1. Käesolevat määrust kohaldatakse järgmise suhtes:
1. Toto nařízení se vztahuje na:
a)
pakkujad, kes tegelevad liidus tehisintellektisüsteemide turule laskmise või kasutusele võtmisega või üldotstarbeliste tehisintellektimudelite turule laskmisega, olenemata sellest, kas pakkuja on asutatud või asub liidus või kolmandas riigis;
a)
poskytovatele, kteří v Unii uvádějí na trh nebo do provozu systémy AI nebo uvádějí na trh obecné modely AI bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé usazeni nebo se nacházejí v Unii či ve třetí zemi;
b)
liidus asutatud või asuvad tehisintellektisüsteemide juurutajad;
b)
subjekty, které zavádějí systémy AI a jsou usazeny nebo se nacházejí v Unii;
c)
kolmandates riikides asutatud või asuvad tehisintellektisüsteemide pakkujad ja juurutajad, kui tehisintellektisüsteemi väljundit kasutatakse liidus;
c)
poskytovatele a subjekty, které zavádějí systémy AI, kteří jsou usazeni nebo se nacházejí ve třetí zemi, pokud se výstup systému AI používá v Unii;
d)
tehisintellektisüsteemide importijad ja turustajad;
d)
dovozce a distributory systémů AI;
e)
toote valmistajad, kes lasevad turule või võtavad kasutusele tehisintellektisüsteemi koos oma tootega ja oma nime või kaubamärgi all;
e)
výrobce produktů, kteří uvádějí na trh nebo do provozu systém AI společně se svým produktem a pod svým jménem, názvem nebo ochrannou známkou;
f)
pakkujate volitatud esindajad, kes ei ole asutatud liidus;
f)
zplnomocněné zástupce poskytovatelů, kteří nejsou usazeni v Unii;
g)
liidus asuvad mõjutatud isikud.
g)
dotčené osoby, které se nacházejí v Unii.
2. Artikli 6 lõike 1 kohaselt suure riskiga tehisintellektisüsteemideks liigitatud süsteemide puhul, mis on seotud I lisa B jaos loetletud liidu ühtlustamisõigusaktidega hõlmatud toodetega, kohaldatakse üksnes artiklit 6, artikleid 102-109 ja artiklit 112. Artiklit 57 kohaldatakse üksnes niivõrd, kuivõrd käesoleva määruse kohased suure riskiga tehisintellektisüsteemidele esitatavad nõuded on nendesse liidu ühtlustamisõigusaktidesse integreeritud.
2. Pro systémy AI klasifikované jako vysoce rizikové systémy AI v souladu s čl. 6 odst. 1, které souvisejí s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle B, se použijí pouze čl. 6 odst. 1, články 102 až109 a článek 112tohoto nařízení. Článek 57 se použije pouze v případě, že požadavky na vysoce rizikové systémy AI podle tohoto nařízení byly začleněny do uvedených harmonizačních právních předpisů Unie.
3. Käesolevat määrust ei kohaldata valdkondade suhtes, mis ei kuulu liidu õiguse kohaldamisalasse, ning see ei mõjuta ühelgi juhul liikmesriikide pädevust seoses riikliku julgeolekuga, olenemata üksuse liigist, kellele liikmesriigid on usaldanud nende pädevustega seotud ülesannete täitmise.
3. Toto nařízení se nevztahuje na oblasti mimo oblast působnosti práva Unie a v žádném případě jím nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který členské státy pověřily plněním úkolů souvisejících s těmito pravomocemi.
Käesolevat määrust ei kohaldata tehisintellektisüsteemide suhtes üksnes siis ja niivõrd, kuivõrd need lastakse turule, võetakse kasutusele või neid kasutatakse muudatustega või ilma muudatusteta üksnes sõjalisel, kaitse- või riikliku julgeoleku eesmärgil, olenemata seda tegevust teostava üksuse liigist.
Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI pouze tehdy a do té míry, pokud jsou uváděny na trh nebo do provozu nebo jsou používány se změnami nebo bez nich výhradně pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
Käesolevat määrust ei kohaldata tehisintellektisüsteemide suhtes, mida ei lasta turule ega võeta kasutusele liidus, kui väljundit kasutatakse liidus üksnes sõjalise, kaitse- või riikliku julgeoleku eesmärgil, olenemata seda tegevust teostava üksuse liigist.
Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI, které nejsou uváděny na trh nebo do provozu v Unii, pokud se výstup používá v Unii výhradně pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
4. Käesolevat määrust ei kohaldata kolmanda riigi ametiasutuste ega vastavalt lõikele 1 käesoleva määruse kohaldamisalasse kuuluvate rahvusvaheliste organisatsioonide suhtes, kui need asutused või organisatsioonid kasutavad tehisintellektisüsteeme liidu või ühe või mitme liikmesriigiga sõlmitud rahvusvahelise koostöö või õiguskaitse ja õigusalase koostöö alaste lepingute raames, tingimusel et selline kolmas riik või rahvusvaheline organisatsioon pakub piisavaid kaitsemeetmeid üksikisikute põhiõiguste ja -vabaduste kaitseks.
4. Toto nařízení se nevztahuje ani na veřejné orgány ve třetí zemi, ani na mezinárodní organizace spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení podle odstavce 1, pokud tyto orgány nebo organizace používají systémy AI v rámci mezinárodní spolupráce či mezinárodních dohod o vymáhání práva a o justiční spolupráci s Unií nebo s jedním či více členskými státy, a to pod podmínkou, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace poskytne přiměřené záruky, pokud jde o ochranu základních práv a svobod fyzických osob.
5. Käesolev määrus ei mõjuta määruse (EL) 2022/2065 II peatükis sätestatud vahendusteenuste osutajate vastutust käsitlevate sätete kohaldamist.
5. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování ustanovení o odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedených v kapitole II nařízení (EU) 2022/2065.
6. Käesolevat määrust ei kohaldata tehisintellektisüsteemide või -mudelite, sealhulgas nende väljundite suhtes, mis on spetsiaalselt välja töötatud ja kasutusele võetud üksnes teadus- ja arendustegevuse eesmärgil.
6. Toto nařízení se nevztahuje na systémy nebo modely AI, včetně jejich výstupů, které byly speciálně vyvinuty a uvedeny do provozu výhradně za účelem vědeckého výzkumu a vývoje.
7. Käesolevas määruses sätestatud õiguste ja kohustustega seoses töödeldavate isikuandmete suhtes kohaldatakse isikuandmete kaitset, eraelu puutumatust ja side konfidentsiaalsust käsitlevat liidu õigust. Käesolev määrus ei mõjuta määrusi (EL) 2016/679 ja (EL) 2018/1725 ega direktiive 2002/58/EÜ ja (EL) 2016/680, ilma et see piiraks käesoleva määruse artikli 10 lõike 5 ja artikli 59 kohaldamist.
7. Na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s právy a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení se vztahuje právo Unie o ochraně osobních údajů, soukromí a důvěrnosti sdělení. Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (EU) 2016/679 nebo (EU) 2018/1725 ani směrnice 2002/58/ES nebo (EU) 2016/680, aniž jsou dotčeny čl. 10 odst. 5 a článek 59 tohoto nařízení.
8. Käesolevat määrust ei kohaldata tehisintellektisüsteemide või tehisintellektimudelitega seotud teadus-, testimis- või arendustegevuse suhtes enne nende turule laskmist või kasutusele võtmist. Selline tegevus toimub kooskõlas kohaldatava liidu õigusega. See väljajätmine ei hõlma tegelikes tingimustes testimist.
8. Toto nařízení se nevztahuje na žádné činnosti výzkumu, testování či vývoje v oblasti systémů AI nebo modelů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu. Tyto činnosti jsou prováděny v souladu s platným právem Unie. Uvedená výjimka nezahrnuje testování v reálných podmínkách.
9. Käesolev määrus ei piira muudes tarbijakaitset ja tooteohutust käsitlevates liidu õigusaktides sätestatud õigusnormide kohaldamist.
9. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená jinými právními akty Unie, které se týkají ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků.
10. Käesolevat määrust ei kohaldata isikliku, mitte kutsetegevuse käigus tehisintellektisüsteeme kasutavate füüsilistest isikutest juurutajate kohustuste suhtes.
10. Toto nařízení se nevztahuje na povinnosti zavádějících subjektů, které jsou fyzickými osobami a používají systémy AI v rámci čistě osobní neprofesionální činnosti.
11. Käesolev määrus ei takista liidul või liikmesriikidel säilitamast või kehtestamast õigus- ja haldusnorme, mis on töötajatele soodsamad, et kaitsta nende õigusi seoses tehisintellektisüsteemide kasutamisega tööandjate poolt, või soodustamast või lubamast töötajate jaoks soodsamate kollektiivlepingute kohaldamist.
11. Toto nařízení nebrání Unii ani členským státům v tom, aby zachovaly nebo zavedly právní a správní předpisy, které jsou příznivější pro pracovníky, pokud jde o ochranu jejich práv v souvislosti s používáním systémů AI zaměstnavateli, nebo které podporují či umožňují uplatňování kolektivních smluv příznivějších pro pracovníky.
12. Käesolevat määrust ei kohaldata tehisintellektisüsteemide suhtes, mis on tarbimisse lubatud vaba ja avatud lähtekoodiga litsentside alusel, välja arvatud juhul, kui need lastakse turule või võetakse kasutusele suure riskiga tehisintellektisüsteemidena või artikli 5 või 50 kohaldamisalasse kuuluva tehisintellektisüsteemina.
12. Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI zpřístupněné na základě svobodných licencí a licencí s otevřeným zdrojovým kódem, pokud nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako vysoce rizikové systémy AI nebo jako systém AI, na který se vztahuje článek 5 nebo 50.
Tehisintellekti keelatud kasutusviisid
Zakázané postupy v oblasti AI
1. Järgmised tehisintellekti kasutusviisid on keelatud:
1. Zakazují se následující postupy v oblasti AI:
a)
selliste tehisintellektisüsteemide turule laskmine, kasutusele võtmine või kasutamine, milles on kasutatud inimese teadvusest kaugemale ulatuvale alalävisele tajule suunatud võtteid või sihilikult manipuleerivaid või petlikke võtteid, mille eesmärk või tagajärg on isiku või isikute rühma käitumise oluline moonutamine, kahjustades oluliselt nende võimet teha teadlik otsus ja pannes nad seeläbi tegema otsuse, mida nad ei oleks muul juhul teinud, viisil, mis põhjustab või mõistliku tõenäosusega põhjustab sellele isikule, teisele isikule või isikute rühmale olulist kahju;
a)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají podprahových technik mimo vědomí osob nebo záměrně manipulativních či klamavých technik, jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování osoby nebo skupiny osob tím, že znatelně zhoršují jejich schopnost učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že přijmou rozhodnutí, které by jinak neučinily, což dotčené osobě, jiné osobě nebo skupině osob způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;
b)
selliste tehisintellektisüsteemide turule laskmine, kasutusele võtmine või kasutamine, mis kasutavad ära füüsilise isiku või konkreetse isikute rühma mis tahes haavatavusi, mis tulenevad nende vanusest, puudest või konkreetsest sotsiaalsest või majanduslikust olukorrast ning mille eesmärk või tagajärg on oluliselt moonutada selle isiku või sellesse rühma kuuluva isiku käitumist viisil, mis põhjustab või mõistliku tõenäosusega põhjustab sellele või mõnele teisele isikule olulist kahju;
b)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají zranitelnosti fyzické osoby nebo určité skupiny osob v důsledku jejich věku, zdravotního postižení nebo specifické sociální nebo ekonomické situace a jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování této osoby nebo osoby náležející k této skupině tak, že to dotčené osobě nebo jiné osobě způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;
c)
selliste tehisintellektisüsteemide turule laskmine, kasutusele võtmine või kasutamine, millega hinnatakse või liigitatakse füüsilisi isikuid või isikute rühmi teatava aja jooksul, tuginedes nende sotsiaalsele käitumisele või teadaolevatele, tuletatud või prognoositud isiku- või iseloomuomadustele, kusjuures sotsiaalpunktide tulemuseks on üks või mõlemad järgmisest:
c)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI pro hodnocení nebo klasifikace fyzických osob nebo skupin osob v určitém časovém úseku na základě jejich sociálního chování nebo známých, odvozených nebo předvídaných osobních či osobnostních vlastností, přičemž výsledný sociální kredit vede k jednomu nebo oběma následujícím důsledkům:
i)
teatavaid füüsilisi isikuid või isikute rühmi kahjustav või nende suhtes ebasoodne kohtlemine sotsiaalses kontekstis, mis ei ole seotud kontekstiga, milles andmed algselt loodi või koguti;
i)
ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami osob v sociálních kontextech nesouvisejících s kontextem, ve kterém byly dané údaje původně vytvořeny nebo shromážděny;
ii)
teatavaid füüsilisi isikuid või isikute rühmi kahjustav või nende ebasoodne kohtlemine, mis ei ole põhjendatud või on ebaproportsionaalne võrreldes nende sotsiaalse käitumise või selle kaalukusega;
ii)
ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob, které je neodůvodněné nebo nepřiměřené jejich sociálnímu chování nebo jeho závažnosti;
d)
tehisintellektisüsteemide turule laskmine või kasutusele võtmine sellel konkreetsel eesmärgil või nende kasutamine füüsiliste isikute riskihindamiste tegemiseks, et hinnata või prognoosida riski, et füüsiline isik paneb toime kuriteo, tuginedes üksnes füüsilise isiku profiilianalüüsile või tema isikuomaduste ja erijoonte hindamisele; seda keeldu ei kohaldata tehisintellektisüsteemide suhtes, mida kasutatakse selleks, et toetada inimhinnangut isiku kuritegelikus tegevuses osalemise kohta, mis juba tugineb kuritegeliku tegevusega otseselt seotud objektiivsetele ja kontrollitavatele faktidele;
d)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI pro posuzování rizik fyzických osob s cílem posoudit nebo předvídat riziko, že fyzická osoba spáchá trestný čin, a to výhradně na základě profilování fyzické osoby nebo posouzení jejích osobnostních znaků a vlastností; tento zákaz se nevztahuje na systémy AI používané na podporu lidského posouzení zaměřeného na zapojení osoby do trestné činnosti, které je již založeno na objektivních a ověřitelných skutečnostech přímo souvisejících s trestnou činností;
e)
selliste tehisintellektisüsteemide turule laskmine või kasutusele võtmine sellel konkreetsel eesmärgil või nende kasutamine, mis loovad või laiendavad näotuvastuse andmebaase internetist või videovalve salvestistest näokujutiste kindla suunitluseta ekstraheerimise kaudu;
e)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI, které vytvářejí nebo rozšiřují databáze rozpoznávání obličeje prostřednictvím necíleného získávání zobrazení obličeje z internetu nebo kamerových záznamů;
f)
tehisintellektisüsteemide turule laskmine või kasutusele võtmine sellel konkreetsel eesmärgil või nende kasutamine füüsilise isiku emotsioonide tuletamiseks töökoha ja haridusasutustega seoses, välja arvatud juhul, kui tehisintellektisüsteemi kavatsetakse kasutusele võtta või turule viia meditsiinilistel või ohutusega seotud põhjustel;
f)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI s cílem odvodit emoce fyzické osoby na pracovišti a ve vzdělávacích institucích, s výjimkou případů, kdy je použití systému AI určeno k zavedení či k uvedení na trh z lékařských nebo bezpečnostních důvodů;
g)
selliste biomeetrilise liigitamise süsteemide turule laskmine või kasutuselevõtmine sellel konkreetsel eesmärgil või nende kasutamine, mis liigitavad füüsilisi isikuid individuaalselt nende biomeetriliste andmete alusel, et tuletada või järeldada nende rassi, poliitilisi vaateid, ametiühingusse kuulumist, usulisi või filosoofilisi veendumusi, seksuaalelu või seksuaalset sättumust; see keeld ei hõlma seaduslikult saadud biomeetriliste andmete, näiteks biomeetrilistel andmetel põhinevate piltide märgistamist või filtreerimist või biomeetriliste andmete kategoriseerimist õiguskaitse valdkonnas;
g)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů biometrické kategorizace, které jednotlivě kategorizují fyzické osoby na základě jejich biometrických údajů za účelem dovození nebo odvození jejich rasy, politických názorů, členství v odborových organizacích, náboženského nebo filozofického přesvědčení, sexuálního života nebo sexuální orientace; tento zákaz se nevztahuje na označování nebo filtrování legálně získaných souborů biometrických údajů, jako jsou snímky, na základě biometrických údajů nebo kategorizace biometrických údajů v oblasti vymáhání práva;
h)
avalikult juurdepääsetavas ruumis reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemide kasutamine õiguskaitse jaoks, välja arvatud juhul, kui selline kasutamine on vajalik rangelt ainult ühel järgmistest eesmärkidest, ja ainult selleks vajalikus ulatuses:
h)
používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva, pokud to není nezbytně nutné pro jeden z následujících cílů, a jen v nezbytně nutné míře:
i)
konkreetsete inimröövi, inimkaubanduse või seksuaalse ärakasutamise ohvrite sihipärane otsimine ning kadunud isikute otsimine;
i)
cílené vyhledávání určitých obětí únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování lidí, jakož i vyhledávání pohřešovaných osob;
ii)
füüsiliste isikute elu või füüsilist turvalisust ähvardava konkreetse, suure ja vahetu ohu või tegeliku ja olemasoleva või tegeliku ja prognoositava terrorirünnaku ohu ärahoidmine;
ii)
prevence konkrétního, závažného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo skutečného a bezprostředního či skutečného a předvídatelného teroristického útoku;
iii)
kuriteo toimepanemises kahtlustatava isiku asukoha kindlaks tegemine või tuvastamine kriminaaluurimise või süüdistuse esitamise või kriminaalkaristuse täitmisele pööramise eesmärgil II lisas osutatud kuritegude eest, mis on asjaomases liikmesriigis karistatavad vabadusekaotuse või vabadust piirava julgeolekumeetmega, mille maksimaalne pikkus on vähemalt neli aastat.
iii)
lokalizace nebo identifikace osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, za účelem trestního vyšetřování, stíhání nebo výkonu trestu za trestné činy uvedené v příloze II, za něž lze v dotčeném členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody v maximální délce nejméně čtyři roky.
