se za snadno opravitelné či zvrátitelné nepovažují;

(i)

stupanj u kojem je ishod nastao upotrebom UI sustava lako ispravljiv ili poništiv, uzimajući u obzir tehnička rješenja dostupna za njegovo ispravljanje ili poništenje, pri čemu se smatra da ishodi koji nepovoljno utječu na zdravlje, sigurnost ili temeljna prava nisu lako ispravljivi ili poništivi;

j)

význam a pravděpodobnost přínosu zavedení systému AI pro jednotlivce, skupiny nebo společnost obecně, včetně možného zlepšení bezpečnosti produktů;

(j)

razmjer i vjerojatnost koristi od uvođenja UI sustava za pojedince, skupine ili društvo u cjelini, uključujući moguća poboljšanja sigurnosti proizvoda;

k)

do jaké míry stávající právo Unie stanoví:

(k)

stupanj u kojem se postojećim pravom Unije predviđaju:

i)

účinná nápravná opatření ve vztahu k rizikům, která daný systém AI představuje, s výjimkou nároků na náhradu škody;

i.

djelotvorne mjere pravne zaštite od rizika koji predstavlja UI sustav, uz iznimku zahtjevâ za naknadu štete;

ii)

účinná opatření vedoucí k prevenci nebo podstatné minimalizaci těchto rizik.

ii.

djelotvorne mjere za sprečavanje ili što veće smanjenje tih rizika.

a)

dotčený vysoce rizikový systém AI již nepředstavuje významná rizika pro základní práva, zdraví nebo bezpečnost, a to s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v odstavci 2;

(a)

dotični visokorizični UI sustav više ne predstavlja znatan rizik za temeljna prava, zdravlje ili sigurnost, uzimajući u obzir kriterije navedene u stavku 2.;

b)

vypuštěním se nesnižuje celková úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv podle práva Unie.

(b)

brisanjem se ne smanjuje ukupna razina zaštite zdravlja, sigurnosti i temeljnih prava na temelju prava Unije.

a)

identifikaci a analýzu známých a rozumně předvídatelných rizik, která může vysoce rizikový systém AI používaný v souladu se zamýšleným účelem představovat pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva;

(a)

utvrđivanje i analizu poznatih i razumno predvidljivih rizika koje visokorizični UI sustav može predstavljati za zdravlje, sigurnost ili temeljna prava kada se visokorizični UI sustav koristi u skladu sa svojom namjenom;

b)

odhad a vyhodnocení rizik, která mohou vzniknout, když je vysoce rizikový systém AI používán v souladu se zamýšleným účelem a za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití;

(b)

procjenjivanje i evaluaciju rizika koji mogu nastati pri korištenju visokorizičnog UI sustava u skladu s njegovom namjenom i u uvjetima razumno predvidljive pogrešne upotrebe;

c)

hodnocení dalších rizik, která mohou potenciálně vzniknout, na základě analýzy shromážděných údajů ze systému monitorování po uvedení na trh ve smyslu článku 72;

(c)

evaluaciju drugih potencijalnih rizika na temelju analize podataka prikupljenih sustavom praćenja nakon stavljanja na tržište iz članka 72.;

d)

přijetí vhodných a cílených opatření k řízení rizik, jež jsou navržena tak, aby řešila rizika zjištěná podle písmene a).

(d)

donošenje odgovarajućih i ciljanih mjera upravljanja rizikom osmišljenih za uklanjanje rizika utvrđenih na temelju točke (a).

a)

vyloučení nebo snížení rizik zjištěných a vyhodnocených podle odstavce 2, pokud možno prostřednictvím technicky proveditelného návrhu a vývoje vysoce rizikového systému AI;

(a)

uklanjanje ili smanjenje rizika utvrđenih i evaluiranih na temelju stavka 2. u mjeri u kojoj je to tehnički izvedivo putem adekvatnog dizajna i razvoja visokorizičnog UI sustava;

b)

ve vhodných případech zavedení odpovídajících zmírňujících a kontrolních opatření, jež řeší rizika, která nelze vyloučit;

(b)

prema potrebi, provedba adekvatnih mjera za ublažavanje i kontrolu rizika koji se ne mogu ukloniti;

c)

poskytování informací požadovaných podle článku 13 a v případě potřeby školení pro zavádějící subjekty.

(c)

pružanje informacija koje se zahtijevaju u skladu s člankom 13. i, prema potrebi, osposobljavanja za subjekte koji uvode sustav.

a)

příslušných možností návrhu;

(a)

relevantne odluke o dizajnu;

b)

postupů při sběru dat a původu dat a v případě osobních údajů původního účelu jejich sběru;

(b)

procese prikupljanja podataka i podrijetlo podataka te, u slučaju osobnih podataka, izvornu svrhu prikupljanja podataka;

c)

příslušných operací zpracování přípravy dat, jako jsou anotace, označování, čištění, aktualizace, obohacování a agregace;

(c)

relevantne postupke obrade za pripremu podataka, kao što su obilježavanje, označivanje, čišćenje, ažuriranje, obogaćivanje i agregiranje;

d)

formulace předpokladů, zejména s ohledem na informace, které mají daná data měřit a představovat;

(d)

formuliranje pretpostavki, osobito s obzirom na informacije koje bi podaci trebali mjeriti i predstavljati;

e)

posouzení dostupnosti, množství a vhodnosti potřebných souborů dat;

(e)

procjenu raspoloživosti, količine i prikladnosti potrebnih skupova podataka;

f)

přezkoumání s ohledem na potenciální zkreslení, která by mohla ovlivnit zdraví a bezpečnost osob, mít nepříznivý dopad na základní práva nebo vést k diskriminaci, která je podle práva Unie zakázána, zejména pokud výstupy dat ovlivňují vstupy pro budoucí operace;

(f)

ispitivanje s obzirom na moguće pristranosti koje bi mogle utjecati na zdravlje i sigurnost osoba, imati negativan utjecaj na temeljna prava ili dovesti do diskriminacije zabranjene pravom Unije, posebno ako izlazni podaci utječu na ulazne podatke za buduće operacije;

g)

vhodná opatření k odhalení, prevenci a zmírnění případných zkreslení zjištěných podle písmene f);

(g)

odgovarajuće mjere za otkrivanje, sprečavanje i ublažavanje mogućih pristranosti utvrđenih u skladu s točkom (f);

h)

identifikace relevantních nedostatků nebo chyb v datech, které brání dodržování tohoto nařízení, a způsobu, jak tyto nedostatky a chyby vyřešit.

