1. Toto nařízení se vztahuje na:
a)
poskytovatele, kteří v Unii uvádějí na trh nebo do provozu systémy AI nebo uvádějí na trh obecné modely AI bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé usazeni nebo se nacházejí v Unii či ve třetí zemi;
a)
nodrošinātājiem, kas Savienībā laiž tirgū vai nodod ekspluatācijā MI sistēmas vai laiž tirgū vispārīga lietojuma MI modeļus, neatkarīgi no tā, vai minētie nodrošinātāji ir iedibināti vai atrodas Savienībā jeb vai trešā valstī;
b)
subjekty, které zavádějí systémy AI a jsou usazeny nebo se nacházejí v Unii;
b)
MI sistēmu uzturētājiem, kuru iedibinājuma vieta ir Savienībā vai kuri atrodas Savienībā;
c)
poskytovatele a subjekty, které zavádějí systémy AI, kteří jsou usazeni nebo se nacházejí ve třetí zemi, pokud se výstup systému AI používá v Unii;
c)
tādu MI sistēmu nodrošinātājiem un uzturētājiem, kuru iedibinājuma vieta ir vai kuri atrodas trešā valstī, ja MI sistēmas radīto iznākumu izmanto Savienībā;
d)
dovozce a distributory systémů AI;
d)
MI sistēmu importētājiem un izplatītājiem;
e)
výrobce produktů, kteří uvádějí na trh nebo do provozu systém AI společně se svým produktem a pod svým jménem, názvem nebo ochrannou známkou;
e)
produktu ražotājiem, kas laiž tirgū vai nodod ekspluatācijā MI sistēmu kopā ar savu produktu un ar savu nosaukumu vai preču zīmi;
f)
zplnomocněné zástupce poskytovatelů, kteří nejsou usazeni v Unii;
f)
nodrošinātāju pilnvarotiem pārstāvjiem, kuri nav iedibināti Savienībā;
g)
dotčené osoby, které se nacházejí v Unii.
g)
skartajām personām, kas atrodas Savienībā.
2. Pro systémy AI klasifikované jako vysoce rizikové systémy AI v souladu s čl. 6 odst. 1, které souvisejí s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle B, se použijí pouze čl. 6 odst. 1, články 102 až109 a článek 112tohoto nařízení. Článek 57 se použije pouze v případě, že požadavky na vysoce rizikové systémy AI podle tohoto nařízení byly začleněny do uvedených harmonizačních právních předpisů Unie.
2. MI sistēmām, kas klasificētas kā augsta riska MI sistēmas saskaņā ar 6. panta 1. punktu saistībā ar produktiem, uz kuriem attiecas I pielikuma B iedaļā minētie Savienības saskaņošanas tiesību akti, piemēro tikai 6. panta 1. punktu, 102. līdz 109. pantu un 112. pantu. Regulas 57. pantu piemēro tikai tiktāl, ciktāl šajā regulā paredzētās prasības augsta riska MI sistēmām ir integrētas minētajos Savienības saskaņošanas tiesību aktos.
3. Toto nařízení se nevztahuje na oblasti mimo oblast působnosti práva Unie a v žádném případě jím nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který členské státy pověřily plněním úkolů souvisejících s těmito pravomocemi.
3. Šī regula neattiecas uz jomām, kas ir ārpus Savienības tiesību tvēruma, un tā jebkurā gadījumā neietekmē dalībvalstu kompetences attiecībā uz valsts drošību neatkarīgi no tā, kāda veida vienībai dalībvalstis ir uzticējušas veikt uzdevumus saistībā ar minētajām kompetencēm.
Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI pouze tehdy a do té míry, pokud jsou uváděny na trh nebo do provozu nebo jsou používány se změnami nebo bez nich výhradně pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
Šī regula neattiecas uz MI sistēmām, ja un ciktāl tās tiek laistas tirgū, nodotas ekspluatācijā vai izmantotas ar modifikāciju vai bez tās vienīgi militāros, aizsardzības vai valsts drošības nolūkos, neatkarīgi no tā, kāda veida vienība veic minētās darbības.
Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI, které nejsou uváděny na trh nebo do provozu v Unii, pokud se výstup používá v Unii výhradně pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
Šī regula neattiecas uz MI sistēmām, kuras netiek laistas tirgū vai nodotas ekspluatācijā Savienībā, ja iznākumu Savienībā izmanto vienīgi militāros, aizsardzības vai valsts drošības nolūkos, neatkarīgi no tā, kāda veida vienība veic minētās darbības.
4. Toto nařízení se nevztahuje ani na veřejné orgány ve třetí zemi, ani na mezinárodní organizace spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení podle odstavce 1, pokud tyto orgány nebo organizace používají systémy AI v rámci mezinárodní spolupráce či mezinárodních dohod o vymáhání práva a o justiční spolupráci s Unií nebo s jedním či více členskými státy, a to pod podmínkou, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace poskytne přiměřené záruky, pokud jde o ochranu základních práv a svobod fyzických osob.
4. Šī regula neattiecas ne uz publiskām iestādēm trešā valstī, ne starptautiskām organizācijām, kas ir šīs regulas piemērošanas jomā, ievērojot 1. punktu, ja minētās iestādes vai organizācijas izmanto MI sistēmas starptautiskās sadarbības vai nolīgumu ietvaros par tiesībaizsardzības un tiesu iestāžu sadarbību ar Savienību vai ar vienu vai vairākām dalībvalstīm, ar noteikumu, ka šāda trešā valsts vai starptautiskā organizācija sniedz pietiekamas garantijas attiecībā uz indivīdu pamattiesību un pamatbrīvību aizsardzību.
5. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování ustanovení o odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedených v kapitole II nařízení (EU) 2022/2065.
5. Šī regula neietekmē to noteikumu piemērošanu, kuri attiecas uz starpnieku pakalpojumu sniedzēju atbildību, kā paredzēts Regulas (ES) 2022/2065 II nodaļā.
6. Toto nařízení se nevztahuje na systémy nebo modely AI, včetně jejich výstupů, které byly speciálně vyvinuty a uvedeny do provozu výhradně za účelem vědeckého výzkumu a vývoje.
6. Šī regula neattiecas uz MI sistēmām vai MI modeļiem, tostarp to radīto iznākumu, kas konkrēti izstrādāti un nodoti ekspluatācijā vienīgi zinātniskās pētniecības un izstrādes nolūkā.
7. Na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s právy a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení se vztahuje právo Unie o ochraně osobních údajů, soukromí a důvěrnosti sdělení. Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (EU) 2016/679 nebo (EU) 2018/1725 ani směrnice 2002/58/ES nebo (EU) 2016/680, aniž jsou dotčeny čl. 10 odst. 5 a článek 59 tohoto nařízení.
7. Personas datiem, ko apstrādā saistībā ar šajā regulā noteiktajām tiesībām un pienākumiem, piemēro Savienības tiesību aktus personas datu aizsardzības, privātuma un sakaru konfidencialitātes jomā. Šī regula neietekmē Regulu (ES) 2016/679 vai (ES) 2018/1725, vai Direktīvu 2002/58/EK vai (ES) 2016/680, neskarot šīs regulas 10. panta 5. punktu un 59. pantu.
8. Toto nařízení se nevztahuje na žádné činnosti výzkumu, testování či vývoje v oblasti systémů AI nebo modelů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu. Tyto činnosti jsou prováděny v souladu s platným právem Unie. Uvedená výjimka nezahrnuje testování v reálných podmínkách.
8. Šī regula neattiecas uz pētniecības, testēšanas vai izstrādes darbībām, kas saistītas ar MI sistēmām vai MI modeļiem pirms to laišanas tirgū vai nodošanas ekspluatācijā. Šādas darbības veic saskaņā ar piemērojamiem Savienības tiesību aktiem. Minētā izslēgšana neattiecas uz testēšanu reālos apstākļos.
9. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená jinými právními akty Unie, které se týkají ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků.
9. Šī regula neskar noteikumus, kas paredzēti citos Savienības tiesību aktos, kuri saistīti ar patērētāju aizsardzību un produktu drošumu.
10. Toto nařízení se nevztahuje na povinnosti zavádějících subjektů, které jsou fyzickými osobami a používají systémy AI v rámci čistě osobní neprofesionální činnosti.
10. Šī regula neattiecas uz tādu uzturētāju pienākumiem, kuri ir fiziskas personas, kas MI sistēmas izmanto tikai personiskas neprofesionālas darbības veikšanai.
11. Toto nařízení nebrání Unii ani členským státům v tom, aby zachovaly nebo zavedly právní a správní předpisy, které jsou příznivější pro pracovníky, pokud jde o ochranu jejich práv v souvislosti s používáním systémů AI zaměstnavateli, nebo které podporují či umožňují uplatňování kolektivních smluv příznivějších pro pracovníky.
11. Šī regula neliedz Savienībai vai dalībvalstīm saglabāt vai ieviest tiesību aktus, noteikumus vai administratīvas normas, kas ir labvēlīgākas pret darba ņēmējiem viņu tiesību aizsardzības ziņā attiecībā uz situācijām, kad darba devējs izmanto MI sistēmas, vai veicināt vai atļaut darba ņēmējiem izdevīgāku koplīgumu piemērošanu.
12. Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI zpřístupněné na základě svobodných licencí a licencí s otevřeným zdrojovým kódem, pokud nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako vysoce rizikové systémy AI nebo jako systém AI, na který se vztahuje článek 5 nebo 50.
12. Šī regula neattiecas uz MI sistēmām, kas laistas apgrozībā ar bezmaksas un atklātā pirmkoda licencēm, ja vien tās netiek laistas tirgū vai nodotas ekspluatācijā kā augsta riska MI sistēmas vai kā MI sistēma, uz kuru attiecas 5. vai 50. pants.
Zakázané postupy v oblasti AI
1. Zakazují se následující postupy v oblasti AI:
1. Ir aizliegta šāda MI prakse:
a)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají podprahových technik mimo vědomí osob nebo záměrně manipulativních či klamavých technik, jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování osoby nebo skupiny osob tím, že znatelně zhoršují jejich schopnost učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že přijmou rozhodnutí, které by jinak neučinily, což dotčené osobě, jiné osobě nebo skupině osob způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;
a)
tādas MI sistēmas laišana tirgū, nodošana ekspluatācijā vai lietošana, kas izmanto cilvēka neapzinātus subliminālus paņēmienus vai tīši manipulatīvus vai maldinošus paņēmienus, kuru mērķis ir būtiski iespaidot personas vai personu grupas uzvedību vai kuriem ir tādas sekas, kas ievērojami pasliktina viņu spēju pieņemt informētu lēmumu, tādējādi liekot tām pieņemt lēmumu, ko tās citādi nebūtu pieņēmušas, tādā veidā, kas šai personai, citai personai vai personu grupai rada vai pamatoti ticami radīs būtisku kaitējumu;
b)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají zranitelnosti fyzické osoby nebo určité skupiny osob v důsledku jejich věku, zdravotního postižení nebo specifické sociální nebo ekonomické situace a jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování této osoby nebo osoby náležející k této skupině tak, že to dotčené osobě nebo jiné osobě způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;
b)
tādas MI sistēmas laišana tirgū, nodošana ekspluatācijā vai lietošana, kura izmanto kādu no kādas fiziskas personas vai konkrētas personu grupas neaizsargātības iezīmēm viņu vecuma, invaliditātes vai konkrētas sociālās vai ekonomiskās situācijas dēļ un kuras mērķis vai sekas ir minētās personas vai minētajai grupai piederīgas personas uzvedības būtiska iespaidošana tādā veidā, kas attiecīgajai personai vai citai personai rada vai ir saprātīgi iespējams, ka radīs būtisku kaitējumu;
c)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI pro hodnocení nebo klasifikace fyzických osob nebo skupin osob v určitém časovém úseku na základě jejich sociálního chování nebo známých, odvozených nebo předvídaných osobních či osobnostních vlastností, přičemž výsledný sociální kredit vede k jednomu nebo oběma následujícím důsledkům:
c)
MI sistēmu laišana tirgū, nodošana ekspluatācijā vai lietošana nolūkā izvērtēt vai klasificēt fiziskas personas vai personu grupas noteiktā laikposmā, pamatojoties uz viņu sociālo uzvedību vai zināmām, izsecinātām vai prognozētām personas vai personības īpašībām, ja sociālais novērtējums ved pie viena vai abiem šādiem iznākumiem:
i)
ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami osob v sociálních kontextech nesouvisejících s kontextem, ve kterém byly dané údaje původně vytvořeny nebo shromážděny;
i)
kaitējoša vai nelabvēlīga attieksme pret dažām fiziskām personām vai personu grupām sociālos kontekstos, kas nav saistīti ar kontekstiem, kuros dati tika sākotnēji ģenerēti vai savākti;
ii)
ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob, které je neodůvodněné nebo nepřiměřené jejich sociálnímu chování nebo jeho závažnosti;
ii)
kaitējoša vai nelabvēlīga attieksme pret dažām fiziskām personām vai personu grupām, kas nav pamatota vai nav samērīga ar viņu sociālo uzvedību vai tās smagumu;
d)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI pro posuzování rizik fyzických osob s cílem posoudit nebo předvídat riziko, že fyzická osoba spáchá trestný čin, a to výhradně na základě profilování fyzické osoby nebo posouzení jejích osobnostních znaků a vlastností; tento zákaz se nevztahuje na systémy AI používané na podporu lidského posouzení zaměřeného na zapojení osoby do trestné činnosti, které je již založeno na objektivních a ověřitelných skutečnostech přímo souvisejících s trestnou činností;
d)
MI sistēmas laišana tirgū, nodošana ekspluatācijā šim konkrētajam mērķim vai lietošana fizisku personu radītā riska novērtējuma veikšanai, lai novērtētu vai prognozētu risku, ka fiziska persona varētu izdarīt noziedzīgu nodarījumu, kura balstās vienīgi uz fiziskas personas profilēšanu vai uz tās personisko īpašību un rakstura iezīmju novērtēšanu; šo aizliegumu nepiemēro MI sistēmām, kuras izmanto, lai atbalstītu cilvēka veiktu novērtējumu par personas iesaistīšanos noziedzīgā darbībā, kurš jau ir balstīts uz objektīviem un pārbaudāmiem faktiem, kas ir tieši saistīti ar noziedzīgu darbību;
e)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI, které vytvářejí nebo rozšiřují databáze rozpoznávání obličeje prostřednictvím necíleného získávání zobrazení obličeje z internetu nebo kamerových záznamů;
e)
tādu MI sistēmu laišana tirgū, nodošana ekspluatācijā šim konkrētajam mērķim vai lietošana, kuras izveido vai paplašina sejas atpazīšanas datubāzes, nemērķorientēti rasmojot sejas attēlus no interneta vai videonovērošanas sistēmu video;
f)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI s cílem odvodit emoce fyzické osoby na pracovišti a ve vzdělávacích institucích, s výjimkou případů, kdy je použití systému AI určeno k zavedení či k uvedení na trh z lékařských nebo bezpečnostních důvodů;
f)
MI sistēmu laišana tirgū, nodošana ekspluatācijā šim konkrētajam mērķim vai lietošana fiziskas personas emociju izsecināšanai darbavietā vai izglītības iestādēs, izņemot tad, ja MI sistēmas izmantošanu paredzēts ieviest vai laist tirgū medicīnisku vai drošības iemeslu dēļ;
g)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů biometrické kategorizace, které jednotlivě kategorizují fyzické osoby na základě jejich biometrických údajů za účelem dovození nebo odvození jejich rasy, politických názorů, členství v odborových organizacích, náboženského nebo filozofického přesvědčení, sexuálního života nebo sexuální orientace; tento zákaz se nevztahuje na označování nebo filtrování legálně získaných souborů biometrických údajů, jako jsou snímky, na základě biometrických údajů nebo kategorizace biometrických údajů v oblasti vymáhání práva;
g)
tādu biometriskās kategorizācijas sistēmu laišana tirgū vai nodošana ekspluatācijā, vai lietošana, kuras individuāli kategorizē fiziskas personas, pamatojoties uz viņu biometriskajiem datiem, lai atvedinātu vai izsecinātu viņu rasi, politiskos uzskatus, dalību arodbiedrībās, reliģiskos vai filozofiskos uzskatus, dzimumdzīvi vai seksuālo orientāciju; šis aizliegums neattiecas uz likumīgi iegūtu biometrisko datu kopu, piemēram, attēlu, marķēšanu vai filtrēšanu, pamatojoties uz biometriskajiem datiem, vai biometrisko datu kategorizēšanu tiesībaizsardzības jomā;
h)
používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva, pokud to není nezbytně nutné pro jeden z následujících cílů, a jen v nezbytně nutné míře:
h)
reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmu izmantošana publiski piekļūstamās vietās tiesībaizsardzības nolūkos, izņemot tad, ja – un tiktāl, cik – tāda izmantošana ir absolūti nepieciešama kādam no šiem mērķiem:
i)
cílené vyhledávání určitých obětí únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování lidí, jakož i vyhledávání pohřešovaných osob;
i)
konkrētu nolaupīšanas, cilvēku tirdzniecības vai cilvēku seksuālas izmantošanas upuru mērķtiecīga meklēšana, kā arī bezvēsts pazudušu personu meklēšana;
ii)
prevence konkrétního, závažného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo skutečného a bezprostředního či skutečného a předvídatelného teroristického útoku;
ii)
konkrēta, būtiska un nenovēršama apdraudējuma fizisku personu dzīvībai vai fiziskai drošībai vai reālu un pašreizēju vai reālu un paredzamu teroristu uzbrukuma draudu novēršana;
iii)
lokalizace nebo identifikace osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, za účelem trestního vyšetřování, stíhání nebo výkonu trestu za trestné činy uvedené v příloze II, za něž lze v dotčeném členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody v maximální délce nejméně čtyři roky.
iii)
par noziedzīga nodarījuma izdarīšanu aizdomās turētas personas atrašanās vietas noteikšana vai personas identificēšana nolūkā veikt kriminālizmeklēšanu vai kriminālvajāšanu vai kriminālsoda izpildi par II pielikumā minētajiem nodarījumiem, par kuriem attiecīgajā dalībvalstī var piemērot brīvības atņemšanas sodu vai ar brīvības atņemšanu saistītu drošības līdzekli, kura maksimālais ilgums ir vismaz četri gadi.
Prvním pododstavcem písm. h) není dotčen článek 9 nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o zpracování biometrických údajů pro jiné účely, než je vymáhání práva.
Pirmās daļas h) punkts neskar Regulas (ES) 2016/679 9. pantu attiecībā uz biometrisko datu apstrādi nolūkos, kas nav tiesībaizsardzība.
2. Používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva pro některý z cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) se zavede pro účely stanovené v daném ustanovení pouze k potvrzení totožnosti konkrétně cílené fyzické osoby a zohlední tyto prvky:
2. Reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmu lietošanu publiski piekļūstamās vietās tiesībaizsardzības nolūkos ar kādu no 1. punkta pirmās daļas h) apakšpunktā minētajiem mērķiem ievieš minētajā punktā noteiktajos nolūkos, lai apstiprinātu konkrētas personas identitāti, un tajā ņem vērā šādus elementus:
a)
povahu situace, která vede k jejich potenciálnímu použití, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah újmy, která by byla způsobena v případě, že by systém použit nebyl;
a)
tās situācijas raksturs, kuras dēļ var notikt tāda lietošana, jo īpaši tā kaitējuma smagums, iespējamība un apmērs, kas tiktu radīts, ja sistēma netiktu lietota;
b)
důsledky používání systému pro práva a svobody všech dotčených osob, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah těchto důsledků.
b)
sistēmas lietošanas sekas attiecībā uz visu attiecīgo personu tiesībām un brīvībām, jo īpaši minēto seku smagums, iespējamība un apmērs.
Použití systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva pro dosažení kteréhokoli z cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) tohoto článku musí být navíc v souladu s nezbytnými a přiměřenými zárukami a podmínkami ve vztahu k použití podle vnitrostátního práva, jež použití takových systémů povoluje, zejména pokud jde o časová, zeměpisná a osobní omezení. Používání systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech je povoleno pouze v případě, že donucovací orgán dokončil posouzení dopadů na základní práva podle článku 27 a zaregistroval systém v databázi EU podle článku 49. V řádně odůvodněných naléhavých případech však může být používání těchto systémů zahájeno bez registrace v databázi EU, pokud je tato registrace provedena bez zbytečného odkladu.
Turklāt reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmu lietošana publiski piekļūstamās vietās tiesībaizsardzības nolūkos šā panta 1. punkta pirmās daļas h) apakšpunktā minētajiem mērķiem atbilst nepieciešamiem un samērīgiem aizsardzības pasākumiem un nosacījumiem attiecībā uz lietošanu saskaņā ar valsts tiesību aktiem, kuri atļauj to lietošanu, jo īpaši laika, ģeogrāfisku un personisku ierobežojumu ziņā. Reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmu lietošanu publiski piekļūstamās vietās atļauj vienīgi tad, ja tiesībaizsardzības iestāde ir pabeigusi 27. pantā paredzēto novērtējumu par ietekmi uz pamattiesībām un ir reģistrējusi sistēmu ES datubāzē saskaņā ar 49. pantu. Tomēr pienācīgi pamatotos steidzamos gadījumos šādu sistēmu lietošanu var sākt bez reģistrācijas ES datubāzē ar noteikumu, ka šāda reģistrācija tiek pabeigta bez liekas kavēšanās.
3. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. h) a odstavce 2 každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podléhá předchozímu povolení ze strany justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, jehož rozhodnutí je závazné a jenž se nachází v členském státě, ve kterém má k tomuto použití dojít, přičemž toto povolení je vydáno na základě odůvodněné žádosti a v souladu s podrobnými pravidly vnitrostátního práva uvedenými v odstavci 5. V řádně odůvodněné naléhavé situaci však může být používání systému zahájeno bez povolení za předpokladu, že se o takové povolení požádá bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin. Je-li takové povolení zamítnuto, použití se s okamžitým účinkem zastaví a veškeré údaje, jakož i výsledky a výstupy tohoto použití se okamžitě vyřadí a vymažou.
3. Šā panta 1. punkta pirmās daļas h) apakšpunkta un 2. punkta nolūkos katrai reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmas lietošanai tiesībaizsardzības nolūkos publiski piekļūstamās vietās ir nepieciešama iepriekšēja atļauja, ko izsniegusi tiesu iestāde vai neatkarīga administratīva iestāde, kuras lēmums ir saistošs, tajā dalībvalstī, kurā šo sistēmu paredzēts lietot, un kas izsniegta pēc pamatota pieprasījuma un saskaņā ar sīki izstrādātiem valsts tiesību aktu noteikumiem, kas minēti 5. punktā. Tomēr pienācīgi pamatotā steidzamā gadījumā šādas sistēmas lietošanu var sākt bez atļaujas ar noteikumu, ka šādu atļauju pieprasa bez liekas kavēšanās ne vēlāk kā 24 stundu laikā. Ja šāda atļauja netiek piešķirta, lietošanu nekavējoties pārtrauc un visus datus, kā arī tādas lietošanas rezultātus un iznākumus nekavējoties atmet un dzēš.