Esimese lõigu punkt h ei piira määruse (EL) 2016/679 artikli 9 kohaldamist biomeetriliste andmete töötlemise suhtes muudel kui õiguskaitse eesmärkidel.
Prvním pododstavcem písm. h) není dotčen článek 9 nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o zpracování biometrických údajů pro jiné účely, než je vymáhání práva.
2. Kui kasutatakse reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi avalikult juurdepääsetavas ruumis õiguskaitse jaoks ükskõik millisel lõike 1 esimese lõigu punktis h osutatud eesmärgil, toimub kasutus selles punktis sätestatud eesmärkidel üksnes selleks, et kinnitada konkreetselt sihtmärgiks oleva isiku isikusamasust, ning selle puhul võetakse arvesse järgmisi elemente:
2. Používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva pro některý z cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) se zavede pro účely stanovené v daném ustanovení pouze k potvrzení totožnosti konkrétně cílené fyzické osoby a zohlední tyto prvky:
a)
millist laadi on olukord, kus süsteemi võidakse kasutada; eeskätt see, milline oleks kahju raskusaste, tõenäosus ja ulatus juhul, kui süsteemi ei kasutataks;
a)
povahu situace, která vede k jejich potenciálnímu použití, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah újmy, která by byla způsobena v případě, že by systém použit nebyl;
b)
millised on süsteemi kasutamise tagajärjed kõigi asjaomaste isikute õiguste ja vabaduste seisukohast; eeskätt see, milline on tagajärgede raskusaste, tõenäosus ja ulatus.
b)
důsledky používání systému pro práva a svobody všech dotčených osob, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah těchto důsledků.
Ühtlasi peab reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi kasutamine avalikult juurdepääsetavas ruumis õiguskaitse jaoks ükskõik millisel käesoleva artikli lõike 1 esimese lõigu punktis h osutatud eesmärgil olema vastavuses kasutamise suhtes kehtivate vajalike ja proportsionaalsete kaitsemeetmete ja tingimustega kooskõlas selle kasutamist lubava siseriikliku õigusega ning seda eeskätt ajaliste, geograafiliste ja isikutega seotud piirangute osas. Reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi kasutamine avalikult juurdepääsetavas ruumis on lubatud üksnes juhul, kui õiguskaitseasutus on viinud lõpule põhiõigustele avalduva mõju hindamise, nagu on sätestatud artiklis 27 ja on registreerinud süsteemi ELi andmebaasis vastavalt artiklile 49. Põhjendatud kiireloomulistel juhtudel võib selliseid süsteeme siiski hakata kasutama ilma neid ELi andmebaasis registreerimata, eeldusel et sellist luba taotletakse põhjendamatu viivituseta.
Použití systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva pro dosažení kteréhokoli z cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) tohoto článku musí být navíc v souladu s nezbytnými a přiměřenými zárukami a podmínkami ve vztahu k použití podle vnitrostátního práva, jež použití takových systémů povoluje, zejména pokud jde o časová, zeměpisná a osobní omezení. Používání systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech je povoleno pouze v případě, že donucovací orgán dokončil posouzení dopadů na základní práva podle článku 27 a zaregistroval systém v databázi EU podle článku 49. V řádně odůvodněných naléhavých případech však může být používání těchto systémů zahájeno bez registrace v databázi EU, pokud je tato registrace provedena bez zbytečného odkladu.
3. Lõike 1 esimese lõigu punkti h ja lõike 2 kohaldamisel on reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi igaks kasutamiseks avalikult juurdepääsetavas ruumis vaja eelnevat luba, mille annab selle liikmesriigi, kus kasutamine hakkab toimuma, õigusasutus või sõltumatu haldusasutus, kelle otsus on siduv, ja mis antakse põhjendatud taotluse põhjal kooskõlas lõikes 5 osutatud üksikasjalike siseriiklike õigusnormidega. Põhjendatud kiireloomulistel juhtudel võib siiski hakata sellist süsteemi kasutama ilma loata, tingimusel et sellist luba taotletakse põhjendamatu viivituseta ja hiljemalt 24 tunni jooksul. Kui selline luba lükatakse tagasi, lõpetatakse kasutamine viivitamata ning kõik andmed ning selle kasutamise tulemused ja väljundid jäetakse viivitamata kõrvale ja kustutatakse.
3. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. h) a odstavce 2 každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podléhá předchozímu povolení ze strany justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, jehož rozhodnutí je závazné a jenž se nachází v členském státě, ve kterém má k tomuto použití dojít, přičemž toto povolení je vydáno na základě odůvodněné žádosti a v souladu s podrobnými pravidly vnitrostátního práva uvedenými v odstavci 5. V řádně odůvodněné naléhavé situaci však může být používání systému zahájeno bez povolení za předpokladu, že se o takové povolení požádá bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin. Je-li takové povolení zamítnuto, použití se s okamžitým účinkem zastaví a veškeré údaje, jakož i výsledky a výstupy tohoto použití se okamžitě vyřadí a vymažou.
Pädev õigusasutus või sõltumatu haldusasutus, kelle otsus on siduv, annab loa üksnes juhul, kui on talle esitatud objektiivsete tõendite või selgete asjaolude põhjal veendunud, et kõnealuse reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi kasutamine on vajalik ja proportsionaalne mõne lõike 1 esimese lõigu punktis h täpsustatud ja taotluses nimetatud eesmärgi saavutamiseks, ning et eelkõige piirdub süsteemi kasutamine sellega, mis on rangelt vajalik seoses ajavahemiku ning geograafilise ja isikulise kohaldamisalaga. Kõnealune asutus võtab taotluse kohta otsuse tegemisel arvesse lõikes 2 osutatud elemente. Ühtki isiku suhtes kahjulikke õiguslikke tagajärgi põhjustavat otsust ei tohi teha üksnes reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi tulemuste põhjal.
Příslušný justiční orgán nebo nezávislý správní orgán, jehož rozhodnutí je závazné, udělí povolení pouze v případě, že je na základě objektivních důkazů nebo jednoznačných údajů, které mu byly předloženy, přesvědčen, že použití dotčeného systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase je nezbytné a přiměřené k dosažení jednoho z cílů specifikovaných v odst. 1 prvním pododstavci písm. h), který je uveden v žádosti, a zejména je omezeno na to, co je nezbytně nutné, pokud jde o dobu, jakož i zeměpisný a osobní rozsah. Při rozhodování o žádosti zohlední tento orgán skutečnosti uvedené v odstavci 2. Výlučně na základě výstupu systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase nelze přijmout žádné rozhodnutí, které má pro určitou osobu nepříznivé právní účinky.
4. Ilma et see piiraks lõike 3 kohaldamist, teavitatakse asjaomast turujärelevalveasutust ja riiklikku andmekaitseasutust igast reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi kasutamisest avalikult juurdepääsetavas ruumis õiguskaitse eesmärgil kooskõlas lõikes 5 osutatud siseriiklike õigusnormidega. Teates esitatakse vähemalt lõikes 6 täpsustatud teave ning teade ei sisalda tundlikke operatiivandmeid.
4. Aniž je dotčen odstavec 3, každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech se pro účely vymáhání práva oznámí příslušnému orgánu dozoru nad trhem a vnitrostátnímu orgánu pro ochranu osobních údajů v souladu s vnitrostátními pravidly uvedenými v odstavci 5. Oznámení obsahuje přinejmenším informace uvedené v odstavci 6 a nezahrnuje citlivé operativní údaje.
5. Liikmesriik võib otsustada näha ette võimaluse täielikult või osaliselt lubada reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi kasutamist avalikult juurdepääsetavas ruumis õiguskaitse jaoks lõike 1 esimese lõigu punktis h ning lõigetes 2 ja 3 loetletud piirides ja tingimustel. Asjaomased liikmesriigid kehtestavad oma siseriiklikus õiguses lõikes 3 osutatud lubade taotlemise, andmise ja kasutamise ning nende lubadega seotud järelevalve ja aruandluse jaoks vajalikud üksikasjalikud õigusnormid. Kõnealustes õigusnormides tuleb täpsustada, milliste lõike 1 esimese lõigu punktis h loetletud eesmärkide, sealhulgas milliste punkti h alapunktis iii osutatud kuritegude puhul võib anda pädevatele asutustele loa kasutada neid süsteeme õiguskaitse jaoks. Liikmesriigid teatavad nendest õigusnormidest komisjonile hiljemalt 30 päeva jooksul pärast nende vastuvõtmist. Liikmesriigid võivad kooskõlas liidu õigusega kehtestada biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemide kasutamise kohta piiravamaid õigusakte.
5. Členský stát se může rozhodnout, že umožní plně nebo částečně povolit používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva v mezích a za podmínek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a v odstavcích 2 a 3. Dotčené členské státy ve svém vnitrostátním právu stanoví nezbytná podrobná pravidla upravující žádosti o povolení uvedená v odstavci 3, vydávání a výkon těchto povolení, jakož i dohled nad nimi a podávání zpráv o nich. Tato pravidla rovněž stanoví, ve vztahu ke kterému cíli uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a ke kterému trestnému činu uvedenému v písm. h) bodu iii) tohoto odstavce lze příslušným orgánům používání těchto systémů pro účely vymáhání práva povolit. Členské státy tato pravidla nejpozději 30 dnů po jejich přijetí oznámí Komisi. Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést přísnější právní předpisy týkající se používání systémů biometrické identifikace na dálku.
6. Riiklikud turujärelevalveasutused ja liikmesriikide riiklikud andmekaitseasutused, keda on lõike 4 kohaselt teavitatud reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemide kasutamisest avalikult juurdepääsetavas ruumis õiguskaitse eesmärkidel, esitavad komisjonile sellise kasutamise kohta aastaaruanded. Selleks esitab komisjon liikmesriikidele ning riiklikele turujärelevalve- ja andmekaitseasutustele vormi, mis sisaldab teavet pädevate õigusasutuste või sõltumatu haldusasutuse poolt, kelle otsus on siduv, lõike 3 kohaste loataotluste suhtes tehtud otsuste arvu ja nende tulemuste kohta.
6. Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem a vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů členských států, které byly informovány o používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podle odstavce 4, předkládají Komisi ohledně tohoto používání výroční zprávy. Za tímto účelem poskytne Komise členským státům a vnitrostátním orgánům dozoru nad trhem a orgánům pro ochranu osobních údajů vzor, včetně informací o počtu rozhodnutí přijatých příslušnými justičními orgány nebo nezávislým správním orgánem, jejichž rozhodnutí je v případě žádostí o povolení v souladu s odstavcem 3 závazné, a o jejich výsledku.
7. Komisjon avaldab lõikes 6 osutatud aastaaruannete põhjal aastaaruanded reaalajas toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemide kasutamise kohta avalikult juurdepääsetavates ruumides õiguskaitse eesmärgil, tuginedes liikmesriikide koondandmetele. Nimetatud aastaaruanded ei sisalda asjaomase õiguskaitsealase tegevuse tundlikke operatiivandmeid.
7. Pro účely vymáhání práva Komise zveřejňuje výroční zprávy o používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech, a to na základě souhrnných údajů o členských státech vycházejících z výročních zpráv podle odstavce 6. Tyto výroční zprávy neobsahují citlivé operativní údaje o souvisejících činnostech v oblasti vymáhání práva.
8. Käesolev artikkel ei mõjuta keelde, mida kohaldatakse juhul, kui tehisintellektiga seotud tegevus rikub muud liidu õigust.
8. Tímto článkem nejsou dotčeny zákazy, které se použijí v případě, že postupy AI porušují jiné právo Unie.
Suure riskiga tehisintellektisüsteemide juurutajate kohustused
Povinnosti zavádějících subjektů vysoce rizikových systémů AI
1. Suure riskiga tehisintellektisüsteemide juurutajad võtavad asjakohaseid tehnilisi ja organisatsioonilisi meetmeid eesmärgiga tagada, et nad kasutavad selliseid süsteeme vastavalt süsteemiga kaasas olevale kasutusjuhendile kooskõlas lõigetega 3 ja 6.
1. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI přijmou vhodná technická a organizační opatření s cílem zajistit, že tyto systémy budou používány v souladu s návodem k použití přiloženým k těmto systémům na základě odstavců 3 a 6.
2. Juurutajad annavad inimjärelevalve ülesande sellistele füüsilistele isikutele, kellel on vajalik pädevus, väljaõpe ja vastavad volitused ning vajalikud tugistruktuurid.
2. Zavádějící subjekty pověří lidským dohledem fyzické osoby, které k tomu mají nezbytnou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoc, jakož i potřebnou podporu.
3. Lõigetes 1 ja 2 sätestatud kohustused ei piira muid liidu või liikmesriigi õigusest tulenevaid juurutaja kohustusi ega juurutaja vabadust oma vahendite ja tegevuse korraldamisel, et rakendada pakkuja märgitud inimjärelevalve meetmeid.
3. Povinnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 nejsou dotčeny ostatní povinnosti zavádějících subjektů podle práva Unie nebo vnitrostátního práva ani volnost zavádějících subjektů při organizaci vlastních zdrojů a činností za účelem provádění opatření v oblasti lidského dohledu uvedených poskytovatelem.
4. Niivõrd, kuivõrd juurutajal on kontroll sisendandmete üle, tagab see juurutaja, et sisendandmed on suure riskiga tehisintellektisüsteemi sihtotstarbe seisukohast asjakohased ja piisavalt esinduslikud, ilma et see piiraks lõigete 1 ja 2 kohaldamist.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, zavádějící subjekt zajistí v rozsahu, v jakém vykonává kontrolu nad vstupními údaji, aby s ohledem na zamýšlený účel vysoce rizikového systému AI byla vstupní data relevantní a dostatečně reprezentativní.
5. Juurutajad tegelevad suure riskiga tehisintellektisüsteemi toimimise seirega kasutusjuhendi alusel ja asjakohasel juhul teavitavad pakkujaid vastavalt artiklile 72. Kui juurutajatel on põhjust arvata, et kasutusjuhendi kohase kasutamise tulemusena võib suure riskiga tehisintellektisüsteem kujutada endast riski artikli 79 lõike 1 tähenduses, teavitavad nad põhjendamatu viivituseta pakkujat või turustajat ja asjaomast turujärelevalveasutust ning peatavad selle süsteemi kasutamise. Kui juurutajad on tuvastanud tõsise intsidendi, teavitavad nad sellest intsidendist viivitamata ka kõigepealt pakkujat ning seejärel importijat või turustajat ja asjaomaseid turujärelevalveasutusi. Kui juurutaja ei saa pakkujaga ühendust, kohaldatakse artiklit 73 mutatis mutandis. See kohustus ei hõlma õiguskaitseasutustest tehisintellektisüsteemide juurutajate tundlikke operatiivandmeid.
5. Zavádějící subjekty monitorují provoz vysoce rizikového systému AI na základě návodu k použití a v příslušných případech informují poskytovatele v souladu s článkem 72. Mají-li zavádějící subjekty důvod se domnívat, že používání vysoce rizikového systému AI v souladu s návodem k použití může založit riziko spojené se systémem AI ve smyslu čl. 79 odst. 1, bez zbytečného odkladu o této skutečnosti uvědomí poskytovatele nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem a používání systému pozastaví. Zjistí-li zavádějící subjekty závažný incident, neprodleně o tomto incidentu informují nejprve poskytovatele a poté dovozce nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem. V případě, že se zavádějícímu subjektu nepodaří poskytovatele kontaktovat, použije se obdobně článek 73. Tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje subjektů zavádějících systémy AI, kteří jsou donucovacími orgány.
Finantsasutustest juurutajate puhul, kes peavad täitma finantsteenuseid käsitleva liidu õiguse kohaseid nõudeid seoses nende sisemise juhtimissüsteemi, korra või protsessidega, loetakse esimeses lõigus sätestatud seirekohustus täidetuks, kui vastavalt finantsteenuseid käsitlevale asjaomasele õigusele on täidetud sisemise juhtimissüsteemi, protsesside ja mehhanismide alased nõuded.
V případě zavádějících subjektů, které jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, se povinnost monitorování stanovená v prvním pododstavci považuje za splněnou, jsou-li dodržena pravidla týkající se systémů, postupů a mechanismů vnitřní správy podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
6. Suure riskiga tehisintellektisüsteemide juurutajad säilitavad selle suure riskiga tehisintellektisüsteemi poolt automaatselt genereeritud logisid niivõrd, kuivõrd sellised logid on nende kontrolli all, ajavahemiku jooksul, mis vastab suure riskiga tehisintellektisüsteemi sihtotstarbele ning vähemalt kuue kuu jooksul, välja arvatud juhul, kui kohaldatavas liidu või siseriiklikus õiguses, eelkõige isikuandmete kaitset käsitlevas liidu õiguses on sätestatud teisiti.
6. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uchovávají protokoly automaticky generované tímto vysoce rizikovým systémem AI v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod jejich kontrolou, po dobu odpovídající zamýšlenému účelu vysoce rizikového systému AI, jež není kratší než šest měsíců, pokud platné unijní nebo vnitrostátní právo, zejména právo Unie o ochraně osobních údajů, nestanoví jinak.
Finantsasutustest juurutajad, kes peavad täitma finantsteenuseid käsitleva liidu õiguse kohaseid nõudeid seoses nende sisemise juhtimissüsteemi, korra või protsessidega, säilitavad logisid osana dokumentatsioonist, mida tuleb säilitada vastavalt finantsteenuseid käsitlevale asjaomasele liidu õigusele.