(h)

utvrđivanje relevantnih nedostataka u podacima ili drugih nedostataka koji onemogućuju usklađivanje s ovom Uredbom te načina na koji se ti nedostaci mogu ukloniti.

a)

detekce a opravy zkreslení nelze účinně provést zpracováním jiných údajů, včetně syntetických nebo anonymizovaných údajů;

(a)

otkrivanje i ispravljanje pristranosti ne može se djelotvorno postići obradom drugih podataka, uključujući sintetičke ili anonimizirane podatke;

b)

zvláštní kategorie osobních údajů podléhají technickým omezením opakovaného použití osobních údajů, jakož i nejmodernějším bezpečnostním opatřením a opatřením v oblasti ochrany soukromí, včetně pseudonymizace;

(b)

posebne kategorije osobnih podataka podliježu tehničkim ograničenjima u pogledu ponovne upotrebe osobnih podataka i najsuvremenijim mjerama sigurnosti i zaštite privatnosti, uključujući pseudonimizaciju;

c)

zvláštní kategorie osobních údajů podléhají opatřením, která zajistí, aby zpracovávané osobní údaje byly zabezpečeny a chráněny a aby se na ně vztahovaly vhodné záruky, včetně přísných kontrol a dokumentace přístupu, s cílem zabránit zneužití a zajistit, aby k těmto osobním údajům měly přístup pouze oprávněné osoby s odpovídajícími povinnostmi zachování důvěrnosti;

(c)

posebne kategorije osobnih podataka podliježu mjerama kojima se osigurava da su obrađeni osobni podaci osigurani i zaštićeni, podložno odgovarajućim zaštitnim mjerama, uključujući stroge kontrole i dokumentaciju pristupa, kako bi se izbjegla pogrešna upotreba i osiguralo da pristup tim osobnim podacima imaju samo ovlaštene osobe i uz odgovarajuće obveze u pogledu povjerljivosti;

d)

zvláštních kategorie osobních údajů nejsou přenášeny, převáděny nebo jinak zpřístupněny jiným stranám;

(d)

posebne kategorije osobnih podataka ne smiju se prenositi, prosljeđivati niti im druge strane smiju na neki drugi način pristupiti;

e)

zvláštních kategorie osobních údajů se vymažou, jakmile je zkreslení opraveno nebo jakmile u těchto údajů uplyne doba uchovávání, podle toho, co nastane dříve;

(e)

posebne kategorije osobnih podataka brišu se nakon ispravljanja pristranosti ili završetka razdoblja čuvanja osobnih podataka, ovisno o tome što nastupi ranije;

f)

záznamy o činnostech zpracování podle nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnice (EU) 2016/680 obsahují důvody vedoucí k tomu, že bylo zpracování zvláštních kategorií osobních údajů nezbytně nutné k odhalení a nápravě zkreslení a že tohoto cíle nemohlo být dosaženo zpracováním jiných údajů.

(f)

evidencija aktivnosti obrade na temelju uredaba (EU) 2016/679 i (EU) 2018/1725 te Direktive (EU) 2016/680 sadržava razloge zbog kojih je obrada posebnih kategorija osobnih podataka bila nužna za otkrivanje i ispravljanje pristranosti te zbog kojih se taj cilj nije mogao postići obradom drugih podataka.

a)

identifikaci situací, které mohou vést k tomu, že daný vysoce rizikový systém AI bude představovat riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1 nebo že dojde k podstatné změně;

(a)

utvrđivanje situacija koje mogu dovesti do toga da visokorizični UI sustav predstavlja rizik u smislu članka 79. stavka 1. ili do znatne izmjene;

b)

usnadnění monitorování po uvedení na trh uvedené v článku 72, a

(b)

olakšavanje praćenja nakon stavljanja na tržište iz članka 72.; i

c)

sledování fungování vysoce rizikových systémů AI podle čl. 26 odst. 5.

(c)

praćenje rada visokorizičnih UI sustava iz članka 26. stavka 5.

a)

záznam trvání každého použití systému (datum a čas zahájení a datum a čas ukončení každého použití);

(a)

razdoblje svake upotrebe sustava (datum i vrijeme početka te datum i vrijeme završetka svake upotrebe);

b)

referenční databázi, s níž systém porovnává vstupní data;

(b)

referentna baza podataka s kojom je sustav usporedio ulazne podatke;

c)

vstupní data, u nichž vyhledávání vedlo ke shodě;

(c)

ulazni podaci za koje je pretragom utvrđena podudarnost;

d)

identifikaci fyzických osob podílejících se na ověřování výsledků, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 5.

(d)

identitet fizičkih osoba iz članka 14. stavka 5. koje su sudjelovale u provjeri rezultatâ.

a)

totožnost a kontaktní údaje poskytovatele a tam, kde je to relevantní, jeho zplnomocněného zástupce;

(a)

identitet i kontaktne podatke dobavljača i, ako je primjenjivo, njegova ovlaštenog zastupnika;

b)

vlastnosti, schopnosti a omezení výkonnosti vysoce rizikového systému AI, mezi něž patří:

(b)

karakteristike, sposobnosti i ograničenja učinkovitosti visokorizičnog UI sustava, uključujući:

i)

jeho zamýšlený účel;

i.

njegovu namjenu;

ii)

úroveň přesnosti, včetně metrik, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti uvedené v článku 15, ve vztahu k níž byl daný vysoce rizikový systém AI testován a ověřen a kterou lze očekávat, a jakékoli známé a předvídatelné okolnosti, jež mohou mít dopad na tuto očekávanou úroveň přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti;

ii.

razinu točnosti, uključujući njezine parametre, te razinu otpornosti i kibernetičke sigurnosti iz članka 15. u odnosu na koju je visokorizični UI sustav testiran i validiran i koja se može očekivati, te sve poznate i predvidljive okolnosti koje mogu utjecati na tu očekivanu razinu točnosti, otpornosti i kibernetičke sigurnosti;

iii)

jakékoli známé nebo předvídatelné okolnosti související s používáním daného vysoce rizikového systému AI v souladu s jeho zamýšleným účelem nebo za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití, které mohou vést k rizikům pro zdraví a bezpečnost nebo pro základní práva uvedeným v čl. 9 odst. 2;

iii.

sve poznate ili predvidljive okolnosti povezane s korištenjem visokorizičnog UI sustava u skladu s njegovom namjenom ili u uvjetima razumno predvidljive pogrešne upotrebe koje mogu prouzročiti rizike za zdravlje i sigurnost ili temeljna prava iz članka 9. stavka 2.;

iv)

v příslušných případech technické schopnosti a vlastnosti vysoce rizikového systému AI, pokud jde o poskytování informací, které jsou relevantní pro vysvětlení jeho výstupů;

iv.

ako je primjenjivo, tehničke sposobnosti i karakteristike visokorizičnog UI sustava za pružanje informacija koje su relevantne za objašnjenje njegovih izlaznih podataka;

v)

v příslušných případech jeho chování ve vztahu ke konkrétním osobám nebo skupinám osob, na něž má být systém používán;

v.

prema potrebi, učinkovitost sustava u odnosu na konkretne osobe ili skupine osoba na kojima se sustav namjerava koristiti;

vi)

v příslušných případech specifikace vstupních údajů nebo jakýchkoli dalších informací relevantních z hlediska použitých souborů trénovacích, validačních a testovacích dat při zohlednění zamýšleného účelu vysoce rizikového systému AI;

vi.

prema potrebi, specifikacije ulaznih podataka ili sve ostale relevantne informacije o korištenim skupovima podataka za treniranje, validaciju i testiranje, uzimajući u obzir namjenu visokorizičnog UI sustava;

vii)

v příslušných případech informace, které zavádějícím subjektům umožní interpretovat výstup vysoce rizikového systému AI a odpovídajícím způsobem jej používat;

vii.

ako je primjenjivo, informacije koje subjektima koji uvode sustav omogućuju tumačenje izlaznih podataka visokorizičnog UI sustava i njihovu prikladnu upotrebu;

c)

změny vysoce rizikového systému AI a jeho výkonnosti, které poskytovatel předem stanovil v okamžiku počátečního posouzení shody;

