Notice: This is a Juremy.com rendered version. Only European Union documents published in the Official Journal of the European Union are deemed authentic. Juremy accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to the content of this document.
Base data © European Union, 1998-2024. Postprocessed and marked-up data © 2019-2024 Juremy.com, all rights reserved.
Render version: 0.1, render date: 2024-07-24
Uradni list
Evropske unije
SL
Úřední věstník
Evropské unie
CS
Serija L
Řada L
2024/1689
12.7.2024
2024/1689
12.7.2024
UREDBA (EU) 2024/1689 EVROPSKEGA PARLAMENTA IN SVETA
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1689
z dne 13. junija 2024
ze dne 13. června 2024,
o določitvi harmoniziranih pravil o umetni inteligenci in spremembi uredb (ES) št. 300/2008, (EU) št. 167/2013, (EU) št. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 in (EU) 2019/2144 ter direktiv 2014/90/EU, (EU) 2016/797 in (EU) 2020/1828 (Akt o umetni inteligenci)
kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci)
(Besedilo velja za EGP)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKI PARLAMENT IN SVET EVROPSKE UNIJE STA –
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
ob upoštevanju Pogodbe o delovanju Evropske unije ter zlasti členov 16 in 114 Pogodbe,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 16 a 114 této smlouvy,
ob upoštevanju predloga Evropske komisije,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po posredovanju osnutka zakonodajnega akta nacionalnim parlamentom,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
ob upoštevanju mnenja Evropskega ekonomsko-socialnega odbora (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
ob upoštevanju mnenja Evropske centralne banke (2),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),
ob upoštevanju mnenja Odbora regij (3),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),
v skladu z rednim zakonodajnim postopkom (4),
v souladu s řádným legislativním postupem (4),
ob upoštevanju naslednjega:
vzhledem k těmto důvodům:
(1)
Namen te uredbe je izboljšati delovanje notranjega trga z določitvijo enotnega pravnega okvira, predvsem za razvoj, dajanje na trg, dajanje v uporabo ter za uporabo umetnointeligenčnih sistemov (v nadaljnjem besedilu: sistemi UI) v Uniji, v skladu z vrednotami Unije, da bi spodbujali uvajanje na človeka osredotočene in zaupanja vredne umetne inteligence (UI) in hkrati zagotovili visoko raven varovanja zdravja, varnosti in temeljnih pravic, kot so določene v Listini Evropske unije o temeljnih pravicah (v nadaljnjem besedilu: Listina), vključno z demokracijo, pravno državo in varstvom okolja, za zaščito pred škodljivimi učinki sistemov UI v Uniji ter da bi podpirali inovacije. S to uredbo se zagotavlja prosti čezmejni pretok blaga in storitev, ki temeljijo na umetni inteligenci, s čimer se državam članicam preprečuje, da bi uvedle omejitve za razvoj, trženje in uporabo sistemov UI, razen če je to izrecno dovoljeno s to uredbo.
(1)
Účelem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu stanovením jednotného právního rámce, zejména pro vývoj, uvádění na trh, uvádění do provozu a používání systémů umělé inteligence (dále jen „systémy AI“) v Unii v souladu s hodnotami Unie, podporovat zavádění důvěryhodné umělé inteligence (dále jen „AI“) zaměřené na člověka a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), včetně demokracie, právního státu a ochrany životního prostředí, chránit před škodlivými účinky systémů AI v Unii, jakož i podporovat inovace. Toto nařízení zajišťuje volný přeshraniční pohyb zboží a služeb založených na AI, čímž brání členským státům ukládat omezení vývoje, uvádění na trh a používání systémů AI, pokud to není tímto nařízením výslovně povoleno.
(2)
To uredbo bi bilo treba uporabljati v skladu z vrednotami Unije, zapisanimi v Listini, kar bi olajšalo varstvo fizičnih oseb, podjetij, demokracije, pravne države in varstva okolja, hkrati pa spodbujalo inovacije in zaposlovanje ter Uniji zagotovilo vodilno vlogo pri uvajanju zaupanja vredne UI.
(2)
Toto nařízení by mělo být uplatňováno v souladu s hodnotami Unie zakotvenými v Listině, usnadňovat ochranu fyzických osob, podniků, demokracie, právního státu a životního prostředí a zároveň podporovat inovace a zaměstnanost a zajistit Unii vedoucí postavení při zavádění důvěryhodné AI.
(3)
Sisteme UI je mogoče zlahka uporabljati v številnih različnih gospodarskih in družbenih sektorjih, tudi čezmejno, in lahko enostavno krožijo po vsej Uniji. Nekatere države članice so že preučile možnost sprejetja nacionalnih predpisov, s katerimi bi zagotovile, da je UI zaupanja vredna in varna ter da se razvija in uporablja v skladu z obveznostmi glede temeljnih pravic. Različna nacionalna pravila lahko povzročijo razdrobljenost notranjega trga in zmanjšajo pravno varnost za operaterje, ki razvijajo, uvažajo ali uporabljajo sisteme UI. Zato bi bilo treba zagotoviti dosledno in visoko raven varstva po vsej Uniji, da bi dosegli zaupanja vredno UI in hkrati preprečili razlike, ki ovirajo prosti pretok, inovacije, uvajanje in uporabo sistemov UI ter z njimi povezanih proizvodov in storitev na notranjem trgu, in sicer z določitvijo enotnih obveznosti za operaterje ter zagotovitvijo enotnega varstva prevladujočih razlogov javnega interesa in pravic oseb na notranjem trgu na podlagi člena 114 Pogodbe o delovanju Evropske unije (PDEU). Kolikor ta uredba vključuje posebna pravila o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov v zvezi z omejitvami uporabe sistemov UI za biometrično identifikacijo na daljavo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, uporabe sistemov UI za ocene tveganja fizičnih oseb za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ter uporabe sistemov UI za biometrično kategorizacijo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, je primerno, da ta uredba, kar zadeva ta posebna pravila, temelji na členu 16 PDEU. Glede na ta posebna pravila in sklicevanje na člen 16 PDEU se je primerno posvetovati z Evropskim odborom za varstvo podatkov.
(3)
Systémy AI mohou být snadno zaváděny v celé řadě hospodářských odvětví a složek společnosti, a to i napříč hranicemi, a mohou být snadno v oběhu v celé Unii. Některé členské státy již zkoumají možnost přijetí vnitrostátních pravidel, která by zajišťovala, že AI bude důvěryhodná a bezpečná a že bude vyvíjena a používána v souladu s povinnostmi v oblasti základních práv. Rozdílné vnitrostátní předpisy mohou vést k roztříštěnosti vnitřního trhu a mohou snížit právní jistotu pro provozovatele, kteří systémy AI vyvíjejí, dovážejí nebo používají. Proto je třeba zajistit jednotnou a vysokou úroveň ochrany v celé Unii s cílem dosáhnout důvěryhodnosti AI a zároveň zabránit rozdílům, které jsou překážkou volného oběhu, inovací, zavádění a využívání systémů AI a souvisejících produktů a služeb na vnitřním trhu, a stanovit za tímto účelem jednotné povinnosti provozovatelů a zaručit jednotnou ochranu naléhavých důvodů obecného zájmu a práv osob na celém vnitřním trhu na základě článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). V rozsahu, v němž toto nařízení obsahuje zvláštní pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, která se týkají omezení, pokud jde o používání systémů AI pro biometrickou identifikaci na dálku pro účely vymáhání práva, používání systémů AI k posouzení rizik fyzických osob pro účely vymáhání práva a používání systémů AI pro biometrickou kategorizaci pro účely vymáhání práva, je vhodné, aby se toto nařízení ve vztahu k těmto zvláštním pravidlům zakládalo na článku 16 Smlouvy o fungování EU. S ohledem na tato zvláštní pravidla a na použití článku 16 Smlouvy o fungování EU je vhodné provést konzultace s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.
(4)
UI je hitro razvijajoča se skupina tehnologij, ki prispeva k številnim gospodarskim, okoljskim in družbenim koristim v celotnem spektru panog in družbenih dejavnosti. Uporaba UI lahko z izboljšanjem napovedi, optimizacijo delovanja in dodeljevanja virov ter po meri prilagojenimi digitalnimi rešitvami, ki so na voljo posameznikom in organizacijam, zagotavlja ključne konkurenčne prednosti za podjetja ter podpira družbeno in okoljsko koristne rezultate, na primer na področju zdravstvenega varstva, kmetijstva, varnosti hrane, izobraževanja in usposabljanja, medijev, športa, kulture, upravljanja infrastrukture, energije, prometa in logistike, javnih storitev, varnosti, pravosodja, učinkovite rabe virov in energije, okoljskega spremljanja, ohranjanja in obnovitve biotske raznovrstnosti in ekosistemov ter blažitve podnebnih sprememb in prilagajanja nanje.
(4)
AI je rychle se vyvíjející skupina technologií, které se podílejí na široké škále hospodářských, environmentálních a společenských přínosů v celém spektru průmyslových odvětví a sociálních aktivit. Díky zlepšení predikcí, optimalizaci provozu, přidělování zdrojů a personalizaci digitálních řešení dostupných pro jednotlivce a organizace může používání AI poskytnout podnikům klíčové konkurenční výhody a podpořit sociálně a environmentálně prospěšné výsledky, například v oblasti zdravotnictví, zemědělství, bezpečnosti potravin, vzdělávání a odborné přípravy, sdělovacích prostředků, sportu, kultury, správy infrastruktury, energetiky, dopravy a logistiky, veřejných služeb, bezpečnosti, spravedlnosti, účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti, monitorování životního prostředí, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.
(5)
Hkrati lahko UI – odvisno od okoliščin v zvezi z njenim posebnim namenom, uporabo in ravnjo tehnološkega razvoja – povzroča tveganja ter škodi javnim interesom in temeljnim pravicam, ki jih varuje pravo Unije. Ta škoda je lahko premoženjska ali nepremoženjska, vključno s fizično, psihično, družbeno ali ekonomsko škodo.
(5)
AI může zároveň v závislosti na okolnostech týkajících se jejího konkrétního uplatňování, používání a úrovně technologického rozvoje vytvářet rizika a působit újmu veřejným zájmům a základním právům, které jsou chráněny právem Unie. Tato újma může být hmotná nebo nehmotná, včetně újmy fyzické, psychické, společenské nebo ekonomické.
(6)
Glede na velik vpliv, ki ga lahko ima UI na družbo, in potrebo po vzpostavitvi zaupanja je bistveno, da se UI in njen regulativni okvir razvijata v skladu z vrednotami Unije iz člena 2 Pogodbe o Evropski uniji (PEU), temeljnimi pravicami in svoboščinami, ki so zapisane v Pogodbah, in, na podlagi člena 6 PEU, v Listini. Osnovni pogoj za UI bi moral biti, da je to tehnologija, osredotočena na človeka. Morala bi biti orodje za ljudi, končni cilj pa bi moral biti povečanje njihove blaginje.
(6)
Vzhledem k velkému dopadu, který může mít AI na společnost, a jelikož je třeba budovat důvěru, je nezbytné, aby AI i její regulační rámec byly rozvíjeny v souladu s hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), základními právy a svobodami zakotvenými ve Smlouvách a v souladu s článkem 6 Smlouvy o EU v Listině. Základním předpokladem je, aby byla AI technologií zaměřenou na člověka. Měla by být nástrojem pro lidi, jehož konečným cílem je zvýšit kvalitu života lidí.
(7)
Da bi zagotovili dosledno in visoko raven zaščite javnih interesov v zvezi z zdravjem, varnostjo in temeljnimi pravicami, bi bilo treba določiti skupna pravila za visokotvegane sisteme UI. Ta pravila bi morala biti skladna z Listino, nediskriminatorna in v skladu z mednarodnimi trgovinskimi zavezami Unije. Treba bi bilo upoštevati tudi Evropsko deklaracijo o digitalnih pravicah in načelih za digitalno desetletje ter Etične smernice za zaupanja vredno umetno inteligenco strokovne skupine na visoki ravni za umetno inteligenco (AI HLEG).
(7)
V zájmu zajištění jednotné a vysoké úrovně ochrany veřejných zájmů, pokud jde o zdraví, bezpečnost a základní práva, by měla být pro vysoce rizikové systémy AI stanovena společná pravidla. Tato pravidla by měla být v souladu s Listinou, nediskriminační a v souladu se závazky Unie v oblasti mezinárodního obchodu. Měla by rovněž zohlednit evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu a Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI vydané Expertní skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci (AI HLEG).
(8)
Da bi spodbujali razvoj, uporabo in uvajanje UI na notranjem trgu, je torej potreben pravni okvir Unije, v katerem bodo določena harmonizirana pravila o umetni inteligenci in bo hkrati zagotovljena visoka raven zaščite javnih interesov, kot so zdravje in varnost ter varstvo temeljnih pravic, vključno z demokracijo, pravno državo in varstvom okolja, kot je priznano in zaščiteno s pravom Unije. Za dosego tega cilja bi bilo treba določiti pravila, s katerimi bo urejeno dajanje nekaterih sistemov UI na trg in v uporabo ter njihova uporaba, s čimer bo zagotovljeno nemoteno delovanje notranjega trga in bo omogočeno, da se v okviru teh sistemov izkoristi načelo prostega pretoka blaga in storitev. Ta pravila bi morala biti jasna in robustna glede varstva temeljnih pravic, morala bi podpirati nove inovativne rešitve in omogočati delovanje evropskega ekosistema javnih in zasebnih akterjev, ki ustvarjajo sisteme UI v skladu z vrednotami Unije, ter uresničevati potencial digitalne preobrazbe v vseh regijah Unije. Z določitvijo teh pravil in ukrepov v podporo inovacijam s posebnim poudarkom na malih in srednjih podjetjih (MSP), vključno s zagonskimi podjetji, ta uredba podpira cilj spodbujanja evropskega na človeka osredotočenega pristopa k umetni inteligenci in vodilnega položaja v svetu pri razvoju varne, zaupanja vredne in etične UI, kot je navedeno v sklepih Evropskega sveta (5), in zagotavlja zaščito etičnih načel v skladu z izrecno zahtevo Evropskega parlamenta (6).
(8)
Je proto nezbytné zavést právní rámec Unie, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro AI, s cílem podpořit vývoj, používání a zavádění AI na vnitřním trhu, který by zároveň splňoval vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je například zdraví a bezpečnost a ochrana základních práv, včetně demokracie, právního státu a ochrany životního prostředí, která jsou uznávána a chráněna právem Unie. K dosažení tohoto cíle by měla být stanovena pravidla, která budou regulovat uvádění určitých systémů AI na trh a do provozu, jakož i jejich používání, a tím zajišťovat bezproblémové fungování vnitřního trhu a umožňovat, aby tyto systémy měly prospěch ze zásady volného pohybu zboží a služeb. Uvedená pravidla by měla být jasná a spolehlivá, pokud jde o ochranu základních práv, měla by podporovat nová inovativní řešení a umožňovat evropský ekosystém veřejných a soukromých subjektů vytvářejících systémy AI v souladu s hodnotami Unie, jakož i využívat potenciál digitální transformace ve všech regionech Unie. Stanovením těchto pravidel, jakož i opatření na podporu inovací se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, včetně podniků začínajících, podporuje toto nařízení cíl, kterým je prosazování evropského přístupu k AI zaměřeného na člověka a čelná pozice Unie v celosvětovém kontextu, pokud jde o rozvoj bezpečné, důvěryhodné a etické AI, jak stanovila Evropská rada (5), a zajišťuje ochranu etických zásad, jak výslovně požadoval Evropský parlament (6).
(9)
Harmonizirana pravila, ki se uporabljajo za dajanje visokotveganih sistemov UI na trg ali v uporabo ter za njihovo uporabo, bi bilo treba določiti skladno z Uredbo (ES) št. 765/2008 Evropskega parlamenta in Sveta (7), Sklepom št. 768/2008/ES Evropskega parlamenta in Sveta (8) ter Uredbo (EU) 2019/1020 Evropskega parlamenta in Sveta (9) (v nadaljnjem besedilu: novi zakonodajni okvir). Harmonizirana pravila, določena v tej uredbi, bi bilo treba uporabljati v vseh sektorjih, hkrati pa v skladu z novim zakonodajnim okvirom ne bi smela posegati v veljavno pravo Unije, zlasti pravo o varstvu podatkov, varstvu potrošnikov, temeljnih pravicah, zaposlovanju in varstvu delavcev ter varnosti proizvodov, ki ga ta uredba dopolnjuje. Posledično ostanejo nespremenjeni in se v celoti uporabljajo vse pravice in pravna sredstva, ki jih takšno pravo Unije zagotavlja potrošnikom in drugim osebam, na katere bi lahko sistemi UI negativno vplivali, tudi v zvezi z nadomestilom morebitne škode na podlagi Direktive Sveta 85/374/EGS (10). Poleg tega ta uredba v okviru zaposlovanja in zaščite delavcev ne bi smela vplivati na pravo Unije o socialni politiki in nacionalno delovno pravo, ki je skladno s pravom Unije, v zvezi z zaposlovanjem in delovnimi pogoji, vključno z zdravjem in varnostjo pri delu ter razmerjem med delodajalci in delavci. Tudi ne bi smela vplivati na uveljavljanje temeljnih pravic, ki so priznane v državah članicah in na ravni Unije, vključno s pravico do stavke ali drugih ukrepov, zajetih v specifičnih sistemih odnosov med delodajalci in delojemalci v posameznih državah članicah, ter na pravico do pogajanj, sklepanja in izvrševanja kolektivnih pogodb ali do kolektivnih ukrepov v skladu z nacionalnim pravom. Ta uredba ne bi smela vplivati na določbe za izboljšanje delovnih pogojev pri platformnem delu iz direktive Evropskega parlamenta in Sveta o izboljšanju delovnih pogojev pri platformnem delu. Namen te uredbe je tudi okrepiti učinkovitost takih obstoječih pravic in pravnih sredstev z določitvijo posebnih zahtev in obveznosti, tudi glede preglednosti, tehnične dokumentacije in vodenja evidenc sistemov UI. Poleg tega bi bilo treba obveznosti, naložene različnim operaterjem, vključenim v verigo vrednosti UI na podlagi te uredbe, uporabljati brez poseganja v nacionalno pravo, ki je skladno s pravom Unije in katerega učinek je omejitev uporabe nekaterih sistemov UI, kadar tako pravo ne spada na področje uporabe te uredbe ali je namenjeno uresničevanju legitimnih ciljev v javnem interesu, ki niso cilji iz te uredbe. Ta uredba na primer ne bi smela vplivati na nacionalno delovno pravo in pravo o varstvu mladoletnikov, tj. oseb, mlajših od 18 let, ob upoštevanju Splošne pripombe št. 25 KZNOP (2021) o otrokovih pravicah v zvezi z digitalnim okoljem, če se to pravo ne nanaša posebej na sisteme UI in je namenjeno uresničevanju drugih legitimnih ciljev v javnem interesu.
(9)
Harmonizační pravidla Unie použitelná pro uvádění na trh, uvádění do provozu a používání vysoce rizikových systémů AI by měla být stanovena v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (7), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (8) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (9) („nový legislativní rámec pro uvádění výrobků na trh“). Harmonizovaná pravidla stanovená v tomto nařízení by se měla vztahovat na všechna odvětví a v souladu s přístupem nového legislativního rámce by jimi nemělo být dotčeno stávající právo Unie, zejména v oblasti ochrany údajů, ochrany spotřebitele, základních práv, zaměstnanosti, ochrany pracovníků a bezpečnosti výrobků, které toto nařízení doplňuje. V důsledku toho zůstávají všechna práva a ochrana, které toto právo Unie stanoví pro spotřebitele a další osoby, na něž mohou mít systémy AI nepříznivý dopad, a to i pokud jde o náhradu možné škody podle směrnice Rady 85/374/EHS (10), nadále nedotčeny a plně použitelné. Kromě toho by tudíž v souvislosti se zaměstnaností a ochranou pracovníků nemělo být tímto nařízením dotčeno právo Unie v oblasti sociální politiky a vnitrostátní pracovní právo, a to v souladu s právem Unie, pokud jde o podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vztahu mezi zaměstnavateli a pracovníky. Tímto nařízením by rovněž neměl být dotčen výkon základních práv uznávaných členskými státy a na úrovni Unie, včetně práva na stávku nebo práva přijmout jiná opatření na základě zvláštních systémů členských států v oblasti pracovněprávních vztahů, jakož i právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy nebo vést kolektivní akce v souladu s vnitrostátním právem. Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení, jejichž účelem je zlepšit pracovní podmínky při práci prostřednictvím platforem, stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Kromě toho je cílem tohoto nařízení posílit účinnost těchto stávajících práv a ochrany, že stanoví zvláštní požadavky a povinnosti, mimo jiné pokud jde o transparentnost, technickou dokumentaci a vedení záznamů o systémech AI. Povinnosti uložené různým provozovatelům zapojeným do hodnotového řetězce AI podle tohoto nařízení by se navíc měly uplatňovat, aniž by bylo dotčeno vnitrostátní právo v souladu s právem Unie, jehož účinkem je omezení používání určitých systémů AI, pokud toto právo nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo sleduje jiné legitimní cíle veřejného zájmu než ty, které sleduje toto nařízení. Tímto nařízením by například neměly být dotčeny vnitrostátní pracovní právo a právní předpisy na ochranu nezletilých osob, tedy osob mladších 18 let, s ohledem na obecnou připomínku UNCRC č. 25 (2021) o právech dětí v souvislosti s digitálním prostředím, pokud se netýkají konkrétně systémů AI a sledují jiné legitimní cíle veřejného zájmu.
(10)
Temeljna pravica do varstva osebnih podatkov je zajamčena zlasti z uredbama (EU) 2016/679 (11) in (EU) 2018/1725 (12) Evropskega parlamenta in Sveta ter Direktivo (EU) 2016/680 Evropskega parlamenta in Sveta (13). Direktiva 2002/58/ES Evropskega parlamenta in Sveta (14) poleg tega varuje zasebno življenje in zaupnost komunikacij, vključno z zagotavljanjem pogojev za shranjevanje osebnih in neosebnih podatkov na terminalski opremi in za dostop do teh podatkov z nje. Navedeni pravni akti Unije so podlaga za vzdržno in odgovorno obdelavo podatkov, tudi kadar nabori podatkov vključujejo kombinacijo osebnih in neosebnih podatkov. Namen te uredbe ni vplivati na uporabo veljavnega prava Unije, ki ureja obdelavo osebnih podatkov, med drugim tudi ne na naloge in pooblastila neodvisnih nadzornih organov, pristojnih za spremljanje skladnosti s temi instrumenti. Uredba tudi ne vpliva na obveznosti ponudnikov in uvajalcev sistemov UI v njihovi vlogi upravljavcev ali obdelovalcev podatkov, ki izhaja iz prava Unije ali nacionalnega prava o varstvu osebnih podatkov, če zasnova, razvoj ali uporaba sistemov UI vključuje obdelavo osebnih podatkov. Prav tako je treba pojasniti, da posamezniki, na katere se nanašajo osebni podatki, še naprej uživajo vse pravice in jamstva, ki jim jih podeljuje tovrstno pravo Unije, tudi pravice, povezane izključno z avtomatiziranim sprejemanjem posameznih odločitev, vključno z oblikovanjem profilov. Harmonizirana pravila za dajanje sistemov UI na trg ali v uporabo ter za njihovo uporabo, ki so določena na podlagi te uredbe, bi morala olajšati učinkovito izvajanje in omogočiti uveljavljanje pravic posameznikov, na katere se nanašajo osebni podatki, in drugih pravnih sredstev, zagotovljenih na podlagi prava Unije o varstvu osebnih podatkov in drugih temeljnih pravic.
(10)
Základní právo na ochranu osobních údajů je chráněno zejména nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (11) a (EU) 2018/1725 (12) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (13). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (14) navíc chrání soukromý život a důvěrný charakter sdělení, mimo jiné stanovením podmínek pro uchovávání jakýchkoli osobních a neosobních údajů v koncových zařízeních a přístup k těmto údajům z takových zařízení. Uvedené právní akty Unie poskytují základ pro udržitelné a odpovědné zpracování údajů, včetně případů, kdy datové soubory zahrnují kombinaci osobních a neosobních údajů. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování stávajícího práva Unie upravujícího zpracování osobních údajů, včetně úkolů a pravomocí nezávislých dozorových orgánů příslušných pro sledování dodržování těchto nástrojů. Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti poskytovatelů systémů AI a zavádějících subjektů v jejich úloze správců nebo zpracovatelů údajů vyplývající z práva Unie nebo vnitrostátního práva o ochraně osobních údajů, pokud návrh, vývoj nebo používání systémů AI zahrnuje zpracování osobních údajů. Je rovněž vhodné vyjasnit, že subjekty údajů nadále požívají všech práv a záruk, které jim tyto právní předpisy Unie přiznávají, včetně práv souvisejících s výhradně automatizovaným individuálním rozhodováním, včetně profilování. Harmonizovaná pravidla pro uvádění na trh, uvádění do provozu a používání systémů AI stanovená v rámci tohoto nařízení by měla usnadnit účinné provádění a umožnit výkon práv subjektů údajů a dalších prostředků ochrany zaručených právními předpisy Unie v oblasti ochrany osobních údajů a dalších základních práv.
(11)
Ta uredba ne bi smela posegati v določbe o odgovornosti ponudnikov posredniških storitev iz Uredbe (EU) 2022/2065 Evropskega parlamenta in Sveta (15).
(11)
Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení týkající se odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (15).
(12)
Pojem „sistem UI“ v tej uredbi bi moral biti jasno opredeljen in tesno usklajen z delom mednarodnih organizacij, ki se ukvarjajo z UI, da bi zagotovili pravno varnost, olajšali mednarodno zbliževanje in široko sprejemanje ter hkrati zagotovili prožnost, ki bo omogočala prilagajanje hitremu tehnološkemu razvoju na tem področju. Poleg tega bi morala opredelitev temeljiti na ključnih značilnostih sistemov UI, po katerih se razlikuje od enostavnejših tradicionalnih sistemov programske opreme ali programskih pristopov, in ne bi smela vključevati sistemov, ki temeljijo na pravilih, ki jih za samodejno izvajanje operacij opredelijo izključno fizične osebe. Ključna značilnost sistemov UI je njihova sposobnost sklepanja. Ta sposobnost sklepanja se nanaša na proces pridobivanja izhodnih podatkov, kot so napovedi, vsebina, priporočila ali odločitve, ki lahko vplivajo na fizično in virtualno okolje, ter na sposobnost sistemov UI, da izpeljejo modele ali algoritme ali oboje iz vhodnih vrednosti ali podatkov. Tehnike, ki omogočajo sklepanje pri vzpostavljanju sistema UI, vključujejo pristope strojnega učenja, ki se tega, kako doseči določene cilje, učijo iz podatkov, ter pristope, ki temeljijo na logiki in znanju ter izhajajo iz kodiranega znanja ali simbolične predstavitve naloge, ki jo je treba rešiti. Zmogljivost sistema UI za sklepanje presega osnovno obdelavo podatkov z omogočanjem učenja, prihajanja do zaključkov ali modeliranja. Izraz „temelječ na napravah“ se nanaša na dejstvo, da sisteme UI poganjajo stroji. Sklicevanje na eksplicitne ali implicitne cilje poudarja, da lahko sistemi UI delujejo v skladu z eksplicitnimi ali implicitnimi cilji. Cilji sistema UI se lahko v posebnih okoliščinah razlikujejo od predvidenega namena sistema UI. Za namene te uredbe bi bilo treba okolja razumeti kot kontekste, v katerih delujejo sistemi UI, medtem ko izhodni podatki, ki jih ustvari sistem UI, odražajo različne funkcije, ki jih opravljajo sistemi UI, in vključujejo napovedi, vsebine, priporočila ali odločitve. Sistemi UI so zasnovani tako, da delujejo z različnimi stopnjami avtonomije, kar pomeni, da so do neke mere neodvisni od človeškega sodelovanja in zmožni delovati brez človeškega posredovanja. Prilagodljivost, ki bi jo sistem UI lahko pokazal po uvedbi, se nanaša na sposobnosti samoučenja, ki omogočajo, da se sistem med uporabo spremeni. Sistemi UI se lahko uporabljajo samostojno ali kot komponenta določenega proizvoda, ne glede na to, ali je sistem fizično integriran v proizvod (vgrajen) ali služi funkcionalnosti proizvoda, ne da bi bil vanj integriran (nevgrajen).
(12)
Pojem „systém AI“ v tomto nařízení by měl být jasně definován a úzce sladěn s činností mezinárodních organizací zabývajících se AI, aby byla zajištěna právní jistota, aby bylo usnadněno sbližování pravidel na mezinárodní úrovni a široké přijetí a současně aby byla poskytnuta flexibilita umožňující přizpůsobit se rychlému technologickému vývoji v této oblasti. Tato definice by kromě toho měla být založena na klíčových vlastnostech systémů AI, které je odlišují od jednodušších tradičních softwarových systémů nebo programovacích přístupů, a neměla by se vztahovat na systémy, které jsou založeny na pravidlech vymezených výhradně fyzickými osobami k automatickému provádění operací. Jednou z klíčových vlastností systémů AI je jejich schopnost odvozování. Schopností odvozování se rozumí proces získávání výstupů, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí, které mohou ovlivnit fyzické a virtuální prostředí, a schopnost systémů AI derivovat modely nebo algoritmy, nebo oboje, ze vstupů nebo dat. Mezi techniky, které umožňují odvozování při současném budování systému AI, patří přístupy strojového učení, které se učí z dat, jak dosáhnout určitých cílů, a přístupy založené na logice a poznatcích, které ze zakódovaných poznatků nebo symbolického znázornění odvozují úkol, který má být vyřešen. Schopnost odvozování systému AI přesahuje rámec základního zpracování údajů tím, že umožňuje učení, uvažování nebo modelování. Pojem „strojové“ odkazuje na skutečnost, že systémy AI fungují prostřednictvím strojů. Odkaz na explicitní nebo implicitní cíle zdůrazňuje, že systémy AI mohou fungovat na základě explicitně definovaných cílů nebo cílů implicitních. Cíle systému AI se mohou v konkrétním kontextu lišit od zamýšleného účelu systému AI. Pro účely tohoto nařízení by se prostředím měl rozumět kontext, v němž systémy AI fungují, zatímco výstupy generované systémem AI odrážejí různé funkce vykonávané systémy AI a zahrnují predikci, obsah, doporučení nebo rozhodnutí. Systémy AI jsou navrženy tak, aby fungovaly s různou úrovní samostatnosti, což znamená, že jejich činnost je alespoň do určité míry nezávislá na zapojení člověka a jsou při ní schopny alespoň do určité míry fungovat bez lidského zásahu. Přizpůsobivostí, kterou by systém AI mohl vykazovat po zavedení, se rozumí schopnost samoučení, která umožňuje, aby se systém během používání měnil. Systémy AI lze používat samostatně nebo jako komponent určitého produktu bez ohledu na to, zda je systém do tohoto produktu fyzicky zabudován (vestavěný systém), nebo zda napomáhá funkčnosti tohoto produktu, aniž by do něho byl zabudován (nevestavěný systém).
(13)
Pojem „uvajalec“ iz te uredbe bi bilo treba razlagati kot vsako fizično ali pravno osebo, vključno z javnim organom, agencijo ali drugim telesom, ki uporablja sistem UI pod svojo pristojnostjo, razen kadar se sistem UI uporablja v okviru osebne nepoklicne dejavnosti. Glede na vrsto sistema UI lahko uporaba sistema vpliva na osebe, ki niso uvajalec.
(13)
Pojem „zavádějící subjekt“ uvedený v tomto nařízení by měl být vykládán jako jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně veřejného orgánu, agentury nebo jiného subjektu, která v rámci své pravomoci používá systém AI, s výjimkou případů, kdy je tento systém AI používán při osobní neprofesionální činnosti. V závislosti na typu systému AI může používání systému ovlivňovat jiné osoby než zavádějící subjekt.
(14)
Pojem „biometrični podatki“, ki se uporablja v tej uredbi, bi bilo treba razlagati glede na pojem biometričnih podatkov, kot je opredeljen v členu 4, točka 14, Uredbe (EU) 2016/679, členu 3, točka 18, Uredbe (EU) 2018/1725 in členu 3, točka 13, Direktive (EU) 2016/680. Biometrični podatki lahko omogočijo avtentikacijo, identifikacijo ali kategorizacijo fizičnih oseb in prepoznavanje njihovih čustev.
(14)
Pojem „biometrické údaje“ používaný v tomto nařízení by měl být vykládán s ohledem na pojem „biometrické údaje“ vymezený v čl. 4 bodu 14 nařízení (EU) 2016/679, čl. 3 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1725 a čl. 3 bodu 13 směrnice (EU) 2016/680. Biometrické údaje mohou umožnit autentizaci, identifikaci či kategorizaci fyzických osob a rozpoznávání jejich emocí.
(15)
Pojem „biometrična identifikacija“ iz te uredbe bi bilo treba opredeliti kot avtomatizirano prepoznavanje fizičnih, fizioloških in vedenjskih človeških značilnosti, kot so obraz, gibanje oči, izrazi obraza, oblika telesa, glas, govor, hoja, drža, srčni utrip, krvni tlak, vonj in značilnosti tipkanja, za namene preverjanja identitete posameznika s primerjavo biometričnih podatkov tega posameznika s shranjenimi biometričnimi podatki posameznikov v referenčni podatkovni zbirki ne glede na to, ali je posameznik v to privolil ali ne. To izključuje sisteme UI za biometrično preverjanje, tudi avtentikacijo, katerih edini namen je potrditi, da je določena fizična oseba res ta, za katero se predstavlja, in potrditi identiteto fizične osebe izključno z namenom dostopa do storitve, odklepanja naprave ali varnostnega dostopa do prostorov.
(15)
Pojem „biometrická identifikace“ uvedený v tomto nařízení by měl být vymezen jako automatizované rozpoznání fyzických, fyziologických a behaviorálních lidských rysů, jako jsou obličej, pohyb očí, tvar těla, hlas, řeč, chůze, držení těla, srdeční frekvence, krevní tlak, zápach, stisk kláves, pro účely zjištění totožnosti jednotlivce porovnáním biometrických údajů dané osoby s uloženými biometrickými údaji jednotlivců v referenční databázi, a to bez ohledu na to, zda daný jedinec poskytl svůj souhlas, či nikoli. To nezahrnuje systémy AI určené k biometrickému ověřování, včetně autentizace, jejichž jediným účelem je potvrdit, zda je konkrétní fyzická osoba osobou, za niž se prohlašuje, a potvrdit totožnost fyzické osoby za jediným účelem, kterým je získání přístupu ke službě, odblokování zařízení nebo získání bezpečnostního přístupu k prostorám.
(16)
Pojem „biometrična kategorizacija“ iz te uredbe bi bilo treba opredeliti kot razvrstitev fizičnih oseb v posebne kategorije na podlagi njihovih biometričnih podatkov. Takšne posebne kategorije se lahko nanašajo na vidike, kot so spol, starost, barva las, barva oči, tetovaže, vedenjske ali osebnostne lastnosti, jezik, vera, pripadnost narodnostni manjšini, spolna ali politična usmerjenost. To ne vključuje sistemov za biometrično kategorizacijo, ki so izključno pomožni element, neločljivo povezan z drugo komercialno storitvijo, kar pomeni, da tega elementa iz objektivnih tehničnih razlogov ni mogoče uporabiti brez glavne storitve, njegova vključitev ali funkcionalnost pa ni sredstvo za izogibanje uporabi pravil iz te uredbe. Na primer, filtri za kategorizacijo obraznih ali telesnih značilnosti, ki se uporabljajo na spletnih tržnicah, bi lahko bili takšen pomožni element, saj se lahko uporabljajo le v zvezi z glavno storitvijo, ki je prodaja izdelka na način, da se potrošniku omogoči, da si ogleda prikaz izdelka sam, in se mu pomaga pri sprejemanju odločitve o nakupu. Filtre, ki se uporabljajo na spletnih storitvah družbenih omrežij in s katerimi se kategorizirajo obrazne funkcije ali funkcije telesa, da lahko uporabniki dodajajo ali spreminjajo slike ali videoposnetke, bi prav tako lahko šteli za pomožno funkcijo, saj takega filtra ni mogoče uporabljati brez glavne storitve, tj. storitev družbenih omrežij, ki vključuje izmenjavo vsebin na spletu.
(16)
Pojmem „biometrická kategorizace“ uvedeným v tomto nařízení by se mělo rozumět zařazení fyzických osob do zvláštních kategorií na základě jejich biometrických údajů. Tyto zvláštní kategorie se mohou týkat aspektů, jako je pohlaví, věk, barva vlasů, barva očí, tetování, behaviorální nebo osobnostní rysy, jazyk, náboženské vyznání, příslušnost k národnostní menšině, sexuální nebo politická orientace. To nezahrnuje systémy biometrické kategorizace, které jsou čistě vedlejším prvkem neoddělitelně spjatým s jinou obchodní službou, což znamená, že tento prvek nelze z objektivních technických důvodů použít bez hlavní služby a začlenění tohoto prvku nebo funkce není prostředkem k obcházení použitelnosti pravidel stanovených v tomto nařízení. Takovým vedlejším prvkem by mohly být například filtry kategorizující rysy obličeje nebo těla používané na on-line tržištích, neboť je lze použít pouze ve vztahu k hlavní službě, která spočívá v prodeji výrobku, přičemž spotřebiteli umožní zobrazit si náhled na výrobek na sobě samém a pomůže mu rozhodnout se o nákupu. Filtry používané v rámci služeb online sociálních sítí, které kategorizují rysy obličeje nebo těla tak, aby uživatelé mohli doplňovat nebo upravovat obrázky nebo videa, by rovněž mohly být považovány za vedlejší prvek, neboť takový filtr nelze použít bez hlavní služby sociální sítě spočívající ve sdílení obsahu online.
(17)
Pojem „sistem za biometrično identifikacijo na daljavo“ iz te uredbe bi bilo treba opredeliti funkcionalno kot sistem UI, namenjen identifikaciji fizičnih oseb brez njihovega dejavnega sodelovanja, običajno na daljavo, s primerjavo biometričnih podatkov osebe z biometričnimi podatki iz referenčne podatkovne zbirke, ne glede na uporabljeno tehnologijo, procese ali vrste biometričnih podatkov. Takšni sistemi za biometrično identifikacijo na daljavo se običajno uporabljajo za hkratno zaznavanje več oseb ali njihovega vedenja, da se bistveno olajša identifikacija fizičnih oseb brez njihovega dejavnega sodelovanja. To izključuje sisteme UI za biometrično preverjanje, tudi avtentikacijo, katerih edini namen je potrditi, da je določena fizična oseba res ta, za katero se predstavlja, in potrditi identiteto fizične osebe izključno z namenom dostopa do storitve, odklepanja naprave ali varnostnega dostopa do prostorov. Ta izključitev je utemeljena z dejstvom, da bodo imeli taki sistemi verjetno manjši vpliv na temeljne pravice fizičnih oseb v primerjavi s sistemi za biometrično identifikacijo na daljavo, ki se lahko uporabljajo za obdelavo biometričnih podatkov velikega števila oseb brez njihovega dejavnega sodelovanja. Pri sistemih „v realnem času“ se zajemanje biometričnih podatkov, primerjava in identifikacija izvedejo takoj ali skoraj takoj, v vsakem primeru pa brez večje zamude. V zvezi s tem ne bi smelo biti prostora za izogibanje pravilom te uredbe o uporabi zadevnih sistemov UI „v realnem času“, saj je predvidena možnost manjših zamud. Sistemi „v realnem času“ vključujejo uporabo gradiva „v živo“ ali „skoraj v živo“, kot je videoposnetek, ki ga ustvari kamera ali druga naprava s podobno funkcionalnostjo. Pri „naknadnih“ sistemih so bili biometrični podatki že zajeti, primerjava in identifikacija pa se izvedeta šele po daljšem času. To vključuje gradivo, kot so slike ali videoposnetki, ki jih ustvarjajo kamere CCTV ali zasebne naprave, ki je bilo ustvarjeno pred uporabo sistema v zvezi z zadevnimi fizičnimi osebami.
(17)
Pojem „systém biometrické identifikace na dálku“ uvedený v tomto nařízení by měl být definován funkčně jako systém AI určený k identifikaci fyzických osob, a to obvykle na dálku, bez jejich aktivního zapojení prostřednictvím porovnání biometrických údajů dané osoby s biometrickými údaji obsaženými v referenční databázi, bez ohledu na konkrétní technologii, procesy nebo typy použitých biometrických údajů. Tyto systémy biometrické identifikace na dálku se obvykle používají ke snímání vícero osob nebo jejich chování současně, s cílem významně usnadnit identifikaci osob bez jejich aktivního zapojení. To nezahrnuje systémy AI určené k biometrickému ověřování, včetně autentizace, jejichž jediným účelem je potvrdit, zda je konkrétní fyzická osoba osobou, za niž se prohlašuje, a potvrdit totožnost fyzické osoby za jediným účelem, kterým je získání přístupu ke službě, odblokování zařízení nebo získání bezpečnostního přístupu k prostorám. Uvedené vyloučení je odůvodněno skutečností, že tyto systémy budou mít ve srovnání se systémy biometrické identifikace na dálku, které mohou být použity ke zpracování biometrických údajů velkého počtu osob bez jejich aktivního zapojení, pravděpodobně menší dopad na základní práva fyzických osob. V případě systémů provádějících identifikaci v reálném čase probíhá jak zaznamenání biometrických údajů, tak porovnání a identifikace okamžitě, téměř okamžitě nebo v každém případě bez významného zpoždění. V tomto ohledu by neměl existovat žádný prostor pro obcházení pravidel tohoto nařízení o používání dotčených systémů AI v reálném čase stanovením menších zpoždění. Systémy fungující v reálném čase zahrnují použití materiálu „živě“ nebo jen s malým časovým posunem, jako jsou například videozáznamy generované kamerou nebo jiným zařízením s podobnými funkcemi. Naproti tomu v případě systémů, ve kterých identifikace probíhá „následně,“ dochází k porovnání a identifikaci zachycených údajů až se značným zpožděním. Jedná se o materiály, jako jsou například fotografie nebo videozáznamy generované kamerami s uzavřeným televizním okruhem nebo soukromými zařízeními, které byly vytvořeny před použitím tohoto systému ve vztahu k dotčeným fyzickým osobám.
(18)
Pojem „sistem za prepoznavanje čustev“ iz te uredbe bi bilo treba opredeliti kot sistem UI za prepoznavanje čustev ali namer ali za sklepanje o čustvih ali namerah fizičnih oseb na podlagi njihovih biometričnih podatkov. Pojem se nanaša na čustva ali namere, kot so sreča, žalost, jeza, presenečenje, ogorčenje, zadrega, navdušenje, osramočenost, zaničevanje, zadovoljstvo in zabavanje. Ne vključuje fizičnih stanj, kot sta bolečina ali utrujenost, na primer vključno s sistemi, ki se uporabljajo za odkrivanje stanja utrujenosti poklicnih pilotov ali voznikov za namene preprečevanja nesreč. To tudi ne vključuje zgolj odkrivanja lahko vidnih izrazov, gest ali gibov, razen če se uporabljajo za prepoznavanje čustev ali sklepanje o njih. Ti izrazi so lahko osnovni obrazni izrazi, kot je namrščenost ali nasmeh, ali geste, kot je premikanje dlani, rok ali glave, ali značilnosti glasu osebe, kot je povzdignjen glas ali šepetanje.
(18)
Pojem „systém rozpoznávání emocí“ uvedený v tomto nařízení by měl být vymezen jako systém AI pro účely zjišťování nebo odvozování emocí nebo záměrů fyzických osob na základě jejich biometrických údajů. Tento pojem odkazuje na emoce nebo záměry, jako je štěstí, smutek, hněv, překvapení, znechucení, pocit trapnosti, rozrušení, stud, opovržení, spokojenost a pobavenost. Nezahrnuje fyzické stavy, jako je bolest nebo únava, včetně například systémů používaných při zjišťování stavu únavy profesionálních pilotů nebo řidičů za účelem předcházení nehodám. Nezahrnuje ani pouhé zjištění snadno viditelných výrazů, gest nebo pohybů, pokud neslouží k zjišťování nebo odvozování emocí. Uvedenými výrazy mohou být základní výrazy obličeje, jako je mračení se nebo úsměv, nebo gesta, jako je pohyb rukou, paží nebo hlavy, nebo charakteristiky hlasu daného člověka, jako je zvýšený hlas nebo šepot.
(19)
Za namene te uredbe bi bilo treba pojem javno dostopnega prostora razumeti kot vsak fizični prostor, ki je dostopen nedoločenemu številu fizičnih oseb, ne glede na to, ali je ta prostor v zasebni ali javni lasti, in ne glede na dejavnost, za katero se ta prostor uporablja, denimo za komercialno, na primer trgovine, restavracije, kavarne; storitveno, na primer banke, poklicne dejavnosti, gostinske ali nastanitvene dejavnosti; športno, na primer bazeni, telovadnice, stadioni; prevozno, na primer avtobusne postaje, postaje podzemne železnice in železniške postaje, letališča, prevozna sredstva; razvedrilno, na primer kinematografi, gledališča, muzeji, koncertne in konferenčne dvorane; prostočasno ali drugo dejavnost, na primer javne ceste in trgi, parki, gozdovi, igrišča. Prostor bi bilo treba tudi razvrstiti kot javno dostopen, če za dostop ne glede na morebitne omejitve zmogljivosti ali varnostne omejitve veljajo nekateri vnaprej določeni pogoji, ki jih lahko izpolni nedoločeno število oseb, kot je nakup vstopnice ali vozovnice, predhodna registracija ali določena starost. Nasprotno pa se prostor ne bi smel šteti za javno dostopnega, če je dostop omejen na določene in opredeljene fizične osebe bodisi na podlagi prava Unije bodisi na podlagi nacionalnega prava, ki se neposredno nanaša na javno varnost ali varovanje, ali če se oseba, ki ima za ta prostor ustrezna pooblastila, glede tega jasno opredeli. Dejanska možnost samega dostopa, kot so odklenjena vrata, odprta vrata v ograji, ne pomeni, da je prostor javno dostopen, če obstajajo znaki ali okoliščine, ki kažejo na nasprotno, kot so znaki, ki prepovedujejo ali omejujejo dostop. Prostori podjetij in tovarn ter pisarne in delovni prostori, do katerih naj bi dostopali samo ustrezni zaposleni in ponudniki storitev, so prostori, ki niso javno dostopni. Javno dostopni prostori ne bi smeli vključevati zaporov ali območij mejne kontrole. Nekateri drugi prostori lahko zajemajo tako javno dostopne kot javno nedostopne prostore, kot je hodnik ali veža zasebne stanovanjske zgradbe, prek katere se dostopa do zdravniške pisarne, ali letališče. Spletni prostori niso zajeti, saj niso fizični prostori. Ali je določen prostor dostopen javnosti ali ne, pa je treba ugotoviti za vsak primer posebej, ob upoštevanju posebnosti posamezne dane situacije.
(19)
Pro účely tohoto nařízení by se pod pojmem „veřejně přístupný prostor“ měl rozumět jakýkoli fyzický prostor, který je přístupný neurčenému počtu fyzických osob, bez ohledu na to, zda je daný prostor v soukromém, nebo veřejném vlastnictví, bez ohledu na činnost, pro kterou může být prostor využíván, jako je obchodní činnost, například obchody, restaurace, kavárny; služby, například banky, profesní činnosti, pohostinství; sport, například plavecké bazény, tělocvičny, stadiony; doprava, například zastávky autobusu a metra a železniční nádraží, letiště, dopravní prostředky; zábava, například kina, divadla, muzea, koncertní a konferenční haly nebo volný čas či jiné, například veřejné komunikace a náměstí, parky, lesy, hřiště. Prostor by měl být klasifikován jako veřejně přístupný i v případě, že přístup podléhá bez ohledu na potenciální kapacitu nebo bezpečnostní omezení určitým předem stanoveným podmínkám, které mohou být splněny neurčeným počtem osob, jako je nákup jízdenky nebo přepravního dokladu, předchozí registrace nebo dosažení určitého věku. Prostor by naopak neměl být považován za veřejně přístupný, pokud je přístup omezen na konkrétní a vymezené fyzické osoby buď prostřednictvím práva Unie, nebo vnitrostátního práva přímo souvisejícího s veřejnou ochranou a bezpečností, nebo prostřednictvím jasného projevu vůle osobou, která má v daném prostoru příslušnou pravomoc. Samotná faktická možnost přístupu (jako jsou odemčené dveře nebo otevřená brána v plotu) neznamená, že prostor je veřejně přístupný, existují-li indikace nebo okolnosti naznačující opak, jako jsou značky zakazující nebo omezující přístup. Prostory společností a továren, jakož i kanceláře a pracoviště, do nichž mají mít přístup pouze příslušní zaměstnanci a poskytovatelé služeb, jsou prostory, které nejsou veřejně přístupné. Veřejně přístupné prostory by neměly zahrnovat věznice ani stanoviště hraniční kontroly. Některé další prostory mohou zahrnovat jak veřejně nepřístupné, tak veřejně přístupné prostory, jako je hala soukromé obytné budovy, která je nezbytná pro přístup do lékařské ordinace, anebo letiště. Tento pojem nezahrnuje ani on-line prostory, protože se nejedná o prostory fyzické. To, zda je daný prostor přístupný veřejnosti, by však mělo být určováno případ od případu s ohledem na zvláštnosti dané konkrétní situace.
(20)
Da bi dosegli največje koristi sistemov UI in hkrati zaščitili temeljne pravice, zdravje in varnost ter omogočili demokratični nadzor, bi morala pismenost na področju UI ponudnikom, uvajalcem in osebam, na katere vpliva sistem UI, omogočiti razumevanje potrebnih pojmov za sprejemanje informiranih odločitev v zvezi s sistemi UI. Ti pojmi se lahko razlikujejo glede na zadevni kontekst in lahko vključujejo razumevanje pravilne uporabe tehničnih elementov v razvojni fazi sistema UI, ukrepe, ki jih je treba uporabiti med njegovo uporabo, ustrezne načine za razlago izhodnih podatkov sistema UI in, v primeru oseb, na katere vpliva sistem UI, znanje, potrebno za razumevanje, kako bodo odločitve, sprejete s pomočjo UI vplivale nanje. V okviru uporabe te uredbe bi morala pismenost na področju UI vsem zadevnim akterjem v verigi vrednosti UI zagotoviti vpoglede, potrebne za zagotovitev ustrezne skladnosti s to uredbo in njenega pravilnega izvrševanja. Poleg tega bi lahko široko izvajanje ukrepov za pismenost na področju UI in uvedba ustreznih nadaljnjih ukrepov prispevala k izboljšanju delovnih pogojev ter nazadnje podprla konsolidacijo in inovacijsko pot zaupanja vredne UI v Uniji. Evropski odbor za umetno inteligenco (v nadaljnjem besedilu: Odbor) bi moral podpirati Komisijo pri spodbujanju orodij za pismenost na področju UI, ozaveščenosti javnosti in razumevanja koristi, tveganj, zaščitnih ukrepov, pravic in obveznosti v zvezi z uporabo sistemov UI. Komisija in države članice bi morale v sodelovanju z ustreznimi deležniki olajšati pripravo prostovoljnih kodeksov ravnanja za izboljšanje pismenosti na področju UI med osebami, ki se ukvarjajo z razvojem, delovanjem in uporabo UI.
(20)
Aby bylo možné dosáhnout co největších přínosů systémů AI a zároveň chránit základní práva, zdraví a bezpečnost a umožnit demokratickou kontrolu, měli by poskytovatelé, zavádějící subjekty a dotčené osoby získat v tomto ohledu prostřednictvím gramotnosti v oblasti AI nezbytné povědomí, které jim umožní činit ohledně systémů AI informovaná rozhodnutí. Povědomí o těchto otázkách se může lišit s ohledem na příslušný kontext a může obnášet pochopení správného uplatňování technických prvků během fáze vývoje systému AI, opatření, která mají být uplatňována během jeho používání, vhodné způsoby výkladu výstupů systému AI a v případě dotčených osob poznatky nezbytné k pochopení toho, jak na ně budou mít rozhodnutí přijatá s pomocí AI dopad. V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení by prostřednictvím gramotnosti v oblasti AI měli mít všichni příslušní aktéři v hodnotovém řetězci AI poznatky potřebné k zajištění náležitého dodržování ustanovení tohoto nařízení a jeho řádného prosazování. Kromě toho by široké provádění opatření týkajících se gramotnosti v oblasti AI a zavedení vhodných následných opatření mohlo přispět ke zlepšení pracovních podmínek a v konečném důsledku podpořit konsolidaci a inovaci v oblasti důvěryhodné AI v Unii. Evropská rada pro umělou inteligenci (dále jen „rada“) by měla podpořit Komisi s cílem prosazovat nástroje gramotnosti v oblasti AI, informovanost veřejnosti a pochopení přínosů, rizik, záruk, práv a povinností, jež s používáním systémů AI souvisejí. Ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami by Komise a členské státy měly usnadnit vypracování dobrovolných kodexů chování pro zvýšení gramotnosti v oblasti AI, pokud jde o osoby, které se zabývají vývojem, provozem a používáním AI.