Zavádějící subjekty, které jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, uchovávají protokoly jako součást dokumentace vedené podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
7. Enne suure riskiga tehisintellektisüsteemi kasutusele võtmist või kasutamist töökohal teavitavad tööandjatest juurutajad töötajate esindajaid ja mõjutatud töötajaid sellest, et nende suhtes hakatakse kasutama suure riskiga tehisintellektisüsteemi. See teave esitatakse kohaldataval juhul kooskõlas töötajate ja nende esindajate teavitamist käsitlevates liidu ja siseriiklikes õigusaktides ja tavades sätestatud õigusnormide ja menetlustega.
7. Zavádějící subjekty, jež jsou zaměstnavateli, před uvedením do provozu nebo používáním vysoce rizikového systému AI na pracovišti informují zástupce zaměstnanců a dotčené pracovníky, že budou používání vysoce rizikového systému AI vystaveni. Tyto informace se případně poskytují jednak v souladu s pravidly a postupy stanovenými v právu Unie a vnitrostátním právu, a jednak v souladu se zvyklostmi pro informování pracovníků a jejich zástupců.
8. Suure riskiga tehisintellektisüsteemide juurutajad, kes on avaliku sektori asutused või liidu institutsioonid, organid või asutused, täidavad artiklis 49 osutatud registreerimiskohustusi. Kui sellised juurutajad leiavad, et suure riskiga tehisintellektisüsteem, mida nad kavatsevad kasutada, ei ole registreeritud ELi andmebaasis, millele on osutatud artiklis 71, siis nad seda süsteemi ei kasuta ning teavitavad pakkujat või turustajat.
8. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI, jež jsou veřejnými orgány nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, plní povinnosti registrace uvedené v článku 49. Pokud tyto zavádějící subjekty zjistí, že vysoce rizikový systém AI, který hodlají používat, nebyl zaregistrován v databázi EU uvedené v článku 71, pak tento systém nepoužijí a informují o této skutečnosti poskytovatele nebo distributora.
9. Suure riskiga tehisintellektisüsteemide juurutajad kasutavad käesoleva määruse artikli 13 alusel esitatavat teavet, et täita oma kohustust koostada vajaduse korral andmekaitsealane mõjuhinnang vastavalt määruse (EL) 2016/679 artiklile 35 või direktiivi (EL) 2016/680 artiklile 27.
9. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI v příslušných případech použijí informace poskytnuté podle článku 13 ke splnění své povinnosti provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle článku 27 směrnice (EU) 2016/680.
10. Ilma et see piiraks direktiivi (EL) 2016/680 kohaldamist, taotleb tagantjärele toimuvaks biomeetriliseks kaugtuvastamiseks mõeldud suure riskiga tehisintellektisüsteemi juurutaja kuriteo toimepanemises kahtlustatava või süüdi mõistetud isiku sihipärase otsingu raames selle süsteemi kasutamiseks eelnevalt või põhjendamatu viivituseta, kuid mitte hiljem kui 48 tunni jooksul luba õigusasutuselt või haldusasutuselt, kelle otsus on siduv ja mille suhtes kohaldatakse kohtulikku kontrolli, välja arvatud juhul, kui seda kasutatakse võimaliku kahtlustatava esmaseks tuvastamiseks kuriteoga otseselt seotud objektiivsete ja kontrollitavate faktide põhjal. Iga kasutamine piirdub sellega, mis on rangelt vajalik konkreetse kuriteo uurimiseks.
10. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2016/680, subjekt zavádějící vysoce rizikový systém AI pro následnou biometrickou identifikaci na dálku v rámci pátrání za účelem cíleného vyhledávání osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nebo odsouzené za trestný čin požádá, buď předem, nebo bez zbytečného odkladu a nejpozději do 48 hodin, justiční orgán nebo správní orgán, jehož rozhodnutí je závazné a podléhá soudnímu přezkumu, o povolení použít daný systém, s výjimkou případů, kdy se tento systém používá k prvotní identifikaci potenciálního podezřelého na základě objektivních a ověřitelných skutečností přímo souvisejících s trestným činem. Každé použití je omezeno na to, co je nezbytně nutné pro vyšetřování konkrétního trestného činu.
Kui esimese lõigu kohane loataotlus lükatakse tagasi, peatatakse viivitamata taotletud loaga seotud tagantjärele toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi kasutamine ja selle suure riskiga tehisintellektisüsteemi kasutamisega seotud isikuandmed, mille jaoks luba taotleti, kustutatakse.
Je-li povolení, o něž je požádáno podle prvního pododstavce, zamítnuto, používání systému pro následnou biometrickou identifikaci na dálku spojeného s tímto požadovaným povolením se s okamžitým účinkem ukončí a osobní údaje spojené s používáním daného vysoce rizikového systému AI, pro který bylo o povolení požádáno, se vymažou.
Ühelgi juhul ei tohi sellist suure riskiga tehisintellektisüsteemi tagantjärele toimuvaks biomeetriliseks kaugtuvastamiseks kasutada õiguskaitse eesmärkidel kindla suunitluseta, ilma et see oleks mingil viisil seotud kuriteo, kriminaalmenetluse, kuriteo tegeliku ja olemasoleva või tegeliku ja prognoositava ohuga või konkreetse teadmata kadunud isiku otsimisega. Ühtki isiku suhtes kahjulikke õiguslikke tagajärgi põhjustavat otsust ei tohi teha üksnes tagantjärele toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemi tulemuste põhjal.
V žádném případě nesmí být tento vysoce rizikový systém AI pro následnou biometrickou identifikaci na dálku používán pro účely vymáhání práva necíleným způsobem, bez jakékoli souvislosti s určitým trestným činem, trestním řízením, skutečnou a aktuální nebo skutečnou a předvídatelnou hrozbou trestného činu nebo pátráním po konkrétní pohřešované osobě. Zajistí se, aby donucovací orgány nemohly výlučně na základě výstupu těchto systémů pro následnou biometrickou identifikaci na dálku přijmout žádné rozhodnutí, které má pro danou osobu nepříznivé právní účinky.
Käesolev lõige ei piira määruse (EL) 2016/679 artikli 9 ja direktiivi (EL) 2016/680 artikli 10 kohaldamist biomeetriliste andmete töötlemisel.
Tímto odstavcem není dotčen článek 9 nařízení (EU) 2016/679 a článek 10 směrnice (EU) 2016/680, pokud jde o zpracování biometrických údajů.
Olenemata eesmärgist või juurutajast, dokumenteeritakse selliste suure riskiga tehisintellektisüsteemide iga kasutamine asjaomases politseitoimikus ning tehakse taotluse korral kättesaadavaks asjaomasele turujärelevalveasutusele ja riiklikule andmekaitseasutusele, välistades õiguskaitsega seotud tundlike operatiivandmete avalikustamise. Käesolev lõik ei piira direktiiviga (EL) 2016/680 järelevalveasutustele antud volitusi.
Bez ohledu na účel nebo zavádějící subjekt je každé použití těchto vysoce rizikových systémů AI zdokumentováno v příslušném policejním spisu a na požádání zpřístupněno příslušnému orgánu dozoru nad trhem a vnitrostátnímu orgánu pro ochranu osobních údajů, s výjimkou uvedení citlivých operativních údajů týkajících se vymáhání práva. Tímto pododstavcem nejsou dotčeny pravomoci, které směrnice (EU) 2016/680 svěřuje dozorovým orgánům.
Juurutajad esitavad asjaomastele turujärelevalve- ja riiklikele andmekaitseasutustele aastaaruanded tagantjärele toimuva biomeetrilise tuvastamise süsteemide kasutamise kohta, välistades õiguskaitsega seotud tundlike operatiivandmete avalikustamise. Aruanded võib koondada nii, et need hõlmaksid rohkem kui ühte kasutamist.
Zavádějící subjekty předkládají příslušným orgánům dozoru nad trhem a vnitrostátním orgánům pro ochranu osobních údajů výroční zprávy, v níž je uvedeno, jak systémy pro následnou biometrickou identifikaci na dálku používají, s výjimkou uvedení citlivých operativních údajů týkajících se vymáhání práva. Zprávy je možné vypracovat souhrnně tak, aby se vztahovali k více než jednomu zavedení systému.
Liikmesriigid võivad kooskõlas liidu õigusega kehtestada tagantjärele toimuva biomeetrilise kaugtuvastamise süsteemide kasutamise kohta piiravamaid õigusakte.
Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést přísnější právní předpisy týkající se používání systémů pro následnou biometrickou identifikaci na dálku.
11. Ilma et see mõjutaks käesoleva määruse artikli 50 kohaldamist, teavitavad selliste III lisas osutatud suure riskiga tehisintellektisüsteemide juurutajad, mis teevad füüsiliste isikutega seotud otsuseid või aitavad neid otsuseid teha, füüsilisi isikuid sellest, et nende suhtes kasutakse suure riskiga tehisintellektisüsteemi. Õiguskaitse eesmärgil kasutatavate suure riskiga tehisintellektisüsteemide suhtes kohaldatakse direktiivi (EL) 2016/680 artiklit 13.
11. Aniž je dotčen článek 50 tohoto nařízení, subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III, které přijímají rozhodnutí nebo pomáhají při přijímání rozhodnutí týkajících se fyzických osob, tyto fyzické osoby informují, že jsou použití vysoce rizikového systému AI vystaveny. Na vysoce rizikové systémy AI používané pro účely vymáhání práva se použije článek 13 směrnice (EU) 2016/680.
12. Juurutajad teevad asjakohaste pädevate asutustega koostööd kõigis toimingutes, mida kõnealused asutused võtavad ette seoses suure riskiga tehisintellektisüsteemiga käesoleva määruse rakendamiseks.
12. Zavádějící subjekty spolupracují s příslušnými orgány na veškerých opatřeních, která tyto orgány v souvislosti s vysoce rizikovým systémem AI přijmou za účelem provádění tohoto nařízení.
Teada antud asutusi puudutavad nõuded
Požadavky na oznámené subjekty
1. Teada antud asutus asutatakse liikmesriigi õiguse alusel ning ta on juriidiline isik.
1. Oznámený subjekt musí být zřízen podle vnitrostátního práva členského státu a mít právní subjektivitu.
2. Teada antud asutused täidavad organisatsioonilisi, kvaliteedijuhtimise, ressursside ja protsessidega seotud nõudeid, mis on vajalikud nende ülesannete täitmiseks, ning vastavaid küberturvalisuse nõudeid.
2. Oznámené subjekty splňují organizační požadavky a požadavky na řízení kvality, zdroje a postupy, které jsou k plnění uvedených úkolů nezbytné, stejně jako odpovídající požadavky na kybernetickou bezpečnost.
3. Teada antud asutuste organisatsiooniline struktuur, vastutusalade jaotus, aruandlusahelad ja tegevus peavad tagama usalduse teada antud asutuste tegevuse ja nende teostatud vastavushindamistoimingute tulemuste suhtes.
3. Organizační struktura, rozdělení odpovědností, způsob podávání zpráv a fungování oznámených subjektů musí být takové, aby byla zajištěna důvěra v provádění a výsledky činností posuzování shody, které oznámené subjekty provádějí.
4. Teada antud asutused peavad olema sõltumatud suure riskiga tehisintellektisüsteemi pakkujast, mille vastavushindamisega nad tegelevad. Samuti peavad teada antud asutused olema sõltumatud mis tahes muust operaatorist, kellel on majanduslik huvi hinnatava suure riskiga tehisintellektisüsteemi vastu, ja kõigist pakkuja konkurentidest. See ei välista vastavushindamisasutuse tegevuseks vajalike hinnatud suure riskiga tehisintellektisüsteemide kasutamist ega selliste suure riskiga tehisintellektisüsteemide kasutamist isiklikel eesmärkidel.
4. Oznámené subjekty jsou nezávislé na poskytovateli vysoce rizikového systému AI, u něhož provádějí činnosti posuzování shody. Oznámené subjekty jsou rovněž nezávislé na jakémkoliv jiném provozovateli, který má na posuzovaných vysoce rizikových systémech AI zájem, i na jakýchkoliv konkurentech poskytovatele. To nevylučuje používání posuzovaných vysoce rizikových systémů AI, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových vysoce rizikových systémů AI pro osobní účely.
5. Vastavushindamisasutus, selle juhtkond ega selle vastavushindamisülesannete täitmise eest vastutavad töötajad ei tohi olla otseselt seotud suure riskiga tehisintellektisüsteemide projekteerimise, arendamise, turustamise või kasutamisega ega esindada ühtegi isikut, kes nimetatud tegevustega tegeleb. Nad ei tohi osaleda üheski tegevuses, mis võib olla vastuolus nende otsuste sõltumatuse ja vastavushindamistoimingute usaldusväärsusega, mille teostamiseks on neist teada antud. See kehtib eelkõige nõustamisteenuste puhul.
5. Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, vývoji, uvádění na trh nebo používání vysoce rizikových systémů AI ani nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.
6. Teada antud asutuste töö korraldatakse ja neid juhitakse nii, et tagada nende tegevuse sõltumatus, objektiivsus ja erapooletus. Teada antud asutused dokumenteerivad ja rakendavad struktuuri ja menetlused, millega tagatakse erapooletus ning mille abil edendatakse ja kohaldatakse erapooletuse põhimõtteid kogu nende organisatsiooni, töötajate ja hindamistoimingute osas.
6. Oznámené subjekty jsou organizovány a provozovány tak, aby byla zaručena nezávislost, objektivita a nestrannost jejich činností. Oznámené subjekty zdokumentují a zavedou strukturu a postupy pro zajištění nestrannosti a pro prosazování a uplatňování zásad nestrannosti v rámci celé své organizace, všech činností posuzování a u všech pracovníků.
7. Teada antud asutustel peavad olema dokumenteeritud menetlused, millega tagatakse, et nende töötajad, komiteed, tütarettevõtjad, alltöövõtjad ja kõik nendega seotud asutused või väliste asutuste töötajad austavad kooskõlas artikliga 78 vastavushindamistoimingute teostamise käigus saadud teabe konfidentsiaalsust, välja arvatud juhul, kui avalikustamine on seadusega nõutud. Teada antud asutuste töötajad on kohustatud kaitsma ametisaladusena teavet, mille nad on saanud käesoleva määruse alusel oma ülesandeid täites, välja arvatud suhetes selle liikmesriigi teavitavate asutustega, kus teada antud asutus tegutseb.
7. Oznámené subjekty mají zavedeny zdokumentované postupy zajišťující, aby jejich pracovníci, výbory, pobočky, subdodavatelé a jakýkoliv přidružený subjekt nebo pracovníci externích subjektů zachovávali v souladu s článkem 78 důvěrnost informací získaných při provádění činností posuzování shody, s výjimkou případů, kdy je zveřejnění těchto informací vyžadováno dle práva. Zaměstnanci oznámených subjektů jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, nikoli však ve vztahu k oznamujícím orgánům členského státu, v němž vykonávají svou činnost.
8. Teada antud asutustel peavad olema menetlused selliste toimingute teostamiseks, milles võetakse asjakohaselt arvesse pakkuja suurust, tegutsemisvaldkonda, tema struktuuri ning asjaomase tehisintellektisüsteemi keerukuse astet.
8. Oznámené subjekty mají zavedeny postupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost poskytovatele, odvětví, v němž působí, jejich strukturu a míru složitosti dotčeného systému AI.
9. Teada antud asutused peavad võtma endale asjakohase vastutuskindlustuse seoses oma vastavushindamistoimingutega, välja arvatud juhul, kui vastutust kannab liikmesriik, milles nad on asutatud, vastavalt selle liikmesriigi õigusele, või kui see liikmesriik vastutab ise otseselt vastavushindamise eest.
9. Oznámené subjekty uzavřou vhodné pojištění odpovědnosti za škodu s ohledem na své činnosti v oblasti posuzování shody, pokud tuto odpovědnost nepřevzal členský stát, v němž jsou usazeny, v souladu s vnitrostátním právem nebo pokud není tento členský stát za posuzování shody sám přímo odpovědný.
10. Teada antud asutused peavad olema võimelised täitma kõiki oma käesoleva määruse kohaseid ülesandeid suurima erialase usaldusväärsuse ja nõutava erialase pädevusega nii siis, kui neid ülesandeid täidavad teada antud asutused ise, kui ka siis, kui seda tehakse nende nimel ja nende vastutusel.
10. Oznámené subjekty jsou schopny provádět všechny své úkoly podle tohoto nařízení, na nejvyšší úrovni profesní důvěryhodnosti a náležité způsobilosti v této konkrétní oblasti bez ohledu na to, zda jsou uvedené úkoly prováděny samotnými oznámenými subjekty, nebo jejich jménem a na jejich odpovědnost.
11. Teada antud asutustel peab olema piisav sisepädevus, et tulemuslikult hinnata väliste isikute poolt nende nimel täidetud ülesandeid. Teada antud asutusele peab olema alaliselt kättesaadav piisavalt haldus-, tehnilisi, õigus- ja teadustöötajaid, kellel on kogemused ja teadmised asjaomaste tehisintellektisüsteemide liikide, andmete ja andmetöötlusega ning seoses 2. jaos sätestatud nõuetega.
11. Oznámené subjekty mají dostatečnou interní způsobilost, aby byly schopny účinně hodnotit úkoly, které jejich jménem provádějí externí strany. Oznámený subjekt má neustále k dispozici dostatek administrativních, technických, právních a vědeckých pracovníků se zkušenostmi a znalostmi ohledně příslušných typů systémů AI, dat a datových výpočtů, jakož i požadavků uvedených v oddíle 2.