Příslušný justiční orgán nebo nezávislý správní orgán, jehož rozhodnutí je závazné, udělí povolení pouze v případě, že je na základě objektivních důkazů nebo jednoznačných údajů, které mu byly předloženy, přesvědčen, že použití dotčeného systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase je nezbytné a přiměřené k dosažení jednoho z cílů specifikovaných v odst. 1 prvním pododstavci písm. h), který je uveden v žádosti, a zejména je omezeno na to, co je nezbytně nutné, pokud jde o dobu, jakož i zeměpisný a osobní rozsah. Při rozhodování o žádosti zohlední tento orgán skutečnosti uvedené v odstavci 2. Výlučně na základě výstupu systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase nelze přijmout žádné rozhodnutí, které má pro určitou osobu nepříznivé právní účinky.
Kompetentā tiesu iestāde vai neatkarīga administratīvā iestāde, kuras lēmums ir saistošs, piešķir atļauju tikai tad, ja, pamatojoties uz tai iesniegtiem objektīviem pierādījumiem vai skaidrām norādēm, tā atzīst, ka attiecīgās reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmas lietošana ir nepieciešama un samērīga, lai sasniegtu vienu no 1. punkta pirmās daļas h) apakšpunktā noteiktajiem mērķiem, kas norādīts pieprasījumā, un jo īpaši tā notiek tikai tiktāl, cik tas absolūti nepieciešams laikposma, kā arī ģeogrāfiskā un personiskā tvēruma ziņā. Lemjot par pieprasījumu, minētā iestāde ņem vērā 2. punktā minētos elementus. Nevienu lēmumu, kas personai rada nelabvēlīgas tiesiskas sekas, nevar pieņemt, balstoties vienīgi uz reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmu sniegto iznākumu.
4. Aniž je dotčen odstavec 3, každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech se pro účely vymáhání práva oznámí příslušnému orgánu dozoru nad trhem a vnitrostátnímu orgánu pro ochranu osobních údajů v souladu s vnitrostátními pravidly uvedenými v odstavci 5. Oznámení obsahuje přinejmenším informace uvedené v odstavci 6 a nezahrnuje citlivé operativní údaje.
4. Neskarot 3. punktu, par katru reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmas lietošanu publiski piekļūstamās vietās tiesībaizsardzības nolūkos paziņo attiecīgajai tirgus uzraudzības iestādei un valsts datu aizsardzības iestādei saskaņā ar 5. punktā minētajiem valsts tiesību aktu noteikumiem. Paziņojumā iekļauj vismaz 6. punktā norādīto informāciju, un tajā neiekļauj sensitīvus operatīvos datus.
5. Členský stát se může rozhodnout, že umožní plně nebo částečně povolit používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva v mezích a za podmínek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a v odstavcích 2 a 3. Dotčené členské státy ve svém vnitrostátním právu stanoví nezbytná podrobná pravidla upravující žádosti o povolení uvedená v odstavci 3, vydávání a výkon těchto povolení, jakož i dohled nad nimi a podávání zpráv o nich. Tato pravidla rovněž stanoví, ve vztahu ke kterému cíli uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a ke kterému trestnému činu uvedenému v písm. h) bodu iii) tohoto odstavce lze příslušným orgánům používání těchto systémů pro účely vymáhání práva povolit. Členské státy tato pravidla nejpozději 30 dnů po jejich přijetí oznámí Komisi. Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést přísnější právní předpisy týkající se používání systémů biometrické identifikace na dálku.
5. Dalībvalsts var nolemt paredzēt iespēju pilnīgi vai daļēji atļaut reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmu izmantošanu publiski piekļūstamās vietās tiesībaizsardzības nolūkos, ievērojot ierobežojumus un nosacījumus, kas uzskaitīti 1. punkta pirmās daļas h) apakšpunktā un 2. un 3. punktā. Attiecīgās dalībvalstis savos tiesību aktos nosaka vajadzīgos sīki izstrādātos noteikumus par 3. punktā minēto atļauju pieprasīšanu, izsniegšanu un izmantošanu, kā arī ar tām saistīto attiecīgo uzraudzību un ziņošanu. Minētajos noteikumos arī norāda, attiecībā uz kuriem no 1. punkta pirmās daļas h) apakšpunktā uzskaitītajiem mērķiem – tostarp kuru minētā punkta h) apakšpunkta iii) punktā norādīto noziedzīgo nodarījumu gadījumā – kompetentajām iestādēm var atļaut minētās sistēmas lietot tiesībaizsardzības nolūkos. Dalībvalstis minētos noteikumus paziņo Komisijai ne vēlāk kā 30 dienas pēc to pieņemšanas. Dalībvalstis saskaņā ar Savienības tiesību aktiem var ieviest ierobežojošākus tiesību aktus par biometriskās tālidentifikācijas sistēmu lietošanu.
6. Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem a vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů členských států, které byly informovány o používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podle odstavce 4, předkládají Komisi ohledně tohoto používání výroční zprávy. Za tímto účelem poskytne Komise členským státům a vnitrostátním orgánům dozoru nad trhem a orgánům pro ochranu osobních údajů vzor, včetně informací o počtu rozhodnutí přijatých příslušnými justičními orgány nebo nezávislým správním orgánem, jejichž rozhodnutí je v případě žádostí o povolení v souladu s odstavcem 3 závazné, a o jejich výsledku.
6. Dalībvalstu valsts tirgus uzraudzības iestādes un valsts datu aizsardzības iestādes, kurām ir paziņots par reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmas lietošanu publiski piekļūstamās vietās tiesībaizsardzības nolūkos, ievērojot 4. punktu, iesniedz Komisijai gada ziņojumus par šādu lietošanu. Minētajā nolūkā Komisija nodrošina dalībvalstīm un valsts tirgus uzraudzības un datu aizsardzības iestādēm veidni, kurā ietver informāciju par to lēmumu skaitu, kurus attiecībā uz atļaujas pieprasījumiem saskaņā ar 3. punktu pieņēmušas kompetentās tiesu iestādes vai neatkarīga administratīvā iestāde, kuras lēmumi ir saistoši, un par to rezultātiem.
7. Pro účely vymáhání práva Komise zveřejňuje výroční zprávy o používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech, a to na základě souhrnných údajů o členských státech vycházejících z výročních zpráv podle odstavce 6. Tyto výroční zprávy neobsahují citlivé operativní údaje o souvisejících činnostech v oblasti vymáhání práva.
7. Komisija publicē gada ziņojumus par reāllaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmas lietošanu publiski piekļūstamās vietās tiesībaizsardzības nolūkos, pamatojoties uz dalībvalstīs agregētiem datiem, kas balstīti uz 6. punktā minētajiem gada ziņojumiem. Minētie gada ziņojumi neietver sensitīvus operatīvos datus par saistītajām tiesībaizsardzības darbībām.
8. Tímto článkem nejsou dotčeny zákazy, které se použijí v případě, že postupy AI porušují jiné právo Unie.
8. Šis pants neietekmē aizliegumus, ko piemēro, ja MI prakse pārkāpj citus Savienības tiesību aktus.
Povinnosti zavádějících subjektů vysoce rizikových systémů AI
Augsta riska MI sistēmu uzturētāju pienākumi
1. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI přijmou vhodná technická a organizační opatření s cílem zajistit, že tyto systémy budou používány v souladu s návodem k použití přiloženým k těmto systémům na základě odstavců 3 a 6.
1. Augsta riska MI sistēmu uzturētāji veic pienācīgus tehniskos un organizatoriskos pasākumus, lai nodrošinātu, ka viņi šādas sistēmas lieto saskaņā ar sistēmām pievienoto lietošanas instrukciju, ievērojot 3. un 6. punktu.
2. Zavádějící subjekty pověří lidským dohledem fyzické osoby, které k tomu mají nezbytnou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoc, jakož i potřebnou podporu.
2. Uzturētāji uztic cilvēka virsvadību fiziskām personām, kurām ir vajadzīgā kompetence, apmācība un pilnvaras, kā arī nepieciešamais atbalsts.
3. Povinnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 nejsou dotčeny ostatní povinnosti zavádějících subjektů podle práva Unie nebo vnitrostátního práva ani volnost zavádějících subjektů při organizaci vlastních zdrojů a činností za účelem provádění opatření v oblasti lidského dohledu uvedených poskytovatelem.
3. Šā panta 1. un 2. punktā noteiktie pienākumi neskar citus uzturētāju pienākumus, kas noteikti Savienības vai valsts tiesību aktos, un uzturētāja brīvību organizēt savus resursus un darbības, lai īstenotu nodrošinātāja norādītos cilvēka virsvadības pasākumus.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, zavádějící subjekt zajistí v rozsahu, v jakém vykonává kontrolu nad vstupními údaji, aby s ohledem na zamýšlený účel vysoce rizikového systému AI byla vstupní data relevantní a dostatečně reprezentativní.
4. Neskarot 1. un 2. punktu, ciktāl uzturētājs īsteno kontroli pār ievaddatiem, minētais uzturētājs nodrošina, ka ievaddati ir attiecīgi un pietiekami reprezentatīvi, ņemot vērā augsta riska MI sistēmai paredzēto nolūku.
5. Zavádějící subjekty monitorují provoz vysoce rizikového systému AI na základě návodu k použití a v příslušných případech informují poskytovatele v souladu s článkem 72. Mají-li zavádějící subjekty důvod se domnívat, že používání vysoce rizikového systému AI v souladu s návodem k použití může založit riziko spojené se systémem AI ve smyslu čl. 79 odst. 1, bez zbytečného odkladu o této skutečnosti uvědomí poskytovatele nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem a používání systému pozastaví. Zjistí-li zavádějící subjekty závažný incident, neprodleně o tomto incidentu informují nejprve poskytovatele a poté dovozce nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem. V případě, že se zavádějícímu subjektu nepodaří poskytovatele kontaktovat, použije se obdobně článek 73. Tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje subjektů zavádějících systémy AI, kteří jsou donucovacími orgány.
5. Uzturētāji pārrauga augsta riska MI sistēmas darbību, pamatojoties uz lietošanas instrukciju, un attiecīgā gadījumā informē nodrošinātājus saskaņā ar 72. pantu. Ja uzturētājiem ir pamats uzskatīt, ka augsta riska MI sistēmas lietošana saskaņā ar instrukciju var radīt risku 79. panta 1. punkta nozīmē, viņi bez liekas kavēšanās informē nodrošinātāju vai izplatītāju un attiecīgo tirgus uzraudzības iestādi un aptur minētās sistēmas lietošanu. Ja uzturētāji ir identificējuši nopietnu incidentu, viņi par minēto incidentu arī nekavējoties informē vispirms nodrošinātāju un pēc tam importētāju vai izplatītāju un attiecīgās tirgus uzraudzības iestādes. Ja uzturētājs nevar sazināties ar nodrošinātāju, mutatis mutandis piemēro 73. pantu. Šis pienākums neattiecas uz MI sistēmu uzturētāju, kas ir tiesībaizsardzības iestādes, sensitīviem operatīvajiem datiem.
V případě zavádějících subjektů, které jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, se povinnost monitorování stanovená v prvním pododstavci považuje za splněnou, jsou-li dodržena pravidla týkající se systémů, postupů a mechanismů vnitřní správy podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
Attiecībā uz uzturētājiem, kas ir finanšu iestādes, uz kurām attiecas Savienības finanšu pakalpojumu jomas tiesību aktos paredzētās prasības par to iekšējo pārvaldību, kārtību vai procesiem, pirmajā daļā noteikto pārraudzības pienākumu uzskata par izpildītu, ja ir izpildīti noteikumi par iekšējās pārvaldības kārtību, procesiem un mehānismiem, ievērojot attiecīgos tiesību aktus finanšu pakalpojumu jomā.
6. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uchovávají protokoly automaticky generované tímto vysoce rizikovým systémem AI v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod jejich kontrolou, po dobu odpovídající zamýšlenému účelu vysoce rizikového systému AI, jež není kratší než šest měsíců, pokud platné unijní nebo vnitrostátní právo, zejména právo Unie o ochraně osobních údajů, nestanoví jinak.
6. Augsta riska MI sistēmu uzturētāji glabā minētās augsta riska MI sistēmas ģenerētās žurnāldatnes, ciktāl šādas žurnāldatnes ir viņu pārziņā, tādu laikposmu, kas atbilst augsta riska MI sistēmai paredzētajam nolūkam – vismaz sešus mēnešus, ja vien piemērojamajos Savienības vai valsts tiesību aktos, jo īpaši Savienības tiesību aktos par personas datu aizsardzību, nav noteikts citādi.
Zavádějící subjekty, které jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, uchovávají protokoly jako součást dokumentace vedené podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
Uzturētāji, kas ir finanšu iestādes, uz kurām attiecas Savienības finanšu pakalpojumu jomas tiesību aktos paredzētās prasības par to iekšējo pārvaldību, kārtību vai procesiem, žurnāldatnes uztur kā daļu no dokumentācijas, kuru glabā, ievērojot attiecīgos Savienības tiesību aktus finanšu pakalpojumu jomā.
7. Zavádějící subjekty, jež jsou zaměstnavateli, před uvedením do provozu nebo používáním vysoce rizikového systému AI na pracovišti informují zástupce zaměstnanců a dotčené pracovníky, že budou používání vysoce rizikového systému AI vystaveni. Tyto informace se případně poskytují jednak v souladu s pravidly a postupy stanovenými v právu Unie a vnitrostátním právu, a jednak v souladu se zvyklostmi pro informování pracovníků a jejich zástupců.
7. Pirms augsta riska MI sistēmas nodošanas ekspluatācijā vai lietošanas darbavietā uzturētāji, kas ir darba devēji, informē darba ņēmēju pārstāvjus un skartos darba ņēmējus par to, ka uz viņiem attieksies augsta riska MI sistēmas lietošana. Šo informāciju attiecīgā gadījumā sniedz saskaņā ar noteikumiem un procedūrām, kas paredzētas Savienības un valsts tiesību aktos un praksē attiecībā uz darba ņēmēju un viņu pārstāvju informēšanu.
8. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI, jež jsou veřejnými orgány nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, plní povinnosti registrace uvedené v článku 49. Pokud tyto zavádějící subjekty zjistí, že vysoce rizikový systém AI, který hodlají používat, nebyl zaregistrován v databázi EU uvedené v článku 71, pak tento systém nepoužijí a informují o této skutečnosti poskytovatele nebo distributora.
8. Augsta riska MI sistēmu uzturētāji, kas ir publiskas iestādes, vai Savienības iestādes, struktūras, biroji vai aģentūras pilda 49. pantā minētos reģistrācijas pienākumus. Ja šādi uzturētāji konstatē, ka augsta riska MI sistēma, kuru viņi plāno lietot, nav reģistrēta 71. pantā minētajā ES datubāzē, viņi minēto sistēmu nelieto un informē nodrošinātāju vai izplatītāju.
9. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI v příslušných případech použijí informace poskytnuté podle článku 13 ke splnění své povinnosti provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle článku 27 směrnice (EU) 2016/680.
9. Attiecīgā gadījumā augsta riska MI sistēmu uzturētāji izmanto saskaņā ar šīs regulas 13. pantu sniegto informāciju, lai izpildītu pienākumu veikt novērtējumu par ietekmi uz datu aizsardzību, kā paredzēts Regulas (ES) 2016/679 35. pantā vai Direktīvas (ES) 2016/680 27. pantā.
10. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2016/680, subjekt zavádějící vysoce rizikový systém AI pro následnou biometrickou identifikaci na dálku v rámci pátrání za účelem cíleného vyhledávání osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nebo odsouzené za trestný čin požádá, buď předem, nebo bez zbytečného odkladu a nejpozději do 48 hodin, justiční orgán nebo správní orgán, jehož rozhodnutí je závazné a podléhá soudnímu přezkumu, o povolení použít daný systém, s výjimkou případů, kdy se tento systém používá k prvotní identifikaci potenciálního podezřelého na základě objektivních a ověřitelných skutečností přímo souvisejících s trestným činem. Každé použití je omezeno na to, co je nezbytně nutné pro vyšetřování konkrétního trestného činu.
10. Neskarot Direktīvu (ES) 2016/680, lai izmeklēšanas ietvaros veiktu personas, kas tiek turēta aizdomās vai ir notiesāta par noziedzīga nodarījuma izdarīšanu, mērķtiecīgu meklēšanu, vēlāklaika biometriskās identifikācijai paredzētas augsta riska MI sistēmas uzturētājs ex-ante vai bez liekas kavēšanās un ne vēlāk kā 48 stundu laikā lūdz tiesu iestādei vai administratīvai iestādei, kuras lēmums ir saistošs un uz ko attiecas tiesas pārbaude, atļauju lietot minēto sistēmu, izņemot gadījumus, kad tā tiek lietota potenciāla aizdomās turamā sākotnējai identifikācijai, pamatojoties uz objektīviem un pārbaudāmiem faktiem, kas ir tieši saistīti ar nodarījumu. Katra lietošana ir ierobežota un attiecas tikai uz to, kas ir absolūti nepieciešams konkrēta noziedzīga nodarījuma izmeklēšanai.
Je-li povolení, o něž je požádáno podle prvního pododstavce, zamítnuto, používání systému pro následnou biometrickou identifikaci na dálku spojeného s tímto požadovaným povolením se s okamžitým účinkem ukončí a osobní údaje spojené s používáním daného vysoce rizikového systému AI, pro který bylo o povolení požádáno, se vymažou.
Ja atļauja, kas pieprasīta, ievērojot pirmo daļu, netiek piešķirta, ar minēto pieprasīto atļauju saistīto vēlāklaika biometriskās identifikācijas sistēmas lietošanu nekavējoties pārtrauc un personas datus, kas saistīti ar tādu augsta riska MI sistēmas lietošanu, par kuru tika lūgta atļauja, dzēš.
V žádném případě nesmí být tento vysoce rizikový systém AI pro následnou biometrickou identifikaci na dálku používán pro účely vymáhání práva necíleným způsobem, bez jakékoli souvislosti s určitým trestným činem, trestním řízením, skutečnou a aktuální nebo skutečnou a předvídatelnou hrozbou trestného činu nebo pátráním po konkrétní pohřešované osobě. Zajistí se, aby donucovací orgány nemohly výlučně na základě výstupu těchto systémů pro následnou biometrickou identifikaci na dálku přijmout žádné rozhodnutí, které má pro danou osobu nepříznivé právní účinky.
Nekādā gadījumā šādu vēlāklaika biometriskās identifikācijai paredzētu augsta riska MI sistēmu nelieto tiesībaizsardzības nolūkos nemērķorientētā veidā, bez kādas saistības ar noziedzīgu nodarījumu, kriminālprocesu, reāliem un pašreizējiem vai reāliem un paredzamiem noziedzīga nodarījuma draudiem vai konkrētas pazudušas personas meklēšanu. Nodrošina, ka lēmumu, kas personai rada nelabvēlīgas tiesiskas sekas, tiesībaizsardzības iestādes nevar pieņemt, balstoties vienīgi uz šādu vēlāklaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmu sniegto iznākumu.
Tímto odstavcem není dotčen článek 9 nařízení (EU) 2016/679 a článek 10 směrnice (EU) 2016/680, pokud jde o zpracování biometrických údajů.
Šis punkts neskar Regulas (ES) 2016/679 9. pantu un Direktīvas (ES) 2016/680 10. pantu attiecībā uz biometrisko datu apstrādi.
Bez ohledu na účel nebo zavádějící subjekt je každé použití těchto vysoce rizikových systémů AI zdokumentováno v příslušném policejním spisu a na požádání zpřístupněno příslušnému orgánu dozoru nad trhem a vnitrostátnímu orgánu pro ochranu osobních údajů, s výjimkou uvedení citlivých operativních údajů týkajících se vymáhání práva. Tímto pododstavcem nejsou dotčeny pravomoci, které směrnice (EU) 2016/680 svěřuje dozorovým orgánům.
Neatkarīgi no nolūka vai uzturētāja katru šādu augsta riska MI sistēmu lietošanu dokumentē attiecīgā policijas datnē un pēc pieprasījuma dara pieejamu attiecīgajai tirgus uzraudzības iestādei un valsts datu aizsardzības iestādei, izņemot ar tiesībaizsardzību saistītu sensitīvu operatīvo datu izpaušanu. Šī daļa neskar pilnvaras, kas ar Direktīvu (ES) 2016/680 piešķirtas uzraudzības iestādēm.
Zavádějící subjekty předkládají příslušným orgánům dozoru nad trhem a vnitrostátním orgánům pro ochranu osobních údajů výroční zprávy, v níž je uvedeno, jak systémy pro následnou biometrickou identifikaci na dálku používají, s výjimkou uvedení citlivých operativních údajů týkajících se vymáhání práva. Zprávy je možné vypracovat souhrnně tak, aby se vztahovali k více než jednomu zavedení systému.
Uzturētāji iesniedz attiecīgajai tirgus uzraudzības iestādei un valsts datu aizsardzības iestādei gada ziņojumus par gadījumiem, kad tie lietojuši vēlāklaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmas, izņemot ar tiesībaizsardzību saistītu sensitīvu operatīvo datu izpaušanu. Ziņojumus var agregēt, lai vienā operācijā aptvertu vairāk nekā vienu ieviešanu.
Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést přísnější právní předpisy týkající se používání systémů pro následnou biometrickou identifikaci na dálku.
Dalībvalstis saskaņā ar Savienības tiesību aktiem var ieviest ierobežojošākus tiesību aktus par vēlāklaika biometriskās tālidentifikācijas sistēmu lietošanu.
11. Aniž je dotčen článek 50 tohoto nařízení, subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III, které přijímají rozhodnutí nebo pomáhají při přijímání rozhodnutí týkajících se fyzických osob, tyto fyzické osoby informují, že jsou použití vysoce rizikového systému AI vystaveny. Na vysoce rizikové systémy AI používané pro účely vymáhání práva se použije článek 13 směrnice (EU) 2016/680.
11. Neskarot šīs regulas 50. pantu, III pielikumā minēto augsta riska MI sistēmu uzturētāji, kas pieņem lēmumus vai palīdz pieņemt lēmumus saistībā ar fiziskām personām, informē fiziskas personas, ka uz tām attiecas augsta riska MI sistēmas lietošana. Augsta riska MI sistēmām, ko izmanto tiesībaizsardzības nolūkos, piemēro Direktīvas (ES) 2016/680 13. pantu.
12. Zavádějící subjekty spolupracují s příslušnými orgány na veškerých opatřeních, která tyto orgány v souvislosti s vysoce rizikovým systémem AI přijmou za účelem provádění tohoto nařízení.
12. Uzturētāji sadarbojas ar attiecīgajām kompetentajām iestādēm visās darbībās, ko minētās iestādes šīs regulas īstenošanas nolūkā veic saistībā ar augsta riska MI sistēmu.
Požadavky na oznámené subjekty
Prasības attiecībā uz paziņotajām struktūrām
1. Oznámený subjekt musí být zřízen podle vnitrostátního práva členského státu a mít právní subjektivitu.
1. Paziņoto struktūru izveido saskaņā ar dalībvalsts valsts tiesību aktiem, un tā ir juridiska persona.
2. Oznámené subjekty splňují organizační požadavky a požadavky na řízení kvality, zdroje a postupy, které jsou k plnění uvedených úkolů nezbytné, stejně jako odpovídající požadavky na kybernetickou bezpečnost.
2. Paziņotās struktūras atbilst organizatoriskajām, kvalitātes vadības, resursu un procesa prasībām, kas nepieciešamas to uzdevumu veikšanai, kā arī atbilstīgām kiberdrošības prasībām.
