1. Ova Uredba primjenjuje se na:
1. Toto nařízení se vztahuje na:
(a)
dobavljače koji stavljaju na tržište ili u upotrebu UI sustave ili stavljaju na tržište UI modele opće namjene u Uniji, bez obzira na to imaju li ti dobavljači poslovni nastan u Uniji ili u nekoj trećoj zemlji ili nalaze li se u Uniji ili u trećoj zemlji;
a)
poskytovatele, kteří v Unii uvádějí na trh nebo do provozu systémy AI nebo uvádějí na trh obecné modely AI bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé usazeni nebo se nacházejí v Unii či ve třetí zemi;
(b)
subjekte koji uvode UI sustave, a koji imaju poslovni nastan u Uniji ili se nalaze u Uniji;
b)
subjekty, které zavádějí systémy AI a jsou usazeny nebo se nacházejí v Unii;
(c)
dobavljače UI sustava i subjekte koji uvode UI sustave koji imaju poslovni nastan u trećoj zemlji ili se nalaze u trećoj zemlji ako se izlazni rezultati UI sustava upotrebljavaju u Uniji;
c)
poskytovatele a subjekty, které zavádějí systémy AI, kteří jsou usazeni nebo se nacházejí ve třetí zemi, pokud se výstup systému AI používá v Unii;
(d)
uvoznike i distributere UI sustavâ;
d)
dovozce a distributory systémů AI;
(e)
proizvođače proizvoda koji stavljaju na tržište ili u upotrebu UI sustav zajedno sa svojim proizvodom i pod vlastitim imenom ili žigom;
e)
výrobce produktů, kteří uvádějí na trh nebo do provozu systém AI společně se svým produktem a pod svým jménem, názvem nebo ochrannou známkou;
(f)
ovlaštene zastupnike dobavljača koji nemaju poslovni nastan u Uniji;
f)
zplnomocněné zástupce poskytovatelů, kteří nejsou usazeni v Unii;
(g)
zahvaćene osobe koje se nalaze u Uniji.
g)
dotčené osoby, které se nacházejí v Unii.
2. Na UI sustave klasificirane kao visokorizične u skladu s člankom 6. stavkom 1. u odnosu na proizvode obuhvaćene zakonodavstvom Unije o usklađivanju navedenim u odjeljku B Priloga I. primjenjuju se samo članak 6. stavak 1., članci od 102. do 109. i članak 112. Članak 57. primjenjuje se samo u mjeri u kojoj su zahtjevi za visokorizične UI sustave iz ove Uredbe uključeni u to zakonodavstvo Unije o usklađivanju.
2. Pro systémy AI klasifikované jako vysoce rizikové systémy AI v souladu s čl. 6 odst. 1, které souvisejí s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle B, se použijí pouze čl. 6 odst. 1, články 102 až109 a článek 112tohoto nařízení. Článek 57 se použije pouze v případě, že požadavky na vysoce rizikové systémy AI podle tohoto nařízení byly začleněny do uvedených harmonizačních právních předpisů Unie.
3. Ova se Uredba ne primjenjuje na područja izvan područja primjene prava Unije i ni u kojem slučaju ne utječe na nadležnosti država članica u pogledu nacionalne sigurnosti, bez obzira na vrstu subjekta kojem su države članice povjerile obavljanje zadaća u vezi s tim nadležnostima.
3. Toto nařízení se nevztahuje na oblasti mimo oblast působnosti práva Unie a v žádném případě jím nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který členské státy pověřily plněním úkolů souvisejících s těmito pravomocemi.
Ova se Uredba ne primjenjuje na UI sustave ako i u mjeri u kojoj se stavljaju na tržište, u upotrebu ili upotrebljavaju s izmjenama ili bez njih isključivo u vojne svrhe, obrambene svrhe ili u svrhe povezane s nacionalnom sigurnošću, bez obzira na vrstu subjekta koji obavlja te aktivnosti.
Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI pouze tehdy a do té míry, pokud jsou uváděny na trh nebo do provozu nebo jsou používány se změnami nebo bez nich výhradně pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
Ova se Uredba ne primjenjuje na UI sustave koji se ne stavljaju na tržište ni u upotrebu u Uniji ako se izlazni rezultati upotrebljavaju u Uniji isključivo u vojne svrhe, obrambene svrhe ili u svrhe povezane s nacionalnom sigurnošću, bez obzira na vrstu subjekta koji obavlja te aktivnosti.
Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI, které nejsou uváděny na trh nebo do provozu v Unii, pokud se výstup používá v Unii výhradně pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
4. Ova se Uredba ne primjenjuje na tijela javne vlasti u trećoj zemlji ni na međunarodne organizacije obuhvaćene područjem primjene ove Uredbe na temelju stavka 1. ako ta tijela ili te organizacije upotrebljavaju UI sustave u okviru međunarodne suradnje ili sporazumâ o suradnji u području kaznenog progona i pravosudne suradnje s Unijom ili s jednom ili više država članica, pod uvjetom da takva treća zemlja ili međunarodna organizacija pruža odgovarajuće zaštitne mjere u pogledu zaštite temeljnih prava i sloboda pojedinaca.
4. Toto nařízení se nevztahuje ani na veřejné orgány ve třetí zemi, ani na mezinárodní organizace spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení podle odstavce 1, pokud tyto orgány nebo organizace používají systémy AI v rámci mezinárodní spolupráce či mezinárodních dohod o vymáhání práva a o justiční spolupráci s Unií nebo s jedním či více členskými státy, a to pod podmínkou, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace poskytne přiměřené záruky, pokud jde o ochranu základních práv a svobod fyzických osob.
5. Ova Uredba ne utječe na primjenu odredaba o odgovornosti pružateljâ usluga posredovanja kako je utvrđeno u poglavlju II. Uredbe (EU) 2022/2065.
5. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování ustanovení o odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedených v kapitole II nařízení (EU) 2022/2065.
6. Ova Uredba ne primjenjuje se na UI sustave ili UI modele, uključujući njihove izlazne rezultate, koji su posebno razvijeni i stavljeni u upotrebu isključivo u svrhu znanstvenih istraživanja i razvoja.
6. Toto nařízení se nevztahuje na systémy nebo modely AI, včetně jejich výstupů, které byly speciálně vyvinuty a uvedeny do provozu výhradně za účelem vědeckého výzkumu a vývoje.
7. Pravo Unije o zaštiti osobnih podataka, privatnosti i povjerljivosti komunikacija primjenjuje se na osobne podatke koji se obrađuju u vezi s pravima i obvezama utvrđenima u ovoj Uredbi. Ova Uredba ne utječe na uredbe (EU) 2016/679 i (EU) 2018/1725 ni na direktive 2002/58/EZ i (EU) 2016/680, ne dovodeći pritom u pitanje članak 10. stavak 5. i članak 59. ove Uredbe.
7. Na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s právy a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení se vztahuje právo Unie o ochraně osobních údajů, soukromí a důvěrnosti sdělení. Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (EU) 2016/679 nebo (EU) 2018/1725 ani směrnice 2002/58/ES nebo (EU) 2016/680, aniž jsou dotčeny čl. 10 odst. 5 a článek 59 tohoto nařízení.
8. Ova se Uredba ne primjenjuje na aktivnosti istraživanja, testiranja ili razvoja UI sustava ili UI modela prije njihova stavljanja na tržište ili u upotrebu. Takve se aktivnosti provode u skladu s primjenjivim pravom Unije. Testiranje u stvarnim uvjetima nije obuhvaćeno tim isključenjem.
8. Toto nařízení se nevztahuje na žádné činnosti výzkumu, testování či vývoje v oblasti systémů AI nebo modelů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu. Tyto činnosti jsou prováděny v souladu s platným právem Unie. Uvedená výjimka nezahrnuje testování v reálných podmínkách.
9. Ovom se Uredbom ne dovode u pitanje pravila utvrđena drugim pravnim aktima Unije povezanima sa zaštitom potrošača i sigurnošću proizvoda.
9. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená jinými právními akty Unie, které se týkají ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků.
10. Ova se Uredba ne primjenjuje na obveze subjekata koji uvode sustav koji su fizičke osobe koje upotrebljavaju UI sustave isključivo u osobnoj neprofesionalnoj djelatnosti.
10. Toto nařízení se nevztahuje na povinnosti zavádějících subjektů, které jsou fyzickými osobami a používají systémy AI v rámci čistě osobní neprofesionální činnosti.
11. Ovom se Uredbom Uniju ili države članice ne sprečava da zadrže ili uvedu zakone i druge propise koji su pogodniji za radnike u smislu zaštite njihovih prava u pogledu korištenja UI sustava od strane poslodavaca, ili da potiču ili dopuštaju primjenu kolektivnih ugovora koji su pogodniji za radnike.
11. Toto nařízení nebrání Unii ani členským státům v tom, aby zachovaly nebo zavedly právní a správní předpisy, které jsou příznivější pro pracovníky, pokud jde o ochranu jejich práv v souvislosti s používáním systémů AI zaměstnavateli, nebo které podporují či umožňují uplatňování kolektivních smluv příznivějších pro pracovníky.
12. Ova se Uredba ne primjenjuje na UI sustave koji se objavljuju na temelju besplatnih licencija za softver otvorenog koda, osim ako se stavljaju na tržište ili u upotrebu kao visokorizični UI sustavi ili kao UI sustav obuhvaćen člankom 5. ili člankom 50.
12. Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI zpřístupněné na základě svobodných licencí a licencí s otevřeným zdrojovým kódem, pokud nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako vysoce rizikové systémy AI nebo jako systém AI, na který se vztahuje článek 5 nebo 50.
Zabranjene prakse u području umjetne inteligencije
Zakázané postupy v oblasti AI
1. Zabranjuju se sljedeće prakse u području umjetne inteligencije:
1. Zakazují se následující postupy v oblasti AI:
(a)
stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje UI sustava u kojem se primjenjuju subliminalne tehnike kojih osoba nije svjesna ili namjerno manipulativne ili obmanjujuće tehnike s ciljem ili s učinkom bitnog iskrivljavanja ponašanja osobe ili skupine osoba tako da se znatno narušava njihova sposobnost da donesu informiranu odluku, zbog čega donose odluku koju inače ne bi donijele, na način kojim se toj osobi, drugoj osobi ili skupini osoba uzrokuje znatna šteta ili se može razumno očekivati da će se prouzročiti takva šteta;
a)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají podprahových technik mimo vědomí osob nebo záměrně manipulativních či klamavých technik, jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování osoby nebo skupiny osob tím, že znatelně zhoršují jejich schopnost učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že přijmou rozhodnutí, které by jinak neučinily, což dotčené osobě, jiné osobě nebo skupině osob způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;
(b)
stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje UI sustava koji iskorištava bilo koju slabost fizičke osobe ili određene skupine osoba zbog njihove dobi, invaliditeta ili specifičnog društvenog ili ekonomskog položaja s ciljem ili s učinkom bitnog iskrivljavanja ponašanja te osobe ili osobe koja pripada toj skupini na način kojim se toj osobi ili nekoj drugoj osobi uzrokuje znatna šteta ili se može razumno očekivati da će se prouzročiti takva šteta;
b)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají zranitelnosti fyzické osoby nebo určité skupiny osob v důsledku jejich věku, zdravotního postižení nebo specifické sociální nebo ekonomické situace a jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování této osoby nebo osoby náležející k této skupině tak, že to dotčené osobě nebo jiné osobě způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;
(c)
stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje UI sustava radi evaluacije ili klasifikacije fizičkih osoba ili skupina osoba tijekom određenog razdoblja na temelju njihova društvenog ponašanja ili poznatih, izvedenih ili predviđenih osobnih obilježja ili obilježja ličnosti, pri čemu njihov društveni rejting uzrokuje barem jedno od sljedećeg:
c)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI pro hodnocení nebo klasifikace fyzických osob nebo skupin osob v určitém časovém úseku na základě jejich sociálního chování nebo známých, odvozených nebo předvídaných osobních či osobnostních vlastností, přičemž výsledný sociální kredit vede k jednomu nebo oběma následujícím důsledkům:
i.
štetno ili nepovoljno postupanje prema određenim fizičkim osobama ili skupinama osoba u društvenim kontekstima koji nisu povezani s kontekstima u kojima su podaci izvorno generirani ili prikupljeni;
i)
ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami osob v sociálních kontextech nesouvisejících s kontextem, ve kterém byly dané údaje původně vytvořeny nebo shromážděny;
ii.
štetno ili nepovoljno postupanje prema određenim fizičkim osobama ili skupinama osoba koje je neopravdano ili nerazmjerno njihovu društvenom ponašanju ili njegovoj ozbiljnosti;
ii)
ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob, které je neodůvodněné nebo nepřiměřené jejich sociálnímu chování nebo jeho závažnosti;
(d)
stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili korištenje UI sustava za procjene rizika u pogledu fizičkih osoba kako bi se procijenio ili predvidjeo rizik da će fizička osoba počiniti kazneno djelo, isključivo na temelju izrade profila fizičke osobe ili procjene njezinih osobina i obilježja ličnosti; ta se zabrana ne primjenjuje na UI sustave koji se upotrebljavaju za potporu ljudskoj procjeni uključenosti osobe u kriminalnu aktivnost, koja se već temelji na objektivnim i provjerljivim činjenicama izravno povezanima s kriminalnom aktivnošću;
d)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI pro posuzování rizik fyzických osob s cílem posoudit nebo předvídat riziko, že fyzická osoba spáchá trestný čin, a to výhradně na základě profilování fyzické osoby nebo posouzení jejích osobnostních znaků a vlastností; tento zákaz se nevztahuje na systémy AI používané na podporu lidského posouzení zaměřeného na zapojení osoby do trestné činnosti, které je již založeno na objektivních a ověřitelných skutečnostech přímo souvisejících s trestnou činností;
(e)
stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili korištenje UI sustava koji stvaraju ili proširuju baze podataka za prepoznavanje lica neciljanim prikupljanjem fotografija lica s interneta ili snimki CCTV-a;
e)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI, které vytvářejí nebo rozšiřují databáze rozpoznávání obličeje prostřednictvím necíleného získávání zobrazení obličeje z internetu nebo kamerových záznamů;
(f)
stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili korištenje UI sustava za izvođenje zaključaka o emocijama fizičke osobe na radnome mjestu i u obrazovnim ustanovama, osim ako se UI sustav namjerava staviti u upotrebu ili na tržište iz medicinskih ili sigurnosnih razloga;
f)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI s cílem odvodit emoce fyzické osoby na pracovišti a ve vzdělávacích institucích, s výjimkou případů, kdy je použití systému AI určeno k zavedení či k uvedení na trh z lékařských nebo bezpečnostních důvodů;
(g)
stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu u tu specifičnu svrhu ili upotreba sustavâ za biometrijsku kategorizaciju u kojima se fizičke osobe pojedinačno kategoriziraju na temelju njihovih biometrijskih podataka kako bi se zaključilo ili izvelo zaključke o njihovoj rasi, političkim mišljenjima, članstvu u sindikatu, vjerskim ili filozofskim uvjerenjima, spolnom životu ili seksualnoj orijentaciji; ta zabrana ne obuhvaća označivanje ili filtriranje zakonito pribavljenih biometrijskih skupova podataka, kao što su slike, na temelju biometrijskih podataka ili kategorizacije biometrijskih podataka u području kaznenog progona;
g)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů biometrické kategorizace, které jednotlivě kategorizují fyzické osoby na základě jejich biometrických údajů za účelem dovození nebo odvození jejich rasy, politických názorů, členství v odborových organizacích, náboženského nebo filozofického přesvědčení, sexuálního života nebo sexuální orientace; tento zákaz se nevztahuje na označování nebo filtrování legálně získaných souborů biometrických údajů, jako jsou snímky, na základě biometrických údajů nebo kategorizace biometrických údajů v oblasti vymáhání práva;
(h)
upotreba sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona, osim ako je takva upotreba nužna i u mjeri u kojoj je nužna radi jednog od sljedećih ciljeva:
h)
používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva, pokud to není nezbytně nutné pro jeden z následujících cílů, a jen v nezbytně nutné míře:
i.
ciljane potrage za konkretnim žrtvama otmice, trgovine ljudima ili seksualnog iskorištavanja ljudi, kao i potrage za nestalim osobama;
i)
cílené vyhledávání určitých obětí únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování lidí, jakož i vyhledávání pohřešovaných osob;
ii.
sprečavanja konkretne, znatne i izravne prijetnje životu ili tjelesnoj sigurnosti fizičkih osoba ili stvarne i prisutne ili stvarne i predvidljive prijetnje od terorističkog napada;
ii)
prevence konkrétního, závažného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo skutečného a bezprostředního či skutečného a předvídatelného teroristického útoku;
iii.
lociranja ili identifikacije osobe osumnjičene za počinjenje kaznenog djela u svrhu vođenja kaznene istrage ili progona ili izvršenja kaznene sankcije za kaznena djela iz Priloga II. za koja je u dotičnoj državi članici zapriječena kazna zatvora ili oduzimanja slobode u maksimalnom trajanju od najmanje četiri godine.
iii)
lokalizace nebo identifikace osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, za účelem trestního vyšetřování, stíhání nebo výkonu trestu za trestné činy uvedené v příloze II, za něž lze v dotčeném členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody v maximální délce nejméně čtyři roky.
Prvim podstavkom točkom (h) ne dovodi se u pitanje članak 9. Uredbe (EU) 2016/679 kad je riječ o obradi biometrijskih podataka u svrhe koje nisu kazneni progon.
Prvním pododstavcem písm. h) není dotčen článek 9 nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o zpracování biometrických údajů pro jiné účely, než je vymáhání práva.
2. Upotreba sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona radi bilo kojeg od ciljeva iz stavka 1. prvog podstavka točke (h) smije se uvesti u svrhe utvrđene u toj točki samo kako bi se potvrdio identitet konkretno ciljanog pojedinca, pri čemu se uzimaju u obzir sljedeći elementi:
2. Používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva pro některý z cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) se zavede pro účely stanovené v daném ustanovení pouze k potvrzení totožnosti konkrétně cílené fyzické osoby a zohlední tyto prvky:
(a)
priroda situacije zbog koje se pojavila mogućnost upotrebe, osobito težina, vjerojatnost i razmjer štete koja bi nastala da se sustav ne koristi;
a)
povahu situace, která vede k jejich potenciálnímu použití, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah újmy, která by byla způsobena v případě, že by systém použit nebyl;
(b)
posljedice upotrebe sustava na prava i slobode svih dotičnih osoba, osobito težina, vjerojatnost i razmjer tih posljedica.
b)
důsledky používání systému pro práva a svobody všech dotčených osob, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah těchto důsledků.