(c)

eventualne promjene visokorizičnog UI sustava i njegove učinkovitosti koje je dobavljač unaprijed odredio u trenutku početnog ocjenjivanja sukladnosti;

d)

opatření v oblasti lidského dohledu uvedená v článku 14, včetně technických opatření zavedených za účelem usnadnění interpretace výstupů vysoce rizikových systémů AI ze strany zavádějících subjektů;

(d)

mjere ljudskog nadzora iz članka 14., uključujući tehničke mjere uvedene kako bi se subjektima koji uvode sustav olakšalo tumačenje izlaznih podataka visokorizičnih UI sustava;

e)

potřebné výpočetní a hardwarové zdroje, očekávanou životnost vysoce rizikového systému AI a veškerá nezbytná opatření v oblasti údržby a péče, včetně jejich frekvence, umožňující zajistit řádné fungování tohoto systému AI, včetně aktualizací softwaru;

(e)

potrebne računalne i hardverske resurse, očekivani životni ciklus visokorizičnog UI sustava i sve potrebne mjere održavanja i brige, uključujući njihovu učestalost, kako bi se osiguralo pravilno funkcioniranje tog UI sustava, što se odnosi i na softverska ažuriranja;

f)

v relevantních případech popis mechanismů zahrnutých do vysoce rizikového systému AI, který zavádějícím subjektům umožní řádně shromažďovat, uchovávat a interpretovat protokoly v souladu s článkem 12.

(f)

prema potrebi, opis mehanizama uključenih u visokorizični UI sustav koji omogućuje subjektima koji uvode sustav da pravilno prikupljaju, pohranjuju i tumače evidenciju u skladu s člankom 12.

a)

opatření, která identifikuje poskytovatel, a pokud je to technicky proveditelné, zabuduje je do daného vysoce rizikového systému AI před jeho uvedením na trh nebo do provozu;

(a)

mjerama koje dobavljač utvrđuje i ugrađuje, ako je to tehnički izvedivo, u visokorizični UI sustav prije njegova stavljanja na tržište ili u upotrebu;

b)

opatření, která identifikuje poskytovatel před uvedením daného vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu a u nichž je vhodné, aby je provedl zavádějící subjekt.

(b)

mjerama koje dobavljač utvrđuje prije stavljanja visokorizičnog UI sustava na tržište ili u upotrebu, a koje su primjerene da ih provodi subjekt koji uvodi sustav.

a)

řádně porozuměly příslušným kapacitám a omezením daného vysoce rizikového systému AI a byly schopny náležitě monitorovat jeho fungování, a to i s ohledem na odhalování a řešení anomálií, dysfunkcí a neočekávaného výkonu;

(a)

pravilno razumjeti relevantne kapacitete i ograničenja visokorizičnog UI sustava i biti sposobne na odgovarajući način pratiti njegov rad, među ostalim radi otkrivanja i uklanjanja nepravilnosti, disfunkcija i neočekivanih rezultata;

b)

si nadále uvědomovaly možnou tendenci automatického nebo nadměrného spoléhání na výstup vysoce rizikového systému AI (dále jen „zkreslení způsobené automatizací“, v angličtině „automation bias“), zejména u vysoce rizikových systémů AI užívaných pro poskytování informací nebo doporučení pro rozhodování fyzických osob;

(b)

biti na oprezu u pogledu moguće tendencije automatskog ili pretjeranog oslanjanja na izlazne podatke visokorizičnog UI sustava („automatizacijska pristranost”), osobito kad je riječ o visokorizičnim UI sustavima koji se upotrebljavaju za davanje informacija ili preporuka na temelju kojih odluke donose fizičke osobe;

c)

správně interpretovaly výstup vysoce rizikového systému AI, například dostupné interpretační nástroje a metody;

(c)

točno protumačiti izlazne podatke visokorizičnog UI sustava, uzimajući u obzir, primjerice, dostupne alate i metode za tumačenje;

d)

se v jakékoli konkrétní situaci rozhodly, že vysoce rizikový systém AI nepoužijí nebo výstup z vysoce rizikového systému AI jiným způsobem nezohlední, zruší nebo zvrátí;

(d)

u određenoj situaciji odustati od upotrebe visokorizičnog UI sustava ili na neki drugi način zanemariti, nadjačati ili poništiti izlazni podatak visokorizičnog UI sustava;

e)

zasáhly do fungování vysoce rizikového systému AI nebo jej přerušily tlačítkem „stop“ nebo podobným postupem, který umožní systém zastavit v bezpečném módu.

(e)

intervenirati u rad visokorizičnog UI sustava ili prekinuti rad sustava pritiskom gumba za zaustavljanje ili sličnim postupkom koji omogućuje sigurno zaustavljanje sustava.

a)

zajišťují, aby jejich vysoce rizikové systémy AI splňovaly požadavky stanovené v oddíle 2;

(a)

osiguravaju da njihovi visokorizični UI sustavi ispunjavaju zahtjeve utvrđene u odjeljku 2.;

b)

uvedou na vysoce rizikovém systému AI, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokumentaci, která je k vysoce rizikovému systému AI přiložena, své jméno, zapsaný název společnosti nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na které je lze kontaktovat;

(b)

na visokorizičnom UI sustavu ili, ako to nije moguće, na njegovoj ambalaži ili u njegovoj popratnoj dokumentaciji, ovisno o slučaju, navode svoje ime, registrirano trgovačko ime ili registrirani žig te adresu za kontakt;

c)

mají zaveden systém řízení kvality, který je v souladu s článkem 17;

(c)

imaju uspostavljen sustav upravljanja kvalitetom koji je u skladu s člankom 17.;

d)

vedou dokumentaci uvedenou v článku 18;

(d)

vode dokumentaciju iz članka 18.;

e)

pokud jsou vysoce rizikové systémy AI pod jejich kontrolou, zajišťují automatické generování protokolů těmito systémy, jak je uvedeno v článku 19;

(e)

čuvaju evidenciju koju automatski generiraju njihovi visokorizični UI sustavi dok su pod njihovom kontrolom, kako je navedeno u članku 19.;

f)

zajistí, aby byl u daného vysoce rizikového systému AI před jeho uvedením na trh nebo do provozu proveden příslušný postup posuzování shody, jak je uvedeno v článku 43;

(f)

osiguravaju da visokorizični UI sustav prije stavljanja na tržište ili u upotrebu prođe relevantni postupak ocjenjivanja sukladnosti iz članka 43.;

g)

vypracovávají EU prohlášení o shodě v souladu s článkem 47;

(g)

sastavljaju EU izjavu o sukladnosti u skladu s člankom 47.;

h)

umístí na vysoce rizikový systém AI, nebo není-li to možné, na jeho obal nebo dokumentaci, která je k němu přiložena, označení CE, aby vyjádřili soulad s tímto nařízením podle článku 48;

(h)

stavljaju oznaku CE na visokorizični UI sustav ili, ako to nije moguće, na njegovu ambalažu ili u njegovu popratnu dokumentaciju kako bi se označila sukladnost s ovom Uredbom, u skladu s člankom 48.;

i)

dodržují povinnosti registrace uvedené v čl. 49 odst. 1;

(i)

ispunjavaju obveze registracije iz članka 49. stavka 1.;

j)

přijímají nezbytná nápravná opatření a poskytují informace, jak je požadováno v článku 20;

(j)

poduzimaju potrebne korektivne mjere i pružaju informacije u skladu s člankom 20.;

k)

na odůvodněnou žádost příslušného vnitrostátního orgánu prokáží soulad daného vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2;

(k)

na obrazloženi zahtjev nacionalnog nadležnog tijela dokazuju sukladnost visokorizičnog UI sustava sa zahtjevima utvrđenima u odjeljku 2.;

l)

zajistí, aby vysoce rizikový systém AI splňoval požadavky na přístupnost v souladu se směrnicemi (EU) 2016/2102 a (EU) 2019/882.