3. Organizační struktura, rozdělení odpovědností, způsob podávání zpráv a fungování oznámených subjektů musí být takové, aby byla zajištěna důvěra v provádění a výsledky činností posuzování shody, které oznámené subjekty provádějí.
3. Paziņoto struktūru uzbūve, pienākumu sadalījums, pārskatu sniegšanas kārtība un darbība nodrošina uzticēšanos paziņoto struktūru sniegumam un veikto atbilstības novērtēšanas darbību rezultātiem.
4. Oznámené subjekty jsou nezávislé na poskytovateli vysoce rizikového systému AI, u něhož provádějí činnosti posuzování shody. Oznámené subjekty jsou rovněž nezávislé na jakémkoliv jiném provozovateli, který má na posuzovaných vysoce rizikových systémech AI zájem, i na jakýchkoliv konkurentech poskytovatele. To nevylučuje používání posuzovaných vysoce rizikových systémů AI, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových vysoce rizikových systémů AI pro osobní účely.
4. Paziņotās struktūras ir neatkarīgas no augsta riska MI sistēmas nodrošinātāja, attiecībā uz kuru tās veic atbilstības novērtēšanas darbības. Paziņotās struktūras ir neatkarīgas arī no citiem operatoriem, kuriem ir ekonomiskā ieinteresētība novērtējamajās augsta riska MI sistēmās, kā arī no visiem nodrošinātāja konkurentiem. Tas neliedz lietot novērtētās augsta riska MI sistēmas, kas ir vajadzīgas atbilstības novērtēšanas struktūras darbībām, vai lietot šādas augsta riska MI sistēmas personīgām vajadzībām.
5. Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, vývoji, uvádění na trh nebo používání vysoce rizikových systémů AI ani nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.
5. Ne atbilstības novērtēšanas struktūra, tās augstākā līmeņa vadība, ne darbinieki, kas atbild par tai paredzēto atbilstības novērtēšanas uzdevumu veikšanu, nav tieši iesaistīti augsta riska MI sistēmu projektēšanā, izstrādē, tirdzniecībā vai lietošanā un nepārstāv minētajās darbībās iesaistītas personas. Viņi neiesaistās darbībās, kas varētu būt konfliktā ar viņu spriedumu neatkarību vai godprātību saistībā ar atbilstības novērtēšanas darbībām, attiecībā uz kurām viņi ir paziņotā struktūra. Tas jo īpaši attiecas uz konsultāciju pakalpojumiem.
6. Oznámené subjekty jsou organizovány a provozovány tak, aby byla zaručena nezávislost, objektivita a nestrannost jejich činností. Oznámené subjekty zdokumentují a zavedou strukturu a postupy pro zajištění nestrannosti a pro prosazování a uplatňování zásad nestrannosti v rámci celé své organizace, všech činností posuzování a u všech pracovníků.
6. Paziņotās struktūras ir organizētas un darbojas tā, lai nodrošinātu savu darbību neatkarību, objektivitāti un neitralitāti. Paziņotās struktūras dokumentē un ievieš struktūru un procedūras, kas vajadzīgas, lai garantētu objektivitāti un veicinātu un piemērotu objektivitātes principus attiecībā uz visu to organizāciju, personālu un novērtēšanas darbībām.
7. Oznámené subjekty mají zavedeny zdokumentované postupy zajišťující, aby jejich pracovníci, výbory, pobočky, subdodavatelé a jakýkoliv přidružený subjekt nebo pracovníci externích subjektů zachovávali v souladu s článkem 78 důvěrnost informací získaných při provádění činností posuzování shody, s výjimkou případů, kdy je zveřejnění těchto informací vyžadováno dle práva. Zaměstnanci oznámených subjektů jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, nikoli však ve vztahu k oznamujícím orgánům členského státu, v němž vykonávají svou činnost.
7. Paziņotās struktūras ievieš dokumentētas procedūras, lai nodrošinātu, ka to personāls, komitejas, meitasuzņēmumi, apakšuzņēmēji un jebkura saistītā struktūra vai ārējo struktūru darbinieki saskaņā ar 78. pantu ievēro tās informācijas konfidencialitāti, kas nonāk viņu rīcībā, veicot atbilstības novērtēšanas darbības, izņemot gadījumus, kad tās izpaušana tiek prasīta tiesību aktos. Paziņoto struktūru personālam ir pienākums ievērot dienesta noslēpumu attiecībā uz visu informāciju, kas iegūta, veicot šajā regulā paredzētos uzdevumus, izņemot attiecībā uz tās dalībvalsts paziņojošajām iestādēm, kurā tiek veiktas viņu darbības.
8. Oznámené subjekty mají zavedeny postupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost poskytovatele, odvětví, v němž působí, jejich strukturu a míru složitosti dotčeného systému AI.
8. Paziņotajām struktūrām ir procedūras darbību veikšanai, kurās pienācīgi ņem vērā nodrošinātāja lielumu, nozari, kurā tas darbojas, struktūru un attiecīgās MI sistēmas sarežģītības pakāpi.
9. Oznámené subjekty uzavřou vhodné pojištění odpovědnosti za škodu s ohledem na své činnosti v oblasti posuzování shody, pokud tuto odpovědnost nepřevzal členský stát, v němž jsou usazeny, v souladu s vnitrostátním právem nebo pokud není tento členský stát za posuzování shody sám přímo odpovědný.
9. Paziņotajām struktūrām ir pienācīgi apdrošināta civiltiesiskā atbildība attiecībā uz savām atbilstības novērtēšanas darbībām, ja vien dalībvalsts, kurā tās ir iedibinātas, neuzņemas atbildību saskaņā ar šīs valsts tiesību aktiem vai ja dalībvalsts pati tieši neatbild par atbilstības novērtēšanu.
10. Oznámené subjekty jsou schopny provádět všechny své úkoly podle tohoto nařízení, na nejvyšší úrovni profesní důvěryhodnosti a náležité způsobilosti v této konkrétní oblasti bez ohledu na to, zda jsou uvedené úkoly prováděny samotnými oznámenými subjekty, nebo jejich jménem a na jejich odpovědnost.
10. Paziņotās struktūras spēj veikt visus uzdevumus, kas tām noteikti šajā regulā, ar visaugstāko profesionālo godaprātu un nepieciešamo kompetenci konkrētajā jomā, neatkarīgi no tā, vai šos uzdevumus veic paziņotās struktūras pašas vai cita persona to uzdevumā un atbildībā.
11. Oznámené subjekty mají dostatečnou interní způsobilost, aby byly schopny účinně hodnotit úkoly, které jejich jménem provádějí externí strany. Oznámený subjekt má neustále k dispozici dostatek administrativních, technických, právních a vědeckých pracovníků se zkušenostmi a znalostmi ohledně příslušných typů systémů AI, dat a datových výpočtů, jakož i požadavků uvedených v oddíle 2.
11. Paziņotajām struktūrām ir pietiekamas iekšējās kompetences, lai tās varētu efektīvi izvērtēt uzdevumus, ko to vārdā veic ārējās personas. Paziņotajai struktūrai ir pastāvīgi pieejams pietiekams administratīvais, tehniskais, juridiskais un zinātniskais personāls, kam ir pieredze un zināšanas par attiecīgajiem MI sistēmu veidiem, datiem un datošanu, kā arī par 2. iedaļā noteiktajām prasībām.
12. Oznámené subjekty se podílejí na koordinačních činnostech uvedených v článku 38. Rovněž se přímo účastní činnosti evropských normalizačních organizací nebo jsou v nich zastoupeny, případně zajistí, aby měly povědomí a aktuální informace o příslušných normách.
12. Paziņotās struktūras piedalās 38. pantā minētajās koordinācijas darbībās. Tās arī tiešā veidā piedalās vai ir pārstāvētas Eiropas standartizācijas organizācijās, vai nodrošina, ka ir informētas un regulāri atjaunina zināšanas par attiecīgajiem standartiem.
1. Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům veškeré relevantní změny oznámení učiněné oznámeným subjektem prostřednictvím elektronického nástroje pro oznamování uvedeného v čl. 30 odst. 2.
1. Paziņojošā iestāde, izmantojot 30. panta 2. punktā minēto elektronisko paziņošanas rīku, paziņo Komisijai un pārējām dalībvalstīm par visām attiecīgām izmaiņām paziņojumā par paziņoto struktūru.
2. V případě rozšíření rozsahu oznámení se použijí postupy stanovené v článcích 29 a 30.
2. Procedūras, kas noteiktas 29. un 30. pantā, piemēro gadījumos, kad tiek paplašināts paziņojuma tvērums.
V případě jiných změn oznámení, než jsou rozšíření jeho rozsahu, se použijí postupy stanovené v odstavcích 3 až 9.
Ja paziņojumā tiek izdarītas citas izmaiņas, kuras nav tā tvēruma paplašināšana, piemēro 3. līdz 9. punktos noteiktās procedūras.
3. Pokud se oznámený subjekt rozhodne svou činnost v oblasti posuzování shody ukončit, co nejdříve a v případě plánovaného ukončení nejméně jeden rok předtím, než svou činnost ukončí, informuje oznamující orgán a dotčené poskytovatele. Po ukončení činnosti oznámeného subjektu mohou certifikáty oznámeného subjektu zůstat dočasně v platnosti po dobu devíti měsíců za podmínky, že jiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že za vysoce rizikové systémy AI, na něž se tyto certifikáty vztahují, převezme odpovědnost. Před vydáním nových certifikátů pro vysoce rizikové systémy AI, jichž se konec uvedené devítiměsíční lhůty dotkne, nový oznámený subjekt tyto systémy podrobí úplnému posouzení. Pokud oznámený subjekt ukončil svou činnost, oznamující orgán zruší jeho jmenování.
3. Ja paziņotā struktūra nolemj pārtraukt savas atbilstības novērtēšanas darbības, tā pēc iespējas drīz un plānotas pārtraukšanas gadījumā – vismaz vienu gadu pirms savu darbību pārtraukšanas informē paziņojošo iestādi un attiecīgos nodrošinātājus. Paziņotās struktūras sertifikāti var palikt derīgi deviņus mēnešus ilgu laikposmu pēc paziņotās struktūras darbību pārtraukšanas ar nosacījumu, ka kāda cita paziņotā struktūra ir rakstiski apliecinājusi, ka tā uzņemsies pienākumus attiecībā uz augsta riska MI sistēmām, uz kurām attiecas minētie sertifikāti. Pēdējā minētā paziņotā struktūra līdz tāda deviņu mēnešu laikposma beigām pabeidz skarto augsta riska MI sistēmu pilnīgu novērtēšanu pirms jaunu sertifikātu izdošanas minētajām sistēmām. Ja paziņotā struktūra savu darbību ir pārtraukusi, paziņojošā iestāde izraudzīšanos atsauc.
4. Pokud má oznamující orgán dostatečný důvod se domnívat, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 31 nebo neplní své povinnosti, prošetří tuto záležitost s maximální péčí. V této souvislosti informuje dotčený oznámený subjekt o vznesených námitkách a poskytne mu možnost, aby se k záležitosti vyjádřil. Pokud oznamující orgán dospěje k závěru, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 31 nebo že tento subjekt neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší jmenování, podle toho, jak je neplnění dotyčných požadavků nebo povinností závažné. Neprodleně o této skutečnosti informuje Komisi a ostatní členské státy.
4. Ja paziņojošajai iestādei ir pietiekams pamats uzskatīt, ka paziņotā struktūra vairs neatbilst 31. pantā noteiktajām prasībām vai ka tā nepilda savus pienākumus, paziņojošā iestāde nekavējoties ar vislielāko rūpību izskata šo jautājumu. Šajā sakarā tā informē attiecīgo paziņoto struktūru par celtajiem iebildumiem un dod tai iespēju darīt zināmu savu viedokli. Ja paziņojošā iestāde secina, ka paziņotā struktūra vairs neatbilst 31. pantā noteiktajām prasībām vai ka tā nepilda savus pienākumus, paziņojošā iestāde attiecīgi ierobežo, aptur vai atsauc izraudzīšanos, atkarībā no tā, cik nopietna ir neatbilstība minētajām prasībām vai minēto pienākumu nepildīšana. Tā nekavējoties attiecīgi informē Komisiju un pārējās dalībvalstis.
5. Pokud bylo jeho jmenování pozastaveno, omezeno nebo zcela či částečně zrušeno, daný oznámený subjekt o této skutečnosti do 10 dnů uvědomí dotčené výrobce.
5. Ja paziņotās struktūras izraudzīšanās ir apturēta, ierobežota vai pilnīgi vai daļēji atsaukta, tā 10 dienu laikā informē attiecīgos nodrošinātājus.
6. V případě omezení, pozastavení nebo zrušení jmenování učiní oznamující orgán náležité kroky, aby zajistil, že spisy dotčeného oznámeného subjektu budou vedeny a na vyžádání zpřístupněny oznamujícím orgánům v jiných členských státech, jakož i orgánům dozoru nad trhem.
6. Ja izraudzīšanās tiek ierobežota, apturēta vai atsaukta, paziņojošā iestāde veic attiecīgos pasākumus, lai nodrošinātu, ka attiecīgās paziņotās struktūras datnes tiek glabātas, un pēc pieprasījuma darītu tās pieejamas paziņojošajām iestādēm citās dalībvalstīs un tirgus uzraudzības iestādēm.
7. V případě omezení, pozastavení nebo zrušení jmenování oznamující orgán:
7. Ja izraudzīšanos ierobežo, aptur vai atsauc, paziņojošā iestāde:
a)
posoudí dopad na certifikáty vydané oznámeným subjektem;
a)
novērtē ietekmi uz sertifikātiem, ko izdevusi paziņotā struktūra;
b)
předloží zprávu o svých zjištěních Komisi a ostatním členským státům do tří měsíců poté, co změny jmenování oznámil;
b)
triju mēnešu laikā pēc tam, kad tā ir paziņojusi par izmaiņām saistībā ar izraudzīšanos, Komisijai un pārējām dalībvalstīm iesniedz ziņojumu par saviem konstatējumiem;
c)
požádá oznámený subjekt, aby v přiměřeném časovém období stanoveném tímto orgánem pozastavil nebo zrušil veškeré certifikáty, které byly vydány neoprávněně, s cílem zajistit pokračující shodu vysoce rizikových systémů AI, jež jsou na trhu;
c)
prasa paziņotajai struktūrai saprātīgā laikposmā, kuru nosaka iestāde, apturēt vai atsaukt jebkādus neatbilstīgi izdotus sertifikātus, lai nodrošinātu tirgū esošo augsta riska MI sistēmu nepārtrauktu atbilstību;
d)
informuje Komisi a členské státy o certifikátech, jejichž pozastavení nebo zrušení požaduje;
d)
informē Komisiju un dalībvalstis par sertifikātiem, kurus tā ir pieprasījusi apturēt vai atsaukt;
e)
poskytne příslušným vnitrostátním orgánům členského státu, v němž má poskytovatel své sídlo, veškeré příslušné informace o certifikátech, u nichž požádal o pozastavení nebo zrušení; tento orgán přijme v případě potřeby vhodná opatření s cílem zabránit možnému ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo základních práv.
e)
sniedz tās dalībvalsts valsts kompetentajām iestādēm, kurā ir nodrošinātāja juridiskā adrese, visu attiecīgo informāciju par sertifikātiem, kurus tā ir pieprasījusi apturēt vai atsaukt; minētā iestāde vajadzības gadījumā veic pienācīgos pasākumus, lai izvairītos no potenciāla riska veselībai, drošībai vai pamattiesībām.
8. S výjimkou neoprávněně vydaných certifikátů a v případě, že bylo jmenování pozastaveno nebo omezeno, zůstávají certifikáty platné za těchto okolností:
8. Izņemot neatbilstīgi izdotus sertifikātus un gadījumus, kad izraudzīšanās ir apturēta vai ierobežota, sertifikāti paliek derīgi kādos no šādiem apstākļiem:
a)
oznamující orgán do jednoho měsíce od pozastavení nebo omezení potvrdí, že v souvislosti s certifikáty, jichž se pozastavení nebo omezení týká, neexistuje ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo základních práv, a oznamující orgán stanoví harmonogram pro opatření za účelem nápravy nedostatků, jež byly příčinou pozastavení nebo omezení, nebo
a)
paziņojošā iestāde viena mēneša laikā pēc apturēšanas vai ierobežošanas ir apliecinājusi, ka saistībā ar sertifikātiem, kurus skar apturēšana vai ierobežošana, nepastāv risks veselībai, drošībai vai pamattiesībām, un paziņojošā iestāde ir izstrādājusi grafiku darbībām, ar kurām labot apturēšanas vai ierobežošanas iemeslus; vai
b)
oznamující orgán potvrdí, že v průběhu pozastavení či omezení nebudou vydávány, pozměňovány nebo opětovně vydávány žádné certifikáty, jichž se pozastavení či omezení týká, a uvede, zda je oznámený subjekt i nadále způsobilý monitorovat stávající certifikáty vydané na období pozastavení nebo omezení a být za ně odpovědný; v případě, že oznamující orgán rozhodne, že oznámený subjekt není způsobilý plnit své funkce ve vztahu ke stávajícím vydaným certifikátům, poskytovatel systému, na nějž se certifikát vztahuje, písemně potvrdí vnitrostátním příslušným orgánům členského státu, ve kterém má poskytovatel systému své registrované místo podnikání, do tří měsíců od pozastavení nebo omezení, že funkce oznámeného subjektu, totiž monitorovat a být nadále odpovědný za certifikáty, převezme dočasně, v době pozastavení nebo omezení, jiný kvalifikovaný oznámený subjekt.
b)
paziņojošā iestāde ir apliecinājusi, ka apturēšanas vai ierobežošanas laikā netiks izdoti, grozīti vai atkārtoti izdoti nekādi ar apturēšanu saistīti sertifikāti, un tā norāda, vai paziņotajai struktūrai ir spējas turpināt pārraudzību un saglabāt atbildību par spēkā esošajiem izdotajiem sertifikātiem apturēšanas vai ierobežošanas laikposmā; ja paziņojošā iestāde lemj, ka paziņotajai struktūrai nav spēju uzturēt spēkā esošos izdotos sertifikātus, tās sistēmas nodrošinātājs, uz kuru attiecas sertifikāts, trīs mēnešu laikā pēc apturēšanas vai ierobežošanas rakstiski apliecina tās dalībvalsts valsts kompetentajām iestādēm, kurā ir tā juridiskā adrese, ka cita kvalificēta paziņotā struktūra pagaidu kārtā uzņemas paziņotās struktūras funkcijas, lai pārraudzītu un saglabātu atbildību par sertifikātiem apturēšanas vai ierobežošanas laikposmā.
9. S výjimkou neoprávněně vydaných certifikátů a v případě, že bylo jmenování zrušeno, zůstanou certifikáty v platnosti po dobu devíti měsíců za těchto podmínek:
9. Izņemot neatbilstīgi izdotus sertifikātus un gadījumus, kad izraudzīšanās ir atsaukta, sertifikāti paliek derīgi uz deviņu mēnešu laikposmu šādos apstākļos:
a)
příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž má poskytovatel vysoce rizikového systému AI, na nějž se certifikát vztahuje, své sídlo, potvrdí, že v souvislosti s dotčenými vysoce rizikovými systémy AI není ohroženo zdraví, bezpečnost ani základní práva, a
a)
tās dalībvalsts valsts kompetentā iestāde, kurā ir sertifikātā aptvertās augsta riska MI sistēmas nodrošinātāja juridiskā adrese, ir apliecinājusi, ka saistībā ar attiecīgajām augsta riska MI sistēmām nepastāv risks veselībai, drošībai vai pamattiesībām; un
b)
jiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že převezme za tyto systémy AI okamžitou odpovědnost a že dokončí jejich posouzení do dvanácti měsíců od zrušení jmenování.
b)
cita paziņotā struktūra ir rakstiski apliecinājusi, ka tā nekavējoties uzņemsies atbildību par minēto MI sistēmu novērtēšanu, un pabeidz novērtēšanu divpadsmit mēnešu laikā pēc izraudzīšanās atsaukšanas.
Za podmínek stanovených v prvním pododstavci může příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž má poskytovatel systému, na který se certifikát vztahuje, své sídlo, prodloužit prozatímní platnost certifikátů o další tříměsíční období, která celkově nepřesáhnou dvanáct měsíců.
Pirmajā daļā minētajos apstākļos tās dalībvalsts valsts kompetentā iestāde, kurā ir sertifikātā aptvertās sistēmas nodrošinātāja juridiskā adrese, var pagarināt sertifikātu pagaidu derīgumu uz papildu trīs mēnešu laikposmiem, kuri kopumā nepārsniedz 12 mēnešus.
Příslušný vnitrostátní orgán nebo oznámený subjekt přebírající funkce oznámeného subjektu, kterého se týká změna jmenování, o této skutečnosti okamžitě informuje Komisi, ostatní členské státy a ostatní oznámené subjekty.
Valsts kompetentā iestāde vai paziņotā struktūra, kas uzņemas tās paziņotās struktūras funkcijas, kuru skar izraudzīšanās izmaiņas, par to nekavējoties informē Komisiju, pārējās dalībvalstis un citas paziņotās struktūras.
1. V případě vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodě 1 přílohy III, u nichž poskytovatel při prokazování souladu vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 použil harmonizované normy uvedené v článku 40 nebo v relevantních případech společné specifikace uvedené v článku 41, si poskytovatel zvolí jeden z následujících postupů posuzování shody na základě:
1. Attiecībā uz augsta riska MI sistēmām, kas uzskaitītas III pielikuma 1. punktā, ja nodrošinātājs, apliecinot augsta riska MI sistēmas atbilstību 2. iedaļā noteiktajām prasībām, ir piemērojis 40. pantā minētos saskaņotos standartus vai, attiecīgā gadījumā, 41. pantā minētās kopīgās specifikācijas, nodrošinātājs izvēlas vienu no šīm atbilstības novērtēšanas procedūrām, kas balstītas uz:
a)
interní kontroly uvedené v příloze VI nebo
a)
VI pielikumā minēto iekšējo kontroli; vai
b)
posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace za účasti oznámeného subjektu podle přílohy VII.
b)
VII pielikumā minēto kvalitātes vadības sistēmas un tehniskās dokumentācijas novērtēšanu, iesaistot paziņoto struktūru.
Při prokazování souladu vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 se poskytovatel řídí postupem posuzování shody stanoveným v příloze VII, pokud:
Apliecinot augsta riska MI sistēmas atbilstību 2. iedaļā noteiktajām prasībām, nodrošinātājs ievēro VII pielikumā noteikto atbilstības novērtēšanas procedūru, ja:
a)
neexistují harmonizované normy uvedené v článku 40 a nejsou k dispozici společné specifikace uvedené v článku 41;
a)
40. pantā minētie saskaņotie standarti nepastāv un 41. pantā minētās kopīgās specifikācijas nav pieejamas;
b)
poskytovatel nepoužil harmonizovanou normu nebo použil jen její část;
b)
nodrošinātājs saskaņoto standartu nav piemērojis vai ir piemērojis tikai tā daļu;
c)
společné specifikace uvedené v písmenu a) existují, ale poskytovatel je nepoužil;
c)
a) apakšpunktā minētās kopīgās specifikācijas pastāv, bet nodrošinātājs tās nav piemērojis;
d)
jedna nebo více harmonizovaných norem uvedených v písmenu a) byla zveřejněna s omezením a pouze pro tu část normy, která byla omezena.
d)
viens vai vairāki no a) apakšpunktā minētajiem saskaņotajiem standartiem ir publicēti ar ierobežojumu, un tikai attiecībā uz to standarta daļu, uz kuru attiecas ierobežojums.