Usto, upotreba sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona radi bilo kojeg od ciljeva iz stavka 1. prvog podstavka točke (h) ovog članka mora biti u skladu s potrebnim i razmjernim zaštitnim mjerama i uvjetima korištenja u skladu s nacionalnim pravom kojim se odobrava njihova upotreba, osobito u pogledu vremenskih i zemljopisnih ograničenja i ograničenja u pogledu osoba. Upotrebu sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima odobrava se samo ako je tijelo kaznenog progona dovršilo procjenu učinka na temeljna prava kako je predviđeno u članku 27. i registriralo sustav u bazi podataka EU-a u skladu s člankom 49. Međutim, u propisno opravdanim hitnim slučajevima takvi se sustavi mogu početi upotrebljavati bez registracije u bazi podataka EU-a, pod uvjetom da se takva registracija dovrši bez nepotrebne odgode.
Použití systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva pro dosažení kteréhokoli z cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) tohoto článku musí být navíc v souladu s nezbytnými a přiměřenými zárukami a podmínkami ve vztahu k použití podle vnitrostátního práva, jež použití takových systémů povoluje, zejména pokud jde o časová, zeměpisná a osobní omezení. Používání systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech je povoleno pouze v případě, že donucovací orgán dokončil posouzení dopadů na základní práva podle článku 27 a zaregistroval systém v databázi EU podle článku 49. V řádně odůvodněných naléhavých případech však může být používání těchto systémů zahájeno bez registrace v databázi EU, pokud je tato registrace provedena bez zbytečného odkladu.
3. Za potrebe stavka 1. prvog podstavka točke (h) i stavka 2., za svaku upotrebu sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona potrebno je prethodno odobrenje pravosudnog tijela ili neovisnog upravnog tijela čija je odluka obvezujuća iz države članice u kojoj će se sustav upotrebljavati, a koje se izdaje na obrazloženi zahtjev i u skladu s podrobnim pravilima nacionalnog prava iz stavka 5. Međutim, u propisno opravdanim hitnim situacijama takav se sustav može početi upotrebljavati bez odobrenja, pod uvjetom da se takvo odobrenje zatraži bez nepotrebne odgode, a najkasnije u roku od 24 sata. Ako je takvo odobrenje odbijeno, upotreba se smjesta zaustavlja te se svi podaci, kao i rezultati i izlazni podaci te upotrebe odmah odbacuju i brišu.
3. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. h) a odstavce 2 každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podléhá předchozímu povolení ze strany justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, jehož rozhodnutí je závazné a jenž se nachází v členském státě, ve kterém má k tomuto použití dojít, přičemž toto povolení je vydáno na základě odůvodněné žádosti a v souladu s podrobnými pravidly vnitrostátního práva uvedenými v odstavci 5. V řádně odůvodněné naléhavé situaci však může být používání systému zahájeno bez povolení za předpokladu, že se o takové povolení požádá bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin. Je-li takové povolení zamítnuto, použití se s okamžitým účinkem zastaví a veškeré údaje, jakož i výsledky a výstupy tohoto použití se okamžitě vyřadí a vymažou.
Nadležno pravosudno tijelo ili neovisno upravno tijelo čija je odluka obvezujuća izdaje odobrenje samo ako je uvjereno, na temelju objektivnih dokaza ili jasnih informacija koje su mu predočene, da je upotreba dotičnog sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu potrebna za postizanje jednog od ciljeva iz stavka 1. prvog podstavka točke (h) navedenog u zahtjevu i razmjerna tom cilju, a ponajprije ostaje ograničena na ono što je nužno kad je riječ o razdoblju te zemljopisnom i personalnom području primjene. Pri odlučivanju o zahtjevu to tijelo uzima u obzir elemente iz stavka 2. Odluka koja proizvodi negativan pravni učinak na osobu ne smije se donijeti isključivo na temelju izlaznih podataka sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu.
Příslušný justiční orgán nebo nezávislý správní orgán, jehož rozhodnutí je závazné, udělí povolení pouze v případě, že je na základě objektivních důkazů nebo jednoznačných údajů, které mu byly předloženy, přesvědčen, že použití dotčeného systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase je nezbytné a přiměřené k dosažení jednoho z cílů specifikovaných v odst. 1 prvním pododstavci písm. h), který je uveden v žádosti, a zejména je omezeno na to, co je nezbytně nutné, pokud jde o dobu, jakož i zeměpisný a osobní rozsah. Při rozhodování o žádosti zohlední tento orgán skutečnosti uvedené v odstavci 2. Výlučně na základě výstupu systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase nelze přijmout žádné rozhodnutí, které má pro určitou osobu nepříznivé právní účinky.
4. Ne dovodeći u pitanje stavak 3., o svakoj upotrebi sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona obavješćuju se relevantno tijelo za nadzor tržišta i nacionalno tijelo za zaštitu podataka u skladu s nacionalnim pravilima iz stavka 5. Obavijest mora sadržavati barem informacije navedene u stavku 6. i ne smije uključivati osjetljive operativne podatke.
4. Aniž je dotčen odstavec 3, každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech se pro účely vymáhání práva oznámí příslušnému orgánu dozoru nad trhem a vnitrostátnímu orgánu pro ochranu osobních údajů v souladu s vnitrostátními pravidly uvedenými v odstavci 5. Oznámení obsahuje přinejmenším informace uvedené v odstavci 6 a nezahrnuje citlivé operativní údaje.
5. Država članica može odlučiti predvidjeti mogućnost potpunog ili djelomičnog odobravanja upotrebe sustava za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona uz ograničenja i pod uvjetima iz stavka 1. prvog podstavka točke (h) te stavaka 2. i 3. Dotična država članica u svojem nacionalnom pravu utvrđuje potrebna podrobna pravila o podnošenju zahtjeva za odobrenja iz stavka 3., o izdavanju, izvršenju i nadzoru tih odobrenja te izvješćivanju u vezi s njima. U tim se pravilima također određuje za koje se ciljeve iz stavka 1. prvog podstavka točke (h), među ostalim i za koja kaznena djela iz njegove točke (h) podtočke iii., nadležnim tijelima može odobriti upotreba tih sustava u svrhu kaznenog progona. Države članice priopćuju Komisiji ta pravila najkasnije 30 dana nakon njihova donošenja. Države članice mogu, u skladu s pravom Unije, uvesti restriktivnije propise o upotrebi sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju.
5. Členský stát se může rozhodnout, že umožní plně nebo částečně povolit používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva v mezích a za podmínek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a v odstavcích 2 a 3. Dotčené členské státy ve svém vnitrostátním právu stanoví nezbytná podrobná pravidla upravující žádosti o povolení uvedená v odstavci 3, vydávání a výkon těchto povolení, jakož i dohled nad nimi a podávání zpráv o nich. Tato pravidla rovněž stanoví, ve vztahu ke kterému cíli uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a ke kterému trestnému činu uvedenému v písm. h) bodu iii) tohoto odstavce lze příslušným orgánům používání těchto systémů pro účely vymáhání práva povolit. Členské státy tato pravidla nejpozději 30 dnů po jejich přijetí oznámí Komisi. Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést přísnější právní předpisy týkající se používání systémů biometrické identifikace na dálku.
6. Nacionalna tijela za nadzor tržišta i nacionalna tijela za zaštitu podataka država članica koja su obaviještena o upotrebi sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona na temelju stavka 4. podnose Komisiji godišnja izvješća o takvoj upotrebi. U tu svrhu Komisija državama članicama i nacionalnim tijelima za nadzor tržišta i zaštitu podataka dostavlja predložak, uključujući informacije o broju odluka koje su nadležna pravosudna tijela ili neovisno upravno tijelo čija je odluka obvezujuća donijeli na temelju zahtjevâ za izdavanje odobrenja u skladu sa stavkom 3. i njihov rezultat.
6. Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem a vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů členských států, které byly informovány o používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podle odstavce 4, předkládají Komisi ohledně tohoto používání výroční zprávy. Za tímto účelem poskytne Komise členským státům a vnitrostátním orgánům dozoru nad trhem a orgánům pro ochranu osobních údajů vzor, včetně informací o počtu rozhodnutí přijatých příslušnými justičními orgány nebo nezávislým správním orgánem, jejichž rozhodnutí je v případě žádostí o povolení v souladu s odstavcem 3 závazné, a o jejich výsledku.
7. Komisija objavljuje godišnja izvješća o upotrebi sustavâ za daljinsku biometrijsku identifikaciju u stvarnom vremenu na javnim mjestima u svrhu kaznenog progona na temelju agregiranih podataka u državama članicama i godišnjih izvješća iz stavka 6. Ta godišnja izvješća ne smiju uključivati osjetljive operativne podatke o povezanim aktivnostima kaznenog progona.
7. Pro účely vymáhání práva Komise zveřejňuje výroční zprávy o používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech, a to na základě souhrnných údajů o členských státech vycházejících z výročních zpráv podle odstavce 6. Tyto výroční zprávy neobsahují citlivé operativní údaje o souvisejících činnostech v oblasti vymáhání práva.
8. Ovaj članak ne utječe na zabrane koje se primjenjuju ako se praksom u području umjetne inteligencije krši drugo pravo Unije.
8. Tímto článkem nejsou dotčeny zákazy, které se použijí v případě, že postupy AI porušují jiné právo Unie.
Obveze subjekata koji uvode visokorizične UI sustave
Povinnosti zavádějících subjektů vysoce rizikových systémů AI
1. Subjekti koji uvode visokorizične UI sustave poduzimaju odgovarajuće tehničke i organizacijske mjere kako bi osigurali da upotrebljavaju takve sustave u skladu s uputama za korištenje priloženima sustavima na temelju stavaka 3. i 6.
1. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI přijmou vhodná technická a organizační opatření s cílem zajistit, že tyto systémy budou používány v souladu s návodem k použití přiloženým k těmto systémům na základě odstavců 3 a 6.
2. Subjekti koji uvode sustav dodjeljuju zadaću ljudskog nadzora fizičkim osobama koje imaju potrebne kompetencije, osposobljenost i ovlasti, te im pružaju potrebnu potporu.
2. Zavádějící subjekty pověří lidským dohledem fyzické osoby, které k tomu mají nezbytnou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoc, jakož i potřebnou podporu.
3. Obvezama utvrđenima u stavcima 1. i 2. ne dovode se u pitanje druge obveze subjekta koji uvodi sustav na temelju prava Unije ili nacionalnog prava ni sloboda subjekta koji uvodi sustav da organizira svoje resurse i aktivnosti u svrhu provedbe mjera ljudskog nadzora koje je naveo dobavljač.
3. Povinnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 nejsou dotčeny ostatní povinnosti zavádějících subjektů podle práva Unie nebo vnitrostátního práva ani volnost zavádějících subjektů při organizaci vlastních zdrojů a činností za účelem provádění opatření v oblasti lidského dohledu uvedených poskytovatelem.
4. Ne dovodeći u pitanje stavke 1. i 2., subjekt koji uvodi sustav osigurava, u mjeri u kojoj ima kontrolu nad ulaznim podacima, da su ulazni podaci relevantni i dovoljno reprezentativni s obzirom na namjenu visokorizičnog UI sustava.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, zavádějící subjekt zajistí v rozsahu, v jakém vykonává kontrolu nad vstupními údaji, aby s ohledem na zamýšlený účel vysoce rizikového systému AI byla vstupní data relevantní a dostatečně reprezentativní.
5. Subjekti koji uvode sustav prate rad visokorizičnog UI sustava u skladu s uputama za korištenje i prema potrebi obavješćuju dobavljače u skladu s člankom 72. Ako subjekti koji uvode sustav imaju razloga smatrati da korištenje visokorizičnog UI sustava u skladu s uputama može dovesti do toga da UI sustav predstavlja rizik u smislu članka 79. stavka 1., o tome bez nepotrebne odgode obavješćuju dobavljača ili distributera i relevantno tijelo za nadzor tržišta te suspendiraju korištenje tog sustava. Ako subjekti koji uvode sustav utvrde ozbiljan incident, o tom incidentu odmah obavješćuju prvo dobavljača, a zatim uvoznika ili distributera i relevantna tijela za nadzor tržišta. Ako subjekt koji uvodi sustav ne može stupiti u kontakt s dobavljačem, članak 73. primjenjuje se mutatis mutandis. Ova obveza ne obuhvaća osjetljive operativne podatke subjekata koji uvode UI sustave koji su tijela kaznenog progona.
5. Zavádějící subjekty monitorují provoz vysoce rizikového systému AI na základě návodu k použití a v příslušných případech informují poskytovatele v souladu s článkem 72. Mají-li zavádějící subjekty důvod se domnívat, že používání vysoce rizikového systému AI v souladu s návodem k použití může založit riziko spojené se systémem AI ve smyslu čl. 79 odst. 1, bez zbytečného odkladu o této skutečnosti uvědomí poskytovatele nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem a používání systému pozastaví. Zjistí-li zavádějící subjekty závažný incident, neprodleně o tomto incidentu informují nejprve poskytovatele a poté dovozce nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem. V případě, že se zavádějícímu subjektu nepodaří poskytovatele kontaktovat, použije se obdobně článek 73. Tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje subjektů zavádějících systémy AI, kteří jsou donucovacími orgány.
Kad je riječ o subjektima koji uvode sustav, a koji su financijske institucije na koje se primjenjuju zahtjevi u pogledu njihova unutarnjeg upravljanja, njihovih aranžmana ili njihovih postupaka na temelju prava Unije o financijskim uslugama, obveza praćenja utvrđena u prvom podstavku smatra se ispunjenom ako se poštuju pravila o aranžmanima, procesima i mehanizmima unutarnjeg upravljanja na temelju relevantnog prava o financijskim uslugama.
V případě zavádějících subjektů, které jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, se povinnost monitorování stanovená v prvním pododstavci považuje za splněnou, jsou-li dodržena pravidla týkající se systémů, postupů a mechanismů vnitřní správy podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
6. Subjekti koji uvode visokorizične UI sustave čuvaju evidenciju koju automatski generira taj visokorizični UI sustav u mjeri u kojoj je takva evidencija pod njihovom kontrolom, tijekom razdoblja koje je primjereno namjeni visokorizičnog UI sustava, a najmanje šest mjeseci, osim ako je drukčije predviđeno u primjenjivom pravu Unije ili nacionalnom pravu, a posebno u pravu Unije o zaštiti osobnih podataka.
6. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uchovávají protokoly automaticky generované tímto vysoce rizikovým systémem AI v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod jejich kontrolou, po dobu odpovídající zamýšlenému účelu vysoce rizikového systému AI, jež není kratší než šest měsíců, pokud platné unijní nebo vnitrostátní právo, zejména právo Unie o ochraně osobních údajů, nestanoví jinak.
Subjekti koji uvode sustav, a koji su financijske institucije na koje se primjenjuju zahtjevi u pogledu njihova unutarnjeg upravljanja, njihovih aranžmana ili njihovih procesa na temelju prava Unije o financijskim uslugama čuvaju evidenciju u sklopu dokumentacije koja se čuva na temelju relevantnog prava Unije o financijskim uslugama.
Zavádějící subjekty, které jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, uchovávají protokoly jako součást dokumentace vedené podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
7. Prije stavljanja u upotrebu ili korištenja visokorizičnog UI sustava na radnom mjestu subjekti koji uvode visokorizični UI sustav, a koji su poslodavci, obavješćuju predstavnike radnika i radnike na koje se to odnosi da će podlijegati upotrebi visokorizičnog UI sustava. Te se informacije pružaju, ako je primjenjivo, u skladu s pravilima i postupcima utvrđenima u pravu Unije i nacionalnom pravu te praksom o informiranju radnika i njihovih predstavnika.
7. Zavádějící subjekty, jež jsou zaměstnavateli, před uvedením do provozu nebo používáním vysoce rizikového systému AI na pracovišti informují zástupce zaměstnanců a dotčené pracovníky, že budou používání vysoce rizikového systému AI vystaveni. Tyto informace se případně poskytují jednak v souladu s pravidly a postupy stanovenými v právu Unie a vnitrostátním právu, a jednak v souladu se zvyklostmi pro informování pracovníků a jejich zástupců.
8. Subjekti koji uvode visokorizične UI sustave koji su javna tijela ili institucije, tijela, uredi ili agencije Unije moraju ispunjavati obveze registracije iz članka 49. Ako takvi subjekti koji uvode sustav utvrde da visokorizični UI sustav koji namjeravaju upotrebljavati nije registriran u bazi podataka EU-a iz članka 71., taj sustav ne upotrebljavaju i o tome obavješćuju dobavljača ili distributera.
8. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI, jež jsou veřejnými orgány nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, plní povinnosti registrace uvedené v článku 49. Pokud tyto zavádějící subjekty zjistí, že vysoce rizikový systém AI, který hodlají používat, nebyl zaregistrován v databázi EU uvedené v článku 71, pak tento systém nepoužijí a informují o této skutečnosti poskytovatele nebo distributora.
9. Ako je primjenjivo, subjekti koji uvode visokorizične UI sustave služe se informacijama iz članka 13. ove Uredbe da bi ispunili svoju obvezu provedbe procjene učinka na zaštitu podataka iz članka 35. Uredbe (EU) 2016/679 ili članka 27. Direktive (EU) 2016/680.
9. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI v příslušných případech použijí informace poskytnuté podle článku 13 ke splnění své povinnosti provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle článku 27 směrnice (EU) 2016/680.
10. Ne dovodeći u pitanje Direktivu (EU) 2016/680, u okviru istrage radi ciljane potrage za osobom osumnjičenom ili osuđenom za počinjenje kaznenog djela, subjekt koji uvodi visokorizični UI sustav za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju od pravosudnog ili upravnog tijela čija je odluka obvezujuća i podliježe sudskom preispitivanju traži, ex ante ili bez nepotrebne odgode, a najkasnije u roku od 48 sati odobrenje za upotrebu tog sustava osim ako se on upotrebljava za početnu identifikaciju potencijalnog osumnjičenika na temelju objektivnih i provjerljivih činjenica izravno povezanih s kaznenim djelom. Svaka upotreba mora biti ograničena na ono što je nužno za istragu određenog kaznenog djela.
10. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2016/680, subjekt zavádějící vysoce rizikový systém AI pro následnou biometrickou identifikaci na dálku v rámci pátrání za účelem cíleného vyhledávání osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nebo odsouzené za trestný čin požádá, buď předem, nebo bez zbytečného odkladu a nejpozději do 48 hodin, justiční orgán nebo správní orgán, jehož rozhodnutí je závazné a podléhá soudnímu přezkumu, o povolení použít daný systém, s výjimkou případů, kdy se tento systém používá k prvotní identifikaci potenciálního podezřelého na základě objektivních a ověřitelných skutečností přímo souvisejících s trestným činem. Každé použití je omezeno na to, co je nezbytně nutné pro vyšetřování konkrétního trestného činu.
Ako je odobrenje zatraženo na temelju prvog podstavka odbijeno, upotreba sustava za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju povezanog s tim zatraženim odobrenjem smjesta se zaustavlja te se brišu osobni podaci povezani s upotrebom visokorizičnog UI sustava za koji je zatraženo odobrenje.
Je-li povolení, o něž je požádáno podle prvního pododstavce, zamítnuto, používání systému pro následnou biometrickou identifikaci na dálku spojeného s tímto požadovaným povolením se s okamžitým účinkem ukončí a osobní údaje spojené s používáním daného vysoce rizikového systému AI, pro který bylo o povolení požádáno, se vymažou.
Takav visokorizični UI sustav za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju ni u kojem se slučaju ne smije upotrebljavati u svrhu kaznenog progona na neciljani način, bez ikakve poveznice s kaznenim djelom, kaznenim postupkom, stvarnom i prisutnom ili stvarnom i predvidljivom prijetnjom kaznenog djela ili potragom za određenom nestalom osobom. Mora se osigurati da tijela kaznenog progona ne mogu donositi odluke koje proizvode negativan pravni učinak na osobu isključivo na temelju izlaznih podataka takvih sustava za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju.
V žádném případě nesmí být tento vysoce rizikový systém AI pro následnou biometrickou identifikaci na dálku používán pro účely vymáhání práva necíleným způsobem, bez jakékoli souvislosti s určitým trestným činem, trestním řízením, skutečnou a aktuální nebo skutečnou a předvídatelnou hrozbou trestného činu nebo pátráním po konkrétní pohřešované osobě. Zajistí se, aby donucovací orgány nemohly výlučně na základě výstupu těchto systémů pro následnou biometrickou identifikaci na dálku přijmout žádné rozhodnutí, které má pro danou osobu nepříznivé právní účinky.
Ovim se stavkom ne dovode u pitanje članak 9. Uredbe (EU) 2016/679 i članak 10. Direktive (EU) 2016/680 kad je riječ o obradi biometrijskih podataka.
Tímto odstavcem není dotčen článek 9 nařízení (EU) 2016/679 a článek 10 směrnice (EU) 2016/680, pokud jde o zpracování biometrických údajů.
Neovisno o namjeni ili subjektu koji uvodi sustav, svaka upotreba takvih visokorizičnih UI sustava dokumentira se u relevantnom policijskom spisu i na zahtjev se stavlja na raspolaganje relevantnom tijelu za nadzor tržišta i nacionalnom tijelu za zaštitu podataka, isključujući otkrivanje osjetljivih operativnih podataka povezanih s kaznenim progonom. Ovim se podstavkom ne dovode u pitanje ovlasti dodijeljene nadzornim tijelima Direktivom (EU) 2016/680.
Bez ohledu na účel nebo zavádějící subjekt je každé použití těchto vysoce rizikových systémů AI zdokumentováno v příslušném policejním spisu a na požádání zpřístupněno příslušnému orgánu dozoru nad trhem a vnitrostátnímu orgánu pro ochranu osobních údajů, s výjimkou uvedení citlivých operativních údajů týkajících se vymáhání práva. Tímto pododstavcem nejsou dotčeny pravomoci, které směrnice (EU) 2016/680 svěřuje dozorovým orgánům.
Subjekti koji uvode sustav podnose godišnja izvješća relevantnim tijelima za nadzor tržišta i nacionalnim tijelima za zaštitu podataka o svojoj upotrebi sustavâ za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju, isključujući otkrivanje osjetljivih operativnih podataka povezanih s kaznenim progonom. Izvješća mogu biti skupna kako bi obuhvatila više od jednog uvođenja.
Zavádějící subjekty předkládají příslušným orgánům dozoru nad trhem a vnitrostátním orgánům pro ochranu osobních údajů výroční zprávy, v níž je uvedeno, jak systémy pro následnou biometrickou identifikaci na dálku používají, s výjimkou uvedení citlivých operativních údajů týkajících se vymáhání práva. Zprávy je možné vypracovat souhrnně tak, aby se vztahovali k více než jednomu zavedení systému.
Države članice mogu, u skladu s pravom Unije, uvesti restriktivnije propise o upotrebi sustavâ za naknadnu daljinsku biometrijsku identifikaciju.
Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést přísnější právní předpisy týkající se používání systémů pro následnou biometrickou identifikaci na dálku.
11. Ne dovodeći u pitanje članak 50. ove Uredbe, subjekti koji uvode visokorizične UI sustave iz Priloga III. koji donose odluke ili pomažu u donošenju odluka povezanih s fizičkim osobama obavješćuju fizičke osobe o tome da podliježu upotrebi visokorizičnog UI sustava. Na visokorizične UI sustave koji se upotrebljavaju u svrhu kaznenog progona primjenjuje se članak 13. Direktive (EU) 2016/680.
11. Aniž je dotčen článek 50 tohoto nařízení, subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III, které přijímají rozhodnutí nebo pomáhají při přijímání rozhodnutí týkajících se fyzických osob, tyto fyzické osoby informují, že jsou použití vysoce rizikového systému AI vystaveny. Na vysoce rizikové systémy AI používané pro účely vymáhání práva se použije článek 13 směrnice (EU) 2016/680.
12. Subjekti koji uvode sustav surađuju s relevantnim nadležnim tijelima u svim mjerama koje ta tijela poduzimaju u vezi s visokorizičnim UI sustavom radi provedbe ove Uredbe.
12. Zavádějící subjekty spolupracují s příslušnými orgány na veškerých opatřeních, která tyto orgány v souvislosti s vysoce rizikovým systémem AI přijmou za účelem provádění tohoto nařízení.
Zahtjevi koji se odnose na prijavljena tijela
Požadavky na oznámené subjekty
1. Prijavljeno tijelo osniva se na temelju nacionalnog prava države članice i ima pravnu osobnost.
1. Oznámený subjekt musí být zřízen podle vnitrostátního práva členského státu a mít právní subjektivitu.
2. Prijavljena tijela moraju ispunjavati organizacijske zahtjeve i zahtjeve koji se odnose na upravljanje kvalitetom, resurse i procese koji su potrebni za obavljanje njihovih zadaća, kao i odgovarajuće zahtjeve u pogledu kibernetičke sigurnosti.
2. Oznámené subjekty splňují organizační požadavky a požadavky na řízení kvality, zdroje a postupy, které jsou k plnění uvedených úkolů nezbytné, stejně jako odpovídající požadavky na kybernetickou bezpečnost.
3. Organizacijskom strukturom, podjelom odgovornosti, linijama izvješćivanja i radom prijavljenih tijela osigurava se povjerenje u njihovu učinkovitost i u rezultate aktivnosti ocjenjivanja sukladnosti koje ona provode.
3. Organizační struktura, rozdělení odpovědností, způsob podávání zpráv a fungování oznámených subjektů musí být takové, aby byla zajištěna důvěra v provádění a výsledky činností posuzování shody, které oznámené subjekty provádějí.
4. Prijavljena tijela moraju biti neovisna o dobavljaču visokorizičnog UI sustava u vezi s kojim provode aktivnosti ocjenjivanja sukladnosti. Prijavljena tijela ujedno moraju biti neovisna o svim ostalim operaterima koji imaju gospodarski interes u visokorizičnim UI sustavima koji se ocjenjuju, kao i o svim konkurentima dobavljača. Time se ne sprečava upotreba ocijenjenih visokorizičnih UI sustava koji su potrebni za rad tijela za ocjenjivanje sukladnosti ni upotreba takvih visokorizičnih UI sustava za osobne potrebe.
4. Oznámené subjekty jsou nezávislé na poskytovateli vysoce rizikového systému AI, u něhož provádějí činnosti posuzování shody. Oznámené subjekty jsou rovněž nezávislé na jakémkoliv jiném provozovateli, který má na posuzovaných vysoce rizikových systémech AI zájem, i na jakýchkoliv konkurentech poskytovatele. To nevylučuje používání posuzovaných vysoce rizikových systémů AI, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových vysoce rizikových systémů AI pro osobní účely.
5. Tijelo koje ocjenjuje sukladnost, njegovo najviše rukovodstvo i osoblje odgovorno za provedbu zadaća ocjenjivanja sukladnosti ne smiju biti izravno uključeni u dizajn, razvoj, stavljanje na tržište ili upotrebu visokorizičnih UI sustava niti smiju zastupati strane uključene u te aktivnosti. Oni ne smiju sudjelovati u aktivnostima koje bi mogle dovesti u pitanje njihovu neovisnost prosudbe ili njihov integritet u vezi s aktivnostima ocjenjivanja sukladnosti za koje su prijavljeni. To se osobito odnosi na usluge savjetovanja.
5. Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, vývoji, uvádění na trh nebo používání vysoce rizikových systémů AI ani nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.
6. Prijavljena tijela organizirana su i rade na način kojim se jamče neovisnost, objektivnost i nepristranost njihovih aktivnosti. Prijavljena tijela dokumentiraju i primjenjuju strukturu i postupke za očuvanje nepristranosti te za promicanje i primjenu načelâ nepristranosti u cijeloj svojoj organizaciji, među svojim osobljem i u svojim aktivnostima ocjenjivanja.
6. Oznámené subjekty jsou organizovány a provozovány tak, aby byla zaručena nezávislost, objektivita a nestrannost jejich činností. Oznámené subjekty zdokumentují a zavedou strukturu a postupy pro zajištění nestrannosti a pro prosazování a uplatňování zásad nestrannosti v rámci celé své organizace, všech činností posuzování a u všech pracovníků.
7. Prijavljena tijela moraju imati uspostavljene dokumentirane postupke kojima se osigurava da njihovo osoblje, odbori, podružnice, podugovaratelji i sva povezana tijela ili osoblje vanjskih tijela u skladu s člankom 78. poštuju povjerljivost informacija koje prime tijekom obavljanja aktivnosti ocjenjivanja sukladnosti, osim ako se otkrivanje tih informacija zahtijeva zakonom. Osoblje prijavljenih tijela obvezno je čuvati profesionalnu tajnu u pogledu svih informacija koje pribavi tijekom obavljanja svojih zadaća na temelju ove Uredbe, osim u odnosu na tijela koja provode prijavljivanje u državi članici u kojoj prijavljena tijela obavljaju svoje aktivnosti.
7. Oznámené subjekty mají zavedeny zdokumentované postupy zajišťující, aby jejich pracovníci, výbory, pobočky, subdodavatelé a jakýkoliv přidružený subjekt nebo pracovníci externích subjektů zachovávali v souladu s článkem 78 důvěrnost informací získaných při provádění činností posuzování shody, s výjimkou případů, kdy je zveřejnění těchto informací vyžadováno dle práva. Zaměstnanci oznámených subjektů jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, nikoli však ve vztahu k oznamujícím orgánům členského státu, v němž vykonávají svou činnost.
8. Prijavljena tijela moraju imati uspostavljene postupke za obavljanje aktivnosti kojima se propisno uzimaju u obzir veličina dobavljača, sektor u kojem on posluje, njegova struktura i stupanj složenosti dotičnog UI sustava.
8. Oznámené subjekty mají zavedeny postupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost poskytovatele, odvětví, v němž působí, jejich strukturu a míru složitosti dotčeného systému AI.
9. Prijavljena tijela sklapaju odgovarajuće osiguranje od odgovornosti za svoje aktivnosti ocjenjivanja sukladnosti, osim ako u skladu s nacionalnim pravom odgovornost preuzima država članica u kojoj imaju poslovni nastan ili je ta država članica sama izravno odgovorna za ocjenjivanje sukladnosti.
9. Oznámené subjekty uzavřou vhodné pojištění odpovědnosti za škodu s ohledem na své činnosti v oblasti posuzování shody, pokud tuto odpovědnost nepřevzal členský stát, v němž jsou usazeny, v souladu s vnitrostátním právem nebo pokud není tento členský stát za posuzování shody sám přímo odpovědný.
10. Prijavljena tijela moraju biti sposobna provoditi sve svoje zadaće na temelju ove Uredbe s najvećom razinom profesionalnog integriteta i potrebnim kompetencijama u određenom području, bez obzira na to provode li te zadaće sama prijavljena tijela ili se one provode u njihovo ime i pod njihovom odgovornošću.
10. Oznámené subjekty jsou schopny provádět všechny své úkoly podle tohoto nařízení, na nejvyšší úrovni profesní důvěryhodnosti a náležité způsobilosti v této konkrétní oblasti bez ohledu na to, zda jsou uvedené úkoly prováděny samotnými oznámenými subjekty, nebo jejich jménem a na jejich odpovědnost.
11. Prijavljena tijela moraju imati dostatne unutarnje kompetencije da bi mogla djelotvorno evaluirati zadaće koje u njihovo ime obavljaju vanjske strane. Prijavljeno tijelo mora kontinuirano imati dovoljan broj članova administrativnog, tehničkog, pravnog i znanstvenog osoblja koji posjeduju iskustvo i znanje u vezi s relevantnim vrstama UI sustava, podacima i obradom podataka te u vezi sa zahtjevima utvrđenima u odjeljku 2.
11. Oznámené subjekty mají dostatečnou interní způsobilost, aby byly schopny účinně hodnotit úkoly, které jejich jménem provádějí externí strany. Oznámený subjekt má neustále k dispozici dostatek administrativních, technických, právních a vědeckých pracovníků se zkušenostmi a znalostmi ohledně příslušných typů systémů AI, dat a datových výpočtů, jakož i požadavků uvedených v oddíle 2.
12. Prijavljena tijela sudjeluju u koordinacijskim aktivnostima iz članka 38. Osim toga, izravno sudjeluju ili imaju predstavnika u europskim organizacijama za normizaciju, ili osiguravaju da su upoznata s relevantnim normama i prate razvoj zbivanja.
12. Oznámené subjekty se podílejí na koordinačních činnostech uvedených v článku 38. Rovněž se přímo účastní činnosti evropských normalizačních organizací nebo jsou v nich zastoupeny, případně zajistí, aby měly povědomí a aktuální informace o příslušných normách.
1. U vezi s visokorizičnim UI sustavima iz točke 1. Priloga III., ako je dobavljač pri dokazivanju usklađenosti visokorizičnog UI sustava sa zahtjevima utvrđenima u odjeljku 2. primijenio usklađene norme iz članka 40. ili, ako je primjenjivo, zajedničke specifikacije iz članka 41., dobavljač bira jedan od sljedećih postupaka ocjenjivanja sukladnosti na temelju:
1. V případě vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodě 1 přílohy III, u nichž poskytovatel při prokazování souladu vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 použil harmonizované normy uvedené v článku 40 nebo v relevantních případech společné specifikace uvedené v článku 41, si poskytovatel zvolí jeden z následujících postupů posuzování shody na základě:
(a)
unutarnje kontrole iz Priloga VI.; ili
a)
interní kontroly uvedené v příloze VI nebo
(b)
ocjenjivanja sustava upravljanja kvalitetom i ocjenjivanja tehničke dokumentacije iz Priloga VII., uz sudjelovanje prijavljenog tijela.
b)
posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace za účasti oznámeného subjektu podle přílohy VII.
Pri dokazivanju usklađenosti visokorizičnog UI sustava sa zahtjevima utvrđenima u odjeljku 2. dobavljač primjenjuje postupak ocjenjivanja sukladnosti iz Priloga VII. ako:
Při prokazování souladu vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 se poskytovatel řídí postupem posuzování shody stanoveným v příloze VII, pokud:
(a)
usklađene norme iz članka 40. ne postoje, a zajedničke specifikacije iz članka 41. nisu dostupne;
a)
neexistují harmonizované normy uvedené v článku 40 a nejsou k dispozici společné specifikace uvedené v článku 41;
(b)
dobavljač nije primijenio usklađenu normu ili je primijenio samo dio usklađene norme;
b)
poskytovatel nepoužil harmonizovanou normu nebo použil jen její část;
(c)
zajedničke specifikacije iz točke (a) postoje, ali ih dobavljač nije primijenio;
c)
společné specifikace uvedené v písmenu a) existují, ale poskytovatel je nepoužil;
(d)
jedna ili više usklađenih normi iz točke (a) objavljena je uz ograničenje, i to samo za dio norme koji je ograničen.
d)
jedna nebo více harmonizovaných norem uvedených v písmenu a) byla zveřejněna s omezením a pouze pro tu část normy, která byla omezena.
Za potrebe postupka ocjenjivanja sukladnosti iz Priloga VII. dobavljač može odabrati bilo koje prijavljeno tijelo. Međutim, ako visokorizični UI sustav u upotrebu namjeravaju staviti tijela kaznenog progona, tijela za imigraciju ili tijela za azil odnosno institucije, tijela, uredi ili agencije Unije, tijelo za nadzor tržišta iz članka 74. stavka 8. ili 9., ovisno o slučaju, djeluje kao prijavljeno tijelo.
Pro účely postupu posuzování shody uvedeného v příloze VII si poskytovatel může zvolit kterýkoli z oznámených subjektů. Je-li však vysoce rizikový systém AI určen k uvedení do provozu donucovacími, imigračními nebo azylovými orgány nebo orgány, institucemi a jinými subjekty EU, jedná jako oznámený subjekt orgán dozoru nad trhem uvedený v čl. 74 odst. 8, případně 9.
2. Za visokorizične UI sustave iz točaka od 2. do 8. Priloga III. dobavljači primjenjuju postupak ocjenjivanja sukladnosti na temelju unutarnje kontrole iz Priloga VI., kojim se ne predviđa sudjelovanje prijavljenog tijela.
2. U vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 2 až 8 přílohy III uplatňují poskytovatelé postup posuzování shody založený na interní kontrole uvedené v příloze VI, který nestanoví zapojení oznámeného subjektu.
3. Za visokorizične UI sustave obuhvaćene zakonodavstvom Unije o usklađivanju navedenim u odjeljku A Priloga I. dobavljač primjenjuje relevantni postupak ocjenjivanja sukladnosti kako se zahtijeva tim pravnim aktima. Na te visokorizične UI sustave primjenjuju se zahtjevi utvrđeni u odjeljku 2. ovog poglavlja i dio su tog ocjenjivanja. Također se primjenjuju točke 4.3., 4.4., 4.5. i točka 4.6. peti odlomak Priloga VII.