(l)

osiguravaju da visokorizični UI sustav ispunjava zahtjeve u pogledu pristupačnosti u skladu s direktivama (EU) 2016/2102 i (EU) 2019/882.

a)

strategii pro zajištění souladu s právními předpisy, včetně souladu s postupy posuzování shody a postupy pro řízení úprav daného vysoce rizikového systému AI;

(a)

strategiju za usklađenost s propisima, uključujući usklađenost s postupcima ocjenjivanja sukladnosti i postupcima za upravljanje izmjenama visokorizičnog UI sustava;

b)

techniky, postupy a systematická opatření využívaná při vytváření, kontrole a ověřování návrhu vysoce rizikového systému AI;

(b)

tehnike, postupke i sustavne aktivnosti koji se moraju provoditi u dizajnu te kontroli i provjeri dizajna visokorizičnog UI sustava;

c)

techniky, postupy a systematická opatření využívaná při vývoji, kontrole a zajišťování kvality daného vysoce rizikového systému AI;

(c)

tehnike, postupke i sustavne aktivnosti koji se moraju provoditi u razvoju te kontroli kvalitete i osiguravanju kvalitete visokorizičnog UI sustava;

d)

postupy přezkoumání, testování a validace prováděné před vývojem vysoce rizikového systému AI, během něho a po něm, a četnost, s níž musí být prováděny;

(d)

postupke ispitivanja, testiranja i validacije koji se moraju provoditi prije, tijekom i poslije razvoja visokorizičnog UI sustava te učestalost kojom se moraju provoditi;

e)

technické specifikace, včetně norem, které mají být uplatňovány, a pokud nejsou příslušné harmonizované normy uplatňovány v plném rozsahu nebo nepokrývají všechny příslušné požadavky stanovené v oddíle 2, prostředky, které mají být použity k zajištění toho, aby vysoce rizikový systém AI tyto požadavky splňoval;

(e)

tehničke specifikacije, uključujući norme, koje se moraju primjenjivati i, ako relevantne usklađene norme nisu u cijelosti primijenjene ili ne obuhvaćaju sve relevantne zahtjeve utvrđene u odjeljku 2., sredstva koja se moraju upotrijebiti kako bi se osigurala usklađenost visokorizičnog UI sustava s tim zahtjevima;

f)

systémy a postupy pro správu dat, včetně získávání, shromažďování, analýzy, označování, ukládání, filtrace, vytěžování, agregace a uchovávání dat a jakékoli další operace týkající se dat, které se provádějí před uvedením vysoce rizikových systémů AI na trh nebo do provozu a pro účely tohoto uvedení;

(f)

sustave i postupke za upravljanje podacima, uključujući pribavljanje podataka, prikupljanje podataka, analizu podataka, označivanje podataka, pohranu podataka, filtriranje podataka, rudarenje podataka, agregiranje podataka, zadržavanje podataka i sve druge operacije s podacima koje se obavljaju prije stavljanja visokorizičnih UI sustava na tržište ili u upotrebu i u svrhu tog stavljanja;

g)

systém řízení rizik podle článku 9;

(g)

sustav upravljanja rizikom iz članka 9.;

h)

vytvoření, uplatňování a udržování systému monitorování po uvedení na trh v souladu s článkem 72;

(h)

uspostavu, primjenu i održavanje sustava praćenja nakon stavljanja na tržište u skladu s člankom 72.;

i)

postupy týkající se ohlašování závažného incidentu v souladu s článkem 73;

(i)

postupke povezane s prijavljivanjem ozbiljnog incidenta u skladu s člankom 73.;

j)

řešení komunikace s příslušnými vnitrostátními orgány, dalšími příslušnými orgány včetně těch, které zajišťují nebo podporují přístupu k datům, s oznámenými subjekty, s jinými provozovateli, se zákazníky nebo s jinými zúčastněnými stranami;

(j)

postupke komunikacije s nacionalnim nadležnim tijelima, drugim relevantnim tijelima, uključujući tijela za pružanje ili olakšavanje pristupa podacima, prijavljenim tijelima, drugim operaterima, klijentima ili drugim zainteresiranim stranama;

k)

systémy a postupy pro uchovávání záznamů o veškeré příslušné dokumentaci a informacích;

(k)

sustave i postupke za čuvanje evidencije o svoj relevantnoj dokumentaciji i svim relevantnim informacijama;

l)

řízení zdrojů, včetně opatření souvisejících s bezpečností dodávek;

(l)

upravljanje resursima, uključujući mjere koje se odnose na sigurnost opskrbe;

m)

rámec odpovědnosti stanovující odpovědnost vedení a ostatních zaměstnanců ve vztahu ke všem aspektům uvedeným v tomto odstavci.

(m)

okvir za odgovornost kojim se utvrđuju odgovornosti uprave i drugog osoblja za sve aspekte navedene u ovom stavku.

a)

technickou dokumentaci uvedenou v článku 11;

(a)

tehničku dokumentaciju iz članka 11.;

b)

dokumentaci týkající se systému řízení kvality uvedenou v článku 17;

(b)

dokumentaciju o sustavu upravljanja kvalitetom iz članka 17.;

c)

v relevantních případech dokumentaci týkající se změn schválených oznámenými subjekty;

(c)

dokumentaciju o promjenama koje su odobrila prijavljena tijela, ako je primjenjivo;

d)

v relevantních případech rozhodnutí a další dokumenty vydané oznámenými subjekty;

(d)

odluke i druge dokumente koje su izdala prijavljena tijela, ako je primjenjivo;

e)

EU prohlášení o shodě podle článku 47.

(e)

EU izjavu o sukladnosti iz članka 47.

a)

ověřit, zda bylo vypracováno EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 a technická dokumentace uvedená v článku 11 a zda poskytovatel provedl příslušný postup posuzování shody;

(a)

provjerava jesu li sastavljene EU izjava o sukladnosti iz članka 47. i tehnička dokumentacija iz članka 11. i je li dobavljač proveo odgovarajući postupak ocjenjivanja sukladnosti;

b)

uchovávat pro potřebu příslušných orgánů a vnitrostátních orgánů či subjektů uvedených v čl. 74 odst. 10 po dobu deseti let od uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu kontaktní údaje poskytovatele, který zplnomocněného zástupce jmenoval, kopii EU prohlášení o shodě uvedeného v článku 47, technickou dokumentaci a případně certifikát vydaný oznámeným subjektem;

(b)

nadležnim tijelima te nacionalnim tijelima iz članka 74. stavka 10., tijekom razdoblja od deset godina nakon što je visokorizični UI sustav stavljen na tržište ili u upotrebu, drži na raspolaganju kontaktne podatke dobavljača koji je imenovao ovlaštenog zastupnika, primjerak EU izjave o sukladnosti iz članka 47., tehničku dokumentaciju i, ako je primjenjivo, potvrdu koju je izdalo prijavljeno tijelo;

c)

poskytnout příslušnému orgánu na odůvodněnou žádost veškeré informace a dokumentaci, včetně informací a dokumentů uvedených v písmenu b) tohoto pododstavce, jež jsou nezbytné k prokázání shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2, včetně přístupu k protokolům, uvedeným v čl. 12 odst. 1, které daný vysoce rizikový systém AI automaticky generuje, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod kontrolou poskytovatele;