Pro účely postupu posuzování shody uvedeného v příloze VII si poskytovatel může zvolit kterýkoli z oznámených subjektů. Je-li však vysoce rizikový systém AI určen k uvedení do provozu donucovacími, imigračními nebo azylovými orgány nebo orgány, institucemi a jinými subjekty EU, jedná jako oznámený subjekt orgán dozoru nad trhem uvedený v čl. 74 odst. 8, případně 9.
VII pielikumā minētās atbilstības novērtēšanas procedūras nolūkos nodrošinātājs var izvēlēties jebkuru no paziņotajām struktūrām. Tomēr, ja augsta riska MI sistēmu paredzēts nodot ekspluatācijā tiesībaizsardzības, imigrācijas vai patvēruma iestādēm vai Savienības iestādēm, struktūrām, birojiem vai aģentūrām, kā paziņotā struktūra darbojas tirgus uzraudzības iestāde, kas minēta, attiecīgi, 74. panta 8. vai 9. punktā.
2. U vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 2 až 8 přílohy III uplatňují poskytovatelé postup posuzování shody založený na interní kontrole uvedené v příloze VI, který nestanoví zapojení oznámeného subjektu.
2. Attiecībā uz augsta riska MI sistēmām, kas minētas III pielikuma 2. līdz 8. punktā, nodrošinātāji ievēro VI pielikumā minēto atbilstības novērtēšanas procedūru uz iekšējās kontroles pamata, kas neparedz paziņotās struktūras iesaistīšanos.
3. U vysoce rizikových systémů AI, na které se vztahují právní předpisy Unie v oblasti harmonizace uvedené v oddíle A přílohy I, uplatňuje poskytovatel příslušné postupy posouzení shody, které stanoví uvedené právní akty. Na tyto vysoce rizikové systémy AI se vztahují požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly, které jsou součástí uvedeného posouzení. Použijí se rovněž body 4.3, 4.4, 4.5 a pátý odstavec bodu 4.6 přílohy VII.
3. Attiecībā uz augsta riska MI sistēmām, uz kurām attiecas I pielikuma A iedaļā uzskaitītie Savienības saskaņošanas tiesību akti, nodrošinātājs ievēro attiecīgu atbilstības novērtēšanas procedūru, kā prasīts minētajos tiesību aktos. Uz minētajām augsta riska MI sistēmām attiecas šīs nodaļas 2. iedaļā noteiktās prasības, un tās ir daļa no minētās novērtēšanas. Piemēro arī VII pielikuma 4.3., 4.4., 4.5. punktu un 4.6. punkta piekto daļu.
Pro účely tohoto posouzení jsou oznámené subjekty, které byly oznámeny podle těchto právních aktů, oprávněny kontrolovat shodu vysoce rizikových systémů AI s požadavky stanovenými v oddíle 2, pokud byl posouzen soulad těchto oznámených subjektů s požadavky stanovenými v čl. 31 odst. 4, 5, 10 a 11 v rámci postupu pro oznamování podle těchto právních aktů.
Paziņotajām struktūrām, kuras paziņotas, kā paredzēts minētajos tiesību aktos, tādas novērtēšanas nolūkos ir tiesības kontrolēt augsta riska MI sistēmu atbilstību 2. iedaļā noteiktajām prasībām, ar noteikumu, ka minēto paziņoto struktūru atbilstība prasībām, kuras noteiktas 31. panta 4., 5., 10. un 11. punktā, ir novērtēta saistībā ar paziņošanas procedūru, kas paredzēta minētajos tiesību aktos.
Pokud právní akt uvedený v oddíle A přílohy I umožňuje výrobci produktu neúčastnit se posuzování shody třetí stranou za předpokladu, že tento výrobce uplatnil všechny harmonizované normy pokrývající všechny příslušné požadavky, může tento výrobce tuto možnost využít pouze v případě, že uplatnil rovněž harmonizované normy nebo v relevantních případech společné specifikace uvedené v článku 41, které pokrývají všechny požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly.
Ja tiesību akts, kas uzskaitīts I pielikuma A iedaļā, ļauj produkta ražotājam atteikties no trešās personas veiktas atbilstības novērtēšanas, ar noteikumu, ka šis ražotājs ir piemērojis visus saskaņotos standartus, kas aptver visas attiecīgās prasības, minētais ražotājs var izmantot šo iespēju tikai tad, ja tas ir piemērojis arī saskaņotos standartus vai, attiecīgā gadījumā, 41. pantā minētās kopīgās specifikācijas, kas attiecas uz šīs nodaļas 2. iedaļā noteiktajām prasībām.
4. U vysoce rizikových systémů AI, u kterých již byl postup posuzování shody proveden, musí být proveden nový postup posuzování shody v případě podstatné změny, bez ohledu na to, zda má být změněný systém dále distribuován, nebo zda jej i nadále používá jeho současný zavádějící subjekt.
4. Augsta riska MI sistēmas, kam jau ir veikta atbilstības novērtēšanas procedūra, pakļauj jaunai atbilstības novērtēšanas procedūrai būtiskas modifikācijas gadījumā neatkarīgi no tā, vai modificēto sistēmu paredzēts izplatīt tālāk jeb vai to turpinās lietot pašreizējais uzturētājs.
U vysoce rizikových systémů AI, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále učí, nepředstavují změny takového vysoce rizikového systému AI a jeho výkonnosti podstatnou změnu, pokud byly poskytovatelem před stanoveny v okamžiku počátečního posouzení shody a jsou součástí informací obsažených v technické dokumentaci uvedené v bodě 2 písm. f) přílohy IV.
Attiecībā uz augsta riska MI sistēmām, kuras pēc laišanas tirgū vai nodošanas ekspluatācijā turpina mācīties, tādas izmaiņas augsta riska MI sistēmā un tās veiktspējā, ko sākotnējās atbilstības novērtēšanas brīdī ir iepriekš noteicis nodrošinātājs un kas ir norādītas informācijā, kura ietverta tehniskajā dokumentācijā, kas minēta IV pielikuma 2. punkta f) apakšpunktā, nav būtiskas modifikācijas.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 s cílem změnit přílohy VI a VII jejich aktualizací s ohledem na technický pokrok.
5. Komisija tiek pilnvarota pieņemt deleģētos aktus saskaņā ar 97. pantu, lai grozītu VI un VII pielikumu, tos atjauninot, ņemot vērā tehnikas attīstību.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97, kterými se mění odstavce 1 a 2 tohoto článku, s cílem podrobit vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 2 až 8 přílohy III postupu posuzování shody uvedenému v příloze VII nebo jejích částech. Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci s přihlédnutím k účinnosti postupu posuzování shody založeného na interní kontrole podle přílohy VI v oblasti prevence nebo minimalizace rizik pro zdraví, bezpečnost a ochranu základních práv, která tyto systémy představují, jakož i k dostupnosti přiměřených kapacit a zdrojů mezi oznámenými subjekty.
6. Komisija tiek pilnvarota pieņemt deleģētos aktus saskaņā ar 97. pantu, lai grozītu šā panta 1. un 2. punktu nolūkā uz III pielikuma 2. līdz 8. punktā minētajām augsta riska MI sistēmām attiecināt VII pielikumā minēto atbilstības novērtēšanas procedūru vai tās daļas. Komisija pieņem šādus deleģētos aktus, ņemot vērā tādas atbilstības novērtēšanas procedūras efektivitāti, kuras pamatā ir VI pielikumā minētā iekšējā kontrole, lai novērstu vai samazinātu šādu sistēmu radītos riskus attiecībā uz veselību un drošību, un pamattiesību aizsardzība, kā arī pienācīgu spēju un resursu pieejamība paziņoto struktūru starpā.
Povinnosti poskytovatelů zavádějící subjektů určitých systémů AI, pokud jde o transparentnost
Dažu MI sistēmu nodrošinātāju un uzturētāju pienākums nodrošināt pārredzamību
1. Poskytovatelé zajistí, aby systémy AI určené k přímé interakci s fyzickými osobami byly navrhovány a vyvíjeny tak, že dotčené fyzické osoby budou vyrozuměny o tom, že komunikují se systémem AI, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití. S výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran se tato povinnost nevztahuje na systémy AI, které jsou ze zákona oprávněny odhalovat trestné činy, předcházet jim, vyšetřovat je nebo stíhat, s výjimkou případů, kdy jsou tyto systémy k dispozici veřejnosti za účelem hlášení trestných činů.
1. Nodrošinātāji nodrošina, ka MI sistēmas, kas paredzētas tiešai mijiedarbībai ar fiziskām personām, projektē un izstrādā tā, lai attiecīgās fiziskās personas tiktu informētas par to, ka tās mijiedarbojas ar MI sistēmu, ja vien tas nav pašsaprotams no tādas fiziskas personas viedokļa, kura ir samērā labi informēta, vērīga un apdomīga, ņemot vērā apstākļus un lietošanas kontekstu. Šis pienākums neattiecas uz MI sistēmām, kuras ir likumiski atļautas noziedzīgu nodarījumu atklāšanai, novēršanai, izmeklēšanai vai kriminālvajāšanai, ievērojot atbilstošus trešo personu tiesību un brīvību aizsardzības pasākumus, ja vien minētās sistēmas nav pieejamas sabiedrībai ziņošanai par noziedzīgu nodarījumu.
2. Poskytovatelé systémů AI, včetně obecných systémů AI, vytvářejících syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah, zajistí, aby výstupy systému AI byly označeny ve strojově čitelném formátu a zjistitelné jako uměle vytvořené nebo manipulované. Poskytovatelé zajistí, aby jejich technická řešení byla účinná, interoperabilní, robustní a spolehlivá, pokud je to technicky proveditelné, s přihlédnutím ke zvláštnostem a omezením různých druhů obsahu, nákladům na provádění a obecně uznávanému nejmodernějšímu stavu technologií, tak jak mohou být zachyceny v příslušných technických normách. Tato povinnost se neuplatní v rozsahu, v jakém systémy AI plní asistenční funkci pro standardní editaci nebo podstatně nemění vstupní údaje poskytnuté zavádějícím subjektem nebo jejich sémantiku, nebo pokud je to zákonem povoleno k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů.
2. MI sistēmu, tostarp vispārīga lietojuma MI sistēmu, kuras ģenerē sintētisku audio, attēla, video vai teksta saturu, nodrošinātāji nodrošina, ka MI sistēmas iznākumi ir mašīnlasāmā formātā un ir iespējams atklāt, ka tie ir mākslīgi ģenerēti vai manipulēti. Nodrošinātāji nodrošina, ka viņu tehniskie risinājumi ir efektīvi, sadarbspējīgi, robusti un uzticami, ciktāl tas ir tehniski iespējams, ņemot vērā dažādo satura veidu specifiku un ierobežojumus, īstenošanas izmaksas un vispāratzītos jaunākos sasniegumus, kā tas var būt atspoguļots attiecīgajos tehniskajos standartos. Šo pienākumu nepiemēro, ciktāl MI sistēma pilda palīgfunkciju standarta rediģēšanai vai būtiski nemaina uzturētāja sniegtos ievaddatus vai to semantiku, vai ja tā ir likumiski atļauta noziedzīgu nodarījumu atklāšanai, novēršanai, izmeklēšanai vai kriminālvajāšanai.
3. Subjekty zavádějící systém rozpoznávání emocí nebo systém biometrické kategorizace informují o provozu systému fyzické osoby, které jsou mu vystaveny, a zpracovávají osobní údaje podle potřeby v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnicí (EU) 2016/680. Tato povinnost se nevztahuje na systémy AI používané pro biometrickou kategorizaci a rozpoznávání emocí, kterým zákon umožňuje odhalovat trestné činy, předcházet jim nebo je vyšetřovat, s výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran a v souladu s právem Unie.
3. Emociju atpazīšanas sistēmas vai biometriskās kategorizācijas sistēmas uzturētāji informē par sistēmas darbību fiziskas personas, uz kurām tā attiecas, un personas datus apstrādā saskaņā ar, attiecīgi, Regulām (ES) 2016/679 un (ES) 2018/1725 un Direktīvu (ES) 2016/680. Šis pienākums neattiecas uz biometriskai kategorizācijai un emociju atpazīšanai izmantotām MI sistēmām, kuras ir likumiski atļautas, lai atklātu, novērstu vai izmeklētu noziedzīgus nodarījumus, ievērojot atbilstošus trešo personu tiesību un brīvību aizsardzības pasākumus un saskaņā ar Savienības tiesību aktiem.
4. Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří obrazový, zvukový nebo video obsah představující tzv. „deep fake“ nebo s ním manipuluje, musí zveřejnit, že obsah byl uměle vytvořen nebo s ním bylo manipulováno. Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy je použití povoleno zákonem k odhalování trestných činů, předcházení jim, jejich vyšetřování nebo jejich stíhání. Pokud je obsah součástí zjevně uměleckého, tvůrčího, satirického, fiktivního či obdobného díla nebo programu, povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v tomto odstavci jsou omezeny na zveřejnění existence takového vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu vhodným způsobem, který nebrání zobrazení nebo užívání díla.
4. Tādas MI sistēmas uzturētāji, kura ģenerē vai manipulē attēla, audio vai video saturu, kas ir dziļviltojums, izpauž, ka saturs ir mākslīgi ģenerēts vai manipulēts. Šo pienākumu nepiemēro, ja lietošana ir likumiski atļauta noziedzīga nodarījuma atklāšanai, novēršanai, izmeklēšanai vai kriminālvajāšanai. Ja saturs ir daļa no acīmredzami mākslinieciska, radoša, satīriska, fikcionāla vai analoga darba vai programmas, šajā punktā paredzētie pārredzamības pienākumi ietver vienīgi šāda ģenerēta vai manipulēta satura esamības izpaušanu piemērotā veidā, kas netraucē izrādīt vai baudīt darbu.
Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří text, jenž je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, nebo který s takovým textem manipuluje, uvedou, že text byl vytvořen uměle nebo s ním bylo manipulováno. Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy je použití povoleno zákonem k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů nebo kdy byl obsah vytvořený umělou inteligencí podroben procesu přezkumu člověkem nebo redakční kontroly a pokud za zveřejnění obsahu nese redakční odpovědnost fyzická nebo právnická osoba.
Tādas MI sistēmas uzturētāji, kura ģenerē vai manipulē tekstu, ko publicē nolūkā informēt sabiedrību par sabiedrības interešu jautājumiem, izpauž, ka teksts ir mākslīgi ģenerēts vai manipulēts. Šo pienākumu nepiemēro, ja lietošana ir likumiski atļauta noziedzīga nodarījuma atklāšanai, novēršanai, izmeklēšanai vai kriminālvajāšanai vai ja MI ģenerētu saturu ir pārskatījis cilvēks vai tam ir veikta redakcionāla kontrole un ja fiziska vai juridiska persona ir redakcionāli atbildīga par satura publikāciju.
5. Informace uvedené v odstavcích 1 až 4 se dotčeným fyzickým osobám poskytují jasným a rozlišitelným způsobem nejpozději v době první interakce nebo expozice. Informace musí být v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost.
5. Šā panta 1. līdz 4. punktā minēto informāciju attiecīgām fiziskām personām sniedz skaidrā un atšķiramā veidā, vēlākais, pirmās mijiedarbības vai eksponētības laikā. Informācija atbilst piemērojamām piekļūstamības prasībām.
6. Odstavci 1 až 4 nejsou dotčeny požadavky a povinnosti stanovené v kapitole III a nejsou jimi dotčeny další povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu pro subjekty zavádějící systémy AI.
6. Šā panta 1. līdz 4. punkts neietekmē III nodaļā noteiktās prasības un pienākumus un neskar citus Savienības vai valsts tiesību aktos noteiktus MI sistēmu uzturētāju pienākumus attiecībā uz pārredzamību.
7. Úřad pro AI podporuje a usnadňuje vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem usnadnit účinné provádění povinností týkajících se odhalování a označování uměle vytvořeného nebo manipulovaného obsahu. Komise může přijímat prováděcí akty za účelem schválení těchto kodexů správné praxe v souladu s postupem stanoveným v čl. 56 odst. 6. Pokud se Komise domnívá, že kodex není přiměřený, může přijmout prováděcí akt, kterým se stanoví společná pravidla pro plnění těchto povinností v souladu s přezkumným postupem stanoveným v čl. 98 odst. 2.
7. MI birojs rosina un sekmē prakses kodeksu izstrādi Savienības līmenī, lai sekmētu ar mākslīgi ģenerēta vai manipulēta satura atklāšanu un marķēšanu saistītu pienākumu efektīvu īstenošanu. Komisija var pieņemt īstenošanas aktus, lai apstiprinātu minētos prakses kodeksus saskaņā ar 56. panta 6. punktā noteikto procedūru. Ja tā uzskata, ka kodekss nav atbilstīgs, Komisija var pieņemt īstenošanas aktu, ar ko nosaka kopīgus noteikumus minēto pienākumu īstenošanai saskaņā ar pārbaudes procedūru, kas minēta 98. panta 2. punktā.
1. Úřad pro AI s přihlédnutím k mezinárodním přístupům podporuje a usnadňuje vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení.
1. MI birojs rosina un sekmē prakses kodeksu izstrādi Savienības līmenī, lai veicinātu šīs regulas pareizu piemērošanu, ņemot vērā starptautiskās pieejas.
2. Úřad pro AI a rada usilují o zajištění toho, aby kodexy správné praxe zahrnovaly alespoň povinnosti stanovené v článcích 53 a 55, včetně těchto záležitostí:
2. MI birojs un MI padome tiecas nodrošināt, ka prakses kodeksi aptver vismaz 53. un 55. pantā paredzētos pienākumus, tostarp šādus jautājumus:
a)
prostředky k zajištění toho, aby informace uvedené v čl. 53 odst. 1 písm. a) a b) byly aktualizovány s ohledem na vývoj trhu a technologií;
a)
līdzekļi, ar ko nodrošināt, ka 53. panta 1. punkta a) un b) apakšpunktā minētā informācija tiek pastāvīgi atjaunināta, ņemot vērā tirgus un tehnoloģiju attīstību;
b)
adekvátní úroveň podrobnosti pro shrnutí obsahu použitého pro trénování;
b)
pienācīga detalizācijas pakāpe kopsavilkumam par apmācībā izmantoto saturu;
c)
určení druhu a povahy systémových rizik na úrovni Unie, včetně jejich případných zdrojů;
c)
sistēmisko risku veida un rakstura identifikācija Savienības līmenī, tostarp, attiecīgā gadījumā, to avotu identifikācija;
d)
opatření, postupy a způsoby posuzování a řízení systémových rizik na úrovni Unie, včetně jejich dokumentace, které jsou úměrné rizikům, zohledňují jejich závažnost a pravděpodobnost a berou zřetel na konkrétní výzvy spojené s řešením těchto rizik s přihlédnutím k možným způsobům, jak tato rizika mohou vzniknout a projevit se v celém hodnotovém řetězci AI.
d)
pasākumi, procedūras un kārtība sistēmisko risku novērtēšanai un pārvaldībai Savienības līmenī, tostarp to dokumentācija, kas ir samērīgi ar riskiem, apsver to smagumu un iespējamību un ņem vērā konkrētos izaicinājumus rīcībā ar minētajiem riskiem saistībā ar to, kādos veidos šādi riski varētu rasties un materializēties MI vērtības ķēdē.
3. Úřad pro AI může vyzvat všechny poskytovatele obecných modelů AI, jakož i příslušné vnitrostátní orgány, aby se na vypracovávání kodexů správné praxe podíleli. Tento proces mohou podpořit organizace občanské společnosti, průmysl, akademická obec a další příslušné zúčastněné strany, jako jsou navazující poskytovatelé a nezávislí odborníci.
3. MI birojs var prakses kodeksu izstrādē uzaicināt piedalīties visus vispārīga lietojuma MI modeļu nodrošinātājus, kā arī attiecīgās valstu kompetentās iestādes. Procesu var atbalstīt pilsoniskās sabiedrības organizācijas, nozare, akadēmiskās aprindas un citas ieinteresētās personas, piemēram, lejasposma nodrošinātāji un neatkarīgi eksperti.
4. Úřad pro AI a rada usilují o zajištění toho, aby v kodexech správné praxe byly jasně stanoveny jejich specifické cíle, aby tyto kodexy obsahovaly závazky nebo opatření včetně případných klíčových ukazatelů výkonnosti, jimiž bude dosažení těchto cílů zajištěno, a aby náležitě zohledňovaly potřeby a zájmy všech zúčastněných stran, včetně dotčených osob, na úrovni Unie.
4. MI birojs un MI padome tiecas nodrošināt, ka prakses kodeksos ir skaidri izklāstīti to konkrētie mērķi un ir ietvertas saistības vai pasākumi, tostarp, attiecīgā gadījumā, galvenie snieguma rādītāji, lai nodrošinātu minēto mērķu sasniegšanu un lai Savienības līmenī pienācīgi ņemtu vērā visu ieinteresēto personu, tostarp skarto personu, vajadzības un intereses.
5. Úřad pro AI usiluje o zajištění toho, aby účastníci kodexů správné praxe pravidelně podávali úřadu pro AI zprávy o provádění závazků a přijatých opatřeních a jejich výsledcích, a to případně i na základě klíčových ukazatelů výkonnosti. Klíčové ukazatele výkonnosti a závazky v oblasti podávání zpráv zohledňují rozdíly mezi různými účastníky, pokud jde o jejich velikost a kapacitu.
5. MI birojs tiecas nodrošināt, ka prakses kodeksu dalībnieki regulāri ziņo MI birojam par saistību īstenošanu un veiktajiem pasākumiem un to rezultātiem, tostarp, attiecīgā gadījumā, tos mērojot ar galvenajiem snieguma rādītājiem. Galvenajos snieguma rādītājos un ziņošanas saistībās atspoguļo lieluma un spēju atšķirības starp dažādiem dalībniekiem.
6. Úřad pro AI a rada pravidelně sledují a vyhodnocují dosahování cílů kodexů správné praxe ze strany účastníků a jejich přínos k řádnému uplatňování tohoto nařízení. Úřad pro AI a rada posoudí, zda kodexy správné praxe zahrnují povinnosti stanovené v článcích 53 a 55, a pravidelně sledují a vyhodnocují dosahování jejich cílů. Své posouzení přiměřenosti kodexů správné praxe zveřejní.
6. MI birojs un MI padome regulāri uzrauga un izvērtē to, kā dalībnieki sasniedz prakses kodeksu mērķus, un to ieguldījumu šīs regulas pareizā piemērošanā. MI birojs un MI padome novērtē, vai prakses kodeksi aptver 53. un 55. pantā paredzētos pienākumus, un regulāri uzrauga un izvērtē to mērķu sasniegšanu. Tie publicē prakses kodeksu piemērotības novērtējumu.
Komise může prostřednictvím prováděcího aktu určitý kodex správné praxe schválit a udělit mu obecnou platnost v rámci Unie. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 98 odst. 2.
Komisija var ar īstenošanas aktu apstiprināt prakses kodeksu un piešķirt tam vispārēju spēkā esību Savienībā. Minēto īstenošanas aktu pieņem saskaņā ar pārbaudes procedūru, kas minēta 98. panta 2. punktā.