3. U vysoce rizikových systémů AI, na které se vztahují právní předpisy Unie v oblasti harmonizace uvedené v oddíle A přílohy I, uplatňuje poskytovatel příslušné postupy posouzení shody, které stanoví uvedené právní akty. Na tyto vysoce rizikové systémy AI se vztahují požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly, které jsou součástí uvedeného posouzení. Použijí se rovněž body 4.3, 4.4, 4.5 a pátý odstavec bodu 4.6 přílohy VII.
Za potrebe tog ocjenjivanja prijavljena tijela koja su prijavljena na temelju tih pravnih akata imaju pravo kontrolirati sukladnost visokorizičnih UI sustava sa zahtjevima utvrđenima u odjeljku 2. pod uvjetom da je u kontekstu postupka prijavljivanja na temelju tih pravnih akata ocijenjeno ispunjavaju li dotična prijavljena tijela zahtjeve utvrđene u članku 31. stavcima 4., 5., 10. i 11.
Pro účely tohoto posouzení jsou oznámené subjekty, které byly oznámeny podle těchto právních aktů, oprávněny kontrolovat shodu vysoce rizikových systémů AI s požadavky stanovenými v oddíle 2, pokud byl posouzen soulad těchto oznámených subjektů s požadavky stanovenými v čl. 31 odst. 4, 5, 10 a 11 v rámci postupu pro oznamování podle těchto právních aktů.
Ako je pravnim aktom navedenim u odjeljku A Priloga II. proizvođaču proizvoda omogućeno da se izuzme iz ocjenjivanja sukladnosti koje provodi treća strana pod uvjetom da je taj proizvođač primijenio sve usklađene norme koje obuhvaćaju sve relevantne zahtjeve, taj proizvođač tu mogućnost može iskoristiti samo ako je primijenio i usklađene norme ili, ako je primjenjivo, zajedničke specifikacije iz članka 41., koje obuhvaćaju sve zahtjeve utvrđene u odjeljku 2. ovog poglavlja.
Pokud právní akt uvedený v oddíle A přílohy I umožňuje výrobci produktu neúčastnit se posuzování shody třetí stranou za předpokladu, že tento výrobce uplatnil všechny harmonizované normy pokrývající všechny příslušné požadavky, může tento výrobce tuto možnost využít pouze v případě, že uplatnil rovněž harmonizované normy nebo v relevantních případech společné specifikace uvedené v článku 41, které pokrývají všechny požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly.
4. Za visokorizične UI sustave koji su već bili podvrgnuti postupku ocjenjivanja sukladnosti provodi se novi postupak ocjenjivanja sukladnosti ako dođe do bitnih izmjena, neovisno o tome namjerava li se izmijenjeni sustav dalje distribuirati ili ga nastavlja upotrebljavati isti subjekt koji ga već uvodi.
4. U vysoce rizikových systémů AI, u kterých již byl postup posuzování shody proveden, musí být proveden nový postup posuzování shody v případě podstatné změny, bez ohledu na to, zda má být změněný systém dále distribuován, nebo zda jej i nadále používá jeho současný zavádějící subjekt.
Za visokorizične UI sustave koji nastavljaju učiti nakon stavljanja na tržište ili u upotrebu, promjene visokorizičnog UI sustava i njegove učinkovitosti koje je dobavljač unaprijed odredio u trenutku početnog ocjenjivanja sukladnosti i koje su obuhvaćene informacijama u tehničkoj dokumentaciji iz točke 2. podtočke (f) Priloga IV. ne čine bitnu izmjenu.
U vysoce rizikových systémů AI, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále učí, nepředstavují změny takového vysoce rizikového systému AI a jeho výkonnosti podstatnou změnu, pokud byly poskytovatelem před stanoveny v okamžiku počátečního posouzení shody a jsou součástí informací obsažených v technické dokumentaci uvedené v bodě 2 písm. f) přílohy IV.
5. Komisija je ovlaštena za donošenje delegiranih akata u skladu s člankom 97. radi izmjene priloga VI. i VII. njihovim ažuriranjem s obzirom na tehnički napredak.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 s cílem změnit přílohy VI a VII jejich aktualizací s ohledem na technický pokrok.
6. Komisija je ovlaštena za donošenje delegiranih akata u skladu s člankom 97. radi izmjene stavaka 1. i 2. ovog članka kako bi visokorizične UI sustave iz točaka od 2. do 8. Priloga III. podvrgnula postupku ocjenjivanja sukladnosti iz Priloga VII. ili dijelovima tog postupka. Komisija takve delegirane akte donosi uzimajući u obzir djelotvornost postupka ocjenjivanja sukladnosti na temelju unutarnje kontrole iz Priloga VI. u sprečavanju rizika za zdravlje i sigurnost te zaštitu temeljnih prava koje takvi sustavi predstavljaju ili svođenju takvih rizika na najmanju moguću mjeru, kao i dostupnost adekvatnih kapaciteta i resursa među prijavljenim tijelima.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97, kterými se mění odstavce 1 a 2 tohoto článku, s cílem podrobit vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 2 až 8 přílohy III postupu posuzování shody uvedenému v příloze VII nebo jejích částech. Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci s přihlédnutím k účinnosti postupu posuzování shody založeného na interní kontrole podle přílohy VI v oblasti prevence nebo minimalizace rizik pro zdraví, bezpečnost a ochranu základních práv, která tyto systémy představují, jakož i k dostupnosti přiměřených kapacit a zdrojů mezi oznámenými subjekty.
Obveze u pogledu transparentnosti za dobavljače određenih UI sustava i subjekte koji ih uvode
Povinnosti poskytovatelů zavádějící subjektů určitých systémů AI, pokud jde o transparentnost
1. Dobavljači osiguravaju da su UI sustavi koji su namijenjeni izravnoj interakciji s fizičkim osobama dizajnirani i razvijeni na takav način da se dotične fizičke osobe obavješćuje o tome da su u interakciji s UI sustavom, osim ako je to očito sa stajališta razmjerno dobro informirane, pronicljive i oprezne fizičke osobe, uzimajući u obzir okolnosti i kontekst upotrebe. Ta se obveza ne primjenjuje na UI sustave koji su zakonski odobreni za otkrivanje, sprečavanje, istragu ili kazneni progon kaznenih djela, podložno odgovarajućim zaštitnim mjerama za prava i slobode trećih strana, osim ako su ti sustavi dostupni javnosti za prijavu kaznenih djela.
1. Poskytovatelé zajistí, aby systémy AI určené k přímé interakci s fyzickými osobami byly navrhovány a vyvíjeny tak, že dotčené fyzické osoby budou vyrozuměny o tom, že komunikují se systémem AI, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití. S výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran se tato povinnost nevztahuje na systémy AI, které jsou ze zákona oprávněny odhalovat trestné činy, předcházet jim, vyšetřovat je nebo stíhat, s výjimkou případů, kdy jsou tyto systémy k dispozici veřejnosti za účelem hlášení trestných činů.
2. Dobavljači UI sustava, uključujući UI sustave opće namjene, koji generiraju sintetički audiosadržaj, slikovni sadržaj, videosadržaj ili tekstovni sadržaj osiguravaju da izlazni rezultati UI sustava budu označeni u strojno čitljivom obliku i da ih se može prepoznati kao umjetno generirane ili manipulirane. Dobavljači osiguravaju da njihova tehnička rješenja budu djelotvorna, interoperabilna, otporna i pouzdana u mjeri u kojoj je to tehnički izvedivo, uzimajući u obzir posebnosti i ograničenja različitih vrsta sadržaja, troškove provedbe i općepriznata najnovija dostignuća, što se može odražavati u relevantnim tehničkim normama. Ta se obveza ne primjenjuje ako UI sustavi obavljaju pomoćnu funkciju za standardno uređivanje ili bitno ne mijenjaju ulazne podatke koje pruža subjekt koji uvodi sustav ili njihovu semantiku, ili ako su zakonski odobreni za otkrivanje, sprečavanje, istragu ili kazneni progon kaznenih djela.
2. Poskytovatelé systémů AI, včetně obecných systémů AI, vytvářejících syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah, zajistí, aby výstupy systému AI byly označeny ve strojově čitelném formátu a zjistitelné jako uměle vytvořené nebo manipulované. Poskytovatelé zajistí, aby jejich technická řešení byla účinná, interoperabilní, robustní a spolehlivá, pokud je to technicky proveditelné, s přihlédnutím ke zvláštnostem a omezením různých druhů obsahu, nákladům na provádění a obecně uznávanému nejmodernějšímu stavu technologií, tak jak mohou být zachyceny v příslušných technických normách. Tato povinnost se neuplatní v rozsahu, v jakém systémy AI plní asistenční funkci pro standardní editaci nebo podstatně nemění vstupní údaje poskytnuté zavádějícím subjektem nebo jejich sémantiku, nebo pokud je to zákonem povoleno k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů.
3. Subjekti koji uvode sustav za prepoznavanje emocija ili sustav za biometrijsku kategorizaciju obavješćuju fizičke osobe koje su izložene tom sustavu o njegovu radu, a osobne podatke obrađuju u skladu s uredbama (EU) 2016/679 i (EU) 2018/1725 te Direktivom (EU) 2016/680, ovisno o slučaju. Ta se obveza ne primjenjuje na UI sustave za biometrijsku kategorizaciju i prepoznavanje emocija koji su zakonski odobreni za otkrivanje, sprečavanje ili istragu kaznenih djela, podložno odgovarajućim zaštitnim mjerama za prava i slobode trećih strana i u skladu s pravom Unije.
3. Subjekty zavádějící systém rozpoznávání emocí nebo systém biometrické kategorizace informují o provozu systému fyzické osoby, které jsou mu vystaveny, a zpracovávají osobní údaje podle potřeby v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnicí (EU) 2016/680. Tato povinnost se nevztahuje na systémy AI používané pro biometrickou kategorizaci a rozpoznávání emocí, kterým zákon umožňuje odhalovat trestné činy, předcházet jim nebo je vyšetřovat, s výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran a v souladu s právem Unie.
4. Subjekti koji uvode UI sustav koji generira ili manipulira slikovnim sadržajem, audiosadržajem ili videosadržajem koji čini uvjerljiv krivotvoreni sadržaj (deep fake) moraju navesti da je taj sadržaj umjetno generiran ili da je njime manipulirano. Ta se obveza ne primjenjuje ako je korištenje zakonski odobreno za otkrivanje, sprečavanje, istragu ili kazneni progon kaznenih djela. Ako je sadržaj dio očigledno umjetničkog, kreativnog, satiričnog, fiktivnog ili analognog djela ili programa, obveze u pogledu transparentnosti iz ovog stavka ograničene su na otkrivanje postojanja takvog generiranog ili manipuliranog sadržaja na odgovarajući način kojim se ne ometa prikazivanje tog djela ili uživanje u njemu.
4. Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří obrazový, zvukový nebo video obsah představující tzv. „deep fake“ nebo s ním manipuluje, musí zveřejnit, že obsah byl uměle vytvořen nebo s ním bylo manipulováno. Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy je použití povoleno zákonem k odhalování trestných činů, předcházení jim, jejich vyšetřování nebo jejich stíhání. Pokud je obsah součástí zjevně uměleckého, tvůrčího, satirického, fiktivního či obdobného díla nebo programu, povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v tomto odstavci jsou omezeny na zveřejnění existence takového vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu vhodným způsobem, který nebrání zobrazení nebo užívání díla.
Subjekti koji uvode UI sustav koji generira ili manipulira tekstom koji se objavljuje u svrhu informiranja javnosti o pitanjima od javnog interesa moraju navesti da je tekst umjetno generiran ili da je njime manipulirano. Ta se obveza ne primjenjuje ako je korištenje zakonski odobreno za otkrivanje, sprečavanje, istragu ili kazneni progon kaznenih djela ili ako je sadržaj generiran umjetnom inteligencijom prošao proces preispitivanja koje provodi čovjek ili uredničku kontrolu i ako fizička ili pravna osoba snosi uredničku odgovornost za objavu sadržaja.
Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří text, jenž je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, nebo který s takovým textem manipuluje, uvedou, že text byl vytvořen uměle nebo s ním bylo manipulováno. Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy je použití povoleno zákonem k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů nebo kdy byl obsah vytvořený umělou inteligencí podroben procesu přezkumu člověkem nebo redakční kontroly a pokud za zveřejnění obsahu nese redakční odpovědnost fyzická nebo právnická osoba.
5. Informacije iz stavaka od 1. do 4. dotičnim se fizičkim osobama pružaju na jasan i raspoznatljiv način najkasnije u trenutku prve interakcije ili prvog izlaganja. Te informacije moraju ispunjavati primjenjive zahtjeve u pogledu pristupačnosti.
5. Informace uvedené v odstavcích 1 až 4 se dotčeným fyzickým osobám poskytují jasným a rozlišitelným způsobem nejpozději v době první interakce nebo expozice. Informace musí být v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost.
6. Stavci od 1. do 4. ne utječu na zahtjeve i obveze iz poglavlja III. i njima se ne dovode u pitanje druge obveze u pogledu transparentnosti utvrđene u pravu Unije ili nacionalnom pravu za subjekte koji uvode UI sustave.
6. Odstavci 1 až 4 nejsou dotčeny požadavky a povinnosti stanovené v kapitole III a nejsou jimi dotčeny další povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu pro subjekty zavádějící systémy AI.
7. Ured za umjetnu inteligenciju potiče i olakšava izradu kodeksâ prakse na razini Unije kako bi se olakšala djelotvorna provedba obveza u pogledu otkrivanja i označivanja umjetno generiranog ili manipuliranog sadržaja. Komisija može donositi provedbene akte radi odobravanja tih kodeksa prakse u skladu s postupkom utvrđenim u članku 56. stavku 6. Ako smatra da kodeks nije adekvatan, Komisija može donositi provedbene akte o utvrđivanju zajedničkih pravila za provedbu tih obveza u skladu s postupkom ispitivanja utvrđenim u članku 98. stavku 2.
7. Úřad pro AI podporuje a usnadňuje vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem usnadnit účinné provádění povinností týkajících se odhalování a označování uměle vytvořeného nebo manipulovaného obsahu. Komise může přijímat prováděcí akty za účelem schválení těchto kodexů správné praxe v souladu s postupem stanoveným v čl. 56 odst. 6. Pokud se Komise domnívá, že kodex není přiměřený, může přijmout prováděcí akt, kterým se stanoví společná pravidla pro plnění těchto povinností v souladu s přezkumným postupem stanoveným v čl. 98 odst. 2.
Regulatorna izolirana okruženja za umjetnu inteligenciju
Regulační sandboxy pro AI
1. Države članice osiguravaju da njihova nadležna tijela uspostave barem jedno regulatorno izolirano okruženje za umjetnu inteligenciju na nacionalnoj razini, koje mora biti operativno do 2. kolovoza 2026. To izolirano okruženje može se uspostaviti i zajedno s nadležnim tijelima drugih država članica. Komisija može pružiti tehničku potporu, savjete i alate za uspostavu i rad regulatornih izoliranih okruženja za umjetnu inteligenciju.
1. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány zřídily alespoň jeden regulační sandbox pro AI na vnitrostátní úrovni, který bude funkční do 2. srpna 2026. Tento sandbox mohou rovněž zřídit společně s příslušnými orgány jiných členských států. Komise může pro účely zřízení a provozu regulačních sandboxů pro AI poskytovat technickou podporu, poradenství a nástroje.
Obveza iz prvog podstavka može se ispuniti i sudjelovanjem u postojećem izoliranom okruženju ako se tim sudjelovanjem osigurava jednakovrijedna razina nacionalne pokrivenosti za države članice sudionice.
Povinnost podle prvního pododstavce může být rovněž splněna účastí ve stávajícím sandboxu, pokud tato účast poskytuje zúčastněným členským státům rovnocennou úroveň vnitrostátního pokrytí.
2. Mogu se uspostaviti i dodatna regulatorna izolirana okruženja za umjetnu inteligenciju na regionalnoj ili lokalnoj razini ili se ona mogu uspostaviti zajedno s nadležnim tijelima drugih država članica.
2. Další regulační sandboxy pro AI mohou být rovněž zřízeny na regionální nebo místní úrovni nebo společně s příslušnými orgány jiných členských států.
3. Europski nadzornik za zaštitu podataka također može uspostaviti regulatorno izolirano okruženje za umjetnu inteligenciju za institucije, tijela, urede i agencije Unije te može izvršavati uloge i zadaće nacionalnih nadležnih tijela u skladu s ovim poglavljem.
3. Evropský inspektor ochrany údajů může rovněž zřídit regulační sandbox pro AI pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a může vykonávat úlohy a úkoly příslušných vnitrostátních orgánů v souladu s touto kapitolou.
4. Države članice osiguravaju da nadležna tijela iz stavaka 1. i 2. dodijele dostatna sredstva za djelotvorno i pravodobno usklađivanje s ovim člankom. Nacionalna nadležna tijela prema potrebi surađuju s drugim relevantnim tijelima i mogu dopustiti sudjelovanje drugih aktera iz ekosustava umjetne inteligencije. Ovaj članak ne utječe na druga regulatorna izolirana okruženja uspostavljena na temelju prava Unije ili nacionalnog prava. Države članice osiguravaju odgovarajuću razinu suradnje između tijela koja nadziru ta druga izolirana okruženja i nacionalnih nadležnih tijela.
4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 přidělily dostatečné zdroje pro účinné a urychlené dosažení souladu s tímto článkem. Příslušné vnitrostátní orgány případně spolupracují s dalšími relevantními orgány a mohou umožnit zapojení dalších subjektů v rámci ekosystému AI. Tímto článkem nejsou dotčeny jiné regulační sandboxy zřízené podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Členské státy zajistí náležitou úroveň spolupráce mezi orgány vykonávajícími dohled nad těmito jinými sandboxy a příslušnými vnitrostátními orgány.
5. Regulatorna izolirana okruženja za umjetnu inteligenciju uspostavljena na temelju stavka 1. pružaju kontrolirano okruženje koje potiče inovacije i olakšava razvoj, treniranje, testiranje i validaciju inovativnih UI sustava tijekom ograničenog razdoblja prije njihova stavljanja na tržište ili u upotrebu u skladu s posebnim planom izoliranog okruženja dogovorenim između dobavljača ili potencijalnih dobavljača i nadležnog tijela. Takva izolirana okruženja mogu uključivati testiranje u stvarnim uvjetima pod nadzorom u izoliranom okruženju.