(c)

nadležnom tijelu na obrazloženi zahtjev dostavlja sve informacije i dokumentaciju, uključujući one iz točke (b) ovog podstavka, koji su potrebni za dokazivanje sukladnosti visokorizičnog UI sustava sa zahtjevima utvrđenima u odjeljku 2., što uključuje pristup evidenciji iz članka 12. stavka 1. koju automatski generira visokorizični UI sustav u mjeri u kojoj je takva evidencija pod kontrolom dobavljača;

d)

spolupracovat s příslušnými orgány, na základě odůvodněné žádosti, na veškerých opatřeních, která takový orgán v souvislosti s daným vysoce rizikovým systémem AI přijme, zejména za účelem snížení a zmírnění rizik, která vysoce rizikový systém AI představuje;

(d)

na obrazloženi zahtjev surađuje s nadležnim tijelima u svim aktivnostima koje ta tijela poduzimaju u vezi s visokorizičnim UI sustavom, posebno kako bi se smanjili i ublažili rizici koje predstavlja visokorizični UI sustav;

e)

případně splnit povinnosti registrace uvedené v čl. 49 odst. 1, nebo pokud registraci provádí sám poskytovatel, zajistit, aby informace uvedené v příloze VIII oddíle A bodu 3 byly správné.

(e)

ako je primjenjivo, ispunjava obveze registracije iz članka 49. stavka 1. ili, ako registraciju provodi sam dobavljač, osigurava točnost informacija iz točke 3. odjeljka A Priloga VIII.

a)

poskytovatel daného vysoce rizikového systému AI provedl příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 43;

(a)

dobavljač visokorizičnog UI sustava proveo relevantni postupak ocjenjivanja sukladnosti iz članka 43.;

b)

poskytovatel vypracoval technickou dokumentaci v souladu s článkem 11 a přílohou IV;

(b)

dobavljač sastavio tehničku dokumentaciju u skladu s člankom 11. i Prilogom IV.;

c)

systém nese požadované označení CE a je k němu přiloženo EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 a návod k použití;

(c)

sustav označen oznakom CE te jesu li mu priložene EU izjava o sukladnosti iz članka 47. i upute za korištenje;

d)

poskytovatel jmenoval zplnomocněného zástupce v souladu s čl. 22 odst. 1.

(d)

dobavljač imenovao ovlaštenog zastupnika u skladu s člankom 22. stavkom 1.

a)

uvedli své jméno, název nebo ochrannou známku na vysoce rizikovém systému AI, který již byl uveden na trh nebo do provozu, aniž jsou dotčena smluvní ujednání, která stanoví, že povinnosti jsou rozděleny jiným způsobem;

(a)

ako stave svoje ime ili žig na visokorizični UI sustav koji je već stavljen na tržište ili u upotrebu, ne dovodeći u pitanje ugovorne aranžmane u kojima je utvrđena drukčija raspodjela obveza;

b)

provádějí podstatnou změnu vysoce rizikového systému AI, který je již uveden na trh nebo je již uveden do provozu, a to tak, že zůstává vysoce rizikovým systémem AI v souladu s článkem 6;

(b)

ako znatno izmijene visokorizični UI sustav koji je već stavljen na tržište ili u upotrebu i to na takav način da i dalje ostane visokorizični UI sustav na temelju članka 6.;

c)

mění zamýšlený účel systému AI, včetně obecného systému AI, který nebyl klasifikován jako vysoce rizikový a je již uveden na trh nebo do provozu takovým způsobem, že se dotčený systém AI stane vysoce rizikovým systémem AI v souladu s článkem 6.

(c)

ako izmijene namjenu UI sustava, uključujući UI sustav opće namjene, koji nije klasificiran kao visokorizičan i već je stavljen na tržište ili u upotrebu i to na takav način da dotični UI sustav postane visokorizični UI sustav u skladu s člankom 6.;

a)

vysoce rizikový systém AI je uváděn na trh společně s výrobkem pod jménem, názvem nebo ochrannou známkou výrobce produktu;

(a)

visokorizični UI sustav stavljen je na tržište zajedno s dotičnim proizvodom pod imenom ili žigom proizvođača proizvoda;

b)

vysoce rizikový systém AI je uveden do provozu pod jménem, názvem nebo ochrannou známkou výrobce produktu poté, co byl výrobek uveden na trh.

(b)

visokorizični UI sustav stavljen je u upotrebu pod imenom ili žigom proizvođača proizvoda nakon što je proizvod stavljen na tržište.

a)

popis procesů zavádějícího subjektu, v nichž bude vysoce rizikový systém AI používán v souladu s jeho zamýšleným účelem;

(a)

opis procesa subjekta koji uvodi sustav u kojima će se visokorizični UI sustav upotrebljavati u skladu sa svojom namjenom;

b)

popis časového období a frekvence plánovaného použití každého z vysoce rizikových systémů AI;

(b)

opis razdoblja i učestalosti namjeravane upotrebe svakog visokorizičnog UI sustava;

c)

kategorie fyzických osob a skupin, které by mohly být jeho používáním v konkrétním kontextu dotčeny;

(c)

kategorije fizičkih osoba i skupina na koje će vjerojatno utjecati upotreba sustava u konkretnom kontekstu;

d)

specifická rizika újmy, která by mohla mít dopad na kategorie fyzických osob nebo skupiny osob určených podle písmene c) tohoto odstavce, a to při zohlednění informací dodaných poskytovatelem podle článku 13;

(d)

specifične rizike od štete koji će vjerojatno utjecati na kategorije fizičkih osoba ili skupine osoba identificirane u skladu s točkom (c) ovog stavka, uzimajući u obzir informacije koje je dostavio dobavljač u skladu s člankom 13.;

e)

popis provádění opatření lidského dohledu, v souladu s návodem k použití;

(e)

opis provedbe mjera ljudskog nadzora u skladu s uputama za korištenje;

f)

opatření, která mají být přijata v případě naplnění těchto rizik, včetně opatření pro vnitřní správu a mechanismy vyřizování stížností.

(f)

mjere koje se moraju poduzeti u slučaju materijalizacije tih rizika, uključujući aranžmane za unutarnje upravljanje i mehanizme za podnošenje pritužbi.

a)

posoudí dopad na certifikáty vydané oznámeným subjektem;

(a)

ocjenjuje učinak koji to ima na potvrde koje je izdalo prijavljeno tijelo;

b)

předloží zprávu o svých zjištěních Komisi a ostatním členským státům do tří měsíců poté, co změny jmenování oznámil;

(b)

Komisiji i drugim državama članicama podnosi izvješće o svojim nalazima u roku od tri mjeseca nakon što ih je obavijestilo o promjenama u vezi s imenovanjem;

c)

požádá oznámený subjekt, aby v přiměřeném časovém období stanoveném tímto orgánem pozastavil nebo zrušil veškeré certifikáty, které byly vydány neoprávněně, s cílem zajistit pokračující shodu vysoce rizikových systémů AI, jež jsou na trhu;

(c)

od prijavljenog tijela zahtijeva da u razumnom roku koji odredi tijelo koje provodi prijavljivanje suspendira ili povuče sve nepropisno izdane potvrde kako bi se osigurala kontinuirana sukladnost visokorizičnih UI sustava na tržištu;

d)

informuje Komisi a členské státy o certifikátech, jejichž pozastavení nebo zrušení požaduje;

(d)

obavješćuje Komisiju i države članice o potvrdama za koje je zatražilo suspenziju ili povlačenje;

e)

poskytne příslušným vnitrostátním orgánům členského státu, v němž má poskytovatel své sídlo, veškeré příslušné informace o certifikátech, u nichž požádal o pozastavení nebo zrušení; tento orgán přijme v případě potřeby vhodná opatření s cílem zabránit možnému ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo základních práv.