12. Teada antud asutused osalevad artiklis 38 osutatud koordineerimistegevuses. Samuti osalevad nad otseselt või esindajate kaudu Euroopa standardiorganisatsioonides või tagavad, et nad on asjakohastest standarditest teadlikud ja nende viimase arenguga kursis.
12. Oznámené subjekty se podílejí na koordinačních činnostech uvedených v článku 38. Rovněž se přímo účastní činnosti evropských normalizačních organizací nebo jsou v nich zastoupeny, případně zajistí, aby měly povědomí a aktuální informace o příslušných normách.
1. Kui pakkuja on rakendanud artiklis 40 osutatud harmoneeritud standardeid, või kui see on kohaldatav, artiklis 41 osutatud ühtset kirjeldust, et tõendada III lisa punktis 1 loetletud suure riskiga tehisintellektisüsteemide vastavust 2. jaos sätestatud nõuetele, järgib pakkuja üht järgmistest vastavushindamismenetlustest, mis põhineb:
1. V případě vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodě 1 přílohy III, u nichž poskytovatel při prokazování souladu vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 použil harmonizované normy uvedené v článku 40 nebo v relevantních případech společné specifikace uvedené v článku 41, si poskytovatel zvolí jeden z následujících postupů posuzování shody na základě:
a)
VI lisas osutatud sisekontrollil või
a)
interní kontroly uvedené v příloze VI nebo
b)
VII lisas osutatud kvaliteedijuhtimissüsteemi hindamisel ja tehnilise dokumentatsiooni hindamisel ning milles osaleb teada antud asutus.
b)
posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace za účasti oznámeného subjektu podle přílohy VII.
Tõendades suure riskiga tehisintellektisüsteemi vastavust 2. jaos sätestatud nõuetele, järgib pakkuja VII lisas sätestatud vastavushindamist järgmistel juhtudel:
Při prokazování souladu vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 se poskytovatel řídí postupem posuzování shody stanoveným v příloze VII, pokud:
a)
artiklis 40 osutatud harmoneeritud standardeid ei ole olemas ja artiklis 41 osutatud ühtsed kirjeldused ei ole kättesaadavad;
a)
neexistují harmonizované normy uvedené v článku 40 a nejsou k dispozici společné specifikace uvedené v článku 41;
b)
pakkuja ei ole harmoneeritud standardit kohaldanud või on seda kohaldanud ainult osaliselt;
b)
poskytovatel nepoužil harmonizovanou normu nebo použil jen její část;
c)
punktis a osutatud ühtsed kirjeldused on olemas, kuid pakkuja ei ole neid kohaldanud;
c)
společné specifikace uvedené v písmenu a) existují, ale poskytovatel je nepoužil;
d)
punktis a osutatud harmoneeritud standardid või mõni neist on avaldatud piiranguga ja üksnes standardi selles osas, mida piirang puudutab.
d)
jedna nebo více harmonizovaných norem uvedených v písmenu a) byla zveřejněna s omezením a pouze pro tu část normy, která byla omezena.
VII lisas osutatud vastavushindamise jaoks võib pakkuja valida mis tahes teada antud asutuse. Kui aga suure riskiga tehisintellektisüsteemi kavatsevad kasutusele võtta õiguskaitse-, rände- või varjupaigaasutused või liidu institutsioonid, organid või asutused, tegutseb teada antud asutusena artikli 74 lõikes 8 või kohaldataval juhul lõikes 9 osutatud turujärelevalveasutus.
Pro účely postupu posuzování shody uvedeného v příloze VII si poskytovatel může zvolit kterýkoli z oznámených subjektů. Je-li však vysoce rizikový systém AI určen k uvedení do provozu donucovacími, imigračními nebo azylovými orgány nebo orgány, institucemi a jinými subjekty EU, jedná jako oznámený subjekt orgán dozoru nad trhem uvedený v čl. 74 odst. 8, případně 9.
2. III lisa punktides 2–8 osutatud suure riskiga tehisintellektisüsteemide puhul järgivad pakkujad VI lisas osutatud sisekontrollil põhinevat vastavushindamist, mille korral ei ole teada antud asutuse osalemist ette nähtud.
2. U vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 2 až 8 přílohy III uplatňují poskytovatelé postup posuzování shody založený na interní kontrole uvedené v příloze VI, který nestanoví zapojení oznámeného subjektu.
3. I lisa A jaos loetletud liidu ühtlustamisõigusaktidega hõlmatud suure riskiga tehisintellektisüsteemide puhul, järgib pakkuja nende õigusaktide kohaselt nõutavat asjaomast vastavushindamismenetlust. Selliste suure riskiga tehisintellektisüsteemide suhtes kohaldatakse käesoleva peatüki 2. jaos sätestatud nõudeid ning need nõuded on vastavushindamise osa. Kohaldatakse ka VII lisa punkte 4.3, 4.4, 4.5 ja punkti 4.6 viiendat lõiku.
3. U vysoce rizikových systémů AI, na které se vztahují právní předpisy Unie v oblasti harmonizace uvedené v oddíle A přílohy I, uplatňuje poskytovatel příslušné postupy posouzení shody, které stanoví uvedené právní akty. Na tyto vysoce rizikové systémy AI se vztahují požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly, které jsou součástí uvedeného posouzení. Použijí se rovněž body 4.3, 4.4, 4.5 a pátý odstavec bodu 4.6 přílohy VII.
Teada antud asutustel, kellest on teavitatud nende õigusaktide alusel, on selliseks hindamiseks õigus kontrollida, kas suure riskiga tehisintellektisüsteemid vastavad 2. jaos sätestatud nõuetele, tingimusel et nende teada antud asutuste vastavust artikli 31 lõigetes 4, 10 ja 11 sätestatud nõuetele on hinnatud nende õigusaktide kohase teavitamismenetluse raames.
Pro účely tohoto posouzení jsou oznámené subjekty, které byly oznámeny podle těchto právních aktů, oprávněny kontrolovat shodu vysoce rizikových systémů AI s požadavky stanovenými v oddíle 2, pokud byl posouzen soulad těchto oznámených subjektů s požadavky stanovenými v čl. 31 odst. 4, 5, 10 a 11 v rámci postupu pro oznamování podle těchto právních aktů.
Kui I lisa A jaos loetletud õigusaktid võimaldavad toote valmistajal loobuda kolmanda isiku tehtavast vastavushindamisest, tingimusel et see valmistaja on rakendanud kõiki harmoneeritud standardeid, mis hõlmavad kõiki olulisi nõudeid, võib see valmistaja nimetatud võimalust kasutada ainult siis, kui ta rakendab ka harmoneeritud standardeid, või kui see on kohaldatav, artiklis 41 osutatud ühtseid kirjeldusi, mis hõlmavad kõiki käesoleva peatüki 2. osas sätestatud nõudeid.
Pokud právní akt uvedený v oddíle A přílohy I umožňuje výrobci produktu neúčastnit se posuzování shody třetí stranou za předpokladu, že tento výrobce uplatnil všechny harmonizované normy pokrývající všechny příslušné požadavky, může tento výrobce tuto možnost využít pouze v případě, že uplatnil rovněž harmonizované normy nebo v relevantních případech společné specifikace uvedené v článku 41, které pokrývají všechny požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly.
4. Suure riskiga tehisintellektisüsteemidele, mis on juba läbinud vastavushindamise, tuleb teha uus vastavushindamine alati, kui süsteeme oluliselt muudetakse, olenemata sellest, kas muudetud süsteemi kavatsetakse edasi turustada või jätkab selle kasutamist praegune juurutaja.
4. U vysoce rizikových systémů AI, u kterých již byl postup posuzování shody proveden, musí být proveden nový postup posuzování shody v případě podstatné změny, bez ohledu na to, zda má být změněný systém dále distribuován, nebo zda jej i nadále používá jeho současný zavádějící subjekt.
Kui tegemist on suure riskiga tehisintellektisüsteemiga, mis õpib edasi ka pärast turule laskmist või kasutusele võtmist, ei käsitata oluliste muudatustena suure riskiga tehisintellektisüsteemi ja selle toimimise muudatusi, mille pakkuja on eelnevalt esialgse vastavushindamise ajal määratlenud ja mis on osa IV lisa punkti 2 alapunktis f osutatud tehnilises dokumentatsioonis sisalduvast teabest;
U vysoce rizikových systémů AI, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále učí, nepředstavují změny takového vysoce rizikového systému AI a jeho výkonnosti podstatnou změnu, pokud byly poskytovatelem před stanoveny v okamžiku počátečního posouzení shody a jsou součástí informací obsažených v technické dokumentaci uvedené v bodě 2 písm. f) přílohy IV.
5. Komisjonil on õigus võtta kooskõlas artikliga 97 vastu delegeeritud õigusaktid, et muuta VI ja VII lisa ajakohastades neid tehnika arengut silmas pidades.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 s cílem změnit přílohy VI a VII jejich aktualizací s ohledem na technický pokrok.
6. Komisjonil on õigus võtta kooskõlas artikliga 97 vastu delegeeritud õigusaktid käesoleva artikli lõigete 1 ja 2 muutmiseks, et kohaldada III lisa punktides 2–8 osutatud suure riskiga tehisintellektisüsteemide suhtes VII lisas osutatud vastavushindamist või selle osi. Komisjon arvestab selliseid delegeeritud õigusakte vastu võttes seda, kui mõjus on VI lisas osutatud sisekontrollil põhinev vastavushindamine, et hoida ära või minimeerida tervist, ohutust ja põhiõiguste kaitset ähvardavaid riske, mida sellised süsteemid põhjustavad, ning piisava suutlikkuse ja ressursside kättesaadavust teada antud asutustes.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97, kterými se mění odstavce 1 a 2 tohoto článku, s cílem podrobit vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 2 až 8 přílohy III postupu posuzování shody uvedenému v příloze VII nebo jejích částech. Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci s přihlédnutím k účinnosti postupu posuzování shody založeného na interní kontrole podle přílohy VI v oblasti prevence nebo minimalizace rizik pro zdraví, bezpečnost a ochranu základních práv, která tyto systémy představují, jakož i k dostupnosti přiměřených kapacit a zdrojů mezi oznámenými subjekty.
Teatavate tehisintellektisüsteemide pakkujate ja juurutajate läbipaistvuskohustused
Povinnosti poskytovatelů zavádějící subjektů určitých systémů AI, pokud jde o transparentnost
1. Pakkujad tagavad, et füüsiliste isikutega vahetult suhtlema mõeldud tehisintellektisüsteeme projekteeritakse ja arendatakse selliselt, et asjaomastele füüsilistele isikutele antakse teada, et nad suhtlevad tehisintellektisüsteemiga, välja arvatud juhul, kui see on piisavalt informeeritud, tähelepaneliku ja aruka füüsilise isiku jaoks ilmne, võttes arvesse asjaolusid ja kasutamise konteksti. See kohustus ei kehti tehisintellektisüsteemide suhtes, mida on seadusega lubatud kasutada kuritegude avastamiseks, tõkestamiseks ja uurimiseks või nende eest vastutusele võtmiseks, tingimusel et kolmandate isikute õiguste ja vabaduste kaitseks kohaldatakse asjakohaseid kaitsemeetmeid, välja arvatud juhul, kui sellised süsteemid on üldsusele kättesaadavad, et kuritegudest teatada.
1. Poskytovatelé zajistí, aby systémy AI určené k přímé interakci s fyzickými osobami byly navrhovány a vyvíjeny tak, že dotčené fyzické osoby budou vyrozuměny o tom, že komunikují se systémem AI, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití. S výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran se tato povinnost nevztahuje na systémy AI, které jsou ze zákona oprávněny odhalovat trestné činy, předcházet jim, vyšetřovat je nebo stíhat, s výjimkou případů, kdy jsou tyto systémy k dispozici veřejnosti za účelem hlášení trestných činů.
2. Tehisintellektisüsteemide, sealhulgas üldotstarbeliste tehisintellektisüsteemide pakkujad, kes loovad sünteetilist audio-, pildi-, video- või tekstisisu, tagavad, et tehisintellektisüsteemi väljundid on märgitud masinloetavas vormingus ja tuvastatavad kui kunstlikult loodud või manipuleeritud. Pakkujad tagavad, et nende tehnilised lahendused on tõhusad, koostalitlusvõimelised, töökindlad ja usaldusväärsed, niivõrd kui see on tehniliselt teostatav, võttes arvesse eri liiki sisu eripära ja piiranguid, rakendamise kulusid ja tehnika üldtunnustatud taset, mis võib olla kajastatud asjakohastes tehnilistes standardites. Seda kohustust ei kohaldata, kui tehisintellektisüsteemid täidavad standardse redigeerimise abifunktsiooni või ei muuda oluliselt juurutaja esitatud sisendandmeid või nende semantikat või kui see on seadusega lubatud kuritegude avastamiseks, tõkestamiseks, uurimiseks või nende eest vastutusele võtmiseks.
2. Poskytovatelé systémů AI, včetně obecných systémů AI, vytvářejících syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah, zajistí, aby výstupy systému AI byly označeny ve strojově čitelném formátu a zjistitelné jako uměle vytvořené nebo manipulované. Poskytovatelé zajistí, aby jejich technická řešení byla účinná, interoperabilní, robustní a spolehlivá, pokud je to technicky proveditelné, s přihlédnutím ke zvláštnostem a omezením různých druhů obsahu, nákladům na provádění a obecně uznávanému nejmodernějšímu stavu technologií, tak jak mohou být zachyceny v příslušných technických normách. Tato povinnost se neuplatní v rozsahu, v jakém systémy AI plní asistenční funkci pro standardní editaci nebo podstatně nemění vstupní údaje poskytnuté zavádějícím subjektem nebo jejich sémantiku, nebo pokud je to zákonem povoleno k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů.
3. Emotsioonituvastussüsteemi või biomeetrilise liigitamise süsteemi juurutajad annavad süsteemi tööst teada füüsilistele isikutele, kes selle süsteemiga kokku puutuvad, ning töötlevad vajaduse korral isikuandmeid kooskõlas määrustega (EL) 2016/679 ja (EL) 2018/1725 ning direktiiviga (EL) 2016/680. Seda kohustust ei kohaldata biomeetriliseks liigitamiseks ja emotsioonide tuvastamiseks kasutatavate tehisintellektisüsteemide suhtes, mida on seadusega lubatud kasutada kuritegude avastamiseks, tõkestamiseks või uurimiseks, tingimusel et kolmandate isikute õiguste ja vabaduste kaitseks kohaldatakse asjakohaseid kaitsemeetmeid ja kooskõlas liidu õigusega.
3. Subjekty zavádějící systém rozpoznávání emocí nebo systém biometrické kategorizace informují o provozu systému fyzické osoby, které jsou mu vystaveny, a zpracovávají osobní údaje podle potřeby v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnicí (EU) 2016/680. Tato povinnost se nevztahuje na systémy AI používané pro biometrickou kategorizaci a rozpoznávání emocí, kterým zákon umožňuje odhalovat trestné činy, předcházet jim nebo je vyšetřovat, s výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran a v souladu s právem Unie.
4. Sellise tehisintellektisüsteemi juurutajad, mis loob või manipuleerib pildi-, audio- või videosisu, mis kujutab endast süvavõltsingut, avalikustavad, et sisu on kunstlikult loodud või manipuleeritud. Seda kohustust ei kohaldata, kui kasutamine on seadusega lubatud kuritegude avastamiseks, tõkestamiseks, uurimiseks või nende eest vastutusele võtmiseks. Kui sisu moodustab osa ilmselgelt kunstilisest, loomingulisest, satiirilisest, väljamõeldud või samalaadsest teosest või programmist, piirduvad käesolevas lõikes sätestatud läbipaistvuskohustused sellise loodud või manipuleeritud sisu olemasolu avalikustamisega asjakohasel viisil, mis ei takista teose kuvamist või kasutamist.
4. Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří obrazový, zvukový nebo video obsah představující tzv. „deep fake“ nebo s ním manipuluje, musí zveřejnit, že obsah byl uměle vytvořen nebo s ním bylo manipulováno. Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy je použití povoleno zákonem k odhalování trestných činů, předcházení jim, jejich vyšetřování nebo jejich stíhání. Pokud je obsah součástí zjevně uměleckého, tvůrčího, satirického, fiktivního či obdobného díla nebo programu, povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v tomto odstavci jsou omezeny na zveřejnění existence takového vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu vhodným způsobem, který nebrání zobrazení nebo užívání díla.
Sellise tehisintellektisüsteemi juurutajad, mis loob või manipuleerib teksti, mis avaldatakse eesmärgiga teavitada üldsust avalikku huvi pakkuvatest küsimustest, avalikustavad, et tekst on kunstlikult loodud või manipuleeritud. Seda kohustust ei kohaldata, kui kasutamine on seadusega lubatud kuritegude avastamiseks, tõkestamiseks, uurimiseks või nende eest vastutusele võtmiseks või kui tehisintellekti loodud sisu on läbinud inimkontrolli või toimetuskontrolli ning kui sisu avaldamise eest kannab toimetuslikku vastutust füüsiline või juriidiline isik.
Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří text, jenž je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, nebo který s takovým textem manipuluje, uvedou, že text byl vytvořen uměle nebo s ním bylo manipulováno. Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy je použití povoleno zákonem k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů nebo kdy byl obsah vytvořený umělou inteligencí podroben procesu přezkumu člověkem nebo redakční kontroly a pokud za zveřejnění obsahu nese redakční odpovědnost fyzická nebo právnická osoba.
5. Lõigetes 1–4 osutatud teave esitatakse asjaomastele füüsilistele isikutele selgel ja eristataval viisil hiljemalt esimese suhtlemise või kokkupuute ajal. Teave peab vastama kohaldatavatele ligipääsetavusnõuetele.
5. Informace uvedené v odstavcích 1 až 4 se dotčeným fyzickým osobám poskytují jasným a rozlišitelným způsobem nejpozději v době první interakce nebo expozice. Informace musí být v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost.