5. Regulační sandboxy pro AI zřízené podle odstavce 1 poskytují kontrolované prostředí, které podporuje inovace a usnadňuje vývoj, trénování, testování a validaci inovativních systémů AI po omezenou dobu před jejich uvedením na trh nebo do provozu podle konkrétního plánu testování v sandboxu, na kterém se dohodli poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé a příslušný orgán. Tyto sandboxy mohou zahrnovat testování v reálných podmínkách pod dohledem v nich..
6. Nadležna tijela prema potrebi pružaju smjernice, nadzor i potporu u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju radi utvrđivanja rizika, posebno za temeljna prava, zdravlje i sigurnost, te radi utvrđivanja testiranja, mjera ublažavanja i njihove djelotvornosti u odnosu na obveze i zahtjeve iz ove Uredbe i, prema potrebi, iz drugog prava Unije i nacionalnog prava čije se ispunjavanje nadzire u izoliranom okruženju.
6. Příslušné orgány případně poskytnou v rámci regulačního sandboxu pro AI pokyny, dohled a podporu s cílem určit rizika, zejména pro základní práva, zdraví a bezpečnost, testování, zmírňující opatření a jejich účinnost ve vztahu k povinnostem a požadavkům, jež jsou vymezeny tímto nařízením a případně jiným unijním a vnitrostátním právem a nad nimiž je v rámci daného sandboxu vykonáván dohled.
7. Nadležna tijela dobavljačima i potencijalnim dobavljačima koji sudjeluju u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju pružaju smjernice o regulatornim očekivanjima i načinu ispunjavanja zahtjeva i obveza utvrđenih u ovoj Uredbi.
7. Příslušné orgány poskytnou poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům účastnícím se na regulačním sandboxu pro AI pokyny týkající se regulačních očekávání a toho, jak plnit požadavky a povinnosti stanovené v tomto nařízení.
Na zahtjev dobavljača ili potencijalnog dobavljača UI sustava nadležno tijelo dostavlja pisani dokaz o aktivnostima koje su uspješno provedene u izoliranom okruženju. Nadležno tijelo dostavlja i završno izvješće koje sadržava pojedinosti o aktivnostima provedenima u izoliranom okruženju te povezanim rezultatima i ishodima učenja. Dobavljači mogu takvu dokumentaciju upotrijebiti kako bi dokazali svoju usklađenost s ovom Uredbom putem postupka ocjenjivanja sukladnosti ili relevantnih aktivnosti nadzora tržišta. U tom pogledu tijela za nadzor tržišta i prijavljena tijela pozitivno uzimaju u obzir završna izvješća i pisane dokaze koje je dostavilo nacionalno nadležno tijelo kako bi se u razumnoj mjeri ubrzali postupci ocjenjivanja sukladnosti.
Na žádost poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele systému AI poskytne příslušný orgán písemný doklad o činnostech, které byly v rámci sandboxu úspěšně provedeny. Příslušný orgán rovněž předloží výstupní zprávu s podrobným popisem činností prováděných v rámci sandboxu, souvisejících výsledků a výsledků učení. Poskytovatelé mohou tuto dokumentaci použít k prokázání souladu s tímto nařízením v rámci postupu posuzování shody nebo příslušných činností dozoru nad trhem. V tomto ohledu orgány dozoru nad trhem a oznámené subjekty výstupní zprávy a písemný doklad poskytnutý příslušným vnitrostátním orgánem kladně zohlední, aby bylo možno postupy posuzování shody v přiměřeném rozsahu urychlit.
8. Podložno odredbama o povjerljivosti iz članka 78. i uz suglasnost dobavljača ili potencijalnog dobavljača, Komisija i Vijeće za umjetnu inteligenciju ovlašteni su pristupiti završnim izvješćima te ih prema potrebi uzimaju u obzir pri izvršavanju svojih zadaća na temelju ove Uredbe. Ako se i dobavljač odnosno potencijalni dobavljač i nacionalno nadležno tijelo o tome izričito dogovore, završno izvješće može se objaviti na jedinstvenoj informacijskoj platformi iz ovog članka.
8. S výhradou ustanovení o důvěrnosti v článku 78 a se souhlasem poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele jsou Komise a rada oprávněny do výstupních zpráv nahlížet a podle potřeby je zohlední při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Pokud poskytovatel nebo potenciální poskytovatel a příslušný vnitrostátní orgán výslovně souhlasí, může být výstupní zpráva zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím jednotné informační platformy uvedené v tomto článku.
9. Svrha uspostave regulatornih izoliranih okruženja za umjetnu inteligenciju doprinošenje je sljedećim ciljevima:
9. Cílem vytvoření regulačních sandboxů pro AI je přispět k těmto cílům:
(a)
unapređivanju pravne sigurnosti radi postizanja regulatorne usklađenosti s ovom Uredbom ili, prema potrebi, drugim primjenjivim pravom Unije i nacionalnim pravom;
a)
větší právní jistota v zájmu dosažení souladu s tímto nařízením nebo relevantních případech s jiným platným unijním a vnitrostátním právem;
(b)
podupiranju razmjene primjera najbolje prakse putem suradnje s tijelima uključenima u regulatorno izolirano okruženje za umjetnu inteligenciju;
b)
podpora sdílení osvědčených postupů prostřednictvím spolupráce s orgány zapojenými do regulačního sandboxu pro AI;
(c)
poticanju inovacija i konkurentnosti te olakšavanju razvoja ekosustava umjetne inteligencije;
c)
podpora inovací a konkurenceschopnosti a usnadňování vývoje ekosystému AI;
(d)
doprinošenju regulatornom učenju utemeljenom na dokazima;
d)
přispění k fakticky podloženému regulačnímu učení;
(e)
olakšavanju i ubrzavanju pristupa UI sustava tržištu Unije, posebno ako su njihovi dobavljači MSP-ovi, uključujući start-up poduzeća.
e)
snazší a rychlejší přístup systémů AI na trh Unie, zejména pokud jsou poskytovány malými a středními podniky, včetně podniků začínajících.
10. Nacionalna nadležna tijela osiguravaju da, ako inovativni UI sustavi obuhvaćaju obradu osobnih podataka ili su na neki drugi način obuhvaćeni nadzorom drugih nacionalnih tijela ili nadležnih tijela koja pružaju ili podržavaju pristup podacima, nacionalna tijela za zaštitu podataka i ta druga nacionalna ili nadležna tijela budu uključena u rad regulatornog izoliranog okruženja za umjetnu inteligenciju i uključena u nadzor nad tim aspektima u okviru svojih zadaća i ovlasti.
10. Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby v rozsahu, v němž dané inovativní systémy AI zahrnují zpracování osobních údajů nebo jinak spadají do oblasti dohledu jiných vnitrostátních orgánů nebo příslušných orgánů poskytujících nebo podporujících přístup k údajům, byly vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů a tyto jiné vnitrostátní nebo příslušné orgány přidruženy k provozu daného regulačního sandboxu pro AI a aby byly zapojeny do dohledu nad těmito aspekty v rozsahu svých příslušných úkolů a pravomocí.
11. Regulatorna izolirana okruženja za umjetnu inteligenciju ne utječu na nadzorne ili korektivne ovlasti nadležnih tijela koja nadziru izolirana okruženja, među ostalim na regionalnoj ili lokalnoj razini. Ako se tijekom razvoja i testiranja takvih UI sustava uoče znatni rizici za zdravlje, sigurnost i temeljna prava, ti se rizici moraju adekvatno ublažiti. Nacionalna nadležna tijela ovlaštena su privremeno ili trajno suspendirati postupak testiranja ili sudjelovanje u izoliranom okruženju ako rizike nije moguće djelotvorno ublažiti, a o takvoj odluci obavješćuju Ured za umjetnu inteligenciju. Nacionalna nadležna tijela izvršavaju svoje nadzorne ovlasti u granicama relevantnog prava i primjenjuju svoje diskrecijske ovlasti pri provedbi pravnih odredaba u odnosu na određeni projekt u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju, s ciljem podupiranja inovacija u području umjetne inteligencije u Uniji.
11. Regulační sandboxy pro AI nemají vliv na pravomoci příslušných orgánů dohlížejících na sandboxy v oblasti dohledu a nápravy, a to ani na regionální či místní úrovni. Veškerá významná rizika pro zdraví, bezpečnost a základní práva zjištěná během vývoje a testování těchto systémů AI jsou následně přiměřeně zmírněna. Není-li účinné zmírnění možné, příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoc zkušební proces nebo účast v sandboxu dočasně či trvale pozastavit a o tomto rozhodnutí informují úřad pro AI. Příslušné vnitrostátní orgány plní své pravomoci dohledu v mezích příslušného práva, přičemž při uplatňování právních ustanovení ohledně konkrétního projektu regulačního sandboxu pro AI využijí své diskreční pravomoci s cílem podpořit v Unii inovace v oblasti AI.
12. Dobavljači i potencijalni dobavljači koji sudjeluju u regulatornom izoliranom okruženju za umjetnu inteligenciju i dalje su na temelju primjenjivog prava Unije o odgovornosti i nacionalnog prava o odgovornosti odgovorni za svu štetu nanesenu trećim stranama koja je posljedica eksperimentiranja u izoliranom okruženju. Međutim, ako potencijalni dobavljači poštuju posebni plan i uvjete svojeg sudjelovanja te u dobroj vjeri slijede smjernice nacionalnog nadležnog tijela, tijela ne izriču upravne novčane kazne zbog povrede ove Uredbe. Ako su druga nadležna tijela koja su odgovorna za drugo pravo Unije i nacionalno pravo bila aktivno uključena u nadzor nad UI sustavom u izoliranom okruženju i dala smjernice u pogledu usklađivanja, ne izriču se upravne novčane kazne u vezi s tim pravom.
12. Poskytovatelé a potenciální poskytovatelé účastnící se regulačního sandboxu pro AI nesou podle platného práva Unie a vnitrostátního práva v oblasti upravujícího odpovědnost i nadále odpovědnost za jakoukoli škodu způsobenou třetím stranám v důsledku experimentů, jež jsou v daném sandboxu prováděny. Nicméně v případě, že potenciální poskytovatelé dodržují konkrétní plán a podmínky účasti a řídí se v dobré víře pokyny vydanými příslušnými vnitrostátními orgány, orgány v případě porušení tohoto nařízení neuloží žádné správní pokuty. Pokud byly do dohledu nad systémem AI v sandboxu aktivně zapojeny další příslušné orgány, odpovědné za jiné unijní a vnitrostátní právo, a poskytly pro dodržování tohoto práva pokyny, neukládají se v souvislosti s předmětnými předpisy žádné správní pokuty.
13. Regulatorna izolirana okruženja za umjetnu inteligenciju dizajniraju se i realiziraju na takav način da se njima, ako je to relevantno, olakšava prekogranična suradnja među nacionalnim nadležnim tijelima.
13. Regulační sandboxy pro AI jsou navrženy a zavedeny tak, aby v relevantních případech usnadňovaly přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány.
14. Nacionalna nadležna tijela koordiniraju svoje aktivnosti i surađuju u okviru Vijeća za umjetnu inteligenciju.
14. Příslušné vnitrostátní orgány koordinují své činnosti a spolupracují v rámci rady.
15. Nacionalna nadležna tijela obavješćuju Ured za umjetnu inteligenciju i Vijeće za umjetnu inteligenciju o uspostavi izoliranog okruženja i mogu od njih zatražiti potporu i smjernice. Ured za umjetnu inteligenciju objavljuje popis planiranih i postojećih izoliranih okruženja i ažurira ga kako bi se potaknula veća interakcija u regulatornim izoliranim okruženjima za umjetnu inteligenciju i prekogranična suradnja.
15. Příslušné vnitrostátní orgány informují úřad pro AI a radu o zřízení sandboxu a mohou je požádat o podporu a pokyny. Úřad pro AI zveřejní seznam stávajících i plánovaných sandboxů a aktualizuje jej s cílem podpořit v regulačních sandboxech pro AI větší interakci a podnítit přeshraniční spolupráci.
16. Nacionalna nadležna tijela podnose godišnja izvješća Uredu za umjetnu inteligenciju i Vijeću za umjetnu inteligenciju, počevši godinu dana nakon uspostave regulatornog izoliranog okruženja za umjetnu inteligenciju i svake godine nakon toga do njegove obustave, te završno izvješće. U tim se izvješćima navode informacije o napretku i rezultatima provedbe tih izoliranih okruženja, uključujući primjere najbolje prakse, incidente, stečena iskustva i preporuke o strukturi tih izoliranih okruženja te, prema potrebi, o primjeni i mogućoj reviziji ove Uredbe, uključujući njezine delegirane akte i provedbene akte, te o primjeni drugog prava Unije koju nadležna tijela nadziru u relevantnom izoliranom okruženju. Nacionalna nadležna tijela ta godišnja izvješća ili njihove sažetke stavljaju na raspolaganje javnosti na internetu. Komisija ta godišnja izvješća prema potrebi uzima u obzir pri izvršavanju svojih zadaća na temelju ove Uredbe.
16. Příslušné vnitrostátní orgány předkládají úřadu pro AI a radě výroční zprávy, a to od jednoho roku po zřízení regulačního sandboxu pro AI a poté každý rok až do jeho ukončení, a závěrečnou zprávu. Tyto zprávy obsahují informace o pokroku při zavádění uvedených sandboxů a jejich výsledcích, včetně osvědčených postupů, incidentů, získaných zkušeností a doporučení ohledně jejich uspořádání a případně ohledně uplatňování a revize tohoto nařízení, včetně souvisejících aktů v přenesení pravomoci a prováděcích aktů, a ohledně uplatňování jiného práva Unie, nad nimiž příslušné orgány v rámci daného sandboxu provádí dohled. Příslušné vnitrostátní orgány tyto výroční zprávy nebo jejich shrnutí zpřístupní veřejnosti online. Komise tyto výroční zprávy v případě potřeby zohlední při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.
17. Komisija izrađuje jedinstveno, namjensko sučelje koje sadržava sve relevantne informacije povezane s izoliranim okruženjima za umjetnu inteligenciju kako bi se dionicima omogućilo da ostvare interakciju s regulatornim izoliranim okruženjima za umjetnu inteligenciju, podnesu upite nadležnim tijelima i zatraže neobvezujuće smjernice u vezi sa sukladnošću inovativnih proizvoda, usluga i poslovnih modela u koje su ugrađene tehnologije umjetne inteligencije, u skladu s člankom 62. stavkom 1. točkom (c). Komisija se prema potrebi proaktivno koordinira s nacionalnim nadležnim tijelima.
17. Komise vytvoří jednotné a vyhrazené rozhraní obsahující veškeré relevantní informace týkající se regulačních sandboxů pro AI s cílem umožnit zúčastněným stranám interakci s regulačními sandboxy pro AI a pokládat příslušným orgánům dotazy a žádat o nezávazné pokyny týkající se souladu inovativních produktů, služeb a obchodních modelů zahrnujících technologie AI s tímto nařízením, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Komise svou činnost případně aktivně koordinuje s příslušnými vnitrostátními orgány.
Prijavljivanje ozbiljnih incidenata
Oznamování závažných incidentů
1. Dobavljači visokorizičnih UI sustava stavljenih na tržište Unije prijavljuju svaki ozbiljan incident tijelima za nadzor tržišta država članica u kojima je došlo do tog incidenta.
1. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh Unie oznamují jakýkoli závažný incident orgánům dozoru nad trhem v členských státech, v nichž k tomuto incidentu došlo
2. Prijavljivanje iz stavka 1. provodi se odmah nakon što je dobavljač utvrdio uzročno-posljedičnu vezu između UI sustava i ozbiljnog incidenta ili razumnu vjerojatnost takve veze, a u svakom slučaju najkasnije 15 dana nakon što je dobavljač ili, ako je primjenjivo, subjekt koji uvodi sustav, saznao za ozbiljni incident.
2. Oznámení uvedené v odstavci 1 musí být učiněno neprodleně poté, co poskytovatel zjistí příčinnou souvislost mezi daným systémem AI a daným závažným incidentem nebo přiměřenou pravděpodobnost této souvislosti, v každém případě však nejpozději do patnácti dnů poté, co se poskytovatel případně zavádějící subjekt o daném závažném incidentu dozvěděl.
Razdobljem za prijavljivanje iz prvog podstavka uzima se u obzir težina ozbiljnog incidenta.
Lhůta pro oznámení uvedená v prvním pododstavci zohlední závažnost závažného incidentu.
3. Neovisno o stavku 2. ovog članka, u slučaju raširene povrede ili ozbiljnog incidenta kako je definiran u članku 3. točki 49. podtočki (b), prijavljivanje iz stavka 1. ovog članka provodi se odmah, a najkasnije dva dana nakon što dobavljač ili, ako je primjenjivo, subjekt koji uvodi sustav, sazna za taj incident.
3. Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se v případě rozsáhlého porušení práva nebo závažného incidentu ve smyslu čl. 3 bodu 49 písm. b) podává oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku okamžitě, nejpozději však do dvou dnů poté, co se poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt o tomto incidentu dozvěděl.
4. Neovisno o stavku 2., u slučaju smrti osobe prijavljivanje se provodi odmah nakon što je dobavljač ili subjekt koji uvodi sustav utvrdio uzročno-posljedičnu vezu između visokorizičnog UI sustava i ozbiljnog incidenta ili čim je posumnjao u postojanje takve veze, a najkasnije deset dana nakon datuma na koji je dobavljač ili, ako je primjenjivo, subjekt koji uvodi sustav, saznao za ozbiljni incident.
4. Bez ohledu na odstavec 2 se v případě úmrtí osoby podává oznámení ihned poté, co poskytovatel nebo zavádějící subjekt zjistí příčinnou souvislost mezi vysoce rizikovým systémem AI a závažným incidentem, nebo jakmile má podezření, že taková příčinná souvislost existuje, avšak nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt o závažném incidentu dozvěděl.
5. Ako je to potrebno kako bi se osiguralo pravodobno prijavljivanje, dobavljač ili, ako je primjenjivo, subjekt koji uvodi sustav može podnijeti početnu prijavu koja je nepotpuna, nakon koje slijedi potpuna prijava.
5. Je-li to nezbytné k zajištění včasného ohlášení, může poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt podat neúplné počáteční oznámení, po němž následuje oznámení úplné.
6. Nakon prijavljivanja ozbiljnog incidenta u skladu sa stavkom 1. dobavljač bez odgode provodi potrebne istrage u vezi s ozbiljnim incidentom i dotičnim UI sustavom. To uključuje procjenu rizika incidenta i korektivne mjere.
6. Po ohlášení závažného incidentu podle odstavce 1 provede poskytovatel v souvislosti se závažným incidentem a dotčeným systémem AI bezodkladně nezbytná šetření. Ta zahrnují posouzení rizika incidentu a nápravná opatření.