(e)

nacionalnim nadležnim tijelima države članice u kojoj dobavljač ima registrirano mjesto poslovanja dostavlja sve relevantne informacije o potvrdama za koje je zatražilo suspenziju ili povlačenje; to tijelo prema potrebi poduzima odgovarajuće mjere kako bi se izbjegao potencijalni rizik za zdravlje, sigurnost ili temeljna prava.

a)

oznamující orgán do jednoho měsíce od pozastavení nebo omezení potvrdí, že v souvislosti s certifikáty, jichž se pozastavení nebo omezení týká, neexistuje ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo základních práv, a oznamující orgán stanoví harmonogram pro opatření za účelem nápravy nedostatků, jež byly příčinou pozastavení nebo omezení, nebo

(a)

tijelo koje provodi prijavljivanje potvrdilo je, u roku od mjesec dana od suspenzije ili ograničenja, da potvrde na koje se odnosi suspenzija ili ograničenje ne predstavljaju rizik za zdravlje, sigurnost ili temeljna prava te je navelo vremenski raspored za mjere s pomoću kojih bi se suspenzija ili ograničenje mogli ispraviti; ili

b)

oznamující orgán potvrdí, že v průběhu pozastavení či omezení nebudou vydávány, pozměňovány nebo opětovně vydávány žádné certifikáty, jichž se pozastavení či omezení týká, a uvede, zda je oznámený subjekt i nadále způsobilý monitorovat stávající certifikáty vydané na období pozastavení nebo omezení a být za ně odpovědný; v případě, že oznamující orgán rozhodne, že oznámený subjekt není způsobilý plnit své funkce ve vztahu ke stávajícím vydaným certifikátům, poskytovatel systému, na nějž se certifikát vztahuje, písemně potvrdí vnitrostátním příslušným orgánům členského státu, ve kterém má poskytovatel systému své registrované místo podnikání, do tří měsíců od pozastavení nebo omezení, že funkce oznámeného subjektu, totiž monitorovat a být nadále odpovědný za certifikáty, převezme dočasně, v době pozastavení nebo omezení, jiný kvalifikovaný oznámený subjekt.

(b)

tijelo koje provodi prijavljivanje potvrdilo je da se tijekom razdoblja suspenzije ili ograničenja neće izdavati, mijenjati ili ponovno izdavati potvrde na koje se odnosi suspenzija te navodi je li prijavljeno tijelo sposobno nastaviti pratiti već izdane potvrde i odgovarati za njih tijekom razdoblja suspenzije ili ograničenja. U slučaju da tijelo koje provodi prijavljivanje utvrdi da prijavljeno tijelo nije sposobno dati podršku za već izdane potvrde, dobavljač sustava na koji se potvrda odnosi u roku od tri mjeseca od suspenzije ili ograničenja u pisanom obliku potvrđuje nacionalnim nadležnim tijelima države članice u kojoj ima registrirano mjesto poslovanja da neko drugo kvalificirano prijavljeno tijelo privremeno preuzima funkcije prijavljenog tijela u pogledu praćenja potvrda i odgovaranja za njih tijekom razdoblja suspenzije ili ograničenja.

a)

příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž má poskytovatel vysoce rizikového systému AI, na nějž se certifikát vztahuje, své sídlo, potvrdí, že v souvislosti s dotčenými vysoce rizikovými systémy AI není ohroženo zdraví, bezpečnost ani základní práva, a

(a)

nacionalno nadležno tijelo države članice u kojoj dobavljač visokorizičnog UI sustava na koji se potvrda odnosi ima registrirano mjesto poslovanja potvrdilo je da dotični visokorizični UI sustavi ne predstavljaju rizik za zdravlje, sigurnost ili temeljna prava; i

b)

jiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že převezme za tyto systémy AI okamžitou odpovědnost a že dokončí jejich posouzení do dvanácti měsíců od zrušení jmenování.

(b)

drugo prijavljeno tijelo potvrdilo je u pisanom obliku da će preuzeti izravnu odgovornost za te UI sustave i da će dovršiti njihovo ocjenjivanje u roku od dvanaest mjeseci od povlačenja imenovanja.

a)

Komise požádala podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 jednu nebo více evropských normalizačních organizací, aby vypracovaly harmonizovanou normu pro požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly nebo, v příslušných případech, pro povinnosti stanovené v oddílech 2 a 3 kapitoly V, a:

(a)

Komisija je na temelju članka 10. stavka 1. Uredbe (EU) br. 1025/2012 zatražila od jedne ili više europskih organizacija za normizaciju da izrade usklađenu normu za zahtjeve utvrđene u odjeljku 2. ovog poglavlja odnosno, ovisno o slučaju, za obveze utvrđene u odjeljcima 2. i 3. poglavlja V., a:

i)

žádost nebyla žádnou z evropských normalizačních organizací akceptována nebo

i.

zahtjev nije prihvatila nijedna europska organizacija za normizaciju; ili

ii)

harmonizované normy, které byly vypracovány na základě této žádostí, nebyly dodány ve lhůtě stanovené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 nebo

ii.

usklađene norme koje se odnose na taj zahtjev nisu izrađene u roku utvrđenom u skladu s člankom 10. stavkom 1. Uredbe (EU) br. 1025/2012; ili

iii)

příslušné harmonizované normy dostatečně neřeší problémy v oblasti základních práv nebo

iii.

relevantnim usklađenim normama nisu dostatno uvažena pitanja temeljnih prava; ili

iv)

harmonizované normy nejsou v souladu s žádostí a

iv.

usklađene norme nisu u skladu sa zahtjevom; i

b)

v Úředním věstníku Evropské unie není zveřejněn odkaz na harmonizované normy, které se vztahují na požadavky uvedené v oddíle 2 této kapitoly nebo, v příslušných případech, na povinnosti uvedené v kapitole V oddíle 2 a 3, v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012, ani se neočekává, že takový odkaz bude v přiměřené lhůtě zveřejněn.

(b)

u Službenom listu Europske unije nije objavljeno, u skladu s Uredbom (EU) br. 1025/2012, upućivanje na usklađene norme koje obuhvaćaju zahtjeve utvrđene u odjeljku 2. ovog poglavlja odnosno, ovisno o slučaju, obveze utvrđene u odjeljcima 2. i 3. poglavlja V., niti se očekuje objava takvih upućivanja u razumnom roku.

a)

interní kontroly uvedené v příloze VI nebo

(a)

unutarnje kontrole iz Priloga VI.; ili

b)

posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace za účasti oznámeného subjektu podle přílohy VII.