6. Lõiked 1–4 ei mõjuta III peatükis sätestatud nõudeid ja kohustusi ega piira muude liidu või riigisiseses õiguses tehisintellektisüsteemide juurutajatele sätestatud läbipaistvuskohustuste kohaldamist.
6. Odstavci 1 až 4 nejsou dotčeny požadavky a povinnosti stanovené v kapitole III a nejsou jimi dotčeny další povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu pro subjekty zavádějící systémy AI.
7. Tehisintellektiamet julgustab ja hõlbustab tegevusjuhendite koostamist liidu tasandil, et lihtsustada kunstlikult loodud või manipuleeritud sisu avastamise ja märgistamisega seotud kohustuste tõhusat rakendamist. Komisjonil võib võtta vastu rakendusakte kõnealuste tegevusjuhendite heakskiitmiseks artikli 56 lõikes 6 sätestatud korras. Kui komisjon leiab, et juhend ei ole piisav, võib ta kooskõlas artikli 98 lõikes 2 sätestatud kontrollimenetlusega võtta vastu rakendusakti, milles määratakse kindlaks ühised õigusnormid kõnealuste kohustuste rakendamiseks.
7. Úřad pro AI podporuje a usnadňuje vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem usnadnit účinné provádění povinností týkajících se odhalování a označování uměle vytvořeného nebo manipulovaného obsahu. Komise může přijímat prováděcí akty za účelem schválení těchto kodexů správné praxe v souladu s postupem stanoveným v čl. 56 odst. 6. Pokud se Komise domnívá, že kodex není přiměřený, může přijmout prováděcí akt, kterým se stanoví společná pravidla pro plnění těchto povinností v souladu s přezkumným postupem stanoveným v čl. 98 odst. 2.
Tehisintellekti regulatiivliivakastid
Regulační sandboxy pro AI
1. Liikmesriigid tagavad, et nende pädevad asutused loovad riiklikul tasandil vähemalt ühe tehisintellekti regulatiivliivakasti, mis hakkab toimima hiljemalt 2. augustiks 2026. Nimetatud regulatiivliivakasti võib luua ka koos teise liikmesriigi pädevate asutustega. Komisjon võib pakkuda tehnilist tuge, nõu ja vahendeid tehisintellekti regulatiivliivakastide loomiseks ja käitamiseks.
1. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány zřídily alespoň jeden regulační sandbox pro AI na vnitrostátní úrovni, který bude funkční do 2. srpna 2026. Tento sandbox mohou rovněž zřídit společně s příslušnými orgány jiných členských států. Komise může pro účely zřízení a provozu regulačních sandboxů pro AI poskytovat technickou podporu, poradenství a nástroje.
Esimese lõigu kohast kohustust võib täita ka olemasolevas regulatiivliivakastis osalemisega, kui see osalemine tagab osalevatele liikmesriikidele samaväärse riikliku katvuse.
Povinnost podle prvního pododstavce může být rovněž splněna účastí ve stávajícím sandboxu, pokud tato účast poskytuje zúčastněným členským státům rovnocennou úroveň vnitrostátního pokrytí.
2. Samuti võib luua täiendavaid tehisintellekti regulatiivliivakaste piirkondlikul või kohalikul tasandil või ühiselt koos teiste liikmesriikidega.
2. Další regulační sandboxy pro AI mohou být rovněž zřízeny na regionální nebo místní úrovni nebo společně s příslušnými orgány jiných členských států.
3. Euroopa Andmekaitseinspektor võib samuti luua tehisintellekti regulatiivliivakasti liidu institutsioonidele, organitele ja asutustele ning täita riikide pädevate asutuste rolle ja ülesandeid kooskõlas käesoleva peatükiga.
3. Evropský inspektor ochrany údajů může rovněž zřídit regulační sandbox pro AI pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a může vykonávat úlohy a úkoly příslušných vnitrostátních orgánů v souladu s touto kapitolou.
4. Liikmesriigid tagavad, et lõigetes 1 ja 2 osutatud pädevad asutused eraldavad piisavalt vahendeid käesoleva artikli tõhusaks ja õigeaegseks täitmiseks. Kui see on asjakohane, teevad riikide pädevad asutused koostööd teiste asjaomaste asutustega ja võivad võimaldada muude tehisintellekti ökosüsteemis osalejate kaasamist. Käesolev artikkel ei mõjuta muid liidu või riigisisese õiguse alusel loodud regulatiivliivakaste. Liikmesriigid tagavad asjakohasel tasemel koostöö nende muude regulatiivliivakastide üle järelevalvet teostavate asutuste ja riigi pädevate asutuste vahel.
4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 přidělily dostatečné zdroje pro účinné a urychlené dosažení souladu s tímto článkem. Příslušné vnitrostátní orgány případně spolupracují s dalšími relevantními orgány a mohou umožnit zapojení dalších subjektů v rámci ekosystému AI. Tímto článkem nejsou dotčeny jiné regulační sandboxy zřízené podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Členské státy zajistí náležitou úroveň spolupráce mezi orgány vykonávajícími dohled nad těmito jinými sandboxy a příslušnými vnitrostátními orgány.
5. Lõike 1 kohaselt loodud tehisintellekti regulatiivliivakastid tagavad kontrollitud keskkonna, mis soodustab innovatsiooni ja hõlbustab tehisintellektisüsteemide arendamist, treenimist, testimist ja valideerimist piiratud aja jooksul enne nende turule laskmist või kasutusele võtmist spetsiaalse regulatiivliivakasti kava kohaselt, milles on kokku leppinud pakkujad või võimalikud pakkujad ja pädev asutus. Sellised liivakastid võivad hõlmata tegelikes tingimustes testimist, mille üle teostatakse järelevalvet selles liivakastis.
5. Regulační sandboxy pro AI zřízené podle odstavce 1 poskytují kontrolované prostředí, které podporuje inovace a usnadňuje vývoj, trénování, testování a validaci inovativních systémů AI po omezenou dobu před jejich uvedením na trh nebo do provozu podle konkrétního plánu testování v sandboxu, na kterém se dohodli poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé a příslušný orgán. Tyto sandboxy mohou zahrnovat testování v reálných podmínkách pod dohledem v nich..
6. Pädevad asutused pakuvad vajaduse korral tehisintellekti regulatiivliivakasti raames suuniseid, järelevalvet ja tuge, et teha kindlaks riskid, mis avalduvad eelkõige põhiõigustele, tervisele ja ohutusele, testimisele, leevendusmeetmetele ja nende tulemuslikkusele seoses käesoleva määruse kohustuste ja nõuetega ning vajaduse korral muu liivakastis jälgitava liidu ja liikmesriikide õigusega.
6. Příslušné orgány případně poskytnou v rámci regulačního sandboxu pro AI pokyny, dohled a podporu s cílem určit rizika, zejména pro základní práva, zdraví a bezpečnost, testování, zmírňující opatření a jejich účinnost ve vztahu k povinnostem a požadavkům, jež jsou vymezeny tímto nařízením a případně jiným unijním a vnitrostátním právem a nad nimiž je v rámci daného sandboxu vykonáván dohled.
7. Pädevad asutused annavad tehisintellekti regulatiivliivakastis osalevatele pakkujatele ja võimalikele pakkujatele suuniseid regulatiivsete ootuste ning käesolevas määruses sätestatud nõuete ja kohustuste täitmise kohta.
7. Příslušné orgány poskytnou poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům účastnícím se na regulačním sandboxu pro AI pokyny týkající se regulačních očekávání a toho, jak plnit požadavky a povinnosti stanovené v tomto nařízení.
Tehisintellektisüsteemi pakkuja või võimaliku pakkuja taotluse korral esitab pädev asutus kirjaliku tõendi regulatiivliivakastis edukalt läbi viidud tegevuste kohta. Riigi pädev asutus esitab ka väljumisaruande, milles kirjeldatakse üksikasjalikult regulatiivliivakastis toimunud tegevusi ning sellega seotud tulemusi ja õpitulemusi. Pakkujad võivad kasutada sellist dokumentatsiooni, et tõendada oma vastavust käesolevale määrusele vastavushindamisprotsessi või asjakohaste turujärelevalvetoimingute kaudu. Sellega seoses võtavad turujärelevalveasutused ja teada antud asutused positiivselt arvesse riigi pädeva asutuse esitatud väljumisaruandeid ja kirjalikke tõendeid, et vastavushindamismenetlusi mõistlikul määral kiirendada.
Na žádost poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele systému AI poskytne příslušný orgán písemný doklad o činnostech, které byly v rámci sandboxu úspěšně provedeny. Příslušný orgán rovněž předloží výstupní zprávu s podrobným popisem činností prováděných v rámci sandboxu, souvisejících výsledků a výsledků učení. Poskytovatelé mohou tuto dokumentaci použít k prokázání souladu s tímto nařízením v rámci postupu posuzování shody nebo příslušných činností dozoru nad trhem. V tomto ohledu orgány dozoru nad trhem a oznámené subjekty výstupní zprávy a písemný doklad poskytnutý příslušným vnitrostátním orgánem kladně zohlední, aby bylo možno postupy posuzování shody v přiměřeném rozsahu urychlit.
8. Vastavalt artikli 78 konfidentsiaalsussätetele ning pakkuja või võimaliku pakkuja nõusolekul on komisjonil ja nõukojal õigus saada juurdepääs väljumisaruannetele ning nad võtavad neid asjakohasel juhul arvesse oma käesolevast määrusest tulenevate ülesannete täitmisel. Kui nii pakkuja või võimalik pakkuja kui ka riigi pädev asutus on sellega sõnaselgelt nõus, võib väljumisaruande teha käesolevas artiklis osutatud ühtse teabeplatvormi kaudu üldsusele kättesaadavaks.
8. S výhradou ustanovení o důvěrnosti v článku 78 a se souhlasem poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele jsou Komise a rada oprávněny do výstupních zpráv nahlížet a podle potřeby je zohlední při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Pokud poskytovatel nebo potenciální poskytovatel a příslušný vnitrostátní orgán výslovně souhlasí, může být výstupní zpráva zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím jednotné informační platformy uvedené v tomto článku.
9. Tehisintellekti regulatiivliivakastide loomise eesmärk on aidata kaasa järgmiste eesmärkide saavutamisele:
9. Cílem vytvoření regulačních sandboxů pro AI je přispět k těmto cílům:
a)
õiguskindluse parandamine, et saavutada käesolevale määruse või vajaduse korral muu kohaldatava liidu ja riigisisese õiguse järgimine;
a)
větší právní jistota v zájmu dosažení souladu s tímto nařízením nebo relevantních případech s jiným platným unijním a vnitrostátním právem;
b)
parimate tavade jagamise toetamine tehisintellekti regulatiivliivakastis osalevate ametiasutustega tehtava koostöö kaudu;
b)
podpora sdílení osvědčených postupů prostřednictvím spolupráce s orgány zapojenými do regulačního sandboxu pro AI;
c)
innovatsiooni ja konkurentsivõime edendamine ning tehisintellekti ökosüsteemi arendamise hõlbustamine;
c)
podpora inovací a konkurenceschopnosti a usnadňování vývoje ekosystému AI;
d)
tõenduspõhisele regulatiivsele õppimisele kaasaaitamine;
d)
přispění k fakticky podloženému regulačnímu učení;
e)
tehisintellektisüsteemide liidu turule juurdepääsu hõlbustamine ja kiirendamine, eelkõige siis, kui neid pakuvad VKEd, sealhulgas idufirmad;
e)
snazší a rychlejší přístup systémů AI na trh Unie, zejména pokud jsou poskytovány malými a středními podniky, včetně podniků začínajících.
10. Riikide pädevad asutused tagavad, et niivõrd, kuivõrd innovatiivsed tehisintellektisüsteemid on seotud isikuandmete töötlemisega või kuuluvad muul moel muude selliste riiklike asutuste või pädevate asutuste järelevalve alla, kes pakuvad või toetavad juurdepääsu andmetele, on riiklikud andmekaitseasutused ja kõnealused muud riiklikud või pädevad asutused seotud tehisintellekti regulatiivliivakasti toimimisega ning osalevad oma asjakohaste ülesannete ja volituste ulatuses nende aspektide järelevalves.
10. Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby v rozsahu, v němž dané inovativní systémy AI zahrnují zpracování osobních údajů nebo jinak spadají do oblasti dohledu jiných vnitrostátních orgánů nebo příslušných orgánů poskytujících nebo podporujících přístup k údajům, byly vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů a tyto jiné vnitrostátní nebo příslušné orgány přidruženy k provozu daného regulačního sandboxu pro AI a aby byly zapojeny do dohledu nad těmito aspekty v rozsahu svých příslušných úkolů a pravomocí.
11. Tehisintellekti regulatiivliivakastid ei mõjuta regulatiivliivakastide järelevalvega tegelevate pädevate asutuste järelevalve- või parandusvolitusi, sealhulgas piirkondlikul ega kohalikul tasandil. Kui selliste tehisintellektisüsteemide arendamise ja testimise käigus tehakse kindlaks oluline risk tervisele, ohutusele ja põhiõigustele, tuleb selle põhjal võtta asjakohaseid leevendusmeetmeid. Riikide pädevatel asutustel on õigus testimisprotsess ajutiselt või alaliselt peatada või regulatiivliivakastis osalemine peatada, kui tõhus leevendamine ei ole võimalik, ning nad teavitavad sellisest otsusest tehisintellektiametit. Riikide pädevad asutused kasutavad oma järelevalvevolitusi asjakohase õigusega ettenähtud piirides, kasutades konkreetse tehisintellekti regulatiivliivakasti projekti suhtes õigusnormide rakendamisel oma kaalutlusõigust, et toetada tehisintellektialast innovatsiooni liidus.
11. Regulační sandboxy pro AI nemají vliv na pravomoci příslušných orgánů dohlížejících na sandboxy v oblasti dohledu a nápravy, a to ani na regionální či místní úrovni. Veškerá významná rizika pro zdraví, bezpečnost a základní práva zjištěná během vývoje a testování těchto systémů AI jsou následně přiměřeně zmírněna. Není-li účinné zmírnění možné, příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoc zkušební proces nebo účast v sandboxu dočasně či trvale pozastavit a o tomto rozhodnutí informují úřad pro AI. Příslušné vnitrostátní orgány plní své pravomoci dohledu v mezích příslušného práva, přičemž při uplatňování právních ustanovení ohledně konkrétního projektu regulačního sandboxu pro AI využijí své diskreční pravomoci s cílem podpořit v Unii inovace v oblasti AI.
12. Tehisintellekti regulatiivliivakastis osalevad pakkujad ja võimalikud pakkujad vastutavad kohaldatava liidu ja riigisisese vastutust käsitleva õiguse alusel igasuguse kahju eest, mida regulatiivliivakastis toimuvad eksperimendid võivad kolmandatele isikutele tekitada. Juhul kui võimalikud pakkujad järgivad konkreetset plaani ja osalemise tingimusi ning järgivad heauskselt riigi pädeva asutuse antud juhiseid, ei kohalda kõnealused asutused siiski käesoleva rikkumise korral haldustrahve. Juhul kui muud pädevad asutused, kes vastutavad muu liidu ja riigisisese õiguse eest, osalesid aktiivselt regulatiivliivakastis testitava tehisintellektisüsteemi järelevalves ja andsid suuniseid nõuete täitmiseks, ei määrata selle õigusega seoses haldustrahve.
12. Poskytovatelé a potenciální poskytovatelé účastnící se regulačního sandboxu pro AI nesou podle platného práva Unie a vnitrostátního práva v oblasti upravujícího odpovědnost i nadále odpovědnost za jakoukoli škodu způsobenou třetím stranám v důsledku experimentů, jež jsou v daném sandboxu prováděny. Nicméně v případě, že potenciální poskytovatelé dodržují konkrétní plán a podmínky účasti a řídí se v dobré víře pokyny vydanými příslušnými vnitrostátními orgány, orgány v případě porušení tohoto nařízení neuloží žádné správní pokuty. Pokud byly do dohledu nad systémem AI v sandboxu aktivně zapojeny další příslušné orgány, odpovědné za jiné unijní a vnitrostátní právo, a poskytly pro dodržování tohoto práva pokyny, neukládají se v souvislosti s předmětnými předpisy žádné správní pokuty.
13. Tehisintellekti regulatiivliivakastid projekteeritakse ja rakendatakse nii, et need hõlbustavad piiriülest koostööd riikide pädevate asutuste vahel, kui see on asjakohane.
13. Regulační sandboxy pro AI jsou navrženy a zavedeny tak, aby v relevantních případech usnadňovaly přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány.
14. Riikide pädevad asutused koordineerivad oma tegevust ja teevad koostööd nõukojas.
14. Příslušné vnitrostátní orgány koordinují své činnosti a spolupracují v rámci rady.
15. Riikide pädevad asutused teavitavad tehisintellektiametit ja nõukoda regulatiivliivakasti loomisest ning võivad paluda neilt tuge ja suuniseid. Tehisintellektiamet teeb kavandatavate ja olemasolevate regulatiivliivakastide loetelu üldsusele kättesaadavaks ning ajakohastab seda, et soodustada tehisintellekti regulatiivliivakastides tihedamat suhtlust ja piiriülest koostööd.
15. Příslušné vnitrostátní orgány informují úřad pro AI a radu o zřízení sandboxu a mohou je požádat o podporu a pokyny. Úřad pro AI zveřejní seznam stávajících i plánovaných sandboxů a aktualizuje jej s cílem podpořit v regulačních sandboxech pro AI větší interakci a podnítit přeshraniční spolupráci.