7. Úřad pro AI může vyzvat všechny poskytovatele obecných modelů AI, aby se kodexy správné praxe dodržovali. V případě poskytovatelů obecných modelů AI, které nepředstavují systémová rizika, může být toto dodržování omezeno na povinnosti stanovené v článku 53, pokud tito poskytovatelé výslovně neprohlásí, že mají zájem kodex dodržovat v plném rozsahu.
7. MI birojs var uzaicināt visus vispārīga lietojuma MI modeļu nodrošinātājus ievērot prakses kodeksus. Attiecībā uz to vispārīga lietojuma MI modeļu nodrošinātājiem, kuri nerada sistēmiskus riskus, šāda ievērošana būtu jāattiecina vienīgi uz 53. pantā paredzētajiem pienākumiem, ja vien viņi nepārprotami nepauž interesi pievienoties pilnajam kodeksam.
8. Úřad pro AI rovněž podle potřeby podporuje a usnadňuje přezkum a úpravu kodexů správné praxe, zejména s ohledem na vznikající normy. Úřad pro AI je nápomocen při posuzování dostupných norem.
8. MI birojs attiecīgā gadījumā arī rosina un sekmē prakses kodeksu pārskatīšanu un pielāgošanu, jo īpaši, ņemot vērā jaunpienākušos standartus. MI birojs palīdz pieejamo standartu novērtēšanā.
9. Kodex správné praxe je k dispozici nejpozději do 2. května 2025. Úřad pro AI podnikne nezbytné kroky včetně výzvy adresované poskytovatelům podle odstavce 7.
9. Prakses kodeksi ir gatavi vēlākais līdz 2025. gada 2. maijam. MI birojs veic vajadzīgos pasākumus, tostarp uzaicina nodrošinātājus, ievērojot 7. punktu.
Nebude-li do 2. srpna 2025 možno kodex správné praxe dokončit nebo pokud se úřad pro AI po posouzení podle odstavce 6 tohoto článku bude domnívat, že kodex není přiměřený, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit společná pravidla pro plnění povinností stanovených v článcích 53 a 55, včetně záležitostí uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2.
Ja līdz 2025. gada 2. augustam prakses kodeksu nevar pabeigt vai ja MI birojs pēc šā panta 6. punktā paredzētās novērtēšanas uzskata, ka tas nav piemērots, Komisija var ar īstenošanas aktiem sniegt kopīgus noteikumus 53. un 55. pantā paredzēto pienākumu, tostarp šā panta 2. punktā izklāstīto jautājumu, īstenošanai. Minētos īstenošanas aktus pieņem saskaņā ar pārbaudes procedūru, kas minēta 98. panta 2. punktā.
Regulační sandboxy pro AI
MI “regulatīvās smilškastes”
1. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány zřídily alespoň jeden regulační sandbox pro AI na vnitrostátní úrovni, který bude funkční do 2. srpna 2026. Tento sandbox mohou rovněž zřídit společně s příslušnými orgány jiných členských států. Komise může pro účely zřízení a provozu regulačních sandboxů pro AI poskytovat technickou podporu, poradenství a nástroje.
1. Dalībvalstis nodrošina, ka to kompetentās iestādes izveido vismaz vienu MI “regulatīvo smilškasti” valsts līmenī, kura sāk darboties līdz 2026. gada 2. augustam. Minēto “smilškasti” var arī izveidot kopīgi ar citu dalībvalstu kompetentajām iestādēm. Komisija var sniegt tehnisku atbalstu, konsultācijas un rīkus MI “regulatīvo smilškastu” izveidei un darbībai.
Povinnost podle prvního pododstavce může být rovněž splněna účastí ve stávajícím sandboxu, pokud tato účast poskytuje zúčastněným členským státům rovnocennou úroveň vnitrostátního pokrytí.
Pirmajā daļā paredzēto pienākumu var pildīt arī, piedaloties esošā “smilškastē”, ciktāl tāda dalība nodrošina līdzvērtīgu valsts tvēruma līmeni dalībvalstīm, kuras piedalās.
2. Další regulační sandboxy pro AI mohou být rovněž zřízeny na regionální nebo místní úrovni nebo společně s příslušnými orgány jiných členských států.
2. Var izveidot arī papildu MI “regulatīvās smilškastes” reģionālā vai vietējā līmenī vai kopīgi ar citu dalībvalstu kompetentajām iestādēm.
3. Evropský inspektor ochrany údajů může rovněž zřídit regulační sandbox pro AI pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a může vykonávat úlohy a úkoly příslušných vnitrostátních orgánů v souladu s touto kapitolou.
3. Eiropas Datu aizsardzības uzraudzītājs arī var izveidot MI “regulatīvo smilškasti” Savienības iestādēm, struktūrām, birojiem un aģentūrām un var pildīt valstu kompetento iestāžu lomas un uzdevumus saskaņā ar šo nodaļu.
4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 přidělily dostatečné zdroje pro účinné a urychlené dosažení souladu s tímto článkem. Příslušné vnitrostátní orgány případně spolupracují s dalšími relevantními orgány a mohou umožnit zapojení dalších subjektů v rámci ekosystému AI. Tímto článkem nejsou dotčeny jiné regulační sandboxy zřízené podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Členské státy zajistí náležitou úroveň spolupráce mezi orgány vykonávajícími dohled nad těmito jinými sandboxy a příslušnými vnitrostátními orgány.
4. Dalībvalstis nodrošina, ka 1. un 2. punktā minētās kompetentās iestādes piešķir pietiekamus resursus, lai efektīvi un savlaicīgi panāktu atbilstību šim pantam. Attiecīgā gadījumā valsts kompetentās iestādes sadarbojas ar citām attiecīgajām iestādēm un var ļaut MI ekosistēmā iesaistīt citus dalībniekus. Šis pants neskar citas regulatīvās smilškastes, kas izveidotas saskaņā ar Savienības vai valsts tiesību aktiem. Dalībvalstis nodrošina pienācīgu sadarbības līmeni starp iestādēm, kas uzrauga minētās citas “smilškastes”, un valstu kompetentajām iestādēm.
5. Regulační sandboxy pro AI zřízené podle odstavce 1 poskytují kontrolované prostředí, které podporuje inovace a usnadňuje vývoj, trénování, testování a validaci inovativních systémů AI po omezenou dobu před jejich uvedením na trh nebo do provozu podle konkrétního plánu testování v sandboxu, na kterém se dohodli poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé a příslušný orgán. Tyto sandboxy mohou zahrnovat testování v reálných podmínkách pod dohledem v nich..
5. Saskaņā ar 1. punktu izveidotās MI “regulatīvās smilškastes” nodrošina kontrolētu vidi, kas rosina inovāciju un sekmē inovatīvu MI sistēmu izstrādi, apmācību, testēšanu un validēšanu ierobežotu laikposmu pirms to laišanas tirgū vai nodošanas ekspluatācijā atbilstīgi konkrētam “smilškastes” plānam, par kuru vienojušies nodrošinātāji un potenciālie nodrošinātāji un kompetentā iestāde. Šādas “smilškastes” var ietvert testēšanu reālos apstākļos, ko pārrauga “smilškastē”.
6. Příslušné orgány případně poskytnou v rámci regulačního sandboxu pro AI pokyny, dohled a podporu s cílem určit rizika, zejména pro základní práva, zdraví a bezpečnost, testování, zmírňující opatření a jejich účinnost ve vztahu k povinnostem a požadavkům, jež jsou vymezeny tímto nařízením a případně jiným unijním a vnitrostátním právem a nad nimiž je v rámci daného sandboxu vykonáván dohled.
6. Kompetentās iestādes attiecīgā gadījumā nodrošina norādījumus, uzraudzību un atbalstu MI “regulatīvās smilškastes” ietvaros saistībā ar risku identificēšanu, jo īpaši attiecībā uz pamattiesībām, veselību un drošību, saistībā ar testēšanu, seku mazināšanas pasākumiem un to efektivitāti attiecībā uz šajā regulā un, attiecīgā gadījumā, citos Savienības un valstu tiesību aktos paredzētajiem pienākumiem un prasībām, ko uzrauga “smilškastes” ietvaros.
7. Příslušné orgány poskytnou poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům účastnícím se na regulačním sandboxu pro AI pokyny týkající se regulačních očekávání a toho, jak plnit požadavky a povinnosti stanovené v tomto nařízení.
7. Kompetentās iestādes sniedz nodrošinātājiem un potenciālajiem nodrošinātājiem, kas piedalās MI “regulatīvajā smilškastē”, norādījumus par to, ko sagaida regulatīvi, un to, kā pildīt šajā regulā noteiktās prasības un pienākumus.
Na žádost poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele systému AI poskytne příslušný orgán písemný doklad o činnostech, které byly v rámci sandboxu úspěšně provedeny. Příslušný orgán rovněž předloží výstupní zprávu s podrobným popisem činností prováděných v rámci sandboxu, souvisejících výsledků a výsledků učení. Poskytovatelé mohou tuto dokumentaci použít k prokázání souladu s tímto nařízením v rámci postupu posuzování shody nebo příslušných činností dozoru nad trhem. V tomto ohledu orgány dozoru nad trhem a oznámené subjekty výstupní zprávy a písemný doklad poskytnutý příslušným vnitrostátním orgánem kladně zohlední, aby bylo možno postupy posuzování shody v přiměřeném rozsahu urychlit.
Pēc MI sistēmas nodrošinātāja vai potenciālā nodrošinātāja pieprasījuma kompetentā iestāde sniedz rakstisku apliecinājumu par smilškastē sekmīgi veiktajām darbībām. Kompetentā iestāde sniedz arī noslēguma ziņojumu, kurā sīki izklāsta smilškastē veiktās darbības un saistītos rezultātus, un mācīšanās rezultātus. Nodrošinātāji var izmantot šādu dokumentāciju, lai apliecinātu savu atbilstību šai regulai, izmantojot atbilstības novērtēšanas procesu vai attiecīgās tirgus uzraudzības darbības. Šajā sakarā tirgus uzraudzības iestādes un paziņotās struktūras pozitīvi ņem vērā noslēguma ziņojumus un rakstiskus pierādījumus, ko sniedz valsts kompetentās iestādes, lai saprātīgā mērā paātrinātu atbilstības novērtēšanas procedūras.
8. S výhradou ustanovení o důvěrnosti v článku 78 a se souhlasem poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele jsou Komise a rada oprávněny do výstupních zpráv nahlížet a podle potřeby je zohlední při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Pokud poskytovatel nebo potenciální poskytovatel a příslušný vnitrostátní orgán výslovně souhlasí, může být výstupní zpráva zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím jednotné informační platformy uvedené v tomto článku.
8. Ievērojot 78. panta konfidencialitātes noteikumus un ar nodrošinātāja vai potenciālā nodrošinātāja piekrišanu Eiropas Komisija un MI padome ir pilnvarotas piekļūt noslēguma ziņojumiem un attiecīgā gadījumā tos ņem vērā, pildot savus šajā regulā paredzētos uzdevumus. Ja gan nodrošinātājs vai potenciālais nodrošinātājs, gan valsts kompetentā iestāde tam nepārprotami piekrīt, noslēguma ziņojumu var darīt publiski pieejamu, izmantojot šajā pantā minēto vienoto informācijas platformu.
9. Cílem vytvoření regulačních sandboxů pro AI je přispět k těmto cílům:
9. Ar MI “regulatīvo smilškastu” izveidi tiecas sekmēt šādu mērķu sasniegšanu:
a)
větší právní jistota v zájmu dosažení souladu s tímto nařízením nebo relevantních případech s jiným platným unijním a vnitrostátním právem;
a)
uzlabot juridisko noteiktību, lai panāktu regulatīvu atbilstību šai regulai vai, attiecīgā gadījumā, citiem piemērojamiem Savienības un valsts tiesību aktiem;
b)
podpora sdílení osvědčených postupů prostřednictvím spolupráce s orgány zapojenými do regulačního sandboxu pro AI;
b)
atbalstīt paraugprakses apmaiņu, izmantojot sadarbību ar iestādēm, kas iesaistītas MI “regulatīvajā smilškastē”;
c)
podpora inovací a konkurenceschopnosti a usnadňování vývoje ekosystému AI;
c)
veicināt inovāciju un konkurētspēju un sekmēt MI ekosistēmas attīstību;
d)
přispění k fakticky podloženému regulačnímu učení;
d)
veicināt uz pierādījumiem balstītu regulatīvo mācīšanos;
e)
snazší a rychlejší přístup systémů AI na trh Unie, zejména pokud jsou poskytovány malými a středními podniky, včetně podniků začínajících.
e)
sekmēt un paātrināt MI sistēmu piekļuvi Savienības tirgum, jo īpaši, ja tās nodrošina MVU, tostarp jaunuzņēmumi.
10. Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby v rozsahu, v němž dané inovativní systémy AI zahrnují zpracování osobních údajů nebo jinak spadají do oblasti dohledu jiných vnitrostátních orgánů nebo příslušných orgánů poskytujících nebo podporujících přístup k údajům, byly vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů a tyto jiné vnitrostátní nebo příslušné orgány přidruženy k provozu daného regulačního sandboxu pro AI a aby byly zapojeny do dohledu nad těmito aspekty v rozsahu svých příslušných úkolů a pravomocí.
10. Valsts kompetentās iestādes nodrošina, ka tādā mērā, kādā inovatīvās MI sistēmas ietver personas datu apstrādi vai citādi ir tādu citu valsts iestāžu vai kompetento iestāžu uzraudzībā, kas dod vai atbalsta piekļuvi datiem, valsts datu aizsardzības iestādes un minētās citas valsts vai kompetentās iestādes ir saistītas ar MI “regulatīvās smilškastes” darbību un ir iesaistītas minēto aspektu uzraudzībā, ciktāl to paredz to attiecīgie uzdevumi un pilnvaras.
11. Regulační sandboxy pro AI nemají vliv na pravomoci příslušných orgánů dohlížejících na sandboxy v oblasti dohledu a nápravy, a to ani na regionální či místní úrovni. Veškerá významná rizika pro zdraví, bezpečnost a základní práva zjištěná během vývoje a testování těchto systémů AI jsou následně přiměřeně zmírněna. Není-li účinné zmírnění možné, příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoc zkušební proces nebo účast v sandboxu dočasně či trvale pozastavit a o tomto rozhodnutí informují úřad pro AI. Příslušné vnitrostátní orgány plní své pravomoci dohledu v mezích příslušného práva, přičemž při uplatňování právních ustanovení ohledně konkrétního projektu regulačního sandboxu pro AI využijí své diskreční pravomoci s cílem podpořit v Unii inovace v oblasti AI.
11. MI “regulatīvās smilškastes” neietekmē kompetento iestāžu, kuras uzrauga “smilškastes”, tostarp reģionālā vai vietējā līmenī, uzraudzības vai korekcijas pilnvaras. Būtiski riski veselībai un drošībai un pamattiesībām, kas konstatēti šādu MI sistēmu izstrādes un testēšanas laikā, tiek pienācīgi mazināti. Valsts kompetentās iestādes ir pilnvarotas uz laiku vai pastāvīgi apturēt testēšanas procesu vai dalību “smilškastē”, ja efektīva mazināšana nav iespējama, un par šādu lēmumu informē MI biroju. Valsts kompetentās iestādes īsteno savas uzraudzības pilnvaras attiecīgo tiesību aktu robežās un, īstenojot tiesību normas attiecībā uz konkrētu MI “regulatīvās smilškastes” projektu, izmanto savu rīcības brīvību ar mērķi atbalstīt inovāciju MI jomā Savienībā.
12. Poskytovatelé a potenciální poskytovatelé účastnící se regulačního sandboxu pro AI nesou podle platného práva Unie a vnitrostátního práva v oblasti upravujícího odpovědnost i nadále odpovědnost za jakoukoli škodu způsobenou třetím stranám v důsledku experimentů, jež jsou v daném sandboxu prováděny. Nicméně v případě, že potenciální poskytovatelé dodržují konkrétní plán a podmínky účasti a řídí se v dobré víře pokyny vydanými příslušnými vnitrostátními orgány, orgány v případě porušení tohoto nařízení neuloží žádné správní pokuty. Pokud byly do dohledu nad systémem AI v sandboxu aktivně zapojeny další příslušné orgány, odpovědné za jiné unijní a vnitrostátní právo, a poskytly pro dodržování tohoto práva pokyny, neukládají se v souvislosti s předmětnými předpisy žádné správní pokuty.
12. Nodrošinātāji un potenciālie nodrošinātāji MI “regulatīvajā smilškastē” saskaņā ar piemērojamiem atbildību reglamentējošiem Savienības un valsts tiesību aktiem atbild par jebkādu kaitējumu, kas nodarīts trešām personām “smilškastē” notiekošo eksperimentu rezultātā. Tomēr, ja potenciālie nodrošinātāji ievēro konkrēto plānu un dalības noteikumus un labticīgi ievēro valsts kompetentās iestādes sniegtos norādījumus, iestādes nepiemēro administratīvus naudas sodus par šīs regulas noteikumu pārkāpumiem. Ja citas kompetentās iestādes, kas ir atbildīgas par citiem Savienības un valsts tiesību aktiem, ir bijušas aktīvi iesaistītas MI sistēmas uzraudzībā “smilškastē” un ir sniegušas norādījumus par atbilstību, attiecībā uz minētajiem tiesību aktiem administratīvos naudas sodus nepiemēro.
13. Regulační sandboxy pro AI jsou navrženy a zavedeny tak, aby v relevantních případech usnadňovaly přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány.
13. MI “regulatīvās smilškastes” izstrādā un īsteno tā, lai attiecīgā gadījumā tās sekmētu pārrobežu sadarbību starp valstu kompetentajām iestādēm.
14. Příslušné vnitrostátní orgány koordinují své činnosti a spolupracují v rámci rady.
14. Valsts kompetentās iestādes koordinē savas darbības un sadarbojas MI padomes satvarā.
15. Příslušné vnitrostátní orgány informují úřad pro AI a radu o zřízení sandboxu a mohou je požádat o podporu a pokyny. Úřad pro AI zveřejní seznam stávajících i plánovaných sandboxů a aktualizuje jej s cílem podpořit v regulačních sandboxech pro AI větší interakci a podnítit přeshraniční spolupráci.
15. Valsts kompetentās iestādes informē MI biroju un MI padomi par “regulatīvās smilškastes” izveidi un var lūgt tām atbalstu un norādījumus. MI birojs dara publiski pieejamu plānoto un esošo “smilškastu” sarakstu un pastāvīgi atjaunina to, lai veicinātu lielāku mijiedarbību MI “regulatīvajās smilškastēs” un pārrobežu sadarbību.
16. Příslušné vnitrostátní orgány předkládají úřadu pro AI a radě výroční zprávy, a to od jednoho roku po zřízení regulačního sandboxu pro AI a poté každý rok až do jeho ukončení, a závěrečnou zprávu. Tyto zprávy obsahují informace o pokroku při zavádění uvedených sandboxů a jejich výsledcích, včetně osvědčených postupů, incidentů, získaných zkušeností a doporučení ohledně jejich uspořádání a případně ohledně uplatňování a revize tohoto nařízení, včetně souvisejících aktů v přenesení pravomoci a prováděcích aktů, a ohledně uplatňování jiného práva Unie, nad nimiž příslušné orgány v rámci daného sandboxu provádí dohled. Příslušné vnitrostátní orgány tyto výroční zprávy nebo jejich shrnutí zpřístupní veřejnosti online. Komise tyto výroční zprávy v případě potřeby zohlední při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.
16. Valsts kompetentās iestādes iesniedz MI birojam un MI padomei ikgadējus ziņojumus, sākot no viena gada pēc MI “regulatīvās smilškastes” izveides un pēc tam katru gadu līdz tās darbības beigām un galīgajam ziņojumam. Minētajos ziņojumos sniedz informāciju par minēto “regulatīvo smilškastu” darbības gaitu un rezultātiem, ieskaitot paraugpraksi, incidentus, gūtās atziņas un ieteikumus par to struktūru un, attiecīgā gadījumā, par šīs regulas, tostarp tās deleģēto un īstenošanas aktu, piemērošanu un iespējamu pārskatīšanu un citu Savienības tiesību aktu piemērošanu, ko “smilškastes” ietvaros uzrauga kompetentās iestādes. Valstu kompetentās iestādes minētos gada ziņojumus vai to kopsavilkumus dara publiski pieejamus tiešsaistē. Komisija attiecīgā gadījumā gada ziņojumus ņem vērā, pildot savus šajā regulā paredzētos uzdevumus.
17. Komise vytvoří jednotné a vyhrazené rozhraní obsahující veškeré relevantní informace týkající se regulačních sandboxů pro AI s cílem umožnit zúčastněným stranám interakci s regulačními sandboxy pro AI a pokládat příslušným orgánům dotazy a žádat o nezávazné pokyny týkající se souladu inovativních produktů, služeb a obchodních modelů zahrnujících technologie AI s tímto nařízením, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Komise svou činnost případně aktivně koordinuje s příslušnými vnitrostátními orgány.
17. Komisija izstrādā vienotu un specializētu saskarni, kas ietver visu attiecīgo informāciju saistībā ar MI “regulatīvajām smilškastēm”, lai ļautu ieinteresētajām personām mijiedarboties ar MI “regulatīvajām smilškastēm” un uzdot jautājumus kompetentajām iestādēm un lūgt nesaistošus norādījumus par tādu inovatīvu produktu, pakalpojumu un uzņēmējdarbības modeļu atbilstību, kuros integrētas MI tehnoloģijas, saskaņā ar 62. panta 1. punkta c) apakšpunktu. Komisija attiecīgā gadījumā proaktīvi koordinē darbības ar valsts kompetentajām iestādēm.
Oznamování závažných incidentů
Ziņošana par nopietniem incidentiem
1. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh Unie oznamují jakýkoli závažný incident orgánům dozoru nad trhem v členských státech, v nichž k tomuto incidentu došlo
1. Savienības tirgū laistu augsta riska MI sistēmu nodrošinātāji par visiem nopietniem incidentiem ziņo tirgus uzraudzības iestādēm dalībvalstīs, kur šis incidents noticis.
2. Oznámení uvedené v odstavci 1 musí být učiněno neprodleně poté, co poskytovatel zjistí příčinnou souvislost mezi daným systémem AI a daným závažným incidentem nebo přiměřenou pravděpodobnost této souvislosti, v každém případě však nejpozději do patnácti dnů poté, co se poskytovatel případně zavádějící subjekt o daném závažném incidentu dozvěděl.
2. Šā panta 1. punktā minēto ziņojumu sniedz tūlīt pēc tam, kad nodrošinātājs ir konstatējis cēloņsakarību starp MI sistēmu un nopietno incidentu vai šādas sakarības saprātīgu iespējamību, un jebkurā gadījumā ne vēlāk kā 15 dienas pēc tam, kad nodrošinātājs vai, attiecīgā gadījumā, uzturētājs ir uzzinājis par nopietno incidentu.
Lhůta pro oznámení uvedená v prvním pododstavci zohlední závažnost závažného incidentu.
Nosakot pirmajā daļā minēto ziņošanas laikposmu, ņem vērā to, cik smags ir nopietnais incidents.
3. Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se v případě rozsáhlého porušení práva nebo závažného incidentu ve smyslu čl. 3 bodu 49 písm. b) podává oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku okamžitě, nejpozději však do dvou dnů poté, co se poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt o tomto incidentu dozvěděl.