Dobavljač surađuje s nadležnim tijelima i, prema potrebi, s dotičnim prijavljenim tijelom tijekom istraga iz prvog podstavka i ne provodi istragu koja uključuje izmjenu dotičnog UI sustava na način koji bi mogao utjecati na naknadnu evaluaciju uzroka incidenta prije nego što o takvom djelovanju obavijesti nadležna tijela.
Poskytovatel během šetření uvedených v prvním pododstavci spolupracuje s příslušnými orgány a případně s dotčeným oznámeným subjektem a neprovádí žádná šetření, při nichž je daný systém AI upravován způsobem, který může ovlivnit následné vyhodnocení příčin incidentu, dokud o takovém opatření neinformuje příslušné orgány.
7. Nakon primitka obavijesti o ozbiljnom incidentu iz članka 3. točke 49. podtočke (c) relevantno tijelo za nadzor tržišta o tome obavješćuje nacionalna tijela javne vlasti ili javna tijela iz članka 77. stavka 1. Komisija izrađuje namjenske smjernice za lakše ispunjavanje obveza utvrđenih u stavku 1. ovog članka. Te se smjernice izdaju do 2. kolovoza 2025. i redovito se ocjenjuju.
7. Po obdržení oznámení týkajícího se závažného incidentu uvedeného v čl. 3 bodu 49 písm. c) informuje příslušný orgán dozoru nad trhem vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1. Komise vypracuje zvláštní pokyny s cílem usnadnit plnění povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto pokyny se vydají do 2. srpna 2025 a jsou pravidelně vyhodnocovány.
8. Tijelo za nadzor tržišta u roku od sedam dana od datuma na koji je primilo prijavu iz stavka 1. ovog članka poduzima odgovarajuće mjere, kako je predviđeno u članku 19. Uredbe (EU) 2019/1020, i slijedi postupke prijavljivanja predviđene u toj uredbi.
8. Do sedmi dnů ode dne, kdy obdržel oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, přijme orgán dozoru nad trhem vhodná opatření stanovená v článku 19 nařízení (EU) 2019/1020 a řídí se oznamovacími postupy stanovenými v uvedeném nařízení.
9. Za visokorizične UI sustave iz Priloga III. koje na tržište ili u upotrebu stavljaju dobavljači na koje se primjenjuju zakonodavni instrumenti Unije kojima se utvrđuju obveze izvješćivanja jednakovrijedne onima koje su utvrđene u ovoj Uredbi, prijavljivanje ozbiljnih incidenata ograničava se na ozbiljne incidente iz članka 3. točke 49. podtočke (c).
9. U vysoce rizikových systémů AI podle přílohy III, které jsou uvedeny na trh nebo do provozu poskytovateli, na něž se vztahují legislativní nástroje Unie, které stanovují oznamovací povinnosti rovnocenné povinnostem stanoveným v tomto nařízení, se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty uvedené v čl. 3 bod 49 písm. c).
10. Za visokorizične UI sustave koji su sigurnosne komponente uređaja ili su sami uređaji, a obuhvaćeni su uredbama (EU) 2017/745 i (EU) 2017/746, prijava ozbiljnih incidenata ograničava se na ozbiljne incidente iz članka 3. točke 49. podtočke (c) ove Uredbe i upućuje se nacionalnom nadležnom tijelu koje su u tu svrhu odabrale države članice u kojima je došlo do incidenta.
10. U vysoce rizikových systémů AI, které jsou bezpečnostními součástmi zařízení nebo jsou samy zařízeními, na něž se vztahují nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty, které jsou uvedeny v čl. 3 bodě 49 písm. c) tohoto nařízení, a provádí se u příslušného vnitrostátního orgánu zvoleného pro tento účel členskými státy, v nichž k danému incidentu došlo.
11. Nacionalna nadležna tijela odmah prijavljuju Komisiji svaki ozbiljan incident u skladu s člankom 20. Uredbe (EU) 2019/1020, bez obzira na to jesu li u vezi s njim poduzela mjere.
11. Příslušné vnitrostátní orgány každý závažný incident neprodleně oznámí Komisi v souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2019/1020 bez ohledu na to, zda v souvislosti s ním přijaly opatření.
Nadzor nad tržištem i kontrola UI sustava na tržištu Unije
Dozor nad trhem a kontrola systémů AI na trhu Unie
1. Uredba (EU) 2019/1020 primjenjuje se na UI sustave obuhvaćene ovom Uredbom. U svrhu djelotvornog izvršavanja ove Uredbe:
1. Na systémy AI upravené tímto nařízením se vztahuje nařízení (EU) 2019/1020. Pro účely účinného prosazování tohoto nařízení však platí, že:
(a)
smatra se da svako upućivanje na gospodarski subjekt na temelju Uredbe (EU) 2019/1020 uključuje sve operatere iz članka 2. stavka 1. ove Uredbe;
a)
jakýkoli odkaz na hospodářský subjekt podle nařízení (EU) 2019/1020 je třeba chápat tak, že zahrnuje všechny provozovatele uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení;
(b)
smatra se da svako upućivanje na proizvod na temelju Uredbe (EU) 2019/1020 uključuje sve UI sustave obuhvaćene područjem primjene ove Uredbe.
b)
jakýkoli odkaz na výrobek podle nařízení (EU) 2019/1020 je třeba chápat tak, že zahrnuje všechny systémy AI spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.
2. U okviru svojih obveza izvješćivanja na temelju članka 34. stavka 4. Uredbe (EU) 2019/1020 tijela za nadzor tržišta svake godine izvješćuju Komisiju i relevantna nacionalna tijela nadležna za tržišno natjecanje o svim informacijama utvrđenima tijekom aktivnosti nadzora tržišta koje bi mogle biti od interesa za primjenu prava Unije o pravilima tržišnog natjecanja. Također svake godine izvješćuju Komisiju o primjeni zabranjenih praksi do koje je došlo tijekom te godine i o poduzetim mjerama.
2. V rámci svých oznamovacích povinností podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1020 podávají orgány dozoru nad trhem každoročně Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž zprávu o veškerých informacích zjištěných v průběhu činností dozoru nad trhem, které mohou mít potenciální význam pro uplatňování práva Unie v oblasti pravidel hospodářské soutěže. Každoročně rovněž podávají Komisi zprávu o používání zakázaných postupů, k nimž došlo v daném roce, a o přijatých opatřeních.
3. Za visokorizične UI sustave povezane s proizvodima na koje se primjenjuje zakonodavstvo Unije o usklađivanju navedeno u odjeljku A Priloga I. tijelo za nadzor tržišta za potrebe ove Uredbe tijelo je odgovorno za aktivnosti nadzora tržišta imenovano na temelju tih pravnih akata.
3. U vysoce rizikových systémů AI souvisejících s produkty, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, je orgánem dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení orgán odpovědný za činnosti v oblasti dozoru nad trhem určený podle uvedených právních aktů.
Odstupajući od prvog podstavka i u primjerenim okolnostima, države članice mogu imenovati drugo relevantno tijelo koje će djelovati kao tijelo za nadzor tržišta pod uvjetom da osiguraju koordinaciju s relevantnim sektorskim tijelima za nadzor tržišta odgovornima za izvršavanje zakonodavstva Unije o usklađivanju navedenog u Prilogu I.
Odchylně od prvního pododstavce a za vhodných okolností mohou členské státy jako orgán dozoru nad trhem určit jiný příslušný orgán, pokud zajistí koordinaci s příslušnými odvětvovými orgány dozoru nad trhem odpovědnými za prosazování harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I.
4. Postupci iz članaka od 79. do 83. ove Uredbe ne primjenjuju se na UI sustave povezane s proizvodima na koje se primjenjuje zakonodavstvo Unije o usklađivanju navedeno u odjeljku A Priloga I. ako su tim pravnim aktima već predviđeni postupci kojima se osigurava jednakovrijedna razina zaštite i ako ti pravni akti imaju isti cilj. U takvim se slučajevima primjenjuju relevantni sektorski postupci.
4. Postupy uvedené v článcích 79 až 83 tohoto nařízení se nepoužijí na systémy AI související s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, pokud jsou v těchto právních aktech již stanoveny postupy zajišťující rovnocennou úroveň ochrany a mající stejný cíl. V takových případech se namísto toho použijí odpovídající odvětvové postupy.
5. Ne dovodeći u pitanje ovlasti tijela za nadzor tržišta na temelju članka 14. Uredbe (EU) 2019/1020, u svrhu osiguravanja djelotvornog izvršavanja ove Uredbe tijela za nadzor tržišta ovlasti iz članka 14. stavka 4. točaka (d) i (j) te uredbe mogu, prema potrebi, izvršavati na daljinu.
5. Aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dozoru nad trhem podle článku 14 nařízení (EU) 2019/1020, za účelem zajištění účinného prosazování tohoto nařízení mohou orgány dozoru nad trhem případně vykonávat pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 4 písm. d) a j) uvedeného nařízení na dálku.
6. Za visokorizične UI sustave koji se stavljaju na tržište, stavljaju u upotrebu ili koje koriste financijske institucije regulirane pravom Unije o financijskim uslugama, tijelo za nadzor tržišta za potrebe ove Uredbe relevantno je nacionalno tijelo odgovorno za financijski nadzor tih institucija na temelju tog zakonodavstva ako su stavljanje na tržište, stavljanje u upotrebu ili korištenje UI sustava izravno povezani s pružanjem tih financijskih usluga.
6. U vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh, do provozu nebo využívaných finančními institucemi, na něž se vztahuje právo Unie v oblasti finančních služeb, je orgánem dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za finanční dohled nad těmito institucemi podle uvedených právních předpisů, pokud je uvedení na trh, do provozu nebo používání systému AI v přímé souvislosti s poskytováním těchto finančních služeb.
7. Odstupajući od stavka 6., u primjerenim okolnostima i pod uvjetom da je osigurana koordinacija, država članica može odrediti drugo relevantno tijelo kao tijelo za nadzor tržišta za potrebe ove Uredbe.
7. Odchylně od odstavce 6 může členský stát za vhodných okolností a za předpokladu, že je zajištěna koordinace, určit jako orgán dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení jiný příslušný orgán.
Nacionalna tijela za nadzor tržišta koja nadziru regulirane kreditne institucije regulirane Direktivom 2013/36/EU, a koje sudjeluju u jedinstvenom nadzornom mehanizmu uspostavljenom Uredbom (EU) br. 1024/2013, trebala bi bez odgode izvijestiti Europsku središnju banku o svim informacijama utvrđenima tijekom njihovih aktivnosti nadzora tržišta koje bi mogle biti od interesa za zadaće bonitetnog nadzora Europske središnje banke navedene u toj uredbi.
Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi, na něž se vztahuje směrnice 2013/36/EU a které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením (EU) č. 1024/2013, by měly neprodleně oznámit Evropské centrální bance veškeré informace zjištěné v průběhu svých činností v oblasti dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu podle uvedeného nařízení.
8. Za visokorizične UI sustave iz točke 1. Priloga III. ovoj Uredbi, ako se ti sustavi upotrebljavaju u svrhu kaznenog progona, upravljanja granicama, pravosuđa i demokracije, te za visokorizične UI sustave navedene u točkama 6., 7. i 8. Priloga III. ovoj Uredbi, države članice za potrebe ove Uredbe kao tijela za nadzor tržišta imenuju ili nadležna nadzorna tijela za zaštitu podataka na temelju Uredbe (EU) 2016/679 ili Direktive (EU) 2016/680 ili bilo koje drugo tijelo imenovano u skladu s istim uvjetima, utvrđenima u člancima od 41. do 44. Direktive (EU) 2016/680. Aktivnosti nadzora tržišta ni na koji način ne smiju utjecati na neovisnost pravosudnih tijela niti smiju na drugi način utjecati na njihove aktivnosti kada djeluju u pravosudnom svojstvu.
8. Pokud jde o vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodě 1 přílohy III tohoto nařízení, používají-li se tyto systémy pro účely vymáhání práva, pro účely správy hranic a v zájmu spravedlnosti a demokracie, a pokud jde pro vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 6, 7 a 8 přílohy III tohoto nařízení, určí členské státy jako orgány dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení buď příslušné dozorové orgány pro ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679 nebo směrnice (EU) 2016/680, nebo jiné orgány určené podle týchž podmínek stanovených v článcích 41 až 44 směrnice (EU) 2016/680. Činnosti v oblasti dozoru nad trhem nijak neovlivní nezávislost justičních orgánů ani jinak nezasahují do jejich činnosti při výkonu jejich soudní pravomoci.
9. Ako područje primjene ove Uredbe obuhvaća institucije, tijela, urede ili agencije Unije, Europski nadzornik za zaštitu podataka djeluje kao njihovo tijelo za nadzor tržišta, osim u odnosu na Sud Europske unije kada djeluje u svojem sudbenom svojstvu.
9. Pokud do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, jedná jako jejich orgán dozoru nad trhem evropský inspektor ochrany údajů, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.
10. Države članice olakšavaju koordinaciju između tijela za nadzor tržišta imenovanih na temelju ove Uredbe i drugih relevantnih nacionalnih tijela koja nadziru primjenu prava Unije o usklađivanju navedenog u Prilogu I. ili drugog prava Unije koje bi moglo biti relevantno za visokorizične UI sustave iz Priloga III.
10. Členské státy usnadňují koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem určenými podle tohoto nařízení a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány nebo subjekty, které dohlížejí na uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I nebo jiného práva Unie, které by mohly být relevantní pro vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III.
11. Tijela za nadzor tržišta i Komisija mogu predložiti zajedničke aktivnosti, uključujući zajedničke istrage, koje trebaju provesti tijela za nadzor tržišta ili tijela za nadzor tržišta zajedno s Komisijom, a čiji je cilj promicanje usklađenosti, utvrđivanje neusklađenosti, podizanje svijesti ili pružanje smjernica u vezi s ovom Uredbom u pogledu specifičnih kategorija visokorizičnih UI sustava za koje je utvrđeno da predstavljaju ozbiljan rizik u dvjema ili više država članica u skladu s člankom 9. Uredbe (EU) 2019/1020. Ured za umjetnu inteligenciju pruža koordinacijsku potporu za zajedničke istrage.
11. Orgány dozoru nad trhem a Komise mohou navrhovat společné činnosti, včetně společných šetření, které provádějí orgány dozoru nad trhem nebo orgány dozoru nad trhem společně s Komisí a jejichž cílem je podporovat dodržování předpisů, zjišťovat nesoulad, zvyšovat povědomí nebo poskytovat pokyny v souvislosti s tímto nařízením, pokud jde o konkrétní kategorie vysoce rizikových systémů AI, u nichž se zjistí, že představují vážné riziko ve dvou nebo více členských státech v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2019/1020. Úřad pro AI poskytuje pro společná šetření koordinační podporu.
12. Ne dovodeći u pitanje ovlasti predviđene na temelju Uredbe (EU) 2019/1020 te, ako je to relevantno i ograničeno na ono što je potrebno za ispunjavanje njihovih zadaća, dobavljači tijelima za nadzor tržišta odobravaju puni pristup dokumentaciji i skupovima podataka za treniranje, validaciju i testiranje koji se upotrebljavaju za razvoj visokorizičnih UI sustava, među ostalim, prema potrebi i podložno sigurnosnim zaštitnim mjerama, putem aplikacijskih programskih sučelja ili drugih relevantnih tehničkih sredstava i alata koji omogućuju daljinski pristup.
12. Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené nařízením (EU) 2019/1020, poskytovatelé orgánům dozoru nad trhem v relevantních případech a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů poskytnou plný přístup k dokumentaci, jakož i k souborům trénovacích, validačních a testovacích dat používaných pro vývoj vysoce rizikových systémů AI, v příslušných případech a s výhradou bezpečnostních záruk pak i prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo jiných vhodných technických prostředků a nástrojů umožňujících dálkový přístup.
13. Tijelima za nadzor tržišta odobrava se pristup izvornom kodu visokorizičnog UI sustava na obrazložen zahtjev i samo ako su ispunjena sljedeća dva uvjeta:
13. Přístup ke zdrojovému kódu vysoce rizikového systému AI je orgánům dozoru nad trhem poskytnut na základě odůvodněné žádosti a pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:
(a)
pristup izvornom kodu potreban je za ocjenjivanje sukladnosti visokorizičnog UI sustava sa zahtjevima utvrđenima u poglavlju III. odjeljku 2.; i
a)
přístup ke zdrojovému kódu je nezbytný k posouzení shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2 a
(b)
postupci testiranja ili revizije i provjere na temelju podataka i dokumentacije koje je dostavio dobavljač iscrpljeni su ili su se pokazali nedostatnima.
b)
postupy testování či auditu a ověřování na základě dat a dokumentace poskytnutých poskytovatelem byly vyčerpány nebo se ukázaly jako nedostatečné.
14. Sa svim informacijama ili dokumentacijom koje su tijela za nadzor tržišta dobila postupa se u skladu s obvezama u pogledu povjerljivosti utvrđenima u članku 78.
14. S veškerými informacemi nebo dokumentací získanými orgány dozoru nad trhem podle tohoto článku se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti stanovenými v článku 78.
Postupak koji se na nacionalnoj razini primjenjuje na UI sustave koji predstavljaju rizik
Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se systémy AI představujícími riziko
1. UI sustavi koji predstavljaju rizik smatraju se „proizvodom koji predstavlja rizik” kako je definiran u članku 3. točki 19. Uredbe (EU) 2019/1020 u mjeri u kojoj predstavljaju rizike za zdravlje ili sigurnost osoba ili za temeljna prava osoba.
1. Systémy AI, které představují riziko, jsou považovány za „výrobek představující riziko“ podle čl. 3 bodu 19 nařízení (EU) 2019/1020, pokud představují riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva osob.
2. Ako tijelo za nadzor tržišta države članice ima dovoljno razloga smatrati da UI sustav predstavlja rizik u smislu stavka 1. ovog članka, ono evaluira usklađenost dotičnog UI sustava sa svim zahtjevima i obvezama utvrđenima u ovoj Uredbi. Posebna pozornost posvećuje se UI sustavima koji predstavljaju rizik za skupine ranjivih osoba. Ako su utvrđeni rizici za temeljna prava, tijelo za nadzor tržišta ujedno obavješćuje relevantna nacionalna tijela javne vlasti ili javna tijela iz članka 77. stavka 1. te s njima u potpunosti surađuje. Relevantni operateri prema potrebi surađuju s tijelom za nadzor tržišta i drugim nacionalnim tijelima javne vlasti ili javnim tijelima iz članka 77. stavka 1.