(21)
Za zagotovitev enakih konkurenčnih pogojev ter učinkovitega varstva pravic in svoboščin posameznikov po vsej Uniji bi se morala pravila iz te uredbe nediskriminatorno uporabljati za ponudnike sistemov UI, ne glede na to, ali imajo sedež v Uniji ali v tretji državi, in za uvajalce sistemov UI s sedežem v Uniji.
(21)
V zájmu zajištění rovných podmínek a účinné ochrany práv a svobod jednotlivců v celé Unii by se pravidla stanovená tímto nařízením měla vztahovat na poskytovatele systémů AI nediskriminačním způsobem bez ohledu na to, zda jsou usazeni v Unii, nebo ve třetí zemi, a na subjekty zavádějící systémy AI usazené v Unii.
(22)
Zaradi svoje digitalne narave bi morali nekateri sistemi UI spadati na področje uporabe te uredbe, tudi če niso dani na trg ali v uporabo oziroma se ne uporabljajo v Uniji. To velja na primer za operaterja s sedežem v Uniji, ki določene storitve naroča pri operaterju s sedežem v tretji državi v zvezi z dejavnostjo, ki jo bo izvajal sistem UI, ki bi bil opredeljen kot visokotvegani sistem. V teh okoliščinah bi lahko sistem UI, ki ga operater uporablja v tretji državi, obdeloval podatke, ki se zakonito zbirajo v Uniji in prenašajo iz nje, ter naročniku v Uniji zagotovil izhodne podatke navedenega sistema UI, ki izhajajo iz te obdelave, ne da bi bil ta sistem UI dan na trg ali v uporabo oziroma bi se uporabljal v Uniji. Da bi preprečili izogibanje določbam te uredbe in zagotovili učinkovito varstvo fizičnih oseb v Uniji, bi se morala ta uredba uporabljati tudi za ponudnike in uvajalce sistemov UI s sedežem v tretji državi, če so izhodni podatki, ki jih ti sistemi ustvarijo, namenjeni uporabi v Uniji. Kljub temu pa se zaradi upoštevanja obstoječih ureditev in posebnih potreb po prihodnjem sodelovanju s tujimi partnerji, s katerimi se izmenjujejo informacije in dokazi, ta uredba ne bi smela uporabljati za javne organe tretje države in mednarodne organizacije, kadar delujejo v okviru sodelovanja ali mednarodnih sporazumov, sklenjenih na ravni Unije ali nacionalni ravni za sodelovanje na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ter pravosodnega sodelovanja z Unijo ali državami članicami, pod pogojem, da zadevna tretja država ali mednarodne organizacije zagotovijo ustrezne zaščitne ukrepe v zvezi z varstvom temeljnih pravic in svoboščin posameznikov. To lahko po potrebi zajema dejavnosti subjektov, ki so jim tretje države zaupale izvajanje posebnih nalog v podporo takemu sodelovanju na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ter pri pravosodnem sodelovanju. Takšni okviri za sodelovanje ali sporazumi so bili vzpostavljeni dvostransko med državami članicami in tretjimi državami ali med Evropsko unijo, Europolom in drugimi agencijami Unije ter tretjimi državami in mednarodnimi organizacijami. Organi, pristojni za nadzor organov za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ter pravosodnih organov v skladu s to uredbo, bi morali oceniti, ali navedeni okviri za sodelovanje ali mednarodni sporazumi vključujejo ustrezne zaščitne ukrepe v zvezi z varstvom temeljnih pravic in svoboščin posameznikov. Nacionalni organi prejemniki ter institucije, organi, uradi in agencije Unije, ki uporabljajo take izhodne podatke v Uniji, so še naprej odgovorni za zagotavljanje, da je njihova uporaba skladna s pravom Unije. Ko se ti mednarodni sporazumi revidirajo ali se v prihodnosti sklenejo novi, bi si morale pogodbenice kar najbolj prizadevati za njihovo uskladitev z zahtevami iz te uredbe.
(22)
Určité systémy AI by s ohledem na svou digitální povahu měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení i tehdy, pokud nejsou uvedeny na trh nebo do provozu v Unii nebo pokud nejsou používány v Unii. Jedná se například o případ, kdy provozovatel usazený v Unii smluvně zadává určité služby provozovateli usazenému ve třetí zemi v souvislosti s činností, kterou má provádět systém AI, jejž by bylo možno kvalifikovat jako vysoce rizikový. Za těchto okolností by systém AI, který provozovatel používá ve třetí zemi, mohl zpracovávat údaje zákonně shromážděné v Unii a přesunuté z Unie a poskytovat zadávajícímu provozovateli v Unii výstup z tohoto systému AI vyplývající z uvedeného zpracování, aniž by byl tento systém AI uveden na trh nebo do provozu v Unii nebo v ní byl používán. Aby se předešlo obcházení tohoto nařízení a aby byla zajištěna účinná ochrana fyzických osob nacházejících se v Unii, mělo by se toto nařízení vztahovat také na poskytovatele a subjekty zavádějící systémy AI, kteří jsou usazeni ve třetí zemi, pokud jsou výstupy vytvořené těmito systémy zamýšleny k používání v Unii. S ohledem na již existující ujednání a na zvláštní potřeby budoucí spolupráce se zahraničními partnery, s nimiž probíhá výměna informací a důkazů, by se však toto nařízení nemělo vztahovat na veřejné orgány třetí země a na mezinárodní organizace, pokud jednají v rámci spolupráce nebo mezinárodních dohod uzavřených na unijní nebo vnitrostátní úrovni za účelem spolupráce v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráce s Unií nebo členskými státy, pokud daná třetí země či mezinárodní organizace poskytne přiměřené záruky, pokud jde o ochranu základních práv a svobod fyzických osob. V příslušných případech se může jednat o činnosti subjektů pověřených třetími zeměmi prováděním zvláštních úkolů na podporu této spolupráce v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráce. Tyto rámce pro spolupráci či dohody byly uzavřeny dvoustranně mezi členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií, Europolem a dalšími agenturami Unie a třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Orgány příslušné pro dohled nad donucovacími a justičními orgány podle tohoto nařízení by měly posoudit, zda tyto rámce pro spolupráci nebo mezinárodní dohody obsahují přiměřené záruky, pokud jde o ochranu základních práv a svobod fyzických osob. Přijímající vnitrostátní orgány a orgány, instituce a jiné subjekty Unie, které tyto výstupy v Unii využívají, jsou i nadále odpovědné za zajištění toho, aby jejich používání bylo v souladu s právem Unie. Při revizi těchto mezinárodních dohod nebo při uzavírání nových dohod v budoucnu by smluvní strany měly vyvinout maximální úsilí, aby tyto dohody uvedly do souladu s požadavky tohoto nařízení.
(23)
To uredbo bilo treba uporabljati tudi za institucije, organe, urade in agencije Unije, kadar delujejo kot ponudniki ali uvajalci sistema UI.
(23)
Toto nařízení by se mělo vztahovat také na orgány, instituce a jiné subjekty Unie, pokud jednají jako poskytovatel systému AI nebo subjekt zavádějící tento systém.
(24)
Če in kolikor so sistemi UI s spremembami ali brez njih dani na trg ali v uporabo oziroma se uporabljajo za vojaške ali obrambne namene ali namene nacionalne varnostni, bi morali biti izključeni iz področja uporabe te uredbe ne glede na to, katera vrsta subjekta izvaja te dejavnosti, tj. ali gre za javni ali zasebni subjekt. Kar zadeva vojaške in obrambne namene, je taka izključitev utemeljena tako s členom 4(2) PEU kot tudi s posebnostmi obrambne politike držav članic in skupne obrambne politike Unije iz naslova V, poglavje 2, PEU, za katere velja mednarodno javno pravo, ki je zato ustreznejši pravni okvir za ureditev sistemov UI v kontekstu uporabe smrtonosne sile in drugih sistemov UI v kontekstu vojaških in obrambnih dejavnosti. Kar zadeva namene nacionalne varnosti, izključitev upravičuje tako dejstvo, da nacionalna varnost ostaja v izključni pristojnosti držav članic v skladu s členom 4(2) PEU, kot tudi posebna narava in operativne potrebe dejavnosti nacionalne varnosti ter posebna nacionalna pravila, ki se za te dejavnosti uporabljajo. Če pa se sistem UI, ki je bil razvit, dan na trg ali v uporabo oziroma se uporablja v vojaške ali obrambne namene ali namene nacionalne varnosti, začasno ali stalno uporablja za druge namene (na primer civilne ali humanitarne namene, namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ali namene javne varnosti), bi tak sistem spadal na področje uporabe te uredbe. V tem primeru bi moral subjekt, ki sistem UI uporablja za namene, ki niso vojaški ali obrambni nameni ali nameni nacionalne varnosti, zagotoviti skladnost sistema UI s to uredbo, razen če je sistem že skladen s to uredbo. Sistemi UI, ki so dani na trg ali v uporabo za izključene namene, tj. vojaške, obrambne namene ali namene nacionalne varnosti, in enega ali več neizključenih namenov, kot so civilni nameni ali nameni preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, spadajo na področje uporabe te uredbe, njihovi ponudniki pa bi morali zagotoviti skladnost s to uredbo. V teh primerih dejstvo, da sistem UI lahko spada na področje uporabe te uredbe, ne bi smelo vplivati na možnost subjektov, ki izvajajo nacionalne varnostne, obrambne in vojaške dejavnosti (ne glede na vrsto teh subjektov), da uporabljajo sisteme UI za namene nacionalne varnosti, vojaške in obrambne namene, katerih uporaba je izključena iz področja uporabe te uredbe. Sistem UI, dan na trg za civilne namene ali namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, ki se uporablja s spremembami ali brez njih za vojaške in obrambne namene ali namene nacionalne varnosti, ne bi smel spadati na področje uporabe te uredbe, ne glede na vrsto subjekta, ki izvaja te dejavnosti.
(24)
Pokud, a v míře v jaké jsou systémy AI uvedeny na trh nebo do provozu nebo jsou používány se změnami těchto systémů nebo bez nich pro vojenské nebo obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, měly by být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny bez ohledu na to, jaký typ subjektu tyto činnosti provádí, například zda se jedná o veřejný, nebo soukromý subjekt. Pokud jde o vojenské a obranné účely, je toto vyloučení odůvodněno jak čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, tak specifiky obranné politiky členských států a společné obranné politiky Unie, na něž se vztahuje hlava V kapitola 2 Smlouvy o Evropské unii a jež podléhají mezinárodnímu právu veřejnému, což je pak vhodnější právní rámec pro regulaci systémů AI v kontextu použití smrticí síly a jiných systémů AI v souvislosti s vojenskými a obrannými činnostmi. Pokud jde o účely národní bezpečnosti, je vyloučení odůvodněno jak skutečností, že národní bezpečnost zůstává v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii výhradní odpovědností členských států, tak zvláštní povahou a operativními potřebami činností v oblasti národní bezpečnosti a zvláštními vnitrostátními pravidly použitelnými na tyto činnosti. Pokud je však systém AI vyvinutý, uvedený na trh nebo do provozu nebo používaný pro vojenské nebo obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti používán dočasně nebo trvale pro jiné účely, například pro civilní nebo humanitární účely, pro účely vymáhání práva nebo pro účely veřejné bezpečnosti, do oblasti působnosti tohoto nařízení by spadal. V takovém případě by subjekt, který systém AI používá pro jiné než vojenské nebo obranné účely nebo účely národní bezpečnosti, měl zajistit soulad systému AI s tímto nařízením, pokud systém dosud v souladu s tímto nařízením není. Systémy AI uváděné na trh nebo do provozu pro vyloučené účely, tedy vojenské nebo obranné účely nebo účely národní bezpečnosti, a jeden nebo více účelů, které vyloučeny nejsou, jako jsou civilní účely či vymáhání práva, do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají a poskytovatelé těchto systémů by měli zajistit soulad s tímto nařízením. V těchto případech by skutečností, že systém AI může spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení, neměla být dotčena možnost, aby subjekty provádějící činnosti v oblasti národní bezpečnosti nebo obranné a vojenské činnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí, používaly systémy AI pro účely národní bezpečnosti nebo vojenské a obranné účely, jejichž použití je z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeno. Systém AI uváděný na trh pro civilní účely nebo pro účely vymáhání práva, který se používá se změnami nebo bez nich pro vojenské nebo obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, by do oblasti působnosti tohoto nařízení spadat neměl, a to bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
(25)
S to uredbo bi bilo treba podpirati inovacije in spoštovati svobodo znanosti ter z njo ne bi smeli ogrožati raziskovalnih in razvojnih dejavnosti. Zato je treba iz njenega področja uporabe izključiti sisteme in modele UI, ki so bili posebej razviti in dani v uporabo izključno za znanstvene raziskave in razvoj. Poleg tega je treba zagotoviti, da ta uredba ne vpliva kako drugače na znanstvene raziskave in razvoj sistemov ali modelov UI, preden se dajo na trg ali v uporabo. Tudi kar zadeva v proizvode usmerjene raziskave, testiranje in razvoj sistemov ali modelov UI, se določbe te uredbe ne bi smele uporabljati pred dajanjem teh sistemov in modelov v uporabo ali na trg. Ta izključitev pa ne posega v obveznost skladnosti s to uredbo, če je sistem UI, ki spada na področje uporabe te uredbe, dan na trg ali v uporabo kot rezultat take raziskovalne in razvojne dejavnosti, ter v uporabo določb o regulativnih peskovnikih za UI in testiranju v realnih razmerah. Poleg tega bi morale brez poseganja v izključitev sistemov UI, ki so posebej razviti in dani v uporabo izključno za namene znanstvenih raziskav in razvoja, za vse druge sisteme UI, ki se lahko uporabljajo za izvajanje kakršnih koli raziskovalnih in razvojnih dejavnosti, še naprej veljati določbe te uredbe. V vsakem primeru bi bilo treba vsakršno raziskovalno in razvojno dejavnost izvajati v skladu s priznanimi etičnimi in strokovnimi standardi za znanstvene raziskave ter v skladu z veljavnim pravom Unije.
(25)
Toto nařízení by mělo podporovat inovace, respektovat svobodu vědy a nemělo by narušovat činnosti v oblasti výzkumu a vývoje. Je proto nezbytné vyloučit z jeho oblasti působnosti systémy a modely AI, které byly speciálně vyvinuty a uvedeny do provozu výhradně za účelem vědeckého výzkumu a vývoje. Kromě toho je nezbytné zajistit, aby toto nařízení nemělo žádný jiný vliv na činnost v oblasti vědeckého výzkumu a vývoje systémů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu. Pokud jde o činnost v oblasti výzkumu, testování a vývoje zaměřenou na produkty a týkající se systémů nebo modelů AI, ustanovení tohoto nařízení by se rovněž neměla použít před uvedením těchto systémů a modelů do provozu nebo na trh. Tímto vyloučením není dotčena povinnost dodržovat toto nařízení, pokud je systém AI spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení uveden na trh nebo do provozu jako výsledek této výzkumné a vývojové činnosti, ani uplatňování ustanovení o regulačních sandboxech pro AI a testování v reálných podmínkách. Aniž je dotčeno vyloučení, pokud jde o systémy AI speciálně vyvinuté a uvedené do provozu výhradně za účelem vědeckého výzkumu a vývoje, měla by se ustanovení tohoto nařízení i nadále vztahovat rovněž na jakýkoli jiný systém AI, který může být použit k provádění jakékoli výzkumné a vývojové činnosti. Za všech okolností by měla být veškerá výzkumná a vývojová činnost prováděna v souladu s uznávanými etickými a profesními normami vědeckého výzkumu a v souladu s platným právem Unie.
(26)
Za uvedbo sorazmernega in učinkovitega sklopa zavezujočih pravil za sisteme UI bi bilo treba upoštevati jasno opredeljen pristop, ki temelji na tveganju. Ta pristop bi moral vrsto in vsebino takih pravil prilagoditi intenzivnosti in obsegu tveganj, ki jih lahko ustvarijo sistemi UI. Zato je treba prepovedati nekatere nesprejemljive prakse UI, določiti zahteve za visokotvegane sisteme UI in obveznosti za zadevne operaterje ter določiti obveznosti glede preglednosti za nekatere sisteme UI.
(26)
Aby bylo možné zavést přiměřený a účinný soubor závazných pravidel pro systémy AI, měl by být dodržován jasně definovaný přístup založený na posouzení rizik. Tento přístup by měl přizpůsobit typ a obsah těchto pravidel intenzitě a rozsahu rizik, která mohou systémy AI vytvářet. Je proto nezbytné zakázat některé nepřijatelné postupy v oblasti AI a stanovit požadavky na vysoce rizikové systémy AI a povinnosti příslušných provozovatelů, jakož i povinnosti transparentnosti pro určité systémy AI.
(27)
Čeprav je pristop, ki temelji na tveganju, podlaga za sorazmeren in učinkovit sklop zavezujočih pravil, je pomembno opozoriti na Etične smernice za zaupanja vredno umetno inteligenco iz leta 2019, ki jih je razvila neodvisna strokovna skupina na visoki ravni za umetno inteligenco (AI HLEG), ki jo je imenovala Komisija. V teh smernicah je AI HLEG razvila sedem nezavezujočih etičnih načel za UI, ki naj bi pomagala zagotoviti, da je UI zaupanja vredna in etično zanesljiva. Teh sedem načel vključuje človeško delovanje in nadzor, tehnično robustnost in varnost, zasebnost in upravljanje podatkov, preglednost, raznolikost, nediskriminacijo in pravičnost ter družbeno in okoljsko blaginjo in odgovornost. Brez poseganja v pravno zavezujoče zahteve te uredbe in katerega koli drugega veljavnega prava Unije te smernice prispevajo k oblikovanju skladne, zaupanja vredne in na človeka osredotočene UI v skladu z Listino in vrednotami, na katerih temelji Unija. V skladu s smernicami AI HLEG človeško delovanje in nadzor pomeni, da se sistemi UI razvijajo in uporabljajo kot orodje, ki služi ljudem, spoštuje človeško dostojanstvo in osebno avtonomijo ter deluje tako, da ga ljudje lahko ustrezno upravljajo in nadzorujejo. Tehnična robustnost in varnost pomeni, da se sistemi UI razvijajo in uporabljajo na način, ki omogoča robustnost v primeru težav in odpornost proti poskusom spremembe uporabe ali učinkovitosti sistema UI, ki bi lahko tretjim osebam omogočila nezakonito uporabo, in čim bolj zmanjša nenamerno škodo. Zasebnost in upravljanje podatkov pomeni, da se sistemi UI razvijajo in uporabljajo v skladu s pravili o zasebnosti in varstvu podatkov, hkrati pa obdelujejo podatke, ki izpolnjujejo visoke standarde v smislu kakovosti in celovitosti. Preglednost pomeni, da se sistemi UI razvijajo in uporabljajo na način, ki omogoča ustrezno sledljivost in razložljivost, obenem pa so ljudje seznanjeni s tem, da komunicirajo ali da so v stiku s sistemom UI, uvajalci so ustrezno obveščeni o zmogljivostih in omejitvah zadevnega sistema UI, osebe, na katere vpliva sistem UI, pa o svojih pravicah. Raznolikost, nediskriminacija in pravičnost pomeni, da se sistemi UI razvijajo in uporabljajo na način, ki vključuje različne akterje in spodbuja enakopraven dostop, enakost spolov in kulturno raznolikost, hkrati pa se preprečujejo diskriminatorni učinki in nepravični predsodki, ki jih pravo Unije ali držav članic prepoveduje. Družbena in okoljska blaginja pomeni, da se sistemi UI razvijajo in uporabljajo na trajnosten in okolju prijazen način ter v korist vseh ljudi, hkrati pa se spremljajo in ocenjujejo dolgoročni vplivi na posameznika, družbo in demokracijo. Ta načela bi bilo treba uporabljati tudi pri zasnovi in uporabi modelov UI, kadar je mogoče. V vsakem primeru bi morala biti podlaga za pripravo kodeksov ravnanja na podlagi te uredbe. Vsi deležniki, vključno z industrijo, akademskimi krogi, civilno družbo in organizacijami za standardizacijo, naj ustrezno upoštevajo etična načela za razvoj prostovoljnih najboljših praks in standardov.
(27)
Ačkoli přístup založený na posouzení rizik je základem pro přiměřený a účinný soubor závazných pravidel, je důležité připomenout Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti UI z roku 2019, které vypracovala nezávislá Expertní skupina na vysoké úrovni pro AI jmenovaná Komisí. V těchto pokynech vypracovala uvedená skupina sedm nezávazných etických zásad týkajících se AI, které mají pomoci zajistit, aby byla AI důvěryhodná a vyhovovala požadavkům etiky. Předmětných sedm zásad obsahuje lidský faktor a dohled; technickou spolehlivost a bezpečnost; ochranu soukromí a správu dat; transparentnost; rozmanitost, nediskriminaci a spravedlnost; dobré sociální a environmentální podmínky; odpovědnost. Aniž jsou dotčeny právně závazné požadavky tohoto nařízení a jakékoli jiné použitelné právo předpisů Unie, přispívají uvedené pokyny k navrhování soudržné, důvěryhodné AI zaměřené na člověka v souladu s Listinou a s hodnotami, na nichž je Unie založena. Podle pokynů skupiny AI HLEG lidský faktor a dohled spočívá v tom, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány jako nástroj, který slouží lidem, respektuje lidskou důstojnost a osobní autonomii a který funguje způsobem, jenž může být řádně ovládán a kontrolován člověkem. Technická spolehlivost a bezpečnost znamená, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány takovým způsobem, jenž zajistí jejich spolehlivost v případě problémů a odolnost vůči pokusům změnit jejich použití nebo výkonnost tak, aby bylo umožněno protiprávní použití třetími stranami, a jímž je minimalizována neúmyslná újma. Ochranou soukromí a správou dat se rozumí, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány v souladu s pravidly pro ochranu soukromí a osobních údajů při současném zpracovávání údajů, které splňují vysoké standardy kvality a integrity. Transparentností se rozumí, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány tak, aby umožňovaly patřičnou sledovatelnost a vysvětlitelnost, aby lidé byli informováni o tom, že komunikují nebo interagují se systémem AI, a aby zavádějící subjekty byly řádně informovány o schopnostech a omezeních daného systému AI a dotčené osoby o svých právech. Rozmanitostí, zákazem diskriminace a spravedlností se rozumí, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány tak, aby zahrnovaly nejrůznější aktéry a podporovaly rovný přístup, genderovou rovnost a kulturní rozmanitost a zároveň bránily diskriminačním dopadům a nespravedlivé zaujatosti, které jsou podle práva Unie a členských států zakázány. Dobrými sociálními a environmentálními podmínkami se rozumí, že systémy AI jsou vyvíjeny a používány udržitelným způsobem šetrným k životnímu prostředí, jakož i ve prospěch všech lidí při současném sledování a posuzování dlouhodobých dopadů na jednotlivce, společnost a demokracii. Uplatňování těchto zásad by se mělo pokud možno promítnout v rámci navrhování a používání modelů AI. V každém případě by měly sloužit jako základ pro vypracování kodexů chování podle tohoto nařízení. Všechny zúčastněné strany, včetně průmyslu, akademické obce, občanské společnosti a normalizačních organizací, se vyzývají, aby uvedené etické zásady ve vhodných případech zohledňovaly při vypracovávání dobrovolných osvědčených postupů a norem.
(28)
Poleg številnih koristnih uporab UI jo je mogoče tudi zlorabiti, tako da bi nastala nova in močna orodja za prakse manipulacije, izkoriščanja in družbenega nadzora. Take prakse so še posebej škodljive in zlonamerne in bi jih bilo treba prepovedati, ker so v nasprotju z vrednotami Unije glede spoštovanja človekovega dostojanstva, svobode, enakosti, demokracije in pravne države ter temeljnimi pravicami, določenimi v Listini, vključno s pravico do nediskriminacije, varstva podatkov in zasebnosti ter pravicami otroka.
(28)
Přestože využívání AI přináší celou řadu výhod, AI může být i zneužita a stát se zdrojem nových a výkonných nástrojů umožňujících praktiky spočívající v manipulaci, vykořisťování a sociální kontrole. Tyto praktiky jsou mimořádně škodlivé a nekalé a měly by být zakázány, neboť jsou v rozporu s hodnotami Unie, jimiž je úcta k lidské důstojnosti, svoboda, rovnost, demokracie a právní stát, a se základními právy zakotvenými v Listině, včetně práva na zákaz diskriminace, na ochranu údajů a soukromí a práv dítěte.
(29)
Z UI omogočene manipulativne tehnike se lahko uporabljajo za napeljevanje oseb k neželenemu vedenju ali za njihovo zavajanje, tako da se jih spodbuja k odločitvam na način, ki spodkopava in ovira njihovo avtonomijo, odločanje in svobodno izbiro. Dajanje na trg, dajanje v uporabo ali uporaba nekaterih sistemov UI s ciljem ali učinkom bistvenega izkrivljanja človeškega vedenja, pri čemer je verjetno, da bo nastala znatna škoda, zlasti z dovolj pomembnimi škodljivimi učinki na telesno ali duševno zdravje ali finančne interese, je še posebej nevarno oziroma nevarna in bi ga oziroma jo bilo zato treba prepovedati. Takšni sistemi UI uporabljajo subliminalne komponente, kot so zvočni, slikovni ali video dražljaji, ki jih osebe ne morejo zaznati, ker ti dražljaji presegajo človekovo dojemanje, ali druge manipulativne ali zavajajoče tehnike, ki spodkopavajo ali ovirajo posameznikovo avtonomijo, odločanje ali svobodno izbiro na načine, da se ljudje ne zavedajo teh tehnik ali pa, kadar se jih zavedajo, so kljub temu lahko zavedeni ali jih ne morejo nadzorovati ali se jim upreti. To bi bilo na primer mogoče olajšati z vmesniki stroj-možgani ali virtualno resničnostjo, saj omogočajo višjo stopnjo nadzora nad tem, kateri dražljaji so predstavljeni osebam, če lahko bistveno izkrivljajo njihovo vedenje na znatno škodljiv način. Sistemi UI lahko tudi sicer izkoriščajo šibke točke določene osebe ali skupine oseb zaradi njihove starosti, invalidnosti v smislu Direktive (EU) 2019/882 Evropskega parlamenta in Sveta (16) ali posebnih socialnih ali gospodarskih razmer, zaradi katerih so te osebe verjetno bolj izpostavljene izkoriščanju, na primer osebe, ki živijo v skrajni revščini, ter etnične ali verske manjšine. Takšni sistemi UI se lahko dajo na trg ali v uporabo oziroma se uporabljajo s ciljem ali učinkom bistvenega izkrivljanja vedenja osebe, in sicer na način, ki tej ali drugi osebi ali skupinam oseb povzroči znatno škodo, vključno s škodo, ki se lahko sčasoma nakopiči, ali za katerega obstaja razumna verjetnost, da jo bo povzročil, zato bi morali biti prepovedani. Morda ni mogoče domnevati, da obstaja namen izkrivljanja vedenja, kadar je izkrivljanje posledica dejavnikov zunaj sistema UI, na katere ponudnik ali uvajalec ne more vplivati, in sicer dejavnikov, ki jih ni mogoče razumno predvideti in jih zato ponudnik ali uvajalec sistema UI ne more zmanjšati. V vsakem primeru ni potrebno, da ima ponudnik ali uvajalec namen povzročiti znatno škodo, če takšna škoda izhaja iz manipulativnih ali izkoriščevalskih praks, ki jih omogoča UI. Prepovedi takih praks UI dopolnjujejo določbe Direktive 2005/29/ES Evropskega parlamenta in Sveta (17), zlasti v smislu, da so nepoštene poslovne prakse, ki potrošnikom povzročajo gospodarsko ali finančno škodo, prepovedane v vseh okoliščinah, ne glede na to, ali se izvajajo prek sistemov UI ali kako drugače. Prepoved manipulativnih in izkoriščevalskih praks iz te uredbe ne bi smela vplivati na zakonite prakse v okviru zdravljenja, kot je psihološko zdravljenje duševne bolezni ali telesna rehabilitacija, kadar se te prakse izvajajo v skladu z veljavnimi pravnimi medicinskimi standardi in zakonodajo, kot na primer izrecna privolitev posameznikov ali njihovih zakonitih zastopnikov. Poleg tega se običajne in zakonite poslovne prakse, na primer na področju oglaševanja, ki so v skladu z veljavnim pravom, same po sebi ne bi smele šteti za škodljive manipulativne z UI omogočene prakse.
(29)
Manipulativní techniky založené na AI lze použít k přesvědčování osob k nežádoucímu chování nebo k jejich klamání tím, že je podněcují k přijímání rozhodnutí tak, že je podkopávána a narušována jejich autonomie, rozhodování a svobodná volba. Uvádění na trh nebo do provozu nebo používání určitých systémů AI s cílem podstatně ovlivnit lidské chování nebo s takovým účinkem, kdy je pravděpodobné, že bude dotčeným osobám způsobena značná újma, zejména pokud jde o dostatečně významné nepříznivé dopady na fyzické či psychické zdraví nebo finanční zájmy, je obzvláště nebezpečné, a proto by mělo být zakázáno. Tyto systémy AI využívají podprahové signály, jako jsou zvukové a obrazové stimuly a videostimuly, které člověk není schopen vnímat, neboť jsou mimo rámec lidského vnímání, nebo jiné manipulativní nebo klamavé techniky, které narušují nebo oslabují autonomii, schopnost rozhodování nebo svobodnou volbu člověka tak, že tento vliv vědomě nezaznamená, nebo pokud si jej uvědomí, přesto se nechá oklamat nebo není schopen tyto techniky ovlivnit nebo jim odolat. To by mohlo být usnadněno například rozhraními stroj–mozek nebo virtuální realitou, neboť umožňují větší kontrolu nad tím, jakým stimulům je jedinec vystaven, pokud mohou tyto stimuly značnou měrou a výrazně škodlivým způsobem narušit jejich chování. Systémy AI mohou kromě toho zneužívat zranitelnost jednotlivců či určité skupiny osob i jiným způsobem, z důvodu jejich věku, zdravotního postižení ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (16) nebo zvláštní sociální nebo ekonomické situace, v jejímž důsledku mohou být tyto osoby, jako jsou osoby žijící v extrémní chudobě nebo etnické nebo náboženské menšiny, více zranitelné vůči zneužívání. Tyto systémy mohou být uváděny na trh nebo do provozu nebo používány s cílem podstatně ovlivnit chování určitého jednotlivce nebo s takovým účinkem, a to takovým způsobem, že je dotčenému jednotlivci nebo jiné osobě nebo skupinám osob způsobena značná újma nebo lze takovou újmu důvodně předpokládat, přičemž se může jednat i o újmy, které v průběhu času kumulují; proto by měly být tyto systémy zakázány. Může se stát, že úmysl ovlivnit chování není možné předpokládat, pokud je takovéto ovlivnění způsobeno faktory mimo systém AI, které jsou mimo kontrolu poskytovatele nebo zavádějícího subjektu, konkrétně pokud jde o faktory, které nemusí být rozumně předvídatelné, a tudíž je poskytovatel nebo subjekt zavádějící systém AI nemohou zmírnit. V každém případě nemusí mít poskytovatel nebo zavádějící subjekt v úmyslu způsobit značnou újmu, pokud tato újma vyplývá z manipulativních nebo vykořisťujících praktik založených na AI. Zákazy těchto praktik AI se doplňují ustanovení obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES (17), zejména pokud jde o to, že nekalé obchodní praktiky vedoucí k hospodářské nebo finanční újmě pro spotřebitele jsou zakázány za všech okolností bez ohledu na to, zda jsou zavedeny prostřednictvím systémů AI, nebo jinak. Zákazy manipulativních a vykořisťujících praktik stanovené v tomto nařízení by neměly mít vliv na zákonné postupy v souvislosti s lékařskou péčí, jako je psychologická léčba duševní nemoci nebo tělesná rehabilitace, jsou-li tyto praktiky prováděny v souladu s platným právem a lékařskými normami, například pokud jde o výslovný souhlas osob nebo jejich právních zástupců. Kromě toho by za škodlivé manipulativní praktiky založené na AI neměly být samy o sobě považovány běžné a legitimní obchodní praktiky, například v oblasti reklamy, které jsou v souladu s platným právem.
(30)
Prepovedati bi bilo treba sisteme za biometrično kategorizacijo, ki temeljijo na biometričnih podatkih fizičnih oseb, kot so obraz ali prstni odtisi posameznika, za sklepanje ali ugotavljanje o političnem prepričanju posameznika, članstvu v sindikatu, verskem ali filozofskem prepričanju, rasi, spolnem življenju ali spolni usmerjenosti. Ta prepoved ne bi smela zajemati zakonitega označevanja, filtriranja ali kategorizacije naborov biometričnih podatkov, pridobljenih v skladu s pravom Unije ali nacionalnim pravom na podlagi biometričnih podatkov, kot je razvrščanje slik glede na barvo las ali oči, ki se lahko na primer uporabljajo na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj.
(30)
Měly by být zakázány systémy biometrické kategorizace, které jsou založeny na biometrických údajích fyzických osob, jako je obličej nebo otisky prstů jednotlivců, za účelem odvozování či vyvozování politických názorů jednotlivců, členství v odborových organizacích, náboženského nebo filozofického přesvědčení, rasy, sexuálního života nebo sexuální orientace. Tento zákaz by se neměl vztahovat na zákonné označování, filtrování nebo kategorizaci souborů biometrických údajů získaných v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem na základě biometrických údajů, jako je třídění zobrazení podle barvy vlasů nebo očí, které lze použít například v oblasti vymáhání práva.
(31)
Sistemi UI, ki zagotavljajo družbeno točkovanje fizičnih oseb s strani javnih ali zasebnih akterjev, lahko vodijo do diskriminatornih rezultatov in izključitve nekaterih skupin. Lahko kršijo pravico do dostojanstva in nediskriminacije ter vrednote enakosti in pravičnosti. Takšni sistemi UI ocenjujejo ali razvrščajo fizične osebe ali skupine fizičnih oseb na podlagi več podatkovnih točk, povezanih z njihovim družbenim vedenjem v več kontekstih ali znanih, predpostavljenih ali predvidenih osebnih ali osebnostnih značilnostih v določenih časovnih obdobjih. Število družbenih točk, dodeljenih s strani takih sistemov UI, lahko vodi do škodljivega ali neugodnega obravnavanja fizičnih oseb ali celotnih skupin le-teh v družbenih kontekstih, ki niso povezani s kontekstom, v katerem so bili podatki prvotno ustvarjeni ali zbrani, ali do škodljivega obravnavanja, ki je nesorazmerno ali neupravičeno glede na resnost njihovega družbenega vedenja. Sisteme UI, ki vključujejo take nesprejemljive prakse točkovanja in povzročajo takšne škodljive ali neugodne rezultate, bi bilo zato treba prepovedati. Ta prepoved ne bi smela vplivati na zakonite prakse ocenjevanja fizičnih oseb, ki se izvajajo za poseben namen v skladu s pravom Unije in nacionalnim pravom.
(31)
Systémy AI umožňující hodnocení sociálního kreditu fyzických osob ze strany veřejných či soukromých aktérů mohou vést k diskriminačním výsledkům a k vyloučení určitých skupin. Mohou porušovat právo na důstojnost a zákaz diskriminace a hodnoty rovnosti a spravedlnosti. Tyto systémy AI hodnotí nebo klasifikují fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob na základě vícedatových bodů týkajících se jejich sociálního chování v různých kontextech nebo známých, odvozených či předvídaných osobních či osobnostních vlastností v průběhu určitého časového období. Sociální kredit získaný na základě těchto systémů AI může vést ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s fyzickými osobami nebo s celými skupinami fyzických osob v sociálních kontextech nesouvisejících s kontextem, ve kterém byly dané údaje původně vytvořeny nebo shromážděny, případně ke znevýhodňujícímu zacházení, které je nepřiměřené nebo neodůvodněné s ohledem na závažnost jejich sociálního chování. Systémy AI, které tyto nepřijatelné postupy hodnocení zahrnují a vedou k takovým znevýhodňujícím nebo nepříznivým výsledkům, by proto měly být zakázány. Tímto zákazem by neměly být dotčeny zákonné postupy posuzování fyzických osob prováděné za zvláštním účelem v souladu s unijním či vnitrostátním právem.
(32)
Uporaba sistemov UI za biometrično identifikacijo fizičnih oseb na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj je posebej hudo poseganje v pravice in svoboščine zadevnih oseb, kolikor lahko vpliva na zasebno življenje velikega dela prebivalstva, vzbuja občutek stalnega nadzora ter posredno odvrača od uresničevanja svobode zbiranja in drugih temeljnih pravic. Tehnične netočnosti sistemov UI, namenjenih za biometrično identifikacijo fizičnih oseb na daljavo, lahko vodijo do pristranskih rezultatov in diskriminatornih učinkov. Takšni možni pristranski rezultati in diskriminatorni učinki so zlasti pomembni glede na starost, etnično pripadnost, raso, spol ali invalidnost. Poleg tega se zaradi takojšnjega učinka in omejenih možnosti za nadaljnja preverjanja ali popravke v zvezi z uporabo takih sistemov, ki delujejo v realnem času, povečujejo tveganja za pravice in svoboščine zadevnih oseb v okviru dejavnosti preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ali zaradi vpliva teh dejavnosti nanje.
(32)
Využívání systémů AI pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku „v reálném čase“ ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva obzvláště zasahuje do práv a svobod dotčených osob, neboť může ovlivnit soukromý život velké části populace, vyvolávat pocit neustálého sledování a nepřímo odrazovat od využívání svobody shromažďování a dalších základních práv. Technické nepřesnosti systémů AI určených pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku mohou vést ke zkresleným výsledkům a mít diskriminační účinky. Tyto případné zkreslené výsledky a diskriminační účinky jsou obzvláště relevantní, pokud jde o věk, etnickou příslušnost, rasu, pohlaví nebo zdravotní postižení. Bezprostřednost dopadu a omezené možnosti dalších kontrol nebo oprav v souvislosti s používáním těchto systémů fungujících v reálném čase s sebou navíc nesou zvýšené riziko z hlediska práv a svobod osob, kterých se týkají činnosti v oblasti vymáhání práva nebo jsou jimi dotčeny.
(33)
Zato bi bilo treba prepovedati uporabo teh sistemov za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, razen v izrecno naštetih in ozko opredeljenih primerih, ko je uporaba nujno potrebna za dosego pomembnega javnega interesa, katerega pomen prevlada nad tveganji. Gre na primer za iskanje nekaterih žrtev kaznivih dejanj, vključno s pogrešanimi osebami, nekatere nevarnosti za življenje ali fizično varnost oseb ali varnost pred terorističnim napadom ter lokalizacijo ali identifikacijo storilcev ali osumljencev kaznivih dejanj, navedenih v prilogi k tej uredbi, kadar je za ta kazniva dejanja v zadevni državi članici predpisana zgornja meja zaporne kazni ali ukrepa, vezanega na odvzem prostosti, najmanj štiri leta in so v pravu te države članice opredeljena. Tak prag za zaporno kazen ali ukrep, vezan na odvzem prostosti, v skladu z nacionalnim pravom prispeva k zagotavljanju, da je kaznivo dejanje dovolj hudo, da bi lahko upravičilo uporabo sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času. Poleg tega seznam kaznivih dejanj iz priloge k tej uredbi temelji na 32 kaznivih dejanjih, naštetih v Okvirnem sklepu Sveta 2002/584/PNZ (18), ob upoštevanju, da so nekatera od teh kaznivih dejanj v praksi verjetno pomembnejša od drugih, saj bi bila lahko uporaba biometrične identifikacije na daljavo v realnem času predvidoma potrebna in sorazmerna v zelo različnem obsegu za praktično izvajanje lokalizacije ali identifikacije storilca ali osumljenca različnih navedenih kaznivih dejanj ter ob upoštevanju verjetnih razlik v resnosti, verjetnosti in obsegu škode ali morebitnih negativnih posledic. Neposredna grožnja za življenje ali fizično varnost fizičnih oseb bi tudi lahko bila posledica resne motnje v kritični infrastrukturi, kot je opredeljena v členu 2, točka 4, Direktive (EU) 2022/2557 Evropskega parlamenta in Sveta (19), kadar bi okvara ali uničenje take kritične infrastrukture povzročilo neposredno grožnjo za življenje ali fizično varnost osebe, med drugim tako, da bi močno škodilo zagotavljanju osnovne oskrbe prebivalstvu ali izvajanju temeljne funkcije države. Poleg tega bi morala ta uredba organom za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, organom mejne kontrole, organom, pristojnim za priseljevanje, ali azilnim organom še naprej omogočati izvajanje ugotavljanja identitete v prisotnosti zadevne osebe v skladu s pogoji, ki so za tako ugotavljanje določeni v pravu Unije in nacionalnem pravu. Predvsem bi morali imeti organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, organi mejne kontrole, organi, pristojni za priseljevanje, ali azilni organi možnost, da za identifikacijo oseb, ki med ugotavljanjem identitete tako ugotavljanje zavrnejo ali ne morejo navesti ali dokazati svoje identitete, uporabijo informacijske sisteme v skladu s pravom Unije ali nacionalnim pravom, ne da bi morali v skladu s to uredbo pridobiti predhodno dovoljenje. To bi bila lahko na primer oseba, vpletena v kaznivo dejanje, ki organom za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ni pripravljena ali zaradi nesreče ali zdravstvenega stanja ne more razkriti svoje identitete.
(33)
Používání těchto systémů pro účely vymáhání práva by proto mělo být zakázáno s výjimkou taxativně vyjmenovaných a úzce definovaných situací, kdy je toto použití nezbytně nutné k dosažení významného veřejného zájmu, jehož význam převažuje nad uvedenými riziky. Tyto situace zahrnují hledání určitých obětí trestných činů, včetně pohřešovaných osob, některé případy ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo hrozby teroristického útoku a lokalizaci nebo identifikaci pachatelů nebo osob podezřelých ze spáchání trestných činů uvedených v příloze tohoto nařízení, pokud lze za tyto trestné činy uložit v dotčeném členském státě trest odnětí svobody s horní hranicí v délce nejméně čtyři roky nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody ve stejné délce v souladu s právem tohoto členského státu. Tato hranice pro trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody v souladu s vnitrostátním právem přispívá k zajištění toho, že použití systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase bude možno potenciálně odůvodnit jen dostatečnou závažností daného trestného činu. Kromě toho je seznam trestných činů uvedený v příloze tohoto nařízení založen na seznamu 32 trestných činů uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (18), přičemž je zohledněna skutečnost, že některé z těchto trestných činů budou v praxi pravděpodobně relevantnější než jiné v tom smyslu, že nezbytnost a přiměřenost využívání biometrické identifikace na dálku v reálném čase může být pravděpodobně velmi různorodá jak z hlediska praktické snahy o lokalizaci či identifikaci pachatelů jednotlivých trestných činů uvedených na seznamu nebo osob podezřelých z jejich spáchání, tak s ohledem na pravděpodobné rozdíly v závažnosti, pravděpodobnosti a rozsahu způsobené újmy nebo možných negativních důsledků. Bezprostřední ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob by mohlo být rovněž důsledkem vážného narušení kritické infrastruktury ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 (19), pokud by narušení nebo zničení této kritické infrastruktury vedlo k bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti určité osoby, a to i v důsledku vážného narušení poskytování základních dodávek obyvatelstvu nebo výkonu základních funkcí státu. Kromě toho by toto nařízení mělo zachovat schopnost donucovacích orgánů, orgánů odpovědných za ochranu hranic, imigračních nebo azylových orgánů provádět kontroly totožnosti za přítomnosti dotčené osoby v souladu s podmínkami stanovenými pro tyto kontroly v právu Unie a vnitrostátním právu. Donucovací orgány, orgány odpovědné za ochranu hranic, imigrační nebo azylové orgány by zejména měly mít možnost používat informační systémy v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem k identifikaci osob, které během kontroly totožnosti buď odmítnou být identifikovány, nebo nejsou schopny uvést či prokázat svou totožnost, aniž by tyto orgány byly podle tohoto nařízení povinny získat předchozí povolení. Může se jednat například o osobu zapojenou do trestného činu, která není ochotna nebo z důvodu nehody nebo zdravotního stavu schopna sdělit svou totožnost donucovacím orgánům.
(34)
Za zagotovitev odgovorne in sorazmerne uporabe teh sistemov je pomembno tudi določiti, da bi bilo treba v vsakem od teh izrecno naštetih in ozko opredeljenih primerov upoštevati nekatere elemente, predvsem glede narave razmer, zaradi katerih je bila zahteva vložena, ter posledic uporabe za pravice in svoboščine vseh zadevnih oseb ter zaščitnih ukrepov in pogojev, predvidenih z uporabo. Poleg tega bi bilo treba uporabo sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj uporabljati le za potrditev identitete specifično ciljnega posameznika in bi morala biti omejena na to, kar je nujno potrebno za časovno obdobje ter geografsko in osebno področje uporabe, pri čemer je treba upoštevati zlasti dokaze ali znake v zvezi z grožnjami, žrtvami ali storilcem. Uporaba sistema za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih se dovoli le, če je ustrezni organ za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj opravil oceno učinka na temeljne pravice in, če v tej uredbi ni določeno drugače, sistem registriral v podatkovni zbirki, kot je določeno v tej uredbi. Referenčna podatkovna zbirka o osebah bi morala biti primerna za vsak primer uporabe v vsakem od navedenih primerov.
(34)
Aby bylo zajištěno odpovědné a přiměřené používání těchto systémů, je rovněž důležité stanovit, že v každé z těchto taxativně vyjmenovaných a úzce definovaných situací je třeba zohlednit určité prvky, zejména pokud jde o povahu situace, která vedla k žádosti, o důsledky užití těchto systémů pro práva a svobody všech dotčených osob a o záruky a podmínky zajištěné při tomto použití. Kromě toho by používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva mělo být nasazeno pouze k potvrzení totožnosti konkrétně cílené fyzické osoby a mělo by být omezeno na to, co je nezbytně nutné, pokud jde o dobu, jakož i zeměpisný a osobní rozsah, zejména s ohledem na důkazy nebo údaje týkající se daných hrozeb, obětí nebo pachatele. Používání systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech by mělo být povoleno pouze v případě, že příslušný donucovací orgán dokončil posouzení dopadů na základní práva, a nestanoví-li toto nařízení jinak, zaregistroval systém v databázi podle tohoto nařízení. Pro každý případ použití v každé z výše uvedených situací by mělo být vhodné využití referenční databáze osob.
(35)
Za vsako uporabo sistema za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj bi bilo treba pridobiti izrecno in posebno dovoljenje sodnega organa ali neodvisnega upravnega organa države članice, katerega odločitev je zavezujoča. Tako dovoljenje bi bilo treba načeloma pridobiti pred uporabo sistema UI za identifikacijo osebe ali oseb. Izjeme od tega pravila bi morale biti dovoljene v ustrezno utemeljenih nujnih primerih iz nujnih razlogov, tj. v primerih, ko je uporaba zadevnih sistemov potrebna do te mere, da je dejansko in objektivno nemogoče pridobiti dovoljenje pred začetkom uporabe sistema UI. V takih nujnih primerih bi bilo treba uporabo sistema UI omejiti na absolutni minimum, zanjo pa bi morali veljati ustrezni zaščitni ukrepi in pogoji, kot jih določa nacionalno pravo ter kot jih v okviru vsakega posameznega primera nujne uporabe določi organ za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj. Poleg tega bi moral organ za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj v takšnih primerih zaprositi za tako dovoljenje, hkrati pa navesti razloge, zakaj ga ni mogel zahtevati prej, brez nepotrebnega odlašanja in najpozneje v 24 urah. Če se tako dovoljenje zavrne, bi bilo treba takoj prenehati uporabljati sisteme za biometrično identifikacijo v realnem času, povezane s tem dovoljenjem, vse podatke, povezane s tako uporabo, pa bi bilo treba zavreči in izbrisati. Takšni podatki vključujejo vhodne podatke, ki jih sistem UI pridobi neposredno med uporabo takega sistema, ter rezultate in izhodne podatke uporabe, povezane s tem dovoljenjem. Ne bi smeli vključevati vhodnih podatkov, ki so zakonito pridobljeni v skladu z drugim pravom Unije ali nacionalnim pravom. V nobenem primeru odločitve, ki bi imela škodljiv pravni učinek na osebo, ne bi smeli sprejeti izključno na podlagi izhodnih podatkov sistema za biometrično identifikacijo na daljavo.
(35)
Každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva by mělo podléhat výslovnému a konkrétnímu povolení justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu členského státu, jehož rozhodnutí je závazné. Toto povolení by mělo být v zásadě získáno před použitím systému AI za účelem identifikace určité osoby nebo osob. Výjimky z tohoto pravidla by měly být povoleny v řádně odůvodněných situacích z důvodu naléhavosti, tedy v situacích, kdy je potřeba použít dotčené systémy tak naléhavá, že je fakticky a objektivně nemožné získat povolení před zahájením tohoto použití. V těchto naléhavých situacích by použití systému AI mělo být omezeno na absolutně nezbytné minimum a mělo by podléhat příslušným zárukám a podmínkám, které stanoví vnitrostátní právo a které konkrétně určuje v souvislosti s každým jednotlivým případem naléhavého použití samotný donucovací orgán. Kromě toho by měl donucovací orgán v uvedených situacích o toto povolení požádat a uvést důvody, proč o ně nemohl požádat dříve, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 hodin. Je-li takové povolení zamítnuto, mělo by být použití systémů biometrické identifikace v reálném čase spojené s tímto povolením zastaveno s okamžitým účinkem a veškeré údaje související s tímto použitím by měly být vyřazeny a vymazány. Uvedené údaje zahrnují vstupní údaje přímo získané systémem AI v průběhu jeho používání, jakož i výsledky a výstupy použití spojeného s tímto povolením. Neměly by zahrnovat vstupy, které jsou zákonně získány v souladu s jiným unijním nebo vnitrostátním právem. Výlučně na základě výstupu systému biometrické identifikace na dálku by každopádně nemělo být přijato žádné rozhodnutí, které má pro určitou osobu nepříznivé právní účinky.
(36)
Da bi lahko ustrezni organ za nadzor trga in nacionalni organ za varstvo podatkov izvajala svoje naloge v skladu z zahtevami iz te uredbe in nacionalnih pravil, bi ju bilo treba obvestiti o vsaki uporabi sistema za biometrično identifikacijo v realnem času. Organi za nadzor trga in nacionalni organi za varstvo podatkov, ki so bili obveščeni, bi morali Komisiji predložiti letno poročilo o uporabi sistemov za biometrično identifikacijo v realnem času.
(36)
Aby mohl plnit své úkoly v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a ve vnitrostátních předpisech, měl by být příslušný orgán dozoru nad trhem a vnitrostátní orgán pro ochranu osobních údajů o každém použití systému biometrické identifikace v reálném čase informován. Orgány dozoru nad trhem a vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů, které byly o tomto použití informovány, by měly k používání systémů biometrické identifikace v reálném čase předložit Komisi výroční zprávu.
(37)
Poleg tega je v izčrpnem okviru, določenem s to uredbo, primerno določiti, da bi morala biti taka uporaba na ozemlju države članice v skladu s to uredbo mogoča le, kadar in kolikor se je zadevna država članica odločila izrecno predvideti možnost odobritve take uporabe v svojih podrobnih pravilih nacionalnega prava. Zato imajo države članice na podlagi te uredbe še naprej pravico, da take možnosti sploh ne predvidijo ali da jo predvidijo le za nekatere cilje, ki lahko upravičijo dovoljeno uporabo, opredeljeno v tej uredbi. O takih nacionalnih predpisih bi bilo treba uradno obvestiti Komisijo v 30 dneh po njihovem sprejetju.