(b)

ocjenjivanja sustava upravljanja kvalitetom i ocjenjivanja tehničke dokumentacije iz Priloga VII., uz sudjelovanje prijavljenog tijela.

a)

neexistují harmonizované normy uvedené v článku 40 a nejsou k dispozici společné specifikace uvedené v článku 41;

(a)

usklađene norme iz članka 40. ne postoje, a zajedničke specifikacije iz članka 41. nisu dostupne;

b)

poskytovatel nepoužil harmonizovanou normu nebo použil jen její část;

(b)

dobavljač nije primijenio usklađenu normu ili je primijenio samo dio usklađene norme;

c)

společné specifikace uvedené v písmenu a) existují, ale poskytovatel je nepoužil;

(c)

zajedničke specifikacije iz točke (a) postoje, ali ih dobavljač nije primijenio;

d)

jedna nebo více harmonizovaných norem uvedených v písmenu a) byla zveřejněna s omezením a pouze pro tu část normy, která byla omezena.

(d)

jedna ili više usklađenih normi iz točke (a) objavljena je uz ograničenje, i to samo za dio norme koji je ograničen.

a)

o veškerých certifikátech Unie o posouzení technické dokumentace, o veškerých dodatcích k těmto certifikátům a o veškerých schváleních systému řízení kvality vydaných v souladu s požadavky přílohy VII;

(a)

potvrdama Unije o ocjenjivanju tehničke dokumentacije, dopunama tih potvrda i odobrenjima sustava upravljanja kvalitetom izdanima u skladu sa zahtjevima iz Priloga VII.;

b)

o veškerých zamítnutích, omezeních, pozastaveních či zrušeních certifikátu Unie o posouzení technické dokumentace nebo o schváleních systému řízení kvality vydaných v souladu s požadavky přílohy VII;

(b)

odbijanju, ograničenju, suspenziji ili povlačenju potvrde Unije o ocjenjivanju tehničke dokumentacije ili odobrenja sustava upravljanja kvalitetom izdanog u skladu sa zahtjevima iz Priloga VII.;

c)

o všech okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;

(c)

svim okolnostima koje utječu na opseg prijavljivanja ili uvjete za prijavljivanje;

d)

o každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;

(d)

zahtjevima za dostavu informacija koje su primila od tijela za nadzor tržišta u vezi s aktivnostima ocjenjivanja sukladnosti;

e)

na vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.

(e)

na zahtjev, o aktivnostima ocjenjivanja sukladnosti provedenima u okviru njihove prijave i svim ostalim provedenim aktivnostima, uključujući prekogranične aktivnosti i podugovaranje.

a)

o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil či zrušil, a na požádání o schváleních systému kvality, která vydal;

(a)

odobrenjima sustava upravljanja kvalitetom koja je odbilo, suspendiralo ili povuklo i, na zahtjev, odobrenjima sustava upravljanja kvalitetom koja je izdalo;

b)

o unijních certifikátech posouzení technické dokumentace nebo jakýchkoli jejich dodatcích, které zamítl, zrušil, pozastavil či jinak omezil, a na požádání o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.

(b)

potvrdama Unije o ocjenjivanju tehničke dokumentacije ili dopunama tih potvrda koje je odbilo, povuklo, suspendiralo ili na neki drugi način ograničilo te, na zahtjev, potvrdama i/ili njihovim dopunama koje je izdalo.

a)

oddíl A body 1 až 10 přílohy VIII, s výjimkou bodů 6, 8 a 9;

(a)

odjeljka A točaka od 1. do 10. Priloga VIII., osim točaka 6., 8. i 9.;

b)

oddíl B, body 1 až 5 a body 8 a 9 přílohy VIII;

(b)

odjeljka B točaka od 1. do 5. i točaka 8. i 9. Priloga VIII.;

c)

oddíl C body 1 až 3 přílohy VIII;

(c)

odjeljka C točaka od 1. do 3. Priloga VIII.;

d)

body 1. 2,3 a 5 přílohy IX.

(d)

točaka 1., 2., 3. i 5. Priloga IX.

a)

má schopnosti s vysokým dopadem vyhodnocené na základě vhodných technických nástrojů a metodik, včetně ukazatelů a referenčních hodnot;

(a)

ima sposobnosti visokog učinka evaluirane na temelju odgovarajućih tehničkih alata i metodologija, uključujući pokazatelje i referentne vrijednosti;

b)

na základě rozhodnutí Komise, z moci úřední nebo na základě kvalifikované výstrahy vědecké komise má s ohledem na kritéria stanovená v příloze XIII kapacity nebo dopady rovnocenné těm, které jsou stanoveny v písmenu a).

(b)

na temelju odluke Komisije, po službenoj dužnosti ili slijedom kvalificiranog upozorenja znanstvenog povjerenstva, ima sposobnosti ili učinak jednakovrijedne onima utvrđenima u točki (a), uzimajući u obzir kriterije utvrđene u Prilogu XIII.

a)

vypracují a aktualizují technickou dokumentaci modelu, včetně souvisejícího procesu trénování a testování a výsledků jeho hodnocení, která obsahuje alespoň informace stanovené v příloze XI za účelem jejího poskytnutí na požádání úřadu pro AI a příslušným vnitrostátním orgánům;

(a)

izrađuju i ažuriraju tehničku dokumentaciju modela, među ostalim o postupku njegova treniranja i testiranja te rezultatima njegove evaluacije, koja sadržava barem informacije utvrđene u Prilogu XI., kako bi je na zahtjev dostavili Uredu za umjetnu inteligenciju i nacionalnim nadležnim tijelima;

b)

vypracují, aktualizují a zpřístupňují informace a dokumentaci poskytovatelům systémů AI, kteří hodlají obecný model AI začlenit do svých systémů AI. Aniž je dotčena potřeba dodržovat a chránit práva duševního vlastnictví a důvěrné obchodní informace nebo obchodní tajemství v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, informace a dokumentace:

(b)

izrađuju, ažuriraju i stavljaju na raspolaganje informacije i dokumentaciju dobavljačima UI sustava koji namjeravaju integrirati UI model opće namjene u svoje UI sustave. Ne dovodeći u pitanje potrebu za poštovanjem i zaštitom prava intelektualnog vlasništva i povjerljivih poslovnih informacija ili poslovnih tajni u skladu s pravom Unije i nacionalnim pravom, te informacije i dokumentacija:

i)

umožní poskytovatelům systémů AI, aby dobře porozuměli schopnostem a omezením všeobecného modelu AI a plnili své povinnosti podle tohoto nařízení; a

i.

omogućuju dobavljačima UI sustava da dobro razumiju sposobnosti i ograničenja UI modela opće namjene i da ispune svoje obveze na temelju ove Uredbe; i

ii)

zahrnují přinejmenším prvky uvedené v příloze XII;

ii.

sadržavaju barem elemente utvrđene u Prilogu XII.;

c)

zavedou politiku pro dodržování práva Unie v oblasti autorského práva a práv souvisejících, a zejména pro určení a dodržování výhrady práv vyjádřené podle čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2019/790, a to i prostřednictvím nejmodernějších technologií;

(c)

uspostavljaju politiku usklađivanja s pravom Unije o autorskom pravu i povezanim pravima, posebno kako bi utvrdili i poštovali, među ostalim i s pomoću najsuvremenijih tehnologija, pridržaj prava izražen u skladu s člankom 4. stavkom 3. Direktive (EU) 2019/790;

d)

vypracují a zveřejní dostatečně podrobné shrnutí obsahu používaného pro odbornou přípravu obecného modelu AI podle vzoru poskytnutého úřadem pro AI.