3. Neraugoties uz šā panta 2. punktu, plašas ietekmes pārkāpuma vai 3. panta 49. punkta b) apakšpunktā definētā nopietna incidenta gadījumā šā panta 1. punktā minēto ziņojumu sniedz nekavējoties un ne vēlāk kā divas dienas pēc tam, kad nodrošinātājs vai, attiecīgā gadījumā, uzturētājs ir uzzinājis par minēto incidentu.
4. Bez ohledu na odstavec 2 se v případě úmrtí osoby podává oznámení ihned poté, co poskytovatel nebo zavádějící subjekt zjistí příčinnou souvislost mezi vysoce rizikovým systémem AI a závažným incidentem, nebo jakmile má podezření, že taková příčinná souvislost existuje, avšak nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt o závažném incidentu dozvěděl.
4. Neraugoties uz 2. punktu, personas nāves gadījumā ziņojumu sniedz nekavējoties pēc tam, kad nodrošinātājs vai uzturētājs ir noskaidrojis cēloņsakarību starp augsta riska MI sistēmu un nopietno incidentu, vai tiklīdz tam par to ir aizdomas, bet ne vēlāk kā 10 dienas pēc dienas, kurā nodrošinātājs vai, attiecīgā gadījumā, uzturētājs ir uzzinājis par nopietno incidentu.
5. Je-li to nezbytné k zajištění včasného ohlášení, může poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt podat neúplné počáteční oznámení, po němž následuje oznámení úplné.
5. Ja tas ir nepieciešams, lai nodrošinātu savlaicīgu ziņošanu, nodrošinātājs vai, attiecīgā gadījumā, uzturētājs var iesniegt sākotnēju ziņojumu, kurš nav pilnīgs un kuram seko pilnīgs ziņojums.
6. Po ohlášení závažného incidentu podle odstavce 1 provede poskytovatel v souvislosti se závažným incidentem a dotčeným systémem AI bezodkladně nezbytná šetření. Ta zahrnují posouzení rizika incidentu a nápravná opatření.
6. Pēc tam, kad ir ziņots par nopietnu incidentu, ievērojot 1. punktu, nodrošinātājs nekavējoties veic vajadzīgo izmeklēšanu saistībā ar šo nopietno incidentu un attiecīgo MI sistēmu. Tā ietver incidenta riska novērtējumu un korektīvu darbību.
Poskytovatel během šetření uvedených v prvním pododstavci spolupracuje s příslušnými orgány a případně s dotčeným oznámeným subjektem a neprovádí žádná šetření, při nichž je daný systém AI upravován způsobem, který může ovlivnit následné vyhodnocení příčin incidentu, dokud o takovém opatření neinformuje příslušné orgány.
Pirmajā daļā minētās izmeklēšanas laikā nodrošinātājs sadarbojas ar kompetentajām iestādēm un, attiecīgā gadījumā, ar attiecīgo paziņoto struktūru un neveic nekādu izmeklēšanu, kuras gaitā attiecīgā MI sistēma tiek mainīta tādā veidā, kas var ietekmēt šā incidenta cēloņu turpmāku izvērtēšanu, iekams par šādu darbību tas nav informējis kompetentās iestādes.
7. Po obdržení oznámení týkajícího se závažného incidentu uvedeného v čl. 3 bodu 49 písm. c) informuje příslušný orgán dozoru nad trhem vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1. Komise vypracuje zvláštní pokyny s cílem usnadnit plnění povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto pokyny se vydají do 2. srpna 2025 a jsou pravidelně vyhodnocovány.
7. Saņēmusi paziņojumu par nopietnu incidentu, kas minēts 3. panta 49. punkta c) apakšpunktā, attiecīgā tirgus uzraudzības iestāde informē 77. panta 1. punktā minētās valsts publiskās iestādes vai struktūras. Komisija izstrādā īpašus norādījumus, lai veicinātu šā panta 1. punktā noteikto pienākumu izpildi. Minētos norādījumus izdod līdz 2025. gada 2. augustam, un tos regulāri novērtē.
8. Do sedmi dnů ode dne, kdy obdržel oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, přijme orgán dozoru nad trhem vhodná opatření stanovená v článku 19 nařízení (EU) 2019/1020 a řídí se oznamovacími postupy stanovenými v uvedeném nařízení.
8. Tirgus uzraudzības iestāde septiņu dienu laikā no dienas, kurā tā saņēmusi šā panta 1. punktā minēto paziņojumu, veic pienācīgus pasākumus, kā paredzēts Regulas (ES) 2019/1020 19. pantā, un izpilda minētajā regulā paredzētās paziņošanas procedūras.
9. U vysoce rizikových systémů AI podle přílohy III, které jsou uvedeny na trh nebo do provozu poskytovateli, na něž se vztahují legislativní nástroje Unie, které stanovují oznamovací povinnosti rovnocenné povinnostem stanoveným v tomto nařízení, se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty uvedené v čl. 3 bod 49 písm. c).
9. III pielikumā minētajām augsta riska MI sistēmām, kuras laiž tirgū vai nodod ekspluatācijā nodrošinātāji, uz kuriem attiecas Savienības leģislatīvie instrumenti, kas nosaka ziņošanas pienākumus, kuri ir līdzvērtīgi šajā regulā paredzētajiem, paziņošana par nopietniem incidentiem attiecas tikai uz tiem, kas minēti 3. panta 49. punkta c) apakšpunktā.
10. U vysoce rizikových systémů AI, které jsou bezpečnostními součástmi zařízení nebo jsou samy zařízeními, na něž se vztahují nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty, které jsou uvedeny v čl. 3 bodě 49 písm. c) tohoto nařízení, a provádí se u příslušného vnitrostátního orgánu zvoleného pro tento účel členskými státy, v nichž k danému incidentu došlo.
10. Augsta riska MI sistēmām, kas ir ierīču drošības sastāvdaļas vai pašas ir ierīces, uz ko attiecas Regulas (ES) 2017/745 un (ES) 2017/746, paziņošana par nopietniem incidentiem attiecas tikai uz gadījumiem, kas minēti šīs regulas 3. panta 49. punkta c) apakšpunktā, un paziņojumu nosūta valsts kompetentajai iestādei, ko šim nolūkam izvēlējušās dalībvalstis, kurās noticis minētais incidents.
11. Příslušné vnitrostátní orgány každý závažný incident neprodleně oznámí Komisi v souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2019/1020 bez ohledu na to, zda v souvislosti s ním přijaly opatření.
11. Valsts kompetentās iestādes nekavējoties paziņo Komisijai par visiem nopietniem incidentiem neatkarīgi no tā, vai tās ir rīkojušās saistībā ar to vai nē, saskaņā ar Regulas (ES) 2019/1020 20. pantu.
Dozor nad trhem a kontrola systémů AI na trhu Unie
Tirgus uzraudzība un MI sistēmu kontrole Savienības tirgū
1. Na systémy AI upravené tímto nařízením se vztahuje nařízení (EU) 2019/1020. Pro účely účinného prosazování tohoto nařízení však platí, že:
1. MI sistēmām, uz kurām attiecas šī regula, piemēro Regulu (ES) 2019/1020. Šīs regulas efektīvas izpildes nolūkos:
a)
jakýkoli odkaz na hospodářský subjekt podle nařízení (EU) 2019/1020 je třeba chápat tak, že zahrnuje všechny provozovatele uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení;
a)
atsauces uz Regulas (ES) 2019/1020 terminu “uzņēmējs” saprot kā tādas, kas ietver visus šīs regulas 2. panta 1. punktā norādītos operatorus;
b)
jakýkoli odkaz na výrobek podle nařízení (EU) 2019/1020 je třeba chápat tak, že zahrnuje všechny systémy AI spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.
b)
atsauces uz Regulā (ES) 2019/1020 lietoto apzīmējumu “produkts” saprot kā tādas, kas ietver visas MI sistēmas, uz kurām attiecas šī regula.
2. V rámci svých oznamovacích povinností podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1020 podávají orgány dozoru nad trhem každoročně Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž zprávu o veškerých informacích zjištěných v průběhu činností dozoru nad trhem, které mohou mít potenciální význam pro uplatňování práva Unie v oblasti pravidel hospodářské soutěže. Každoročně rovněž podávají Komisi zprávu o používání zakázaných postupů, k nimž došlo v daném roce, a o přijatých opatřeních.
2. Pildot savus ziņošanas pienākumus, kas paredzēti Regulas (ES) 2019/1020 34. panta 4. punktā, tirgus uzraudzības iestādes katru gadu ziņo Komisijai un attiecīgajām valsts konkurences iestādēm visu tirgus uzraudzības darbībās identificēto informāciju, kas tās varētu interesēt Savienības konkurences tiesību normu piemērošanā. Tās arī katru gadu ziņo Komisijai par aizliegtas prakses izmantošanu, kas notikusi minētā gada laikā, un par veiktajiem pasākumiem.
3. U vysoce rizikových systémů AI souvisejících s produkty, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, je orgánem dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení orgán odpovědný za činnosti v oblasti dozoru nad trhem určený podle uvedených právních aktů.
3. Augsta riska MI sistēmām, kas saistītas ar produktiem, uz kuriem attiecas I pielikuma A iedaļā uzskaitītie Savienības saskaņošanas tiesību akti, tirgus uzraudzības iestāde šīs regulas nolūkos ir saskaņā ar minētajiem tiesību aktiem izraudzītā iestāde, kas atbild par tirgus uzraudzības darbībām.
Odchylně od prvního pododstavce a za vhodných okolností mohou členské státy jako orgán dozoru nad trhem určit jiný příslušný orgán, pokud zajistí koordinaci s příslušnými odvětvovými orgány dozoru nad trhem odpovědnými za prosazování harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I.
Atkāpjoties no pirmās daļas un pamatotos apstākļos dalībvalstis var izraudzīties citu attiecīgu iestādi, lai tā rīkotos kā tirgus uzraudzības iestāde, ar noteikumu, ka tās nodrošina koordināciju ar attiecīgajām nozares tirgus uzraudzības iestādēm, kas ir atbildīgas par I pielikumā uzskaitīto Savienības saskaņošanas tiesību aktu izpildes panākšanu.
4. Postupy uvedené v článcích 79 až 83 tohoto nařízení se nepoužijí na systémy AI související s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, pokud jsou v těchto právních aktech již stanoveny postupy zajišťující rovnocennou úroveň ochrany a mající stejný cíl. V takových případech se namísto toho použijí odpovídající odvětvové postupy.
4. Šīs regulas 79. līdz 83. pantā minētās procedūras nepiemēro MI sistēmām, kas saistītas ar produktiem, uz kuriem attiecas I pielikuma A iedaļā uzskaitītie Savienības saskaņošanas tiesību akti, ja šādos tiesību aktos jau ir paredzētas procedūras, kuras nodrošina līdzvērtīgu aizsardzības līmeni un kurām ir tāds pats mērķis. Šādos gadījumos tā vietā piemēro attiecīgās nozares procedūras.
5. Aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dozoru nad trhem podle článku 14 nařízení (EU) 2019/1020, za účelem zajištění účinného prosazování tohoto nařízení mohou orgány dozoru nad trhem případně vykonávat pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 4 písm. d) a j) uvedeného nařízení na dálku.
5. Neskarot tirgus uzraudzības iestāžu pilnvaras, kas paredzētas Regulas (ES) 2019/1020 14. pantā, lai panāktu šīs regulas efektīvu izpildi, minētās Regulas 14. panta 4. punkta d) un j) apakšpunktā minētās tirgus uzraudzības iestādes pilnvaras attiecīgā gadījumā var īstenot attālināti.
6. U vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh, do provozu nebo využívaných finančními institucemi, na něž se vztahuje právo Unie v oblasti finančních služeb, je orgánem dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za finanční dohled nad těmito institucemi podle uvedených právních předpisů, pokud je uvedení na trh, do provozu nebo používání systému AI v přímé souvislosti s poskytováním těchto finančních služeb.
6. Augsta riska MI sistēmām, ko laiž tirgū, nodod ekspluatācijā vai izmanto finanšu iestādes, kuras reglamentē Savienības tiesību akti par finanšu pakalpojumiem, tirgus uzraudzības iestāde šīs regulas vajadzībām ir attiecīgā valsts iestāde, kas saskaņā ar minētajiem tiesību aktiem atbild par šo iestāžu finanšu uzraudzību, ciktāl MI sistēmas laišana tirgū, nodošana ekspluatācijā vai lietošana ir tieši saistīta ar minēto finanšu pakalpojumu sniegšanu.
7. Odchylně od odstavce 6 může členský stát za vhodných okolností a za předpokladu, že je zajištěna koordinace, určit jako orgán dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení jiný příslušný orgán.
7. Atkāpjoties no 6. punkta, attiecīgos apstākļos un ar noteikumu, ka tiek nodrošināta koordinācija, dalībvalsts šīs regulas nolūkos par tirgus uzraudzības iestādi var noteikt citu attiecīgu iestādi.
Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi, na něž se vztahuje směrnice 2013/36/EU a které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením (EU) č. 1024/2013, by měly neprodleně oznámit Evropské centrální bance veškeré informace zjištěné v průběhu svých činností v oblasti dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu podle uvedeného nařízení.
Valstu tirgus uzraudzības iestādēm, kas uzrauga regulētās kredītiestādes, kuras tiek regulētas saskaņā ar Direktīvu 2013/36/ES un kuras piedalās vienotajā uzraudzības mehānismā, kas izveidots ar Regulu (ES) Nr. 1024/2013, būtu nekavējoties jāziņo Eiropas Centrālajai bankai visa tirgus uzraudzības darbību gaitā identificētā informācija, kas varētu būt noderīga Eiropas Centrālās bankas prudenciālās uzraudzības uzdevumu veikšanai, kā norādīts minētajā regulā.
8. Pokud jde o vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodě 1 přílohy III tohoto nařízení, používají-li se tyto systémy pro účely vymáhání práva, pro účely správy hranic a v zájmu spravedlnosti a demokracie, a pokud jde pro vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 6, 7 a 8 přílohy III tohoto nařízení, určí členské státy jako orgány dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení buď příslušné dozorové orgány pro ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679 nebo směrnice (EU) 2016/680, nebo jiné orgány určené podle týchž podmínek stanovených v článcích 41 až 44 směrnice (EU) 2016/680. Činnosti v oblasti dozoru nad trhem nijak neovlivní nezávislost justičních orgánů ani jinak nezasahují do jejich činnosti při výkonu jejich soudní pravomoci.
8. Augsta riska MI sistēmām, kas uzskaitītas šīs regulas III pielikuma 1. punktā, ciktāl šīs sistēmas izmanto tiesībaizsardzības nolūkos, robežpārvaldības un tiesiskuma un demokrātijas nolūkos, un augsta riska MI sistēmām, kas uzskaitītas III pielikuma 6.,7. un 8. punktā, dalībvalstis šīs regulas nolūkos par tirgus uzraudzības iestādēm izraugās vai nu kompetentās datu aizsardzības uzraudzības iestādes, kas paredzētas Regulā (ES) 2016/679 vai Direktīvā (ES) 2016/680, vai jebkuru citu iestādi, kas izraudzīta, ievērojot tos pašus nosacījumus, kas paredzēti Direktīvas (ES) 2016/680 41.–44. pantā. Tirgus uzraudzības darbības nekādā veidā neietekmē tiesu iestāžu neatkarību vai kā citādi neiejaucas to darbībā, kad tās rīkojas tiesu varas ietvaros.
9. Pokud do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, jedná jako jejich orgán dozoru nad trhem evropský inspektor ochrany údajů, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.
9. Ja šīs regulas piemērošanas jomā ietilpst Savienības iestādes, struktūras, biroji vai aģentūras, kā to tirgus uzraudzības iestāde darbojas Eiropas Datu aizsardzības uzraudzītājs, izņemot attiecībā uz Eiropas Savienības Tiesu, kas rīkojas tiesu varas ietvaros.
10. Členské státy usnadňují koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem určenými podle tohoto nařízení a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány nebo subjekty, které dohlížejí na uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I nebo jiného práva Unie, které by mohly být relevantní pro vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III.
10. Dalībvalstis atbalsta koordināciju starp tirgus uzraudzības iestādēm, kas izraudzītas saskaņā ar šo regulu, un citām attiecīgām valsts iestādēm vai struktūrām, kuras uzrauga I pielikumā uzskaitīto Savienības saskaņošanas tiesību aktu vai citu tādu Savienības tiesību aktu piemērošanu, kuri varētu būt svarīgi attiecībā uz III pielikumā minētajām augsta riska MI sistēmām.
11. Orgány dozoru nad trhem a Komise mohou navrhovat společné činnosti, včetně společných šetření, které provádějí orgány dozoru nad trhem nebo orgány dozoru nad trhem společně s Komisí a jejichž cílem je podporovat dodržování předpisů, zjišťovat nesoulad, zvyšovat povědomí nebo poskytovat pokyny v souvislosti s tímto nařízením, pokud jde o konkrétní kategorie vysoce rizikových systémů AI, u nichž se zjistí, že představují vážné riziko ve dvou nebo více členských státech v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2019/1020. Úřad pro AI poskytuje pro společná šetření koordinační podporu.
11. Tirgus uzraudzības iestādes un Komisija spēj ierosināt jaunas darbības, tostarp kopīgas izmeklēšanas, kas jāveic tirgus uzraudzības iestādēm vai tirgus uzraudzības iestādēm kopā ar Komisiju, nolūkā veicināt atbilstību, konstatēt neatbilstību, uzlabot informētību vai sniegt norādījumus saistībā ar šo regulu attiecībā uz konkrētām augsta riska MI sistēmu kategorijām, par kurām konstatēts, ka tās rada nopietnu risku divās vai vairāk dalībvalstīs, saskaņā ar Regulas (ES) 2019/1020 9. pantu. MI birojs sniedz koordinācijas atbalstu kopīgām izmeklēšanām.
12. Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené nařízením (EU) 2019/1020, poskytovatelé orgánům dozoru nad trhem v relevantních případech a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů poskytnou plný přístup k dokumentaci, jakož i k souborům trénovacích, validačních a testovacích dat používaných pro vývoj vysoce rizikových systémů AI, v příslušných případech a s výhradou bezpečnostních záruk pak i prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo jiných vhodných technických prostředků a nástrojů umožňujících dálkový přístup.
12. Neskarot Regulā (ES) 2019/1020 paredzētās pilnvaras, un attiecīgā gadījumā un tiktāl, ciktāl tas ir nepieciešams tirgus uzraudzības iestāžu uzdevumu izpildei, nodrošinātāji tām piešķir pilnīgu piekļuvi dokumentācijai, kā arī apmācības, validēšanas un testēšanas datu kopām, ko izmanto augsta riska MI sistēmu izstrādei, tostarp – attiecīgā gadījumā un ievērojot drošības aizsardzības pasākumus –, izmantojot lietojumprogrammu saskarnes (API) vai citus attiecīgus tehniskos līdzekļus un rīkus, kas nodrošina attālinātu piekļuvi.
13. Přístup ke zdrojovému kódu vysoce rizikového systému AI je orgánům dozoru nad trhem poskytnut na základě odůvodněné žádosti a pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:
13. Tirgus uzraudzības iestādēm piekļuvi augsta riska MI sistēmas pirmkodam piešķir pēc pamatota pieprasījuma un tikai tad, ja ir izpildīti abi šādi nosacījumi:
a)
přístup ke zdrojovému kódu je nezbytný k posouzení shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2 a
a)
piekļuve pirmkodam ir nepieciešama, lai novērtētu augsta riska MI sistēmas atbilstību III nodaļas 2. iedaļā noteiktajām prasībām; un
b)
postupy testování či auditu a ověřování na základě dat a dokumentace poskytnutých poskytovatelem byly vyčerpány nebo se ukázaly jako nedostatečné.
b)
testēšanas vai revīzijas procedūras un verifikācijas, kuru pamatā ir nodrošinātāja sniegtie dati un dokumentācija, ir izsmeltas vai izrādījušās nepietiekamas.
14. S veškerými informacemi nebo dokumentací získanými orgány dozoru nad trhem podle tohoto článku se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti stanovenými v článku 78.
14. Ar informāciju vai dokumentāciju, ko ieguvušas tirgus uzraudzības iestādes, rīkojas saskaņā ar 78. pantā noteiktajiem konfidencialitātes pienākumiem.
Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se systémy AI představujícími riziko
Valsts līmeņa procedūra rīcībai ar MI sistēmām, kas rada risku
1. Systémy AI, které představují riziko, jsou považovány za „výrobek představující riziko“ podle čl. 3 bodu 19 nařízení (EU) 2019/1020, pokud představují riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva osob.
1. MI sistēmas, kas rada risku, ir “produkts, kas rada risku”, kā definēts Regulas (ES) 2019/1020 3. panta 19. punktā, ciktāl tās rada risku personu veselībai vai drošībai, vai pamattiesībām.
2. Pokud má orgán dozoru nad trhem členského státu dostatečný důvod se domnívat, že určitý systém AI představuje riziko podle odstavce 1 tohoto článku, provede hodnocení dotčeného systému AI z hlediska jeho souladu se všemi požadavky a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení. Zvláštní pozornost věnuje systémům AI, které představují riziko pro zranitelné skupiny. Pokud jsou zjištěna rizika týkající se základních práv, informuje orgán dozoru nad trhem rovněž příslušné vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1 a plně s nimi spolupracuje. Příslušní provozovatelé podle potřeby spolupracují s orgánem dozoru nad trhem a s dalšími vnitrostátními orgány veřejné správy nebo veřejnoprávními subjekty uvedenými v čl. 77 odst. 1.
2. Ja dalībvalsts tirgus uzraudzības iestādei ir pietiekams pamats uzskatīt, ka MI sistēma rada risku, kā minēts šā panta 1. punktā, tā veic attiecīgās MI sistēmas izvērtēšanu attiecībā uz tās atbilstību visām prasībām un pienākumiem, kas noteikti šajā regulā. Īpašu uzmanību pievērš MI sistēmām, kas rada risku neaizsargātām grupām. Ja ir identificēti riski pamattiesībām, tirgus uzraudzības iestāde informē arī attiecīgās publiskās iestādes vai struktūras, kas minētas 77. panta 1. punktā, un pilnībā sadarbojas ar tām. Attiecīgie operatori pēc vajadzības sadarbojas ar tirgus uzraudzības iestādi un ar citām 77. panta 1. punktā minētajām publiskām iestādēm vai struktūrām.
Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgán dozoru nad trhem nebo případně orgán dozoru nad trhem ve spolupráci s příslušným vnitrostátním orgánem uvedeným v čl. 77 odst. 1 zjistí, že daný systém AI požadavky a povinnosti stanovené v tomto nařízení nesplňuje, neprodleně vyzve příslušného provozovatele, aby přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení systému AI do souladu, k jeho stažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může orgán dozoru nad trhem stanovit, a v každém případě nejpozději do patnácti pracovních dnů, nebo jak je stanoveno v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie.
Ja minētajā izvērtēšanā tirgus uzraudzības iestāde vai, attiecīgā gadījumā, tirgus uzraudzības iestāde sadarbībā ar valsts publisku iestādi, kas minēta 77. panta 1. punktā, konstatē, ka augsta riska MI sistēma neatbilst šajā regulā noteiktajām prasībām un pienākumiem, tā bez liekas kavēšanās pieprasa attiecīgajam operatoram veikt visas pienācīgās korektīvās darbības, lai panāktu MI sistēmas atbilstību, vai MI sistēmu izņemt no tirgus vai atsaukt termiņā, ko tirgus uzraudzības iestāde var noteikt, un jebkurā gadījumā ne vēlāk kā 15 darba dienu laikā vai, kā attiecīgi paredzēts piemērojamajos Savienības saskaņošanas tiesību aktos.