(37)
Dále je vhodné v rámci taxativně vymezeném tímto nařízením stanovit, že toto použití na území členského státu v souladu s tímto nařízením by mělo být možné pouze v případě, že se dotčený členský stát rozhodl výslovně stanovit možnost povolit toto použití v podrobných pravidlech svého vnitrostátního práva, a v míře stanovené tamtéž. V důsledku toho se členské státy mohou podle tohoto nařízení i nadále dle vlastního uvážení rozhodnout, že tuto možnost vůbec nestanoví, případně že ji stanoví pouze ve vztahu k některým cílům, které mohou povolené použití určené v tomto nařízení odůvodnit. Tato vnitrostátní pravidla by měla být oznámena Komisi do 30 dnů od přijetí.
(38)
Uporaba sistemov UI za biometrično identifikacijo fizičnih oseb na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj nujno vključuje obdelavo biometričnih podatkov. Pravila te uredbe, ki ob upoštevanju nekaterih izjem prepovedujejo tako uporabo, ki temelji na členu 16 PDEU, bi se morala uporabljati kot lex specialis v zvezi s pravili o obdelavi biometričnih podatkov iz člena 10 Direktive (EU) 2016/680, tako da bi izčrpno urejala tako uporabo in obdelavo zadevnih biometričnih podatkov. Zato bi morali biti taki uporaba in obdelava mogoči le, če sta združljivi z okvirom iz te uredbe, ne da bi zunaj tega okvira obstajalo področje uporabe za pristojne organe, kadar delujejo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, za uporabo takih sistemov in obdelavo takih podatkov v zvezi z njimi na podlagi razlogov iz člena 10 Direktive (EU) 2016/680. V tem smislu ta uredba ni namenjena zagotavljanju pravne podlage za obdelavo osebnih podatkov na podlagi člena 8 Direktive (EU) 2016/680. Vendar uporaba sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene, ki niso preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, tudi s strani pristojnih organov, ne bi smela biti zajeta v posebni okvir v zvezi s tako uporabo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, določene s to uredbo. Za tako uporabo za namene, ki niso preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, zato ne bi smela veljati zahteva po dovoljenju na podlagi te uredbe in veljavnimi podrobnimi pravili nacionalnega prava, na podlagi katerih se lahko to dovoljenje uveljavi.
(38)
Používání systémů AI pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva nutně zahrnuje i zpracování biometrických údajů. Pravidla tohoto nařízení, která toto použití až na určité výjimky zakazují a která jsou založena na článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, by se měla použít jako lex specialis, pokud jde o pravidla zpracování biometrických údajů uvedená v článku 10 směrnice (EU) 2016/680, což by toto použití a zpracování dotčených biometrických údajů vyčerpávajícím způsobem upravovalo. Toto použití a zpracování by proto mělo být možné jen v případě, že je slučitelné s rámcem stanoveným tímto nařízením, a mimo tento rámec by neměl existovat prostor pro to, aby příslušné orgány, pokud jednají za účelem vymáhání práva, tyto systémy používaly a zpracovávaly v souvislosti s nimi uvedené údaje z důvodů uvedených v článku 10 směrnice (EU) 2016/680. V této souvislosti není cílem tohoto nařízení poskytnout právní základ pro zpracování osobních údajů podle článku 8 směrnice (EU) 2016/680. Na používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech pro jiné účely než vymáhání práva, a to i příslušnými orgány, by se však zvláštní rámec stanovený tímto nařízením pro používání uvedených systémů pro účely vymáhání práva vztahovat neměl. Toto použití pro jiné účely než vymáhání práva by proto nemělo podléhat požadavku na povolení podle tohoto nařízení a použitelným podrobným pravidlům vnitrostátního práva, která mohou toto povolení uvést v účinnost.
(39)
Pri vsaki obdelavi biometričnih podatkov in drugih osebnih podatkov, vključenih v uporabo sistemov UI za biometrično identifikacijo, razen v povezavi z uporabo sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, kot jo ureja ta uredba, bi morale biti še naprej izpolnjene vse zahteve, ki izhajajo iz člena 10 Direktive (EU) 2016/680. Za namene, ki niso preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, člen 9(1) Uredbe (EU) 2016/679 in člen 10(1) Uredbe (EU) 2018/1725 prepovedujeta obdelavo biometričnih podatkov, za katere veljajo omejene izjeme, kot so določene v navedenih členih. Pri uporabi člena 9(1) Uredbe (EU) 2016/679 za uporabo biometrične identifikacije na daljavo za namene, ki niso preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, že veljajo odločitve o prepovedi s strani nacionalnih organov za varstvo podatkov.
(39)
Jakékoli zpracování biometrických údajů a dalších osobních údajů související s používáním systémů AI pro účely biometrické identifikace jinak než v souvislosti s používáním systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podle tohoto nařízení by mělo i nadále splňovat všechny požadavky vyplývající z článku 10 směrnice (EU) 2016/680. Pro jiné účely než vymáhání práva zakazují čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 zpracování biometrických údajů s výhradou omezených výjimek stanovených v uvedených článcích Vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů již při uplatňování čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 vydaly rozhodnutí, jejichž předmětem byl zákaz použití biometrické identifikace na dálku pro jiné účely než pro účely vymáhání práva.
(40)
V skladu s členom 6a Protokola št. 21 o stališču Združenega kraljestva in Irske v zvezi z območjem svobode, varnosti in pravice, ki je priložen PEU in PDEU, pravila iz člena 5(1), prvi pododstavek, točka (g), kolikor se uporabljajo za uporabo sistemov biometrične kategorizacije za dejavnosti na področju policijskega in pravosodnega sodelovanja v kazenskih zadevah, iz člena 5(1), prvi pododstavek, točka (d), v obsegu, v katerem se uporablja za uporabo sistemov UI, zajetih v navedeni določbi, iz člena 5(1), prvi pododstavek, točka (h), 5(2) do (6) in iz člena 26(10) te uredbe, sprejeta na podlagi člena 16 PDEU, ki se nanašajo na obdelavo osebnih podatkov s strani držav članic, kadar izvajajo dejavnosti, ki spadajo na področje uporabe poglavja 4 ali 5 naslova V tretjega dela PDEU, za Irsko niso zavezujoča, če je ne zavezujejo pravila, ki urejajo oblike pravosodnega sodelovanja v kazenskih zadevah ali policijskega sodelovanja, v okviru katerih je treba upoštevati določbe predpisov, sprejetih na podlagi člena 16 PDEU.
(40)
V souladu s článkem 6a Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, není Irsko vázáno pravidly stanovenými v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. g) v rozsahu, v němž se vztahují na používání systémů biometrické kategorizace k činnostem v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) v rozsahu, v němž se vztahují na použití systémů AI, na něž se vztahuje uvedené ustanovení, v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. h), v čl. 5 odst.2 až 6 a v čl. 26 odst. 10 tohoto nařízení přijatého na základě článku 16 Smlouvy o fungování EU, která se týkají zpracování osobních údajů členskými státy, vykonávají-li činnosti spadající do oblasti působnosti části třetí hlavy V kapitoly 4 nebo 5 Smlouvy o fungování EU, pokud není Irsko vázáno pravidly upravujícími formy justiční spolupráce v trestních věcech nebo policejní spolupráce, v jejichž rámci musí být dodržována ustanovení stanovená na základě článku 16 Smlouvy o fungování EU.
(41)
V skladu s členoma 2 in 2a Protokola št. 22 o stališču Danske, ki je priložen PEU in PDEU, Danske ne zavezujejo in se zanjo ne uporabljajo pravila iz člena 5(1), prvi pododstavek, točka (g), kolikor se uporabljajo za uporabo sistemov biometrične kategorizacije za dejavnosti na področju policijskega in pravosodnega sodelovanja v kazenskih zadevah, iz člena 5(1), prvi pododstavek, točka (d), v obsegu, v katerem se uporabljata za uporabo sistemov UI, zajetih v navedeni določbi, iz člena 5(1), prvi pododstavek, točka (h), člena 5(2) do (6) in iz člena 26(10) te uredbe, sprejeta na podlagi člena 16 PDEU, ki se nanašajo na obdelavo osebnih podatkov s strani držav članic, kadar izvajajo dejavnosti, ki spadajo na področje uporabe poglavja 4 ali 5 naslova V tretjega dela PDEU.
(41)
V souladu s články 2 a 2a Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, nejsou pro Dánsko závazná ani použitelná pravidla stanovená čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. g) v rozsahu, v němž se vztahují na používání systémů biometrické kategorizace k činnostem v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) v rozsahu, v němž se vztahují na použití systémů AI, na něž se vztahuje uvedené ustanovení, v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. h), v čl. 5 odst.2 až 6 a čl. 26 odst. 10 tohoto nařízení přijatého na základě článku 16 Smlouvy o fungování EU, která se týkají zpracování osobních údajů členskými státy, vykonávají-li činnosti spadající do oblasti působnosti části třetí hlavy V kapitoly 4 nebo 5 Smlouvy o fungování EU.
(42)
V skladu z domnevo nedolžnosti bi bilo treba fizične osebe v Uniji zmeraj presojati glede na njihovo dejansko ravnanje. Nikoli jih ne bi smeli presojati na podlagi ravnanja, ki ga predvideva UI zgolj na podlagi njihovega oblikovanja profilov, osebnostnih lastnosti ali značilnosti, kot so državljanstvo, kraj rojstva, kraj prebivališča, število otrok, stopnja zadolženosti ali vrsta avtomobila, brez utemeljenih razlogov za sum, da je bila ta oseba vpletena v kriminalno dejavnost na podlagi objektivnih preverljivih dejstev in brez človeške ocene. Zato bi bilo treba prepovedati ocene tveganja, ki se izvajajo v zvezi s fizičnimi osebami, da se oceni verjetnost, da bodo te osebe storile kaznivo dejanje, ali da se predvidi dejansko ali potencialno kaznivo dejanje samo na podlagi oblikovanja profilov teh fizičnih oseb ali ocene njihovih osebnostnih lastnosti in značilnosti. V nobenem primeru ta prepoved ne vključuje ali se ne nanaša na analizo tveganja, ki ne temelji na oblikovanju profilov oseb ali na osebnostnih lastnostih in značilnostih posameznikov, kot so sistemi UI, ki uporabljajo analizo tveganja za oceno verjetnosti finančnih goljufij s strani podjetij na podlagi sumljivih transakcij ali orodij za analizo tveganja, ki omogočajo napovedovanje verjetnosti lokalizacije prepovedanih drog ali nezakonitega blaga s strani carinskih organov, na primer na podlagi znanih trgovskih poti.
(42)
V souladu s presumpcí neviny by fyzické osoby v Unii měly být vždy posuzovány podle svého skutečného chování. Fyzické osoby by nikdy neměly být posuzovány na základě chování předvídaného AI pouze na základě jejich profilování, osobnostních rysů nebo charakteristik, jako je státní příslušnost, místo narození, místo bydliště, počet dětí, výše dluhu nebo typ vozidla, aniž by na základě objektivních ověřitelných skutečností existovalo důvodné podezření, že se dotčená osoba podílí na trestné činnosti, a aniž by bylo provedeno posouzení člověkem. Proto by mělo být zakázáno provádět posouzení rizik ve vztahu k fyzickým osobám za účelem posouzení pravděpodobnosti spáchání trestného činu těmito osobami nebo předvídání skutečného nebo potenciálního trestného činu pouze na základě profilování těchto osob nebo posouzení jejich osobnostních rysů a charakteristik. V každém případě se tento zákaz nevztahuje na analýzy rizik, které nejsou založeny na profilování jednotlivců nebo na osobnostních rysech a charakteristikách jednotlivců, jako jsou systémy AI využívající analýzu rizik k posouzení pravděpodobnosti finančních podvodů ze strany podniků na základě podezřelých transakcí nebo nástroje analýzy rizik, které umožňují předvídat pravděpodobnost lokalizace omamných látek nebo nezákonného zboží celními orgány, například na základě známých tras využívaných k obchodování s těmito látkami či zbožím, a tyto analýzy jím nejsou dotčeny.
(43)
Treba bi bilo prepovedati dajanje na trg, dajanje v uporabo za ta posebni namen ali uporabo sistemov UI, ki ustvarjajo ali širijo podatkovne zbirke za prepoznavanje obrazov z neciljnim odvzemom podob obraza z interneta ali posnetkov sistema CCTV, saj ta praksa prispeva k občutku množičnega nadzora in lahko povzroči hude kršitve temeljnih pravic, vključno s pravico do zasebnosti.
(43)
Uvádění na trh nebo do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI, které vytvářejí nebo rozšiřují databáze rozpoznávání obličeje prostřednictvím necíleného získávání zobrazení obličeje z internetu nebo záznamů CCTV, by mělo být zakázáno, protože tato praxe přispívá k pocitu hromadného sledování a může vést k hrubému porušování základních práv, včetně práva na soukromí.
(44)
Obstajajo resni pomisleki glede znanstvene podlage sistemov UI, katerih namen je prepoznavanje čustev ali sklepanje o njih, zlasti zato, ker se izražanje čustev med kulturami in okoliščinami ter celo pri enem samem posamezniku zelo razlikuje. Med ključnimi pomanjkljivostmi takšnih sistemov so omejena zanesljivost, premajhna specifičnost in omejena možnost posplošitve. Zato lahko sistemi UI, ki prepoznavajo čustva ali namere fizičnih oseb na podlagi svojih biometričnih podatkov ali ki iz njih sklepajo, vodijo do diskriminatornih rezultatov ter posegajo v pravice in svoboščine zadevnih oseb. Glede na neravnovesje moči v kontekstu dela ali izobraževanja ter intruzivne narave teh sistemov bi lahko takšni sistemi povzročili škodljivo ali neugodno obravnavo nekaterih fizičnih oseb ali celotnih skupin fizičnih oseb. Zato bi bilo treba prepovedati dajanje na trg, dajanje v uporabo ali uporabo sistemov UI, namenjenih odkrivanju čustvenega stanja posameznikov v situacijah, povezanih z delovnim mestom in izobraževanjem. Ta prepoved ne bi smela zajemati sistemov UI, danih na trg izključno iz zdravstvenih ali varnostnih razlogov, kot so sistemi za terapevtsko uporabo.
(44)
Existují vážné obavy ohledně vědeckého základu systémů AI, jejichž cílem je zjišťovat nebo odvozovat emoce, zejména z toho důvodu, že vyjádření emocí se v jednotlivých kulturách a situacích značně liší, a dokonce i u téhož jednotlivce. Mezi hlavní nedostatky těchto systémů patří omezená spolehlivost, nedostatečná specifičnost a omezená možnost zobecňování. Systémy AI, které zjišťují nebo odvozují emoce nebo záměry fyzických osob na základě jejich biometrických údajů, proto mohou vést k diskriminačním výsledkům a mohou zasahovat do práv a svobod dotčených osob. Vzhledem k nerovnováze moci v kontextu práce nebo vzdělávání ve spojení s invazivní povahou těchto systémů by tyto systémy mohly vést ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo celými skupinami fyzických osob. Uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI určených k použití za účelem zjišťování emočního stavu jednotlivců v situacích souvisejících s prací a vzděláváním by proto mělo být zakázáno. Tento zákaz by se neměl vztahovat na systémy AI uváděné na trh výhradně z lékařských nebo bezpečnostních důvodů, jako jsou systémy určené k terapeutickému použití.
(45)
Ta uredba ne bi smela vplivati na prakse, ki jih prepoveduje pravo Unije, vključno s pravom o varstvu podatkov, pravom o nediskriminaciji, pravom o varstvu potrošnikov in konkurenčnim pravom.
(45)
Tímto nařízením by neměly být dotčeny postupy, které jsou zakázány právem Unie, včetně práva v oblasti ochrany údajů, nediskriminace, ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže.
(46)
Visokotvegane sisteme UI bi bilo treba dati na trg Unije ali v uporabo ali jih uporabiti le, če izpolnjujejo nekatere obvezne zahteve. Navedene zahteve bi morale zagotoviti, da visokotvegani sistemi UI, ki so na voljo v Uniji ali katerih izhodni podatki se drugače uporabljajo v Uniji, ne predstavljajo nesprejemljivega tveganja za pomembne javne interese Unije, kot jih priznava in varuje pravo Unije. Kot je pojasnjeno v obvestilu Komisije „Modri vodnik“ o izvajanju pravil EU o proizvodih iz leta 2022 (20), je na podlagi novega zakonodajnega okvira splošno pravilo, da se več kot en pravni akt harmonizacijske zakonodaje Unije, kot sta uredbi (EU) 2017/745 (21) in (EU) 2017/746 (22) Evropskega parlamenta in Sveta ter Direktiva 2006/42/ES Evropskega parlamenta in Sveta (23), lahko uporablja za en proizvod, saj se lahko omogočanje dostopnosti ali dajanje v uporabo izvede le, če je proizvod skladen z vso veljavno harmonizacijsko zakonodajo Unije. Da bi zagotovili doslednost in preprečili nepotrebna upravna bremena ali stroške, bi morali ponudnikom proizvoda, ki vsebuje enega ali več visokotveganih sistemov UI, za katere se uporabljajo zahteve iz te uredbe in harmonizacijske zakonodaje Unije iz priloge k tej uredbi, omogočiti prožnost glede operativnih odločitev o tem, kako na optimalen način zagotoviti skladnost proizvoda, ki vsebuje enega ali več sistemov UI, z vsemi veljavnimi zahtevami harmonizacijske zakonodaje Unije. Sistemi UI, opredeljeni kot visokotvegani, bi morali biti omejeni na tiste, ki imajo znaten škodljiv vpliv na zdravje, varnost in temeljne pravice oseb v Uniji, taka omejitev pa bi morala čim bolj zmanjšati morebitno omejevanje mednarodne trgovine.
(46)
Vysoce rizikové systémy AI by měly být uváděny na trh Unie, do provozu nebo používány pouze v případě, že splňují určité závazné požadavky. Tyto požadavky by měly zajistit, aby vysoce rizikové systémy AI, které jsou dostupné v Unii nebo jejichž výstupy jsou v Unii jinak využívány, nepředstavovaly nepřijatelné riziko pro důležité veřejné zájmy Unie uznané a chráněné právem Unie. Na základě nového legislativního rámce, jak je objasněno ve sdělení Komise „Modrá příručka“ k provádění pravidel EU pro výrobky (2022) (20), je obecným pravidlem, že na jeden produkt může být použitelný více než jeden právní akt náležející mezi harmonizační právní předpis Unie, jako jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (21) a 2017/746 (22) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES (23), neboť k dodání na trh nebo uvedení do provozu může dojít pouze v případě, že je produkt v souladu se všemi platnými harmonizačními právními předpisy Unie. Aby byla zajištěna soudržnost a zabránilo se zbytečné administrativní zátěži nebo nákladům, poskytovatelé produktu, který obsahuje jeden nebo více vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují požadavky tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze tohoto nařízení, by měli být flexibilní, pokud jde o přijímání provozních rozhodnutí o tom, jak optimálně zajistit soulad produktu obsahujícího jeden nebo více systémů AI se všemi platnými požadavky harmonizačních právních předpisů Unie. Označení systémů AI jako vysoce rizikové by mělo být omezeno na systémy, které mají významný škodlivý dopad na zdraví, bezpečnost a základní práva osob v Unii, a tímto omezením by se mělo minimalizovat jakékoli případné omezení mezinárodního obchodu.
(47)
Sistemi UI bi lahko imeli škodljiv učinek na zdravje in varnost ljudi, zlasti kadar taki sistemi delujejo kot varnostne komponente proizvodov. V skladu s cilji harmonizacijske zakonodaje Unije, da se olajša prosti pretok proizvodov na notranjem trgu ter zagotovi, da na trg pridejo le varni in skladni proizvodi, je pomembno, da se ustrezno preprečijo in zmanjšajo varnostna tveganja, ki jih lahko povzroči proizvod kot celota zaradi svojih digitalnih komponent, vključno s sistemi UI. Vse bolj avtonomni roboti, ki se uporabljajo v proizvodnji ali za osebno pomoč in oskrbo, bi morali biti na primer sposobni varno delovati in opravljati svoje funkcije v kompleksnih okoljih. Podobno bi morali biti v zdravstvenem sektorju, v katerem je tveganje za življenje in zdravje še posebej veliko, vse bolj izpopolnjeni diagnostični sistemi in sistemi, ki podpirajo človeške odločitve, zanesljivi in točni.
(47)
Systémy AI by mohly mít nepříznivý dopad na zdraví a bezpečnost osob, zejména pokud tyto systémy fungují jako bezpečnostní komponenty. V souladu s cíli harmonizačních právních předpisů Unie, které mají usnadnit volný pohyb produktů na vnitřním trhu a zajistit, aby se na trh dostávaly pouze produkty bezpečné a jinak vyhovující, je důležitá náležitá prevence a zmírňování bezpečnostních rizik, která mohou případně vyplývat z produktu jako celku v důsledku jeho digitálních prvků, včetně systémů AI. Například stále autonomnější roboti, ať už v kontextu výroby, nebo osobní asistence a péče, by měli být schopni bezpečně fungovat a vykonávat své funkce ve složitých prostředích. Obdobně ve zdravotnictví, kde jsou život a zdraví vystaveny obzvláště vysokému riziku, by měly být stále sofistikovanější diagnostické systémy a systémy podporující lidská rozhodnutí spolehlivé a přesné.
(48)
Pri razvrstitvi sistema UI med sisteme visokega tveganja je zlasti pomemben obseg škodljivega vpliva sistema UI na temeljne pravice, varovane z Listino. Te pravice vključujejo pravico do človekovega dostojanstva, spoštovanja zasebnega in družinskega življenja, varstvo osebnih podatkov, svobodo izražanja in obveščanja, svobodo zbiranja in združevanja, pravico do nediskriminacije, pravico do izobraževanja, varstvo potrošnikov, pravice delavcev, pravice invalidov, enakost spolov, pravice intelektualne lastnine, pravico do učinkovitega pravnega sredstva in nepristranskega sodišča, pravico do obrambe in domneve nedolžnosti ter pravico do dobrega upravljanja. Poleg teh pravic je treba poudariti tudi dejstvo, da imajo otroci posebne pravice, zapisane v členu 24 Listine in v Konvenciji Združenih narodov o otrokovih pravicah (v zvezi z digitalnim okoljem ter podrobneje opredeljene v splošni pripombi št. 25 KZNOP), ki zahtevata upoštevanje šibkih točk otrok ter zagotavljanje zaščite in varstva, ki sta potrebna za njihovo dobro počutje. Pri ocenjevanju resnosti škode, ki jo lahko povzroči sistem UI, je treba upoštevati tudi temeljno pravico do visoke ravni varstva okolja, ki je zapisana v Listini in se izvaja v politikah Unije, tudi v zvezi z zdravjem in varnostjo oseb.
(48)
Pro klasifikaci určitého systému AI jako vysoce rizikového je zvláště relevantní míra nepříznivého dopadu takového systému AI na základní práva chráněná Listinou. Tato práva zahrnují právo na lidskou důstojnost, respektování soukromého a rodinného života, ochranu osobních údajů, svobodu projevu a informací, svobodu shromažďování a sdružování, právo na nediskriminaci, právo na vzdělání, ochranu spotřebitele, práva pracovníků, práva osob se zdravotním postižením, genderovou rovnost, práva duševního vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, právo na obhajobu a presumpci neviny a právo na řádnou správu. Kromě těchto práv je třeba zdůraznit skutečnost, že v článku 24 Listiny a v Úmluvě OSN o právech dítěte jsou zakotvena zvláštní práva dětí, dále rozpracovaná ve vztahu k digitálnímu prostředí v obecné připomínce č. 25 k Úmluvě o právech dítěte, přičemž oba dokumenty vyžadují zohlednění zranitelnosti dětí a poskytnutí takové ochrany a péče, která je nezbytná pro jejich blaho. Při posuzování závažnosti újmy, kterou může systém AI způsobit, a to i ve vztahu ke zdraví a bezpečnosti osob, by mělo být zohledněno také základní právo na vysokou úroveň ochrany životního prostředí zakotvené v Listině a provedené do politik Unie.
(49)
Kar zadeva visokotvegane sisteme UI, ki so varnostne komponente proizvodov ali sistemov ali so sami proizvodi ali sistemi, ki spadajo na področje uporabe Uredbe (ES) št. 300/2008 Evropskega parlamenta in Sveta (24), Uredbe (EU) št. 167/2013 Evropskega parlamenta in Sveta (25), Uredbe (EU) št. 168/2013 Evropskega parlamenta in Sveta (26), Direktive 2014/90/EU Evropskega parlamenta in Sveta (27), Direktive (EU) 2016/797 Evropskega parlamenta in Sveta (28), Uredbe (EU) 2018/858 Evropskega parlamenta in Sveta (29), Uredbe (EU) 2018/1139 Evropskega parlamenta in Sveta (30) ter Uredbe (EU) 2019/2144 Evropskega parlamenta in Sveta (31), je primerno spremeniti navedene akte, da bi zagotovili, da Komisija na podlagi tehničnih in regulativnih posebnosti vsakega sektorja ter brez poseganja v obstoječe mehanizme upravljanja, ugotavljanja skladnosti in izvrševanja ter delo organov, določenih v njih, pri sprejemanju ustreznih delegiranih ali izvedbenih aktov v skladu z navedenimi akti upošteva obvezne zahteve za visokotvegane sisteme UI iz te uredbe.
(49)
Pokud jde o vysoce rizikové systémy AI, které jsou bezpečnostními komponentami produktů nebo systémů, případně které jsou samy produkty nebo systémy spadajícími do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 (24), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 (25), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (26), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU (27), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (28), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (29), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (30) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 (31), je vhodné tyto akty pozměnit s cílem zajistit, aby Komise při přijímání jakýchkoli relevantních aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů na základě výše uvedených aktů zohledňovala povinné požadavky na vysoce rizikové systémy AI stanovené v tomto nařízení na základě technických a regulačních specifik jednotlivých odvětví, aniž by zasahovala do stávajících mechanismů správy, posuzování shody a prosazování ani do orgánů zřízených v rámci uvedených aktů.
(50)
Kar zadeva sisteme UI, ki so varnostne komponente proizvodov ali so sami proizvodi s področja uporabe določene harmonizacijske zakonodaje Unije, navedene v prilogi k tej uredbi, jih je primerno na podlagi te uredbe razvrstiti med sisteme visokega tveganja, če je zadevni proizvod v postopku ugotavljanja skladnosti pri organu, ki izvaja ugotavljanje skladnosti s strani tretjih oseb na podlagi ustrezne harmonizacijske zakonodaje Unije. Taki proizvodi so zlasti stroji, igrače, dvigala, oprema in zaščitni sistemi za uporabo v potencialno eksplozivnih atmosferah, radijska oprema, tlačna oprema, oprema za plovila za rekreacijo, žičniške naprave, naprave, v katerih zgoreva plinasto gorivo, medicinski pripomočki in vitro diagnostični medicinski pripomočki, avtomobili in letala.
(50)
Pokud jde o systémy AI, které jsou bezpečnostními komponentami produktů nebo jsou produkty samy o sobě a které spadají do oblasti působnosti některých harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze tohoto nařízení, je vhodné je podle tohoto nařízení klasifikovat jako vysoce rizikové, pokud u dotyčného produktu provádí postup posuzování shody subjekt, který činnosti posuzování shody vykonává jakožto třetí strana podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie. Těmito produkty jsou zejména strojní zařízení, hračky, výtahy, zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, rádiová zařízení, tlaková zařízení, zařízení pro rekreační plavidla, lanové dráhy, spotřebiče plynných paliv, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a automobilový průmysl a letectví.
(51)
Razvrstitev sistema UI kot visokotveganega na podlagi te uredbe ne bi smela nujno pomeniti, da se proizvod, katerega varnostna komponenta je sistem UI, ali sam sistem UI kot proizvod šteje za visokotvegan na podlagi meril iz ustrezne harmonizacijske zakonodaje Unije, ki se uporablja za proizvod. To zlasti velja za uredbi (EU) 2017/745 in (EU) 2017/746, pri katerih je ugotavljanje skladnosti, ki ga opravi tretja oseba, zagotovljeno za izdelke srednjega in visokega tveganja.
(51)
Klasifikace určitého systému AI jako vysoce rizikového podle tohoto nařízení by neměla nutně znamenat, že produkt, jehož je daný systém AI bezpečnostní komponentou, případně tento samotný systém AI jako produkt, je považován za vysoce rizikový podle kritérií stanovených v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, které se na tento produkt vztahují. To platí zejména pro nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, kde je pro produkty se středním a vysokým rizikem vyžadováno posuzování shody subjektem, který vykonává činnosti posuzování shody jakožto třetí strana.
(52)
Kar zadeva samostojne sisteme UI in zlasti visokotvegane sisteme UI, razen tistih, ki so varnostne komponente proizvodov ali ki so sami proizvodi, jih je primerno razvrstiti kot sisteme visokega tveganja, če glede na svoj predvideni namen predstavljajo visoko tveganje škode za zdravje in varnost ali temeljne pravice oseb, ob upoštevanju resnosti možne škode in verjetnosti njenega nastanka, ter se uporabljajo na več posebej vnaprej opredeljenih področjih, določenih v Uredbi. Opredelitev teh sistemov temelji na isti metodologiji in merilih, kot so predvideni tudi za morebitne prihodnje spremembe seznama visokotveganih sistemov UI, za katere bi bilo treba Komisijo pooblastiti, da jih sprejme z delegiranimi akti, da bi upoštevali hiter tehnološki razvoj in morebitne spremembe v uporabi sistemov UI.
(52)
Pokud jde o samostatné systémy AI, konkrétně vysoce rizikové systémy AI s výjimkou těch, které představují bezpečnostní komponenty produktů nebo které jsou samy produkty, je vhodné je klasifikovat jako vysoce rizikové, pokud s ohledem na zamýšlený účel představují vysoké riziko újmy na zdraví a bezpečnosti nebo na základních právech osob s přihlédnutím jak k závažnosti možné újmy, tak k pravděpodobnosti, že nastane, a pokud jsou využívány v celé řadě oblastí uvedených v tomto nařízení, které jsou výslovně definovány předem. Identifikace těchto systémů je založena na stejné metodice a kritériích, jaké se předpokládají i u jakýchkoli budoucích změn seznamu vysoce rizikových systémů AI, k jejichž přijímání by měla být Komise zmocněna prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci s cílem zohlednit rychlé tempo technologického vývoje, jakož i možné změny v používání systémů AI.
(53)
Treba je tudi pojasniti, da lahko obstajajo posebni primeri, v katerih sistemi UI, ki se nanašajo na vnaprej določena področja, navedena v tej uredbi, ne povzročajo znatnega tveganja škode za pravne interese, zaščitene na teh področjih, ker ne vplivajo bistveno na odločanje ali ne škodujejo bistveno tem interesom. Za namene te uredbe bi bilo treba sistem UI, ki ne vpliva bistveno na izid odločanja, razumeti kot sistem UI, ki ne vpliva na vsebino in s tem na rezultat odločanja, bodisi človeškega ali avtomatiziranega. Sistem UI, ki ne vpliva bistveno na izid odločanja, bi lahko vključeval primere, v katerih je izpolnjen eden ali več naslednjih pogojev. Prvi tak pogoj bi moral biti, da je sistem UI namenjen opravljanju ozke postopkovne naloge, kot je sistem UI, ki nestrukturirane podatke pretvori v strukturirane podatke, sistem UI, ki prejete dokumente razvršča v kategorije, ali sistem UI, ki se uporablja za odkrivanje duplikatov v številnih aplikacijah. Te naloge so tako ozke in omejene, da predstavljajo le omejena tveganja, ki se z uporabo sistema UI v okviru, ki je v prilogi k tej uredbi naveden kot uporaba, povezana z visokim tveganjem, ne povečajo. Drugi pogoj bi moral biti, da je namen naloge, ki jo opravlja sistem UI, izboljšati rezultat predhodno zaključene človeške dejavnosti, ki bi lahko bila pomembna za namene visokotvegane uporabe, navedene v prilogi k tej uredbi. Glede na te značilnosti sistem UI zagotavlja le dodatno plast človeške dejavnosti s posledično manjšim tveganjem. Ta pogoj bi se na primer uporabljal za sisteme UI, katerih namen je izboljšati jezik, ki se uporablja v predhodno pripravljenih dokumentih, na primer v zvezi s poklicnim tonom, akademskim slogom jezika ali uskladitvijo besedila s sporočili določene blagovne znamke. Tretji pogoj bi moral biti, da je sistem UI namenjen odkrivanju vzorcev odločanja ali odstopanj od vzorcev predhodnega odločanja. Tveganje bi se zmanjšalo, ker uporaba sistema UI sledi predhodno opravljeni človeški oceni in ni namenjena temu, da bi jo nadomestila ali nanjo vplivala brez ustreznega človeškega pregleda. Takšni sistemi UI vključujejo na primer sisteme, ki se lahko glede na določen vzorec, po katerem neki učitelj ocenjuje, uporabijo za naknadno preverjanje, ali je učitelj morda odstopal od tega vzorca, da bi opozorili na morebitne nedoslednosti ali nepravilnosti. Četrti pogoj bi moral biti, da je sistem UI namenjen opravljanju naloge, ki je le pripravljalna za oceno, relevantno za namene sistemov UI, navedenih v prilogi k tej uredbi, s čimer bi bil morebitni učinek izhodnih podatkov sistema zelo majhen v smislu tveganja, ki ga je treba upoštevati pri oceni. Ta pogoj med drugim zajema pametne rešitve za ravnanje z datotekami, ki vključujejo različne funkcije, kot so indeksiranje, iskanje, obdelava besedil in govora ali povezovanje podatkov z drugimi viri podatkov, ali sisteme UI, ki se uporabljajo za prevajanje prvotnih dokumentov. V vsakem primeru bi bilo treba šteti, da sistemi UI, ki se uporabljajo v primerih uporabe visokega tveganja, navedeni v prilogi k tej uredbi, predstavljajo znatno tveganje škode za zdravje, varnost ali temeljne pravice, če sistem UI vključuje oblikovanje profilov v smislu člena 4, točka 4, Uredbe (EU) 2016/679 ali člena 3, točka 4, Direktive (EU) 2016/680 ali člena 3, točka 5, Uredbe (EU) 2018/1725. Da bi zagotovili sledljivosti in preglednost, bi moral ponudnik, ki meni, da sistem UI na podlagi zgoraj navedenih pogojev ne predstavlja visokega tveganja, pripraviti dokumentacijo o oceni, preden se ta sistem da na trg ali v uporabo, in bi moral to dokumentacijo na zahtevo predložiti pristojnim nacionalnim organom. Takšen ponudnik bi moral sistem UI registrirati v podatkovni zbirki EU, vzpostavljeni s to uredbo. Da bi zagotovili dodatne smernice za praktično izvajanje pogojev, pod katerimi sistemi UI navedeni v prilogi k tej uredbi, izjemoma ne predstavljajo visokega tveganja, bi morala Komisija po posvetovanju z Odborom zagotoviti smernice, v katerih bi bilo določeno, da se praktično izvajanje dopolni s celovitim seznamom praktičnih primerov uporabe visoko tveganih sistemov UI in sistemov UI, ki to niso.
(53)
Je rovněž důležité vyjasnit, že mohou existovat zvláštní případy, kdy systémy AI uvedené v předem vymezených oblastech specifikovaných v tomto nařízení nezakládají významné riziko poškození právních zájmů, které jsou v těchto oblastech chráněny, protože nemají podstatný vliv na rozhodování nebo tyto zájmy podstatně nepoškozují. Pro účely tohoto nařízení by se systémem AI, který nemá podstatný vliv na výsledek rozhodování, měl rozumět systém AI, který nemá vliv na podstatu, a tím ani na výsledek rozhodování, ať už jde o lidské, nebo automatizované rozhodování. Systém AI, který podstatně neovlivňuje výsledek rozhodování, by mohl zahrnovat situace, kdy je splněna jedna nebo více z následujících podmínek. Prvním takovou podmínkou by mělo být, že je daný systém AI určen k plnění úzce vymezeného procedurálního úkolu, jako je systém AI, který přeměňuje nestrukturovaná data na data strukturovaná, systém AI, který třídí příchozí dokumenty do kategorií, nebo systém AI, který se používá k odhalování duplicit mezi velkým počtem žádostí. Tyto úkoly jsou natolik úzké a omezené povahy, že představují pouze omezená rizika, která se použitím systému AI v kontextu uvedeném na seznamu v příloze tohoto nařízení jako vysoce rizikové použití nezvyšují. Druhou podmínkou by mělo být, že úkol prováděný daným systémem AI je určen ke zlepšení výsledku dříve dokončené lidské činnosti, která může být relevantní pro účely vysoce rizikového použití uvedeného v seznamu v příloze tohoto nařízení. Vzhledem k těmto vlastnostem přidává takový systém AI pouze další vrstvu k lidské činnosti, a riziko je tudíž nízké. Tato podmínka by se například vztahovala na systémy AI, které mají zdokonalit formulace použité v dříve vypracovaných dokumentech, například z hlediska odborného vyjadřování, akademického stylu nebo přizpůsobení textu určitému sdělení značky. Třetí podmínkou by mělo být, že je daný systém AI určen k odhalování vzorců rozhodování nebo odchylek od předchozích vzorců rozhodování. Riziko by bylo sníženo, protože použití takového systému AI následuje po dříve dokončeném lidském posouzení, které jím nemá být bez řádného lidského přezkumu nahrazeno ani ovlivněno. Mezi takové systémy AI patří například ty, které mohou být při určitém způsobu známkování ze strany učitele použity k následné kontrole, zda se učitel od tohoto způsobu známkování mohl odchýlit, a upozornit tak na možné nesrovnalosti nebo anomálie. Čtvrtou podmínkou by mělo být, že je daný systém AI určen k plnění úkolu, který je pouze přípravou k posouzení relevantnímu pro účely systémů AI uvedených v příloze tohoto nařízení, a možný dopad výstupu systému z hlediska rizika, jež pro následné posouzení představuje, je tudíž velmi nízký. Tato podmínka se vztahuje mimo jiné na inteligentní řešení pro zpracování souborů, která zahrnují různé funkce jako indexování, vyhledávání, zpracování textu a řeči nebo propojení dat s jinými zdroji údajů, nebo systémy AI používané pro překlad výchozích dokumentů. V každém případě by se mělo mít za to, že tyto systémy AI používané v případech vysoce rizikového použití uvedených v příloze tohoto nařízení představují významné riziko poškození zdraví, bezpečnosti nebo základních práv, pokud systém AI zahrnuje profilování ve smyslu čl. 4 bodu. 4 nařízení (EU) 2016/679, čl. 3 bodu 4 směrnice (EU) 2016/680 nebo čl. 3 bodu 5 nařízení 2018/1725. Aby byla zajištěna sledovatelnost a transparentnost, měl by poskytovatel, který se na základě výše uvedených podmínek domnívá, že určitý systém AI vysoce rizikový není, vypracovat dokumentaci o posouzení před uvedením tohoto systému na trh nebo do provozu a měl by tuto dokumentaci na požádání poskytnout příslušným vnitrostátním orgánům. Tento poskytovatel by měl mít povinnost zaregistrovat systém AI v databázi EU zřízené podle tohoto nařízení. Jako další pokyny pro praktické provádění podmínek, podle nichž systémy AI uvedené v příloze tohoto nařízení vysoce rizikové výjimečně nejsou, by Komise měla po konzultaci s radou poskytnout pokyny upřesňující toto praktické provádění doplněné komplexním seznamem praktických příkladů použití vysoce rizikových systémů AI a příkladů použití systémů AI, jež vysoce rizikové nejsou.
(54)
Ker so biometrični podatki posebna kategorija osebnih podatkov, je primerno, da se več kritičnih primerov uporabe biometričnih sistemov razvrsti kot visokotvegane, če je njihova uporaba dovoljena na podlagi ustreznega prava Unije in nacionalnega prava. Tehnične netočnosti sistemov UI, namenjenih za biometrično identifikacijo fizičnih oseb na daljavo, lahko vodijo do pristranskih rezultatov in diskriminatornih učinkov. Tveganje takšnih pristranskih rezultatov in diskriminatornih učinkov je zlasti pomembno v zvezi s starostjo, etnično pripadnostjo, raso, spolom ali invalidnostjo. Glede na tveganja, ki jih predstavljajo sistemi za biometrično identifikacijo na daljavo, bi jih bilo treba razvrstiti kot sisteme visokega tveganja. Takšna razvrstitev izključuje sisteme UI za biometrično preverjanje, tudi avtentikacijo, katerih edini namen je potrditi, da je določena fizična oseba res ta, za katero se predstavlja, in potrditi identiteto fizične osebe izključno zaradi dostopa do storitve, odklepanja naprave ali varnega dostopa do prostorov. Poleg tega bi bilo kot sisteme visokega tveganja treba razvrstiti sisteme UI, namenjene uporabi za biometrično kategorizacijo v skladu z občutljivimi lastnostmi ali značilnostmi, zaščitenimi na podlagi člena 9(1) Uredbe (EU) 2016/679 na podlagi biometričnih podatkov, če ti niso prepovedani s to uredbo, in sisteme za prepoznavanje čustev, ki niso prepovedani s to uredbo. Biometrični sistemi, ki naj bi se uporabljali izključno za omogočanje ukrepov za kibernetsko varnost in varstvo osebnih podatkov, ne bi smeli šteti za visokotvegane sisteme UI.
(54)
Vzhledem k tomu, že zvláštní kategorii osobních údajů představují biometrické údaje, je vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové několik případů kritického použití biometrických systémů, pokud je jejich používání povoleno podle příslušného práva Unie a vnitrostátního práva. Technické nepřesnosti systémů AI určených pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku mohou vést ke zkresleným výsledkům a mít diskriminační účinky. Riziko takto předpojatých výsledků a diskriminačních účinků je obzvláště relevantní ve vztahu k věku, etnické příslušnosti, rase, pohlaví nebo zdravotnímu postižení. Systémy biometrické identifikace na dálku by proto s ohledem na rizika, která představují, měly být klasifikovány jako vysoce rizikové. Taková klasifikace se nevztahuje na systémy AI určené k biometrickému ověřování, včetně autentizace, jejichž jediným účelem je potvrdit, zda je konkrétní fyzická osoba osobou, za niž se prohlašuje, a systémy, které se používají k potvrzení totožnosti fyzické osoby za jediným účelem, kterým je získání přístupu ke službě, odblokování zařízení nebo získání bezpečného přístupu k prostorám. Kromě toho by jako vysoce rizikové měly být klasifikovány systémy AI určené k použití pro biometrickou kategorizaci podle citlivých atributů nebo vlastností chráněných podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 na základě biometrických údajů, pokud nejsou tímto nařízením zakázány, a systémy rozpoznávání emocí, které nejsou tímto nařízením zakázány. Biometrické systémy, které jsou určeny k použití výhradně za účelem podpory opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů, by za vysoce rizikové systémy AI považovány být neměly.
(55)
V zvezi z upravljanjem in delovanjem kritične infrastrukture je primerno, da se sistemi UI, namenjeni uporabi kot varnostne komponente pri upravljanju in delovanju kritične digitalne infrastrukture, navedene v točki 8 iz Priloge k Direktivi (EU) 2022/2557, cestnega prometa ter oskrbi z vodo, plinom, ogrevanjem in električno energijo, razvrstijo kot sistemi visokega tveganja, saj lahko njihovo nedelovanje ali okvara delovanja ogrožajo življenje in zdravje ljudi v velikem obsegu ter povzročijo občutne motnje v rednem izvajanju družbenih in gospodarskih dejavnosti. Varnostne komponente kritične infrastrukture, vključno s kritično digitalno infrastrukturo, so sistemi, ki se uporabljajo za neposredno zaščito fizične celovitosti kritične infrastrukture ali zdravja in varnosti oseb in premoženja, vendar niso potrebne za delovanje sistema. Nedelovanje ali okvara takih komponent bi lahko povzročila neposredno tveganje za fizično celovitost kritične infrastrukture ter posledično tveganje za zdravje in varnost oseb in premoženja. Komponente, namenjene izključno za uporabo v namene kibernetske varnosti, ne bi smele šteti za varnostne komponente. Primeri varnostnih komponent takšne kritične infrastrukture lahko vključujejo sisteme za spremljanje vodnega tlaka ali sisteme za upravljanje požarnega alarma v okviru centrov računalništva v oblaku.
(55)
Pokud jde o správu a provoz kritické infrastruktury, je vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové takové systémy AI, které jsou určeny k použití jako bezpečnostní komponenty při řízení a provozu kritické digitální infrastruktury, jak je uvedeno v bodu 8 přílohy směrnice (EU) 2022/2557, silniční dopravy a při zásobování vodou, plynem, teplem a elektřinou, protože jejich porucha nebo chybné fungování může ohrozit život a zdraví osob ve velkém rozsahu a vést ke značnému narušení běžného provozu sociálních a hospodářských činností. Bezpečnostní komponenty kritické infrastruktury, včetně kritické digitální infrastruktury, jsou systémy používané k přímé ochraně fyzické integrity kritické infrastruktury nebo zdraví a bezpečnosti osob a majetku, které však nemusí být nutně v zájmu zajištění funkčnosti systému. Selhání nebo špatné fungování těchto komponent může přímo vést k ohrožení fyzické integrity kritické infrastruktury, a tím i k ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Komponenty určené k použití výhradně pro účely kybernetické bezpečnosti by neměly být považovány za bezpečnostní komponenty. Mezi příklady bezpečnostních komponent takové kritické infrastruktury mohou patřit systémy pro monitorování tlaku vody nebo systémy řízení požárního poplachu ve střediscích cloud computingu.
(56)
Uvajanje sistemov UI v izobraževanju je pomembno za spodbujanje visokokakovostnega digitalnega izobraževanja in usposabljanja, da bi vsem učencem in učiteljem omogočili pridobivanje in deljenje potrebnih digitalnih spretnosti in kompetenc, vključno z medijsko pismenostjo in kritičnim razmišljanjem ter s tem dejavno sodelovanje v gospodarstvu, družbi in demokratičnih procesih. Vendar bi bilo treba sisteme UI, ki se uporabljajo v izobraževanju ali poklicnem usposabljanju, zlasti za določanje dostopa ali sprejema ali za razvrščanje fizičnih oseb v izobraževalne ustanove ali programe in ustanove ali programe za poklicno usposabljanje na vseh ravneh za ocenjevanje učnih izidov oseb, ustrezne ravni izobrazbe posameznika in materialno vplivanje na raven izobraževanja in usposabljanja, ki jo bodo posamezniki prejeli ali bodo lahko dostopali do nje ali za spremljanje in odkrivanje prepovedanega vedenja študentov med testi, razvrstiti kot visokotvegane sisteme UI, saj lahko določajo izobraževalni in poklicni potek življenja osebe in lahko zato vplivajo na zmožnost te osebe, da si zagotovi preživljanje. Če so takšni sistemi neustrezno zasnovani in uporabljeni, lahko zlasti hudo posegajo v pravico do izobraževanja in usposabljanja ter pravico do nediskriminacije in ju lahko kršijo ter ohranjajo vzorce diskriminacije iz preteklosti, na primer žensk, nekaterih starostnih skupin, invalidov ali oseb določenega rasnega ali etničnega porekla ali spolne usmerjenosti.
(56)
Ve vzdělávání je zavádění systémů AI důležité pro podporu vysoce kvalitního digitálního vzdělávání a odborné přípravy a pro to, aby všichni účastníci vzdělávání a učitelé mohli získat a sdílet nezbytné digitální dovednosti a kompetence, včetně mediální gramotnosti a kritického myšlení, a mohli se tak aktivně zapojit do ekonomiky, společnosti a demokratických procesů. Jako vysoce rizikové by však měly být klasifikovány systémy AI používané ve vzdělávání nebo v odborné přípravě, zejména při určování přístupu osob do školských institucí a programů nebo institucí nebo programů odborného vzdělávání, jejich přijímání nebo přidělování do těchto institucí nebo programů na všech úrovních nebo pro hodnocení výsledků učení osob, pro posouzení vhodné úrovně vzdělávání jednotlivce a věcného vlivu úrovně vzdělávání a odborné přípravy, které tito jedinci obdrží, nebo pro určení přístupu nebo pro monitorování a detekci zakázaného chování studentů během testů, neboť takovéto systémy mohou určovat vzdělávací a profesní průběh života určité osoby, a tím mohou ovlivňovat její schopnost zajišťovat si živobytí. Pokud budou tyto systémy navrženy a používány nesprávně, mohou být mimořádně invazivní a mohou porušovat právo na vzdělávání a odbornou přípravu i právo nebýt diskriminován a fixovat historické vzorce diskriminace, například vůči ženám, určitým věkovým skupinám, osobám se zdravotním postižením nebo osobám určitého rasového nebo etnického původu nebo sexuální orientace.
(57)
Sisteme UI, ki se uporabljajo pri zaposlovanju, upravljanju delavcev in dostopu do samozaposlitve, zlasti za zaposlovanje in izbor oseb, za sprejemanje odločitev, ki vplivajo na delovne pogoje, napredovanje ali prenehanje pogodbenih delovnih razmerij, za dodeljevanje nalog na podlagi individualnega vedenja, osebnih lastnosti ali značilnosti ter za spremljanje ali ocenjevanje oseb v z delom povezanih pogodbenih razmerjih, bi bilo treba prav tako razvrstiti med sisteme visokega tveganja, saj lahko ti sistemi občutno vplivajo na prihodnje poklicne možnosti, možnosti preživljanja teh oseb in pravice delavcev. Ustrezna pogodbena delovna razmerja bi morala smiselno vključevati zaposlene in osebe, ki zagotavljajo storitve preko platform, ki so navedene v delovnem programu Komisije za leto 2021. V celotnem postopku zaposlovanja in pri ocenjevanju, napredovanju ali ohranjanju oseb v pogodbenih delovnih razmerjih lahko taki sistemi ohranjajo vzorce diskriminacije iz preteklosti, na primer nad ženskami, določenimi starostnimi skupinami, invalidi ali osebami določenega rasnega ali etničnega porekla ali spolne usmerjenosti. Tudi sistemi UI, ki se uporabljajo za spremljanje učinkovitost in vedenja teh oseb, lahko ogrožajo njihove temeljne pravice do varstva podatkov in zasebnosti.
(57)
Jako vysoce rizikové by měly být klasifikovány rovněž systémy AI používané při zaměstnávání, řízení pracovníků a při přístupu k samostatné výdělečné činnosti, zejména při náboru a výběru osob, při rozhodováních ovlivňujících podmínky pracovního poměru, povýšení a ukončení smluvních pracovněprávních vztahů, při přidělování úkolů na základě individuálního chování, osobnostních rysů či vlastností a při monitorování nebo hodnocení osob ve smluvních pracovněprávních vztazích, protože mohou významně ovlivnit budoucí kariérní vyhlídky, živobytí těchto osob a práva pracovníků. Příslušné smluvní pracovněprávní vztahy by měly smysluplně zahrnovat zaměstnance a osoby poskytující služby prostřednictvím platforem, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2021. Tyto systémy mohou v průběhu celého procesu náboru a při hodnocení, povyšování nebo udržování osob ve smluvních pracovněprávních vztazích fixovat historické vzorce diskriminace, například vůči ženám, určitým věkovým skupinám, osobám se zdravotním postižením nebo osobám určitého rasového nebo etnického původu nebo sexuální orientace. Systémy AI používané k monitorování výkonnosti a chování těchto osob mohou rovněž ohrožovat jejich základní práva na ochranu údajů a soukromí.