16. Riikide pädevad asutused esitavad tehisintellektiametile ja nõukojale aastaaruanded ühe aasta möödumisel tehisintellekti regulatiivliivakasti loomisest ja seejärel igal aastal kuni selle tegevuse lõpetamiseni, ja lõpparuande. Nimetatud aruannetes esitatakse teave nende regulatiivliivakastide rakendamise edusammude ja tulemuste kohta, sealhulgas heade tavade, intsidentide, saadud kogemuste ja soovituste kohta seoses nende ülesehituse ning asjakohasel juhul ka käesoleva määruse, sealhulgas selle delegeeritud õigusaktide ja rakendusaktide kohaldamise ja võimaliku muutmise kohta ning muu sellise liidu õiguse kohaldamise kohta, mille üle pädevad asutused teevad regulatiivliivakastis järelevalvet. Riikide pädevad asutused teevad need aastaaruanded või nende kokkuvõtted üldsusele internetis kättesaadavaks. Komisjon võtab vajaduse korral aastaaruandeid arvesse oma käesolevast määrusest tulenevate ülesannete täitmisel.
16. Příslušné vnitrostátní orgány předkládají úřadu pro AI a radě výroční zprávy, a to od jednoho roku po zřízení regulačního sandboxu pro AI a poté každý rok až do jeho ukončení, a závěrečnou zprávu. Tyto zprávy obsahují informace o pokroku při zavádění uvedených sandboxů a jejich výsledcích, včetně osvědčených postupů, incidentů, získaných zkušeností a doporučení ohledně jejich uspořádání a případně ohledně uplatňování a revize tohoto nařízení, včetně souvisejících aktů v přenesení pravomoci a prováděcích aktů, a ohledně uplatňování jiného práva Unie, nad nimiž příslušné orgány v rámci daného sandboxu provádí dohled. Příslušné vnitrostátní orgány tyto výroční zprávy nebo jejich shrnutí zpřístupní veřejnosti online. Komise tyto výroční zprávy v případě potřeby zohlední při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.
17. Komisjon töötab välja ühtse ja sihtotstarbelise liidese, mis sisaldab kogu asjakohast teavet tehisintellekti regulatiivliivakastide kohta, et võimaldada sidusrühmadel tehisintellekti regulatiivliivakastidega suhelda ja esitada pädevatele asutustele päringuid ning küsida mittesiduvaid suuniseid tehisintellektitehnoloogiaid sisaldavate uuenduslike toodete, teenuste ja ärimudelite nõuetele vastavuse kohta, kooskõlas artikli 62 lõik 1 punktiga c. Komisjon kooskõlastab proaktiivselt oma tegevust riikide pädevate asutustega, kui see on asjakohane.
17. Komise vytvoří jednotné a vyhrazené rozhraní obsahující veškeré relevantní informace týkající se regulačních sandboxů pro AI s cílem umožnit zúčastněným stranám interakci s regulačními sandboxy pro AI a pokládat příslušným orgánům dotazy a žádat o nezávazné pokyny týkající se souladu inovativních produktů, služeb a obchodních modelů zahrnujících technologie AI s tímto nařízením, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Komise svou činnost případně aktivně koordinuje s příslušnými vnitrostátními orgány.
Tõsistest intsidentidest teatamine
Oznamování závažných incidentů
1. Liidu turule lastud suure riskiga tehisintellektisüsteemide pakkujad teatavad igast tõsisest intsidendist nende liikmesriikide turujärelevalveasutustele, kus intsident aset leidis.
1. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh Unie oznamují jakýkoli závažný incident orgánům dozoru nad trhem v členských státech, v nichž k tomuto incidentu došlo
2. Lõikes 1 osutatud teatamine peab toimuma kohe pärast seda, kui pakkuja on teinud kindlaks, et tehisintellektisüsteemi ja tõsise intsidendi vahel on põhjuslik seos või et selline seos on põhjendatult tõenäoline, ning igal juhul hiljemalt 15 päeva pärast seda, kui pakkuja või kohaldataval juhul juurutaja saab tõsisest intsidendist teadlikuks.
2. Oznámení uvedené v odstavci 1 musí být učiněno neprodleně poté, co poskytovatel zjistí příčinnou souvislost mezi daným systémem AI a daným závažným incidentem nebo přiměřenou pravděpodobnost této souvislosti, v každém případě však nejpozději do patnácti dnů poté, co se poskytovatel případně zavádějící subjekt o daném závažném incidentu dozvěděl.
Esimeses lõigus osutatud teatamise tähtaja puhul võetakse arvesse tõsise intsidendi raskusastet.
Lhůta pro oznámení uvedená v prvním pododstavci zohlední závažnost závažného incidentu.
3. Olenemata käesoleva artikli lõikest 2 toimub ulatusliku rikkumise või artikli 3 punkti 49 alapunktis b määratletud tõsise intsidendi korral käesoleva artikli lõikes 1 osutatud teatamine viivitamata ja mitte hiljem kui kaks päeva pärast seda, kui pakkuja või kohaldataval juhul juurutaja saab tõsisest intsidendist teada.
3. Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se v případě rozsáhlého porušení práva nebo závažného incidentu ve smyslu čl. 3 bodu 49 písm. b) podává oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku okamžitě, nejpozději však do dvou dnů poté, co se poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt o tomto incidentu dozvěděl.
4. Olenemata lõikest 2 toimub inimese surma korral teatamine viivitamata pärast seda, kui pakkuja või juurutaja on teinud kindlaks suure riskiga tehisintellektisüsteemi ja tõsise intsidendi vahelise põhjusliku seose, või kohe, kui ta kahtlustab sellise seose olemasolu, kuid mitte hiljem kui kümme päeva pärast päeva, mil pakkuja või kohaldataval juhul juurutaja saab tõsisest intsidendist teada.
4. Bez ohledu na odstavec 2 se v případě úmrtí osoby podává oznámení ihned poté, co poskytovatel nebo zavádějící subjekt zjistí příčinnou souvislost mezi vysoce rizikovým systémem AI a závažným incidentem, nebo jakmile má podezření, že taková příčinná souvislost existuje, avšak nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt o závažném incidentu dozvěděl.
5. Kui see on vajalik õigeaegse teatamise tagamiseks, võib pakkuja või kohaldataval juhul juurutaja esitada esialgse mittetäieliku aruande, millele järgneb täielik aruanne.
5. Je-li to nezbytné k zajištění včasného ohlášení, může poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt podat neúplné počáteční oznámení, po němž následuje oznámení úplné.
6. Pärast lõike 1 kohast tõsisest intsidendist teatamist korraldab pakkuja viivitamata tõsise intsidendi ja asjaomase tehisintellektisüsteemi vajaliku uurimise. See hõlmab intsidendi riskihindamist ja parandusmeetmeid.
6. Po ohlášení závažného incidentu podle odstavce 1 provede poskytovatel v souvislosti se závažným incidentem a dotčeným systémem AI bezodkladně nezbytná šetření. Ta zahrnují posouzení rizika incidentu a nápravná opatření.
Pakkuja teeb esimeses lõigus osutatud uurimise käigus koostööd pädevate asutustega ja asjaomase teada antud asutusega, kui see on asjakohane, ning ei korralda ühtegi uurimist, mille käigus muudetakse asjaomast tehisintellektisüsteemi selliselt, et see võiks mõjutada intsidendi põhjuste järgnevat hindamist, enne kui ta on sellisest tegevusest teavitanud pädevat asutust.
Poskytovatel během šetření uvedených v prvním pododstavci spolupracuje s příslušnými orgány a případně s dotčeným oznámeným subjektem a neprovádí žádná šetření, při nichž je daný systém AI upravován způsobem, který může ovlivnit následné vyhodnocení příčin incidentu, dokud o takovém opatření neinformuje příslušné orgány.
7. Kui asjaomane turujärelevalveasutus saab teate artikli 3 punkti 49 alapunktis c osutatud tõsise intsidendi kohta, teatab ta sellest artikli 77 lõikes 1 osutatud riiklikele ametiasutustele või organitele. Komisjon koostab spetsiaalse juhendi, et hõlbustada käesoleva artikli lõikes 1 sätestatud kohustuste täitmist. Juhend antakse välja 2. augustiks 2025 ja seda hinnatakse korrapäraselt.
7. Po obdržení oznámení týkajícího se závažného incidentu uvedeného v čl. 3 bodu 49 písm. c) informuje příslušný orgán dozoru nad trhem vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1. Komise vypracuje zvláštní pokyny s cílem usnadnit plnění povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto pokyny se vydají do 2. srpna 2025 a jsou pravidelně vyhodnocovány.
8. Turujärelevalveasutus võtab määruse (EL) 2019/1020 artiklis 19 ette nähtud asjakohased meetmed seitsme päeva jooksul alates käesoleva artikli lõikes 1 osutatud teate saamise kuupäevast ning järgib kõnealuses määruses sätestatud teavitamiskorda.
8. Do sedmi dnů ode dne, kdy obdržel oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, přijme orgán dozoru nad trhem vhodná opatření stanovená v článku 19 nařízení (EU) 2019/1020 a řídí se oznamovacími postupy stanovenými v uvedeném nařízení.
9. III lisas osutatud suure riskiga tehisintellektisüsteemide puhul, mille lasevad turule või võtavad kasutusele pakkujad, kelle suhtes kohaldatakse liidu õigusakte, millega nähakse ette käesolevas määruses sätestatuga samaväärsed teatamiskohustused, piirdub tõsistest intsidentidest teatamine artikli 3 punkti 49 alapunktis c osutatud intsidentidega.
9. U vysoce rizikových systémů AI podle přílohy III, které jsou uvedeny na trh nebo do provozu poskytovateli, na něž se vztahují legislativní nástroje Unie, které stanovují oznamovací povinnosti rovnocenné povinnostem stanoveným v tomto nařízení, se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty uvedené v čl. 3 bod 49 písm. c).
10. Suure riskiga tehisintellektisüsteemide puhul, mis on selliste seadmete turvakomponendid või mis on ise sellised seadmed, mille suhtes kohaldatakse määrusi (EL) 2017/745 ja (EL) 2017/746, teavitatakse ainult käesoleva määruse artikli 3 punkti 49 alapunktis c osutatud tõsistest intsidentidest ning nendest teatatakse riigi pädevale asutusele, kelle liikmesriik, kus intsident aset leidis, on selleks otstarbeks valinud.
10. U vysoce rizikových systémů AI, které jsou bezpečnostními součástmi zařízení nebo jsou samy zařízeními, na něž se vztahují nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty, které jsou uvedeny v čl. 3 bodě 49 písm. c) tohoto nařízení, a provádí se u příslušného vnitrostátního orgánu zvoleného pro tento účel členskými státy, v nichž k danému incidentu došlo.
11. Riigi pädevad asutused teatavad tõsisest intsidendist viivitamata komisjonile vastavalt määruse (EL) 2019/1020 artiklile 20, sõltumata sellest, kas nad on intsidendi suhtes meetmeid võtnud või mitte.
11. Příslušné vnitrostátní orgány každý závažný incident neprodleně oznámí Komisi v souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2019/1020 bez ohledu na to, zda v souvislosti s ním přijaly opatření.
Tehisintellektisüsteemide turujärelevalve ja kontroll liidu turul
Dozor nad trhem a kontrola systémů AI na trhu Unie
1. Käesoleva määruse kohaldamisalasse kuuluvate tehisintellektisüsteemide suhtes kohaldatakse määrust (EL) 2019/1020. Käesoleva määruse tulemusliku täitmise tagamiseks:
1. Na systémy AI upravené tímto nařízením se vztahuje nařízení (EU) 2019/1020. Pro účely účinného prosazování tohoto nařízení však platí, že:
a)
käsitatakse kõiki määruse (EL) 2019/1020 kohaseid viiteid ettevõtjatele viidetena, mis hõlmavad kõiki käesoleva määruse artikli 2 lõikes 1 kindlaks määratud operaatoreid;
a)
jakýkoli odkaz na hospodářský subjekt podle nařízení (EU) 2019/1020 je třeba chápat tak, že zahrnuje všechny provozovatele uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení;
b)
käsitatakse kõiki määruse (EL) 2019/1020 kohaseid viiteid toodetele viidetena, mis hõlmavad kõiki käesoleva määruse kohaldamisalasse kuuluvaid tehisintellektisüsteeme.
b)
jakýkoli odkaz na výrobek podle nařízení (EU) 2019/1020 je třeba chápat tak, že zahrnuje všechny systémy AI spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.
2. Osana määruse (EL) 2019/1020 artikli 34 lõike 4 kohastest aruandluskohustustest esitavad turujärelevalveasutused komisjonile ja asjaomastele riiklikele konkurentsiasutustele igal aastal kogu turujärelevalvetoimingute käigus kindlaks tehtud teabe, mis võib pakkuda huvi liidu konkurentsiõiguse kohaldamise seisukohast. Samuti esitavad nad komisjonile igal aastal aruande kõnealusel aastal esinenud keelatud tavade kasutamise ja võetud meetmete kohta.
2. V rámci svých oznamovacích povinností podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1020 podávají orgány dozoru nad trhem každoročně Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž zprávu o veškerých informacích zjištěných v průběhu činností dozoru nad trhem, které mohou mít potenciální význam pro uplatňování práva Unie v oblasti pravidel hospodářské soutěže. Každoročně rovněž podávají Komisi zprávu o používání zakázaných postupů, k nimž došlo v daném roce, a o přijatých opatřeních.
3. Käesoleva määruse kohaldamisel on I lisa A jaos loetletud liidu ühtlustamisõigusaktidega hõlmatud toodetega seotud suure riskiga tehisintellektisüsteemide puhul turujärelevalveasutuseks nende õigusaktide alusel määratud ametiasutus, kes vastutab turujärelevalvetoimingute eest.
3. U vysoce rizikových systémů AI souvisejících s produkty, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, je orgánem dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení orgán odpovědný za činnosti v oblasti dozoru nad trhem určený podle uvedených právních aktů.
Erandina esimesest lõigust ja sobivate asjaolude korral võivad liikmesriigid määrata turujärelevalveülesandeid täitma mõne muu asutuse, tingimusel et nad tagavad koordineerimise asjaomaste valdkondlike turujärelevalveasutustega, kes vastutavad I lisas loetletud liidu ühtlustamisõigusaktide täitmise tagamise eest.
Odchylně od prvního pododstavce a za vhodných okolností mohou členské státy jako orgán dozoru nad trhem určit jiný příslušný orgán, pokud zajistí koordinaci s příslušnými odvětvovými orgány dozoru nad trhem odpovědnými za prosazování harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I.
4. Käesoleva määruse artiklites 79–83 osutatud menetlusi ei kohaldata selliste tehisintellektisüsteemide suhtes, mis on seotud I lisa A jaos loetletud liidu ühtlustamisõigusaktidega hõlmatud toodetega, kui selliste õigusaktidega on juba ette nähtud menetlused, mis tagavad samaväärse kaitsetaseme ja millel on sama eesmärk. Sellistel juhtudel kohaldatakse selle asemel asjakohaseid valdkondlikke menetlusi.
4. Postupy uvedené v článcích 79 až 83 tohoto nařízení se nepoužijí na systémy AI související s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, pokud jsou v těchto právních aktech již stanoveny postupy zajišťující rovnocennou úroveň ochrany a mající stejný cíl. V takových případech se namísto toho použijí odpovídající odvětvové postupy.
5. Ilma et see piiraks turujärelevalveasutuste määruse (EL) 2019/1020 artikli 14 kohaseid volitusi, võivad turujärelevalveasutused käesoleva määruse tõhusa täitmise tagamiseks kasutada kõnealuse määruse artikli 14 lõike 4 punktides d ja j osutatud volitusi vastavalt vajadusele kaugühenduse teel.
5. Aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dozoru nad trhem podle článku 14 nařízení (EU) 2019/1020, za účelem zajištění účinného prosazování tohoto nařízení mohou orgány dozoru nad trhem případně vykonávat pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 4 písm. d) a j) uvedeného nařízení na dálku.
6. Käesoleva määruse kohaldamisel on liidu finantsteenuste valdkonna õigusega reguleeritud finantsasutuste poolt turule lastud, kasutusele võetud või kasutatavate suure riskiga tehisintellektisüsteemide puhul turujärelevalveasutuseks riigi asjaomane ametiasutus, kes vastutab kõnealuste õigusaktide kohaselt nende asutuste finantsjärelevalve eest, niivõrd, kuivõrd tehisintellektisüsteemi turule laskmine, kasutusele võtmine või kasutamine on otseselt seotud kõnealuste finantsteenuste osutamisega.
6. U vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh, do provozu nebo využívaných finančními institucemi, na něž se vztahuje právo Unie v oblasti finančních služeb, je orgánem dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za finanční dohled nad těmito institucemi podle uvedených právních předpisů, pokud je uvedení na trh, do provozu nebo používání systému AI v přímé souvislosti s poskytováním těchto finančních služeb.
7. Erandina lõikest 6 võib liikmesriik sobivate asjaolude korral ja tingimusel, et tagatud on koordineerimine, määrata käesoleva määruse kohaldamisel turujärelevalveasutuseks mõne teise asjaomase asutuse.
7. Odchylně od odstavce 6 může členský stát za vhodných okolností a za předpokladu, že je zajištěna koordinace, určit jako orgán dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení jiný příslušný orgán.
Riiklikud turujärelevalveasutused, kes teostavad järelevalvet direktiivi 2013/36/EL kohaldamisalasse kuuluvate reguleeritud krediidiasutuste üle ja kes osalevad määrusega (EL) nr 1024/2013 loodud ühtses järelevalvemehhanismis, peaksid viivitamata esitama Euroopa Keskpangale turujärelevalvetoimingute käigus kindlaks tehtud teabe, mis võib pakkuda võimalikku huvi seoses kõnealuses määruses sätestatud Euroopa Keskpanga usaldatavusnõuete täitmise järelevalve ülesannetega.
Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi, na něž se vztahuje směrnice 2013/36/EU a které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením (EU) č. 1024/2013, by měly neprodleně oznámit Evropské centrální bance veškeré informace zjištěné v průběhu svých činností v oblasti dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu podle uvedeného nařízení.
8. Käesoleva määruse III lisa punktis 1 loetletud suure riskiga tehisintellektisüsteemide puhul, kui neid süsteeme kasutatakse õiguskaitse ja piirihalduse eesmärgil ning õigusemõistmiseks ja demokraatlikeks protsessideks, ning käesoleva määruse III lisa punktides 6, 7 ja 8 loetletud suure riskiga tehisintellektisüsteemide puhul, määravad liikmesriigid käesoleva määruse kohaldamisel turujärelevalveasutuseks kas määruse (EL) 2016/679 või direktiivi (EL) 2016/680 kohaselt pädeva andmekaitse järelevalveasutuse või mis tahes muu direktiivi (EL) 2016/680 artiklites 41–44 sätestatud samadel tingimustel määratud asutuse. Turujärelevalvetoimingud ei mõjuta mingil viisil õigusasutuste sõltumatust ega sekku muul viisil nende tegevusse, kui nad tegutsevad õigusemõistjana.
8. Pokud jde o vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodě 1 přílohy III tohoto nařízení, používají-li se tyto systémy pro účely vymáhání práva, pro účely správy hranic a v zájmu spravedlnosti a demokracie, a pokud jde pro vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 6, 7 a 8 přílohy III tohoto nařízení, určí členské státy jako orgány dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení buď příslušné dozorové orgány pro ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679 nebo směrnice (EU) 2016/680, nebo jiné orgány určené podle týchž podmínek stanovených v článcích 41 až 44 směrnice (EU) 2016/680. Činnosti v oblasti dozoru nad trhem nijak neovlivní nezávislost justičních orgánů ani jinak nezasahují do jejich činnosti při výkonu jejich soudní pravomoci.
9. Kui liidu institutsioonid, organid ja asutused kuuluvad käesoleva määruse kohaldamisalasse, tegutseb nende järelevalve teostamisel pädeva asutusena Euroopa Andmekaitseinspektor, välja arvatud Euroopa Liidu Kohtu puhul, kui kohus täidab õigusemõistmise funktsiooni.
9. Pokud do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, jedná jako jejich orgán dozoru nad trhem evropský inspektor ochrany údajů, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.
10. Liikmesriigid hõlbustavad koordineerimist käesoleva määruse alusel määratud turujärelevalveasutuste ja muude asjaomaste riiklike asutuste või organite vahel, kes teevad järelevalvet I lisas loetletud liidu ühtlustamisõigusaktide või muu III lisas osutatud liidu õiguse kohaldamise üle, mis võivad suure riskiga tehisintellektisüsteemide seisukohast olulised olla.
10. Členské státy usnadňují koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem určenými podle tohoto nařízení a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány nebo subjekty, které dohlížejí na uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I nebo jiného práva Unie, které by mohly být relevantní pro vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III.
11. Turujärelevalveasutused ja komisjon saavad teha ettepanekuid ühismeetmete, sealhulgas ühisuurimiste kohta, mida viivad läbi kas turujärelevalveasutused või turujärelevalveasutused koos komisjoniga ja mille eesmärk on edendada nõuetele vastavust, teha kindlaks mittevastavus, suurendada teadlikkust ja anda suuniseid käesoleva määruse kohta seoses selliste suure riskiga tehisintellektisüsteemide konkreetsete kategooriatega, mille puhul on leitud, et need kujutavad endast kooskõlas määruse (EL) 2019/1020 artikliga 9 tõsist riski kahes või enamas liikmesriigis. Tehisintellektiamet tagab ühisuurimiste koordineerimistoe.
11. Orgány dozoru nad trhem a Komise mohou navrhovat společné činnosti, včetně společných šetření, které provádějí orgány dozoru nad trhem nebo orgány dozoru nad trhem společně s Komisí a jejichž cílem je podporovat dodržování předpisů, zjišťovat nesoulad, zvyšovat povědomí nebo poskytovat pokyny v souvislosti s tímto nařízením, pokud jde o konkrétní kategorie vysoce rizikových systémů AI, u nichž se zjistí, že představují vážné riziko ve dvou nebo více členských státech v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2019/1020. Úřad pro AI poskytuje pro společná šetření koordinační podporu.
12. Ilma et see piiraks määrusega (EL) 2019/1020 antud volitusi ning kui see on asjakohane ja piirdub nende ülesannete täitmiseks vajalikuga, annavad pakkujad turujärelevalveasutustele täieliku juurdepääsu dokumentatsioonile ning suure riskiga tehisintellektisüsteemide arendamiseks kasutatavatele treenimis-, valideerimis- ja testimisandmestikele, sealhulgas, kui see on asjakohane ja kohaldades turvameetmeid, rakendusliideste (API) või muude sobivate kaugjuurdepääsu võimaldavate tehniliste vahendite ja tööriistade kaudu.
12. Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené nařízením (EU) 2019/1020, poskytovatelé orgánům dozoru nad trhem v relevantních případech a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů poskytnou plný přístup k dokumentaci, jakož i k souborům trénovacích, validačních a testovacích dat používaných pro vývoj vysoce rizikových systémů AI, v příslušných případech a s výhradou bezpečnostních záruk pak i prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo jiných vhodných technických prostředků a nástrojů umožňujících dálkový přístup.
13. Juurdepääs suure riskiga tehisintellektisüsteemi lähtekoodile antakse turujärelevalveasutustele põhjendatud taotluse alusel ja ainult juhul, kui on täidetud mõlemad järgmised tingimused:
13. Přístup ke zdrojovému kódu vysoce rizikového systému AI je orgánům dozoru nad trhem poskytnut na základě odůvodněné žádosti a pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:
a)
juurdepääs lähtekoodile on vajalik selleks, et hinnata suure riskiga tehisintellektisüsteemi vastavust III peatüki 2. jaos sätestatud nõuetele, ning
a)
přístup ke zdrojovému kódu je nezbytný k posouzení shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2 a
b)
pakkuja esitatud andmetel ja dokumentatsioonil põhinevad testimis- või auditeerimismenetlused ja kontrollid on ammendatud või osutunud ebapiisavaks.
b)
postupy testování či auditu a ověřování na základě dat a dokumentace poskytnutých poskytovatelem byly vyčerpány nebo se ukázaly jako nedostatečné.
14. Turujärelevalveasutuste poolt saadud teavet ja dokumentatsiooni käsitletakse kooskõlas artiklis 78 sätestatud konfidentsiaalsuskohustustega.
14. S veškerými informacemi nebo dokumentací získanými orgány dozoru nad trhem podle tohoto článku se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti stanovenými v článku 78.
Riski kujutavate tehisintellektisüsteemidega tegelemise riikliku tasandi menetlus
Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se systémy AI představujícími riziko
1. Riski kujutavat tehisintellektisüsteemi käsitatakse määruse (EL) 2019/1020 artikli 3 punktis 19 määratletud „ohtliku tootena“ niivõrd, kuivõrd tegemist on inimeste tervisele, ohutusele või põhiõigustele avalduvate riskidega.
1. Systémy AI, které představují riziko, jsou považovány za „výrobek představující riziko“ podle čl. 3 bodu 19 nařízení (EU) 2019/1020, pokud představují riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva osob.
2. Kui liikmesriigi turujärelevalveasutusel on piisavalt põhjust uskuda, et tehisintellektisüsteem kujutab endast käesoleva artikli lõikes 1 osutatud riski, korraldab ta asjaomase tehisintellektisüsteemi hindamise, et selgitada välja, kas süsteem vastab käesolevas määruses sätestatud nõuetele ja kohustustele. Erilist tähelepanu pööratakse sellistele tehisintellektisüsteemidele, mis kujutavad endast riski kaitsetutele rühmadele. Kui tuvastatakse põhiõigustega seotud riskid, teavitab turujärelevalveasutus sellest ka artikli 77 lõikes 1 osutatud asjaomaseid riiklikke ametiasutusi või organeid ja teeb nendega täielikku koostööd. Asjaomased operaatorid teevad vastavalt vajadusele koostööd turujärelevalveasutuse ja muude artikli 77 lõikes 1 osutatud riiklike ametiasutuste või organitega.
2. Pokud má orgán dozoru nad trhem členského státu dostatečný důvod se domnívat, že určitý systém AI představuje riziko podle odstavce 1 tohoto článku, provede hodnocení dotčeného systému AI z hlediska jeho souladu se všemi požadavky a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení. Zvláštní pozornost věnuje systémům AI, které představují riziko pro zranitelné skupiny. Pokud jsou zjištěna rizika týkající se základních práv, informuje orgán dozoru nad trhem rovněž příslušné vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1 a plně s nimi spolupracuje. Příslušní provozovatelé podle potřeby spolupracují s orgánem dozoru nad trhem a s dalšími vnitrostátními orgány veřejné správy nebo veřejnoprávními subjekty uvedenými v čl. 77 odst. 1.
Kui turujärelevalveasutus või kohaldataval juhul turujärelevalveasutus koostöös artikli 77 lõikes 1 osutatud riikliku ametiasutusega, leiab nimetatud hindamise käigus, et tehisintellektisüsteem ei vasta käesolevas määruses sätestatud nõuetele ja kohustustele, nõuab ta põhjendamatu viivituseta, et asjaomane operaator võtaks vastavalt tema ettekirjutusele kõik vajalikud parandusmeetmed, et viia tehisintellektisüsteem nimetatud nõuetega vastavusse, turult kõrvaldada või tagasi nõuda ajavahemiku jooksul, mille turujärelevalveasutus võib ette näha, ja igal juhul hiljemalt 15 tööpäeva või asjaomases kohaldatavas liidu ühtlustamisõigusaktides ette nähtud tähtaja jooksul.
Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgán dozoru nad trhem nebo případně orgán dozoru nad trhem ve spolupráci s příslušným vnitrostátním orgánem uvedeným v čl. 77 odst. 1 zjistí, že daný systém AI požadavky a povinnosti stanovené v tomto nařízení nesplňuje, neprodleně vyzve příslušného provozovatele, aby přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení systému AI do souladu, k jeho stažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může orgán dozoru nad trhem stanovit, a v každém případě nejpozději do patnácti pracovních dnů, nebo jak je stanoveno v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie.
Turujärelevalveasutus teavitab sellest asjaomast teada antud asutust. Käesoleva lõike teises lõigus osutatud meetmete suhtes kohaldatakse määruse (EL) 2019/1020 artiklit 18.
Orgán dozoru nad trhem o této skutečnosti informuje příslušný oznámený subjekt. Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 18 nařízení (EU) 2019/1020.
3. Kui turujärelevalveasutus on seisukohal, et nõuetele mittevastavus ei piirdu üksnes tema liikmesriigi territooriumiga, teavitab ta põhjendamatu viivituseta komisjoni ja teisi liikmesriike hindamistulemustest ja meetmetest, mille võtmist ta on operaatorilt nõudnud.
3. Domnívá-li se orgán dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území jeho členského státu, informuje o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má provozovatel na jeho pokyn přijmout, neprodleně Komisi a ostatní členské státy.
4. Operaator tagab, et kõigi tema poolt liidu turul kättesaadavaks tehtud asjaomaste tehisintellektisüsteemide suhtes võetakse kõik vajalikud parandusmeetmed.
4. Provozovatel zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených systémů AI, které dodal na trh v Unii.
5. Kui tehisintellektisüsteemi operaator ei võta lõikes 2 osutatud ajavahemiku jooksul piisavaid parandusmeetmeid, võtab turujärelevalveasutus kõik sobivad ajutised meetmed, et keelata oma riigisisesel turul tehisintellektisüsteemi kättesaadavaks tegemine või kasutusele võtmine või seda piirata või toode või autonoomne tehisintellektisüsteem turult kõrvaldada või tagasi nõuda. See asutus teavitab nimetatud meetmetest põhjendamatu viivituseta komisjoni ja teisi liikmesriike.
5. Pokud provozovatel určitého systému AI ve lhůtě uvedené v odstavci 2 náležitá nápravná opatření nepřijme, přijme orgán dozoru nad trhem všechna vhodná dočasná opatření, jimiž zakáže nebo omezí uvádění tohoto systému AI na trh svého členského státu nebo do provozu nebo jimiž zajistí, aby byl tento produkt nebo samostatný systém AI z dotyčného trhu nebo z provozu stažen. O takových opatřeních tento orgán neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy.
6. Lõikes 5 osutatud teavitus sisaldab kõiki kättesaadavaid üksikasju, eelkõige nõuetele mittevastava tehisintellektisüsteemi tuvastamiseks vajalikke andmeid, teavet tehisintellektisüsteemi päritolu ja tarneahela, väidetava mittevastavuse ja riski olemus, võetud riiklike meetmete olemuse ja kestuse kohta ning asjaomase operaatori esitatud seisukohti. Turujärelevalveasutused märgivad eelkõige ära, kas nõuetele mittevastavus on tingitud ühest või mitmest järgmisest asjaolust:
6. Součástí oznámení uvedeného v odstavci 5 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména informace nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího systému AI, údaje o původu systému AI a dodavatelského řetězce, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného poskytovatele. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu jeden nebo více těchto nedostatků:
a)
artiklis 5 osutatud tehisintellekti kasutusviiside keelu rikkumine;
a)
nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5;
b)
suure riskiga tehisintellektisüsteemi mittevastavus III peatüki 2. jaos sätestatud nõuetele;
b)
vysoce rizikový systém AI nesplňuje požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2;
c)
puudused artiklites 40 ja 41 osutatud harmoneeritud standardites või ühtsetes kirjeldustes, mille alusel vastavust eeldatakse;
c)
nedostatky v harmonizovaných normách nebo ve společných specifikacích uvedených v článcích 40 a 41, na nichž je založen předpoklad shody;
d)
není dodržen článek 50.
7. Muud kui menetluse algatanud liikmesriigi turujärelevalveasutused teavitavad komisjoni ja teisi liikmesriike põhjendamatu viivituseta kõigist võetud meetmetest ja muust nende käsutuses olevast täiendavast teabest seoses asjaomase tehisintellektisüsteemi mittevastavusega ning, kui nad ei ole teada antud riigisisese meetmega nõus, siis ka oma vastuväidetest.
7. Orgány dozoru nad trhem jiné než orgán dozoru nad trhem členského státu, který tento postup zahájil, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného systému AI, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.
8. Kui kolme kuu jooksul alates käesoleva artikli lõikes 5 osutatud teavituse kättesaamisest ei ole liikmesriigi turujärelevalveasutus ega komisjon esitanud vastuväiteid teise liikmesriigi turujärelevalveasutuse võetud ajutise meetme suhtes, loetakse meede põhjendatuks. See ei piira asjaomase operaatori määruse (EL) 2019/1020 artikli 18 kohaseid menetlusõigusi. Käesolevas lõikes osutatud kolme kuu pikkust tähtaega lühendatakse 30 päevani, kui rikutud on käesoleva määruse artiklis 5 osutatud tehisintellekti kasutusviiside keeldu.
8. Pokud do tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku orgán dozoru nad trhem některého členského státu ani Komise námitku proti prozatímnímu opatření přijatému orgánem dozoru nad trhem jiného členského státu nevznese, považuje se toto opatření za odůvodněné. Tím nejsou dotčena procesní práva dotčeného provozovatele v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2019/1020. V případě nedodržení zákazu postupů v oblasti AI podle článku 5 tohoto nařízení se tříměsíční lhůta uvedená v tomto odstavci zkracuje na 30 dnů.
9. Turujärelevalveasutused tagavad, et asjaomase toote või tehisintellektisüsteemi suhtes võetakse põhjendamatu viivituseta asjakohased piiravad meetmed, näiteks kõrvaldatakse toode või tehisintellektisüsteem liikmesriigi põhjendamatu viivituseta nende turult.
9. Orgány dozoru nad trhem zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným produktem nebo systémem AI bezodkladně přijata náležitá restriktivní opatření, například stažení daného produktu nebo systému AI z jejich trhů.
Jõustumine ja kohaldamine
Vstup v platnost a použitelnost
Käesolev määrus jõustub kahekümnendal päeval pärast selle avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Käesolevat määrust kohaldatakse alates 2. augustist 2026.
Použije se ode dne 2. srpna 2026.
a)
I ja II peatükki kohaldatakse alates 2. veebruarist 2025;
a)
kapitoly I a II se použijí ode dne 2. února 2025;
b)
III peatüki 4. jagu, V peatükki, VII peatükki, XII peatükki ja artiklit 78 kohaldatakse alates 2. augustist 2025, välja arvatud artikkel 101;
b)
kapitola III oddíl 4, kapitola V, kapitola VII a kapitola XII a článek 78 se použijí ode dne 2. srpna 2025, s výjimkou článku 101;
c)
artikli 6 lõiget 1 ja käesolevas määruses sätestatud vastavaid kohustusi kohaldatakse alates 2. augustist 2027.
c)
čl. 6 odst. 1 a odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení se použijí ode dne 2. srpna 2027.
Käesolev määrus on tervikuna siduv ja vahetult kohaldatav kõikides liikmesriikides.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. června 2024.
(1) ELT C 517, 22.12.2021, lk 56.
(1) Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 56.
(2) ELT C 115, 11.3.2022, lk 5.
(2) Úř. věst. C 115, 11.3.2022, s. 5.
(3) ELT C 97, 28.2.2022, lk 60.
(3) Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 60.
(4) Euroopa Parlamendi 13. märtsi 2024. aasta seisukoht (Euroopa Liidu Teatajas seni avaldamata) ja nõukogu 21. mai 2024. aasta otsus.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2024.
(5) Euroopa Ülemkogu, Euroopa Ülemkogu erakorraline kohtumine (1. ja 2. oktoober 2020) – Järeldused, EUCO 13/20, 2020, lk 6.