2. Pokud má orgán dozoru nad trhem členského státu dostatečný důvod se domnívat, že určitý systém AI představuje riziko podle odstavce 1 tohoto článku, provede hodnocení dotčeného systému AI z hlediska jeho souladu se všemi požadavky a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení. Zvláštní pozornost věnuje systémům AI, které představují riziko pro zranitelné skupiny. Pokud jsou zjištěna rizika týkající se základních práv, informuje orgán dozoru nad trhem rovněž příslušné vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1 a plně s nimi spolupracuje. Příslušní provozovatelé podle potřeby spolupracují s orgánem dozoru nad trhem a s dalšími vnitrostátními orgány veřejné správy nebo veřejnoprávními subjekty uvedenými v čl. 77 odst. 1.
Ako tijekom te evaluacije tijelo za nadzor tržišta ili, ako je primjenjivo, tijelo za nadzor tržišta u suradnji s nacionalnim tijelom javne vlasti iz članka 77. stavka 1. utvrdi da UI sustav ne ispunjava zahtjeve i obveze utvrđene u ovoj Uredbi, ono bez nepotrebne odgode od relevantnog operatera zahtijeva da poduzme sve odgovarajuće korektivne mjere kako bi UI sustav uskladio s tim zahtjevima i obvezama, povukao ga s tržišta ili ga opozvao u roku koji može propisati tijelo za nadzor tržišta, a u svakom slučaju unutar manje od 15 radnih dana ili kako je predviđeno u relevantnom zakonodavstvu Unije o usklađivanju.
Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgán dozoru nad trhem nebo případně orgán dozoru nad trhem ve spolupráci s příslušným vnitrostátním orgánem uvedeným v čl. 77 odst. 1 zjistí, že daný systém AI požadavky a povinnosti stanovené v tomto nařízení nesplňuje, neprodleně vyzve příslušného provozovatele, aby přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení systému AI do souladu, k jeho stažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může orgán dozoru nad trhem stanovit, a v každém případě nejpozději do patnácti pracovních dnů, nebo jak je stanoveno v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie.
Tijelo za nadzor tržišta o tome obavješćuje relevantno prijavljeno tijelo. Na mjere navedene u drugom podstavku ovog stavka primjenjuje se članak 18. Uredbe (EU) 2019/1020.
Orgán dozoru nad trhem o této skutečnosti informuje příslušný oznámený subjekt. Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 18 nařízení (EU) 2019/1020.
3. Ako tijelo za nadzor tržišta smatra da neusklađenost nije ograničena samo na njegovo državno područje, ono bez nepotrebne odgode obavješćuje Komisiju i druge države članice o rezultatima evaluacije i mjerama za koje je zatražilo da ih operater poduzme.
3. Domnívá-li se orgán dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území jeho členského státu, informuje o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má provozovatel na jeho pokyn přijmout, neprodleně Komisi a ostatní členské státy.
4. Operater osigurava da se poduzmu sve odgovarajuće korektivne mjere u pogledu svih dotičnih UI sustava koje je stavio na raspolaganje na tržištu Unije.
4. Provozovatel zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených systémů AI, které dodal na trh v Unii.
5. Ako operater UI sustava ne poduzme adekvatne korektivne mjere u roku iz stavka 2., tijelo za nadzor tržišta poduzima sve odgovarajuće privremene mjere kako bi zabranilo ili ograničilo stavljanje UI sustava na raspolaganje na svojem nacionalnom tržištu ili njegovo stavljanje u upotrebu, odnosno kako bi povuklo taj proizvod ili samostalan UI sustav s tog tržišta ili ga opozvalo. To tijelo bez nepotrebne odgode obavješćuje Komisiju i druge države članice o navedenim mjerama.
5. Pokud provozovatel určitého systému AI ve lhůtě uvedené v odstavci 2 náležitá nápravná opatření nepřijme, přijme orgán dozoru nad trhem všechna vhodná dočasná opatření, jimiž zakáže nebo omezí uvádění tohoto systému AI na trh svého členského státu nebo do provozu nebo jimiž zajistí, aby byl tento produkt nebo samostatný systém AI z dotyčného trhu nebo z provozu stažen. O takových opatřeních tento orgán neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy.
6. Obavijest iz stavka 5. uključuje sve dostupne pojedinosti, a osobito informacije potrebne za identifikaciju neusklađenog UI sustava, njegovo podrijetlo i lanac opskrbe, prirodu navodne neusklađenosti i povezanog rizika, prirodu i trajanje poduzetih nacionalnih mjera te argumente relevantnog operatera. Tijela za nadzor tržišta posebno navode je li neusklađenost posljedica jednog ili više sljedećih uzroka:
6. Součástí oznámení uvedeného v odstavci 5 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména informace nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího systému AI, údaje o původu systému AI a dodavatelského řetězce, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného poskytovatele. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu jeden nebo více těchto nedostatků:
(a)
ne poštuje se zabrana praksi u području umjetne inteligencije iz članka 5.;
a)
nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5;
(b)
visokorizični UI sustav ne ispunjava zahtjeve utvrđene u poglavlju III. odjeljku 2.;
b)
vysoce rizikový systém AI nesplňuje požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2;
(c)
postoje nedostaci u usklađenim normama ili zajedničkim specifikacijama iz članaka 40. i 41. kojima se stvara pretpostavka sukladnosti;
c)
nedostatky v harmonizovaných normách nebo ve společných specifikacích uvedených v článcích 40 a 41, na nichž je založen předpoklad shody;
(d)
izostaje usklađenost s člankom 50.
d)
není dodržen článek 50.
7. Tijela za nadzor tržišta koja nisu tijelo za nadzor tržišta države članice koje pokreće postupak bez nepotrebne odgode obavješćuju Komisiju i druge države članice o svim donesenim mjerama i o svim dodatnim informacijama koje su im na raspolaganju i koje se odnose na neusklađenost dotičnog UI sustava te, u slučaju neslaganja s nacionalnom mjerom o kojoj je obaviješteno, o svojim prigovorima.
7. Orgány dozoru nad trhem jiné než orgán dozoru nad trhem členského státu, který tento postup zahájil, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného systému AI, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.
8. Ako u roku od tri mjeseca od primitka obavijesti iz stavka 5. ovog članka ni tijelo za nadzor tržišta države članice ni Komisija ne podnese prigovor na privremenu mjeru koju je poduzelo tijelo za nadzor tržišta druge države članice, ta mjera smatra se opravdanom. Time se ne dovode u pitanje postupovna prava dotičnog operatera u skladu s člankom 18. Uredbe (EU) 2019/1020. Tromjesečno razdoblje iz ovog stavka skraćuje se na 30 dana u slučaju nepoštovanja zabrane praksi u području umjetne inteligencije iz članka 5. ove Uredbe.
8. Pokud do tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku orgán dozoru nad trhem některého členského státu ani Komise námitku proti prozatímnímu opatření přijatému orgánem dozoru nad trhem jiného členského státu nevznese, považuje se toto opatření za odůvodněné. Tím nejsou dotčena procesní práva dotčeného provozovatele v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2019/1020. V případě nedodržení zákazu postupů v oblasti AI podle článku 5 tohoto nařízení se tříměsíční lhůta uvedená v tomto odstavci zkracuje na 30 dnů.
9. Tijela za nadzor tržišta osiguravaju da se u odnosu na dotični proizvod ili UI sustav bez nepotrebne odgode poduzmu primjerene restriktivne mjere, primjerice povlačenje proizvoda ili UI sustava s njihovih tržišta.
9. Orgány dozoru nad trhem zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným produktem nebo systémem AI bezodkladně přijata náležitá restriktivní opatření, například stažení daného produktu nebo systému AI z jejich trhů.
1. U skladu s uvjetima utvrđenima u ovoj Uredbi, države članice utvrđuju pravila o sankcijama i drugim mjerama izvršavanja, koje također mogu uključivati upozorenja i nenovčane mjere, koje se primjenjuju na povrede ove Uredbe od strane operaterâ te poduzimaju sve potrebne mjere radi osiguranja njihove pravilne i djelotvorne provedbe, uzimajući pritom u obzir smjernice koje je Komisija izdala u skladu s člankom 96. Predviđene sankcije moraju biti učinkovite, proporcionalne i odvraćajuće. Njima se uzimaju u obzir interesi MSP-ova, uključujući start-up poduzeća, i njihova gospodarska održivost.
1. Členské státy v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení stanoví pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření, která mohou rovněž zahrnovat varování a nepeněžní opatření, použitelná v případě porušení tohoto nařízení ze strany provozovatelů a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich řádného a účinného uplatňování, a to s přihlédnutím k pokynům vydaným Komisí podle článku 96. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Zohledňují zájmy malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, a jejich ekonomickou životaschopnost.
2. Države članice bez odgode, a najkasnije do datuma početka njihove primjene, obavješćuju Komisiju o pravilima o sankcijama i drugim mjerama izvršavanja iz stavka 1. te je bez odgode obavješćuju o svim njihovim naknadnim izmjenama.
2. Členské státy neprodleně a nejpozději ke dni použitelnosti oznámí Komisi pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření uvedená v odstavci 1 a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.
3. Za nepoštovanje zabrane praksi u području umjetne inteligencije iz članka 5. izriču se upravne novčane kazne u iznosu do 35 000 000 EUR ili, ako je počinitelj poduzeće, do 7 % njegova ukupnog svjetskog godišnjeg prometa za prethodnu financijsku godinu, ovisno o tome koji je iznos veći.
3. Za nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5 se uloží správní pokuty až do výše 35 000 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 7 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší:
4. Za neusklađenost s jednom od sljedećih odredaba povezanih s operaterima ili prijavljenim tijelima, osim onih utvrđenih u članku 5., izriču se upravne novčane kazne u iznosu do 15 000 000 EUR ili, ako je počinitelj poduzeće, do 3 % njegova ukupnog svjetskog godišnjeg prometa za prethodnu financijsku godinu, ovisno o tome koji je iznos veći:
4. Za nesoulad s jakýmikoli z následujících ustanovení týkajících se jiných provozovatelů nebo oznámených subjektů, než kteří jsou uvedeni v článku 5, se uloží správní pokuty až do výše 15 000 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 3 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší:
(a)
obvezama dobavljačâ na temelju članka 16.;
a)
povinnosti poskytovatelů podle článku 16;
(b)
obvezama ovlaštenih zastupnika na temelju članka 22.;
b)
povinnosti zplnomocněných zástupců podle článku 22;
(c)
obvezama uvoznikâ na temelju članka 23.;
c)
povinnosti dovozců podle článku 23;
(d)
obvezama distributerâ na temelju članka 24.;
d)
povinnosti distributorů podle článku 24;
(e)
obvezama subjekata koji uvode sustav na temelju članka 26.;
e)
povinnosti zavádějících subjektů podle článku 26;
(f)
zahtjevima i obvezama koji se odnose na prijavljena tijela na temelju članka 31., članka 33. stavaka 1., 3. i 4. ili članka 34.;
f)
požadavky a povinnosti oznámených subjektů podle článku 31, čl. 33 odst. 1, 3 a 4 nebo článku 34;
(g)
obvezama u pogledu transparentnosti za dobavljače i subjekte koji uvode sustav na temelju članka 50.
g)
povinnosti v oblasti transparentnosti pro poskytovatele a zavádějící subjekty podle článku 50.
5. Ako se prijavljenim tijelima ili nacionalnim nadležnim tijelima u odgovoru na zahtjev dostave netočne, nepotpune ili obmanjujuće informacije, izriču se upravne novčane kazne u iznosu do 7 500 000 EUR ili, ako je počinitelj poduzeće, do 1 % njegova ukupnog svjetskog godišnjeg prometa za prethodnu financijsku godinu, ovisno o tome koji je iznos veći.
5. Za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací oznámeným subjektům nebo příslušným vnitrostátním orgánům v reakci na žádost se uloží správní pokuty až do výše 7 500 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 1 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší.
6. U slučaju MSP-ova, uključujući start-up poduzeća, maksimalna visina svake novčane kazne iz ovog članka odgovara postotku ili iznosu iz stavaka 3., 4. i 5., ovisno o tome koji je od ta dva iznosa manji.
6. V případě malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, činí výše každé pokuty uvedené v tomto článku maximálně procentní podíl nebo částku podle odstavců 3, 4 a 5 podle toho, která z těchto hodnot je nižší.
7. Pri odlučivanju o izricanju upravne novčane kazne i o njezinu iznosu u svakom pojedinačnom slučaju uzimaju se u obzir sve relevantne okolnosti specifične situacije te se, prema potrebi, pozornost posvećuje sljedećem:
7. Při rozhodování o tom, zda uložit správní pokutu, a při rozhodování o výši správní pokuty v jednotlivých případech se zohlední všechny příslušné okolnosti konkrétní situace s náležitým přihlédnutím k následujícím okolnostem:
(a)
prirodi, težini i trajanju povrede te njezinim posljedicama, uzimajući u obzir svrhu UI sustava te, prema potrebi, broj pogođenih osoba i razinu štete koju su pretrpjele;
a)
povaha, závažnost a doba trvání protiprávního jednání a jeho důsledků, s přihlédnutím k účelu systému AI, jakož i případně k počtu dotčených osob a k úrovni škod, které jim vznikly;
(b)
eventualnim upravnim novčanim kaznama koje su druga tijela za nadzor tržišta već izrekla istom operateru za istu povredu;
b)
zda již byly stejnému provozovateli za stejné protiprávní jednání uloženy správní pokuty jinými orgány dozoru nad trhem;
(c)
eventualnim upravnim novčanim kaznama koje su druga tijela već izrekla istom operateru za povrede drugog prava Unije ili nacionalnog prava, ako su takve povrede posljedica iste aktivnosti ili propusta koji predstavljaju relevantnu povredu ove Uredbe;
c)
zda již jiné orgány uložily témuž provozovateli správní pokuty za porušení jiného práva Unie nebo vnitrostátního práva, pokud tato porušení vyplývají ze stejné činnosti nebo opomenutí, které představují relevantní porušení tohoto nařízení;
(d)
veličini, godišnjem prometu i tržišnom udjelu operatera koji je počinio povredu;
d)
velikost a roční obrat provozovatele, který se porušení dopustil, a jeho podíl na trhu;
(e)
svim ostalim otegotnim ili olakotnim čimbenicima primjenjivima na okolnosti slučaja, kao što su financijska korist ostvarena povredom ili gubici izbjegnuti, izravno ili neizravno, tom povredom;
e)
jakákoliv jiná přitěžující nebo polehčující okolnost týkající se kontextu daného případu, jako je finanční prospěch, který byl z porušení přímo či nepřímo získán, či zamezení ztrátám, které z porušení přímo či nepřímo vyplývá;
(f)
stupnju suradnje s nacionalnim nadležnim tijelima radi ispravljanja povrede i ublažavanja mogućih štetnih posljedica te povrede;
f)
míra spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány za účelem nápravy porušení a zmírnění jeho možných nežádoucích účinků;
(g)
stupnju odgovornosti operatera, uzimajući u obzir tehničke i organizacijske mjere koje je proveo;
g)
míra odpovědnosti provozovatele s přihlédnutím k technickým a organizačním opatřením, která provedl;
(h)
načinu na koji su nacionalna nadležna tijela doznala za povredu, osobito je li i u kojoj mjeri operater obavijestio o povredi;
h)
způsob, jakým se příslušné vnitrostátní orgány o porušení dozvěděly, zejména zda provozovatel porušení oznámil, a pokud ano, v jakém rozsahu;
(i)
tome je li povreda počinjena namjerno ili iz nepažnje;
i)
zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;
(j)
svim mjerama koje je operater poduzeo kako bi ublažio štetu koju su pretrpjele pogođene osobe.
j)
veškerá opatření přijatá provozovatelem ke zmírnění škody způsobené dotčeným osobám.
8. Svaka država članica utvrđuje pravila o tome u kojoj se mjeri tijelima javne vlasti i javnim tijelima te države članice mogu izreći upravne novčane kazne.
8. Každý členský stát stanoví pravidla týkající se toho, do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě.
9. Ovisno o pravnom sustavu država članica, pravila o upravnim novčanim kaznama mogu se primjenjivati tako da novčane kazne izriču nadležni nacionalni sudovi ili druga tijela, kako je primjenjivo u tim državama članicama. Primjena takvih pravila u tim državama članicama mora imati jednakovrijedan učinak.
9. V závislosti na právním systému členských států lze pravidla pro správní pokuty použít tak, aby pokuty byly ukládány příslušnými vnitrostátními soudy nebo jinými subjekty dle úpravy platné v těchto členských státech. Uplatňování těchto pravidel v uvedených členských státech má rovnocenný účinek.
10. Izvršavanje ovlasti na temelju ovog članka podliježe odgovarajućim postupovnim zaštitnim mjerama u skladu s pravom Unije i nacionalnim pravom, uključujući djelotvorna sudska pravna sredstva i zakonito postupanje.
10. Na výkon pravomocí podle tohoto článku se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.
11. Države članice svake godine izvješćuju Komisiju o upravnim novčanim kaznama koje su izrekle tijekom te godine, u skladu s ovim člankom, te o svim povezanim pravnim sporovima ili sudskim postupcima.
11. Členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o správních pokutách, které v daném roce v souladu s tímto článkem uložily, a o veškerých souvisejících soudních sporech nebo soudních řízeních.
Stupanje na snagu i primjena
Vstup v platnost a použitelnost
Ova Uredba stupa na snagu dvadesetog dana od dana objave u Službenom listu Europske unije.
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Primjenjuje se od 2. kolovoza 2026.
Použije se ode dne 2. srpna 2026.
(a)
poglavlja I. i II. primjenjuju se od 2. veljače 2025.;
a)
kapitoly I a II se použijí ode dne 2. února 2025;
(b)
poglavlje III. odjeljak 4., poglavlje V., poglavlje VII. i poglavlje XII. te članak 78. primjenjuju se od 2. kolovoza 2025., uz iznimku članka 101.;
b)
kapitola III oddíl 4, kapitola V, kapitola VII a kapitola XII a článek 78 se použijí ode dne 2. srpna 2025, s výjimkou článku 101;
(c)
članak 6. stavak 1. i odgovarajuće obveze iz ove Uredbe primjenjuju se od 2. kolovoza 2027.
c)
čl. 6 odst. 1 a odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení se použijí ode dne 2. srpna 2027.
Ova je Uredba u cijelosti obvezujuća i izravno se primjenjuje u svim državama članicama.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Sastavljeno u Bruxellesu 13. lipnja 2024.