(58)
Drugo področje, na katerem je treba posebno pozornost nameniti uporabi sistemov UI, je dostop do nekaterih bistvenih zasebnih in javnih storitev ter koristi, ki jih ljudje potrebujejo za polno udeležbo v družbi ali izboljšanje življenjskega standarda. Zlasti fizične osebe, ki zaprosijo za ali od javnih organov prejemajo bistvene ugodnosti in storitve javne pomoči, in sicer zdravstvene storitve, dajatve socialne varnosti, socialne storitve, ki zagotavljajo zaščito v primerih, kot so materinstvo, bolezen, nesreče pri delu, odvisnost ali starost ter izguba zaposlitve ter socialna in stanovanjska pomoč, so običajno odvisne od teh ugodnosti in storitev ter so v ranljivem položaju v odnosu do odgovornih organov. Če se sistemi UI uporabljajo za določanje, ali naj organi take ugodnosti in storitve odobrijo, zavrnejo, zmanjšajo, prekličejo ali zahtevajo povračilo, vključno s tem, ali so upravičenci legitimno upravičeni do takih ugodnosti ali storitev, lahko ti sistemi pomembno vplivajo na preživljanje oseb in kršijo njihove temeljne pravice, kot so pravica do socialne zaščite, nediskriminacije, človekovega dostojanstva ali učinkovitega pravnega sredstva, in bi zato morali biti opredeljeni kot visokotvegani sistemi UI. Kljub temu ta uredba ne bi smela ovirati razvoja in uporabe inovativnih pristopov v javni upravi, ki bi imela koristi od širše uporabe skladnih in varnih sistemov UI, če ti sistemi ne pomenijo visokega tveganja za pravne in fizične osebe. Poleg tega bi bilo treba sisteme UI, ki se uporabljajo za ocenjevanje kreditne ocene ali kreditne sposobnosti fizičnih oseb, razvrstiti kot visokotvegane sisteme UI, saj določajo dostop teh oseb do finančnih sredstev ali bistvenih storitev, kot so stanovanja, električna energija in telekomunikacijske storitve. Sistemi UI, ki se uporabljajo v te namene, lahko povzročijo diskriminacijo oseb ali skupin in ohranijo vzorce diskriminacije iz preteklosti, na primer na podlagi rasnega ali etničnega porekla, spola, invalidnosti, starosti ali spolne usmerjenosti, ali ustvarijo nove oblike diskriminatornih vplivov. Vendar sistemi UI, ki so v pravu Unije določeni za namene odkrivanja goljufij pri ponujanju finančnih storitev ter za bonitetne namene za izračun kapitalskih zahtev kreditnih institucij in zavarovalnic, na podlagi te uredbe ne bi smeli šteti za sisteme visokega tveganja. Poleg tega lahko sistemi UI, namenjeni za oceno tveganja in oblikovanje cen v zvezi s fizičnimi osebami za zdravstveno in življenjsko zavarovanje, tudi pomembno vplivajo na preživetje oseb in lahko, če niso ustrezno zasnovani, razviti in uporabljeni, kršijo njihove temeljne pravice in povzročijo resne posledice za življenje in zdravje ljudi, vključno s finančno izključenostjo in diskriminacijo. Poleg tega bi bilo treba sisteme UI, ki se uporabljajo za ocenjevanje in razvrščanje klicev v sili fizičnih oseb ali za pošiljanje ali določanje prednosti pri napotitvi služb za ukrepanje ob nesrečah, vključno s policijo, gasilci in medicinsko pomočjo, ter sistemih triaže pacientov v nujnem zdravstvenem varstvu, razvrstiti med sisteme visokega tveganja, saj sprejemajo odločitve v zelo kritičnih razmerah za življenje in zdravje oseb ter njihovo premoženje.
(58)
Další oblastí, ve které si používání systémů AI zaslouží zvláštní pozornost, je přístup k určitým základním soukromým a veřejným službám a výhodám nezbytným pro plné zapojení osob do společnosti nebo pro zlepšení jejich životní úrovně. Zejména fyzické osoby, které žádají o základní dávky sociálního zabezpečení a veřejné asistenční služby u veřejných orgánů, případně kterým jsou tyto dávky a služby poskytovány, konkrétně služby zdravotní péče, dávky sociálního zabezpečení, sociální služby zajišťující ochranu v takových případech, jako je mateřství, nemoc, pracovní úrazy, závislost nebo stáří, jakož i v případě ztráty zaměstnání a sociální pomoci a pomoci v oblasti bydlení, jsou zpravidla na těchto dávkách a službách závislé a nacházejí se ve vztahu k odpovědným orgánům ve zranitelném postavení. Jsou-li systémy AI používány k určování toho, zda by tyto orgány měly tyto dávky a služby poskytnout, zamítnout, omezit, zrušit nebo žádat jejich navrácení, včetně toho, zda mají příjemci na tyto dávky nebo služby legitimní nárok, mohou tyto systémy mít významný dopad na živobytí daných osob a mohou porušovat jejich základní práva, jako je právo na sociální ochranu, na zákaz diskriminace, na lidskou důstojnost nebo na účinnou právní ochranu, a měly by proto být klasifikovány jako vysoce rizikové. Toto nařízení by však nemělo bránit rozvoji a používání inovativních přístupů ve veřejné správě, pro kterou by mohlo být širší používání vyhovujících a bezpečných systémů AI prospěšné, pokud tyto systémy nepředstavují vysoké riziko pro právnické a fyzické osoby. Kromě toho by jako vysoce rizikové systémy AI by měly být klasifikovány systémy AI používané k hodnocení rizika úvěrů nebo úvěruschopnosti fyzických osob, protože určují přístup těchto osob k finančním zdrojům nebo k základním službám, jako je bydlení, elektřina a telekomunikační služby. Systémy AI používané pro tyto účely mohou vést k diskriminaci mezi osobami nebo skupinami a mohou fixovat historické vzorce diskriminace, například na základě rasového nebo etnického původu, genderu, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace, nebo mohou vytvářet nové formy diskriminačních dopadů. Systémy AI stanovené právem Unie pro účely odhalování podvodů při nabízení finančních služeb a pro účely obezřetnosti za účelem výpočtu kapitálových požadavků úvěrových institucí a pojišťoven, by však neměly být podle tohoto nařízení považovány za vysoce rizikové. Kromě toho systémy AI určené k použití pro posuzování rizik a stanovování cen ve vztahu k fyzickým osobám pro účely zdravotního a životního pojištění mohou mít rovněž významný dopad na živobytí osob, a pokud nejsou řádně navrženy, vyvinuty a používány, mohou porušovat jejich základní práva a mohou mít závažné důsledky pro život a zdraví lidí, včetně finančního vyloučení a diskriminace. A konečně by měly být jako vysoce rizikové klasifikovány rovněž systémy AI používané pro hodnocení a klasifikaci tísňových volání fyzických osob nebo při dispečinku pohotovostních služeb nebo stanovení priorit při tomto dispečinku, včetně policie, hasičů a lékařské pomoci, jakož i systémy třídění pacientů ve zdravotnictví, protože rozhodují v situacích, které jsou velmi kritické pro život a zdraví osob a jejich majetek.
(59)
Glede na vlogo in odgovornost organov za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, je za njihove ukrepe, ki vključujejo nekatere uporabe sistemov UI, značilna precejšnja stopnja neravnovesja moči, kar lahko vodi do nadzora, prijetja ali odvzema prostosti fizične osebe ter drugih škodljivih vplivov na temeljne pravice, ki jih zagotavlja Listina. Zlasti če se sistem UI ne uči z visokokakovostnimi podatki, ne izpolnjuje ustreznih zahtev glede zmogljivosti, točnosti ali robustnosti ali ni ustrezno zasnovan in testiran, preden je dan na trg ali na kakšen drug način v uporabo, lahko ljudi izpostavil na diskriminatoren ali kako drugače napačen ali nepravičen način. Poleg tega bi lahko bilo ovirano uveljavljanje pomembnih procesnih temeljnih pravic, kot so pravica do učinkovitega pravnega sredstva in nepristranskega sodišča ter pravica do obrambe in domneve nedolžnosti, zlasti kadar taki sistemi UI niso dovolj pregledni, obrazložljivi in dokumentirani. Zato je primerno, da se številni sistemi UI, kolikor je njihova uporaba dovoljena na podlagi zadevnega prava Unije in nacionalnega prava, namenjeni uporabi v okviru preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, razvrstijo med sisteme visokega tveganja, kjer so točnost, zanesljivost in preglednost še posebej pomembni, da se preprečijo škodljivi vplivi, ohrani zaupanje javnosti ter zagotovita odgovornost in učinkovito sodno varstvo. Glede na naravo dejavnosti in s tem povezana tveganja bi morali ti visokotvegani sistemi UI vključevati zlasti sisteme UI, ki so namenjeni uporabi s strani ali v imenu organov preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ali institucij, organov, uradov ali agencij Unije v podporo tem organom pri ocenjevanju tveganja, da fizična oseba postane žrtev kaznivih dejanj, kot so poligrafi in podobna orodja, za ocenjevanje zanesljivosti dokazov med preiskovanjem ali pregonom kaznivih dejanj in, če to ni prepovedano na podlagi te uredbe, za ocenjevanje tveganja, da fizična oseba stori ali ponovi kaznivo dejanje, ne izključno na podlagi oblikovanja profilov fizičnih oseb ali ocene osebnostnih lastnosti in značilnosti ali preteklega kaznivega ravnanja fizičnih oseb ali skupin, za oblikovanje profilov med odkrivanjem, preiskovanjem ali pregonom kaznivih dejanj. Sistemi UI, posebej namenjeni uporabi v upravnih postopkih s strani davčnih in carinskih organov ter finančnoobveščevalnih enot, ki izvajajo upravne naloge analiziranja informacij na podlagi prava Unije o preprečevanju pranja denarja, ne bi smeli biti opredeljeni kot visokotvegani sistemi UI, ki jih uporabljajo organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj za namen preprečevanja, odkrivanja, preiskovanja in pregona kaznivih dejanj. Organi preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj in drugi ustrezni organi orodij UI ne bi smeli uporabljati tako, da bi postala dejavnik pri neenakosti ali izključenosti. Ne bi smeli zanemariti vpliva uporabe orodij UI na pravice osumljencev do obrambe, zlasti težav pri pridobivanju smiselnih informacij o delovanju teh sistemov in posledičnih težav pri izpodbijanju njihovih rezultatov na sodišču, zlasti s strani fizičnih oseb, ki so predmet preiskave.
(59)
Opatření donucovacích orgánů zahrnující určitá použití systémů AI se s ohledem na jejich úlohu a odpovědnost vyznačují značným stupněm nerovnováhy sil a mohou vést ke sledování fyzické osoby, jejímu zatčení nebo zbavení svobody, jakož i k dalším nepříznivým dopadům na základní práva zaručená Listinou. Zejména v případě, že systém AI nebyl trénován na vysoce kvalitních datech, nesplňuje odpovídající požadavky na výkonnost, přesnost nebo spolehlivost nebo není před uvedením na trh nebo jiným uvedením do provozu řádně navržen a otestován, může dojít k vyčleňování osob diskriminačním nebo jinak nesprávným nebo nespravedlivým způsobem. Kromě toho by mohl být omezen výkon důležitých základních procesních práv, jako je právo na účinnou ochranu a na spravedlivý proces, jakož i právo na obhajobu a presumpce neviny, zejména pokud tyto systémy AI nejsou dostatečně transparentní, vysvětlitelné a zdokumentované. Je proto vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové celou řadu systémů AI určených k použití v kontextu vymáhání práva, kde je přesnost, spolehlivost a transparentnost obzvláště důležitá, pokud je jejich používání povoleno podle příslušného práva Unie a vnitrostátního práva, s cílem zabránit nepříznivým dopadům, zachovat důvěru veřejnosti a zajistit odpovědnost a účinné opravné prostředky. S ohledem na povahu činností a na rizika s nimi spojená by tyto vysoce rizikové systémy AI měly zahrnovat zejména systémy AI určené k použití donucovacími orgány nebo jejich jménem nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie na podporu donucovacích orgánů při posuzování rizika, že se fyzická osoba stane obětí trestných činů, jako jsou polygrafy a podobné nástroje, k vyhodnocování spolehlivosti důkazů v průběhu vyšetřování nebo stíhání trestných činů, a pokud to není zakázáno tímto nařízením, k posuzování rizika protiprávního jednání nebo opakovaného protiprávního jednání fyzické osoby, a to nejen na základě profilování fyzických osob, ani na základě posuzování osobnostních a povahových rysů nebo předchozí trestné činnosti fyzických osob nebo skupin, k profilování v průběhu odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů. Systémy AI výslovně určené k použití daňovými a celními orgány při správním řízení, jakož i finančními zpravodajskými jednotkami provádějícími administrativní úkoly při analýze informací podle práva Unie proti praní peněz, by neměly být klasifikovány jako vysoce rizikové systémy AI používané donucovacími orgány za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů. Využívání nástrojů AI donucovacími orgány a dalšími relevantními orgány by se nemělo stát faktorem nerovnosti nebo vyloučení. Dopad používání nástrojů AI na práva podezřelých osob na obhajobu by neměl být opomíjen, zejména pokud jde o obtíže při získávání důležitých informací o fungování těchto systémů a související problémy při vznesení námitek proti jejich výsledkům u soudu, zejména ze strany vyšetřovaných fyzických osob.
(60)
Sistemi UI, ki se uporabljajo pri upravljanju migracij, azila in nadzora meje, vplivajo na osebe, ki so pogosto v posebej ranljivem položaju ter so odvisne od izida ukrepov pristojnih javnih organov. Točnost, nediskriminatornost in preglednost sistemov UI, ki se uporabljajo v teh kontekstih, so zato zlasti pomembni za zagotavljanje spoštovanja temeljnih pravic zadevnih oseb, zlasti njihovih pravic do prostega gibanja, nediskriminacije, varstva zasebnega življenja in osebnih podatkov, mednarodnega varstva in dobrega upravljanja. Zato je primerno, da se med sisteme visokega tveganja razvrstijo sistemi UI, ki so na podlagi ustreznega prava Unije in nacionalnega prava dovoljeni za uporabo s strani ali v imenu pristojnih javnih organov ali institucij, organov, uradov ali agencij Unije, zadolženih za naloge na področju migracij, azila in upravljanja nadzora meja, kot so poligrafi in podobna orodja, za ocenjevanje nekaterih tveganj, ki jih predstavljajo fizične osebe, ki vstopajo na ozemlje države članice ali zaprosijo za vizum ali azil, za pomoč pristojnim javnim organom pri obravnavi, vključno s povezano oceno zanesljivosti dokazov, prošenj za azil, vizumov in dovoljenj za prebivanje ter s tem povezanih pritožb zaradi ugotavljanja upravičenosti fizičnih oseb, ki zaprosijo za status, za namene odkrivanja, priznavanja ali identifikacije fizičnih oseb v okviru upravljanja migracij, azila in nadzora meja, z izjemo preverjanja potnih listin. Sistemi UI na področju migracij, azila in upravljanja nadzora meja, ki jih zajema ta uredba, bi morali biti skladni z ustreznimi postopkovnimi zahtevami iz Uredbe (ES) št. 810/2009 Evropskega parlamenta in Sveta (32), Direktive 2013/32/EU Evropskega parlamenta in Sveta (33) ter drugega ustreznega prava Unije. Države članice ali institucije, organi, uradi ali agencije Unije v nobenem primeru ne bi smeli uporabljati sistemov UI na področju migracij, azila in upravljanja nadzora meja kot sredstvo za izogibanje svojim mednarodnim obveznostim iz Konvencije ZN o statusu beguncev, podpisane v Ženevi 28. julija 1951, kakor je bila spremenjena s Protokolom z dne 31. januarja 1967. Prav tako se ne smejo uporabljati za kakršno koli kršitev načela nevračanja ali za odrekanje varnih in učinkovitih zakonitih poti na ozemlje Unije, vključno s pravico do mednarodne zaščite.
(60)
Systémy AI používané pro účely migrace, azylu a řízení ochrany hranic ovlivňují osoby, které jsou často v obzvláště zranitelném postavení a jsou závislé na výsledku činnosti příslušných veřejných orgánů. Přesnost, nediskriminační povaha a transparentnost systémů AI používaných v těchto kontextech jsou proto obzvláště důležité pro zajištění dodržování základních práv dotčených osob, zejména jejich práva na volný pohyb, na zákaz diskriminace, na ochranu soukromého života a osobních údajů, na mezinárodní ochranu a na řádnou správu. Je proto vhodné klasifikovat jako vysoce rizikové ty systémy AI, které jsou určeny k použití příslušnými orgány veřejné moci nebo jejich jménem nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie pověřenými úkoly v oblasti migrace, azylu a řízení ochrany hranic, jako jsou například polygrafy a podobné nástroje, pokud je jejich používání povoleno podle příslušného práva Unie a vnitrostátního práva, k posuzování určitých rizik, která představují fyzické osoby vstupující na území členského státu nebo žádající o vízum nebo azyl, jako pomoc příslušným veřejným orgánům při posuzování žádostí o azyl, vízum a povolení k pobytu a souvisejících stížností, pokud jde o cíl, jímž je zjištění způsobilosti fyzických osob žádajících o určitý status, včetně souvisejícího posouzení spolehlivosti důkazů, pro účely odhalování, uznávání nebo identifikace fyzických osob v souvislosti s migrací, azylem a řízením ochrany hranic, s výjimkou ověřování cestovních dokladů.Systémy AI v oblasti migrace, azylu a řízení ochrany hranic, na které se vztahuje toto nařízení, by měly splňovat příslušné procesní požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (32), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (33) a dalším příslušným právem Unie. Členské státy nebo orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie by za žádných okolností neměly používat systémy AI při migraci, azylu a řízení ochrany hranic jako prostředek k obcházení svých mezinárodních závazků vyplývajících z Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků, která byla podepsána v Ženevě dne 28. července 1951, ve znění protokolu ze dne 31. ledna 1967, ani by tyto systémy neměly být využívány k jakémukoli porušování zásady nenavracení nebo k odepření bezpečných a účinných legálních cest na území Unie, včetně práva na mezinárodní ochranu.
(61)
Nekatere sisteme UI, namenjene razsojanju in demokratičnim procesom, bi bilo treba razvrstiti med sisteme visokega tveganja zaradi njihovega potencialno pomembnega vpliva na demokracijo, pravno državo, osebne svoboščine ter pravico do učinkovitega pravnega sredstva in nepristranskega sodišča. Zlasti zato, da bi zmanjšali tveganja morebitnih pristranskosti, napak in nepreglednosti, je primerno, da se visokotvegani sistemi UI, namenjeni uporabi s strani sodnega organa ali v njegovem imenu za pomoč sodnim organom pri raziskovanju in razlagi dejstev in prava ter pri uporabi prava za konkreten sklop dejstev, opredelijo kot sistemi visokega tveganja. Tudi sisteme UI, ki naj bi jih za te namene uporabljali organi za alternativno reševanje sporov, bi bilo treba šteti za sisteme visokega tveganja, če imajo rezultati postopkov alternativnega reševanja sporov pravne učinke za stranke. Orodja UI se lahko uporabljajo kot pomoč sodnikom pri odločanju ali podpora neodvisnosti sodstva, vendar jih ne bi smela nadomeščati: končno odločanje mora ostati dejavnost, ki jo vodi človek. Razvrščanje sistemov UI kot sistemov visokega tveganja pa se ne bi smelo uporabljati tudi za sisteme UI, namenjene izključno pomožnim upravnim dejavnostim, ki ne vplivajo na dejansko razsojanje v posameznih primerih, kot so anonimizacija ali psevdonimizacija sodnih odločb, dokumentov ali podatkov, komunikacije med osebjem ali upravnih nalog.
(61)
Určité systémy AI určené k výkonu spravedlnosti a demokratických procesů by měly být klasifikovány jako vysoce rizikové s ohledem na jejich potenciálně významný dopad na demokracii, právní stát a individuální svobody, jakož i na právo na účinnou ochranu a na spravedlivý proces. Jako vysoce rizikové je vhodné kvalifikovat systémy AI určené k použití justičním orgánem nebo jeho jménem, jejichž cílem je poskytovat pomoc justičním orgánům při zkoumání a výkladu skutečností a práva a při uplatňování práva na konkrétní soubor skutečností, zejména z důvodu řešení rizik možného zkreslení, chyb a neprůhlednosti. Systémy AI určené k použití subjekty pro alternativní řešení sporů pro tyto účely by měly být rovněž považovány za vysoce rizikové, pokud výsledky postupů alternativního řešení sporů mají pro strany právní účinky. Využívání nástrojů AI může podpořit rozhodovací pravomoci soudců nebo nezávislost soudnictví, ale nemělo by je nahrazovat, neboť konečné rozhodnutí musí i nadále přijímat člověk. Klasifikace systémů AI jako vysoce rizikových by se však neměla vztahovat na systémy AI určené pro čistě pomocné správní činnosti, které neovlivňují faktický výkon spravedlnosti v jednotlivých případech, jako je například anonymizace nebo pseudonymizace soudních rozhodnutí, dokumentů nebo údajů, komunikace mezi zaměstnanci, administrativní úkoly.
(62)
Brez poseganja v pravila iz Uredbe (EU) 2024/900 Evropskega parlamenta in Sveta (34) ter za obravnavanje tveganj neupravičenega zunanjega poseganja v volilno pravico iz člena 39 Listine in nesorazmernih učinkov na demokracijo in pravno državo bi bilo treba sisteme UI, namenjene vplivanju na izid volitev ali referenduma ali na volilno vedenje fizičnih oseb pri glasovanju na volitvah ali referendumih, razvrstiti kot visokotvegane sisteme UI, razen kadar gre za sisteme UI, pri katerih fizične osebe niso neposredno izpostavljene njihovim izhodnim podatkom, kot so orodja, ki se uporabljajo za organizacijo, optimizacijo in strukturiranje političnih kampanj z upravnega in logističnega vidika.
(62)
Aniž jsou dotčena pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 (34) a s cílem řešit rizika nepřiměřeného vnějšího zasahování do volebního práva zakotveného v článku 39 Listiny a nepříznivých dopadů na demokracii a právní stát by systémy AI, které jsou určeny k ovlivňování výsledku voleb nebo referenda nebo hlasování fyzických osob ve volbách nebo referendech, měly být klasifikovány jako vysoce rizikové systémy AI, s výjimkou systémů AI, jejichž výstupu nejsou fyzické osoby přímo vystaveny, jako jsou nástroje používané k organizaci, optimalizaci a strukturování politických kampaní z administrativního a logistického hlediska.
(63)
Dejstva, da je sistem UI na podlagi te uredbe razvrščen kot visokotvegani sistem UI, se ne bi smelo razlagati tako, da pomeni, da je njegova uporaba zakonita na podlagi drugih aktov prava Unije ali na podlagi nacionalnega prava, združljivim s pravom Unije, kot so varstvo osebnih podatkov, uporaba poligrafov in podobnih orodij ali drugih sistemov za zaznavanje čustvenega stanja fizičnih oseb. Vsaka taka uporaba bi se morala še naprej izvajati izključno v skladu z veljavnimi zahtevami, ki izhajajo iz Listine ter veljavnih aktov sekundarnega prava Unije in nacionalnega prava. Te uredbe ne bi smeli razumeti kot pravne podlage za obdelavo osebnih podatkov, vključno s posebnimi vrstami osebnih podatkov, kadar je to ustrezno, razen če je v tej uredbi izrecno določeno drugače.
(63)
Skutečnost, že daný systém AI je podle tohoto nařízení klasifikován jako vysoce rizikový systém AI, by neměla být vykládána v tom smyslu, že používání tohoto systému je zákonné podle jiných aktů práva Unie nebo podle vnitrostátního práva slučitelného s právem Unie, které se týkají například ochrany osobních údajů, používání polygrafů a podobných nástrojů nebo jiných systémů ke zjišťování emočního stavu fyzických osob. K jakémukoli takovému používání by mělo i nadále docházet pouze v souladu s příslušnými požadavky vyplývajícími z Listiny a z příslušných aktů sekundárního práva Unie a vnitrostátního práva. Toto nařízení by nemělo být chápáno tak, že poskytuje právní základ pro zpracování osobních údajů, v relevantních případech včetně zvláštních kategorií osobních údajů, není-li v tomto nařízení konkrétně stanoveno jinak.
(64)
Da bi zmanjšali tveganja iz visokotveganih sistemov UI, ki so dani na trg ali v uporabo, in zagotovili visoko raven zanesljivosti, bi bilo treba za visokotvegane sisteme UI uporabljati nekatere obvezne zahteve in pri tem upoštevati predvideni namen in kontekst uporabe sistema UI ter sistem obvladovanja tveganja, ki ga vzpostavi ponudnik. Ponudniki bi pri ukrepih, ki jih sprejmejo za izpolnjevanje obveznih zahtev iz te uredbe, morali upoštevati splošno priznane najsodobnejše tehnološke dosežke na področju UI; ti ukrepi bi morali biti sorazmerni in učinkoviti za doseganje ciljev te uredbe. Kot je pojasnjeno v obvestilu Komisije „Modri vodnik“ o izvajanju pravil EU o proizvodih iz leta 2022, je na podlagi novega zakonodajnega okvira splošno pravilo, da se več kot en pravni akt harmonizacijske zakonodaje Unije lahko uporablja za en proizvod, saj se lahko dostopnost ali dajanje v uporabo izvede le, če je proizvod skladen z vso veljavno harmonizacijsko zakonodajo Unije. Nevarnosti sistemov UI, za katere veljajo zahteve iz te uredbe, se nanašajo na vidike, ki se razlikujejo od obstoječe harmonizacijske zakonodaje Unije, zato naj bi zahteve iz te uredbe dopolnjevale obstoječi del harmonizacijske zakonodaje Unije. Na primer stroji ali medicinski pripomočki, ki vključujejo sistem UI, lahko pomenijo tveganja, ki v bistvenih zdravstvenih in varnostnih zahtevah iz ustrezne harmonizirane zakonodaje Unije niso zajeta, saj navedeno sektorsko pravo ne obravnava tveganj, značilnih za sisteme UI. To zahteva hkratno in dopolnjevalno uporabo različnih zakonodajnih aktov. Da bi zagotovili doslednost in preprečili nepotrebno upravno breme ali nepotrebne stroške, bi morali ponudnikom proizvoda, ki vsebuje enega ali več visokotveganih sistemov UI, za katere se uporabljajo zahteve iz te uredbe in harmonizacijske zakonodaje Unije, ki temelji na novem zakonodajnem okviru in je navedena v prilogi k tej uredbi, omogočiti prožnost glede operativnih odločitev o tem, kako na optimalen način zagotoviti skladnost proizvoda, ki vsebuje enega ali več sistemov UI, z vsemi veljavnimi zahtevami harmonizirane zakonodaje Unije. Ta prožnost bi lahko na primer pomenila odločitev ponudnika, da del potrebnih postopkov testiranja in poročanja, informacij in dokumentacije, ki se zahtevajo na podlagi te uredbe, vključi v dokumentacijo in postopke, ki že obstajajo in se zahtevajo na podlagi harmonizacijske zakonodaje Unije, ki temelji na novem zakonodajnem okviru in je navedena v prilogi k tej uredbi. To nikakor ne bi smelo ogroziti obveznosti ponudnika, da izpolnjuje vse veljavne zahteve.
(64)
Ke zmírnění rizik, která vyplývají z vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh nebo do provozu, a k zajištění vysoké úrovně důvěryhodnosti by měly být na vysoce rizikové systémy AI uplatňovány určité povinné požadavky s přihlédnutím k zamýšlenému účelu a v souvislosti s používáním systému AI a v souladu se systémem řízení rizik, který stanoví poskytovatel. Opatření přijatá poskytovateli za účelem splnění povinných požadavků tohoto nařízení by měla zohledňovat obecně uznávaný současný stav v oblasti AI a měla by být přiměřená a účinná pro splnění cílů tohoto nařízení. Na základě nového legislativního rámce, jak je objasněno v oznámení Komise, „Modrá příručka“ k provádění pravidel EU pro výrobky (2022), je obecným pravidlem, že na jeden produkt může být použitelný více než jeden právní akt náležející mezi harmonizační právní předpis Unie, neboť k dodání na trh nebo uvedení do provozu může dojít pouze v případě, když je produkt v souladu se všemi platnými harmonizačními právními předpisy Unie. Nebezpečí spojená se systémy AI, na něž se vztahují požadavky tohoto nařízení, se vztahují k jiným aspektům než stávající harmonizační právní předpisy Unie, a proto požadavky tohoto nařízení doplní stávající soubor harmonizačních právních předpisů Unie. Například produkty v podobě strojních zařízení nebo zdravotnických prostředků obsahující systém AI mohou představovat rizika, na která se nevztahují základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příslušných harmonizovaných právních předpisech Unie, neboť toto odvětvové právo se nezabývá riziky specifickými pro systémy AI. To vyžaduje současné a doplňkové použití různých legislativních aktů. Aby byla zajištěna soudržnost a zabránilo se zbytečné administrativní zátěži nebo zbytečným nákladům, poskytovatelé produktu, který obsahuje jeden nebo více vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují požadavky tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie založených na novém legislativním rámci a uvedené v příloze tohoto nařízení, by měli být flexibilní, pokud jde o přijímání provozních rozhodnutí o tom, jak optimálně zajistit soulad produktu obsahujícího jeden nebo více systémů AI se všemi platnými požadavky harmonizovaných právních předpisů Unie. Tato flexibilita by mohla obnášet například rozhodnutí poskytovatele začlenit část nezbytných procesů testování a podávání zpráv, informací a dokumentace požadovaných podle tohoto nařízení do již existující dokumentace a postupů požadovaných podle stávajících harmonizačních právních předpisů Unie založených na novém legislativním rámci a uvedených v příloze tohoto nařízení. Tím by neměla být nijak dotčena povinnost poskytovatele dodržovat všechny platné požadavky.
(65)
Sestavni del sistema obvladovanja tveganja bi moral biti neprekinjen ponavljajoč se proces, ki se načrtuje in izvaja v celotnem življenjskem ciklu visokotveganega sistema UI. Ta proces bi moral biti usmerjen v prepoznavanje in zmanjšanje relevantnih tveganj sistemov UI za zdravje, varnost in temeljne pravice. Sistem obvladovanja tveganj bi bilo treba redno pregledovati in posodabljati, da bi zagotovili njegovo stalno učinkovitost ter utemeljitev in dokumentiranje vseh pomembnih odločitev in ukrepov, sprejetih v skladu s to uredbo. S tem postopkom bi bilo treba zagotoviti, da ponudnik opredeli tveganja ali škodljive vplive ter izvaja ukrepe za zmanjšanje znanih in razumno predvidljivih tveganj sistemov UI za zdravje, varnost in temeljne pravice glede na njihov predvideni namen in razumno predvidljivo napačno uporabo, vključno z morebitnimi tveganji, ki izhajajo iz interakcije med sistemom UI in okoljem, v katerem deluje. V okviru sistema obvladovanja tveganj bi bilo treba sprejeti najprimernejše ukrepe za obvladovanje tveganja glede na najsodobnejše tehnološke dosežke na področju UI. Ponudnik bi moral pri opredeljevanju najustreznejših ukrepov za obvladovanje tveganja dokumentirati in pojasniti sprejete odločitve ter po potrebi vključiti strokovnjake in zunanje deležnike. Pri identifikaciji razumno predvidljive napačne uporabe visoko tveganih sistemov UI bi moral ponudnik zajeti uporabe sistemov UI, za katere se kljub temu, da niso neposredno zajete s predvidenim namenom in določene v navodilih za uporabo, lahko razumno pričakuje, da bodo posledica enostavno predvidljivega človeškega vedenja v okviru posebnih značilnosti in uporabe določenega sistema UI. Vse znane ali predvidljive okoliščine, povezane z uporabo visokotveganega sistema UI v skladu s predvidenim namenom ali v razmerah razumno predvidljive napačne uporabe, ki lahko povzročijo tveganja za zdravje in varnost ali temeljne pravice, bi morale biti vključene v navodila za uporabo, ki jih zagotovi ponudnik. S tem se zagotovi, da je uvajalec seznanjen z njimi in jih upošteva pri uporabi visokotveganega sistema UI. Pri opredeljevanju in izvajanju ukrepov za zmanjšanje tveganja za predvidljivo napačno uporabo na podlagi te uredbe ponudnik v okviru obravnavanja predvidljive napačne uporabe ne bi smel zahtevati posebnega dodatnega učenja za visokotvegani sistem UI. Vendar se ponudnike spodbuja, naj po potrebi in če je to ustrezno razmislijo o takih dodatnih ukrepih za učenje, da bi ublažili razumno predvidljive napačne uporabe.
(65)
Systém řízení rizik by měl spočívat v nepřetržitém opakujícím se procesu, který je plánovaný a probíhá během celého životního cyklu vysoce rizikového systému AI. Tento proces by měl být zaměřen na identifikaci a zmírnění příslušných rizik systémů AI pro zdraví, bezpečnost a základní práva. Systém řízení rizik by měl být pravidelně přezkoumáván a aktualizován, aby byla zajištěna jeho trvalá účinnost, jakož i odůvodněnost a dokumentace veškerých významných rozhodnutí a opatření přijatých podle tohoto nařízení. Tento proces by měl zajistit, aby poskytovatel identifikoval rizika nebo nepříznivé dopady a zavedl opatření ke zmírnění známých a rozumně předvídatelných rizik systémů AI pro zdraví, bezpečnost a základní práva s ohledem na jeho zamýšlený účel a rozumně předvídatelné nesprávné použití, včetně možných rizik vyplývajících z interakce mezi systémem AI a prostředím, v němž působí. Systém řízení rizik by měl přijmout nejvhodnější opatření k řízení rizik s ohledem na nejnovější vývoj v oblasti AI. Při identifikaci nejvhodnějších opatření k řízení rizik by měl poskytovatel zdokumentovat a vysvětlit provedené volby a případně zapojit odborníky a externí zúčastněné strany. Při identifikaci rozumně předvídatelného nesprávného použití vysoce rizikových systémů AI by měl poskytovatel zahrnout způsoby použití systémů AI, které sice nejsou přímo pokryty zamýšleným účelem a nejsou uvedeny v návodu k použití, nicméně lze důvodně očekávat, že vyplynou ze snadno předvídatelného lidského chování v souvislosti se specifickými vlastnostmi a používáním konkrétního systému AI. V návodu k použití poskytnutém poskytovatelem by měly být uvedeny jakékoli známé nebo předvídatelné okolností související s používáním daného vysoce rizikového systému AI v souladu s jeho zamýšleným účelem nebo za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití, které mohou vést k rizikům pro zdraví a bezpečnost nebo pro základní práva. Účelem je zajistit, aby si jich byl zavádějící subjekt při používání vysoce rizikového systému AI vědom a zohlednil je. Pro identifikaci a provádění opatření ke zmírnění rizik v případě předvídatelného nesprávného použití vysoce rizikového systému AI podle tohoto nařízení by nemělo být nutné, aby poskytovatel v zájmu řešení předvídatelného nesprávného použití přistupoval ke zvláštním dodatečným školením. Poskytovatelé se však vyzývají, aby taková dodatečná opatření v oblasti školení zvážili, bude-li to pro omezení rozumně předvídatelného použití nezbytné a vhodné.
(66)
Za visokotvegane sisteme UI bi morale veljati zahteve glede obvladovanja tveganja, kakovosti in relevantnosti uporabljenih naborov podatkov, tehnične dokumentacije in vodenja evidenc, preglednosti in zagotavljanja informacij uvajalcem, človekovega nadzora ter robustnosti, točnosti in varnosti. Te zahteve so potrebne za učinkovito zmanjšanje tveganj za zdravje, varnost in temeljne pravice. Ker ni v razumni meri na voljo drugih manj omejevalnih ukrepov za trgovino, te zahteve ne predstavljajo neupravičene omejitve trgovine.
(66)
Na vysoce rizikové systémy AI by se měly vztahovat požadavky týkající se řízení rizik, kvality a významu použitých souborů dat, technické dokumentace a uchovávání záznamů, transparentnosti a poskytování informací zavádějícím subjektům, lidského dohledu a spolehlivosti, přesnosti a kybernetické bezpečnosti. Tyto požadavky jsou nezbytným předpokladem účinného zmírňování rizik pro zdraví, bezpečnost a základní práva. Jelikož nejsou žádná další opatření méně omezující obchod rozumně dostupná, tyto požadavky nejsou bezdůvodným omezením obchodu.
(67)
Visokokakovostni podatki in dostop do njih imajo ključno vlogo pri zagotavljanju strukture in zmogljivosti številnih sistemov UI, zlasti kadar se uporabljajo tehnike, ki vključujejo učenje modelov, s katerim bi zagotovili, da bo visokotvegani sistem UI deloval, kot je predvideno, in varno ter da ne bo postal vir diskriminacije, ki je prepovedana s pravom Unije. Visokokakovostni nabori učnih, testnih in validacijskih podatkov zahtevajo izvajanje ustreznih prakse vodenja in upravljanja podatkov. Nabori učnih, testnih in validacijskih podatkov, vključno z oznakami, bi morali biti ustrezni, dovolj reprezentativni in v največji možni meri brez napak in popolni glede na predvideni namen. Da bi olajšali skladnost s pravom Unije o varstvu podatkov, kot je Uredba (EU) 2016/679, bi morale prakse vodenja in upravljanja podatkov v primeru osebnih podatkov vključevati preglednost prvotnega namena zbiranja podatkov. Nabori podatkov bi morali imeti tudi ustrezne statistične lastnosti, tudi kar zadeva osebe ali skupine oseb, v zvezi s katerimi naj bi se uporabljal visokotvegani sistem UI, s posebnim poudarkom na zmanjševanju morebitnih pristranskosti v naborih podatkov, ki bi lahko vplivale na zdravje in varnost oseb, negativno vplivale na temeljne pravice ali povzročile diskriminacijo, prepovedano na podlagi prava Unije, zlasti kadar izhodni podatki vplivajo na vhodne podatke za prihodnje operacije (povratne zanke). Na primer, pristranskost je lahko inherentno prisotna v osnovnih naborih podatkov, zlasti kadar se uporabljajo pretekli podatki, ali se ustvari, ko se sistemi izvajajo v realnih razmerah. Takšna inherentna pristranskost bi lahko vplivala na rezultate sistemov UI in se tudi običajno postopoma povečuje, zaradi česar se ohranja in povečuje tudi obstoječa diskriminacija, zlasti za osebe, ki pripadajo določenim ranljivim skupinam, vključno z rasnimi ali etničnimi skupinami. Zahteva, da morajo biti nabori podatkov čim bolj popolni in brez napak, ne bi smela vplivati na uporabo tehnik za ohranjanje zasebnosti v okviru razvoja in testiranja sistemov UI. Nabori podatkov morali zlasti v obsegu, ki ga zahteva njihov predvideni namen, upoštevati lastnosti, značilnosti ali elemente, ki so značilni za določeno geografsko, kontekstualno, vedenjsko ali funkcionalno okolje, v katerem naj bi se uporabljal sistem UI. Zahteve v zvezi z upravljanjem podatkov se lahko izpolnijo s pomočjo tretjih oseb, ki ponujajo certificirane storitve zagotavljanja skladnosti s predpisi, vključno s preverjanjem upravljanja podatkov, celovitosti nabora podatkov, praks učenja, validacije in testiranja podatkov, če je zagotovljena skladnost z zahtevami glede podatkov iz te uredbe.
(67)
Při poskytování struktury a zajišťování výkonnosti celé řady systémů AI mají zásadní úlohu vysoce kvalitní data a přístup k nim, zejména pokud jsou používány techniky zahrnující trénování modelů s cílem zajistit, aby vysoce rizikový systém AI fungoval dle předpokladu a bezpečně a aby se nestal zdrojem diskriminace, kterou právo Unie zakazuje. Soubory vysoce kvalitních trénovacích, validačních a testovacích dat vyžadují zavedení vhodných postupů správy a řízení dat. Soubory trénovacích, validačních a testovacích dat, včetně štítků, by měly být relevantní, dostatečně reprezentativní a v nejvyšší možné míře bez chyb a úplné s ohledem na zamýšlený účel systému. Aby se usnadnil soulad s právem Unie v oblasti ochrany údajů, jako je nařízení (EU) 2016/679, měly by postupy správy a řízení dat v případě osobních údajů zahrnovat transparentnost původního účelu shromažďování údajů. Soubory dat by měly mít rovněž odpovídající statistické vlastnosti, a to i pokud jde o osoby nebo skupiny osob, ve vztahu k nimž má být vysoce rizikový systém AI používán, se zvláštním zaměřením na zmírnění možných zkreslení v souborech dat, které by mohly ovlivnit zdraví a bezpečnost osob, mít negativní dopad na základní práva nebo vést k diskriminaci zakázané právem Unie, zejména pokud výstupy dat ovlivňují vstupy pro budoucí operace (dále jen „smyčky zpětné vazby“). Zkreslení mohou být například inherentní součástí základních datových souborů, zejména pokud jsou používána historická data, která byla generována při zavádění systémů v reálných podmínkách.Výsledky poskytnuté systémy AI by mohly být ovlivněny takovýmito zkresleními, která mají tendenci se postupně zvyšovat, a tudíž zachovávat a posilovat existující diskriminaci, zejména v případě osob patřících k určitým zranitelným skupinám, včetně rasových nebo etnických skupin. Požadavek, aby soubory dat byly v nejvyšší možné míře úplné a bez chyb, by neměl mít vliv na používání technik ochrany soukromí v souvislosti s vývojem a testováním systémů AI. Soubory dat by měly především v rozsahu nezbytném pro jejich zamýšlený účel zohledňovat rysy, vlastnosti nebo prvky, které jsou specifické pro konkrétní zeměpisné, kontextuální, behaviorální nebo funkční prostředí, ve kterém má být systém AI používán. Požadavky týkající se správy dat lze splnit využitím služeb třetích stran, které nabízejí certifikované služby dodržování předpisů, včetně ověřování správy dat, integrity datového souboru a postupů trénování, validace a testování dat, pokud je zajištěn soulad s požadavky na data podle tohoto nařízení.
(68)
Za razvoj in ocenjevanje visokotveganih sistemov UI bi morali imeti nekateri akterji, kot so ponudniki, priglašeni organi in drugi ustrezni subjekti, kot evropska vozlišča za digitalne inovacije, centri za testiranje in eksperimentiranje ter raziskovalci, možnost dostopa do visokokakovostnih naborov podatkov in njihove uporabe na ustreznih področjih dejavnosti, povezanih s to uredbo. Evropski skupni podatkovni prostori, ki jih je vzpostavila Komisija, ter olajšanje souporabe podatkov med podjetji in z vlado v javnem interesu bodo bistveni za zagotavljanje zaupanja vrednega, odgovornega in nediskriminatornega dostopa do visokokakovostnih podatkov za učenje, potrjevanje in testiranje sistemov UI. Evropski zdravstveni podatkovni prostor bo na področju zdravja na primer olajšal nediskriminatoren dostop do zdravstvenih podatkov in učenje algoritmov UI na teh naborih podatkov na varen, pravočasen, pregleden in zaupanja vreden način ter z ustreznim institucionalnim upravljanjem. Ustrezni pristojni organi, vključno s sektorskimi, ki zagotavljajo ali podpirajo dostop do podatkov, lahko podpirajo tudi zagotavljanje visokokakovostnih podatkov za učenje, validacijo in testiranje sistemov UI.
(68)
Při vývoji a posuzování vysoce rizikových systémů AI by některé subjekty, jako jsou poskytovatelé, oznámené subjekty a další příslušné subjekty, například evropská centra pro digitální inovace, pokusná zkušební zařízení a výzkumní pracovníci, měly mít přístup k vysoce kvalitním datovým souborům ve svých příslušných oborech činnosti, které souvisejí s tímto nařízením, a měly by je využívat. Zásadní význam pro zajištění důvěryhodného, odpovědného a nediskriminačního přístupu k vysoce kvalitním datům pro účely trénování, validace a testování systémů AI budou mít společné evropské datové prostory vytvořené Komisí, jakož i usnadnění sdílení údajů ve veřejném zájmu mezi podniky a s vládou. Například v oblasti zdraví umožní společný evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví nediskriminační přístup k údajům o zdraví a trénování algoritmů AI na těchto souborech dat, a to způsobem, který bude chránit soukromí, bude bezpečný, včasný, transparentní a důvěryhodný a bude u něj zajištěna vhodná institucionální správa. Poskytování vysoce kvalitních dat pro účely trénování, validace a testování systémů AI mohou podporovat rovněž odpovídající příslušné orgány, včetně odvětvových, které poskytují nebo podporují přístup k datům.
(69)
Pravica do zasebnosti in varstva osebnih podatkov mora biti zagotovljena v celotni življenjski dobi sistema UI. V zvezi s tem se pri obdelavi osebnih podatkov uporabljata načeli najmanjšega obsega podatkov ter vgrajenega in privzetega varstva podatkov, kot sta določeni v pravu Unije o varstvu podatkov. Ukrepi, ki jih ponudniki sprejmejo za zagotovitev skladnosti s temi načeli, lahko vključujejo ne le anonimizacijo in šifriranje, temveč tudi uporabo tehnologije, ki omogoča vnos algoritmov v podatke in učenje sistemov UI brez prenosa med stranmi ali kopiranja samih neobdelanih ali strukturiranih podatkov in brez poseganja v zahteve glede upravljanja podatkov iz te uredbe.
(69)
Během celého životního cyklu systému AI musí být zaručeno právo na soukromí a na ochranu osobních údajů. V tomto ohledu se při zpracování osobních údajů použijí zásady minimalizace údajů a záměrné a standardní ochrany údajů, jak jsou stanoveny v právu Unie v oblasti ochrany údajů. Opatření přijatá poskytovateli k zajištění souladu s těmito zásadami mohou zahrnovat nejen anonymizaci a šifrování, ale také používání technologie, která umožňuje vnášet algoritmy do dat a umožňuje trénování systémů AI bez předávání mezi stranami nebo kopírování samotných nezpracovaných nebo strukturovaných dat, aniž jsou dotčeny požadavky na správu dat stanovené v tomto nařízení.
(70)
Da bi zaščitili pravico drugih pred diskriminacijo, ki bi lahko nastala zaradi pristranskosti v sistemih UI, bi morali imeti ponudniki možnost, da izjemoma, če je to nujno potrebno za zagotavljanje odkrivanja in popravljanja pristranskosti v zvezi z visokotveganimi sistemi UI, ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov za temeljne pravice in svoboščine fizičnih oseb ter ob uporabi vseh veljavnih pogojev iz te uredbe ter pogojev iz uredb (EU) 2016/679 in (EU) 2018/1725 ter Direktive (EU) 2016/680, obdelujejo tudi posebne kategorije osebnih podatkov kot zadevo bistvenega javnega interesa v smislu člena 9(2), točka (g), Uredbe (EU) 2016/679 in člena 10(2), točka (g), Uredbe (EU) 2018/1725.
(70)
V zájmu ochrany práva jiných osob před diskriminací, která by mohla vyplynout ze zkreslení v rámci systémů AI, by poskytovatelé v rozsahu nezbytně nutném pro účely zajištění odhalování a nápravy zkreslení ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI, s výhradou vhodných záruk chránících základní práva a svobody fyzických osob a po uplatnění všech platných podmínek stanovených v tomto nařízení vedle podmínek stanovených v nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnici (EU) 2016/680, měli mít výjimečně možnost zpracovávat také zvláštní kategorie osobních údajů jako záležitost významného veřejného zájmu ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2018/1725.
(71)
Razumljive informacije o tem, kako so bili visokotvegani sistemi UI razviti in kako delujejo skozi celotno življenjsko dobo, so bistvene za omogočanje sledljivosti teh sistemov, preverjanje skladnosti z zahtevami iz te uredbe ter spremljanje njihovega delovanja in spremljanje po dajanju na trg. To zahteva vodenje evidenc in razpoložljivost tehnične dokumentacije, ki vsebuje informacije, potrebne za oceno skladnosti sistema UI z ustreznimi zahtevami in olajšanje spremljanja po dajanju na trg. Takšne informacije bi morale vključevati splošne značilnosti, zmogljivosti in omejitve sistema, uporabljene algoritme, podatke, postopke učenja, testiranja in potrjevanja ter dokumentacijo o ustreznem sistemu obvladovanja tveganja in biti pripravljene v jasni in celoviti obliki. Tehnično dokumentacijo bi bilo treba ustrezno posodabljati v celotni življenjski dobi sistema UI. Poleg tega bi morali visokotvegani sistemi UI tehnično omogočati samodejno beleženje dogodkov z dnevniki v celotni življenjski dobi sistema.
(71)
Pro sledovatelnost těchto systémů, ověření souladu s požadavky tohoto nařízení, jakož i sledování jejich provozu a monitorování po uvedení na trh má zásadní význam, aby byly k dispozici srozumitelné informace o tom, jak byly vysoce rizikové systémy AI vytvořeny a jak fungují po celou dobu své životnosti. To vyžaduje vedení záznamů a dostupnost technické dokumentace obsahující informace nezbytné k posouzení souladu daného systému AI s příslušnými požadavky a usnadnění monitorování po uvedení na trh. Tyto informace by měly zahrnovat obecné vlastnosti, schopnosti a omezení tohoto systému, použité algoritmy, data, postupy při trénování, testování a validaci, jakož i dokumentaci příslušného systému řízení rizik, a měly by být vypracovány jasným a srozumitelným způsobem. Technická dokumentace by měla být řádně aktualizována po celou dobu životního cyklu systému AI. Kromě toho by vysoce rizikové systémy AI měly technicky umožňovat automatické zaznamenávání událostí prostřednictvím protokolů po celou dobu životnosti systému.
(72)
Pri reševanju problemov v zvezi z nepreglednostjo in kompleksnostjo nekaterih sistemov UI ter za pomoč uvajalcem pri izpolnjevanju njihovih obveznosti iz te uredbe bi bilo treba za visokotvegane sisteme UI zahtevati preglednost, preden se dajo na trg ali v uporabo. Visokotvegani sistemi UI bi morali biti zasnovani tako, da bi uvajalci lahko razumeli, kako sistem UI deluje, ocenili njegovo funkcionalnost ter razumeli njegove prednosti in omejitve. Visokotveganim sistemom UI bi morale biti priložene ustrezne informacije v obliki navodil za uporabo. Takšne informacije bi morale vključevati značilnosti, zmogljivosti in omejitve zmogljivosti sistema UI. Ti naj bi zajemali informacije o morebitnih znanih in predvidljivih okoliščinah, povezanih z uporabo visokotveganega sistema UI, vključno z ukrepi uvajalcev, ki lahko vplivajo na vedenje in zmogljivost sistema, v katerih lahko sistem UI povzroči tveganja za zdravje, varnost in temeljne pravice, o spremembah, ki jih je ponudnik vnaprej določil in ocenil glede skladnosti, ter o ustreznih ukrepih za človeški nadzor, vključno z ukrepi za lažjo razlago izhodnih podatkov sistema UI s strani uvajalcev. Preglednost, vključno s priloženimi navodili za uporabo, bi morala pomagati uvajalcem pri uporabi sistema in sprejemanju informiranih odločitev. Uvajalci bi morali biti med drugim v boljšem položaju za pravilno izbiro sistema, ki ga nameravajo uporabljati glede na obveznosti, ki veljajo zanje, biti poučeni o nameravani in izključeni uporabi ter pravilno in ustrezno uporabljati sistem UI. Da bi izboljšali čitljivost in dostopnost informacij, vključenih v navodila za uporabo, bi bilo treba, kadar je ustrezno vključiti ponazoritvene primere, na primer glede omejitev ter predvidene in izključene uporabe sistema UI. Ponudniki bi morali zagotoviti, da vsa dokumentacija, vključno z navodili za uporabo, vsebuje smiselne, celovite, dostopne in razumljive informacije, ob upoštevanju potreb in predvidljivega znanja ciljnih uvajalcev. Navodila za uporabo bi morala biti na voljo v jeziku, ki ga določi zadevna država članica in ga ciljni uvajalci brez težav razumejo.
(72)
S cílem řešit obavy týkající se neprůhlednosti a složitosti některých systémů AI a pomoci zavádějícím subjektům plnit jejich povinnosti podle tohoto nařízení by měla být vyžadována transparentnost u vysoce rizikových systémů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu. Vysoce rizikové systémy AI by měly být navrženy tak, aby zavádějícím subjektům umožnily pochopit, jak systém AI funguje, vyhodnotit jeho funkčnost a porozumět jeho silným stránkám a omezením. K vysoce rizikovým systémům AI by měly být přiloženy příslušné informace ve formě návodu k použití. Tyto informace by měly zahrnovat vlastnosti, schopnosti a omezení výkonnosti systému AI. Měly by obsahovat informace o možných známých a předvídatelných okolnostech souvisejících s používáním vysoce rizikového systému AI, včetně činnosti zavádějícího subjektu, která může ovlivnit chování a výkonnost systému, za nichž může systém AI vést k rizikům pro zdraví, bezpečnost a základní práva, o změnách, které poskytovatel předem stanovil a posoudil z hlediska shody, a o příslušných opatřeních v oblasti lidského dohledu, včetně opatření k usnadnění interpretace výstupů systému AI zavádějícími subjekty. Transparentnost, včetně přiloženého návodu k použití, by měla zavádějícím subjektům pomoci při používání systému a podporovat jejich informované rozhodování. Zavádějící subjekty by měly být mimo jiné lépe schopny správně zvolit systém, který mají v úmyslu používat, s ohledem na povinnosti, které se na ně vztahují, měly by být poučeny o zamýšleném a vyloučeném použití a měly by systém AI používat správně a podle potřeby. Pro zvýšení srozumitelnosti a přístupnosti informací uvedených v návodu k použití, by měly být případně uvedeny ilustrační příklady, například omezení a zamýšlená a vyloučená použití systému AI. Poskytovatelé by měli zajistit, aby veškerá dokumentace, včetně návodu k použití, obsahovala smysluplné, komplexní, přístupné a srozumitelné informace s přihlédnutím k potřebám a předvídatelným znalostem cílových zavádějících subjektů. Návod k použití by měl být k dispozici v jazyce, který je pro cílové zavádějící subjekty snadno srozumitelný, jak určí příslušný členský stát.