Orgán dozoru nad trhem o této skutečnosti informuje příslušný oznámený subjekt. Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 18 nařízení (EU) 2019/1020.
Tirgus uzraudzības iestāde attiecīgi informē attiecīgo paziņoto struktūru. Uz šā punkta otrajā daļā minētajiem pasākumiem attiecas Regulas (ES) 2019/1020 18. pants.
3. Domnívá-li se orgán dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území jeho členského státu, informuje o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má provozovatel na jeho pokyn přijmout, neprodleně Komisi a ostatní členské státy.
3. Ja tirgus uzraudzības iestāde uzskata, ka neatbilstība neaprobežojas tikai ar tās valsts teritoriju, tā bez liekas kavēšanās informē Komisiju un pārējās dalībvalstis par izvērtēšanas rezultātiem un par darbībām, ko tā operatoram pieprasījusi veikt.
4. Provozovatel zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených systémů AI, které dodal na trh v Unii.
4. Operators nodrošina, ka visas pienācīgās korektīvās darbības tiek veiktas attiecībā uz visām attiecīgajām MI sistēmām, kuras tas darījis pieejamas Savienības tirgū.
5. Pokud provozovatel určitého systému AI ve lhůtě uvedené v odstavci 2 náležitá nápravná opatření nepřijme, přijme orgán dozoru nad trhem všechna vhodná dočasná opatření, jimiž zakáže nebo omezí uvádění tohoto systému AI na trh svého členského státu nebo do provozu nebo jimiž zajistí, aby byl tento produkt nebo samostatný systém AI z dotyčného trhu nebo z provozu stažen. O takových opatřeních tento orgán neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy.
5. Ja MI sistēmas operators neveic pienācīgu korektīvu darbību 2. punktā minētajā termiņā, tirgus uzraudzības iestāde veic visus vajadzīgos provizoriskos pasākumus, lai aizliegtu vai ierobežotu to, ka MI sistēma tiek darīta pieejama tās valsts tirgū vai nodota ekspluatācijā, izņemtu produktu vai savrupo MI sistēmu no minētā tirgus vai atsauktu to. Minētā iestāde bez liekas kavēšanās paziņo Komisijai un pārējām dalībvalstīm par minētajiem pasākumiem.
6. Součástí oznámení uvedeného v odstavci 5 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména informace nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího systému AI, údaje o původu systému AI a dodavatelského řetězce, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného poskytovatele. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu jeden nebo více těchto nedostatků:
6. Šā panta 5. punktā minētajā paziņojumā iekļauj visas pieejamās ziņas, jo īpaši informāciju, kas vajadzīga neatbilstīgās MI sistēmas identificēšanai, datus par MI sistēmas izcelsmi un piegādes ķēdi, norādītās iespējamās neatbilstības un saistītā riska raksturu, veikto valsts pasākumu raksturu un ilgumu, kā arī attiecīgā operatora izvirzītos argumentus. Tirgus uzraudzības iestādes jo īpaši norāda, vai neatbilstība ir saistīta ar vienu vai vairākiem šādiem aspektiem:
a)
nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5;
a)
5. pantā minētās MI prakses aizlieguma neievērošana;
b)
vysoce rizikový systém AI nesplňuje požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2;
b)
augsta riska MI sistēmas neatbilstība III nodaļas 2. iedaļā noteiktajām prasībām;
c)
nedostatky v harmonizovaných normách nebo ve společných specifikacích uvedených v článcích 40 a 41, na nichž je založen předpoklad shody;
c)
trūkumi 40. un 41. pantā minētajos saskaņotajos standartos vai kopīgajās specifikācijās, uz kuru pamata piešķir pieņēmumu par atbilstību;
d)
není dodržen článek 50.
d)
neatbilstība 50. pantam.
7. Orgány dozoru nad trhem jiné než orgán dozoru nad trhem členského státu, který tento postup zahájil, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného systému AI, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.
7. Tirgus uzraudzības iestādes, kas nav procedūru sākušās dalībvalsts tirgus uzraudzības iestāde, bez liekas kavēšanās informē Komisiju un pārējās dalībvalstis par visiem pieņemtajiem pasākumiem un visu savā rīcībā esošo papildu informāciju par attiecīgās MI sistēmas neatbilstību un – ja tās nepiekrīt paziņotajam valsts pasākumam – informē par saviem iebildumiem.
8. Pokud do tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku orgán dozoru nad trhem některého členského státu ani Komise námitku proti prozatímnímu opatření přijatému orgánem dozoru nad trhem jiného členského státu nevznese, považuje se toto opatření za odůvodněné. Tím nejsou dotčena procesní práva dotčeného provozovatele v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2019/1020. V případě nedodržení zákazu postupů v oblasti AI podle článku 5 tohoto nařízení se tříměsíční lhůta uvedená v tomto odstavci zkracuje na 30 dnů.
8. Ja trīs mēnešu laikā no šā panta 5. punktā minētā paziņojuma saņemšanas ne kādas dalībvalsts tirgus uzraudzības iestāde, ne Komisija nav cēlusi iebildumus pret citas dalībvalsts tirgus uzraudzības iestādes veiktu provizorisku pasākumu, minēto pasākumu uzskata par pamatotu. Tas neskar attiecīgā operatora procesuālās tiesības saskaņā ar Regulas (ES) 2019/1020 18. pantu. Šīs regulas 5. pantā minētās MI prakses aizlieguma neievērošanas gadījumā šajā punktā minēto trīs mēnešu termiņu samazina līdz 30 dienām.
9. Orgány dozoru nad trhem zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným produktem nebo systémem AI bezodkladně přijata náležitá restriktivní opatření, například stažení daného produktu nebo systému AI z jejich trhů.
9. Tirgus uzraudzības iestādes nodrošina, ka attiecībā uz attiecīgo produktu vai MI sistēmu bez liekas kavēšanās tiek veikti pienācīgi ierobežojoši pasākumi, piemēram, produkta vai MI sistēmas izņemšana no to tirgus.
1. Členské státy v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení stanoví pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření, která mohou rovněž zahrnovat varování a nepeněžní opatření, použitelná v případě porušení tohoto nařízení ze strany provozovatelů a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich řádného a účinného uplatňování, a to s přihlédnutím k pokynům vydaným Komisí podle článku 96. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Zohledňují zájmy malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, a jejich ekonomickou životaschopnost.
1. Saskaņā ar šīs regulas noteikumiem dalībvalstis nosaka noteikumus par sodiem un citiem izpildes panākšanas pasākumiem – kuri var ietvert arī brīdinājumus un nemonetārus pasākumus –, kas piemērojami par operatoru izdarītiem šīs regulas pārkāpumiem, un veic visus nepieciešamos pasākumus, lai nodrošinātu, ka tie tiek īstenoti pareizi un efektīvi un ņemot vērā norādījumus, ko Komisija izdevusi, ievērojot 96. pantu. Paredzētie sodi ir iedarbīgi, samērīgi un atturoši. Tajos ņem vērā MVU, tostarp jaunuzņēmumu, intereses un to ekonomisko dzīvotspēju.
2. Členské státy neprodleně a nejpozději ke dni použitelnosti oznámí Komisi pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření uvedená v odstavci 1 a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.
2. Dalībvalstis nekavējoties un vēlākais līdz piemērošanas sākuma dienai paziņo Komisijai par 1. punktā minētajiem noteikumiem par sodiem un citiem izpildes panākšanas pasākumiem un nekavējoties paziņo tai par visiem to turpmākiem grozījumiem.
3. Za nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5 se uloží správní pokuty až do výše 35 000 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 7 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší:
3. Par 5. pantā minētās MI prakses aizlieguma neievērošanu piemēro administratīvos naudas sodus līdz 35 000 000 EUR vai, ja pārkāpējs ir uzņēmums, līdz 7 % no tā kopējā globālā apgrozījuma iepriekšējā finanšu gadā, atkarībā no tā, kurš no tiem ir lielāks.
4. Za nesoulad s jakýmikoli z následujících ustanovení týkajících se jiných provozovatelů nebo oznámených subjektů, než kteří jsou uvedeni v článku 5, se uloží správní pokuty až do výše 15 000 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 3 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší:
4. Par neatbilstību kādam no turpmāk uzskaitītajiem noteikumiem, kas attiecas uz operatoriem vai paziņotajām struktūrām, atskaitot tos, kas noteikti 5. pantā, piemēro administratīvos naudas sodus līdz 15 000 000 EUR apmērā vai, ja pārkāpējs ir uzņēmums, līdz 3 % apmērā no tā kopējā globālā apgrozījuma iepriekšējā finanšu gadā, atkarībā no tā, kurš no tiem ir lielāks:
a)
povinnosti poskytovatelů podle článku 16;
a)
nodrošinātāju pienākumi, ievērojot 16. pantu;
b)
povinnosti zplnomocněných zástupců podle článku 22;
b)
pilnvaroto pārstāvju pienākumi, ievērojot 22. pantu;
c)
povinnosti dovozců podle článku 23;
c)
importētāju pienākumi, ievērojot 23. pantu;
d)
povinnosti distributorů podle článku 24;
d)
izplatītāju pienākumi, ievērojot 24. pantu;
e)
povinnosti zavádějících subjektů podle článku 26;
e)
uzturētāju pienākumi, ievērojot 26. pantu;
f)
požadavky a povinnosti oznámených subjektů podle článku 31, čl. 33 odst. 1, 3 a 4 nebo článku 34;
f)
prasības attiecībā uz paziņotajām struktūrām un to pienākumi saskaņā ar 31. pantu, 33. panta 1., 3. un 4. punktu vai 34. pantu;
g)
povinnosti v oblasti transparentnosti pro poskytovatele a zavádějící subjekty podle článku 50.
g)
pārredzamības pienākumi attiecībā uz nodrošinātājiem un uzturētājiem, ievērojot 50. pantu.
5. Za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací oznámeným subjektům nebo příslušným vnitrostátním orgánům v reakci na žádost se uloží správní pokuty až do výše 7 500 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 1 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší.
5. Par nepareizas, nepilnīgas vai maldinošas informācijas sniegšanu paziņotajām struktūrām un valsts kompetentajām iestādēm atbildē uz pieprasījumu piemēro administratīvos naudas sodus līdz 7 500 000 EUR apmērā vai, ja pārkāpējs ir uzņēmums, līdz 1 % apmērā no tā kopējā globālā apgrozījuma iepriekšējā finanšu gadā, atkarībā no tā, kurš no tiem ir lielāks.
6. V případě malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, činí výše každé pokuty uvedené v tomto článku maximálně procentní podíl nebo částku podle odstavců 3, 4 a 5 podle toho, která z těchto hodnot je nižší.
6. MVU, tostarp jaunuzņēmumu, gadījumā katrs šajā pantā minētais naudas sods ir līdz procentuālajam apmēram vai apmēram, kas minēts 3., 4. un 5. punktā, atkarībā no tā, kurš no tiem ir mazāks.
7. Při rozhodování o tom, zda uložit správní pokutu, a při rozhodování o výši správní pokuty v jednotlivých případech se zohlední všechny příslušné okolnosti konkrétní situace s náležitým přihlédnutím k následujícím okolnostem:
7. Lemjot par to, vai piemērot administratīvo naudas sodu, un lemjot par administratīvā naudas soda apmēru, katrā atsevišķā gadījumā ņem vērā visus attiecīgos konkrētās situācijas apstākļus un, attiecīgā gadījumā, izvērtē šādus elementus:
a)
povaha, závažnost a doba trvání protiprávního jednání a jeho důsledků, s přihlédnutím k účelu systému AI, jakož i případně k počtu dotčených osob a k úrovni škod, které jim vznikly;
a)
pārkāpuma un tā seku raksturs, smagums un ilgums, ņemot vērā MI sistēmas nolūku, kā arī, attiecīgā gadījumā, skarto personu skaits un tām nodarītā kaitējuma apmērs;
b)
zda již byly stejnému provozovateli za stejné protiprávní jednání uloženy správní pokuty jinými orgány dozoru nad trhem;
b)
vai citas tirgus uzraudzības iestādes jau ir piemērojušas administratīvos naudas sodus tam pašam operatoram par to pašu pārkāpumu;
c)
zda již jiné orgány uložily témuž provozovateli správní pokuty za porušení jiného práva Unie nebo vnitrostátního práva, pokud tato porušení vyplývají ze stejné činnosti nebo opomenutí, které představují relevantní porušení tohoto nařízení;
c)
vai citas iestādes tam pašam operatoram jau ir piemērojušas administratīvos naudas sodus par citu Savienības vai valsts tiesību aktu pārkāpumiem, ja šādu pārkāpumu pamatā ir tā pati darbība vai bezdarbība, kas ir attiecīgs šīs regulas pārkāpums;
d)
velikost a roční obrat provozovatele, který se porušení dopustil, a jeho podíl na trhu;
d)
operatora, kurš izdarījis pārkāpumu, lielums, gada apgrozījums un tirgus daļa;
e)
jakákoliv jiná přitěžující nebo polehčující okolnost týkající se kontextu daného případu, jako je finanční prospěch, který byl z porušení přímo či nepřímo získán, či zamezení ztrátám, které z porušení přímo či nepřímo vyplývá;
e)
jebkāds cits pastiprinošs vai mīkstinošs apstāklis, kas piemērojams lietas apstākļiem, piemēram, no pārkāpuma tieši vai netieši gūti finansiālie labumi vai novērsti zaudējumi;
f)
míra spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány za účelem nápravy porušení a zmírnění jeho možných nežádoucích účinků;
f)
pakāpe, kādā notiek sadarbība ar valstu kompetentajām iestādēm, lai novērstu pārkāpumu un mazinātu tā iespējamās nelabvēlīgās sekas;
g)
míra odpovědnosti provozovatele s přihlédnutím k technickým a organizačním opatřením, která provedl;
g)
operatora atbildības pakāpe, ņemot vērā tā īstenotos tehniskos un organizatoriskos pasākumus;
h)
způsob, jakým se příslušné vnitrostátní orgány o porušení dozvěděly, zejména zda provozovatel porušení oznámil, a pokud ano, v jakém rozsahu;
h)
veids, kādā par pārkāpumu ir uzzinājušas valsts kompetentās iestādes, jo īpaši to, vai operators ir ziņojis par pārkāpumu, un, ja ir, – kādā mērā;
i)
zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;
i)
vai pārkāpums izdarīts tīši vai nolaidības dēļ;
j)
veškerá opatření přijatá provozovatelem ke zmírnění škody způsobené dotčeným osobám.
j)
visas darbības, ko operators veicis, lai mazinātu skartajām personām nodarīto kaitējumu.
8. Každý členský stát stanoví pravidla týkající se toho, do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě.
8. Katra dalībvalsts paredz noteikumus par to, kādā mērā administratīvos naudas sodus var uzlikt publiskām iestādēm un struktūrām, kas izveidotas minētajā dalībvalstī.
9. V závislosti na právním systému členských států lze pravidla pro správní pokuty použít tak, aby pokuty byly ukládány příslušnými vnitrostátními soudy nebo jinými subjekty dle úpravy platné v těchto členských státech. Uplatňování těchto pravidel v uvedených členských státech má rovnocenný účinek.
9. Atkarībā no dalībvalstu tiesību sistēmas noteikumus par administratīvajiem naudas sodiem var piemērot tādā veidā, ka naudas sodus uzliek, attiecīgi, kompetentās valsts tiesas vai citas struktūras minētajās dalībvalstīs. Šādu noteikumu piemērošanai minētajās dalībvalstīs ir līdzvērtīga ietekme.
10. Na výkon pravomocí podle tohoto článku se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.
10. Šajā pantā paredzēto pilnvaru izmantošanai piemēro atbilstošas procesuālas garantijas saskaņā ar Savienības un valsts tiesību aktiem, tostarp efektīvu tiesību aizsardzību tiesā un pienācīgu procesu.
11. Členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o správních pokutách, které v daném roce v souladu s tímto článkem uložily, a o veškerých souvisejících soudních sporech nebo soudních řízeních.
11. Dalībvalstis katru gadu ziņo Komisijai par administratīvajiem naudas sodiem, ko tās attiecīgajā gadā ir noteikušas, saskaņā ar šo pantu, un par visām saistītajām tiesvedībām vai tiesas procesiem.
Izvērtēšana un pārskatīšana
1. Jednou ročně od vstupu tohoto nařízení v platnost a do konce období přenesení pravomoci uvedeného v článku 97 Komise posuzuje, zda je třeba změnit seznam uvedený v příloze III a seznam zakázaných postupů v oblasti AI uvedeného v článku 5. Komise předloží závěry tohoto posouzení Evropskému parlamentu a Radě.
1. Reizi gadā pēc šīs regulas stāšanās spēkā un līdz 97. pantā noteiktā pilnvaru deleģēšanas laikposma beigām Komisija novērtē nepieciešamību grozīt III pielikuma sarakstu un 5. pantā paredzēto aizliegtās MI prakses sarakstu. Minētās novērtēšanas konstatējumus Komisija iesniedz Eiropas Parlamentam un Padomei.
2. Do dne 2. srpna 2028 a poté každé čtyři roky provede Komise hodnocení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o těchto aspektech:
2. Līdz 2028. gada 2. augustam un pēc tam reizi četros gados Komisija izvērtē un ziņo Eiropas Parlamentam un Padomei par:
a)
nezbytnost změn, jimiž by byly rozšířeny stávající okruhy oblastí nebo doplněny nové okruhy oblastí v příloze III;
a)
nepieciešamību pēc grozījumiem nolūkā paplašināt esošās jomu kategorijas vai pievienot jaunas jomu kategorijas III pielikumā;
b)
změny seznamu systémů AI, které vyžadují další opatření v oblasti transparentnosti podle článku 50;
b)
grozījumiem MI sistēmu sarakstā, attiecībā uz kurām vajadzīgi papildu pārredzamības pasākumi 50. pantā;
c)
změny zvyšující účinnost systému dohledu a správy.
c)
grozījumiem nolūkā stiprināt uzraudzības un pārvaldības sistēmas efektivitāti.
3. Do dne 2. srpna 2029 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. Tato zpráva zahrnuje posouzení struktury prosazování a posouzení případné potřeby, aby zjištěné nedostatky vyřešil některý subjekt Unie. Na základě zjištění se ke zprávě případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení. Tyto zprávy se zveřejní.
3. Līdz 2029. gada 2. augustam un pēc tam reizi četros gados Komisija iesniedz Eiropas Parlamentam un Padomei ziņojumu par šīs regulas izvērtēšanu un pārskatīšanu. Ziņojumā ietver novērtējumu attiecībā uz izpildes panākšanas struktūru un iespējamu vajadzību pēc Savienības aģentūras visu apzināto trūkumu novēršanai. Pamatojoties uz konstatējumiem, minētajam ziņojumam attiecīgā gadījumā pievieno priekšlikumu šīs regulas grozījumiem. Šos ziņojumus publisko.
4. Ve zprávách uvedených v odstavci 2 je věnována zvláštní pozornost následujícím aspektům:
4. Ziņojumos, kas minēti 2. punktā, īpašu uzmanību pievērš šādiem jautājumiem:
a)
stavu finančních, technických a lidských zdrojů příslušných vnitrostátních orgánů určených na účinné plnění úkolů, kterými byly tyto orgány pověřeny podle tohoto nařízení;
a)
to valstu kompetento iestāžu finanšu, tehnisko un cilvēkresursu statuss, kas vajadzīgi, lai efektīvi veiktu uzdevumus, kuri tām uzticēti saskaņā ar šo regulu;
b)
stavu sankcí, a zejména správních pokut uvedených v čl. 99 odst. 1, které členské státy uplatňují v případě porušení tohoto nařízení;
b)
situācija saistībā ar sodiem, jo īpaši administratīvajiem naudas sodiem, kā minēts 99. panta 1. punktā, kurus dalībvalstis piemēro par šīs regulas noteikumu pārkāpumiem;
c)
přijatým harmonizovaným normám a společným specifikacím vypracovaným na podporu tohoto nařízení;
c)
pieņemtie saskaņotie standarti un kopīgās specifikācijas, kas izstrādātas šīs regulas atbalstam;
d)
počtu podniků, které vstoupí na trh po datu použitelnosti tohoto nařízení, a tomu, kolik z nich jsou malé a střední podniky.
d)
to uzņēmumu skaits, kas ienāk tirgū pēc šīs regulas piemērošanas sākuma, un cik daudz no tiem ir MVU.
5. Do dne 2. srpna 2028 Komise vyhodnotí fungování úřadu pro AI, zda mu byly k plnění jeho úkolů uděleny dostatečné pravomoci a zda by bylo pro řádné provádění a prosazování tohoto nařízení relevantní a potřebné úřad AI a jeho pravomoci v oblasti prosazování práva aktualizovat a navýšit jeho zdroje. Komise předloží zprávu o svém hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
5. Līdz 2028. gada 2. augustam Komisija izvērtē MI biroja darbību, to, vai MI birojam ir piešķirtas pietiekamas pilnvaras un kompetences, lai tas varētu pildīt savus uzdevumus, un vai šīs regulas pienācīgai īstenošanai un izpildes panākšanai būtu svarīgi un nepieciešami uzlabot MI biroju un tā izpildes panākšanas kompetences un palielināt tā resursus. Komisija iesniedz izvērtējuma ziņojumu Eiropas Parlamentam un Padomei.
6. Do dne 2. srpna 2028 a poté každé čtyři roky předloží Komise zprávu o přezkumu pokroku při vývoji produktů normalizace, pokud jde o energeticky účinný vývoj obecných modelů AI, a posoudí potřebu dalších opatření nebo kroků, včetně závazných opatření nebo kroků. Tato zpráva se předloží Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní se.
6. Līdz 2028. gada 2. augustam un pēc tam reizi četros gados Komisija iesniedz ziņojumu par vispārīga lietojuma MI modeļu energoefektīvas izstrādes standartizācijas nodevumu izstrādē gūtā progresa pārskatīšanu un novērtē vajadzību pēc turpmākiem pasākumiem vai darbībām, tostarp saistošiem pasākumiem vai darbībām. Šo ziņojumu iesniedz Eiropas Parlamentam un Padomei un publisko.
7. Do 2. srpna 2028 a poté každé tři roky zhodnotí Komise dopad a účinnost dobrovolných kodexů chování, které mají podpořit uplatňování požadavků stanovených v kapitole III oddílu 2 na systémy AI jiné než vysoce rizikové systémy AI a případně dalších požadavků na systémy AI jiné než vysoce rizikové systémy AI, včetně požadavků týkajících se environmentální udržitelnosti.
7. Līdz 2028. gada 2. augustam un pēc tam reizi trīs gados Komisija izvērtē brīvprātīgo rīcības kodeksu ietekmi un efektivitāti, lai veicinātu III nodaļas 2. iedaļā noteikto prasību piemērošanu attiecībā uz MI sistēmām, kas nav augsta riska MI sistēmas, un, iespējams, citu papildu prasību piemērošanu attiecībā uz MI sistēmām, kas nav augsta riska MI sistēmas, tostarp saistībā ar vides ilgtspēju.