(d)

izrađuju i objavljuju dovoljno detaljan sažetak o sadržaju upotrijebljenom za treniranje UI modela opće namjene, prema predlošku Ureda za umjetnu inteligenciju.

a)

ověřit, že byla vypracována technická dokumentace uvedená v příloze XI a že poskytovatel splnil všechny povinnosti uvedené v článku 53 a případně v článku 55;

(a)

provjerava je li tehnička dokumentacija iz Priloga XI. sastavljena i je li dobavljač ispunio sve obveze iz članka 53. i, ako je primjenjivo, članka 55.;

b)

uchovávat kopii technické dokumentace uvedené v příloze XI pro potřeby úřadu pro AI a příslušných vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení obecného modelu AI na trh a kontaktní údaje poskytovatele, který zplnomocněného zástupce jmenoval;

(b)

drži primjerak tehničke dokumentacije iz Priloga XI. na raspolaganju Uredu za umjetnu inteligenciju i nacionalnim nadležnim tijelima tijekom razdoblja od deset godina nakon stavljanja UI modela opće namjene na tržište i čuva kontaktne podatke dobavljača koji je imenovao ovlaštenog zastupnika;

c)

poskytnout úřadu pro AI na odůvodněnou žádost všechny informace a dokumentaci, které jsou nezbytné k prokázání souladu s povinnostmi uvedenými v této kapitole, včetně informací a dokumentace uvedených v písmenu b);

(c)

Uredu za umjetnu inteligenciju na obrazloženi zahtjev dostavlja sve informacije i dokumentaciju, uključujući one iz točke (b), koji su potrebni za dokazivanje ispunjavanja obveza iz ovog poglavlja;

d)

spolupracovat na základě odůvodněné žádosti s úřadem pro AI a příslušnými orgány při veškerých opatřeních, která tyto orgány přijmou v souvislosti s obecným modelem AI, včetně případů, kdy je daný model začleněn do systémů AI uváděných na trh nebo do provozu v Unii.

(d)

na obrazloženi zahtjev surađuje s Uredom za umjetnu inteligenciju i nadležnim tijelima u svim mjerama koje oni poduzimaju u vezi s UI modelom opće namjene, među ostalim onda kada je model integriran u UI sustave koji se stavljaju na tržište ili u upotrebu u Uniji.

a)

provádějí hodnocení modelu v souladu se standardizovanými protokoly a nástroji odrážejícími nejmodernější stav technologií, včetně provádění a dokumentace kontradiktorního testování modelu s cílem určit a zmírnit systémové riziko;

(a)

provode evaluaciju modela u skladu sa standardiziranim protokolima i alatima koji odražavaju najnovija dostignuća, uključujući provođenje i dokumentiranje neprijateljskog testiranja modela radi utvrđivanja i smanjivanja sistemskog rizika;

b)

posuzují a zmírňují možná systémová rizika na úrovni Unie, včetně jejich zdrojů, která mohou vyplývat z vývoje, uvádění na trh nebo používání obecných modelů AI se systémovým rizikem;

(b)

procjenjuju i smanjuju moguće sistemske rizike na razini Unije, uključujući njihove izvore, koji mogu proizići iz razvoja, stavljanja na tržište ili korištenja UI modelâ opće namjene sa sistemskim rizikom;

c)

sledují, dokumentují a bez zbytečného odkladu hlásí úřadu pro AI a případně příslušným vnitrostátním orgánům relevantní informace o závažných incidentech a možná nápravná opatření k jejich řešení;

(c)

prate, dokumentiraju i bez nepotrebne odgode dostavljaju Uredu za umjetnu inteligenciju i, prema potrebi, nacionalnim nadležnim tijelima, relevantne informacije o ozbiljnim incidentima i mogućim korektivnim mjerama za njihovo rješavanje;

d)

zajišťují odpovídající úroveň ochrany kybernetické bezpečnosti pro obecný model AI se systémovým rizikem a fyzickou infrastrukturu modelu.

(d)

osiguravaju odgovarajuću razinu kibernetičkosigurnosne zaštite UI modela opće namjene sa sistemskim rizikom i fizičke infrastrukture tog modela.

a)

prostředky k zajištění toho, aby informace uvedené v čl. 53 odst. 1 písm. a) a b) byly aktualizovány s ohledem na vývoj trhu a technologií;

(a)

sredstva kojima se osigurava da se informacije iz članka 53. stavka 1. točaka (a) i (b) ažuriraju s obzirom na tržišni i tehnološki razvoj;

b)

adekvátní úroveň podrobnosti pro shrnutí obsahu použitého pro trénování;

(b)

odgovarajuću razinu detaljnosti sažetka o sadržaju upotrijebljenom za treniranje;

c)

určení druhu a povahy systémových rizik na úrovni Unie, včetně jejich případných zdrojů;

(c)

utvrđivanje vrste i prirode sistemskih rizika na razini Unije, uključujući, prema potrebi, njihove izvore;

d)

opatření, postupy a způsoby posuzování a řízení systémových rizik na úrovni Unie, včetně jejich dokumentace, které jsou úměrné rizikům, zohledňují jejich závažnost a pravděpodobnost a berou zřetel na konkrétní výzvy spojené s řešením těchto rizik s přihlédnutím k možným způsobům, jak tato rizika mohou vzniknout a projevit se v celém hodnotovém řetězci AI.

(d)

mjere, postupke i modalitete za procjenu sistemskih rizika i upravljanje sistemskim rizicima na razini Unije, uključujući dokumentaciju o njima, koji su razmjerni rizicima i kojima se uzimaju u obzir ozbiljnost i vjerojatnost tih rizika te posebni izazovi uklanjanja tih rizika s obzirom na moguće načine na koje se takvi rizici mogu pojaviti i materijalizirati duž vrijednosnog lanca umjetne inteligencije.

a)

větší právní jistota v zájmu dosažení souladu s tímto nařízením nebo relevantních případech s jiným platným unijním a vnitrostátním právem;

(a)

unapređivanju pravne sigurnosti radi postizanja regulatorne usklađenosti s ovom Uredbom ili, prema potrebi, drugim primjenjivim pravom Unije i nacionalnim pravom;

b)

podpora sdílení osvědčených postupů prostřednictvím spolupráce s orgány zapojenými do regulačního sandboxu pro AI;

(b)

podupiranju razmjene primjera najbolje prakse putem suradnje s tijelima uključenima u regulatorno izolirano okruženje za umjetnu inteligenciju;

c)

podpora inovací a konkurenceschopnosti a usnadňování vývoje ekosystému AI;

(c)

poticanju inovacija i konkurentnosti te olakšavanju razvoja ekosustava umjetne inteligencije;

d)

přispění k fakticky podloženému regulačnímu učení;

(d)

doprinošenju regulatornom učenju utemeljenom na dokazima;

e)

snazší a rychlejší přístup systémů AI na trh Unie, zejména pokud jsou poskytovány malými a středními podniky, včetně podniků začínajících.

(e)

olakšavanju i ubrzavanju pristupa UI sustava tržištu Unije, posebno ako su njihovi dobavljači MSP-ovi, uključujući start-up poduzeća.