(73)
Visokotvegani sistemi UI bi morali biti zasnovani in razviti tako, da lahko fizične osebe nadzorujejo njihovo delovanje, zagotavljajo, da se uporabljajo, kot je bilo predvideno, in da se njihovi vplivi obravnavajo v celotnem življenjskem ciklu sistema. V ta namen bi moral ponudnik sistema pred dajanjem sistema na trg ali v uporabo določiti ustrezne ukrepe za človeški nadzor. Zlasti bi morali taki ukrepi, kadar je primerno, zagotavljati, da za sistem veljajo vgrajene operativne omejitve, ki jih sistem sam ne more razveljaviti, da se sistem odziva na človeškega operaterja ter da imajo fizične osebe, ki jim je bil dodeljen človekov nadzor, potrebne kompetence, usposobljenost in pooblastila za opravljanje te vloge. Prav tako je bistveno po potrebi zagotoviti, da visokotvegani sistemi UI vključujejo mehanizme za usmerjanje in obveščanje fizične osebe, ki ji je bil dodeljen človeški nadzor, za sprejemanje informiranih odločitev o tem, ali, kdaj in kako posredovati, da bi se izognili negativnim posledicam ali tveganjem, ali ustaviti sistem, če ne deluje, kot je bilo predvideno. Glede na pomembne posledice, ki jih napačno ujemanje v nekaterih sistemih za biometrično identifikacijo ljudi pomeni za osebe, je za te sisteme ustrezno določiti okrepljeno zahtevo po človekovem nadzoru, tako da uvajalec ne more sprejeti ukrepa ali odločitve na podlagi identifikacije, ki izhaja iz sistema, če tega nista ločeno preverili in potrdili vsaj dve fizični osebi. Ti osebi sta lahko iz enega ali več subjektov in vključujeta osebo, ki upravlja ali uporablja sistem. Ta zahteva ne bi smela ustvariti nepotrebnega bremena ali zamud, in lahko bi zadoščalo, da bi se ločena preverjanja različnih oseb samodejno zabeležila v dnevnikih, ki jih ustvari sistem. Glede na posebnosti področij preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, migracij, nadzora meje in azila se ta zahteva ne bi smela uporabljati, kadar je v skladu s pravom Unije ali nacionalnim pravom uporaba te zahteve nesorazmerna.
(73)
Vysoce rizikové systémy AI by měly být navrhovány a vyvíjeny tak, aby na jejich fungování mohly dohlížet fyzické osoby, aby bylo zajištěno, že budou používány zamýšleným způsobem, a aby jejich dopady byly řešeny během celého životního cyklu systému. Za tímto účelem by měl poskytovatel systému před uvedením systému na trh nebo do provozu stanovit vhodná opatření lidského dohledu. Tato opatření by případně měla zajistit zejména, aby byla do systému zabudována provozní omezení, která samotný systém není schopen překonat a která reagují na lidskou obsluhu, a aby fyzické osoby, které byly lidským dohledem pověřeny, měly odbornou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoci nezbytné k výkonu této funkce. Je rovněž nezbytné zajistit, aby vysoce rizikové systémy AI případně zahrnovaly mechanismy, které vedou a informují fyzickou osobu, jež byla lidským dohledem pověřena, aby mohla činit informovaná rozhodnutí, zda, kdy a jak zasáhnout, aby se zabránilo negativním důsledkům nebo rizikům, nebo systém zastavit, pokud nefunguje tak, jak má. Vzhledem k závažným důsledkům pro konkrétní osoby v případě nesprávné shody některých systémů biometrické identifikace je vhodné stanovit požadavek na posílený lidský dohled nad těmito systémy, aby zavádějící subjekt nemohl přijmout žádné opatření nebo rozhodnutí na základě identifikace vyplývající ze systému, pokud ji samostatně neověřily a nepotvrdily alespoň dvě fyzické osoby. Těmito osobami by mohli být zástupci jednoho nebo více subjektů a mohla by mezi ně patřit osoba, která systém provozuje nebo používá. Tento požadavek by neměl představovat zbytečnou zátěž nebo zdržení a mohlo by postačovat, aby byla samostatná ověření různými osobami automaticky zaznamenávána v protokolech generovaných systémem. Vzhledem ke zvláštnostem oblastí vymáhání práva, migrace, ochrany hranic a azylu by se tento požadavek neměl uplatňovat v případech, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo považuje uplatňování tohoto požadavku za nepřiměřené.
(74)
Visokotvegani sistemi UI bi morali v celotni življenjski dobi delovati dosledno ter izpolnjevati ustrezno raven točnosti, robustnosti in kibernetske varnosti glede na njihov predvideni namen in v skladu s splošno priznanimi najsodobnejšimi tehnološkimi dosežki. Komisijo ter ustrezne organizacije in deležnike se spodbuja, naj ustrezno upoštevajo zmanjšanje tveganj in negativne učinke sistema UI. Pričakovano raven metrik zmogljivosti bi bilo treba navesti v priloženih navodilih za uporabo. Ponudniki so pozvani, naj te informacije sporočijo uvajalcem na jasen in lahko razumljiv način, brez nesporazumov ali zavajajočih izjav. Namen prava Unije o zakonskem meroslovju, vključno z direktivama 2014/31/EU (35) in 2014/32/EU (36) Evropskega parlamenta in Sveta, je zagotoviti točnost meritev ter prispevati k preglednosti in poštenosti trgovinskih poslov. V zvezi s tem bi morala Komisija v sodelovanju z ustreznimi deležniki in organizacijami, kot so organi za meroslovje in primerjalno analizo, po potrebi spodbujati razvoj referenčnih vrednosti in metodologij merjenja za sisteme UI. Pri tem bi se morala Komisija seznaniti z mednarodnimi partnerji, ki se ukvarjajo z meroslovjem in ustreznimi kazalniki merjenja v zvezi z UI, ter z njimi sodelovati.
(74)
Vysoce rizikové systémy AI by měly po celou dobu svého životního cyklu fungovat konzistentně a splňovat příslušnou úroveň přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti s ohledem na svůj zamýšlený účel a v souladu s obecně uznávaným nejnovějším vývojem. Komise a příslušné organizace a zúčastněné strany se vyzývají, aby náležitě zohledňovaly zmírnění rizik a negativních dopadů systémů AI. V přiloženém návodu k použití by měla být uvedena očekávaná úroveň metrik výkonnosti. Poskytovatelé se vyzývají, aby tyto informace zavádějícím subjektům sdělili jasným a snadno srozumitelným způsobem, bez nedorozumění nebo zavádějících prohlášení. Cílem práva Unie týkajícího se legální metrologie, včetně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU (35) a 2014/32/EU (36), je zajistit přesnost měření a přispět k transparentnosti a poctivosti obchodních transakcí. V této souvislosti by Komise měla ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a organizacemi, jako jsou metrologické a srovnávací orgány, případně podporovat vývoj referenčních hodnot a metodik měření pro systémy AI. Komise by přitom měla vzít na vědomí mezinárodní partnery pracující v oblasti metrologie a příslušných ukazatelů měření týkajících se AI a spolupracovat s nimi.
(75)
Tehnična robustnost je ključna zahteva za visokotvegane sisteme UI. Morali bi biti odporni na škodljivo ali kako drugače nezaželeno ravnanje, ki je lahko posledica omejitev znotraj sistema ali okolja, v katerem sistem deluje (npr. napake, okvare, nedoslednosti, nepričakovane situacije). Zato bi bilo treba sprejeti tehnične in organizacijske ukrepe za zagotovitev odpornosti visokotveganih sistemov UI, na primer z zasnovo in razvojem ustreznih tehničnih rešitev za preprečevanje ali zmanjšanje škodljivega ali drugače nezaželenega vedenja. Takšne tehnične rešitve lahko na primer vključujejo mehanizme, ki sistemu omogočajo varno prekinitev delovanja (načrti varne odpovedi), če so prisotne določene nepravilnosti ali delovanje poteka zunaj določenih vnaprej določenih meja. Neuspešna zaščita pred temi tveganji bi lahko imela varnostne posledice ali negativno vplivala na temeljne pravice, na primer zaradi napačnih odločitev ali napačnih ali pristranskih izhodnih podatkov, ki jih ustvari sistem UI.
(75)
U vysoce rizikových systémů AI je klíčovým požadavkem technická spolehlivost. Tyto systémy by měly být odolné vůči škodlivému nebo jinak nežádoucímu chování, které může být důsledkem omezení uvnitř systémů nebo prostředí, v němž systémy fungují (např. chyby, závady, nesrovnalosti, neočekávané situace). Proto by měla být přijata technická a organizační opatření k zajištění spolehlivosti vysoce rizikových systémů AI, obnášející například navrhování a vývoj vhodných technických řešení pro prevenci nebo minimalizaci škodlivého nebo jinak nežádoucího chování. Tato technická řešení mohou zahrnovat například mechanismy umožňující systému bezpečně přerušit provoz (plány zajištění proti selhání) v přítomnosti určitých anomálií nebo v případě, že provoz probíhá mimo určité předem stanovené hranice. Neschopnost ochrany před těmito riziky by mohla vést k dopadům na bezpečnost nebo negativně ovlivnit základní práva, například v důsledku chybných rozhodnutí nebo nesprávných či zkreslených výstupů systému AI.
(76)
Kibernetska varnost ima ključno vlogo pri zagotavljanju odpornosti sistemov UI proti poskusom spreminjanja njihove uporabe, vedenja, zmogljivosti ali ogrožanja njihovih varnostnih lastnosti s strani zlonamernih tretjih oseb, ki izkoriščajo šibke točke sistema. Kibernetski napadi na sisteme UI lahko izkoristijo posebna sredstva UI, kot so nabori učnih podatkov (npr. zastrupitev podatkov) ali naučeni modeli (npr. nasprotovalni napadi ali sklepanje o članstvu), ali pa šibke točke digitalnih sredstev sistema UI ali osnovne infrastrukture IKT. Da bi zagotovili raven kibernetske varnosti, ki ustreza tveganjem, bi morali ponudniki visokotveganih sistemov UI sprejeti ustrezne ukrepe, kot je varnostni nadzor, in pri tem po potrebi tudi upoštevati osnovne infrastrukture IKT.
(76)
Zásadní úlohu při zajišťování odolnosti systémů AI proti pokusům o změnu jejich použití, chování nebo výkonnosti nebo o ohrožení jejich bezpečnostních vlastností třetími stranami, které se škodlivým záměrem zneužívají zranitelných míst tohoto systému, hraje kybernetická bezpečnost. Kybernetické útoky na systémy AI mohou využívat aspekty, jež jsou pro AI specifické, například soubory trénovacích dat (například tzv. data poisoning) nebo trénované modely (například nepřátelské útoky nebo odvozování členství), nebo zneužívat slabých míst digitálních aktiv daného systému AI nebo příslušné infrastruktury IKT. Pro zajištění úrovně kybernetické bezpečnosti odpovídající těmto rizikům by proto poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI měli přijmout vhodná opatření, jako jsou bezpečnostní kontroly, případně současně zohlednit i příslušnou infrastrukturu IKT.
(77)
Brez poseganja v zahteve v zvezi z robustnostjo in natančnostjo iz te uredbe se lahko skladnost visokotveganih sistemov UI, ki spadajo na področje uporabe uredbe Evropskega parlamenta in Sveta o horizontalnih zahtevah glede kibernetske varnosti za izdelke z digitalnimi elementi, v skladu z navedeno uredbo, z zahtevami glede kibernetske varnosti iz te uredbe dokaže z izpolnjevanjem bistvenih zahtev glede kibernetske varnosti iz navedene uredbe. Če visokotvegani sistemi UI izpolnjujejo bistvene zahteve iz uredbe o horizontalnih zahtevah glede kibernetske varnosti za izdelke z digitalnimi elementi, štejejo za skladne z zahtevami glede kibernetske varnosti iz te uredbe, če je izpolnjevanje navedenih zahtev dokazano v EU izjavi o skladnosti ali delih izjave, izdane na podlagi navedene uredbe. V ta namen bi bilo treba pri oceni tveganj za kibernetsko varnost, povezanih s proizvodom z digitalnimi elementi, razvrščenimi kot visokotvegani sistem UI v skladu s to uredbo, ki se izvede na podlagi uredbe o horizontalnih zahtevah glede kibernetske varnosti za izdelke z digitalnimi elementi, upoštevati tveganja za kibernetsko odpornost sistema UI na poskuse nepooblaščenih tretjih oseb, da z izkoriščanjem šibkih točk sistema spremenijo njegovo uporabo, vedenje ali zmogljivost, vključno s šibkimi točkami, ki so specifične za UI, kot so zastrupitev podatkov ali nasprotovalni napadi, ter v zvezi s tveganji za temeljne pravice, kot je zahtevano v tej uredbi.
(77)
Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se spolehlivosti a přesnosti stanovené v tomto nařízení, mohou vysoce rizikové systémy AI, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, v souladu s uvedeným nařízením prokázat soulad s požadavky na kybernetickou bezpečnost podle tohoto nařízení splněním základních požadavků na kybernetickou bezpečnost stanoveným v uvedeném nařízení. Pokud vysoce rizikové systémy AI splňují základní požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, měly by být považovány za vyhovující požadavkům na kybernetickou bezpečnost stanoveným v tomto nařízení, pokud je splnění těchto požadavků prokázáno v EU prohlášení o shodě nebo jeho částech vydaném podle uvedeného nařízení. Za tímto účelem by posouzení kybernetických bezpečnostních rizik spojených s produktem s digitálními prvky klasifikovanými podle tohoto nařízení jako vysoce rizikový systém AI, prováděné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, mělo zohlednit rizika pro kybernetickou odolnost systému AI, pokud jde o pokusy neoprávněných třetích stran změnit jeho používání, chování nebo výkonnost, včetně zranitelných míst specifických pro AI, jako jsou „tzv. data poisoning“ nebo nepřátelské útoky, jakož i příslušná rizika pro základní práva, jak vyžaduje toto nařízení.
(78)
Postopek ugotavljanja skladnosti iz te uredbe bi bilo treba uporabljati v zvezi z bistvenimi zahtevami glede kibernetske varnosti proizvoda z digitalnimi elementi, ki jih zajema uredba o horizontalnih zahtevah glede kibernetske varnosti za izdelke z digitalnimi elementi in je razvrščen kot visokotvegani sistem UI na podlagi te uredbe. Vendar to pravilo ne bi smelo povzročiti znižanja potrebne ravni zanesljivosti za kritične proizvode z digitalnimi elementi, ki jih zajema uredba o horizontalnih zahtevah glede kibernetske varnosti za izdelke z digitalnimi elementi. Zato z odstopanjem od tega pravila za visokotvegane sisteme UI, ki spadajo na področje uporabe te uredbe in so opredeljeni tudi kot pomembni in kritični proizvodi z digitalnimi elementi na podlagi uredbe o horizontalnih zahtevah glede kibernetske varnosti za izdelke z digitalnimi elementi ter se zanje uporablja postopek ugotavljanja skladnosti na podlagi notranjega nadzora iz ene od prilog k tej uredbi, veljajo določbe o ugotavljanju skladnosti iz uredbe o horizontalnih zahtevah glede kibernetske varnosti za izdelke z digitalnimi elementi, kar zadeva bistvene zahteve glede kibernetske varnosti iz navedene uredbe. V tem primeru bi bilo treba za vse druge vidike, ki jih zajema ta uredba, uporabljati ustrezne določbe o ugotavljanju skladnosti na podlagi notranjega nadzora iz ene od prilog k tej uredbi. Komisija bi morala na podlagi poznavanja področja in strokovnega znanja agencije ENISA o politiki kibernetske varnosti in nalogah, dodeljenih agenciji ENISA na podlagi Uredbe (EU) 2019/881 Evropskega parlamenta in Sveta (37), sodelovati z agencijo ENISA pri vprašanjih, povezanih s kibernetsko varnostjo sistemov UI.
(78)
Postup posuzování shody stanovený tímto nařízením by se měl použít ve vztahu k základním požadavkům na kybernetickou bezpečnost produktu s digitálními prvky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a který je podle tohoto nařízení klasifikován jako vysoce rizikový systém AI. Toto pravidlo by však nemělo vést ke snížení potřebné míry jistoty u kritických produktů s digitálními prvky, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky. Odchylně od tohoto pravidla se proto vysoce rizikové systémy AI, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení a jsou rovněž považovány za důležité a kritické produkty s digitálními prvky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, na něž se vztahuje postup posuzování shody založený na interní kontrole stanovený v příloze tohoto nařízení, řídí ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky o posuzování shody, pokud jde o základní požadavky uvedeného nařízení na kybernetickou bezpečnost. V tomto případě by se na všechny ostatní aspekty, na něž se vztahuje toto nařízení, měla použít příslušná ustanovení o posuzování shody založená na interní kontrole uvedená v příloze tohoto nařízení. Na základě poznatků a odborných znalostí agentury ENISA týkajících se politiky kybernetické bezpečnosti a úkolů svěřených agentuře ENISA podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/881 (37) by Komise měla v otázkách souvisejících s kybernetickou bezpečností systémů AI s agenturou ENISA spolupracovat.
(79)
Primerno je, da določena fizična ali pravna oseba, opredeljena kot ponudnik, prevzame odgovornost za dajanje visokotveganega sistema UI na trg ali v uporabo, ne glede na to, ali je ta oseba tista, ki je zasnovala ali razvila sistem.
(79)
Je vhodné, aby za uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu převzala odpovědnost konkrétní fyzická nebo právnická osoba definovaná jako poskytovatel bez ohledu na to, zda je tato fyzická nebo právnická osoba totožná s osobou, která tento systém navrhla nebo vyvinula.
(80)
Kot podpisnice Konvencije Organizacije združenih narodov o pravicah invalidov so Unija in države članice pravno zavezane, da ščitijo invalide pred diskriminacijo in spodbujajo njihovo enakost, jim zagotovijo, da imajo enako kot drugi dostop do informacijskih in komunikacijskih tehnologij in sistemov, ter da se spoštuje njihova zasebnost. Ob vse večjem pomenu in uporabi sistemov UI bi morala uporaba načel univerzalnega oblikovanja pri vseh novih tehnologijah in storitvah zagotoviti popoln in enakopraven dostop vsem, ki so lahko izpostavljeni tehnologijam UI ali te tehnologije uporabljajo, tudi invalidom, na način, ki v celoti upošteva njihovo prirojeno dostojanstvo in raznolikost. Zato je bistvenega pomena, da ponudniki zagotavljajo popolno skladnost z zahtevami glede dostopnosti, tudi z Direktivo (EU) 2016/2102 Evropskega parlamenta in Sveta (38) in Direktivo (EU) 2019/882. Ponudniki bi morali zagotoviti skladnost s temi zahtevami že pri zasnovi. Zato bi bilo treba potrebne ukrepe v čim večji meri vključiti v zasnovo visokotveganega sistema UI.
(80)
Unie a členské státy jsou jakožto signatáři Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením ze zákona povinny chránit osoby se zdravotním postižením před diskriminací a podporovat jejich rovnost, zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními přístup k informačním a komunikačním technologiím a systémům, a zaručit respektování soukromí osob se zdravotním postižením. Vzhledem k rostoucímu významu a nárůstu používání systémů AI by uplatňování zásad univerzálního designu na veškeré nové technologie a služby mělo zajistit plný a rovný přístup každému, na koho mohou mít technologie AI vliv nebo kdo je používá, včetně osob se zdravotním postižením, a to způsobem, který by plně zohlednil jejich přirozenou důstojnost a rozmanitost. Je proto nutné, aby poskytovatelé zajistili plný soulad s požadavky na přístupnost, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (38) a směrnice (EU) 2019/882. Poskytovatelé by měli zajistit soulad s těmito požadavky již od fáze návrhu. Nezbytná opatření by proto měla být v co největší míře začleněna již do návrhu vysoce rizikového systému AI.
(81)
Ponudnik bi moral vzpostaviti zanesljiv sistem upravljanja kakovosti, zagotoviti izvedbo zahtevanega postopka ugotavljanja skladnosti, pripraviti ustrezno dokumentacijo in vzpostaviti robusten sistem spremljanja po dajanju na trg. Ponudniki visokotveganih sistemov UI, za katere veljajo obveznosti v zvezi s sistemi upravljanja kakovosti na podlagi ustreznega sektorskega prava Unije, bi morali imeti možnost, da elemente sistema upravljanja kakovosti iz te uredbe vključijo v obstoječi sistem upravljanja kakovosti, določen v navedenem drugem sektorskem pravu Unije. Pri prihodnjih dejavnostih standardizacije ali smernicah, ki jih sprejme Komisija, bi bilo treba upoštevati tudi dopolnjevanje med to uredbo in obstoječim sektorskim pravom Unije. Javni organi, ki visokotvegane sisteme UI dajo v uporabo za lastno uporabo, lahko sprejmejo in izvajajo pravila za sistem upravljanja kakovosti kot del sistema upravljanja kakovosti, sprejetega bodisi na nacionalni ali na regionalni ravni, ob upoštevanju posebnosti sektorja ter pristojnosti in organizacije zadevnega javnega organa.
(81)
Poskytovatel by měl zavést spolehlivý systém řízení kvality, zajistit provedení požadovaného postupu posuzování shody, vypracovat příslušnou dokumentaci a zavést spolehlivý systém monitorování po uvedení na trh. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují povinnosti týkající se systémů řízení kvality podle příslušného odvětvového práva Unie, by měli mít možnost zahrnout prvky systému řízení kvality stanovené v tomto nařízení do stávajícího systému řízení kvality stanoveného v tomto jiném odvětvovém právu Unie. Doplňkovost mezi tímto nařízením a stávajícím odvětvovým právem Unie by měla být rovněž zohledněna v budoucích normalizačních činnostech nebo pokynech přijatých Komisí. Veřejné orgány, které uvádějí do provozu vysoce rizikové systémy AI pro vlastní potřebu, mohou přijímat a provádět pravidla pro systém řízení kvality jako součást systému řízení kvality přijatého na vnitrostátní nebo regionální úrovni, případně s přihlédnutím ke zvláštnostem daného odvětví a k pravomocím a organizaci dotyčného veřejného orgánu.
(82)
Da se omogoči izvajanje te uredbe in ustvarijo enaki konkurenčni pogoji za operaterje ter ob upoštevanju različnih oblik omogočanja dostopnosti digitalnih proizvodov, je pomembno zagotoviti, da lahko oseba s sedežem v Uniji v vseh okoliščinah organom zagotovi vse potrebne informacije o skladnosti sistema UI. Zato bi morali ponudniki s sedežem v tretjih državah pred dajanjem svojih sistemov UI na voljo v Uniji, s pisnim pooblastilom imenovati pooblaščenega zastopnika s sedežem v Uniji. Ta pooblaščeni zastopnik ima ključno vlogo pri zagotavljanju skladnosti visokotveganih sistemov UI, ki jih ti ponudniki, ki nimajo sedeža v Uniji, dajejo na trg ali v uporabo v Uniji, in je njihova kontaktna oseba s sedežem v Uniji.
(82)
Aby bylo umožněno prosazování tohoto nařízení a byly vytvořeny rovné podmínky pro provozovatele, a rovněž s přihlédnutím k různým formám zpřístupňování digitálních produktů je důležité zajistit, aby osoby usazené v Unii mohly za všech okolností poskytnout orgánům veškeré nezbytné informace o souladu systému AI. Poskytovatelé usazení ve třetích zemích by proto v případě, že dodávají do Unie systémy AI, měly předem jmenovat formou písemného pověření svého zplnomocněného zástupce usazeného v Unii. Tento zplnomocněný zástupce hraje klíčovou roli při zajišťování shody vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh nebo do provozu v Unii uvedenými poskytovateli, kteří v Unii usazeni nejsou, a vystupuje jako jejich kontaktní osoba usazená v Unii.
(83)
Glede na naravo in kompleksnost verige vrednosti za sisteme UI ter v skladu z novim zakonodajnim okvirom je bistveno zagotoviti pravno varnost in olajšati skladnost s to uredbo. Zato je treba pojasniti vlogo in posebne obveznosti zadevnih operaterjev v tej verigi vrednosti, kot so uvozniki in distributerji, ki lahko prispevajo k razvoju sistemov UI. V nekaterih situacijah bi lahko ti operaterji imeli več kot eno vlogo hkrati in bi morali zato kumulativno izpolnjevati vse zadevne obveznosti, povezane s temi vlogami. Tako bi na primer operater lahko hkrati bil distributer in uvoznik.
(83)
S ohledem na povahu a složitost hodnotového řetězce systémů AI a v souladu s novým legislativním rámcem je nezbytné zajistit právní jistotu a usnadnit soulad s tímto nařízením. Je proto zapotřebí vyjasnit úlohu a konkrétní povinnosti příslušných provozovatelů v celém tomto hodnotovém řetězci, jako jsou dovozci a distributoři, kteří mohou přispívat k vývoji systémů AI. V určitých situacích by tito provozovatelé mohli jednat ve více než jedné roli současně, a měli by proto kumulativně plnit všechny příslušné povinnosti spojené s těmito úlohami. Provozovatel by například mohl jednat současně jako distributor a dovozce.
(84)
Za zagotovitev pravne varnosti je treba pojasniti, da bi bilo treba pod določenimi pogoji vsakega distributerja, uvoznika, uvajalca ali druge tretje osebe šteti za ponudnika visokotveganega sistema UI in bi zato moral prevzeti vse zadevne obveznosti. To bi veljalo, če ta stranka svoje ime ali znamko vnese v visokotvegani sistem UI, ki je že dan na trg ali v uporabo, brez poseganja v pogodbene dogovore, ki določajo, da se obveznosti dodelijo drugače. To bi veljalo tudi, če ta stranka bistveno spremeni visokotvegani sistem UI, ki je že bil dan na trg ali v uporabo, na način, da ostane visokotvegani sistem UI v skladu s to uredbo, ali če spremeni predvideni namen sistema UI, vključno z sistemom UI za splošne namene, ki ni bil razvrščen kot sistem visokega tveganja in je že bil dan na trg ali v uporabo, na način, da sistem UI postane sistem visokega tveganja v skladu s to uredbo. Te določbe bi bilo treba uporabljati brez poseganja v bolj specifične določbe v okviru določene harmonizacijske zakonodaje, temelječe na novem zakonodajnem okviru, ki naj bi se uporabljala skupaj s to uredbo. Na primer člen 16(2) Uredbe (EU) 2017/745, v katerem je določeno, da nekatere spremembe ne bi smele šteti kot spremembe pripomočka, ki bi lahko vplivale na skladnost z veljavnimi zahtevami, bi bilo treba še naprej uporabljati za visokotvegane sisteme UI, ki so medicinski pripomočki v smislu navedene uredbe.
(84)
V zájmu zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že za určitých zvláštních podmínek by každý distributor, dovozce, zavádějící subjekt nebo jiná třetí strana měli být považováni za poskytovatele vysoce rizikového systému AI, a proto by měli převzít všechny příslušné povinnosti. Tak by tomu mělo být v případě, že daná strana připojí své jméno, název nebo ochrannou známku k vysoce rizikovému systému AI, který již byl uveden na trh nebo do provozu, aniž jsou dotčena smluvní ujednání stanovující jiné rozdělení povinností. Mělo by tomu tak být i v případě, kdy tato strana podstatně změní vysoce rizikový systém AI, který již byl uveden na trh nebo do provozu, přičemž v důsledku této změny daný systém AI zůstává vysoce rizikovým systémem AI v souladu tímto nařízením, nebo pokud změní zamýšlený účel systému AI, včetně obecného systému AI, který nebyl klasifikován jako vysoce rizikový a již byl uveden na trh nebo do provozu, přičemž v důsledku této změny se daný systém AI stává vysoce rizikovým systémem AI v souladu s tímto nařízením. Uvedená ustanovení by se měla použít, aniž by byla dotčena konkrétnější ustanovení zavedená v některých harmonizačních právních předpisech Unie založených na novém legislativním rámci, s nimiž by se toto nařízení mělo společně uplatňovat. Například čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2017/745, kterým se stanoví, že některé změny by neměly být považovány za úpravy prostředku, které by mohly ovlivnit jeho soulad s platnými požadavky, by se měl i nadále vztahovat na vysoce rizikové systémy AI, které jsou zdravotnickými prostředky ve smyslu uvedeného nařízení.
(85)
Sistemi UI za splošne namene se lahko uporabljajo kot samostojni visokotvegani sistemi UI ali pa so komponente drugih visokotveganih sistemov UI. Zato bi morali ponudniki takih sistemov zaradi njihove posebne narave in za zagotovitev pravične delitve odgovornosti v verigi vrednosti UI ne glede na to, ali lahko drugi ponudniki te sisteme uporabljajo kot samostojne visokotvegane sisteme UI ali kot komponente visokotveganih sistemov UI in če v tej uredbi ni določeno drugače, tesno sodelovati s ponudniki zadevnih visokotveganih sistemov UI, da bi jim omogočili izpolnjevanje obveznosti iz te uredbe, in s pristojnimi organi, ustanovljenimi na podlagi te uredbe.
(85)
Obecné systémy AI mohou být samy o sobě používány jako vysoce rizikové systémy AI nebo mohou být součástí jiných vysoce rizikových systémů AI. Vzhledem k zvláštní povaze těchto systémů a v zájmu zajištění spravedlivého rozdělení odpovědností v celém hodnotovém řetězci AI bez ohledu na to, zda mohou být dané systémy jinými poskytovateli používány jako vysoce rizikové systémy AI jako takové, nebo jako součásti vysoce rizikových systémů AI, a není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, měli by poskytovatelé těchto systémů úzce spolupracovat s poskytovateli příslušných vysoce rizikových systémů AI, aby mohli plnit příslušné povinnosti podle tohoto nařízení, a s příslušnými orgány zřízenými podle tohoto nařízení.
(86)
Kadar na podlagi pogojev iz te uredbe ponudnik, ki je sistem UI prvotno dal na trg ali v uporabo, za namene te uredbe ne bi smel več šteti za ponudnika in če ta ponudnik ni izrecno izključil spremembe sistema UI v visokotvegani sistem UI, bi moral nekdanji ponudnik kljub temu tesno sodelovati in dati na voljo potrebne informacije ter zagotoviti razumno pričakovani tehnični dostop in drugo pomoč, ki so potrebni za izpolnjevanje obveznosti iz te uredbe, zlasti v zvezi s skladnostjo visokotveganih sistemov UI z ugotavljanjem skladnosti.
(86)
Pokud by poskytovatel, který původně uvedl systém AI na trh nebo do provozu, za podmínek stanovených v tomto nařízení již neměl být považován za poskytovatele pro účely tohoto nařízení a pokud výslovně nevyloučil změnu systému AI na vysoce rizikový systém AI, měl by tento bývalý poskytovatel přesto úzce spolupracovat, zpřístupnit nezbytné informace a poskytnout rozumně očekávaný technický přístup a další pomoc, které jsou nezbytné pro splnění povinností stanovených v tomto nařízení, zejména pokud jde o soulad s posuzováním shody vysoce rizikových systémů AI.
(87)
Poleg tega, kadar visokotvegani sistem UI, ki je varnostna komponenta proizvoda, ki spada na področje uporabe harmonizacijske zakonodaje Unije na podlagi novega zakonodajnega okvira, ni dan na trg ali v uporabo neodvisno od proizvoda, bi moral proizvajalec proizvoda, opredeljen v navedeni zakonodaji, izpolnjevati obveznosti ponudnika iz te uredbe in zlasti zagotoviti, da sistem UI, vgrajen v končni proizvod, izpolnjuje zahteve iz te uredbe.
(87)
Kromě toho pokud vysoce rizikový systém AI, který je bezpečnostní komponentou produktu, jenž spadá do oblasti působnosti harmonizačních právních předpisů Unie založených na novém legislativním rámci, není uveden na trh nebo do provozu nezávisle na tomto produktu, měl by výrobce produktu definovaného v uvedených právních předpisech splňovat povinnosti poskytovatele stanovené v tomto nařízení, a zejména zajistit, aby systém AI zabudovaný do konečného produktu splňoval požadavky tohoto nařízení.
(88)
V verigi vrednosti UI sisteme UI, orodja in storitve, pa tudi komponente ali procese, ki jih ponudnik vključi v sistem UI z različnimi cilji, vključno z učenjem modelov, ponovnim učenjem modelov, testiranjem in ocenjevanjem modelov, vključevanjem v programsko opremo ali drugimi vidiki razvoja modela, pogosto dobavlja več strani. Te strani imajo pomembno vlogo v verigi vrednosti v odnosu do ponudnika visokotveganega sistema UI, v katerega so vključeni njihovi sistemi UI, orodja, storitve, komponente ali procesi, in bi morale temu ponudniku v pisni obliki zagotoviti potrebne informacije, zmogljivosti, tehnični dostop in drugo pomoč na podlagi splošno priznanih najsodobnejših tehnoloških dosežkov, da bi lahko ponudnik v celoti izpolnjeval obveznosti iz te uredbe, ne da bi bile pri tem ogrožene njegove pravice intelektualne lastnine ali poslovne skrivnosti.
(88)
V celém hodnotovém řetězci AI mnoho stran často dodává systémy, nástroje a služby AI, ale také komponenty nebo procesy, které poskytovatel začleňuje do systému AI s různými cíli, včetně trénování modelu, opětovného trénování modelu, testování a hodnocení modelu, integrace do softwaru nebo jiných aspektů vývoje modelu. Tyto strany hrají důležitou úlohu v hodnotovém řetězci ve vztahu k poskytovateli vysoce rizikového systému AI, do něhož jsou jejich systémy, nástroje, služby, součásti nebo procesy AI začleňovány, a měly by na základě písemné dohody tomuto poskytovateli poskytnout nezbytné informace, schopnosti, technický přístup a další pomoc na základě obecně uznávaného stavu techniky, aby poskytovatel mohl plně plnit povinnosti stanovené v tomto nařízení, aniž by byla ohrožena jejich práva duševního vlastnictví nebo obchodní tajemství.
(89)
Za tretje osebe, ki javnosti omogočajo dostop do orodij, storitev, postopkov ali komponent UI, ki niso modeli UI za splošne namene, ne bi smela veljati obveznost glede izpolnjevanja zahtev, ki se nanašajo na odgovornosti v verigi vrednosti UI, zlasti do ponudnika, ki jih je uporabil ali vključil, če so ta orodja, storitve, postopki ali komponente UI dostopni na podlagi proste in odprtokodne licence. Razvijalce brezplačnih in odprtokodnih orodij, storitev, postopkov ali komponent UI, ki niso modeli UI za splošne namene, pa bi bilo treba spodbujati k izvajanju splošno sprejetih dokumentacijskih praks, kot so vzorčne kartice in podatkovni listi, da bi pospešili izmenjavo informacij v verigi vrednosti UI, kar bi omogočilo spodbujanje zaupanja vrednih sistemov UI v Uniji.
(89)
Třetí strany, které zpřístupňují veřejnosti nástroje, služby, procesy nebo součásti AI jiné než obecné modely AI, by neměly být povinny dodržovat požadavky vztahující se k odpovědnosti vůči celému hodnotovému řetězci AI, zejména vůči poskytovateli, který tyto nástroje, služby, procesy nebo součásti AI použil nebo začlenil, pokud jsou zpřístupněny na základě svobodné a otevřené licence. Vývojáři svobodných nástrojů, služeb, procesů nebo komponent AI a s otevřeným zdrojovým kódem jiných než obecné modely AI by měli být vybízeni, aby zavedli široce přijaté dokumentační postupy, například modelové karty a datové listy, jako způsob rychlejšího sdílení informací v celém hodnotovém řetězci AI, což umožní podporu důvěryhodných systémů AI v Unii.
(90)
Komisija bi lahko razvila in priporočila prostovoljne vzorčne pogodbene pogoje med ponudniki visokotveganih sistemov UI in tretjimi osebami, ki zagotavljajo orodja, storitve, komponente ali procese, ki se uporabljajo ali vključujejo v visokotvegane sisteme UI, da bi olajšali sodelovanje v verigi vrednosti. Komisija bi morala pri oblikovanju prostovoljnih vzorčnih pogodbenih pogojev upoštevati morebitne pogodbene zahteve, ki se uporabljajo v posameznih sektorjih ali poslovnih primerih.
(90)
Komise by mohla vypracovat a doporučit dobrovolné vzorové smluvní podmínky mezi poskytovateli vysoce rizikových systémů AI a třetími stranami, které dodávají nástroje, služby, komponenty nebo procesy, jež jsou ve vysoce rizikových systémech AI používány nebo jsou do nich integrovány, a v celém hodnotovém řetězci tak usnadnit spolupráci. Při vypracovávání dobrovolných vzorových smluvních podmínek by Komise měla také zohlednit možné smluvní požadavky použitelné v konkrétních odvětvích nebo obchodních případech.
(91)
Glede na naravo sistemov UI ter tveganja za varnost in temeljne pravice, ki so morda povezana z njihovo uporabo, tudi kar zadeva potrebo po zagotovitvi ustreznega spremljanja zmogljivosti sistema UI v realnem življenju, je primerno določiti posebne odgovornosti za uvajalce. Uvajalci bi morali zlasti sprejeti ustrezne tehnične in organizacijske ukrepe za zagotovitev, da uporabljajo visokotvegane sisteme UI v skladu z navodili za uporabo, pri čemer bi bilo treba določiti nekatere druge obveznosti v zvezi s spremljanjem delovanja sistemov UI in v zvezi z vodenjem evidenc, če je to primerno. Poleg tega bi morali uvajalci zagotoviti, da imajo osebe, dodeljene za izvajanje navodil za uporabo in človeški nadzor, kot je določeno v tej uredbi, potrebne kompetence, zlasti ustrezno raven pismenosti, usposobljenosti in pooblastil na področju UI za pravilno izpolnjevanje teh nalog. Te obveznosti ne bi smele posegati v druge obveznosti uvajalcev v zvezi z visokotveganimi sistemi UI na podlagi prava Unije ali nacionalnega prava.
(91)
Vzhledem k povaze systémů AI a rizikům z hlediska bezpečnosti a základních práv, která mohou souviset s jejich používáním, a to i pokud jde o potřebu zajistit řádné monitorování výkonnosti daného systému AI v reálných podmínkách, je vhodné stanovit konkrétní odpovědnost zavádějících subjektů. Zavádějící subjekty by zejména měly přijmout vhodná technická a organizační opatření, aby zajistily, že budou vysoce rizikové systémy AI používat v souladu s návodem k použití, a měly by být stanoveny některé další povinnosti týkající se monitorování fungování systémů AI a případně uchovávání záznamů. Zavádějící subjekty by dále měly zajistit, aby osoby pověřené uplatňováním návodů k použití a lidským dohledem, jak je stanoveno v tomto nařízení, měly nezbytnou způsobilost, zejména odpovídající úroveň gramotnosti, odborné přípravy a pravomoci v oblasti AI, aby mohly tyto úkoly řádně plnit. Těmito povinnostmi by neměly být dotčeny jiné povinnosti zavádějících subjektů v souvislosti s vysoce rizikovými systémy AI podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.
(92)
Ta uredba ne posega v obveznosti delodajalcev, da delavce ali njihove predstavnike obveščajo ali se z njimi posvetujejo na podlagi prava Unije ali nacionalnega prava in prakse, vključno z Direktivo 2002/14/ES Evropskega parlamenta in Sveta (39) o odločitvah o dajanju v uporabo ali uporabi sistemov UI. Še naprej je treba zagotavljati informacije delavcem in njihovim predstavnikom o načrtovani uvedbi visokotveganih sistemov UI na delovnem mestu, kadar niso izpolnjeni pogoji za te obveznosti glede obveščanja ali obveščanja in posvetovanja iz drugih pravnih instrumentov. Poleg tega je taka pravica do obveščenosti pomožna in potrebna za cilj varstva temeljnih pravic, na katerem temelji ta uredba. Zato bi bilo treba v tej uredbi določiti zahtevo po informacijah v ta namen, ne da bi to vplivalo na obstoječe pravice delavcev.
(92)
Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů týkající se informování zaměstnanců nebo informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci nebo jejich zástupci podle práva a praxe Unie nebo vnitrostátního práva a praxe, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES (39), o rozhodnutích o uvedení do provozu nebo používání systémů AI. Je i nadále nezbytné zajistit informování zaměstnanců a jejich zástupců o plánovaném zavádění vysoce rizikových systémů AI na pracovišti v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro tyto povinnosti týkající se informování nebo informování a projednávání stanovené v jiných právních nástrojích. Toto právo na informace je navíc doplňkové a nezbytné k dosažení cíle ochrany základních práv, na němž je toto nařízení založeno. Proto by měl být v tomto nařízení stanoven požadavek na informování, aniž by byla dotčena stávající práva zaměstnanců.
(93)
Poleg tega, da lahko tveganja, povezana s sistemi UI, nastanejo zaradi načina zasnove takih sistemov, lahko tveganja izvirajo tudi iz tega, kako se taki sistemi uporabljajo. Uvajalci visokotveganega sistema UI imajo zato ključno vlogo pri skrbi za zaščito temeljnih pravic, kar dopolnjuje obveznosti ponudnika pri razvoju sistema UI. Uvajalci najbolje razumejo, kako se bo visokotvegani sistem UI dejansko uporabljal, in lahko tako opredelijo potencialna velika tveganja, ki niso bila predvidena v fazi razvoja, saj natančneje poznajo okoliščine uporabe, osebe ali skupine oseb, ki bodo verjetno izpostavljene, vključno z ranljivimi skupinami. Uvajalci visokotveganih sistemov UI, navedeni v eni od prilog k tej uredbi, imajo tudi ključno vlogo pri obveščanju fizičnih oseb in bi morali pri sprejemanju odločitev ali pomoči pri sprejemanju odločitev v zvezi s fizičnimi osebami po potrebi obvestiti fizične osebe, da se zanje uporablja visokotvegani sistem UI. Te informacije bi morale vključevati njegov predvideni namen in vrsto odločitev, ki jih sprejema. Uvajalec bi moral fizične osebe obvestiti tudi o njihovi pravici do obrazložitve iz te uredbe. Kar zadeva visokotvegane sisteme UI, ki se uporabljajo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, bi bilo treba to obveznost izvajati v skladu s členom 13 Direktive (EU) 2016/680.
(93)
Rizika spojená se systémy AI mohou vyplývat ze způsobu, jakým jsou tyto systémy navrhovány, avšak mohou rovněž vzniknout v souvislosti s tím, jak jsou tyto systémy používány. Subjekty zavádějící vysoce rizikový systém AI proto hrají zásadní úlohu při zajišťování ochrany základních práv a doplňují povinnosti poskytovatele při vývoji systému AI. Zavádějící subjekty mají nejlepší předpoklady k tomu, aby posoudily, jak bude vysoce rizikový systém AI konkrétně používán, a mohou proto identifikovat potenciální rizika, která se ve fázi vývoje nepředpokládala, a to díky přesnější znalosti kontextu používání a osob nebo skupin osob, na které bude mít systém pravděpodobně dopad, včetně zranitelných skupin. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze tohoto nařízení rovněž hrají zásadní úlohu při informování fyzických osob a měly by při přijímání rozhodnutí nebo pomoci při přijímání rozhodnutí týkajících se fyzických osob v příslušných případech tyto fyzické osoby informovat, že jsou použití vysoce rizikového systému AI vystaveny. Tyto informace by měly zahrnovat zamýšlený účel a druh přijímaných rozhodnutí. Zavádějící subjekt by měl rovněž informovat danou fyzickou osobu o jejím právu na vysvětlení uvedeném v tomto nařízení. Pokud jde o vysoce rizikové systémy AI používané pro účely vymáhání práva, měla by být tato povinnost provedena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2016/680.
(94)
Vsaka obdelava biometričnih podatkov, vključena v uporabo sistemov UI za biometrično identifikacijo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, mora biti skladna s členom 10 Direktive (EU) 2016/680, ki omogoča tako obdelavo le, kadar je to nujno potrebno, ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov za pravice in svoboščine posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki, in kadar je to dovoljeno v skladu s pravom Unije ali pravom države članice. Kadar je taka uporaba odobrena, je treba spoštovati tudi načela iz člena 4(1) Direktive (EU) 2016/680, vključno z zakonitostjo, pravičnostjo in preglednostjo, omejitvijo namena, točnostjo in omejitvijo shranjevanja.
(94)
Jakékoli zpracování biometrických údajů související s používáním systémů AI pro biometrickou identifikaci pro účely vymáhání práva musí být v souladu s článkem 10 směrnice (EU) 2016/680, který takové zpracování povoluje pouze ve zcela nezbytných případech, s výhradou vhodných záruk pro práva a svobody subjektů údajů, a pokud je povoleno právem Unie nebo členského státu. Je-li takové použití povoleno, musí rovněž splňovat zásady stanovené v čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, včetně zákonnosti, spravedlnosti a transparentnosti, účelového omezení, přesnosti a omezení uložení.
(95)
Brez poseganja v veljavno pravo Unije, zlasti v Uredbo (EU) 2016/679 in Direktivo (EU) 2016/680, in ob upoštevanju intruzivne narave sistemov za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo, bi bilo treba za uporabo sistemov za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo uporabljati zaščitne ukrepe. Sisteme za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo bi bilo treba vedno uporabljati na način, ki je sorazmeren, zakonit in nujno potreben ter tako ciljno usmerjen v smislu posameznikov, ki jih je treba identificirati, lokacije, časovnega obsega in na podlagi zaprtega nabora podatkov iz zakonito pridobljenih videoposnetkov. V nobenem primeru sistemov za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo ne bi smeli uporabljati v okviru preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, da ne bi povzročili neselektivnega nadzora. Pogoji za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo v nobenem primeru ne bi smeli biti podlaga za izogibanje pogojem prepovedi in strogim izjemam za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času.
(95)
Aniž je dotčeno platné právo Unie, zejména nařízení (EU) 2016/679 a směrnice (EU) 2016/680, vzhledem k rušivé povaze systémů následné biometrické identifikace na dálku by používání systémů následné biometrické identifikace na dálku mělo podléhat zárukám. Systémy následné biometrické identifikace by měly být vždy používány způsobem, který je přiměřený, legitimní a nezbytně nutný, a tudíž cílený, pokud jde o osoby, které mají být identifikovány, místo, časový rozsah, a založeny na uzavřeném souboru údajů legálně získaných videozáznamů. V žádném případě by systémy následné biometrické identifikace na dálku neměly být používány v rámci vymáhání práva, aby vedly k nerozlišujícímu sledování. Podmínky pro následnou biometrickou identifikaci na dálku by v žádném případě neměly sloužit jako základ pro obcházení podmínek zákazu a přísných výjimek pro biometrickou identifikaci na dálku v reálném čase.
(96)
Da bi učinkovito zagotovili varstvo temeljnih pravic, bi morali uvajalci visokotveganih sistemov UI, ki so osebe javnega prava, ali zasebni subjekti, ki zagotavljajo javne storitve, in uvajalci, ki uporabljajo nekatere visokotvegane sisteme UI, navedene v eni od prilog k tej uredbi, kot so bančni ali zavarovalniški subjekti, pred začetkom uporabe izvesti oceno učinka na temeljne pravice. Storitve, pomembne za posameznike, ki so javne narave, lahko zagotavljajo tudi zasebni subjekti. Zasebni subjekti, ki zagotavljajo takšne javne storitve, so povezani z nalogami v javnem interesu, na primer na področjih izobraževanja, zdravstvenega varstva, socialnih storitev, stanovanj in razsojanja. Cilj ocene učinka na temeljne pravice je, da uvajalec opredeli posebna tveganja za pravice posameznikov ali skupin posameznikov, ki bodo verjetno izpostavljene, in ukrepe, ki jih je treba sprejeti v primeru uresničitve teh tveganj. Oceno učinka bi bilo treba opraviti pred uvedbo visokotveganega sistema UI in bi jo bilo treba posodobiti, kadar uvajalec meni, da se je spremenil kateri od pomembnih dejavnikov. V oceni učinka bi bilo treba opredeliti ustrezne procese uvajalca, v katerih se bo visokotvegani sistem UI uporabljal v skladu s predvidenim namenom, ter opis obdobja in pogostosti uporabe sistema ter posebnih kategorij fizičnih oseb in skupin, ki bodo verjetno izpostavljene v posebnih okoliščinah uporabe. Ocena bi morala vključevati tudi opredelitev posebnih tveganj škode, ki bi lahko vplivala na temeljne pravice teh oseb ali skupin. Da bi zagotovili pravilno izvedbo te ocene učinka, bi moral uvajalec pri njenem izvajanju upoštevati ustrezne informacije, med drugim tudi tiste, ki jih ponudnik visokotveganega sistema UI navede v navodilih za uporabo. Glede na ugotovljena tveganja bi morali uvajalci določiti ukrepe, ki jih je treba sprejeti v primeru uresničitve teh tveganj, vključno na primer z ureditvami upravljanja v tem posebnem okviru uporabe, kot so ureditve za človeški nadzor v skladu z navodili za uporabo ali obravnavanje pritožb in postopki pravnega varstva, saj bi lahko bili ključni za zmanjšanje tveganj za temeljne pravice v konkretnih primerih uporabe. Po izvedbi te ocene učinka bi moral uvajalec o tem obvestiti ustrezni organ za nadzor trga. Za zbiranje ustreznih informacij, potrebnih za izvedbo ocene učinka, bi lahko uvajalci visokotveganega sistema UI, zlasti kadar se sistemi UI uporabljajo v javnem sektorju, v izvajanje takih ocen učinka in oblikovanje ukrepov, ki jih je treba sprejeti v primeru uresničitve tveganj, po potrebi vključili ustrezne deležnike, vključno s predstavniki skupin oseb, na katere bo sistem UI verjetno vplival, neodvisne strokovnjake in organizacije civilne družbe. Evropski urad za umetno inteligenco (v nadaljnjem besedilu: Urad za UI) bi moral pripraviti predlogo vprašalnika, da bi olajšali skladnost in zmanjšali upravno breme za uvajalce.
(96)
Aby byla účinně zajištěna ochrana základních práv, měly by subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI, které jsou veřejnoprávními subjekty, nebo soukromé subjekty poskytující veřejné služby a subjekty zavádějící určité vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze tohoto nařízení, jako jsou bankovní nebo pojišťovací subjekty, provést před jejich uvedením do provozu posouzení dopadů na základní práva. Služby důležité pro jednotlivce, které jsou veřejné povahy, mohou poskytovat i soukromé subjekty. Soukromé subjekty poskytující takové veřejné služby jsou spojeni s úkoly ve veřejném zájmu, například v oblastech vzdělávání, zdravotní péče, sociálních služeb, bydlení či výkonu spravedlnosti. Cílem posouzení dopadů na základní práva je, aby zavádějící subjekt určil konkrétní rizika pro práva jednotlivců nebo skupin jednotlivců, která mohou být dotčena, a určil opatření, která je třeba přijmout v případě naplnění tohoto rizika. Posouzení dopadů by mělo být provedeno před prvním zavedením vysoce rizikového systému AI a mělo by být aktualizováno, pokud se zavádějící subjekt domnívá, že se kterýkoli z relevantních faktorů změnil. Posouzení dopadů by mělo určit příslušné procesy zavádějícího subjektu, v nichž bude vysoce rizikový systém AI používán v souladu s jeho zamýšleným účelem, a mělo by zahrnovat popis časového období a četnosti, v nichž má být systém používán, jakož i konkrétní kategorie fyzických osob a skupin, které budou pravděpodobně dotčeny v konkrétním kontextu použití. Posouzení by mělo rovněž zahrnovat identifikaci konkrétních rizik újmy, která by mohla mít dopad na základní práva těchto osob nebo skupin. Při provádění tohoto posouzení by měl zavádějící subjekt zohlednit informace relevantní pro řádné posouzení dopadu, mimo jiné včetně informací uvedených poskytovatelem vysoce rizikového systému AI v návodu k použití. S ohledem na zjištěná rizika by zavádějící subjekty měly určit opatření, která je třeba přijmout v případě naplnění těchto rizik, například systémy správy a řízení v tomto konkrétním kontextu použití včetně opatření pro lidský dohled v souladu s návodem k použití nebo postupů pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy, neboť taková opatření by mohla přispět ke zmírnění rizik pro základní práva v konkrétních případech použití. Po provedení tohoto posouzení dopadů by měl zavádějící subjekt informovat příslušný orgán dozoru nad trhem. Za účelem shromáždění relevantních informací nezbytných k provedení posouzení dopadů by subjekty zavádějící vysoce rizikový systém AI, zejména pokud jsou systémy AI používány ve veřejném sektoru, mohly do provádění těchto posouzení dopadů a navrhování opatření, která je třeba přijmout v případě naplnění rizik, případně zapojit příslušné zúčastněné strany, včetně zástupců skupin osob, které by mohly být systémem AI dotčeny, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti. Evropský úřad pro umělou inteligenci (dále jen „úřad pro AI“) by měl vypracovat vzor dotazníku s cílem usnadnit dodržování předpisů a snížit administrativní zátěž pro zavádějící subjekty.