V Bruselu dne 13. června 2024.
(1) SL C 517, 22.12.2021., str. 56.
(1) Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 56.
(2) SL C 115, 11.3.2022., str. 5.
(2) Úř. věst. C 115, 11.3.2022, s. 5.
(3) SL C 97, 28.2.2022., str. 60.
(3) Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 60.
(4) Stajalište Europskog parlamenta od 13. ožujka 2024. (još nije objavljeno u Službenom listu) i Odluka Vijeća od 21. svibnja 2024.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2024.
(5) Europsko vijeće, izvanredni sastanak Europskog vijeća (1. i 2. listopada 2020.) – zaključci, EUCO 13/20, 2020., str. 6.
(5) Evropská rada, mimořádné zasedání Evropské rady (1. a 2. října 2020) – závěry, EUCO 13/20, 2020, s. 6.
(6) Rezolucija Europskog parlamenta od 20. listopada 2020. s preporukama Komisiji o okviru etičkih aspekata umjetne inteligencije, robotike i s njima povezanih tehnologija, 2020/2012(INL).
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k rámci pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií, 2020/2012(INL).
(7) Uredba (EZ) br. 765/2008 Europskog parlamenta i Vijeća od 9. srpnja 2008. o utvrđivanju zahtjeva za akreditaciju i o stavljanju izvan snage Uredbe (EEZ) br. 339/93 (SL L 218, 13.8.2008., str. 30.).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(8) Odluka br. 768/2008/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 9. srpnja 2008. o zajedničkom okviru za stavljanje na tržište proizvoda i o stavljanju izvan snage Odluke Vijeća 93/465/EEZ (SL L 218, 13.8.2008., str. 82.).
(8) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).
(9) Uredba (EU) 2019/1020 Europskog parlamenta i Vijeća od 20. lipnja 2019. o nadzoru tržišta i sukladnosti proizvoda i o izmjeni Direktive 2004/42/EZ i uredbi (EZ) br. 765/2008 i (EU) br. 305/2011 (SL L 169, 25.6.2019., str. 1.).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
(10) Direktiva Vijeća 85/374/EEZ od 25. srpnja 1985. o približavanju zakona i drugih propisa država članica u vezi s odgovornošću za neispravne proizvode (SL L 210, 7.8.1985., str. 29.).
(10) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).
(11) Uredba (EU) 2016/679 Europskog parlamenta i Vijeća od 27. travnja 2016. o zaštiti pojedinaca u vezi s obradom osobnih podataka i o slobodnom kretanju takvih podataka te o stavljanju izvan snage Direktive 95/46/EZ (Opća uredba o zaštiti podataka) (SL L 119, 4.5.2016., str. 1.).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(12) Uredba (EU) 2018/1725 Europskog parlamenta i Vijeća od 23. listopada 2018. o zaštiti pojedinaca u vezi s obradom osobnih podataka u institucijama, tijelima, uredima i agencijama Unije i o slobodnom kretanju takvih podataka te o stavljanju izvan snage Uredbe (EZ) br. 45/2001 i Odluke br. 1247/2002/EZ (SL L 295, 21.11.2018., str. 39.).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(13) Direktiva (EU) 2016/680 Europskog parlamenta i Vijeća od 27. travnja 2016. o zaštiti pojedinaca u vezi s obradom osobnih podataka od strane nadležnih tijela u svrhe sprečavanja, istrage, otkrivanja ili progona kaznenih djela ili izvršavanja kaznenih sankcija i o slobodnom kretanju takvih podataka te o stavljanju izvan snage Okvirne odluke Vijeća 2008/977/PUP (SL L 119, 4.5.2016., str. 89.).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(14) Direktiva 2002/58/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 12. srpnja 2002. o obradi osobnih podataka i zaštiti privatnosti u području elektroničkih komunikacija (Direktiva o privatnosti i elektroničkim komunikacijama)(SL L 201, 31.7.2002., str. 37.).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(15) Uredba (EU) 2022/2065 Europskog parlamenta i Vijeća od 19. listopada 2022. o jedinstvenom tržištu digitalnih usluga i izmjeni Direktive 2000/31/EZ (Akt o digitalnim uslugama) (SL L 277, 27.10.2022., str. 1.).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
(16) Direktiva (EU) 2019/882 Europskog parlamenta i Vijeća od 17. travnja 2019. o zahtjevima za pristupačnost proizvoda i usluga (SL L 151, 7.6.2019., str. 70.).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
(17) Direktiva 2005/29/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 11. svibnja 2005. o nepoštenoj poslovnoj praksi poslovnog subjekta u odnosu prema potrošaču na unutarnjem tržištu i o izmjeni Direktive Vijeća 84/450/EEZ, direktiva 97/7/EZ, 98/27/EZ i 2002/65/EZ Europskog parlamenta i Vijeća, kao i Uredbe (EZ) br. 2006/2004 Europskog parlamenta i Vijeća („Direktiva o nepoštenoj poslovnoj praksi”) (SL L 149, 11.6.2005., str. 22.).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
(18) Okvirna odluka Vijeća 2002/584/PUP od 13. lipnja 2002. o Europskom uhidbenom nalogu i postupcima predaje između država članica (SL L 190, 18.7.2002., str. 1.).
(18) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).
(19) Direktiva (EU) 2022/2557 Europskog parlamenta i Vijeća od 14. prosinca 2022. o otpornosti kritičnih subjekata i o stavljanju izvan snage Direktive Vijeća 2008/114/EZ (SL L 333, 27.12.2022., str. 164.).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164).
(20) SL C 247, 29.6.2022., str. 1.
(20) Úř. věst. C 247, 29.6.2022, s. 1.
(21) Uredba (EU) 2017/745 Europskog parlamenta i Vijeća od 5. travnja 2017. o medicinskim proizvodima, o izmjeni Direktive 2001/83/EZ, Uredbe (EZ) br. 178/2002 i Uredbe (EZ) br. 1223/2009 te o stavljanju izvan snage direktiva Vijeća 90/385/EEZ i 93/42/EEZ (SL L 117, 5.5.2017., str. 1.).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).
(22) Uredba (EU) 2017/746 Europskog parlamenta i Vijeća od 5. travnja 2017. o in vitro dijagnostičkim medicinskim proizvodima te o stavljanju izvan snage Direktive 98/79/EZ i Odluke Komisije 2010/227/EU (SL L 117, 5.5.2017., str. 176.).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).
(23) Direktiva 2006/42/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 17. svibnja 2006. o strojevima o izmjeni Direktive 95/16/EZ (SL L 157, 9.6.2006., str. 24.).
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).
(24) Uredba (EZ) br. 300/2008 Europskog parlamenta i Vijeća od 11. ožujka 2008. o zajedničkim pravilima u području zaštite civilnog zračnog prometa i stavljanju izvan snage Uredbe (EZ) br. 2320/2002 (SL L 97, 9.4.2008., str. 72.).
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72).
(25) Uredba (EU) br. 167/2013 Europskog parlamenta i Vijeća od 5. veljače 2013. o homologaciji i nadzoru tržišta traktora za poljoprivredu i šumarstvo (SL L 60, 2.3.2013., str. 1.).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1).
(26) Uredba (EU) br. 168/2013 Europskog parlamenta i Vijeća od 15. siječnja 2013. o homologaciji i nadzoru tržišta vozila na dva ili tri kotača i četverocikala (SL L 60, 2.3.2013., str. 52.).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).
(27) Direktiva 2014/90/EU Europskog parlamenta i Vijeća od 23. srpnja 2014. o pomorskoj opremi i stavljanju izvan snage Direktive Vijeća 96/98/EZ (SL L 257, 28.8.2014., str. 146.).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).
(28) Direktiva (EU) 2016/797 Europskog parlamenta i Vijeća od 11. svibnja 2016. o interoperabilnosti željezničkog sustava u Europskoj uniji (SL L 138, 26.5.2016., str. 44.).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).
(29) Uredba (EU) 2018/858 Europskog parlamenta i Vijeća od 30. svibnja 2018. o homologaciji i nadzoru tržišta motornih vozila i njihovih prikolica te sustava, sastavnih dijelova i zasebnih tehničkih jedinica namijenjenih za takva vozila, o izmjeni uredaba (EZ) br. 715/2007 i (EZ) br. 595/2009 te o stavljanju izvan snage Direktive 2007/46/EZ (SL L 151, 14.6.2018., str. 1.).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).
(30) Uredba (EU) 2018/1139 Europskog parlamenta i Vijeća od 4. srpnja 2018. o zajedničkim pravilima u području civilnog zrakoplovstva i osnivanju Agencije Europske unije za sigurnost zračnog prometa i izmjeni uredbi (EZ) br. 2111/2005, (EZ) br. 1008/2008, (EU) br. 996/2010, (EU) br. 376/2014 i direktiva 2014/30/EU i 2014/53/EU Europskog parlamenta i Vijeća te stavljanju izvan snage uredbi (EZ) br. 552/2004 i (EZ) br. 216/2008 Europskog parlamenta i Vijeća i Uredbe Vijeća (EEZ) br. 3922/91 (SL L 212, 22.8.2018., str. 1.).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
(31) Uredba (EU) 2019/2144 Europskog parlamenta i Vijeća od 27. studenoga 2019. o zahtjevima za homologaciju tipa za motorna vozila i njihove prikolice te za sustave, sastavne dijelove i zasebne tehničke jedinice namijenjene za takva vozila, u pogledu njihove opće sigurnosti te zaštite osoba u vozilima i nezaštićenih sudionika u cestovnom prometu, o izmjeni Uredbe (EU) 2018/858 Europskog parlamenta i Vijeća i stavljanju izvan snage uredbi (EZ) br. 78/2009, (EZ) br. 79/2009 i (EZ) br. 661/2009 Europskog parlamenta i Vijeća i uredbi Komisije (EZ) br. 631/2009, (EU) br. 406/2010, (EU) br. 672/2010, (EU) br. 1003/2010, (EU) br. 1005/2010, (EU) br. 1008/2010, (EU) br. 1009/2010, (EU) br. 19/2011, (EU) br. 109/2011, (EU) br. 458/2011, (EU) br. 65/2012, (EU) br. 130/2012, (EU) br. 347/2012, (EU) br. 351/2012, (EU) br. 1230/2012 i (EU) 2015/166 (SL L 325, 16.12.2019., str. 1.).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166 (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1).
(32) Uredba (EZ) br. 810/2009 Europskog parlamenta i Vijeća od 13. srpnja 2009. o uspostavi Zakonika Zajednice o vizama (Zakonik o vizama) (SL L 243, 15.9.2009., str. 1.).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(33) Direktiva 2013/32/EU Europskog parlamenta i Vijeća od 26. lipnja 2013. o zajedničkim postupcima za priznavanje i oduzimanje međunarodne zaštite (SL L 180, 29.6.2013., str. 60.).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(34) Uredba (EU) 2024/900 Europskog parlamenta i Vijeća od 13. ožujka 2024. o transparentnosti i ciljanju u političkom oglašavanju (SL L, 2024/900, 20.3.2024., ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy (Úř. věst. L, 2024/900, 20.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).
(35) Direktiva 2014/31/EU Europskog parlamenta i Vijeća od 26. veljače 2014. o usklađivanju zakonodavstava država članica u odnosu na stavljanje na raspolaganje neautomatskih vaga na tržište (SL L 96, 29.3.2014., str. 107.).
(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).
(36) Direktiva 2014/32/EU Europskog parlamenta i Vijeća od 26. veljače 2014. o usklađivanju zakonodavstava država članica u odnosu na stavljanje na raspolaganje mjernih instrumenata na tržištu (SL L 96, 29.3.2014., str. 149.).
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).
(37) Uredba (EU) 2019/881 Europskog parlamenta i Vijeća od 17. travnja 2019. o ENISA-i (Agencija Europske unije za kibersigurnost) te o kibersigurnosnoj certifikaciji u području informacijske i komunikacijske tehnologije i stavljanju izvan snage Uredbe (EU) br. 526/2013 (Akt o kibersigurnosti) (SL L 151, 7.6.2019., str. 15.).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).
(38) Direktiva (EU) 2016/2102 Europskog parlamenta i Vijeća od 26. listopada 2016. o pristupačnosti internetskih stranica i mobilnih aplikacija tijela javnog sektora (SL L 327, 2.12.2016., str. 1.).
(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst L 327, 2.12.2016, s. 1).
(39) Direktiva 2002/14/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 11. ožujka 2002. o uspostavljanju općeg okvira za obavješćivanje i savjetovanje s radnicima u Europskoj zajednici (SL L 80, 23.3.2002., str. 29.).
(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).
(40) Direktiva (EU) 2019/790 Europskog parlamenta i Vijeća od 17. travnja 2019. o autorskom i srodnim pravima na jedinstvenom digitalnom tržištu i izmjeni direktiva 96/9/EZ i 2001/29/EZ (SL L 130, 17.5.2019., str. 92.).
(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).
(41) Uredba (EU) br. 1025/2012 Europskog parlamenta i Vijeća od 25. listopada 2012. o europskoj normizaciji, o izmjeni direktiva Vijeća 89/686/EEZ i 93/15/EEZ i direktiva 94/9/EZ, 94/25/EZ, 95/16/EZ, 97/23/EZ, 98/34/EZ, 2004/22/EZ, 2007/23/EZ, 2009/23/EZ i 2009/105/EZ Europskog parlamenta i Vijeća te o stavljanju izvan snage Odluke Vijeća 87/95/EEZ i Odluke br. 1673/2006/EZ Europskog parlamenta i Vijeća (SL L 316, 14.11.2012., str. 12.).
(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(42) Uredba (EU) 2022/868 Europskog parlamenta i Vijeća od 30. svibnja 2022. o europskom upravljanju podacima i izmjeni Uredbe (EU) 2018/1724 (Akt o upravljanju podacima) (SL L 152, 3.6.2022., str. 1.).
(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).
(43) Uredba (EU) 2023/2854 Europskog parlamenta i Vijeća od 13. prosinca 2023. o usklađenim pravilima za pravedan pristup podacima i njihovu uporabu i o izmjeni Uredbe (EU) 2017/2394 i Direktive (EU) 2020/1828 (Akt o podacima) (SL L, 2023/2854, 22.12.2023., ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ze dne 13. prosince 2023 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o datech) (Úř. věst. L, 2023/2854, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(44) Preporuka Komisije od 6. svibnja 2003. o definiciji mikro, malih i srednjih poduzeća (SL L 124, 20.5.2003., str. 36.).
(44) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(45) Odluka Komisije od 24. siječnja 2024. o osnivanju Europskog ureda za umjetnu inteligenciju C(2024) 390.
(45) Rozhodnutí Komise ze dne 24.1.2024, kterým se zřizuje Evropský úřad pro umělou inteligenci C(2024) 390.
(46) Uredba (EU) br. 575/2013 Europskog parlamenta i Vijeća od 26. lipnja 2013. o bonitetnim zahtjevima za kreditne institucije i investicijska društva i o izmjeni Uredbe (EU) br. 648/2012 (SL L 176, 27.6.2013., str. 1.).
(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(47) Direktiva 2008/48/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 23. travnja 2008. o ugovorima o potrošačkim kreditima i stavljanju izvan snage Direktive Vijeća 87/102/EEZ (SL L 133, 22.5.2008., str. 66.).
(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
(48) Direktiva 2009/138/EZ Europskog parlamenta i Vijeća od 25. studenoga 2009. o osnivanju i obavljanju djelatnosti osiguranja i reosiguranja (Solventnost II) (SL L 335, 17.12.2009., str. 1.).
(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(49) Direktiva 2013/36/EU Europskog parlamenta i Vijeća od 26. lipnja 2013. o pristupanju djelatnosti kreditnih institucija i bonitetnom nadzoru nad kreditnim institucijama i investicijskim društvima, izmjeni Direktive 2002/87/EZ te stavljanju izvan snage direktiva 2006/48/EZ i 2006/49/EZ (SL L 176, 27.6.2013., str. 338.).
(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(50) Direktiva 2014/17/ЕU Europskog parlamenta i Vijeća od 4. veljače 2014. o ugovorima o potrošačkim kreditima koji se odnose na stambene nekretnine i o izmjeni direktiva 2008/48/EZ i 2013/36/EU i Uredbe (EU) br. 1093/2010 (SL L 60, 28.2.2014., str. 34.).
(50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
(51) Direktiva (EU) 2016/97 Europskog parlamenta i Vijeća od 20. siječnja 2016. o distribuciji osiguranja (SL L 26, 2.2.2016., str. 19.).
(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).
(52) Uredba Vijeća (EU) br. 1024/2013 od 15. listopada 2013. o dodjeli određenih zadaća Europskoj središnjoj banci u vezi s politikama bonitetnog nadzora kreditnih institucija (SL L 287, 29.10.2013., str. 63.).
(52) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(53) Uredba (EU) 2023/988 Europskog parlamenta i Vijeća od 10. svibnja 2023. o općoj sigurnosti proizvoda, izmjeni Uredbe (EU) br. 1025/2012 Europskog parlamenta i Vijeća i Direktive (EU) 2020/1828 Europskog parlamenta i Vijeća te o stavljanju izvan snage Direktive 2001/95/EZ Europskog parlamenta i Vijeća i Direktive Vijeća 87/357/EEZ (SL L 135, 23.5.2023., str. 1.).
(53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS (Úř. věst. L 135, 23.5.2023, s. 1).
(54) Direktiva (EU) 2019/1937 Europskog parlamenta i Vijeća od 23. listopada 2019. o zaštiti osoba koje prijavljuju povrede prava Unije (SL L 305, 26.11.2019., str. 17.).
(54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17),
(55) SL L 123, 12.5.2016., str. 1.
(55) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(56) Uredba (EU) br. 182/2011 Europskog parlamenta i Vijeća od 16. veljače 2011. o utvrđivanju pravila i općih načela u vezi s mehanizmima nadzora država članica nad izvršavanjem provedbenih ovlasti Komisije (SL L 55, 28.2.2011., str. 13.).
(56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(57) Direktiva (EU) 2016/943 Europskog parlamenta i Vijeća od 8. lipnja 2016. o zaštiti neotkrivenih znanja i iskustva te poslovnih informacija (poslovne tajne) od nezakonitog pribavljanja, korištenja i otkrivanja (SL L 157, 15.6.2016., str. 1.).
(57) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).
(58) Direktiva (EU) 2020/1828 Europskog parlamenta i Vijeća od 25. studenoga 2020. o predstavničkim tužbama za zaštitu kolektivnih interesa potrošačâ i stavljanju izvan snage Direktive 2009/22/EZ (SL L 409, 4.12.2020., str. 1.).
(58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).