8. Pro účely odstavců 1 až 7 poskytuje rada, členské státy a příslušné vnitrostátní orgány Komisi na její žádost a bez zbytečného prodlení příslušné informace.
8. Šā panta 1. līdz 7. punkta nolūkos MI padome, dalībvalstis un valstu kompetentās iestādes Komisijai pēc tās pieprasījuma un bez liekas kavēšanās sniedz informāciju.
9. Při provádění hodnocení a přezkumů podle odstavců 1 až 7 zohlední Komise postoje a zjištění rady, Evropského parlamentu, Rady a dalších příslušných subjektů nebo zdrojů.
9. Veicot 1. līdz 7. punktā minēto izvērtēšanu un pārskatīšanu, Komisija ņem vērā MI padomes, Eiropas Parlamenta, Padomes un citu attiecīgo struktūru vai avotu nostāju un konstatējumus.
10. Komise v případě potřeby předloží vhodné návrhy na změnu tohoto nařízení, zejména s přihlédnutím k vývoji technologií a dopadu systémů AI na zdraví a bezpečnost a na základní práva a s ohledem na pokrok dosažený v oblasti informační společnosti.
10. Vajadzības gadījumā Komisija iesniedz attiecīgus priekšlikumus par šīs regulas grozīšanu, jo īpaši, ņemot vērā norises tehnoloģiju jomā, MI sistēmu ietekmi uz veselību un drošību un pamattiesībām un ņemot vērā attīstības stāvokli informācijas sabiedrībā.
11. V zájmu usměrňování hodnocení a přezkumů uvedených v odstavcích 1 až 7 tohoto článku se úřad pro AI zaváže, že vypracuje objektivní a participativní metodiku pro hodnocení úrovní rizika na základě kritérií uvedených v příslušných článcích a pro začlenění nových systémů do:
11. Lai ievirzītu šā panta 1. līdz 7. punktā minēto izvērtēšanu un pārskatīšanu, MI birojs apņemas izstrādāt objektīvu un līdzdalīgu metodiku riska līmeņa izvērtēšanai, balstoties uz attiecīgajos pantos izklāstītajiem kritērijiem un jaunu sistēmu iekļaušanu:
a)
seznamu stanoveného v příloze III, včetně rozšíření stávajících okruhů oblastí nebo doplnění nových okruhů oblastí v uvedené příloze,
a)
III pielikumā ietvertajā sarakstā, tostarp attiecībā uz spēkā esošo jomu kategoriju paplašināšanu vai jaunu jomu kategoriju pievienošanu minētajā pielikumā;
b)
do seznamu zakázaných postupů stanoveného v článku 5 a
b)
5. pantā ietvertajā aizliegtās MI prakses sarakstā; un
c)
do seznamu systémů AI, které vyžadují další opatření v oblasti transparentnosti podle článku 50.
c)
MI sistēmu sarakstā, attiecībā uz kurām, ievērojot 50. pantu, vajadzīgi papildu pārredzamības pasākumi.
12. Každá změna tohoto nařízení podle odstavce 10 nebo příslušných aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, které se týkají harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I oddílu B, zohlední regulační specifika jednotlivých odvětví a stávající mechanismy řízení, posuzování shody a prosazování práva a orgány v něm zřízené.
12. Visos grozījumos, ko veic šajā regulā, ievērojot 10. punktu, vai attiecīgajos turpmākajos deleģētajos vai īstenošanas aktos, kas attiecas uz I pielikuma B iedaļā uzskaitītajiem Savienības saskaņošanas tiesību aktiem, ņem vērā katras nozares regulējuma specifiku un spēkā esošos pārvaldības, atbilstības novērtēšanas un izpildes panākšanas mehānismus un ar tiem izveidoto iestāžu darbību.
13. Do dne 2. srpna 2031 Komise posoudí prosazování tohoto nařízení a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, přičemž zohlední první roky uplatňování tohoto nařízení. Na základě získaných zjištění připojí případně k této zprávě návrh na změnu tohoto nařízení, pokud jde o strukturu prosazování a o případnou potřebu, aby zjištěné nedostatky vyřešil některý subjekt Unie.
13. Līdz 2031. gada 2. augustam Komisija novērtē šīs regulas izpildes panākšanu un sniedz ziņojumu par to Eiropas Parlamentam, Padomei un Eiropas Ekonomikas un sociālo lietu komitejai, ņemot vērā pirmos šīs regulas piemērošanas gadus. Pamatojoties uz minētā ziņojuma secinājumiem, Komisija attiecīgā gadījumā tam pievieno priekšlikumu par šīs regulas grozīšanu attiecībā uz izpildes panākšanas struktūru un vajadzību veidot Savienības aģentūru visu apzināto trūkumu novēršanai.
Vstup v platnost a použitelnost
Stāšanās spēkā un piemērošana
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Šī regula stājas spēkā divdesmitajā dienā pēc tās publicēšanas Eiropas Savienības Oficiālajā Vēstnesī.
Použije se ode dne 2. srpna 2026.
To piemēro no 2026. gada 2. augusta.
a)
kapitoly I a II se použijí ode dne 2. února 2025;
a)
I un II nodaļu piemēro no 2025. gada 2. februāra;
b)
kapitola III oddíl 4, kapitola V, kapitola VII a kapitola XII a článek 78 se použijí ode dne 2. srpna 2025, s výjimkou článku 101;
b)
III nodaļas 4. iedaļu, V nodaļu, VII nodaļu un XII nodaļu, un 78. pantu piemēro no 2025. gada 2. augusta, izņemot 101. pantu;
c)
čl. 6 odst. 1 a odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení se použijí ode dne 2. srpna 2027.
c)
6. panta 1. punktu un attiecīgos šajā regulā paredzētos pienākumus piemēro no 2027. gada 2. augusta.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Šī regula uzliek saistības kopumā un ir tieši piemērojama visās dalībvalstīs.
V Bruselu dne 13. června 2024.
Briselē, 2024. gada 13. jūnijā
Eiropas Parlamenta vārdā –
(1) Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 56.
(1) OV C 517, 22.12.2021., 56. lpp.
(2) Úř. věst. C 115, 11.3.2022, s. 5.
(2) OV C 115, 11.3.2022., 5. lpp.
(3) Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 60.
(3) OV C 97, 28.2.2022., 60. lpp.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2024.
(4) Eiropas Parlamenta 2024. gada 13. marta nostāja (Oficiālajā Vēstnesī vēl nav publicēta) un Padomes 2024. gada 21. maija lēmums.
(5) Evropská rada, mimořádné zasedání Evropské rady (1. a 2. října 2020) – závěry, EUCO 13/20, 2020, s. 6.
(5) Eiropadome (2020), Eiropadomes ārkārtas sanāksme (2020. gada 1. un 2. oktobrī) – secinājumi, EUCO 13/20, 6. lpp.
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k rámci pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií, 2020/2012(INL).
(6) Eiropas Parlamenta 2020. gada 20. oktobra rezolūcija ar ieteikumiem Komisijai par mākslīgā intelekta, robotikas un saistīto tehnoloģiju ētisko aspektu satvaru, 2020/2012(INL).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(7) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (EK) Nr. 765/2008 (2008. gada 9. jūlijs), ar ko nosaka akreditācijas un atceļ Regulu (EEK) Nr. 339/93 (OV L 218, 13.8.2008., 30. lpp.).
(8) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).
(8) Eiropas Parlamenta un Padomes Lēmums Nr. 768/2008/EK (2008. gada 9. jūlijs) par produktu tirdzniecības vienotu sistēmu un ar ko atceļ Padomes Lēmumu 93/465/EEK (OV L 218, 13.8.2008., 82. lpp.).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
(9) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2019/1020 (2019. gada 20. jūnijs) par tirgus uzraudzību un produktu atbilstību un ar ko groza Direktīvu 2004/42/EK un Regulas (EK) Nr. 765/2008 un (ES) Nr. 305/2011 (OV L 169, 25.6.2019., 1. lpp.).
(10) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).
(10) Padomes Direktīva 85/374/EEK (1985. gada 25. jūlijs) par dalībvalstu normatīvo un administratīvo aktu tuvināšanu attiecībā uz atbildību par produktiem ar trūkumiem (OV L 210, 7.8.1985., 29. lpp.).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(11) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2016/679 (2016. gada 27. aprīlis) par fizisku personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi un šādu datu brīvu apriti un ar ko atceļ Direktīvu 95/46/EK (Vispārīgā datu aizsardzības regula) (OV L 119, 4.5.2016., 1. lpp.).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(12) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2018/1725 (2018. gada 23. oktobris) par fizisku personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi Savienības iestādēs, struktūrās, birojos un aģentūrās un par šādu datu brīvu apriti un ar ko atceļ Regulu (EK) Nr. 45/2001 un Lēmumu Nr. 1247/2002/EK (OV L 295, 21.11.2018., 39. lpp.).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(13) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2016/680 (2016. gada 27. aprīlis) par fizisku personu aizsardzību attiecībā uz personas datu apstrādi, ko veic kompetentās iestādes, lai novērstu, izmeklētu, atklātu noziedzīgus nodarījumus vai sauktu pie atbildības par tiem vai izpildītu kriminālsodus, un par šādu datu brīvu apriti, ar ko atceļ Padomes Pamatlēmumu 2008/977/TI (Tiesībaizsardzības direktīva) (OV L 119, 4.5.2016., 89. lpp.).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(14) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2002/58/EK (2002. gada 12. jūlijs) par personas datu apstrādi un privātās dzīves aizsardzību elektronisko komunikāciju nozarē (Direktīva par privātās dzīves aizsardzību un elektronisko komunikāciju) (OV L 201, 31.7.2002., 37. lpp.).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
(15) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2022/2065 (2022. gada 19. oktobris) par digitālo pakalpojumu vienoto tirgu un ar ko groza Direktīvu 2000/31/EK (Digitālo pakalpojumu akts) (OV L 277, 27.10.2022., 1. lpp.).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
(16) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2019/882 (2019. gada 17. aprīlis) par produktu un pakalpojumu piekļūstamības prasībām (OV L 151, 7.6.2019., 70. lpp.).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
(17) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2005/29/EK (2005. gada 11. maijs), kas attiecas uz uzņēmēju negodīgu komercpraksi iekšējā tirgū attiecībā pret patērētājiem un ar ko groza Padomes Direktīvu 84/450/EEK un Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīvas 97/7/EK, 98/27/EK un 2002/65/EK un Eiropas Parlamenta un Padomes Regulu (EK) Nr. 2006/2004 (“Negodīgas komercprakses direktīva”) (OV L 149, 11.6.2005., 22. lpp.).
(18) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).
(18) Padomes Pamatlēmums 2002/584/TI (2002. gada 13. jūnijs) par Eiropas apcietināšanas orderi un par nodošanas procedūrām starp dalībvalstīm (OV L 190, 18.7.2002., 1. lpp.).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164).
(19) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2022/2557 (2022. gada 14. decembris) par kritisko vienību noturību un Padomes Direktīvas 2008/114/EK atcelšanu (OV L 333, 27.12.2022., 164. lpp.).
(20) Úř. věst. C 247, 29.6.2022, s. 1.
(20) OV C 247, 29.6.2022., 1. lpp.
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).
(21) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2017/745 (2017. gada 5. aprīlis), kas attiecas uz medicīniskām ierīcēm, ar ko groza Direktīvu 2001/83/EK, Regulu (EK) Nr. 178/2002 un Regulu (EK) Nr. 1223/2009 un atceļ Padomes Direktīvas 90/385/EEK un 93/42/EEK (OV L 117, 5.5.2017., 1. lpp.).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).
(22) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2017/746 (2017. gada 5. aprīlis) par in vitro diagnostikas medicīniskām ierīcēm un ar ko atceļ Direktīvu 98/79/EK un Komisijas Lēmumu 2010/227/ES (OV L 117, 5.5.2017., 176. lpp.).
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).
(23) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2006/42/EK (2006. gada 17. maijs) par mašīnām, un ar kuru groza Direktīvu 95/16/EK (OV L 157, 9.6.2006., 24. lpp.).
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72).
(24) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (EK) Nr. 300/2008 (2008. gada 11. marts) par kopīgiem noteikumiem civilās aviācijas drošības jomā un ar ko atceļ Regulu (EK) Nr. 2320/2002 (OV L 97, 9.4.2008., 72. lpp.).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1).
(25) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) Nr. 167/2013 (2013. gada 5. februāris) par lauksaimniecības un mežsaimniecības transportlīdzekļu apstiprināšanu un tirgus uzraudzību (OV L 60, 2.3.2013., 1. lpp.).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).
(26) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) Nr. 168/2013 (2013. gada 15. janvāris) par divu riteņu vai trīs riteņu transportlīdzekļu un kvadriciklu apstiprināšanu un tirgus uzraudzību (OV L 60, 2.3.2013., 52. lpp.).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).
(27) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2014/90/ES (2014. gada 23. jūlijs) par kuģu aprīkojumu un ar ko atceļ Padomes Direktīvu 96/98/EK (OV L 257, 28.8.2014., 146. lpp.).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).
(28) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2016/797 (2016. gada 11. maijs) par dzelzceļa sistēmas savstarpēju izmantojamību Eiropas Savienībā (OV L 138, 26.5.2016., 44. lpp.).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).
(29) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2018/858 (2018. gada 30. maijs) par mehānisko transportlīdzekļu un to piekabju, kā arī tādiem transportlīdzekļiem paredzētu sistēmu, sastāvdaļu un atsevišķu tehnisku vienību apstiprināšanu un tirgus uzraudzību un ar ko groza Regulas (EK) Nr. 715/2007 un (EK) Nr. 595/2009 un atceļ Direktīvu 2007/46/EK (OV L 151, 14.6.2018., 1. lpp.).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
(30) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2018/1139 (2018. gada 4. jūlijs) par kopīgiem noteikumiem civilās aviācijas jomā un ar ko izveido Eiropas Savienības Aviācijas drošības aģentūru, un ar ko groza Eiropas Parlamenta un Padomes Regulas (EK) Nr. 2111/2005, (EK) Nr. 1008/2008, (ES) Nr. 996/2010, (ES) Nr. 376/2014 un Direktīvas 2014/30/ES un 2014/53/ES un atceļ Eiropas Parlamenta un Padomes Regulas (EK) Nr. 552/2004 un (EK) Nr. 216/2008 un Padomes Regulu (EEK) Nr. 3922/91 (OV L 212, 22.8.2018., 1. lpp.).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166 (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1).
(31) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2019/2144 (2019. gada 27. novembris) par prasībām mehānisko transportlīdzekļu un to piekabju un šiem transportlīdzekļiem paredzētu sistēmu, sastāvdaļu un atsevišķu tehnisko vienību tipa apstiprināšanai attiecībā uz to vispārīgo drošību un transportlīdzekļa braucēju un neaizsargāto ceļu satiksmes dalībnieku aizsardzību, ar ko groza Eiropas Parlamenta un Padomes Regulu (ES) 2018/858 un atceļ Eiropas Parlamenta un Padomes Regulas (EK) Nr. 78/2009, (EK) Nr. 79/2009 un (EK) Nr. 661/2009 un Komisijas Regulas (EK) Nr. 631/2009, (ES) Nr. 406/2010, (ES) Nr. 672/2010, (ES) Nr. 1003/2010, (ES) Nr. 1005/2010, (ES) Nr. 1008/2010, (ES) Nr. 1009/2010, (ES) Nr. 19/2011, (ES) Nr. 109/2011, (ES) Nr. 458/2011, (ES) Nr. 65/2012, (ES) Nr. 130/2012, (ES) Nr. 347/2012, (ES) Nr. 351/2012, (ES) Nr. 1230/2012 un (ES) 2015/166 (OV L 325, 16.12.2019., 1. lpp.).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(32) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (EK) Nr. 810/2009 (2009. gada 13. jūlijs), ar ko izveido Kopienas Vīzu kodeksu (Vīzu kodekss) (OV L 243, 15.9.2009., 1. lpp.).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(33) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2013/32/ES (2013. gada 26. jūnijs) par kopējām procedūrām starptautiskās aizsardzības statusa piešķiršanai un atņemšanai (OV L 180, 29.6.2013., 60. lpp.).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy (Úř. věst. L, 2024/900, 20.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).
(34) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2024/900 (2024. gada 13. marts) par politiskās reklāmas pārredzamību un mērķorientēšanu (OV L, 2024/900, 20.3.2024., ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).
(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).
(35) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2014/31/ES (2014. gada 26. februāris) par dalībvalstu tiesību aktu saskaņošanu attiecībā uz neautomātisko svaru pieejamību tirgū (OV L 96, 29.3.2014., 107. lpp.).
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).
(36) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2014/32/ES (2014. gada 26. februāris) par dalībvalstu tiesību aktu saskaņošanu attiecībā uz mērinstrumentu pieejamību tirgū (OV L 96, 29.3.2014., 149. lpp.).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).
(37) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2019/881 (2019. gada 17. aprīlis) par ENISA (Eiropas Savienības Kiberdrošības aģentūra) un par informācijas un komunikācijas tehnoloģiju kiberdrošības sertifikāciju, un ar ko atceļ Regulu (ES) Nr. 526/2013 (Kiberdrošības akts) (OV L 151, 7.6.2019., 15. lpp.).
(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst L 327, 2.12.2016, s. 1).
(38) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2016/2102 (2016. gada 26. oktobris) par publiskā sektora struktūru tīmekļvietņu un mobilo lietotņu piekļūstamību (OV L 327, 2.12.2016., 1. lpp.).
(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).
(39) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2002/14/EK (2002. gada 11. marts), ar ko izveido vispārēju sistēmu darbinieku informēšanai un uzklausīšanai Eiropas (OV L 80, 23.3.2002., 29. lpp.).
(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).
(40) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2019/790 (2019. gada 17. aprīlis) par autortiesībām un blakustiesībām digitālajā vienotajā tirgū un ar ko groza Direktīvas 96/9/EK un 2001/29/EK (OV L 130, 17.5.2019., 92. lpp.).
(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(41) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) Nr. 1025/2012 (2012. gada 25. oktobris) par Eiropas standartizāciju, ar ko groza Padomes Direktīvas 89/686/EEK un 93/15/EEK un Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīvas 94/9/EK, 94/25/EK, 95/16/EK, 97/23/EK, 98/34/EK, 2004/22/EK, 2007/23/EK, 2009/23/EK un 2009/105/EK, un ar ko atceļ Padomes Lēmumu 87/95/EEK un Eiropas Parlamenta un Padomes Lēmumu Nr. 1673/2006/EK (OV L 316, 14.11.2012., 12. lpp.).
(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).
(42) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2022/868 (2022. gada 30. maijs) par Eiropas datu pārvaldību un ar ko groza Regulu (ES) 2018/1724 (Datu pārvaldības akts) (OV L 152, 3.6.2022., 1. lpp.).
(43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ze dne 13. prosince 2023 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o datech) (Úř. věst. L, 2023/2854, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(43) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2023/2854 (2023. gada 13. decembris) par saskaņotiem noteikumiem par taisnīgu piekļuvi datiem un to lietošanu un ar ko groza Regulu (ES) 2017/2394 un Direktīvu (ES) 2020/1828 (Datu akts) (OV L, 2023/2854, 22.12.2023., ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(44) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(44) Komisijas 2003. gada 6. maija Ieteikums par mikrouzņēmumu, mazo un vidējo uzņēmumu definīciju (OV L 124, 20.5.2003., 36. lpp.).
(45) Rozhodnutí Komise ze dne 24.1.2024, kterým se zřizuje Evropský úřad pro umělou inteligenci C(2024) 390.
(45) Komisijas Lēmums (2024. gada 24. janvāris), ar ko izveido Eiropas Mākslīgā intelekta biroju, C(2024) 390.
(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(46) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) Nr. 575/2013 (2013. gada 26. jūnijs) par prudenciālajām prasībām attiecībā uz kredītiestādēm un ieguldījumu brokeru sabiedrībām, un ar ko groza Regulu (ES) Nr. 648/2012 (OV L 176, 27.6.2013., 1. lpp.).
(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
(47) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2008/48/EK (2008. gada 23. aprīlis) par patēriņa kredītlīgumiem un ar ko atceļ Direktīvu 87/102/EEK (OV L 133, 22.5.2008., 66. lpp.).
(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(48) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2009/138/EK (2009. gada 25. novembris) par uzņēmējdarbības uzsākšanu un veikšanu apdrošināšanas un pārapdrošināšanas jomā (Maksātspēja II) (OV L 335, 17.12.2009., 1. lpp.).
(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(49) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2013/36/ES (2013. gada 26. jūnijs) par piekļuvi kredītiestāžu darbībai un kredītiestāžu un ieguldījumu brokeru sabiedrību prudenciālo uzraudzību, ar ko groza Direktīvu 2002/87/EK un atceļ Direktīvas 2006/48/EK un 2006/49/EK (OV L 176, 27.6.2013., 338. lpp.).
(50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
(50) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva 2014/17/ES (2014. gada 4. februāris) par patērētāju kredītlīgumiem saistībā ar mājokļa nekustamo īpašumu un ar ko groza Direktīvas 2008/48/EK un 2013/36/ES un Regulu (ES) Nr. 1093/2010 (OV L 60, 28.2.2014., 34. lpp.).
(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).
(51) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2016/97 (2016. gada 20. janvāris) par apdrošināšanas izplatīšanu (OV L 26, 2.2.2016., 19. lpp.).
(52) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(52) Padomes Regula (ES) Nr. 1024/2013 (2013. gada 15. oktobris), ar ko Eiropas Centrālajai bankai uztic īpašus uzdevumus saistībā ar politikas nostādnēm, kas attiecas uz kredītiestāžu prudenciālo uzraudzību (OV L 287, 29.10.2013., 63. lpp.).
(53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS (Úř. věst. L 135, 23.5.2023, s. 1).
(53) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) 2023/988 (2023. gada 10. maijs) par ražojumu vispārēju drošumu, ar ko groza Eiropas Parlamenta un Padomes Regulu (ES) Nr. 1025/2012 un Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīvu (ES) 2020/1828 un atceļ Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīvu 2001/95/EK un Padomes Direktīvu 87/357/EEK (OV L 135, 23.5.2023., 1. lpp.).
(54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17),
(54) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2019/1937 (2019. gada 23. oktobris) par to personu aizsardzību, kuras ziņo par Savienības tiesību aktu pārkāpumiem (OV L 305, 26.11.2019., 17. lpp.).
(55) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(55) OV L 123, 12.5.2016., 1. lpp.
(56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(56) Eiropas Parlamenta un Padomes Regula (ES) Nr. 182/2011 (2011. gada 16. februāris), ar ko nosaka normas un vispārīgus principus par dalībvalstu kontroles mehānismiem, kuri attiecas uz Komisijas īstenošanas pilnvaru izmantošanu (OV L 55, 28.2.2011., 13. lpp.).
(57) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).
(57) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2016/943 (2016. gada 8. jūnijs) par zinātības un darījumdarbības neizpaužamas informācijas (komercnoslēpumu) aizsardzību pret nelikumīgu iegūšanu, izmantošanu un izpaušanu (OV L 157, 15.6.2016., 1. lpp.).
(58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).
(58) Eiropas Parlamenta un Padomes Direktīva (ES) 2020/1828 (2020. gada 25. novembris) par pārstāvības prasībām patērētāju kolektīvo interešu aizsardzībai un ar ko atceļ Direktīvu 2009/22/EK (OV L 409, 4.12.2020., 1. lpp.).