(97)
Da bi omogočili pravno varnost, bi moral biti pojem modelov UI za splošne namene jasno opredeljen in ločen od pojma sistemov UI. Opredelitev bi morala temeljiti na ključnih funkcionalnih značilnostih modela UI za splošne namene, zlasti na splošnosti in sposobnosti opravljanja širokega nabora različnih nalog. Ti modeli se običajno učijo s pomočjo velikih količin podatkov z različnimi metodami, kot so samonadzorovano, nenadzorovano ali okrepljeno učenje. Modeli UI za splošne namene se lahko dajo na trg na različne načine, tudi prek knjižnic, vmesnikov za aplikacijsko programiranje (API), kot neposredni prenos ali kot fizična kopija. Ti modeli se lahko dodatno spremenijo ali prilagodijo novim modelom. Čeprav so modeli UI bistvene komponente sistemov UI, sami po sebi niso sistemi UI. Da bi modeli UI postali sistemi UI, jim je treba dodati dodatne komponente, kot je na primer uporabniški vmesnik. Modeli UI so običajno vključeni v sisteme UI in so njihov sestavni del. V tej uredbi so določena posebna pravila za modele UI za splošne namene in modele UI za splošne namene, ki predstavljajo sistemska tveganja, ki bi jih bilo treba uporabljati tudi, kadar so ti modeli vključeni v sistem UI ali tvorijo del sistema UI. Razumeti bi bilo treba, da bi bilo treba obveznosti ponudnikov modelov UI za splošne namene uporabljati, ko bodo ti modeli dani na trg. Če ponudnik modela UI za splošne namene vključi lastni model v svoj sistem UI, ki je dostopen na trgu ali je v uporabi, bi bilo treba šteti, da je ta model dan na trg, zato bi bilo treba še naprej uporabljati obveznosti iz te uredbe za modele, poleg tistih za sisteme UI. Obveznosti, ki so določene za modele, se v nobenem primeru ne bi smeli uporabljati, če se lastni model uporablja za izključno notranje postopke, ki niso bistveni za zagotavljanje proizvoda ali storitve tretjim osebam, in to ne vpliva na pravice fizičnih oseb. Glede na njihove morebitne znatne negativne učinke bi morale za modele UI za splošne namene s sistemskim tveganjem vedno veljati ustrezne obveznosti iz te uredbe. Opredelitev ne bi smela zajemati modelov UI, ki se uporabljajo pred dajanjem na trg izključno za namene raziskav, razvoja in izdelave prototipov. To ne posega v obveznost skladnosti s to uredbo, kadar se po takšnih dejavnostih model da na trg.
(97)
Měl by být jasně definován pojem „obecné modely AI“ a měl by být odlišen od pojmu „systémy AI“, aby byla zajištěna právní jistota. Definice by měla být založena na klíčových funkčních vlastnostech obecného modelu AI, zejména na obecnosti a schopnosti kompetentně plnit širokou škálu různých úkolů. Tyto modely jsou obvykle trénovány na velkém množství dat, a to prostřednictvím různých metod, jako je učení s učitelem, bez učitele nebo posilované učení. Obecné modely AI mohou být uváděny na trh různými způsoby, mimo jiné prostřednictvím knihoven, aplikačních programovacích rozhraní (API), jako přímé stahování nebo jako fyzická kopie. Tyto modely lze dále upravovat nebo dolaďovat do nových modelů. Ačkoli jsou modely AI základními součástmi systémů AI, nepředstavují samy o sobě systémy AI. Modely AI vyžadují doplnění dalších součástí, jako je například uživatelské rozhraní, aby se z nich staly systémy AI. Modely AI jsou obvykle začleněny do systémů AI a tvoří jejich součást. Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro obecné modely AI a pro obecné modely AI, které představují systémová rizika, jež by se měla použít i v případě, že jsou tyto modely začleněny nebo jsou součástí systému AI. Mělo by se mít za to, že povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI by měly platit, jakmile budou obecné modely AI uvedeny na trh. Pokud poskytovatel obecného modelu AI do svého vlastního systému AI, který je dodáván na trh nebo uváděn do provozu, začlení vlastní model, měl by být tento model považován za uvedený na trh, a proto by se kromě povinností pro systémy AI měly i nadále uplatňovat povinnosti stanovené v tomto nařízení pro modely. Povinnosti stanovené pro modely by se v žádném případě neměly vztahovat na případy, kdy se vlastní model používá pro čistě interní postupy, které nejsou nezbytné pro poskytování produktu nebo služby třetím stranám, a kdy nejsou dotčena práva fyzických osob. Vzhledem k jejich možným výrazně negativním účinkům by se na obecné modely AI se systémovým rizikem vždy měly vztahovat příslušné povinnosti podle tohoto nařízení. Definice by se neměla vztahovat na modely AI používané před jejich uvedením na trh výhradně za účelem výzkumu, vývoje a tvorby prototypů. Tím není dotčena povinnost dodržovat toto nařízení, pokud je model v návaznosti na tyto činnosti na trh uveden.
(98)
Medtem ko bi bilo mogoče splošnost modela med drugim določiti tudi s številnimi parametri, bi bilo treba šteti, da modeli z vsaj milijardo parametrov in naučeni z veliko količino podatkov, ki uporabljajo samonadzor v velikem obsegu, kažejo znatno splošnost in so sposobni kompetentno opravljati širok nabor različnih nalog.
(98)
Jelikož obecná povaha modelu by mohla být mimo jiné určena také počtem parametrů, modely s alespoň miliardou parametrů a trénované s velkým množstvím dat za použití rozsáhlé sebekontroly by měly být považovány za modely, které vykazují značnou obecnost a kompetentně plní širokou škálu specifických úkolů.
(99)
Veliki generativni modeli UI so tipičen primer modela UI za splošne namene, saj omogočajo prilagodljivo ustvarjanje vsebin, kot so besedilo, zvočni zapisi, slike ali videoposnetki, ki se lahko zlahka prilagodijo širokemu spektru različnih nalog.
(99)
Typickým příkladem obecného modelu AI jsou velké generativní modely AI, umožňující flexibilní tvorbu obsahu (například ve formě textu, zvuku, obrázků nebo videa), který může snadno plnit širokou škálu specifických úkolů.
(100)
Kadar je model UI za splošne namene vključen v sistem UI ali je del sistema UI, bi bilo treba ta sistem šteti za sistem UI za splošne namene, če se lahko zaradi te vključitve ta sistem uporablja za različne namene. Sistem UI za splošne namene se lahko uporablja neposredno ali pa se lahko vključi v druge sisteme UI.
(100)
Je-li obecný model AI začleněn do systému AI nebo je jeho součástí, měl by být tento systém považován za obecný systém AI, pokud je tento systém díky tomuto začlenění schopen sloužit různým účelům. Obecný systém AI se může používat přímo nebo může být součástí jiných systémů AI.
(101)
Ponudniki modelov UI za splošne namene imajo posebno vlogo in odgovornost vzdolž verige vrednosti UI, saj so lahko modeli, ki jih zagotavljajo, podlaga za vrsto sistemov nižje v verigi, ki jih pogosto zagotavljajo ponudniki nižje v verigi, ki potrebujejo dobro razumevanje modelov in njihovih zmogljivosti, da bi omogočili vključitev takih modelov v njihove proizvode in izpolnili svoje obveznosti iz te uredbe ali drugih predpisov. Zato bi bilo treba določiti sorazmerne ukrepe za preglednost, vključno s pripravo in posodabljanjem dokumentacije ter zagotavljanjem informacij o modelu UI za splošne namene, ki ga lahko uporabljajo ponudniki nižje v verigi. Ponudnik modela UI za splošne namene bi moral pripraviti in posodabljati tehnično dokumentacijo, da bi jo na zahtevo dal na voljo Uradu za UI in pristojnim nacionalnim organom. Minimalni sklop elementov, ki jih je treba vključiti v tako dokumentacijo, bi bilo treba določiti v posebnih prilogah k tej uredbi. Na Komisijo bi bilo treba prenesti pooblastilo za spreminjanje navedenih prilog z delegiranimi akti glede na hiter tehnološki razvoj.
(101)
Poskytovatelé obecných modelů AI mají v celém hodnotovém řetězci AI zvláštní úlohu a odpovědnost, neboť modely, které poskytují, mohou tvořit základ pro řadu navazujících systémů, často poskytovaných navazujícími poskytovateli, kteří musejí těmto modelům a jejich schopnostem dobře rozumět, a to jak pro účely začlenění těchto modelů do vlastních produktů, tak v zájmu plnění svých povinností podle tohoto nebo jiných nařízení. Proto by měla být stanovena přiměřená opatření v oblasti transparentnosti, včetně vypracování a aktualizace dokumentace a poskytování informací o obecném modelu AI pro jeho používání navazujícími poskytovateli. Poskytovatel obecného modelu AI by měl technickou dokumentaci připravit a aktualizovat, aby ji na požádání zpřístupnil úřadu pro AI a příslušným vnitrostátním orgánům. Minimální soubor prvků, které mají být v takové dokumentaci obsaženy, by měl být stanoven v konkrétních přílohách tohoto nařízení. Komise by měla být zmocněna měnit tyto přílohy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci s ohledem na vývoj technologií.
(102)
Programska oprema in podatki, vključno z modeli, objavljenimi na podlagi proste in odprtokodne licence, ki omogoča njihovo prosto izmenjavo in če uporabniki lahko prosto dostopajo do njih ali njihovih spremenjenih različic, jih uporabljajo, spreminjajo in ponovno distribuirajo, lahko prispevajo k raziskavam in inovacijam na trgu ter gospodarstvu Unije zagotovijo znatne priložnosti za rast. Razmisliti bi bilo treba o modelih UI za splošne namene, objavljenih na podlagi prostih in odprtokodnih licenc, da bi zagotovili visoko raven preglednosti in odprtosti, če so njihovi parametri, vključno z utežmi, informacijami o arhitekturi modela in informacijami o uporabi modela, javno dostopni. Licenca bi morala šteti za prosto in odprtokodno, tudi kadar uporabnikom omogoča uporabo, kopiranje, distribucijo, preučevanje, spreminjanje in izboljševanje programske opreme in podatkov, vključno z modeli, pod pogojem, da se navede originalni ponudnik modela in da se upoštevajo enaki ali primerljivi pogoji distribucije.
(102)
Software a data, včetně modelů, zpřístupněné na základě svobodné licence s otevřeným zdrojovým kódem, která umožňuje jejich otevřené sdílení a v jejichž rámci mohou uživatelé k nim nebo jejich změněným verzím volně přistupovat, používat je, upravovat a přerozdělovat, mohou přispět k výzkumu a inovacím na trhu a mohou hospodářství Unie poskytnout významné příležitosti k růstu. Obecné modely AI zpřístupněné na základě svobodných licencí s otevřeným zdrojovým kódem by měly být považovány za modely zajišťující vysokou úroveň transparentnosti a otevřenosti, pokud jsou jejich parametry, včetně vah, informací o architektuře modelu a informací o používání modelů veřejně dostupné. Licence by měla být považována za svobodnou s otevřeným zdrojovým kódem i v případě, že umožňuje uživatelům provozovat, kopírovat, distribuovat, studovat, měnit a vylepšovat software a data, včetně modelů za podmínky, že je připsána původnímu poskytovateli modelu a že jsou dodrženy totožné nebo srovnatelné podmínky distribuce.
(103)
Brezplačne in odprtokodne komponente UI zajemajo programsko opremo in podatke, vključno z modeli in modeli UI za splošne namene, orodji, storitvami ali procesi sistema UI. Brezplačne in odprtokodne komponente UI se lahko zagotovijo prek različnih kanalov, vključno z njihovim razvojem v odprtih odložiščih. Za namene te uredbe komponente UI, ki se zagotavljajo proti plačilu ali so kako drugače monetizirane, med drugim z zagotavljanjem tehnične podpore ali drugih storitev, tudi prek platforme programske opreme, povezane s komponento UI, ali z uporabo osebnih podatkov iz razlogov, ki niso izključno namenjeni izboljšanju varnosti, združljivosti ali interoperabilnosti programske opreme, z izjemo transakcij med mikropodjetji, ne bi smele biti upravičene do izjem, določenih za brezplačne in odprtokodne komponente UI. Dejstvo, da so komponente UI na voljo prek odprtih odložišč, samo po sebi ne bi smelo pomeniti monetizacije.
(103)
Svobodné komponenty AI s otevřeným zdrojovým kódem zahrnují software a data, včetně modelů a obecných modelů AI, nástrojů, služeb nebo procesů systému AI. Svobodné komponenty AI s otevřeným zdrojovým kódem lze poskytovat prostřednictvím různých kanálů, včetně jejich vývoje na otevřených úložištích. Pro účely tohoto nařízení by se výjimky poskytované pro svobodné komponenty AI s otevřeným zdrojovým kódem neměly vztahovat na součásti AI, které jsou poskytovány za cenu nebo jinak zpeněženy, včetně poskytování technické podpory nebo jiných služeb souvisejících s předmětnou komponentou AI, a to i prostřednictvím softwarové platformy, nebo používání osobních údajů z jiných důvodů než výhradně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability softwaru, s výjimkou transakcí mezi mikropodniky. Zpřístupnění komponent AI prostřednictvím otevřených úložišť by samo o sobě nemělo představovat zpeněžení.
(104)
Za ponudnike modelov UI za splošne namene, ki se objavijo na podlagi proste in odprtokodne licence ter katerih parametri, vključno z utežmi, informacijami o arhitekturi modela in informacijami o uporabi modela, so javno dostopni, bi morale veljati izjeme v zvezi z zahtevami glede preglednosti, ki veljajo za modele UI za splošne namene, razen če lahko šteje, da predstavljajo sistemsko tveganje; v tem primeru okoliščina, da je model pregleden in ga spremlja odprtokodna licenca, ne bi smela šteti za zadosten razlog za izključitev izpolnjevanja obveznosti iz te uredbe. V vsakem primeru pa glede na to, da objava modelov UI za splošne namene v okviru proste in odprtokodne licence ne razkrije nujno bistvenih informacij o naboru podatkov, ki se uporablja za učenje ali izpopolnjevanje modela, in o tem, kako je bila s tem zagotovljena skladnost z avtorskim pravom, se izjema, določena za modele UI za splošne namene, od skladnosti z zahtevami, povezanimi s preglednostjo, ne bi smela nanašati na obveznost priprave povzetka vsebine, ki se uporablja za učenje modelov, in obveznost vzpostavitve politike za skladnost z avtorskim pravom Unije, zlasti za opredelitev in skladnost s pridržkom pravic na podlagi člena 4(3) Direktive (EU) 2019/790 Evropskega parlamenta in Sveta (40).
(104)
Na poskytovatele obecných modelů AI, které jsou zpřístupňovány na základě svobodné licence s otevřeným zdrojovým kódem a jejichž parametry, včetně vah, informací o architektuře modelu a informací o používání modelu, jsou veřejně dostupné, by se měly vztahovat výjimky, pokud jde o požadavky týkající se transparentnosti kladené na obecné modely AI, ledaže je lze považovat za modely představující systémové riziko; v takovém případě by okolnost, že model je transparentní a doprovázený licencí s otevřeným zdrojovým kódem, neměla být považována za dostatečný důvod pro upuštění od souladu s povinnostmi podle tohoto nařízení. V každém případě vzhledem k tomu, že zpřístupnění obecných modelů AI na základě svobodné licence s otevřeným zdrojovým kódem nemusí nutně odhalit podstatné informace o souboru dat použitém pro trénování nebo doladění modelu a o tom, jak bylo zajištěno dodržování autorského práva, neměla by se výjimka stanovená pro obecné modely AI z dodržování požadavků souvisejících s transparentností týkat povinnosti vypracovat shrnutí obsahu použitého pro trénování modelu a povinnosti zavést politiku dodržování autorského práva Unie, zejména pokud jde o identifikaci a dodržování výhrad práv podle čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (40).
(105)
Modeli UI za splošne namene, zlasti veliki generativni modeli UI, ki lahko ustvarijo besedilo, slike in druge vsebine, predstavljajo edinstvene priložnosti za inovacije, pa tudi izzive za umetnike, avtorje in druge ustvarjalce ter njihov način ustvarjanja, razširjanja, uporabe in koriščenja njihovih ustvarjalnih vsebin. Za razvoj in učenje takih modelov je potreben dostop do velikih količin besedil, slik, videoposnetkov in drugih podatkov. Za pridobivanje in analizo takih vsebin, ki so lahko zaščitene z avtorskimi in sorodnimi pravicami, se lahko v tem kontekstu obsežno uporabljajo tehnike besedilnega in podatkovnega rudarjenja. Za vsako uporabo avtorsko zaščitenih vsebin je potrebno dovoljenje zadevnega imetnika pravic, razen če se uporabljajo ustrezne izjeme in omejitve avtorskih pravic. Z Direktivo (EU) 2019/790 so bile uvedene izjeme in omejitve, ki pod določenimi pogoji omogočajo reprodukcije in izvlečke del ali drugih zaščitenih predmetov za namene besedilnega in podatkovnega rudarjenja. Na podlagi teh pravil se lahko imetniki pravic odločijo, da bodo svoje pravice pridržali za svoja dela ali druge zaščitene predmete, da bi preprečili besedilno in podatkovno rudarjenje, razen če se to izvaja za namene znanstvenega raziskovanja. Kadar so pravice do izvzetja izrecno in na ustrezen način pridržane, morajo ponudniki modelov UI za splošne namene pridobiti dovoljenje imetnikov pravic, če želijo v zvezi s takimi deli izvajati besedilno in podatkovno rudarjenje.
(105)
Obecné modely AI, zejména velké generativní modely AI schopné vytvářet text, obrázky a další obsah, představují jedinečné inovační příležitosti, ale také výzvy pro umělce, autory a další tvůrce i pro způsoby, jimiž je jejich tvůrčí obsah vytvářen, distribuován, používán a zužitkováván. Vývoj a trénování těchto modelů vyžaduje přístup k obrovskému množství textů, obrázků, videí a dalších dat. V této souvislosti mohou být pro vyhledávání a analýzu takového obsahu, který může být chráněn autorským právem a právy s ním souvisejícími, hojně využívány techniky vytěžování textů a dat. Jakékoli užití obsahu chráněného autorským právem vyžaduje svolení dotčeného nositele práv, pokud neplatí výjimky a omezení z autorských práv. Směrnice (EU) 2019/790 zavedla výjimky a omezení umožňující za určitých podmínek rozmnožování a extrakce děl nebo jiných předmětů ochrany pro účely vytěžování textů a dat. Podle těchto pravidel se nositelé práv mohou rozhodnout, že si práva ke svým dílům nebo jiným předmětům ochrany vyhradí, aby zabránili vytěžování textů a dat, pokud vytěžování neprobíhá pro účely vědeckého výzkumu. Jestliže byla práva na výjimku výslovně a vhodným způsobem vyhrazena, musí poskytovatelé obecných modelů AI od nositelů práv získat povolení, pokud chtějí vytěžování textů a dat u těchto děl provádět.
(106)
Ponudniki, ki dajejo modele UI za splošne namene na trg Unije, bi morali zagotoviti skladnost z ustreznimi obveznostmi iz te uredbe. V ta namen bi morali ponudniki modelov UI za splošne namene vzpostaviti politiko za skladnost s pravom Unije o avtorskih in sorodnih pravicah, zlasti za opredelitev pridržka pravic, ki jih izrazijo imetniki pravic na podlagi člena 4(3) Direktive (EU) 2019/790, in skladnost z njim. Vsak ponudnik, ki daje model UI za splošne namene na trg Unije, bi moral to obveznost izpolnjevati ne glede na jurisdikcijo, v kateri se izvajajo dejanja, povezana z avtorskimi pravicami, na katerih temelji učenje teh modelov UI za splošno rabo. To je potrebno za zagotovitev enakih konkurenčnih pogojev med ponudniki modelov UI za splošne namene, pri čemer noben ponudnik ne bi smel imeti konkurenčne prednosti na trgu Unije z uporabo standardov avtorskih pravic, ki so nižji od standardov, določenih v Uniji.
(106)
Poskytovatelé, kteří uvádějí na trh Unie obecné modely AI, by měli zajistit dodržování příslušných povinností stanovených v tomto nařízení. Za tímto účelem by poskytovatelé obecných modelů AI měli zavést politiky k dodržování práva Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, zejména s cílem identifikovat a dodržovat výhradu práv vyjádřenou nositeli práv podle čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2019/790. Každý poskytovatel, který uvádí na trh Unie obecný model AI, by měl tuto povinnost splnit bez ohledu na jurisdikci, v níž dochází k úkonům souvisejícím s autorským právem, na jejichž základě se tyto obecné modely AI trénují. Toto je nezbytné k zajištění rovných podmínek mezi poskytovateli obecných modelů AI, kdy by žádný poskytovatel neměl být schopen získat konkurenční výhodu na trhu Unie tím, že bude uplatňovat nižší standardy autorského práva, než jaké jsou v Unii stanoveny.
(107)
Da bi izboljšali preglednost podatkov, ki se uporabljajo pri predhodnem učenju in učenju modelov UI za splošne namene, vključno z besedilom in podatki, zaščitenimi z avtorskim pravom, je ustrezno, da ponudniki takih modelov pripravijo in objavijo dovolj podroben povzetek vsebine, ki se uporablja za učenje modela UI za splošne namene. Upoštevajoč potrebo po varovanju poslovnih skrivnosti in zaupnih poslovnih informacij bi moral biti ta povzetek v svojem področju uporabe na splošno izčrpen in ne tehnično podroben, da bi strankam z zakonitimi interesi, vključno z imetniki avtorskih pravic, olajšali uveljavljanje in izvajanje njihovih pravic na podlagi prava Unije, na primer z navedbo glavnih zbirk podatkov ali naborov podatkov, ki so bili uporabljeni pri učenju, kot so velike zasebne ali javne podatkovne zbirke ali podatkovni arhivi, ter z opisno razlago drugih uporabljenih virov podatkov. Primerno je, da Urad za UI zagotovi predlogo za povzetek, ki bi moral biti preprost in učinkovit ter ponudniku omogočiti, da zagotovi zahtevani povzetek v opisni obliki.
(107)
V zájmu zvýšení transparentnosti dat, která se používají v předběžném trénování a trénování obecných modelů AI, včetně textů a dat chráněných autorským právem, je vhodné, aby poskytovatelé těchto modelů vypracovali a zveřejnili dostatečně podrobné shrnutí obsahu, jenž byl pro trénování obecného modelu AI použit. Při řádném zohlednění potřeby chránit obchodní tajemství a důvěrné obchodní informace by toto shrnutí mělo být ve svém rozsahu obecně komplexní, a nikoli technicky podrobné, aby stranám s oprávněnými zájmy, včetně nositelů autorských práv, usnadnilo výkon a prosazování jejich práv podle práva Unie, a například by v něm tak měly být uvedeny hlavní sady nebo soubory dat, které byly při trénování modelu použity, jako jsou rozsáhlé soukromé nebo veřejné databáze nebo datové archivy, a mělo by v něm být obsaženo narativní vysvětlení jiných použitých zdrojů údajů. Je vhodné, aby úřad pro AI poskytl vzor takového shrnutí, který by měl být jednoduchý a účinný a měl by poskytovateli umožnit poskytnout požadované shrnutí v podobě souvislého textu.
(108)
Kar zadeva obveznosti ponudnikov modelov UI za splošne namene, da vzpostavijo politiko za skladnost z avtorskim pravom Unije in javno objavijo povzetek vsebine, uporabljene za učenje, bi moral Urad za UI spremljati, ali je ponudnik izpolnil te obveznosti brez preverjanja ali ocene učnih podatkov za vsak posamezen primer posebej z vidika njihove skladnosti z avtorskimi pravicami. Ta uredba ne vpliva na izvrševanje pravil o avtorskih pravicah, kot je določeno na podlagi prava Unije.
(108)
Pokud jde o povinnost poskytovatelů obecných modelů AI zavést politiku dodržování autorského práva Unie a o jejich povinnost zveřejnit shrnutí obsahu použitého pro trénování, měl by úřad pro AI sledovat, zda daný poskytovatel tyto povinnosti splnil, aniž by z hlediska dodržování autorského práva ověřoval nebo přistupoval k posuzování trénovacích dat podle jednotlivých činností. Tímto nařízením není dotčeno prosazování pravidel v oblasti autorského práva, jak je stanoveno v právu Unie.
(109)
Izpolnjevanje obveznosti, ki veljajo za ponudnike modelov UI za splošne namene, bi moralo biti sorazmerno in primerno vrsti ponudnika modela, pri čemer bi bilo treba izključiti potrebo glede izpolnjevanja teh obveznosti za osebe, ki razvijajo ali uporabljajo modele za nepoklicne ali znanstvenoraziskovalne namene, vendar bi jih bilo treba kljub temu spodbujati k prostovoljnemu izpolnjevanju teh obveznosti. Brez poseganja v avtorsko pravo Unije bi bilo treba pri izpolnjevanju teh obveznosti ustrezno upoštevati velikost ponudnika in omogočiti poenostavljene načine izpolnjevanja obveznosti za MSP, vključno z zagonskimi podjetji, ki ne bi smeli predstavljati pretiranih stroškov in ne bi smeli odvračati od uporabe takih modelov. V primeru spremembe ali izpopolnjevanja modela bi morale biti obveznosti ponudnikov modelov UI za splošne namene omejene na to spremembo ali izpopolnitev, na primer z dopolnitvijo že obstoječe tehnične dokumentacije z informacijami o spremembah, vključno z novimi viri učnih podatkov, da bi izpolnili obveznosti glede verige vrednosti iz te uredbe.
(109)
Dodržování povinností, které se vztahují na poskytovatele obecných modelů AI, by mělo být úměrné a přiměřené typu poskytovatele modelu, aniž by tyto povinnosti musely dodržovat osoby, které vyvíjejí nebo používají modely pro nekomerční účely nebo pro účely vědeckého výzkumu; tyto osoby by měly být nicméně vybízeny k tomu, aby uvedené požadavky plnily dobrovolně. Aniž je dotčeno právo Unie v oblasti autorského práva, dodržování těchto povinností by mělo náležitě zohlednit velikost poskytovatele a umožnit zjednodušené způsoby jejich dodržování malým a středním podnikům, včetně podniků začínajících, přičemž tyto způsoby by neměly představovat nadměrné náklady a neměly by od používání takových modelů odrazovat. V případě změny nebo doladění modelu by povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI měly být omezeny na tuto změnu nebo doladění, například doplněním již existující technické dokumentace o informace o změnách, včetně nových zdrojů trénovacích dat, jako prostředku ke splnění povinností hodnotového řetězce stanovených v tomto nařízení.
(110)
Modeli UI za splošne namene bi lahko predstavljali sistemska tveganja, ki med drugim vključujejo vse dejanske ali razumno predvidljive negativne učinke v zvezi z večjimi nesrečami, motnjami v kritičnih sektorjih ter resnimi posledicami za javno zdravje in varnost, vse dejanske ali razumno predvidljive negativne učinke na demokratične procese ter javno in gospodarsko varnost ter razširjanje nezakonitih, lažnih ali diskriminatornih vsebin. Sistemska tveganja bi bilo treba razumeti tako, da se povečujejo z zmogljivostmi in dosegom modela, da se lahko pojavijo v celotnem življenjskem ciklu modela in da nanje vplivajo pogoji napačne uporabe, zanesljivost modela, pravičnost modela in varnost modela, stopnja avtonomije modela, njegov dostop do orodij, novi ali kombinirani načini, strategije objave in distribucije, možnost odstranitve varovalnih mehanizmov in drugi dejavniki. V mednarodnih pristopih je bilo do zdaj zlasti ugotovljeno, da je treba pozornost nameniti tveganjem, ki izhajajo iz morebitne namerne napačne uporabe ali nenamernih problemov pri nadzoru v zvezi z usklajevanjem s človeškim namenom; kemičnim, biološkim, radiološkim in jedrskim tveganjem, kot so načini, kako zmanjšati vstopne ovire, vključno z razvojem orožja, nabavo njegove zasnove ali njegove uporabo; ofenzivnim kibernetskim zmogljivostim, kot so načini, ki omogočajo odkrivanje, izkoriščanje ali operativno uporabo šibkih točk; učinkom interakcije in uporabe orodij, vključno na primer z zmogljivostjo za nadzor fizičnih sistemov in motenj v kritični infrastrukturi; tveganjem, povezanimi z modeli, ki izdelujejo kopije ali se „samoreplicirajo“ ali učijo druge modele; načinom, kako lahko modeli povzročijo škodljivo pristranskost in diskriminacijo, ker ustvarjajo tveganja za posameznike, skupnosti ali družbe; omogočanju dezinformacij ali ogrožanju zasebnosti z grožnjami demokratičnim vrednotam in človekovim pravicam; tveganju, da bi določen dogodek lahko povzročil verižno reakcijo z znatnimi negativnimi učinki, ki bi lahko vplivali na celo mesto, celotno domeno dejavnosti ali celotno skupnost.
(110)
Obecné modely AI by mohly představovat systémová rizika, která zahrnují mimo jiné jakékoli skutečné nebo rozumně předvídatelné negativní dopady v souvislosti se závažnými haváriemi, narušením kritických odvětví a závažnými důsledky pro veřejné zdraví a bezpečnost; jakékoli skutečné nebo rozumně předvídatelné negativní dopady na demokratické procesy, veřejnou a hospodářskou bezpečnost; šíření nezákonného, nepravdivého nebo diskriminačního obsahu. Systémová rizika by měla být chápána tak, že se zvyšují se schopnostmi a dosahem modelu, mohou vzniknout během celého životního cyklu modelu a jsou ovlivněna podmínkami zneužití, spolehlivostí modelu, poctivostí modelu a bezpečností modelu, úrovní autonomie modelu, jeho přístupem k nástrojům, novými nebo kombinovanými způsoby, strategiemi zpřístupňování a distribuce, potenciálem k odstranění ochranných opatření a dalšími faktory. Mezinárodní přístupy dosud zejména zjistily, že je třeba zaměřit pozornost na rizika vyplývající z možného úmyslného zneužití nebo z nezamýšlených problémů s ovládáním souvisejících se sladěním s lidským záměrem; chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika, například způsoby snížení překážek v přístupu, a to i pokud jde o vývoj zbraní, pořizování konstrukce nebo použití; mohou být umožněny ofenzivní kybernetické schopnosti, jako jsou způsoby odhalování zranitelností, zneužívání nebo operační využití; účinky interakce a používání nástrojů, například schopnost ovládat fyzické systémy a zasahovat do kritické infrastruktury; rizika, že modely budou vytvářet kopie sebe sama neboli se „samoreplikovat“ nebo že budou trénovat jiné modely; způsoby, jakými mohou modely vést ke škodlivé předpojatosti a diskriminaci s rizikem pro jednotlivce, komunity nebo společnosti; napomáhání dezinformacím nebo poškozování soukromí s ohrožením demokratických hodnot a lidských práv; riziko, že by konkrétní událost mohla vést k řetězové reakci se značnými negativními dopady, které by mohly ovlivnit až celé město, celou oblast činnosti nebo celou komunitu.
(111)
Treba bi bilo določiti metodologijo za razvrstitev modelov UI za splošne namene kot modelov UI za splošne namene s sistemskimi tveganji. Ker sistemska tveganja izhajajo iz posebno visokih zmogljivosti, bi bilo treba za model UI za splošne namene šteti, da predstavlja sistemska tveganja, če ima zmogljivosti z visoko učinkovitostjo, ocenjene na podlagi ustreznih tehničnih orodij in metodologij, ali znaten vpliv na notranji trg zaradi svojega dosega. Zmogljivosti z visoko učinkovitostjo v modelih UI za splošne namene pomenijo zmogljivosti, ki so enake zmogljivostim, zabeleženim v najbolj naprednih modelih UI za splošne namene, ali jih presegajo. Celoten nabor zmogljivosti modela bi bilo mogoče bolje razumeti po tem, ko se da na trg ali ko so uvajalci v interakciji z modelom. V skladu z najsodobnejšimi tehnološkimi dosežki v času začetka veljavnosti te uredbe je kumulativni znesek izračuna, ki se uporablja za učenje modela UI za splošne namene, merjen z operacijami s plavajočo vejico, eden od ustreznih približkov za zmogljivosti modela. Kumulativni znesek izračuna, ki se uporablja za učenje, vključuje izračun, ki se uporablja za dejavnosti in metode, namenjene povečanju zmogljivosti modela pred uvedbo, kot so predhodno učenje, sintetično ustvarjanje podatkov in izpopolnjevanje. Zato bi bilo treba določiti začetni prag operacij s plavajočo vejico, ki, če ga doseže model UI za splošne namene, privede do domneve, da model šteje za model UI za splošne namene s sistemskimi tveganji. Ta prag bi bilo treba sčasoma prilagoditi, da bi odražal tehnološke in industrijske spremembe, kot so algoritemske izboljšave ali večja učinkovitost strojne opreme, dopolniti pa bi ga bilo treba z referenčnimi vrednostmi in kazalniki za zmogljivost modela. Za to bi moral Urad za UI sodelovati z znanstveno skupnostjo, industrijo, civilno družbo in drugimi strokovnjaki. Pragovi ter orodja in merila za ocenjevanje zmogljivosti z visoko učinkovitostjo bi morali v veliki meri predvideti splošno naravo, zmogljivosti in povezano sistemsko tveganje modelov UI za splošne namene ter bi lahko upoštevali način dajanja modela na trg ali število uporabnikov, na katere bi lahko vplival. Za dopolnitev tega sistema bi morala Komisija imeti možnost, da sprejme posamezne odločitve, s katerimi model UI za splošne namene določi kot model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, če se ugotovi, da ima tak model zmogljivosti ali učinek, enakovreden tistim, zajetim z določenim pragom. To odločitev bi bilo treba sprejeti na podlagi splošne ocene meril za določitev modela UI za splošne namene s sistemskim tveganjem iz ene od prilog k tej uredbi, kot so kakovost ali velikost nabora učnih podatkov, število poslovnih in končnih uporabnikov, načini njihovega vnosa in izhoda, stopnja avtonomije in nadgradljivosti ali orodja, do katerih ima dostop. Komisija bi morala na obrazloženo zahtevo ponudnika, katerega model je bil označen za model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, upoštevati zahtevo in se lahko odloči, da ponovno oceni, ali lahko za model UI za splošne namene še vedno šteje, da predstavlja sistemska tveganja.
(111)
Je vhodné stanovit metodiku klasifikace obecných modelů AI jako obecných modelů AI se systémovými riziky. Vzhledem k tomu, že systémová rizika vyplývají ze schopností s obzvláště velkým dopadem, měl by být obecný model AI považován za model představující systémová rizika, pokud má schopnosti s velkým dopadem, hodnocené na základě vhodných technických nástrojů a metodik, nebo významný dopad na vnitřní trh v důsledku svého dosahu. Schopnostmi s velkým dopadem v obecných modelech AI se rozumí schopnosti, které odpovídají schopnostem zaznamenaným v nejpokročilejších obecných modelech AI nebo je překračují. Po uvedení modelu na trh nebo při interakci zavádějících subjektů s modelem by bylo možné lépe porozumět celé škále schopností modelu. Podle aktuálního stavu vývoje v době vstupu tohoto nařízení v platnost je jednou z relevantních aproximací schopností modelu kumulativní množství výpočetních operací použité pro trénování obecného modelu AI, měřené při operacích s pohyblivou řádovou čárkou. Kumulativní množství výpočetních operací použitých pro trénování zahrnuje výpočty používané v rámci činností a metod, které jsou určeny k posílení schopností modelu před zavedením, jako je předběžné trénování, vytváření syntetických dat a doladění. Proto by měla být stanovena počáteční prahová hodnota operací s pohyblivou řádovou čárkou, která v případě, že ji určitý obecný model AI splňuje, vede k domněnce, že daný model je obecným modelem AI se systémovými riziky. Tato prahová hodnota by měla být v průběhu času upravována tak, aby odrážela technologické a průmyslové změny, jako jsou algoritmická zlepšení nebo zvýšená účinnost hardwaru, a měla by být doplněna referenčními hodnotami a ukazateli schopnosti modelu. Za tímto účelem by měl úřad pro AI spolupracovat s vědeckou obcí, průmyslem, občanskou společností a dalšími odborníky. Prahové hodnoty, jakož i nástroje a referenční hodnoty pro posuzování schopností s velkým dopadem by měly být silnými prediktory obecnosti, jejích schopností a souvisejícího systémového rizika obecných modelů AI a mohly by zohledňovat způsob, jakým bude daný model uveden na trh, nebo počet uživatelů, na něž může mít vliv. Za účelem doplnění tohoto systému by Komise měla mít možnost přijímat individuální rozhodnutí určující obecný model AI jako obecný model AI se systémovým rizikem, pokud se zjistí, že tento model má schopnosti nebo dopad odpovídající těm, které jsou zachyceny stanovenou prahovou hodnotou. Toto rozhodnutí by mělo být přijato na základě celkového posouzení kritérií pro určování obecných modelů AI se systémovým rizikem stanovených v příloze tohoto nařízení, jako je kvalita nebo velikost souboru trénovacích dat, počet podnikatelských a koncových uživatelů, způsoby jejich vstupů a výstupů, úroveň autonomie a škálovatelnosti nebo nástroje, k nimž má přístup. Komise by měla zohlednit odůvodněnou žádost poskytovatele, jehož model byl určen jako obecný model AI se systémovým rizikem, a může rozhodnout o přehodnocení, zda lze mít nadále za to, že tento model představuje systémová rizika.
(112)
Pojasniti je treba tudi postopek za razvrstitev modela UI za splošne namene s sistemskimi tveganji. Za model UI za splošne namene, ki izpolnjuje veljavni prag za zmogljivosti z visoko učinkovitostjo, bi bilo treba domnevati, da je splošni model UI s sistemskim tveganjem. Ponudnik bi moral Urad za UI obvestiti najpozneje dva tedna po tem, ko so zahteve izpolnjene ali ko je znano, da bo model UI za splošne namene izpolnjeval zahteve, ki vodijo do te domneve. To je zlasti pomembno v zvezi s pragom operacij s plavajočo vejico, saj je pri učenju modelov UI za splošne namene potrebno precejšnje načrtovanje, ki vključuje vnaprejšnjo dodelitev računalniških virov, zato lahko ponudniki modelov UI za splošne namene vedo, ali bi njihov model dosegel prag pred zaključkom učenja. V okviru tega obvestila bi moral biti ponudnik sposoben dokazati, da model UI za splošne namene zaradi svojih posebnih značilnosti izjemoma ne predstavlja sistemskih tveganj in ga zato ne bi smeli razvrstiti kot model UI za splošne namene s sistemskimi tveganji. Te informacije so dragocene za Urad za UI pri predvidevanju dajanja modelov UI za splošne namene s sistemskimi tveganji na trg, ponudniki pa lahko začnejo zgodaj sodelovati z Uradom za UI. Te informacije so zlasti pomembne v zvezi z modeli UI za splošne namene, za katere se načrtuje, da bodo objavljeni kot odprtokodni, saj bo po objavi odprtokodnega modela morda težje izvajati potrebne ukrepe za zagotovitev skladnosti z obveznostmi iz te uredbe.
(112)
Je rovněž třeba vyjasnit postup pro klasifikaci obecných modelů AI se systémovými riziky. Za obecný model AI se systémovým rizikem by měl být předběžně považován obecný model AI, který splňuje příslušnou prahovou hodnotu pro schopnosti s velkým dopadem. Pokud určitý obecný model AI splnil podmínky dávající vyvstat takové předběžné domněnce nebo pokud začne být zřejmé, že tyto podmínky splní, měl by poskytovatel tuto skutečnost nejpozději do dvou týdnů oznámit úřadu pro AI. To je obzvláště důležité ve vztahu k prahové hodnotě operací s pohyblivou řádovou čárkou, protože trénování obecných modelů AI vyžaduje značné plánování, které zahrnuje předběžné přidělování výpočetních zdrojů, a poskytovatelé obecných modelů AI jsou proto schopni zjistit již před ukončením trénování, zda jejich model prahové hodnoty dosáhne. V souvislosti s tímto oznámením by poskytovatel měl být schopen prokázat, že vzhledem ke svým specifickým vlastnostem daný obecný model AI výjimečně nepředstavuje systémová rizika, a neměl by proto být jako obecný model AI se systémovými riziky klasifikován. Tyto informace jsou cenné pro úřad pro AI, aby mohl předvídat uvádění obecných modelů AI se systémovými riziky na trh, a poskytovatelé tak mohou začít s úřadem pro AI již zkraje spolupracovat. Tyto informace jsou obzvláště důležité, pokud jde o obecné modely AI, které mají být zpřístupněny jako modely s otevřeným zdrojovým kódem, jelikož po zveřejnění modelu s otevřeným zdrojovým kódem může být provádění nezbytných opatření k zajištění souladu s povinnostmi podle tohoto nařízení obtížnější.
(113)
Če Komisija ugotovi, da model UI za splošne namene izpolnjuje zahteve za razvrstitev kot model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, ki pred tem ni bil znan ali o njem zadevni ponudnik ni obvestil Komisije, bi morala biti Komisija pooblaščena, da ga tako označi. Sistem kvalificiranih opozoril bi moral zagotavljati, da znanstveni odbor obvešča Urad za UI o modelih UI za splošne namene, ki bi jih morebiti bilo treba razvrstiti kot modele UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, ter da ima Urad pregled nad lastnimi dejavnostmi spremljanja.
(113)
Pokud se Komise dozví, že určitý obecný model AI splňuje požadavky na to, aby byl klasifikován jako obecný model AI se systémovým rizikem, což dříve buď nebylo známo, nebo o této skutečnosti příslušný poskytovatel Komisi neinformoval, měla by mít Komise pravomoc jej takto označit. Mělo by být zajištěno systémem kvalifikovaných výstrah, aby byl úřad pro AI informován vědeckou komisí o obecných modelech AI, které by případně měly být klasifikovány jako obecné modely AI se systémovým rizikem, a to nad rámec monitorovacích činností úřadu pro AI.
(114)
Za ponudnike modelov UI za splošne namene s sistemskimi tveganji bi morale poleg obveznosti, ki veljajo za ponudnike modelov UI za splošne namene, veljati tudi obveznosti, namenjene prepoznavanju in zmanjšanju teh tveganj ter zagotavljanju ustrezne ravni kibernetske varnosti, ne glede na to, ali se zagotavljajo kot samostojni modeli ali so vgrajeni v sistem UI ali proizvod. Za doseganje teh ciljev bi morala ta uredba od ponudnikov zahtevati, da izvedejo potrebne ocene modelov, zlasti pred prvim dajanjem na trg, vključno z izvajanjem in dokumentiranjem testiranja modelov po načelu kontradiktornosti, po potrebi tudi z notranjim ali neodvisnim zunanjim testiranjem. Poleg tega bi morali ponudniki modelov UI za splošne namene s sistemskimi tveganji redno ocenjevati in zmanjševati sistemska tveganja, med drugim na primer z uvedbo politik za obvladovanje tveganj, kot so postopki za zagotavljanje odgovornosti in upravljanja, spremljanjem po dajanju na trg, sprejetjem ustreznih ukrepov v celotnem življenjskem ciklu modela in sodelovanjem z ustreznimi akterji v celotni verigi vrednosti UI.
(114)
Poskytovatelé obecných modelů AI, které představují systémová rizika, by měli kromě povinností stanovených poskytovatelům obecných modelů AI podléhat povinnostem zaměřeným na identifikaci a zmírnění těchto rizik a na zajištění odpovídající úrovně ochrany kybernetické bezpečnosti bez ohledu na to, zda jsou dotyčné modely poskytovány jako modely samostatné, nebo jsou začleněny do určitého systému nebo produktu AI. Za účelem dosažení těchto cílů by toto nařízení mělo vyžadovat, aby poskytovatelé prováděli nezbytná hodnocení modelů, zejména před jejich prvním uvedením na trh, včetně provádění a dokumentace kontradiktorního testování modelů, případně i prostřednictvím interního nebo nezávislého externího testování. Kromě toho by poskytovatelé obecných modelů AI se systémovými riziky měli systémová rizika průběžně posuzovat a zmírňovat, například zavedením politik řízení rizik, jako jsou procesy odpovědnosti a správy, prováděním monitorování po uvedení na trh, přijímáním vhodných opatření v průběhu celého životního cyklu modelu a prostřednictvím spolupráce s příslušnými subjekty v celém hodnotovém řetězci AI.
(115)
Ponudniki modelov UI za splošne namene s sistemskimi tveganji bi morali oceniti in zmanjšati morebitna sistemska tveganja. Če razvoj ali uporaba modela kljub prizadevanjem za prepoznavanje in preprečevanje tveganj, povezanih z modelom UI za splošne namene, ki lahko predstavlja sistemska tveganja, povzroči resen incident, bi ga moral ponudnik modela UI za splošne namene brez nepotrebnega odlašanja spremljati ter Komisiji in pristojnim nacionalnim organom poročati o vseh ustreznih informacijah in možnih popravnih ukrepih. Poleg tega bi morali ponudniki po potrebi zagotoviti ustrezno raven kibernetske varnosti modela in njegove fizične infrastrukture v celotnem življenjskem ciklu modela. Pri kibernetski varnosti zaradi sistemskih tveganj, povezanih z zlonamerno uporabo ali napadi, bi bilo treba ustrezno upoštevati naključno uhajanje iz modelov, nedovoljene različice, izogibanje varnostnim ukrepom in obrambo pred kibernetskimi napadi, nepooblaščenim dostopom ali krajo modela. Tovrstno varnost bi bilo mogoče olajšati z zaščito uteži modelov, algoritmov, strežnikov in naborov podatkov, na primer z operativnimi varnostnimi ukrepi za informacijsko varnost, posebnimi politikami na področju kibernetske varnosti, ustreznimi tehničnimi in uveljavljenimi rešitvami ter kibernetskim in fizičnim nadzorom dostopa, ki bi bili prilagojeni zadevnim okoliščinam in povezanim tveganjem.
(115)
Poskytovatelé obecných modelů AI se systémovými riziky by měli posuzovat a zmírňovat možná systémová rizika. Pokud navzdory úsilí o identifikaci a prevenci rizik souvisejících s obecným modelem AI, která mohou představovat rizika systémová, vývoj nebo používání modelu způsobí závažný incident, měl by poskytovatel obecného modelu AI bez zbytečného odkladu incident sledovat a oznámit veškeré relevantní informace a případná nápravná opatření Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům. Poskytovatelé by dále během celého životního cyklu daného modelu měli zajišťovat náležitou úroveň ochrany jeho kybernetické bezpečnosti a případně jeho fyzické infrastruktury. Ochrana kybernetické bezpečnosti související se systémovými riziky spojenými se zneužitím nebo útoky by měla řádně zohledňovat nahodilý únik modelu, neoprávněné zpřístupnění, obcházení bezpečnostních opatření a obranu před kybernetickými útoky, neoprávněným přístupem nebo krádeží modelu. Tato ochrana by mohla být usnadněna zajištěním modelových vah, algoritmů, serverů a datových souborů, například prostřednictvím provozních bezpečnostních opatření pro bezpečnost informací, specifických politik kybernetické bezpečnosti, odpovídajících technických a zavedených řešení a kontrol kybernetického a fyzického přístupu, které odpovídají příslušným okolnostem a souvisejícím rizikům.
(116)
Urad za UI bi moral spodbujati in olajšati pripravo, pregled in prilagoditev kodeksov prakse in pri tem upoštevati mednarodne pristope. K sodelovanju bi lahko bili povabljeni vsi ponudniki modelov UI za splošne namene. Za zagotovitev, da se v kodeksih prakse odrazijo najsodobnejši tehnološki dosežki in ustrezno upoštevajo različni vidiki, bi moral Urad za UI pri pripravi teh kodeksov sodelovati z ustreznimi pristojnimi nacionalnimi organi, po potrebi pa bi se lahko posvetoval z organizacijami civilne družbe ter drugimi ustreznimi deležniki in strokovnjaki, vključno z znanstvenim odborom. V teh kodeksih prakse bi morale biti določene obveznosti za ponudnike modelov UI za splošne namene in modelov UI za splošne namene s sistemskimi tveganji. Kar zadeva sistemska tveganja, bi morali kodeksi prakse poleg tega prispevati k vzpostavitvi taksonomije tveganja za vrsto in naravo sistemskih tveganj na ravni Unije, vključno z njihovimi viri. Kodeksi prakse bi morali biti osredotočeni tudi na specifične ocene tveganja in ukrepe za zmanjšanje tveganj.
(116)
Úřad pro AI by měl podporovat a usnadňovat vypracování, přezkum a úpravu kodexů správné praxe s přihlédnutím k mezinárodním přístupům. K účasti by mohli být přizváni všichni poskytovatelé obecných modelů AI. Aby bylo zajištěno, že kodexy správné praxe odrážejí aktuální stav vývoje a náležitě zohledňují různorodý soubor perspektiv, měl by úřad pro AI při vypracovávání těchto kodexů spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány a případně by mohl konzultovat organizace občanské společnosti a další příslušné zúčastněné strany a odborníky, včetně vědecké komise. Kodexy správné praxe by se měly vztahovat na povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI a obecných modelů, které představují systémová rizika. Kromě toho, pokud jde o systémová rizika, měly by kodexy správné praxe pomoci stanovit taxonomii rizik týkající se druhu a povahy systémových rizik na úrovni Unie, včetně jejich zdrojů. Kodexy správné praxe by se měly rovněž zaměřit na konkrétní posouzení rizik a opatření k jejich zmírnění.
(117)
Kodeksi prakse bi morali biti osrednje orodje za pravilno izpolnjevanje obveznosti za ponudnike modelov UI za splošne namene, ki so določene v tej uredbi. Ponudniki bi morali imeti možnost, da se pri dokazovanju izpolnjevanja obveznosti oprejo na kodekse prakse. Komisija se lahko odloči, da z izvedbenimi akti odobri kodeks prakse in mu podeli splošno veljavnost v Uniji oziroma, kot nadomestno možnost, določi skupna pravila za izvajanje ustreznih obveznosti, če kodeksa prakse do začetka uporabe te uredbe ni mogoče dokončati ali če ga Urad za UI ne šteje za ustreznega. Ko je harmonizirani standard objavljen in ko ga Urad za UI oceni kot primernega za izpolnjevanje ustreznih obveznosti, bi morala za ponudnike veljati domneva o skladnosti, kadar ti izpolnjujejo evropski harmonizirani standard. Ponudniki modelov UI za splošne namene bi morali biti poleg tega sposobni z nadomestnimi ustreznimi sredstvi dokazati skladnost, če kodeksi prakse ali harmonizirani standardi niso na voljo ali če se odločijo, da se nanje ne bodo zanašali.
(117)
Kodexy správné praxe by měly představovat ústřední nástroj pro řádné dodržování povinností stanovených tímto nařízením pro poskytovatele obecných modelů AI. Poskytovatelé by měli mít možnost kodexy správné praxe využívat, aby dodržování povinností prokázali. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o schválení kodexu správné praxe a o jeho obecné platnosti v rámci Unie, nebo případně o stanovení společných pravidel pro plnění příslušných povinností, pokud v době, kdy se toto nařízení stane použitelným, nemůže být kodex správné praxe dokončen nebo jej úřad pro AI nepovažuje za vhodný. Jakmile je zveřejněna harmonizovaná norma a úřad pro AI ji posoudí jako vhodnou k pokrytí příslušných povinností, měl by soulad s evropskou harmonizovanou normou poskytnout poskytovatelům předpoklad shody. Poskytovatelé obecných modelů AI by dále měli být schopni prokázat soulad přiměřenými alternativními prostředky, nejsou-li kodexy správné praxe nebo harmonizované normy k dispozici nebo rozhodnou-li se je tito poskytovatelé nevyužít.