(5) Evropská rada, mimořádné zasedání Evropské rady (1. a 2. října 2020) – závěry, EUCO 13/20, 2020, s. 6.
(6) Euroopa Parlamendi 20. oktoobri 2020. aasta resolutsioon soovitustega komisjonile tehisintellekti, robootika, robotitehnoloogia ja seonduva tehnoloogia eetiliste aspektide raamistiku kohta (2020/2012(INL)).
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k rámci pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií, 2020/2012(INL).
(7) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 9. juuli 2008. aasta määrus (EÜ) nr 765/2008, millega sätestatakse akrediteerimisnõuded ja tunnistatakse kehtetuks määrus (EMÜ) nr 339/93 (ELT L 218, 13.8.2008, lk 30).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(8) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 9. juuli 2008. aasta otsus nr 768/2008/EÜ toodete turustamise ühise raamistiku kohta ja millega tunnistatakse kehtetuks nõukogu otsus 93/465/EMÜ (ELT L 218, 13.8.2008, lk 82).
(8) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).
(9) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 20. juuni 2019. aasta määrus (EL) 2019/1020 turujärelevalve ja toodete vastavuse kohta ning millega muudetakse direktiivi 2004/42/EÜ ja määruseid (EÜ) nr 765/2008 ja (EL) nr 305/2011 (ELT L 169, 25.6.2019, lk 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
(10) Nõukogu 25. juuli 1985. aasta direktiiv 85/374/EMÜ liikmesriikide tootevastutust käsitlevate õigus- ja haldusnormide ühtlustamise kohta (EÜT L 210, 7.8.1985, lk 29).
(10) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).
(11) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 27. aprilli 2016. aasta määrus (EL) 2016/679 füüsiliste isikute kaitse kohta isikuandmete töötlemisel ja selliste andmete vaba liikumise ning direktiivi 95/46/EÜ kehtetuks tunnistamise kohta (isikuandmete kaitse üldmäärus) (ELT L 119, 4.5.2016, lk 1).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(12) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 23. oktoobri 2018. aasta määrus (EL) 2018/1725, mis käsitleb füüsiliste isikute kaitset isikuandmete töötlemisel liidu institutsioonides, organites ja asutustes ning isikuandmete vaba liikumist, ning millega tunnistatakse kehtetuks määrus (EÜ) nr 45/2001 ja otsus nr 1247/2002/EÜ (ELT L 295, 21.11.2018, lk 39).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(13) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 27. aprilli 2016. aasta direktiiv (EL) 2016/680, mis käsitleb füüsiliste isikute kaitset seoses pädevates asutustes isikuandmete töötlemisega süütegude tõkestamise, uurimise, avastamise ja nende eest vastutusele võtmise või kriminaalkaristuste täitmisele pööramise eesmärgil ning selliste andmete vaba liikumist ning millega tunnistatakse kehtetuks nõukogu raamotsus 2008/977/JSK (ELT L 119, 4.5.2016, lk 89).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(14) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 12. juuli 2002. aasta direktiiv 2002/58/EÜ, milles käsitletakse isikuandmete töötlemist ja eraelu puutumatuse kaitset elektroonilise side sektoris (eraelu puutumatust ja elektroonilist sidet käsitlev direktiiv) (EÜT L 201, 31.7.2002, lk 37).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(15) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 19. oktoobri 2022. aasta määrus (EL) 2022/2065, mis käsitleb digiteenuste ühtset turgu ja millega muudetakse direktiivi 2000/31/EÜ (digiteenuste määrus) (ELT L 277, 27.10.2022, lk 1)..
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
(16) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 17. aprilli 2019. aasta direktiiv (EL) 2019/882 toodete ja teenuste ligipääsetavusnõuete kohta (ELT L 151, 7.6.2019, lk 70).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
(17) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 11. mai 2005. aasta direktiiv 2005/29/EÜ, mis käsitleb ettevõtja ja tarbija vaheliste tehingutega seotud ebaausaid kaubandustavasid siseturul ning millega muudetakse nõukogu direktiivi 84/450/EMÜ, Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiive 97/7/EÜ, 98/27/EÜ ja 2002/65/EÜ ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrust (EÜ) nr 2006/2004 (ebaausate kaubandustavade direktiiv) (ELT L 149, 11.6.2005, lk 22).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
(18) Nõukogu 13. juuni 2002. aasta raamotsus 2002/584/JSK Euroopa vahistamismääruse ja liikmesriikidevahelise üleandmiskorra kohta (EÜT L 190, 18.7.2002, lk 1).
(18) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).
(19) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 14. detsembri 2022. aasta direktiiv (EL) 2022/2557, mis käsitleb elutähtsa teenuse osutajate toimepidevust ja millega tunnistatakse kehtetuks nõukogu direktiiv 2008/114/EÜ (ELT L 333, 27.12.2022, lk 164).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164).
(20) ELT C 247, 29.6.2022, lk 1.
(20) Úř. věst. C 247, 29.6.2022, s. 1.
(21) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 5. aprilli 2017. aasta määrus (EL) 2017/745, milles käsitletakse meditsiiniseadmeid, millega muudetakse direktiivi 2001/83/EÜ, määrust (EÜ) nr 178/2002 ja määrust (EÜ) nr 1223/2009 ning millega tunnistatakse kehtetuks nõukogu direktiivid 90/385/EMÜ ja 93/42/EMÜ (ELT L 117, 5.5.2017, lk 1).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).
(22) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 5. aprilli 2017. aasta määrus (EL) 2017/746 in vitro diagnostikameditsiiniseadmete kohta ning millega tunnistatakse kehtetuks direktiiv 98/79/EÜ ja komisjoni otsus 2010/227/EL (ELT L 117, 5.5.2017, lk 176).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).
(23) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 17. mai 2006. aasta direktiiv 2006/42/EÜ, mis käsitleb masinaid ja millega muudetakse direktiivi 95/16/EÜ (ELT L 157, 9.6.2006, lk 24).
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).
(24) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 11. märtsi 2008. aasta määrus (EÜ) nr 300/2008, mis käsitleb tsiviillennundusjulgestuse ühiseeskirju ja millega tunnistatakse kehtetuks määrus (EÜ) nr 2320/2002 (ELT L 97, 9.4.2008, lk 72).
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72).
(25) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 5. veebruari 2013. aasta määrus (EL) nr 167/2013 põllu- ja metsamajanduses kasutatavate sõidukite kinnituse ja turujärelevalve kohta (ELT L 60, 2.3.2013, lk 1).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1).
(26) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 15. jaanuari 2013. aasta määrus (EL) nr 168/2013 kahe-, kolme- ja neljarattaliste sõidukite kinnituse ja turujärelevalve kohta (ELT L 60, 2.3.2013, lk 52).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).
(27) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 23. juuli 2014. aasta direktiiv 2014/90/EL, milles käsitletakse laevavarustust ja millega tunnistatakse kehtetuks nõukogu direktiiv 96/98/EÜ (ELT L 257, 28.8.2014, lk 146).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).
(28) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 11. mai 2016. aasta direktiiv (EL) 2016/797 Euroopa Liidu raudteesüsteemi koostalitluse kohta (ELT L 138, 26.5.2016, lk 44).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).
(29) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 30. mai 2018. aasta määrus (EL) 2018/858 mootorsõidukite ja mootorsõidukite haagiste ning nende jaoks ette nähtud süsteemide, osade ja eraldi seadmestike tüübikinnituse ja turujärelevalve kohta, ning millega muudetakse määruseid (EÜ) nr 715/2007 ja (EÜ) nr 595/2009 ning tunnistatakse kehtetuks direktiiv 2007/46/EÜ (ELT L 151, 14.6.2018, lk 1).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).
(30) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 4. juuli 2018. aasta määrus (EL) 2018/1139, mis käsitleb tsiviillennunduse valdkonna ühisnorme ja millega luuakse Euroopa Liidu Lennundusohutusamet ning millega muudetakse Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrusi (EÜ) nr 2111/2005, (EÜ) nr 1008/2008, (EL) nr 996/2010, (EL) nr 376/2014 ja Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiive 2014/30/EL ning 2014/53/EL ning tunnistatakse kehtetuks Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrused (EÜ) nr 552/2004 ja (EÜ) nr 216/2008 ning nõukogu määrus (EMÜ) nr 3922/91 (ELT L 212, 22.8.2018, lk 1).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
(31) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 27. novembri 2019. aasta määrus (EL) 2019/2144, mis käsitleb mootorsõidukite ja nende haagiste ning mootorsõidukite jaoks ette nähtud süsteemide, osade ja eraldi seadmestike tüübikinnituse nõudeid seoses nende üldise ohutuse ning sõitjate ja vähekaitstud liiklejate kaitsega, ning millega muudetakse Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrust (EL) 2018/858 ja tunnistatakse kehtetuks Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrused (EÜ) nr 78/2009, (EÜ) nr 79/2009 ja (EÜ) nr 661/2009 ning komisjoni määrused (EÜ) nr 631/2009, (EL) nr 406/2010, (EL) nr 672/2010, (EL) nr 1003/2010, (EL) nr 1005/2010, (EL) nr 1008/2010, (EL) nr 1009/2010, (EL) nr 19/2011, (EL) nr 109/2011, (EL) nr 458/2011, (EL) nr 65/2012, (EL) nr 130/2012, (EL) nr 347/2012, (EL) nr 351/2012, (EL) nr 1230/2012 ja (EL) 2015/166 (ELT L 325, 16.12.2019, lk 1).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166 (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1).
(32) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 13. juuli 2009. aasta määrus (EÜ) nr 810/2009, millega kehtestatakse ühenduse viisaeeskiri (viisaeeskiri) (ELT L 243, 15.9.2009, lk 1).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(33) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 26. juuni 2013. aasta direktiiv 2013/32/EL rahvusvahelise kaitse seisundi andmise ja äravõtmise menetluse ühiste nõuete kohta (ELT L 180, 29.6.2013, lk 60).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(34) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 13. märtsi 2024. aasta määrus (EL) 2024/900 poliitreklaami läbipaistvuse ja suunamise kohta (ELT L, 2024/900, 20.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy (Úř. věst. L, 2024/900, 20.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).
(35) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 26. veebruari 2014. aasta direktiiv 2014/31/EL mitteautomaatkaalude turul kättesaadavaks tegemist käsitlevate liikmesriikide õigusaktide ühtlustamise kohta (ELT L 96, 29.3.2014, lk 107).
(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).
(36) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 26. veebruari 2014. aasta direktiiv 2014/32/EL mõõtevahendite turul kättesaadavaks tegemist käsitlevate liikmesriikide õigusaktide ühtlustamise kohta (ELT L 96, 29.3.2014, lk 149).
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).
(37) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 17. aprilli 2019. aasta määrus (EL) 2019/881, mis käsitleb ENISAt (Euroopa Liidu Küberturvalisuse Amet) ning info- ja kommunikatsioonitehnoloogia küberturvalisuse sertifitseerimist ja millega tunnistatakse kehtetuks määrus (EL) nr 526/2013 (küberturvalisuse määrus) (ELT L 151, 7.6.2019, lk 15).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).
(38) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 26. oktoobri 2016. aasta direktiiv (EL) 2016/2102, mis käsitleb avaliku sektori asutuste veebisaitide ja mobiilirakenduste juurdepääsetavust (ELT L 327, 2.12.2016, lk 1).
(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst L 327, 2.12.2016, s. 1).
(39) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 11. märtsi 2002. aasta direktiiv 2002/14/EÜ, millega kehtestatakse töötajate teavitamise ja nõustamise üldraamistik Euroopa Ühenduses (EÜT L 80, 23.3.2002, lk 29).
(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).
(40) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 17. aprilli 2019. aasta direktiiv (EL) 2019/790, mis käsitleb autoriõigust ja autoriõigusega kaasnevaid õigusi digitaalsel ühtsel turul ning millega muudetakse direktiive 96/9/EÜ ja 2001/29/EÜ (ELT L 130, 17.5.2019, lk 92).
(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).
(41) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 25. oktoobri 2012. aasta määrus (EL) nr 1025/2012, mis käsitleb Euroopa standardimist ning millega muudetakse nõukogu direktiive 89/686/EMÜ ja 93/15/EMÜ ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiive 94/9/EÜ, 94/25/EÜ, 95/16/EÜ, 97/23/EÜ, 98/34/EÜ, 2004/22/EÜ, 2007/23/EÜ, 2009/23/EÜ ja 2009/105/EÜ ning millega tunnistatakse kehtetuks nõukogu otsus 87/95/EMÜ ning Euroopa Parlamendi ja nõukogu otsus nr 1673/2006/EÜ (ELT L 316, 14.11.2012, lk 12).
(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(42) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 30. mai 2022. aasta määrus (EL) 2022/868 Euroopa andmehalduse kohta ning millega muudetakse määrust (EL) 2018/1724 (andmehalduse määrus) (ELT L 152, 3.6.2022, lk 1).
(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).
(43) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 13. detsembri 2023. aasta määrus (EL) 2023/2854 ühtlustatud õigusnormide kohta, millega reguleeritakse õiglast juurdepääsu andmetele ja andmete kasutamist, millega muudetakse määrust (EL) 2017/2394 ja direktiivi (EL) 2020/1828 (andmemäärus) (ELT L, 2023/2854, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ze dne 13. prosince 2023 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o datech) (Úř. věst. L, 2023/2854, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(44) Komisjoni 6. mai 2003. aasta soovitus mikroettevõtjate ning väikeste ja keskmise suurusega ettevõtjate määratlemise kohta (ELT L 124, 20.5.2003, lk 36).
(44) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(45) Komisjoni 24. jaanuari 2024. aasta otsus, millega asutatakse Euroopa tehisintellekti amet C(2024) 390.
(45) Rozhodnutí Komise ze dne 24.1.2024, kterým se zřizuje Evropský úřad pro umělou inteligenci C(2024) 390.
(46) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 26. juuni 2013. aasta määrus (EL) nr 575/2013 krediidiasutuste ja investeerimisühingute suhtes kohaldatavate usaldatavusnõuete kohta ja määruse (EL) nr 648/2012 muutmise kohta (ELT L 176, 27.6.2013, lk 1).
(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(47) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 23. aprilli 2008. aasta direktiiv 2008/48/EÜ, mis käsitleb tarbijakrediidilepinguid ja millega tunnistatakse kehtetuks nõukogu direktiiv 87/102/EMÜ (ELT L 133, 22.5.2008, lk 66).
(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
(48) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 25. novembri 2009. aasta direktiiviga 2009/138/EÜ kindlustus- ja edasikindlustustegevuse alustamise ja jätkamise kohta (Solventsus II) (ELT L 335, 17.12.2009, lk 1).
(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(49) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 26. juuni 2013. aasta direktiiv 2013/36/EL, mis käsitleb krediidiasutuste tegevuse alustamise tingimusi ning krediidiasutuste ja investeerimisühingute usaldatavusnõuete täitmise järelevalvet, millega muudetakse direktiivi 2002/87/EÜ ning millega tunnistatakse kehtetuks direktiivid 2006/48/EÜ ja 2006/49/EÜ (ELT L 176, 27.6.2013, lk 338).
(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(50) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 4. veebruari 2014. aasta direktiiv 2014/17/EL elamukinnisvaraga seotud tarbijakrediidilepingute kohta ning millega muudetakse direktiive 2008/48/EÜ ja 2013/36/EL ja määrust (EL) nr 1093/2010 (ELT L 60, 28.2.2014, lk 34).
(50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
(51) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 20. jaanuari 2016. aasta direktiiv (EL) 2016/97, mis käsitleb kindlustustoodete turustamist (ELT L 26, 2.2.2016, lk 19).
(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).
(52) Nõukogu 15. oktoobri 2013. aasta määrus (EL) nr 1024/2013, millega antakse Euroopa Keskpangale eriülesanded seoses krediidiasutuste usaldatavusnõuete täitmise järelevalve poliitikaga (ELT L 287, 29.10.2013, lk 63).
(52) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(53) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 10. mai 2023. aasta määrus (EL) 2023/988, milles käsitletakse üldist tooteohutust ja millega muudetakse Euroopa Parlamendi ja nõukogu määrust (EL) nr 1025/2012 ja Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiivi (EL) 2020/1828 ning tunnistatakse kehtetuks Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiiv 2001/95/EÜ ja nõukogu direktiiv 87/357/EMÜ (ELT L 135, 23.5.2023, lk 1).
(53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS (Úř. věst. L 135, 23.5.2023, s. 1).
(54) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 23. oktoobri 2019. aasta direktiiv (EL) 2019/1937 liidu õiguse rikkumisest teavitavate isikute kaitse kohta (ELT L 305, 26.11.2019, lk 17).
(54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17),
(55) ELT L 123, 12.5.2016, lk 1.
(55) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(56) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 16. veebruari 2011. aasta määrus (EL) nr 182/2011, millega kehtestatakse eeskirjad ja üldpõhimõtted, mis käsitlevad liikmesriikide läbiviidava kontrolli mehhanisme, mida kohaldatakse komisjoni rakendamisvolituste teostamise suhtes (ELT L 55, 28.2.2011, lk 13).
(56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(57) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 8. juuni 2016. aasta direktiiv (EL) 2016/943, milles käsitletakse avalikustamata oskusteabe ja äriteabe (ärisaladuste) ebaseadusliku omandamise, kasutamise ja avalikustamise vastast kaitset (ELT L 157, 15.6.2016, lk 1).
(57) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).
(58) Euroopa Parlamendi ja nõukogu 25. novembri 2020. aasta direktiiv (EL) 2020/1828, mis käsitleb tarbijate kollektiivsete huvide kaitsmise esindushagisid ja millega tunnistatakse kehtetuks direktiiv 2009/22/EÜ (ELT L 409, 4.12.2020, lk 1).
(58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).