(118)
Ta uredba ureja sisteme UI in modele UI, saj za zadevne udeležence na trgu, ki te sisteme in modele dajejo na trg, v uporabo ali jih uporabljajo v Uniji, določa nekatere zahteve in obveznosti, s tem pa dopolnjuje obveznosti za ponudnike posredniških storitev, ki take sisteme ali modele vgrajujejo v svoje storitve, ki jih ureja Uredba (EU) 2022/2065. Kolikor so taki sistemi ali modeli vgrajeni v zelo velike spletne platforme ali zelo velike spletne iskalnike, zanje velja okvir za obvladovanje tveganj iz Uredbe (EU) 2022/2065. Zato bi bilo treba domnevati, da so ustrezne obveznosti iz te uredbe izpolnjene, razen če se v takih modelih pojavijo in prepoznajo pomembna sistemska tveganja, ki niso zajeta v Uredbi (EU) 2022/2065. V tem okviru morajo ponudniki zelo velikih spletnih platform in zelo velikih spletnih iskalnikov oceniti morebitna sistemska tveganja, ki izhajajo iz zasnove, delovanja in uporabe njihovih storitev, vključno s tem, kako zasnova algoritemskih sistemov, ki se uporabljajo v storitvi, lahko prispeva k takim tveganjem, pa tudi sistemska tveganja, ki izhajajo iz morebitne napačne uporabe. Ti ponudniki morajo ob spoštovanju temeljnih pravic sprejeti tudi ustrezne ukrepe za zmanjšanje tveganj.
(118)
Toto nařízení upravuje systémy AI a modely AI tím, že ukládá určité požadavky a povinnosti relevantním účastníkům trhu, kteří je uvádějí na trh, do provozu nebo používají v Unii, a doplňuje tak povinnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, kteří tyto systémy nebo modely začleňují do svých služeb upravených nařízením (EU) 2022/2065. Pokud jsou tyto systémy nebo modely začleněny do určených velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, podléhají rámci pro řízení rizik stanovenému v nařízení (EU) 2022/2065. V důsledku by se tak příslušné povinnosti podle tohoto nařízení měly považovat za splněné, pokud se v těchto modelech neobjeví a nejsou identifikována významná systémová rizika, na něž se nařízení (EU) 2022/2065 nevztahuje. V tomto rámci jsou poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů povinni posoudit potenciální systémová rizika vyplývající z navrhování, fungování a využívání jejich služeb, včetně toho, jak může k těmto rizikům přispět návrh algoritmických systémů používaných v určité službě, jakož i systémová rizika vyplývající z možného zneužití. Tito poskytovatelé jsou rovněž povinni přijmout vhodná zmírňující opatření při dodržování základních práv.
(119)
Glede na hiter tempo inovacij in tehnološkega razvoja digitalnih storitev, ki spadajo na področje uporabe različnih instrumentov prava Unije, zlasti glede na uporabo in dojemanje oseb, ki so jim namenjeni, se lahko sistemi UI, za katere se uporablja ta uredba, zagotavljajo kot posredniške storitve ali kot deli posredniških storitev v smislu Uredbe (EU) 2022/2065, ki bi jo bilo treba razlagati na tehnološko nevtralen način. Sistemi UI se lahko na primer uporabljajo za zagotavljanje spletnih iskalnikov, zlasti če sistem UI, kot je spletni klepetalni robot, načeloma izvaja poizvedbe na vseh spletiščih, nato pa rezultate vključi v svoje obstoječe znanje in posodobljeno znanje uporabi za ustvarjanje enega samega izhodnega podatka, v katerem so združeni različni viri informacij.
(119)
Vzhledem k rychlému tempu inovací a technologickému vývoji digitálních služeb v oblasti působnosti různých nástrojů práva Unie, zejména s ohledem na používání a vnímání ze strany jejich příjemců, mohou být systémy AI, na něž se toto nařízení vztahuje, poskytovány jako zprostředkovatelské služby nebo jejich části ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065, které by mělo být vykládáno technologicky neutrálním způsobem. Systémy AI lze například využít k poskytování internetových vyhledávačů, a to zejména do té míry, že systém AI, jako je online chatbot, v zásadě provádí vyhledávání na všech internetových stránkách, poté výsledky začleňuje do svých stávajících znalostí a využívá aktualizované znalosti k vytvoření jediného výstupu, který kombinuje různé zdroje informací.
(120)
Poleg tega so obveznosti za ponudnike in uvajalce nekaterih sistemov UI iz te uredbe, ki omogočajo odkrivanje in razkrivanje dejstva, da so izhodni podatki teh sistemov umetno ustvarjeni ali prirejeni, še zlasti pomembne zato, da se olajša učinkovito izvajanje Uredbe (EU) 2022/2065. To velja zlasti za obveznosti za ponudnike zelo velikih spletnih platform ali zelo velikih spletnih iskalnikov, da prepoznajo in zmanjšajo sistemska tveganja, ki lahko izhajajo iz razširjanja umetno ustvarjenih ali prirejenih vsebin, zlasti tveganje dejanskih ali predvidljivih negativnih učinkov na demokratične procese, državljansko razpravo in volilne procese, tudi z dezinformacijami.
(120)
Kromě toho jsou pro usnadnění účinného provádění nařízení (EU) 2022/2065 obzvláště důležité povinnosti, které toto nařízení ukládá poskytovatelům a subjektům zavádějícím systémy AI, aby bylo možné odhalit a zveřejnit, že výstupy těchto systémů jsou uměle generovány nebo s nimi bylo manipulováno. To platí zejména pro povinnost poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů identifikovat a jejich povinnost zmírňovat systémová rizika, která mohou vyplývat z šíření obsahu, který byl uměle vytvořen nebo s nímž bylo manipulováno, zejména riziko skutečných nebo předvídatelných negativních dopadů na demokratické procesy, občanský diskurz a volební procesy, a to i prostřednictvím dezinformací.
(121)
Standardizacija bi morala imeti ključno vlogo pri zagotavljanju tehničnih rešitev ponudnikom, da se zagotovi skladnost s to uredbo, ob upoštevanju najsodobnejših tehnoloških dosežkov, ter pri spodbujanju inovacij, konkurenčnosti in rasti na enotnem trgu. Skladnost s harmoniziranimi standardi, kot so opredeljeni v členu 2, točka 1(c), Uredbe (EU) št. 1025/2012 Evropskega parlamenta in Sveta (41) in od katerih se običajno pričakuje, da odražajo najsodobnejše tehnološke dosežke, bi morala predstavljati sredstvo, s katerim ponudniki dokažejo skladnost z zahtevami iz te uredbe. Zato bi bilo treba spodbujati uravnoteženo zastopanost interesov z vključitvijo vseh ustreznih deležnikov v razvoj standardov, zlasti MSP, potrošniških organizacij ter okoljskih in socialnih deležnikov v skladu s členoma 5 in 6 Uredbe (EU) št. 1025/2012. Da bi lažje dosegli skladnost, bi morala Komisija brez nepotrebnega odlašanja izdati zahteve za standardizacijo. Pri pripravi zahteve za standardizacijo se Komisija posvetuje s svetovalnim forumom in Odborom, da zbere ustrezno strokovno znanje. Ker pa ustrezni sklici na harmonizirane standarde še ne obstajajo, bi morala imeti Komisija možnost, da z izvedbenimi akti in po posvetovanju s svetovalnim forumom določi skupne specifikacije za nekatere zahteve iz te uredbe. Skupna specifikacija bi morala biti izjemna nadomestna rešitev, da se ponudniku olajša izpolnjevanje obveznosti glede skladnosti z zahtevami iz te uredbe, kadar nobena od evropskih organizacij za standardizacijo ne sprejme zahteve za standardizacijo ali kadar ustrezni harmonizirani standardi nezadostno obravnavajo pomisleke glede temeljnih pravic ali kadar harmonizirani standardi niso skladni z zahtevo ali kadar pride do zamud pri sprejetju ustreznega harmoniziranega standarda. Kadar je vzrok za takšno zamudo pri sprejetju harmoniziranega standarda tehnična kompleksnost zadevnega standarda, bi morala Komisija to upoštevati preden se odloči za določitev skupnih specifikacij. Komisija naj pri pripravi skupnih specifikacij sodeluje z mednarodnimi partnerji in mednarodnimi organi za standardizacijo.
(121)
Klíčovou úlohu při poskytování technických řešení zajišťujících dodržování tohoto nařízení poskytovatelům by měla hrát normalizace, v souladu s aktuálním stavem vývoje, aby se podpořily inovace a konkurenceschopnost a růst na jednotném trhu. Jeden z prostředků, které poskytovatelům umožní prokázat soulad s požadavky tohoto nařízení, by mělo představovat dodržování harmonizovaných norem, jež by měly obvykle odrážet aktuální stav vývoje, definovaných v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (41). Proto by mělo být podporováno vyvážené zastoupení zájmů se zapojením všech příslušných zúčastněných stran do tvorby norem, zejména malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti v souladu s články 5 a 6 nařízení (EU) č. 1025/2012. Aby se usnadnilo dodržování předpisů, měla by Komise žádosti o normalizaci vydávat bez zbytečného odkladu. Při přípravě žádosti o normalizaci by Komise měla konzultovat poradní fórum a radu s cílem shromáždit příslušné odborné znalosti. Pokud však příslušné odkazy na harmonizované normy neexistují, měla by mít Komise možnost stanovit prostřednictvím prováděcích aktů a po konzultaci s poradním fórem společné specifikace pro určité požadavky podle tohoto nařízení. Společná specifikace by měla být výjimečným záložním řešením, které usnadní povinnost poskytovatele splnit požadavky tohoto nařízení, pokud žádost o normalizaci nebyla přijata žádnou z evropských normalizačních organizací nebo pokud příslušné harmonizované normy dostatečně neřeší obavy týkající se základních práv nebo pokud harmonizované normy nejsou v souladu s žádostí nebo pokud při přijímání vhodné harmonizované normy dochází ke zpoždění. Pokud je toto zpoždění při přijímání harmonizované normy způsobeno technickou složitostí dané normy, Komise by před posuzováním možnosti stanovit společné specifikace měla tuto skutečnost zohlednit. Komise vyzývá, aby při vypracovávání společných specifikací spolupracovala s mezinárodními partnery a mezinárodními normalizačními orgány.
(122)
Brez poseganja v uporabo harmoniziranih standardov in skupnih specifikacij je primerno, da se za ponudnike visokotveganega sistema UI, ki je bil naučen in testiran na podlagi podatkov, ki odražajo specifično geografsko, vedenjsko, vsebinsko ali funkcionalno okolje, v katerem naj bi se ta sistem uporabljal, domneva, da delujejo skladno z ustreznim ukrepom, določenim na podlagi zahteve glede upravljanja podatkov iz te uredbe. Brez poseganja v zahteve glede robustnosti in točnosti iz te uredbe bi bilo treba v skladu s členom 54(3) Uredbe (EU) 2019/881 domnevati, da so visokotvegani sistemi UI, ki so bili certificirani ali za katere je bila izdana izjava o skladnosti v okviru sheme za kibernetsko varnost na podlagi navedene uredbe, ob tem pa so bili sklici na zadevno shemo objavljeni v Uradnem listu Evropske unije, skladni z zahtevo glede kibernetske varnosti iz te uredbe, če certifikat kibernetske varnosti ali izjava o skladnosti ali njen del vključuje zahtevo glede kibernetske varnosti iz te uredbe. To ne posega v prostovoljno naravo navedene sheme za kibernetsko varnost.
(122)
Aniž je dotčeno používání harmonizovaných norem a společných specifikací, je vhodné předpokládat, že poskytovatelé vysoce rizikového systému AI, který byl trénován a testován na datech odrážejících specifické zeměpisné, behaviorální, kontextuální nebo funkční prostředí, v němž má být systém AI používán, splňují příslušné opatření stanovené v rámci požadavku na správu dat stanoveného v tomto nařízení. Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se spolehlivosti a přesnosti stanovené v tomto nařízení, mělo by se v souladu s čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2019/881 předpokládat, že vysoce rizikové systémy AI, které byly certifikovány nebo pro něž bylo vydáno prohlášení o shodě v rámci systému kybernetické bezpečnosti podle uvedeného nařízení a na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, splňují požadavek tohoto nařízení na kybernetickou bezpečnost, pokud se certifikát kybernetické bezpečnosti nebo prohlášení o shodě nebo jejich části vztahují na požadavek na kybernetickou bezpečnost stanovený v tomto nařízení. Tím není dotčena dobrovolná povaha tohoto systému kybernetické bezpečnosti.
(123)
Da bi zagotovili visoko raven zaupanja v visokotvegane sisteme UI, bi bilo treba za te sisteme pred dajanjem na trg ali v uporabo opraviti ugotavljanje skladnosti.
(123)
Aby byla zajištěna vysoká úroveň důvěryhodnosti vysoce rizikových systémů AI, mělo by být u těchto systémů před jejich uvedením na trh nebo do provozu provedeno posouzení shody.
(124)
Da bi čim bolj zmanjšali breme za operaterje in se izognili morebitnemu podvajanju, je primerno, da bi skladnost visokotveganih sistemov UI, povezanih s proizvodi, za katere velja obstoječa harmonizacijska zakonodaja Unije, ki temelji na novem zakonodajnem okviru, z zahtevami te uredbe ocenili v okviru ugotavljanja skladnosti, kot je že določeno navedena zakonodaja. Uporaba zahtev iz te uredbe torej ne bi smela vplivati na posebno logiko, metodologijo ali splošno strukturo ugotavljanja skladnosti na podlagi ustrezne harmonizacijske zakonodaje Unije.
(124)
V případě vysoce rizikových systémů AI vztahujících se k produktům upraveným stávajícími harmonizačními právními předpisy Unie na základě nového legislativního rámce je v zájmu minimalizace zátěže provozovatelů a předcházení případnému zdvojování vhodné, aby byl soulad těchto systémů AI s požadavky tohoto nařízení posuzován v rámci posuzování shody, které uvedené právo již stanovují. Použitelnost požadavků tohoto nařízení by tedy neměla mít vliv na konkrétní logiku, metodiku nebo obecnou strukturu posuzování shody podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.
(125)
Zaradi kompleksnosti visokotveganih sistemov UI in z njimi povezanih tveganj je pomembno razviti ustrezen postopek ugotavljanja skladnosti visokotveganih sistemov UI, ki vključuje priglašene organe, tako imenovano ugotavljanje skladnosti s strani tretjih oseb. Glede na sedanje izkušnje poklicnih izdajateljev potrdil pred dajanjem na trg na področju varnosti proizvodov in glede na različno naravo zadevnih tveganj, pa je primerno, da se vsaj v začetni fazi uporabe te uredbe omeji področje uporabe ugotavljanja skladnosti s strani tretjih oseb na visokotvegane sisteme UI, ki niso povezani s proizvodi. Zato bi moral ugotavljanje skladnosti takih sistemov praviloma opraviti ponudnik na lastno odgovornost, z edino izjemo sistemov UI, namenjenih uporabi za biometriko.
(125)
Vzhledem ke složitosti vysoce rizikových systémů AI a rizikům, která jsou s nimi spojena, je důležité vyvinout pro vysoce rizikové systémy AI odpovídající postup posuzování shody zahrnující oznámené subjekty, tzv. posuzování shody třetí stranou. Vzhledem ke stávajícím zkušenostem profesionálních ověřovatelů před uvedením na trh v oblasti bezpečnosti produktů a k odlišné povaze souvisejících rizik je však vhodné alespoň v počáteční fázi uplatňování tohoto nařízení omezit oblast působnosti posuzování shody vysoce rizikových systémů AI třetími stranami v případech, které se netýkají produktů. Posuzování shody těchto systémů by proto měl provádět zpravidla poskytovatel na vlastní odpovědnost s jedinou výjimkou, kterou tvoří systémy AI určené pro biometriku.
(126)
Za izvedbo ugotavljanja skladnosti s strani tretjih oseb, kadar je potrebno, bi morali pristojni nacionalni organi na podlagi te uredbe priglasiti priglašene organe, pod pogojem, da izpolnjujejo vrsto zahtev, zlasti glede neodvisnosti, kompetenc, neobstoja navzkrižja interesov, pa tudi zahtev glede kibernetske varnosti. Pristojni nacionalni organi bi morali priglasitev teh organov poslati Komisiji in drugim državam članicam prek elektronskega orodja za priglasitev, ki ga razvije in upravlja Komisija na podlagi člena R23 Priloge I k Sklepu št. 768/2008/ES.
(126)
Příslušné vnitrostátní orgány by v souladu s tímto nařízením měly, pokud je to požadováno, oznámit oznámené subjekty pro účely posouzení shody třetími stranami pod podmínkou, že splňují určitý soubor požadavků, zejména požadavku na nezávislost, způsobilost a neexistenci střetu zájmů a vhodných požadavků na kybernetickou bezpečnost. Oznámení těchto subjektů by měly příslušné vnitrostátní orgány zasílat Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím elektronického nástroje pro oznamování vyvinutého a spravovaného Komisí podle článku R23 přílohy I rozhodnutí č. 768/2008/ES.
(127)
V skladu z zavezami Unije iz Sporazuma Svetovne trgovinske organizacije o tehničnih ovirah v trgovini je ustrezno olajšati vzajemno priznavanje rezultatov ugotavljanja skladnosti, ki jih pridobijo pristojni organi za ugotavljanje skladnosti ne glede na to, kje imajo sedež, pod pogojem, da navedeni organi za ugotavljanje skladnosti, ustanovljeni na podlagi prava tretje države, izpolnjujejo veljavne zahteve iz te uredbe in če je Unija v ta namen sklenila sporazum. V zvezi s tem bi morala Komisija v ta namen dejavno preučiti morebitne mednarodne instrumente in si zlasti prizadevati za sklenitev sporazumov s tretjimi državami o vzajemnem priznavanju.
(127)
V souladu se závazky Unie podle Dohody Světové obchodní organizace o technických překážkách obchodu je vhodné usnadnit vzájemné uznávání výsledků posuzování shody vypracovaných příslušnými subjekty posuzování shody nezávisle na území, na němž jsou usazeny, za předpokladu, že tyto subjekty posuzování shody zřízené podle práva třetí země splňují příslušné požadavky tohoto nařízení a že Unie v tomto ohledu uzavřela dohodu. V této souvislosti by Komise měla za uvedeným účelem aktivně prozkoumat možné mezinárodní nástroje, a zejména usilovat o uzavření dohod o vzájemném uznávání se třetími zeměmi.
(128)
V skladu s skupno uveljavljenim pojmom bistvene spremembe za proizvode, ki jih ureja harmonizacijska zakonodaja Unije, je primerno, da ob vsaki spremembi, ki bi lahko vplivala na skladnost visokotveganega sistema UI s to uredbo (npr. spremembi arhitekture operacijskega sistema ali programske opreme), ali kadar se spremeni predvideni namen sistema, ta sistem UI šteje za nov sistem UI, za katerega bi bilo treba opraviti novo ugotavljanje skladnosti. Vendar spremembe algoritma in zmogljivosti sistemov UI, ki se po tem, ko so dani na trg ali v uporabo, še naprej „učijo“, tj. samodejno prilagajajo način izvajanja funkcij, ne bi smele pomeniti bistvene spremembe, če jih je ponudnik določil vnaprej in ocenil v okviru ugotavljanja skladnosti.
(128)
V souladu s obecně zavedeným pojmem „podstatná změna“ u produktů regulovaných harmonizačními právními předpisy Unie je vhodné aby pokaždé, když dojde ke změně, která může ovlivnit soulad vysoce rizikového systému AI s tímto nařízením (např. změna operačního systému nebo softwarové architektury), nebo pokud se změní zamýšlený účel tohoto systému, byl tento systém AI považován za nový systém AI, který by měl být podroben novému posouzení shody. Změny, k nimž dochází v algoritmu a výkonnosti systémů AI, které se i po uvedení na trh nebo do provozu dále „učí“, tj. automaticky přizpůsobují způsob výkonu funkcí, by však podstatnou změnu představovat neměly, pokud byly tyto změny předem stanoveny poskytovatelem a posouzeny v okamžiku posuzování shody.
(129)
Visokotvegani sistemi UI bi morali imeti oznako CE, ki označuje njihovo skladnost s to uredbo, da se lahko prosto gibljejo na notranjem trgu. Visokotvegani sistemi UI, ki so vgrajeni v proizvod, bi morali biti označeni s fizično oznako CE, ki jo lahko dopolnjuje digitalna oznaka CE. Za visokotvegane sisteme UI, ki se zagotavljajo samo digitalno, bi bilo treba uporabljati digitalno oznako CE. Države članice ne bi smele neupravičeno ovirati dajanja na trg ali v uporabo visokotveganih sistemov UI, ki izpolnjujejo zahteve iz te uredbe in nosijo oznako CE.
(129)
Vysoce rizikové systémy AI by měly být opatřeny označením CE prokazujícím jejich shodu s tímto nařízením, aby jim byl umožněn volný pohyb v rámci vnitřního trhu. Na vysoce rizikových systémech AI začleněných do produktu by mělo být připevněno fyzické označení CE, které může být doplněno digitálním označením CE. U vysoce rizikových systémů AI poskytovaných pouze digitálně by se mělo používat digitální označení CE. Členské státy by neměly vytvářet neodůvodněné překážky uvádění na trh nebo do provozu u vysoce rizikových systémů AI, které jsou v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a jsou opatřeny označením CE.
(130)
V določenih okoliščinah je lahko hitra razpoložljivost inovativnih tehnologij ključnega pomena za zdravje in varnost ljudi, varstvo okolja in podnebne spremembe ter za družbo kot celoto. Zato je primerno, da bi iz izjemnih razlogov javne varnosti ali varstva življenja in zdravja fizičnih oseb, varstva okolja ter zaščite ključne industrijskih in infrastrukturnih sredstev organi za nadzor trga lahko dovolili dajanje na trg ali v uporabo sistemov UI, za katere ugotavljanje skladnosti ni bilo opravljeno. V ustrezno utemeljenih primerih, kot je določeno v tej uredbi, lahko organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ali organi civilne zaščite dajo določen visokotvegani sistem UI v uporabo brez dovoljenja organa za nadzor trga, če se za tako dovoljenje brez nepotrebnega odlašanja zaprosi med uporabo ali po njej.
(130)
Rychlá dostupnost inovativních technologií může mít za určitých podmínek zásadní význam pro zdraví a bezpečnost osob, ochranu životního prostředí a změnu klimatu i pro společnost jako celek. Je proto vhodné, aby orgány dozoru nad trhem mohly z výjimečných důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany života a zdraví fyzických osob, ochrany životního prostředí a ochrany klíčových průmyslových a infrastrukturních aktiv povolit uvedení na trh nebo do provozu v případě systémů AI, u nichž posouzení shody nebylo provedeno. V řádně odůvodněných situacích, jak je stanoveno v tomto nařízení, mohou donucovací orgány nebo orgány civilní ochrany uvést konkrétní vysoce rizikový systém AI do provozu bez povolení orgánu dozoru nad trhem, pokud je o takové povolení požádáno během používání nebo po něm bez zbytečného odkladu.
(131)
Da bi olajšali delo Komisije in držav članic na področju UI ter povečanje preglednosti za javnost, bi bilo treba od ponudnikov visokotveganih sistemov UI, razen tistih, povezanih s proizvodi, ki spadajo na področje uporabe ustrezne obstoječe harmonizacijske zakonodaje Unije, ter ponudnikov, ki menijo, da sistem UI s seznama visokotveganih primerov uporabe iz priloge k tej uredbi, ni visokotvegan na podlagi odstopanja, zahtevati, da se registrirajo v podatkovni zbirki EU, ki jo vzpostavi in upravlja Komisija, in da v tej zbirki beležijo tudi informacije o svojih sistemih UI. Pred uporabo sistema UI s seznama visokotveganih primerov uporabe iz priloge k tej uredbi bi se morali uvajalci visokotveganih sistemov UI, ki so javni organi, agencije ali telesa, registrirati v taki zbirki in izbrati sistem, ki ga nameravajo uporabljati. Drugi uvajalci bi morali imeti pravico do prostovoljne registracije. Ta del podatkovne zbirke EU bi moral biti javno dostopen in brezplačen, informacije pa bi morale biti zlahka dostopne, razumljive in strojno berljive. Podatkovna zbirka EU bi prav tako morala biti prilagojena uporabnikom, na primer z zagotavljanjem funkcije iskanja, tudi s ključnimi besedami, da bi širša javnost lahko našla ustrezne informacije, ki se predložijo ob registraciji visokotveganih sistemov UI in o primeru uporabe visokotveganih sistemov UI iz priloge k tej uredbi za zadevne visokotvegane sisteme UI. V podatkovni zbirki EU bi bilo treba registrirati tudi bistvene spremembe visokotveganih sistemov UI. Za visokotvegane sisteme UI na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, migracij, azila in upravljanja nadzora meja bi bilo treba obveznosti registracije izpolniti v varnem, nejavnem delu podatkovne zbirke EU. Dostop do varnega dela, ki ni dostopen javnosti, bi moral biti strogo omejen na Komisijo in organe za nadzor trga, kar zadeva njihov nacionalni del te podatkovne zbirke. Visokotvegani sistemi UI na področju kritične infrastrukture bi morali biti registrirani le na nacionalni ravni. Komisija bi morala biti upravljavec podatkovne zbirke EU v skladu z Uredbo (EU) 2018/1725. Za zagotovitev polne funkcionalnosti podatkovne zbirke ob njeni uvedbi bi moral postopek za njeno vzpostavitev vključevati razvoj funkcionalnih specifikacij s strani Komisije in neodvisno revizijsko poročilo. Komisija bi morala pri opravljanju nalog upravljavca podatkov v podatkovni zbirki EU upoštevati tveganja, povezana s kibernetsko varnostjo. Podatkovna zbirka EU, vključno z informacijami, ki so prek nje na voljo, bi morala izpolnjevati zahteve iz Direktive (EU) 2019/882, da bi bila javnosti čim bolj dostopna in uporabna.
(131)
Pro usnadnění práce Komise a členských států v oblasti AI a zvýšení transparentnosti vůči veřejnosti by poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI s výjimkou těch, které se vztahují k produktům spadajícím do oblasti působnosti příslušných stávajících harmonizačních právních předpisů Unie, jakož i poskytovatelé, kteří se domnívají, že systém AI uvedený mezi příklady vysoce rizikového použití v příloze tohoto nařízení není vysoce rizikový na základě výjimky, měli mít povinnost se zaregistrovat, jakož i zaregistrovat informace o svém vysoce rizikovém systému AI do databáze EU, kterou zřídí a bude spravovat Komise. Před použitím systému AI uvedeného mezi příklady vysoce rizikového použití by se subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI, které jsou veřejnými orgány, agenturami nebo subjekty, měly zaregistrovat do této databáze a vybrat systém, který hodlají používat. Ostatní zavádějící subjekty by měly mít právo tak učinit dobrovolně. Tento oddíl databáze EU by měl být veřejně přístupný, bezplatný, informace by měly být snadno dohledatelné, srozumitelné a strojově čitelné. Databáze EU by rovněž měla být uživatelsky přívětivá, například tím, že bude poskytovat funkce vyhledávání, a to i prostřednictvím klíčových slov, což umožní široké veřejnosti nalézt relevantní informace, které mají být předloženy při registraci vysoce rizikových systémů AI a o příkladech vysoce rizikového použití systémů AI stanovených v přílohách tohoto nařízení, jimž vysoce rizikové systémy AI odpovídají. Veškeré podstatné změny vysoce rizikových systémů AI by se rovněž měly zaregistrovat v databázi EU. U vysoce rizikových systémů AI v oblasti vymáhání práva, migrace, azylu a řízení ochrany hranic by registrační povinnosti měly být splněny v zabezpečeném neveřejném oddílu databáze EU. Přístup k zabezpečenému neveřejnému oddílu by měl být přísně omezen na Komisi, jakož i na orgány dozoru nad trhem, pokud jde o jejich vnitrostátní část této databáze. Vysoce rizikové systémy AI v oblasti kritické infrastruktury by měly být registrovány pouze na vnitrostátní úrovni. V souladu s nařízením 2018/1725 by správcem databáze EU pro přeshraniční výměnu informací měla být Komise. Aby byla zajištěna plná funkčnost databáze EU při jejím zavedení, měl by postup při vytváření databáze zahrnovat vytvoření funkčních specifikací ze strany Komise a nezávislou zprávu o auditu. Komise by měla při plnění svých úkolů správce údajů v databázi EU zohlednit rizika spojená s kybernetickou bezpečností. Aby byla databáze EU co nejvíce dostupná a využívaná veřejností, měla by spolu s informacemi, které jsou jejím prostřednictvím zpřístupňovány, splňovat požadavky směrnice (EU) 2019/882.
(132)
Nekateri sistemi UI, namenjeni stikom s fizičnimi osebami ali ustvarjanju vsebine, lahko predstavljajo posebna tveganja izdajanja za drugo osebo ali zavajanja, ne glede na to, ali se uvrščajo med sisteme visokega tveganja ali ne. V določenih okoliščinah bi zato za uporabo teh sistemov morale veljati posebne obveznosti glede preglednosti, brez poseganja v zahteve in obveznosti za visokotvegane sisteme UI, in ciljne izjeme, da bi upoštevali posebne potrebe na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj. Zlasti bi bilo treba fizične osebe obvestiti, da so v interakciji s sistemom UI, razen če je to očitno z vidika fizične osebe, ki je razmeroma dobro obveščena, pozorna in preudarna, ob upoštevanju okoliščin in okvira uporabe. Pri izvajanju te obveznosti bi bilo treba upoštevati značilnosti fizičnih oseb, ki zaradi svoje starosti ali invalidnosti pripadajo ranljivim skupinam, kolikor je namen sistema UI tudi interakcija s temi skupinami. Poleg tega bi bilo treba fizične osebe obvestiti, kadar so izpostavljene sistemom UI, ki lahko z obdelavo njihovih biometričnih podatkov prepoznajo čustva ali namere teh oseb ali sklepajo o njih oziroma te osebe razvrstijo v posebne kategorije. Tovrstne posebne kategorije se lahko nanašajo na značilnosti, kot so spol, starost, barva las, barva oči, tetovaže, osebne lastnosti, etnično poreklo, osebne želje in interesi. Take informacije in obvestila bi bilo treba zagotoviti v invalidom dostopnih oblikah.
(132)
Určité systémy AI určené k interakci s fyzickými osobami nebo ke generování obsahu mohou představovat specifická rizika vydávání se za jinou osobu nebo podvodu bez ohledu na to, zda je lze, či nelze označit za vysoce rizikové. Na používání těchto systémů by se proto měly za určitých okolností vztahovat zvláštní povinnosti transparentnosti, aniž by tím byly dotčeny požadavky a povinnosti kladené na vysoce rizikové systémy AI, a s výhradou cílených výjimek, které zohledňují zvláštní potřeby spojené s vymáháním práva. Zejména fyzické osoby by měly být upozorněny, že komunikují se systémem AI, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití. Při plnění této povinnosti by měly být zohledněny vlastnosti fyzických osob náležejících ke zranitelným skupinám vzhledem k jejich věku nebo zdravotnímu postižení, a to v rozsahu, v jakém je systém AI určen i pro komunikaci s těmito skupinami. Fyzické osoby by navíc měly být informovány v případě, že jsou vystaveny systémům AI, které zpracováním jejich biometrických údajů mohou identifikovat nebo odvodit jejich emoce nebo záměry nebo je zařadit do konkrétních kategorií. Tyto konkrétní kategorie se mohou týkat takových aspektů, jako je pohlaví, věk, barva vlasů, barva očí, tetování, osobnostní rysy, etnický původ, osobní preference a zájmy. Tyto informace a oznámení by měly být poskytovány ve formátech přístupných pro osoby se zdravotním postižením.
(133)
Različni sistemi UI lahko ustvarijo velike količine sintetičnih vsebin, ki jih ljudje vse težje razlikujejo od vsebin, ki jih ustvari človek, in verodostojnih vsebin. Široka razpoložljivost in večje zmogljivosti teh sistemov pomembno vplivajo na integriteto informacijskega ekosistema in zaupanje vanj, saj se pojavljajo nova tveganja dezinformacij in obsežnega prirejanja, goljufij, izdajanja za drugo osebo in zavajanja potrošnikov. Glede na navedene vplive, hiter tempo tehnološkega razvoja ter potrebo po novih metodah in tehnikah za sledenje izvoru informacij je primerno od ponudnikov navedenih sistemov zahtevati, da vključijo tehnične rešitve, ki v strojno berljivi obliki omogočajo označevanje in zaznavanje, da je izhodne podatke ustvaril ali priredil sistem UI in ne človek. Take tehnike in metode bi morale biti dovolj zanesljive, interoperabilne, učinkovite in robustne, kolikor je to tehnično izvedljivo, ob upoštevanju razpoložljivih tehnik ali kombinacije takih tehnik, kot so vodni žigi, prepoznavanje metapodatkov, kriptografske metode za dokazovanje izvora in pristnosti vsebine, metode beleženja, prstni odtisi ali druge tehnike, kot je ustrezno. Ponudniki bi morali pri izvajanju te obveznosti upoštevati tudi posebnosti in omejitve različnih vrst vsebin ter zadevni tehnološki in tržni razvoj na tem področju, pokazatelj katerega so splošno priznani najsodobnejši tehnološki dosežki. Takšne tehnike in metode se lahko izvajajo na ravni sistema UI ali na ravni modela UI, vključno z modeli UI za splošne namene, ki ustvarjajo vsebino, da se ponudniku sistema UI nižje v verigi omogoči lažje izpolnjevanje te obveznosti. Da bi ta obveznost označevanja ostala sorazmerna, je primerno predvideti, da ne bi smela zajemati sistemov UI, ki zagotavljajo predvsem podporno funkcijo za standardno urejanje, ali sistemov UI, ki ne spreminjajo bistveno vhodnih podatkov, ki jih zagotovi uvajalec, ali njihove semantike.
(133)
Různé systémy AI mohou generovat velké množství syntetického obsahu, který je pro člověka stále obtížnější odlišit od autentického obsahu vytvořeného člověkem. Široká dostupnost a rostoucí schopnosti těchto systémů mají významný dopad na integritu a důvěru v informační ekosystém, neboť zvyšují nová rizika zavádějících informací a manipulace ve velkém měřítku, podvodů, vydávání se za jinou osobu a klamání spotřebitelů. Vzhledem k těmto dopadům, rychlému technologickému tempu a potřebě nových metod a technik pro vysledování původu informací je vhodné požadovat, aby poskytovatelé těchto systémů zavedli technická řešení, která umožňují označení ve strojově čitelném formátu a zjištění, že výstup vytvořil nebo s ním manipuloval systém AI, a nikoli člověk. Tyto techniky a metody by měly být dostatečně spolehlivé, interoperabilní, účinné a robusní, pokud je to technicky proveditelné, s přihlédnutím k dostupným technikám nebo kombinaci těchto technik, jako jsou vodoznaky, identifikace metadat, kryptografické metody prokazování původu a pravosti obsahu, metody vedení protokolů, otisky prstů nebo případně jiné techniky. Při plnění této povinnosti by poskytovatelé měli rovněž zohlednit specifika a omezení různých typů obsahu a příslušný technologický a tržní vývoj v této oblasti, jak se odráží v obecně uznávaném aktuálním stavu vývoje. Tyto techniky a metody lze uplatňovat na úrovni systému AI nebo na úrovni modelu AI, včetně obecných modelů AI, které generují obsah, čímž se usnadní plnění této povinnosti navazujícímu poskytovateli systému AI. V zájmu zachování proporcionality je vhodné předpokládat, že by se tato povinnost označování neměla vztahovat na systémy AI, které plní především asistenční funkci pro standardní editaci, nebo na systémy AI, které podstatně nemění vstupní údaje poskytnuté zavádějícím subjektem nebo jejich sémantiku.
(134)
Poleg tehničnih rešitev, ki jih uporabljajo ponudniki sistema UI, bi morali uvajalci, ki sistem UI uporabljajo za ustvarjanje ali prirejanje slikovnih, zvočnih ali video vsebin, ki v znatni meri spominjajo na obstoječe osebe, predmete, mesta ali dogodke in bi se osebi zmotno zdele verodostojne ali resnične (globoki ponaredki), na jasen in razpoznaven način tudi razkriti, da je bila vsebina umetno ustvarjena ali prirejena, tako da ustrezno označijo izhodne podatke UI in razkrijejo njihov umetni izvor. Skladnost s to obveznostjo glede preglednosti se ne bi smela razlagati tako, da pomeni, da uporaba sistema UI ali njegovih izhodnih podatkov ovira pravico do svobode izražanja ter pravico do svobode umetnosti in znanosti, ki ju zagotavlja Listina, zlasti kadar je vsebina del očitno ustvarjalnega, satiričnega, umetniškega, izmišljenega ali podobnega dela ali programa, ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov za pravice in svoboščine tretjih oseb. V teh primerih je obveznost glede preglednosti za globoke ponaredke iz te uredbe omejena na to, da se obstoj tako ustvarjenih ali prirejenih vsebin ustrezno razkrije na način, ki ne ovira prikazovanja dela ali uživanja v njem, vključno z njegovo običajno eksploatacijo in uporabo, ob ohranjanju uporabnosti in kakovosti dela. Primerno je tudi predvideti podobno obveznost razkritja v zvezi z besedilom, ustvarjenim ali prirejenim z UI, če je objavljeno z namenom obveščanja javnosti o zadevah javnega interesa, razen če je vsebino, ustvarjeno z UI, pregledal človek ali urednik, ob tem pa fizična ali pravna oseba nosi uredniško odgovornost za objavo vsebine.
(134)
Kromě technických řešení používaných poskytovateli systému by zavádějící subjekty, které používají systém AI k vytváření obrazového, zvukového nebo video obsahu nebo k manipulaci s ním, přičemž tento obsah se znatelně podobá existujícím osobám, objektům, místům, subjektům nebo událostem, a určité osobě by se falešně jevil jako autentický nebo pravdivý (deep fakes), měly rovněž jasně a zřetelně uvádět, že obsah byl vytvořen uměle nebo s ním bylo manipulováno, a to tak, že odpovídajícím způsobem označí výstup umělé inteligence a zveřejní jeho umělý původ. Splnění této povinnosti týkající se transparentnosti by nemělo být vykládáno tak, že naznačuje, že používání systému AI nebo jeho výstupu brání právu na svobodu projevu a právu na svobodu umění a vědy zaručeným Listinou, zejména pokud je obsah součástí zjevně tvůrčího, satirického, uměleckého nebo fiktivního nebo obdobného díla nebo programu, s výhradou vhodných záruk práv a svobod třetích osob. V těchto případech je povinnost transparentnosti pro „deep fakes“ stanovená v tomto nařízení omezena na zveřejnění existence takového vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu vhodným způsobem, který nebrání zobrazení díla nebo požitku z něj, včetně jeho běžného využívání a používání, při zachování užitečnosti a kvality díla. Kromě toho je rovněž vhodné stanovit podobnou povinnost zveřejňování v souvislosti s textem vytvořeným nebo zmanipulovaným umělou inteligencí, pokud je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, pokud obsah vytvořený umělou inteligencí neprošel procesem lidského přezkumu nebo redakční kontroly a redakční odpovědnost za zveřejnění obsahu nese fyzická nebo právnická osoba.
(135)
Komisija lahko brez poseganja v obvezno naravo in polno uporabo obveznosti glede preglednosti prav tako spodbuja in olajšuje pripravo kodeksov prakse na ravni Unije, da se olajša učinkovito izvajanje obveznosti v zvezi z odkrivanjem in označevanjem umetno ustvarjenih ali prirejenih vsebin, po potrebi vključno s podporo praktičnim ureditvam za omogočanje dostopa do mehanizmov odkrivanja, in olajšanje sodelovanja z drugimi akterji vzdolž verige vrednosti, razširjanje vsebine ali preverjanje njene pristnosti in izvora, da se javnosti omogoči učinkovito razlikovanje vsebin, ustvarjenih z UI.
(135)
Aniž je dotčena závazná povaha a plná použitelnost povinností týkajících se transparentnosti, může Komise rovněž podporovat a usnadňovat vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem usnadnit účinné provádění povinností týkajících se odhalování a označování uměle vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu, včetně podpory praktických opatření pro případné zpřístupnění detekčních mechanismů a usnadnění spolupráce s dalšími subjekty v celém hodnotovém řetězci, šíření obsahu nebo ověřování jeho pravosti a původu, aby veřejnost mohla obsah vytvořený umělou inteligencí účinně odlišit.
(136)
Obveznosti za ponudnike in uvajalce nekaterih sistemov UI iz te uredbe, da omogočijo odkrivanje in razkrivanje dejstva, da so izhodni podatki teh sistemov umetno ustvarjeni ali prirejeni, so še zlasti pomembne, da se olajša učinkovito izvajanje Uredbe (EU) 2022/2065. To velja zlasti za obveznosti za ponudnike zelo velikih spletnih platform ali zelo velikih spletnih iskalnikov, da prepoznajo in zmanjšajo sistemska tveganja, ki lahko izhajajo iz razširjanja umetno ustvarjenih ali prirejenih vsebin, zlasti tveganje dejanskih ali predvidljivih negativnih učinkov na demokratične procese, državljansko razpravo in volilne procese, tudi z dezinformacijami. Zahteva za označevanje s sistemi UI ustvarjenih vsebin na podlagi te uredbe ne posega v obveznost iz člena 16(6) Uredbe (EU) 2022/2065, da ponudniki storitev gostovanja obravnavajo prijave nezakonitih vsebin, prejete na podlagi člena 16(1) navedene uredbe, ter ne bi smela vplivati na oceno in odločitev o nezakonitosti določene vsebine. To oceno bi bilo treba opraviti izključno ob upoštevanju pravil, ki urejajo zakonitost vsebine.
(136)
Pro usnadnění účinného provádění nařízení (EU) 2022/2065 jsou obzvláště důležité povinnosti, které toto nařízení ukládá poskytovatelům a subjektům zavádějícím systémy AI, aby bylo možné odhalit a zveřejnit, že výstupy těchto systémů jsou uměle generovány nebo s nimi bylo manipulováno. Toto platí zejména pro povinnost poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů identifikovat a zmírňovat systémová rizika, která mohou vyplývat z šíření obsahu, který byl uměle vytvořen nebo s nímž bylo manipulováno, zejména riziko skutečných nebo předvídatelných negativních dopadů na demokratické procesy, občanský diskurz a volební procesy, a to i prostřednictvím dezinformací. Požadavkem na označování obsahu vytvořeného systémy AI podle tohoto nařízení není dotčena povinnost uvedená v čl. 16. odst. 6 nařízení (EU) 2022/2065, podle něhož poskytovatelé hostingových služeb musejí zpracovávat oznámení o nezákonném obsahu obdržená podle čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení, a tento požadavek by neměl ovlivňovat posouzení a rozhodnutí o nezákonnosti konkrétního obsahu. Toto posouzení by mělo být provedeno výhradně s ohledem na pravidla upravující legalitu obsahu.
(137)
Skladnosti z navedenimi obveznostmi glede preglednosti za sisteme UI iz te uredbe ne bi smeli razlagati tako, da pomeni, da je uporaba sistema UI ali njegovih izhodnih podatkov zakonita na podlagi te uredbe ali drugega prava Unije in prava držav članic, ter ne bi smela posegati v druge obveznosti uvajalcev sistemov UI glede preglednosti, določene v pravu Unije ali nacionalnem pravu.
(137)
Dodržování povinností týkajících se transparentnosti pro systémy AI, na něž se vztahuje toto nařízení, by nemělo být vykládáno tak, že se uvádí, že používání daného systému AI nebo jeho výstupu je podle tohoto nařízení nebo jiného práva Unie a členských států zákonné, a neměly by jím být dotčeny jiné povinnosti týkající se transparentnosti pro subjekty zavádějící systémy AI stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu.
(138)
UI je hitro razvijajoča se skupina tehnologij, ki zahteva regulativni nadzor ter varen in nadzorovan prostor za eksperimentiranje, ob zagotavljanju odgovornih inovacij ter vključevanja ustreznih zaščitnih ukrepov in ukrepov za zmanjšanje tveganj. Da bi zagotovili pravni okvir, ki spodbuja inovacije ter je primeren za prihodnost in odporen na motnje, bi morale države članice zagotoviti, da njihovi nacionalni pristojni organi na nacionalni ravni vzpostavijo vsaj en regulativni peskovnik za UI, da bi olajšali razvoj in testiranje inovativnih sistemov UI pod strogim regulativnim nadzorom, preden se ti sistemi dajo na trg ali kako drugače v uporabo. Države članice bi lahko to obveznost izpolnile tudi s sodelovanjem v že obstoječih regulativnih peskovnikih ali z vzpostavitvijo peskovnika skupaj s pristojnimi organi ene ali več držav članic, če tako sodelovanje sodelujočim državam članicam zagotavlja enakovredno raven nacionalne pokritosti. Regulativni peskovniki za UI bi lahko bili vzpostavljeni v fizični, digitalni ali hibridni obliki ter za fizične in digitalne izdelke. Organi, ki vzpostavijo regulativne peskovnike za UI, bi morali tudi zagotoviti, da imajo ti peskovniki ustrezne vire za svoje delovanje, vključno s finančnimi in človeškimi viri.
(138)
AI je rychle se vyvíjející skupina technologií, která vyžaduje regulační dohled a bezpečný a kontrolovaný prostor pro experimentování při současném zajištění odpovědných inovací a integrace vhodných záruk a opatření ke zmírnění rizika. Aby byl zajištěn právní rámec, který inovace podporuje, obstojí i v budoucnu a je odolný vůči narušení, měly by členské státy zajistit, aby jejich příslušné vnitrostátní orgány zřídily alespoň jeden regulační sandbox pro AI na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit vývoj a testování inovativních systémů AI pod přísným regulačním dohledem, než budou tyto systémy uvedeny na trh nebo jiným způsobem do provozu. Členské státy by mohly tuto povinnost splnit také účastí v již existujících regulačních sandboxech nebo společným zřízením sandboxu s příslušnými orgány jednoho nebo více členských států, pokud tato účast poskytuje zúčastněným členským státům rovnocennou úroveň vnitrostátního pokrytí. Regulační sandboxy pro AI by mohly být zřízeny ve fyzické, digitální nebo hybridní podobě a mohou být určeny pro fyzické i digitální produkty. Zřizující orgány by rovněž měly zajistit, aby regulační sandboxy pro AI měly odpovídající zdroje pro své fungování, včetně finančních a lidských zdrojů.
(139)
Cilji regulativnih peskovnikov za UI bi morali biti spodbujanje inovacij na področju UI z vzpostavitvijo nadzorovanega okolja za eksperimentiranje in testiranje v fazi razvoja ter pred trženjem, da se zagotovi skladnost inovativnih sistemov UI s to uredbo ter drugim ustreznim pravom Unije in nacionalnim pravom. Poleg tega bi moral biti cilj regulativnih peskovnikov za UI okrepitev pravne varnosti za inovatorje ter nadzora pristojnih organov in njihovega razumevanja priložnosti, nastajajočih tveganj in vplivov uporabe UI, olajšanje regulativnega učenja za organe in podjetja, tudi zaradi prihodnjih prilagoditev pravnega okvira, podpiranje sodelovanja in izmenjave najboljših praks z organi, vključenimi v regulativni peskovnik za UI, pa tudi pospešitev dostopa do trgov, med drugim z odpravo ovir za MSP, vključno z zagonskimi podjetji. Regulativni peskovniki za UI bi morali biti široko dostopni po vsej Uniji, posebno pozornost pa bi bilo treba nameniti njihovi dostopnosti za MSP, vključno z zagonskimi podjetji. Sodelovanje v regulativnem peskovniku za UI bi moralo biti osredotočeno na vprašanja, ki ustvarjajo pravno negotovost za ponudnike in potencialne ponudnike pri inovacijah, eksperimentiranju z UI v Uniji in prispevanju k regulativnemu učenju, ki temelji na dokazih. Nadzor sistemov UI v regulativnem peskovniku za UI bi zato moral zajemati njihov razvoj, učenje, testiranje in validacijo, preden so sistemi dani na trg ali v uporabo, ter pojem in pojav bistvenih sprememb, zaradi katerih bi lahko bil potreben nov postopek ugotavljanja skladnosti. Vsa pomembna tveganja, prepoznana med razvojem in testiranjem takih sistemov UI, bi bilo treba ustrezno zmanjšati, če to ni mogoče, pa postopek razvoja in testiranja ustaviti. Kadar je primerno, bi morali pristojni nacionalni organi, ki vzpostavijo regulativne peskovnike za UI, sodelovati z drugimi ustreznimi organi, vključno s tistimi, ki nadzirajo varstvo temeljnih pravic, in bi lahko omogočili sodelovanje drugih akterjev v ekosistemu UI, kot so nacionalne ali evropske organizacije za standardizacijo, priglašeni organi, centri za testiranje in eksperimentiranje, laboratoriji za raziskave in eksperimentiranje, evropska vozlišča za digitalne inovacije ter ustrezne organizacije deležnikov in civilne družbe. Za zagotovitev enotnega izvajanja po vsej Uniji in ekonomije obsega je primerno določiti skupna pravila za izvajanje regulativnih peskovnikov za UI in okvir za sodelovanje med ustreznimi organi, vključenimi v nadzor peskovnikov. Regulativni peskovniki za UI, vzpostavljeni na podlagi te uredbe, ne bi smeli posegati v drugo pravo, ki omogoča vzpostavitev drugih peskovnikov, katerih namen je zagotoviti skladnost s pravom, ki ni ta uredba. Ustrezni pristojni organi, odgovorni za te druge regulativne peskovnike, bi morali, kadar je primerno, upoštevati koristi uporabe teh peskovnikov tudi za namen zagotavljanja skladnosti sistemov UI s to uredbo. Po dogovoru med pristojnimi nacionalnimi organi in udeleženci v regulativnem peskovniku za UI se lahko testiranje v realnih razmerah izvaja in nadzira tudi v okviru regulativnega peskovnika za UI.
(139)
Cílem těchto regulačních sandboxů pro AI by měla být podpora inovací AI na základě vytvoření kontrolovaného experimentálního a testovacího prostředí ve fázi vývoje a před uvedením na trh, aby byl zajištěn soulad inovativních systémů AI s tímto nařízením a s dalšími příslušným právem Unie i s vnitrostátním právem. Regulační sandboxy pro AI by dále měly vést k posílení právní jistoty inovátorů, dohledu příslušných orgánů a jejich porozumění příležitostem, vznikajícím rizikům a dopadům používání AI, usnadnění regulačního učení orgánů a podniků, a to i s ohledem na budoucí úpravy právního rámce, podpora spolupráce a sdílení osvědčených postupů s orgány zapojenými do regulačního sandboxu pro AI, jakož i urychlení přístupu na trhy, mimo jiné odstraněním překážek pro malé a střední podniky včetně podniků začínajících. Regulační sandboxy pro AI by měly být široce dostupné v celé Unii a zvláštní pozornost by měla být věnována jejich dostupnosti pro malé a střední podniky, včetně podniků začínajících. Účast v regulačním sandboxu pro AI by se měla zaměřit na otázky, které zvyšují právní nejistotu pro poskytovatele a potenciální poskytovatele, pokud jde o inovace, experimentování s AI v Unii a přispívání k fakticky podloženému regulačnímu učení. Dohled nad systémy AI v regulačním sandboxu pro AI by proto měl zahrnovat jejich vývoj, trénování, testování a validaci před uvedením systémů na trh nebo do provozu, jakož i pojem podstatných změn, které mohou vyžadovat nový postup posuzování shody, a výskyt takových změn. Veškerá významná rizika, která budou zjištěna během vývoje a testování těchto systémů AI, by měla být následně náležitě zmírněna, přičemž v případě neúspěchu by měl být proces vývoje a testování pozastaven.Příslušné vnitrostátní orgány, které zřizují regulační sandboxy pro AI, by případně měly spolupracovat s dalšími příslušnými orgány, včetně těch, které dohlížejí na ochranu základních práv, a mohly by umožnit zapojení dalších subjektů v rámci ekosystému AI, jako jsou vnitrostátní nebo evropské normalizační organizace, oznámené subjekty, testovací a experimentální zařízení, výzkumné a experimentální laboratoře, evropská centra pro digitální inovace a příslušné zúčastněné strany a organizace občanské společnosti. Aby bylo zajištěno jednotné provádění v celé Unii a úspory z rozsahu, je vhodné stanovit společná pravidla pro zavádění regulačních sandboxů pro AI a rámec spolupráce mezi příslušnými orgány, které se podílejí na dohledu nad těmito sandboxy. Regulačními sandboxy pro AI zřízenými podle tohoto nařízení by nemělo být dotčeno jiné právo umožňující zřízení jiných sandboxů, jejichž cílem je zajistit soulad s jiným právem, než je toto nařízení. Příslušné orgány odpovědné za tyto jiné regulační sandboxy by případně měly zvážit přínosy používání těchto sandboxů rovněž pro účely zajištění souladu systémů AI s tímto nařízením. Na základě dohody mezi příslušnými vnitrostátními orgány a účastníky regulačního sandboxu pro AI může být v rámci regulačního sandboxu pro AI rovněž prováděno a kontrolováno testování v reálných podmínkách.
(140)
Ta uredba bi morala zagotoviti pravno podlago, da ponudniki in potencialni ponudniki v regulativnem peskovniku za UI osebne podatke, zbrane za druge namene, uporabijo za razvoj nekaterih sistemov UI v javnem interesu v okviru regulativnega peskovnika za UI samo pod določenimi pogoji v skladu s členom 6(4) in členom 9(2), točka (g), Uredbe (EU) 2016/679, členi 5, 6 in 10 Uredbe (EU) 2018/1725 ter brez poseganja v člen 4(2) in člen 10 Direktive (EU) 2016/680. Vse druge obveznosti upravljavcev podatkov in pravice posameznikov, na katere se nanašajo osebni podatki, na podlagi uredb (EU) 2016/679 in (EU) 2018/1725 ter Direktive (EU) 2016/680 se še naprej uporabljajo. Ta uredba zlasti ne bi smela zagotavljati pravne podlage v smislu člena 22(2), točka (b), Uredbe (EU) 2016/679 in člena 24(2), točka (b), Uredbe (EU) 2018/1725. Ponudniki in potencialni ponudniki v regulativnemu peskovniku za UI bi morali zagotoviti ustrezne zaščitne ukrepe in sodelovati s pristojnimi organi, tudi z upoštevanjem njihovih smernic ter hitrim in dobronamernim ukrepanjem, da bi ustrezno zmanjšali vsa prepoznana znatna tveganja za varnost, zdravje in temeljne pravice, ki se lahko pojavijo med razvojem, testiranjem in eksperimentiranjem v tem peskovniku.
(140)
Toto nařízení by mělo poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům v regulačním sandboxu pro AI poskytnout právní základ pro to, aby v rámci regulačního sandboxu pro AI mohli k vývoji určitých systémů AI ve veřejném zájmu použít osobní údaje shromážděné pro jiné účely, a to pouze za určitých podmínek, v souladu s čl. 6 odst. 4 a čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679 a s článkem 5, 6 a 10 nařízení (EU) 2018/1725, aniž je dotčen čl. 4 odst. 2 a článek 10 směrnice (EU) 2016/680. Nadále platí všechny ostatní povinnosti správců údajů a práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 a směrnice (EU) 2016/680. Toto nařízení by zejména nemělo poskytovat právní základ ve smyslu čl. 22 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2016/679 a čl. 24 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725. Poskytovatelé a potenciální poskytovatelé by v regulačních sandboxech pro AI by měli zajistit vhodné záruky a spolupracovat s příslušnými orgány, mimo jiné postupovat podle jejich pokynů a jednat rychle a v dobré víře, aby náležitě zmírnili veškerá zjištěná významná rizika pro bezpečnost, zdraví a základní práva, která v průběhu vývoje, testování a experimentování v rámci sandboxu případně vzniknou.
(141)
Da bi pospešili proces razvoja visokotveganih sistemov UI s seznama v eni od prilog k tej uredbi in njihovega dajanja na trg, je pomembno, da imajo tudi ponudniki ali potencialni ponudniki takih sistemov koristi od posebne ureditve za testiranje teh sistemov v realnih razmerah brez sodelovanja v regulativnem peskovniku za UI. Vendar bi bilo treba v takih primerih, ob upoštevanju možnih posledic takega testiranja za posameznike zagotoviti, da se s to uredbo za ponudnike ali potencialne ponudnike uvedejo ustrezna in zadostna jamstva in pogoji. Taka jamstva bi morala med drugim vključevati zahtevo, da je za sodelovanje fizičnih oseb pri testiranju v realnih razmerah potrebna informirana privolitev, razen ko gre za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, ko bi pridobitev informirane privolitve preprečila testiranje sistema UI. Privolitev posameznikov, da sodelujejo pri takem testiranju na podlagi te uredbe, se razlikuje od privolitve posameznikov, na katere se nanašajo osebni podatki, v obdelavo njihovih osebnih podatkov na podlagi ustrezne zakonodaje o varstvu podatkov in vanjo ne posega. Pomembno je tudi čim bolj zmanjšati tveganja in pristojnim organom omogočiti nadzor ter zato od potencialnih ponudnikov zahtevati, da imajo načrt testiranja v dejanskih razmerah, ki ga predložijo pristojnemu organu za nadzor trga, da testiranje registrirajo v namenskih delih podatkovne zbirke EU, ob upoštevanju nekaterih omejenih izjem, da določijo omejitve obdobja, v katerem je mogoče opraviti testiranje, in da zahtevajo dodatne zaščitne ukrepe za osebe, ki pripadajo določenim ranljivim s skupinami, ter da imajo pisni dogovor, v katerem so opredeljene vloge in odgovornosti potencialnih ponudnikov in uvajalcev, ter učinkovit nadzor, ki ga izvaja usposobljeno osebje, vključeno v testiranje v realnih razmerah. Poleg tega je primerno predvideti dodatne zaščitne ukrepe za zagotovitev, da se lahko napovedi, priporočila ali odločitve sistema UI učinkovito izničijo in zanemarijo ter da so osebni podatki zaščiteni in izbrisani, ko posamezniki umaknejo privolitev za sodelovanje v testiranju, brez poseganja v njihove pravice, ki jih imajo kot posamezniki, na katere se nanašajo osebni podatki, na podlagi prava Unije o varstvu podatkov. Kar zadeva prenos podatkov, je primerno predvideti tudi, da bi bilo treba podatke, zbrane in obdelane za namene testiranja v realnih razmerah, prenesti v tretje države le, če se izvajajo ustrezni in veljavni zaščitni ukrepi na podlagi prava Unije, zlasti v skladu z osnovami za prenos osebnih podatkov na podlagi prava Unije o varstvu podatkov, medtem ko so za neosebne podatke ustrezni zaščitni ukrepi vzpostavljeni v skladu s pravom Unije, kot sta uredbi (EU) 2022/868 (42) in (EU) 2023/2854 (43) Evropskega parlamenta in Sveta.
(141)
V zájmu urychlení procesu vývoje vysoce rizikových systémů AI uvedených v příloze tohoto nařízení a jejich uvádění na trh je důležité, aby poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé těchto systémů mohli rovněž využívat zvláštního režimu pro testování těchto systémů v reálných podmínkách, aniž by se účastnili regulačního sandboxu pro AI. V takových případech, s ohledem na možné důsledky takového testování pro jednotlivce by však mělo být zajištěno, aby toto nařízení pro poskytovatele nebo potenciální poskytovatele zavedlo vhodné a dostatečné záruky a podmínky. Tyto záruky by měly mimo jiné zahrnovat požadavek na informovaný souhlas fyzických osob s účastí na testování v reálných podmínkách, s výjimkou vymáhání práva v případech, kdy by získání informovaného souhlasu bránilo testování systému AI. Souhlas subjektů údajů s účastí na takovém testování podle tohoto nařízení je odlišný od souhlasu subjektů údajů se zpracováním jejich osobních údajů podle příslušného práva v oblasti ochrany údajů, který jím není dotčen. Je rovněž důležité minimalizovat rizika a umožnit dohled ze strany příslušných orgánů, a proto požadovat, aby potenciální poskytovatelé předložili příslušnému orgánu dozoru nad trhem plán testování v reálných podmínkách, zaregistrovali testování ve specializovaných oddílech v databázi EU s výhradou určitých omezených výjimek, stanovili omezení doby, po kterou lze testování provádět, a vyžadovali další záruky pro osoby patřící do některé ze zranitelných skupin, jakož i písemnou dohodu vymezující úlohy a povinnosti potenciálních poskytovatelů a zavádějících subjektů a účinný dohled ze strany příslušných pracovníků zapojených do testování v reálném provozu. Dále je vhodné stanovit další záruky, které zajistí, aby predikce, doporučení nebo rozhodnutí systému AI mohly být účinně zrušeny a ignorovány a aby byly osobní údaje chráněny a vymazány, pokud subjekty odvolají svůj souhlas s účastí na testování, aniž by byla dotčena jejich práva jakožto subjektů údajů podle práva Unie o ochraně údajů. Pokud jde o předávání údajů, je rovněž vhodné předpokládat, že údaje shromážděné a zpracovávané pro účely testování v reálných podmínkách by měly být předávány do třetích zemí pouze v případě, že jsou zavedeny vhodné a použitelné záruky podle práva Unie, zejména v souladu se základy pro předávání osobních údajů podle práva Unie o ochraně údajů, zatímco pro neosobní údaje jsou zavedeny vhodné záruky v souladu s právem Unie, jako jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 (42) a (EU) 2023/2854 (43).
(142)
Da bi zagotovili, da bo UI privedla do družbeno in okoljsko koristnih rezultatov, se države članice spodbuja, naj podpirajo in spodbujajo raziskave in razvoj rešitev UI v podporo družbeno in okoljsko koristnim rezultatom, kot so rešitve, ki temeljijo na umetni inteligenci, za povečanje dostopnosti za invalide, odpravo socialno-ekonomskih neenakosti ali doseganje okoljskih ciljev, in sicer z dodelitvijo zadostnih sredstev, vključno z javnimi sredstvi in financiranjem Unije, ter, kadar je ustrezno in pod pogojem, da so izpolnjena merila za upravičenost in izbor, zlasti upoštevajoč projekte, ki vključujejo takšne cilje Takšni projekti bi morali temeljiti na načelu interdisciplinarnega sodelovanja med razvijalci UI, strokovnjaki za neenakost in nediskriminacijo, dostopnost, potrošnike, okolje in digitalne pravice ter akademskimi krogi.
(142)
V zájmu zajištění sociálně a environmentálně prospěšných výsledků AI se členské státy vybízejí, aby podporovaly a prosazovaly výzkum a vývoj řešení v oblasti AI, která sociálně a environmentálně prospěšné výsledky podporují, jako jsou řešení založená na AI, jejichž cílem je zvýšit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, řešit socioekonomické nerovnosti nebo plnit environmentální cíle, a aby za tímto účelem přidělily dostatečné zdroje, včetně veřejných a unijních finančních prostředků, a případně aby se zaměřily zejména na projekty, které sledují uvedené cíle, jsou-li splněna kritéria způsobilosti a výběru. Tyto projekty by měly být založeny na zásadě interdisciplinární spolupráce mezi vývojáři AI, odborníky na nerovnost a nediskriminaci, přístupnost, spotřebitelská, environmentální a digitální práva, jakož i akademickými pracovníky.
(143)
Za spodbujanje in zaščito inovacij je pomembno, da se upoštevajo interesi MSP, vključno z zagonskimi podjetji, ki so ponudniki ali uvajalci sistemov UI. V ta namen bi morale države članice razviti pobude, namenjene tem operaterjem, vključno z ozaveščanjem in sporočanjem informacij. Države članice bi morale MSP, vključno z zagonskimi podjetji, ki imajo registrirani sedež ali podružnico v Uniji, zagotoviti prednostni dostop do regulativnih peskovnikov za UI, če ti izpolnjujejo pogoje za upravičenost in merila za izbor, ter drugim ponudnikom in potencialnim ponudnikom ne preprečujejo dostopa do peskovnikov, če so izpolnjeni enaki pogoji in merila. Države članice bi morale uporabljati obstoječe kanale in po potrebi vzpostaviti nove namenske kanale za komunikacijo z MSP, vključno z zagonskimi podjetji, uvajalci, drugimi inovatorji in po potrebi z lokalnimi javnimi organi, da se MSP z zagotavljanjem smernic in odgovarjanjem na vprašanja o izvajanju te uredbe zagotovi podpora v celotnem razvojnem procesu. Ti kanali bi morali po potrebi sodelovati, da bi ustvarili sinergije in zagotovili homogenost svojih smernic za MSP, vključno z zagonskimi podjetji, in uvajalce. Države članice bi poleg tega morale olajševati sodelovanje MSP in drugih ustreznih deležnikov v postopkih razvoja standardizacije. Poleg tega bi se pri določanju pristojbin s strani priglašenih organov za ugotavljanje skladnosti morali upoštevati posebni interesi in potrebe ponudnikov, ki so MSP, vključno z zagonskimi podjetji. Komisija bi morala stroške certificiranja in skladnosti za MSP, vključno z zagonskimi podjetji, redno ocenjevati, in sicer s preglednimi posvetovanji, ter sodelovati z državami članicami za znižanje teh stroškov. Na primer, stroški prevajanja, povezani z obvezno dokumentacijo in komuniciranjem z organi, lahko predstavljajo znaten strošek za ponudnike in druge operaterje, zlasti tiste manjšega obsega. Države članice bi morale po možnosti zagotoviti, da je eden od jezikov, ki jih določijo in sprejmejo za dokumentacijo zadevnih ponudnikov in za komunikacijo z operaterji, jezik, ki ga na splošno razume največje možno število čezmejnih uvajalcev. Za obravnavanje posebnih potreb MSP, vključno z zagonskimi podjetji, bi morala Komisija na zahtevo Odbora zagotoviti standardizirane predloge za področja, zajeta v tej uredbi. Poleg tega bi morala Komisija dopolniti prizadevanja držav članic z zagotovitvijo enotne informacijske platforme, ki vsebuje enostavno uporabne informacije v zvezi s to uredbo za vse ponudnike in uvajalce, organiziranjem ustreznih komunikacijskih kampanj za ozaveščanje o obveznostih, ki izhajajo iz te uredbe, ter ocenjevanjem in spodbujanjem zbliževanja najboljših praks v postopkih javnega naročanja v zvezi s sistemi UI. Srednja podjetja, ki so bila do nedavno opredeljena kot mala podjetja v smislu Priloge k Priporočilu Komisije 2003/361/ES (44), bi morala imeti dostop do teh podpornih ukrepov, saj ta nova srednja podjetja včasih morda nimajo pravnih sredstev in niso pridobila ustreznih usposabljanj, potrebnih za zagotovitev ustreznega razumevanja te uredbe in skladnosti z njo.
(143)
V zájmu podpory a ochrany inovací je důležité, aby byly obzvláště zohledněny zájmy malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, které jsou poskytovateli nebo zavádějícími subjekty systémů AI. Za tímto účelem by členské státy měly vyvíjet iniciativy zaměřené na tyto provozovatele, a to včetně zvyšování povědomí a informační komunikace. Členské státy by měly poskytnout malým a středním podnikům, včetně podniků začínajících, které mají sídlo nebo pobočku v Unii, přednostní přístup k regulačním sandboxům pro AI za předpokladu, že splňují podmínky způsobilosti a kritéria výběru, a aniž by bránily jiným poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům v přístupu k sandboxům za předpokladu, že jsou splněny stejné podmínky a kritéria. Členské státy by měly využít stávající kanály a případně vytvořit nové specializované kanály pro komunikaci s malými a středními podniky, včetně začínajících podniků, zavádějícími subjekty, dalšími inovátory a případně místními veřejnými orgány, aby podpořily malé a střední podniky v průběhu vývoje tím, že jim budou poskytovat pokyny a zodpovídat dotazy týkající se provádění tohoto nařízení. Tyto kanály by ve vhodných případech měly spolupracovat na vytváření synergií a zajištění jednotných pokynů pro malé a střední podniky, včetně podniků začínajících, a zavádějící subjekty. Členské státy by navíc měly usnadňovat účast malých a středních podniků a dalších příslušných zúčastněných stran na procesech rozvoje normalizace. Kromě toho by poskytovatelé měli při stanovování poplatků za posouzení shody oznámenými subjekty zohlednit zvláštní zájmy a potřeby poskytovatelů, kterými jsou malé a střední podniky včetně podniků začínajících. Komise by měla pravidelně posuzovat náklady malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, na certifikaci a dodržování předpisů, mimo jiné na základě transparentních konzultací, a měla by spolupracovat s členskými státy na snižování těchto nákladů. Značné náklady pro poskytovatele a další provozovatele, zejména jedná-li se o poskytovatele a provozovatele menšího rozsahu, mohou představovat například náklady na překlady související s povinnou dokumentací a s komunikací s úřady. Členské státy by případně měly zajistit, aby jedním z jazyků, který určí a přijmou pro účely dokumentace příslušných poskytovatelů a komunikace s provozovateli, byl jazyk, kterému obecně rozumí co nejvyšší počet přeshraničních zavádějících subjektů. Za účelem řešení specifických potřeb malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, by Komise měla na žádost rady poskytnout standardizované šablony pro oblasti, na něž se vztahuje toto nařízení. Kromě toho by Komise měla doplnit úsilí členských států tím, že všem poskytovatelům a zavádějícím subjektům poskytne jednotnou informační platformu se snadno použitelnými informacemi o tomto nařízení, uspořádá vhodné komunikační kampaně s cílem zvýšit povědomí o povinnostech vyplývajících z tohoto nařízení a vyhodnotí a podpoří sbližování osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek v souvislosti se systémy AI. K těmto podpůrným opatřením by měly mít přístup střední podniky, které donedávna splňovaly kritéria pro malé podniky ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (44), neboť tyto nové střední podniky mohou někdy postrádat právní zdroje a odbornou přípravu nezbytnou k zajištění řádného porozumění tomuto nařízení a jeho dodržování.
(144)
Za spodbujanje in zaščito inovacij bi morali platforma za UI na zahtevo, vsi ustrezni programi in projekti Unije za financiranje, kot sta programa Digitalna Evropa in Obzorje Evropa, ki jih izvajajo Komisija in države članice na ravni Unije ali nacionalni ravni, prispevati k doseganju ciljev te uredbe.
(144)
Za účelem podpory a ochrany inovací by k dosažení cílů tohoto nařízení případně měly přispívat platforma AI na vyžádání, všechny příslušné unijní programy a projekty financování, jako je program Digitální Evropa a program Horizont Evropa, prováděné Komisí a členskými státy na unijní nebo vnitrostátní úrovni.
(145)
K izvajanju te uredbe bi morali prispevati platforma za UI na zahtevo, evropska vozlišča za digitalne inovacije ter centri za testiranje in eksperimentiranje, ki so jih vzpostavile Komisija in države članice na ravni Unije ali nacionalni ravni, in sicer da bi čim bolj zmanjšali tveganja za izvajanje, ki so posledica pomanjkanja znanja in strokovnega znanja na trgu, ter da bi ponudnikom, predvsem MSP, vključno z zagonskimi podjetji, in priglašenim organom olajšali izpolnjevanje njihovih obveznosti iz te uredbe. Platforma za UI na zahtevo, evropska vozlišča za digitalne inovacije ter centri za preskušanje in eksperimentiranje lahko ponudnikom in priglašenim organom v okviru svojih mandatov in pristojnosti zagotavljajo zlasti tehnično in znanstveno podporo.
(145)
K provádění tohoto nařízení s cílem minimalizovat rizika v oblasti provádění vyplývající z nedostatku věcných a odborných znalostí na trhu, jakož i usnadnit dodržování povinností poskytovatelů, zejména malých a středních podniků včetně podniků začínajících, a oznámených subjektů podle tohoto nařízení, by mohly potenciálně přispět platformy pro AI na vyžádání, evropská centra pro digitální inovace a zkušební a experimentální zařízení zřízená Komisí a členskými státy na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Platforma pro AI na vyžádání, evropská centra pro digitální inovace a zkušební a experimentální zařízení mohou v rámci svých úkolů a oblastí působnosti poskytovatelům a oznámeným subjektům poskytovat zejména technickou a vědeckou podporu.
(146)
Poleg tega je zaradi majhnosti nekaterih operaterjev in da se zagotovi sorazmernost, kar zadeva stroške inovacij, primerno, da se mikropodjetjem omogoči izpolnjevanje ene od najdražjih obveznosti, tj. vzpostavitve sistema upravljanja kakovosti, na poenostavljen način, kar bi zmanjšalo upravno breme in stroške za ta podjetja in ne bi vplivalo na raven varstva in potrebo po skladnosti z zahtevami za visokotvegane sisteme UI. Komisija bi morala pripraviti smernice za opredelitev elementov sistema upravljanja kakovosti, ki jih morajo mikropodjetja izpolnjevati na ta poenostavljen način.
(146)
Kromě toho je s ohledem na velmi malou velikost některých provozovatelů a v zájmu zajištění proporcionality, pokud jde o náklady na inovace, vhodné umožnit mikropodnikům, aby jednu z nejnákladnějších povinností, konkrétně zavedení systému řízení kvality, splnily zjednodušeným způsobem, který by snížil jejich administrativní zátěž a náklady, aniž by to ovlivnilo úroveň ochrany a potřebu splňovat požadavky na vysoce rizikové systémy AI. Komise by měla vypracovat pokyny pro upřesnění prvků systému řízení kvality, které mohou mikropodniky realizovat tímto zjednodušeným způsobem.
(147)
Primerno je, da Komisija organom, skupinam ali laboratorijem, ustanovljenim ali akreditiranim na podlagi katere koli ustrezne harmonizacijske zakonodaje Unije, ki izpolnjujejo naloge v okviru ugotavljanja skladnosti proizvodov ali pripomočkov, zajetih v navedeni harmonizacijski zakonodaji Unije, čim bolj olajša dostop do centrov za testiranje in eksperimentiranje. To velja zlasti za strokovne odbore, strokovne laboratorije in referenčne laboratorije na področju medicinskih pripomočkov na podlagi uredb (EU) 2017/745 in (EU) 2017/746.
(147)
Je vhodné, aby Komise v maximální možné míře usnadnila přístup ke zkušebním a experimentálním zařízením orgánům, skupinám nebo laboratořím, které jsou zřízeny nebo akreditovány podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie a které plní úkoly v souvislosti s posuzováním shody produktů nebo zařízení, na něž se uvedené harmonizační právní předpisy Unie vztahují. To platí zejména pro odborné skupiny, odborné laboratoře a referenční laboratoře v oblasti zdravotnických prostředků podle nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746.
(148)
S to uredbo bi bilo treba vzpostaviti okvir upravljanja, ki bi omogočal tako usklajevanje uporabe te uredbe in podporo uporabi na nacionalni ravni kot tudi krepitev zmogljivosti na ravni Unije in sodelovanje deležnikov s področja UI. Za učinkovito izvajanje in izvrševanje te uredbe je potreben okvir upravljanja, ki omogoča usklajevanje in pridobivanje centraliziranega strokovnega znanja na ravni Unije. Urad za UI je bil ustanovljen s sklepom Komisije (45) z mandatom razvijati strokovno znanje in zmogljivosti Unije na področju UI ter prispevati k izvajanju prava Unije o umetni inteligenci. Države članice bi morale olajšati naloge Urada za UI, da bi podpirale razvoj strokovnega znanja in zmogljivosti Unije na ravni Unije ter okrepile delovanje enotnega digitalnega trga. Poleg tega bi bilo treba ustanoviti odbor, sestavljen iz predstavnikov držav članic, znanstveni odbor za vključitev znanstvene skupnosti in svetovalni forum, da se omogoči prispevanje deležnikov k izvajanju te uredbe na ravni Unije in nacionalni ravni. Razvoj strokovnega znanja in zmogljivosti Unije bi moral vključevati tudi uporabo obstoječih virov in strokovnega znanja, zlasti s pomočjo sinergij s strukturami, vzpostavljenimi v okviru izvrševanja drugega prava na ravni Unije, in sinergij s povezanimi pobudami na ravni Unije, kot so Skupno podjetje EuroHPC ter centri za testiranje in eksperimentiranje na področju UI v okviru programa Digitalna Evropa.
(148)
Toto nařízení by mělo vytvořit rámec správy, který umožní koordinovat a podporovat uplatňování tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni, jakož i budovat kapacity na úrovni Unie a integrovat zúčastněné strany v oblasti AI. Účinné provádění a prosazování tohoto nařízení vyžaduje rámec správy, který umožní koordinaci a budování ústředních odborných znalostí na úrovni Unie. Úřad pro AI byl zřízen rozhodnutím Komise (45) a jeho úkolem je rozvíjet odborné znalosti a schopnosti Unie v oblasti AI a přispívat k provádění práva Unie v oblasti AI. Členské státy by měly usnadnit úkoly úřadu pro AI s cílem podpořit rozvoj odborných znalostí a schopností Unie na úrovni Unie a posílit fungování jednotného digitálního trhu. Kromě toho by měla být zřízena rada složená ze zástupců členských států, vědecká komise pro integraci vědecké obce a poradní fórum, které bude přispívat prostřednictvím zúčastněných stran k provádění tohoto nařízení na unijní a vnitrostátní úrovni. Rozvoj odborných znalostí a schopností Unie by měl rovněž zahrnovat využití stávajících zdrojů a odborných znalostí, zejména prostřednictvím synergií se strukturami vytvořenými v souvislosti s vymáháním jiného práva na úrovni Unie a synergií se souvisejícími iniciativami na úrovni Unie, jako je společný podnik EuroHPC a zkušební a experimentální zařízení pro AI v rámci programu Digitální Evropa.
(149)
Da bi omogočili nemoteno, učinkovito in harmonizirano izvajanje te uredbe, bi bilo treba ustanoviti Odbor. Odbor bi moral odražati različne interese ekosistema UI in sestavljati bi ga morali predstavniki držav članic. Odgovoren bi moral biti za številne svetovalne naloge, med drugim za izdajanje mnenj, priporočil in nasvetov ali za prispevanje k dajanju smernic o zadevah, povezanih z izvajanjem te uredbe, vključno z zadevami glede izvrševanja, tehničnimi specifikacijami ali obstoječimi standardi v zvezi z zahtevami iz te uredbe, ter za svetovanje Komisiji ter državam članicam in njihovim pristojnim nacionalnim organom pri posebnih vprašanjih v zvezi z UI. Da bi državam članicam omogočili nekaj prožnosti pri imenovanju njihovih predstavnikov v Odbor, so lahko ti predstavniki katere koli osebe, ki pripadajo javnim subjektom, ter bi morale imeti ustrezne pristojnosti in pooblastila za lažje usklajevanje na nacionalni ravni in prispevanje k izpolnjevanju nalog Odbora. Odbor bi moral ustanoviti dve stalni podskupini, da bi zagotovili platformo za sodelovanje in izmenjavo med organi za nadzor trga in priglasitvenimi organi o vprašanjih, povezanih z nadzorom trga oziroma priglašenimi organi. Stalna podskupina za nadzor trga bi morala delovati kot skupina za upravno koordinacijo (ADCO) za to uredbo v smislu člena 30 Uredbe (EU) 2019/1020. V skladu s členom 33 navedene uredbe bi morala Komisija podpirati dejavnosti stalne podskupine za nadzor trga z ocenjevanji ali študijami trga, zlasti z namenom opredelitve vidikov te uredbe, pri katerih je potrebno posebno in nujno usklajevanje med organi za nadzor trga. Odbor lahko ustanovi druge stalne ali začasne podskupine za preučitev posebnih vprašanj. Po potrebi bi moral sodelovati tudi z ustreznimi organi, strokovnimi skupinami in mrežami Unije, dejavnimi v okviru ustreznega prava Unije, zlasti tudi s tistimi, dejavnimi na podlagi ustreznega prava Unije o podatkih, digitalnih proizvodih in storitvah.
(149)
V zájmu usnadnění hladkého, účinného a harmonizovaného provádění tohoto nařízení by měla být zřízena rada. Tato rada by měla odrážet různé zájmy ekosystému AI a měla by se skládat ze zástupců členských států. Tato rada by měla odpovídat za řadu poradenských úkolů, včetně vydávání stanovisek, doporučení, rad nebo příspěvků k pokynům v záležitostech souvisejících s prováděním tohoto nařízení, včetně otázek prosazování, technických specifikací nebo stávajících norem týkajících se požadavků stanovených v tomto nařízení a poskytování poradenství Komisi a členským státům a jejich vnitrostátních orgánům v konkrétních otázkách týkajících se AI. S cílem poskytnout členským státům určitou flexibilitu při jmenování svých zástupců do rady mohou být těmito zástupci jakékoli osoby patřící k veřejným subjektům, které by měly mít příslušné kompetence a pravomoci, aby usnadnily koordinaci na vnitrostátní úrovni a přispívaly k plnění úkolů rady. Rada by měla zřídit dvě stálé podskupiny, které by poskytovaly platformu pro spolupráci a výměnu mezi orgány dozoru nad trhem a oznamujícími orgány v otázkách týkajících se dozoru nad trhem a oznámených subjektů. Stálá podskupina pro dozor nad trhem by měla působit jako skupina pro správní spolupráci (ADCO) pro toto nařízení ve smyslu článku 30 nařízení (EU) 2019/1020. V souladu s článkem 33 uvedeného nařízení by Komise měla podporovat činnosti stálé podskupiny pro dozor nad trhem tím, že bude provádět hodnocení trhu nebo studie, zejména s cílem určit aspekty tohoto nařízení, které vyžadují zvláštní a naléhavou koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem. Rada může podle potřeby zřizovat další stálé nebo dočasné podskupiny pro účely zkoumání konkrétních otázek. Rada by měla rovněž případně spolupracovat s příslušnými subjekty Unie, skupinami odborníků a sítěmi působícími v oblasti příslušného práva Unie, zejména s těmi, které působí v oblasti příslušného práva Unie upravujícího data, digitální produkty a služby.
(150)
Za zagotavljanje sodelovanja deležnikov pri izvajanju in uporabi te uredbe, bi bilo treba vzpostaviti svetovalni forum, ki bi Odboru in Komisiji svetoval in jima zagotavljal tehnično strokovno znanje. Da bi zagotovili raznoliko in uravnoteženo zastopanost deležnikov glede na komercialne in nekomercialne interese, znotraj kategorije poslovnih interesov pa v zvezi z MSP in drugimi podjetji, bi moral biti svetovalni forum med drugim sestavljen iz predstavnikov industrije, zagonskih podjetij, MSP, akademskih krogov, civilne družbe, vključno s socialnimi partnerji, pa tudi Agencije za temeljne pravice, ENISA, Evropskega odbora za standardizacijo (CEN), Evropskega odbora za elektrotehniško standardizacijo (CENELEC) in Evropskega inštituta za telekomunikacijske standarde (ETSI).
(150)
S cílem zajistit zapojení zúčastněných stran do provádění a uplatňování tohoto nařízení by mělo být zřízeno poradní fórum, které by poskytovalo poradenství a technické odborné znalosti radě a Komisi. Aby bylo zajištěno různorodé a vyvážené zastoupení zúčastněných stran mezi komerčními a nekomerčními zájmy, jakož i mezi středními a malými podniky a dalšími podniky v rámci kategorie komerčních zájmů, mělo by poradní fórum zahrnovat mimo jiné průmysl, začínající podniky, malé a střední podniky, akademickou obec, občanskou společnost, včetně sociálních partnerů, jakož i Agenturu pro základní práva, agenturu ENISA, Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI).
(151)
Za podporo izvajanju in izvrševanju te uredbe, zlasti dejavnosti spremljanja, ki jih v zvezi z modeli UI za splošne namene izvaja Urad za UI, bi bilo treba ustanoviti znanstveni odbor neodvisnih strokovnjakov. Neodvisni strokovnjaki, ki sestavljajo znanstveni odbor, bi morali biti izbrani zaradi najnovejšega znanstvenega ali tehničnega strokovnega znanja na področju UI in bi morali svoje naloge opravljati nepristransko in objektivno ter zagotavljati zaupnost informacij in podatkov, pridobljenih pri izvajanju njihovih nalog in dejavnosti. Da bi omogočili okrepitev nacionalnih zmogljivosti, potrebnih za učinkovito izvrševanje te uredbe, bi morale imeti države članice možnost, da strokovnjake, ki sestavljajo znanstveni odbor, zaprosijo, da jim pomagajo pri dejavnostih izvrševanja.
(151)
Na podporu provádění a prosazování tohoto nařízení, zejména monitorovacích činností úřadu pro AI, pokud jde o obecné modely AI, by měla být zřízena vědecká komise složená z nezávislých odborníků. Nezávislí odborníci tvořící vědeckou komisi by měli být vybíráni na základě aktuálních vědeckých nebo technických odborných znalostí v oblasti AI a měli by plnit své úkoly nestranně, objektivně a zajišťovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů a činností. Aby bylo možné posílit vnitrostátní kapacity nezbytné pro účinné prosazování tohoto nařízení, měly by mít členské státy možnost požádat o podporu skupinu odborníků tvořících vědeckou komisi pro své činnosti v oblasti prosazování práva.
(152)
Da bi podprli ustrezno izvrševanje v zvezi s sistemi UI in okrepili zmogljivosti držav članic, bi bilo treba vzpostaviti podporne strukture Unije za testiranje UI in jih dati na voljo državam članicam.
(152)
S cílem podpořit odpovídající prosazování, pokud jde o systémy AI, a posílit kapacity členských států by měly být zřízeny podpůrné struktury Unie pro testování AI, které by měly být členským státům zpřístupněny.
(153)
Države članice imajo ključno vlogo pri uporabi in izvrševanju te uredbe. V zvezi s tem bi morala vsaka država članica za pristojne nacionalne organe za namen nadzora uporabe in izvajanja te uredbe imenovati vsaj en priglasitveni organ in vsaj en organ za nadzor trga. Države članice se lahko v skladu s svojimi specifičnimi nacionalnimi organizacijskimi značilnostmi in potrebami odločijo, da za opravljanje nalog pristojnih nacionalnih organov v smislu te uredbe imenujejo kateri koli javni subjekt. Da bi na strani držav članic izboljšali učinkovitost organizacije ter vzpostavili enotno kontaktno točko za stike z javnostjo in drugimi partnerji na ravni držav članic in Unije, bi morala vsaka država članica imenovati organ za nadzor trga, ki deluje kot enotna kontaktna točka.
(153)
Při uplatňování a prosazování tohoto nařízení hrají klíčovou roli členské státy. V tomto ohledu by měl každý členský stát určit alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem jako příslušné vnitrostátní orgány pro účely dohledu nad uplatňováním a prováděním tohoto nařízení. Členské státy mohou rozhodnout, že určí jakýkoli druh veřejného subjektu, který bude plnit úkoly příslušných vnitrostátních orgánů ve smyslu tohoto nařízení, v souladu s jejich specifickými vnitrostátními organizačními charakteristikami a potřebami. V zájmu zvýšení efektivity organizace na straně členských států a stanovení jednotného kontaktního místa pro veřejnost a další protistrany na úrovni členských států a Unie by měl každý členský stát určit orgán dozoru nad trhem, který bude působit jako jednotné kontaktní místo.
(154)
Pristojni nacionalni organi bi svoja pooblastila morali izvajati neodvisno, nepristransko in brez predsodkov, da bi zaščitili objektivnost svojih dejavnosti in nalog ter zagotovili uporabo in izvajanje te uredbe. Člani teh organov bi se morali vzdržati vseh dejanj, ki niso združljiva z njihovimi dolžnostmi, in zanje bi se morala uporabljati pravila o zaupnosti na podlagi te uredbe.
(154)
Příslušné vnitrostátní orgány by měly vykonávat své pravomoci nezávisle, nestranně a nezaujatě, aby chránily zásady objektivity svých činností a úkolů a zajistily uplatňování a provádění tohoto nařízení. Členové těchto orgánů by se měli zdržet jakéhokoli jednání neslučitelného s jejich povinnostmi a měli by podléhat pravidlům důvěrnosti podle tohoto nařízení.
(155)
Da bi zagotovili, da ponudniki visokotveganih sistemov UI izkušnje pri uporabi visokotveganih sistemov UI lahko upoštevajo za izboljšanje svojih sistemov ter postopka zasnove in razvoja ali da lahko pravočasno izvedejo morebitne popravne ukrepe, bi morali imeti vsi ponudniki vzpostavljen sistem spremljanja po dajanju na trg. Po potrebi bi spremljanje po dajanju na trg moralo vključevati analizo interakcije z drugimi sistemi UI, tudi drugimi napravami in programsko opremo. V spremljanje po dajanju na trg ne bi smeli biti zajeti občutljivi operativni podatki uvajalcev, ki so organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj. Ta sistem je tudi ključen za zagotovitev učinkovitejše in pravočasnejše obravnave morebitnih tveganj, ki izhajajo iz sistemov UI, ki se po dajanju na trg ali v uporabo še naprej „učijo“. V zvezi s tem bi bilo treba od ponudnikov zahtevati tudi, da imajo vzpostavljen sistem za poročanje ustreznim organom o vseh resnih incidentih, ki so posledica uporabe njihovih sistemov UI, tj. incidentih ali okvarah, ki povzročijo smrt ali resno ogroženost zdravja, hude in nepopravljive motnje v upravljanju in delovanju kritične infrastrukture, kršitve obveznosti na podlagi prava Unije o zaščiti temeljnih pravic ali hudo škodo premoženju ali okolju.
(155)
Všichni poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI by měli mít zaveden systém monitorování po uvedení na trh s cílem zajistit, že budou schopni zohlednit zkušenosti s používáním vysoce rizikových systémů AI při zlepšování svých systémů a procesu návrhu a vývoje, případně že budou schopni včas přijmout veškerá případná nápravná opatření. Monitorování po uvedení na trh by mělo případně zahrnovat analýzu interakce s jinými systémy AI, včetně jiných zařízení a softwaru. Monitorování po uvedení na trh by se nemělo vztahovat na citlivé provozní údaje subjektů zavádějících systémy AI, které jsou donucovacími orgány. Tento systém je rovněž klíčovým předpokladem zajištění účinnějšího a včasnějšího řešení potenciálních rizik vyplývajících ze systémů AI, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále „učí“. Poskytovatelé by měli mít v této souvislosti rovněž povinnost zavést systém oznamování veškerých závažných incidentů, k nimž dojde v důsledku používání jejich systémů AI, příslušným orgánům, čímž se rozumí incident nebo porucha vedoucí k úmrtí nebo vážnému poškození zdraví, vážnému a nevratnému narušení řízení a provozu kritické infrastruktury, porušení povinností podle práva Unie, jejichž cílem je ochrana základních práv, nebo vážné škody na majetku nebo životním prostředí.
(156)
Za zagotovitev ustreznega in učinkovitega izvrševanja zahtev in obveznosti iz te uredbe, ki je harmonizacijska zakonodaja Unije, bi bilo treba v celoti uporabljati sistem nadzora trga in skladnosti proizvodov, vzpostavljen z Uredbo (EU) 2019/1020. Organi za nadzor trga, imenovani na podlagi te uredbe, bi morali imeti vsa izvršilna pooblastila, določena v tej uredbi in Uredbi (EU) 2019/1020, ter bi morali svoja pooblastila in dolžnosti izvajati neodvisno, nepristransko in brez predsodkov. Čeprav za večino sistemov UI ne veljajo posebne zahteve in obveznosti iz te uredbe, lahko organi za nadzor trga sprejmejo ukrepe v zvezi z vsemi sistemi UI, če ti predstavljajo tveganje v skladu s to uredbo. Zaradi posebne narave institucij, agencij in organov Unije, ki spadajo na področje uporabe te uredbe, je za organ za nadzor trga, ki bo pristojen zanje, primerno imenovati Evropskega nadzornika za varstvo podatkov. To ne bi smelo posegati v imenovanje pristojnih nacionalnih organov s strani držav članic. Dejavnosti nadzora trga ne bi smele vplivati na zmožnost nadzorovanih subjektov, da svoje naloge opravljajo neodvisno, kadar je taka neodvisnost zahtevana po pravu Unije.
(156)
V zájmu zajištění náležitého a účinného vymáhání požadavků a povinností stanovených tímto nařízením, které představuje harmonizační právní předpis Unie, by se měl v plném rozsahu uplatňovat systém dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy stanovený nařízením (EU) 2019/1020. Orgány dozoru nad trhem určené podle tohoto nařízení by měly mít veškeré donucovací pravomoci stanovené v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2019/1020 a měly by vykonávat své pravomoci a plnit své povinnosti nezávisle, nestranně a nezaujatě. Ačkoli většina systémů AI nepodléhá zvláštním požadavkům a povinnostem podle tohoto nařízení, mohou orgány dozoru nad trhem přijmout opatření ve vztahu ke všem systémům AI, pokud představují riziko v souladu s tímto nařízením. Vzhledem ke zvláštní povaze orgánů, institucí a jiných subjektů Unie spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení je vhodné pro ně jmenovat jako příslušný orgán dozoru nad trhem evropského inspektora ochrany údajů. Tím by nemělo být dotčeno určení příslušných vnitrostátních orgánů členskými státy. Činnostmi v oblasti dozoru nad trhem by neměla být dotčena schopnost subjektů, nad nimiž je dozor vykonáván, plnit své úkoly nezávisle, pokud tuto nezávislost vyžaduje právo Unie.
(157)
Ta uredba ne posega v pristojnosti, naloge, pooblastila in neodvisnost ustreznih nacionalnih javnih organov ali teles, ki nadzorujejo uporabo prava Unije o varstvu temeljnih pravic, tudi ne organov za enakost in organov za varstvo podatkov. Kadar je to potrebno za njihov mandat, bi morali imeti navedeni nacionalni javni organi ali telesa tudi dostop do kakršne koli dokumentacije, pripravljene na podlagi te uredbe. Določiti bi bilo treba poseben zaščitni postopek za zagotavljanje ustreznega in pravočasnega izvrševanja v zvezi s sistemi UI, ki predstavljajo tveganje za zdravje, varnost in temeljne pravice. Postopek za take sisteme UI, ki predstavljajo tveganje, bi bilo treba uporabljati za visokotvegane sisteme UI, ki predstavljajo tveganje, prepovedane sisteme, ki so bili dani na trg ali v uporabo oziroma se uporabljajo v skladu s prepovedanimi praksami iz te uredbe, in sisteme UI, ki predstavljajo tveganje in katerih dostopnost je bila omogočena v nasprotju z zahtevami glede preglednosti iz te uredbe.
(157)
Tímto nařízením nejsou dotčeny kompetence, úkoly, pravomoci a nezávislost příslušných vnitrostátních veřejných orgánů nebo subjektů veřejného sektoru, které dohlížejí na uplatňování práva Unie na ochranu základních práv, včetně orgánů pro rovné zacházení a úřadů pro ochranu osobních údajů. Pokud je to nutné pro výkon jejich pověření, tyto vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru by rovněž měly mít přístup k veškeré dokumentaci vytvořené podle tohoto nařízení. Měl by být stanoven zvláštní ochranný postup pro zajištění přiměřeného a včasného prosazování předpisů proti systémům AI, které představují riziko pro zdraví, bezpečnost a základní práva. Postup pro tyto systémy AI představující riziko by se měl vztahovat na vysoce rizikové systémy AI představující riziko, zakázané systémy, které byly uvedeny na trh nebo do provozu nebo používány v rozporu se zakázanými praktikami stanovenými v tomto nařízení, a na systémy AI, které byly dodány na trh v rozporu s požadavky na transparentnost stanovenými v tomto nařízení a představují riziko.
(158)
Pravo Unije o finančnih storitvah vključuje pravila in zahteve glede notranjega upravljanja in obvladovanja tveganj, ki veljajo za regulirane finančne institucije med opravljanjem teh storitev, tudi kadar uporabljajo sisteme UI. Za zagotovitev usklajene uporabe in izvrševanja obveznosti na podlagi te uredbe ter ustreznih pravil in zahtev iz pravnih aktov Unije o finančnih storitvah bi bilo treba pristojne organe za nadzor in izvrševanje navedenih pravnih aktov, zlasti pristojne organe, opredeljene v Uredbi (EU) št. 575/2013 Evropskega parlamenta in Sveta (46) ter direktivah 2008/48/ES (47), 2009/138/ES (48), 2013/36/EU (49), 2014/17/EU (50) in (EU) 2016/97 (51) Evropskega parlamenta in Sveta, glede na njihove zadevne pristojnosti imenovati za pristojne organe za namen nadzora izvajanja te uredbe, vključno z dejavnostmi nadzora trga, v zvezi s sistemi UI, ki jih zagotavljajo ali uporabljajo regulirane in nadzorovane finančne institucije, razen če se država članica ne odloči, da bo za opravljanje teh nalog nadzora trga imenovala drug organ. Ti pristojni organi bi morali imeti vsa pooblastila na podlagi te uredbe in Uredbe (EU) 2019/1020 za izvrševanje zahtev in obveznosti iz te uredbe, vključno s pooblastili za izvajanje naknadnih dejavnosti nadzora trga, ki jih lahko, če je to primerno, vključijo v svoje obstoječe nadzorne mehanizme in postopke na podlagi zadevnega prava Unije o finančnih storitvah. Primerno je predvideti, da bi morali nacionalni organi, ki so odgovorni za nadzor kreditnih institucij, ki jih ureja Direktiva 2013/36/EU, in sodelujejo v enotnem mehanizmu nadzora, vzpostavljenem z Uredbo Sveta (EU) št. 1024/2013 (52), kadar delujejo kot organi za nadzor trga na podlagi te uredbe, Evropski centralni banki nemudoma sporočiti vse informacije, pridobljene v okviru njihovih dejavnosti nadzora trga, ki bi lahko bile zanimive za naloge bonitetnega nadzora Evropske centralne banke, kot so določene v navedeni uredbi. Za nadaljnjo krepitev skladnosti med to uredbo in pravili, ki se uporabljajo za kreditne institucije, ki jih ureja Direktiva 2013/36/EU, je primerno v obstoječe obveznosti in postopke iz Direktive 2013/36/EU vključiti tudi nekatere postopkovne obveznosti ponudnikov v zvezi z obvladovanjem tveganj, spremljanjem po dajanju na trg ter dokumentacijo. Da bi se izognili prekrivanju, bi bilo treba predvideti tudi omejena odstopanja v zvezi s sistemom ponudnikov za upravljanje kakovosti in obveznostjo spremljanja, naloženo uvajalcem visokotveganih sistemov UI, če se ta uporabljajo za kreditne institucije, ki jih ureja Direktiva 2013/36/EU. Isto ureditev bi bilo treba uporabljati za zavarovalnice in pozavarovalnice ter zavarovalne holdinge na podlagi Direktive 2009/138/ES in zavarovalne posrednike na podlagi Direktive (EU) 2016/97 ter druge vrste finančnih institucij, za katere veljajo zahteve glede notranjega upravljanja, ureditev ali postopkov, vzpostavljenih na podlagi ustreznega prava Unije o finančnih storitvah, da se zagotovita doslednost in enaka obravnava v finančnem sektorju.
(158)
Právo Unie týkající se finančních služeb zahrnují pravidla a požadavky vnitřní správy a řízení rizik, které se vztahují na regulované finanční instituce v průběhu poskytování těchto služeb, včetně případů, kdy využívají systémy AI. V zájmu zajištění jednotného uplatňování a vymáhání povinností vyplývajících z tohoto nařízení a příslušných pravidel a požadavků právních předpisů Unie o finančních službách by měly být v rámci svých příslušných pravomocí jako příslušné orgány pro účely dohledu nad prováděním tohoto nařízení, včetně činností dozoru nad trhem ve vztahu k systémům AI poskytovaným nebo používaným finančními institucemi, které jsou předmětem regulace nebo dozoru, určeny příslušné orgány pro účely dohledu nad právními předpisy o finančních službách a jejich vymáhání, zejména příslušné orgány definované v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (46) a ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (47), 2009/138/ES (48), 2013/36/EU (49), 2014/17/EU (50) a (EU) 2016/97 (51), ledaže se členské státy rozhodnou ke splnění těchto úkolů dozoru nad trhem určit orgán jiný. Tyto příslušné orgány by měly mít veškeré pravomoci podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2019/1020, aby mohly prosazovat požadavky a povinnosti podle tohoto nařízení, včetně pravomoci provádět následné činnosti dozoru nad trhem, které mohou být případně začleněny do jejich stávajících mechanismů a postupů dohledu podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb. Je vhodné stanovit, že při jednání jakožto orgány dozoru nad trhem podle tohoto nařízení by vnitrostátní orgány odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi, na něž se vztahuje směrnice 2013/36/EU a které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (52), měly neprodleně podat Evropské centrální bance zprávu o veškerých informacích zjištěných v průběhu své činností v oblasti dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu podle uvedeného nařízení. V zájmu dalšího posílení souladu mezi tímto nařízením a pravidly platnými pro úvěrové instituce podléhající směrnici 2013/36/EU je rovněž vhodné začlenit některé procesní povinnosti poskytovatelů v souvislosti s řízením rizik, monitorováním po uvedení na trh a dokumentací do stávajících povinností a postupů podle směrnice 2013/36/EU. Aby nedocházelo k překrývání, je třeba počítat rovněž s omezenými výjimkami ve vztahu k systému řízení kvality poskytovatelů a k povinnosti monitorování uložené zavádějícím subjektům vysoce rizikových systémů AI v rozsahu, v jakém se vztahují na úvěrové instituce podléhající směrnici 2013/36/EU. Stejný režim by se měl vztahovat na pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové společnosti podle směrnice 2009/138/ES a na zprostředkovatele pojištění podle směrnice (EU) 2016/97 a na další typy finančních institucí, na něž se vztahují požadavky týkající se vnitřní správy, opatření nebo postupů zavedených podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb, aby byla zajištěna soudržnost a rovné zacházení ve finančním sektoru.
(159)
Vsak organ za nadzor trga za visokotvegane sisteme UI na področju biometrike, kot so navedeni v eni od prilog k tej uredbi, če se ti sistemi uporabljajo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, migracij, azila in upravljanja nadzora meja ali za pravosodje in demokratične procese, bi moral imeti pooblastila za preiskovanje in popravne ukrepe, vključno vsaj s pooblastilom za pridobitev dostopa do vseh osebnih podatkov, ki se obdelujejo, in do vseh informacij, potrebnih za opravljanje njegovih nalog. Organi za nadzor trga bi morali imeti možnost, da svoja pooblastila izvajajo popolnoma neodvisno. Morebitne omejitve njihovega dostopa do občutljivih operativnih podatkov na podlagi te uredbe ne bi smele posegati v pooblastila, ki so jim podeljena z Direktivo (EU) 2016/680. Nobena izključitev glede razkritja podatkov nacionalnim organom za varstvo podatkov na podlagi te uredbe ne bi smela vplivati na sedanja ali prihodnja pooblastila teh organov zunaj področja uporabe te uredbe.
(159)
Každý orgán dozoru nad trhem pro vysoce rizikové systémy AI v oblasti biometriky, který je uveden v příloze tohoto nařízení, pokud jsou tyto systémy používány pro účely vymáhání práva, řízení migrace, azylu a kontroly hranic nebo pro účely výkonu spravedlnosti a demokratických procesů, by měl mít účinné vyšetřovací a nápravné pravomoci, včetně přinejmenším pravomoci získat přístup ke všem zpracovávaným osobním údajům a ke všem informacím nezbytným pro plnění svých úkolů. Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost vykonávat své pravomoci zcela nezávisle. Jakýmkoli omezením jejich přístupu k citlivým provozním údajům podle tohoto nařízení by neměly být dotčeny pravomoci, které jim byly svěřeny směrnicí (EU) 2016/680. Žádnou výjimkou z poskytování údajů vnitrostátním úřadům pro ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení by neměly být dotčeny stávající ani budoucí pravomoci těchto orgánů nad rámec tohoto nařízení.
(160)
Organom za nadzor trga in Komisiji bi moralo biti omogočeno, da predlagajo skupne dejavnosti – vključno s skupnimi preiskavami, ki jih izvajajo organi za nadzor trga sami ali skupaj s Komisijo –, katerih cilj je spodbujanje skladnosti, odkrivanje neskladnosti, ozaveščanje ali zagotavljanje smernic v zvezi s to uredbo, kar zadeva posebne kategorije visokotveganih sistemov UI, za katere se ugotovi, da predstavljajo resno tveganje v dveh ali več državah članicah. Skupne dejavnosti za spodbujanje skladnosti bi bilo treba izvajati v skladu s členom 9 Uredbe (EU) 2019/1020. Urad za UI bi moral zagotavljati usklajevalno podporo za skupne preiskave.
(160)
Orgány dozoru nad trhem a Komise by měly mít možnost navrhovat společné činnosti, včetně společných šetření, prováděné orgány dozoru nad trhem nebo orgány dozoru nad trhem společně s Komisí, jejichž cílem je podporovat dodržování předpisů, zjišťovat nesoulad, zvyšovat povědomí a poskytovat pokyny v souvislosti s tímto nařízením, pokud jde o konkrétní kategorie vysoce rizikových systémů AI, u nichž se zjistí, že představují vážné riziko ve dvou nebo více členských státech. Společné činnosti na podporu dodržování předpisů by měly být prováděny v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2019/1020. Úřad pro AI by měl pro společná šetření poskytovat koordinační podporu.
(161)
Pojasniti je treba odgovornosti in pristojnosti na ravni Unije in nacionalni ravni v zvezi z sistemi UI, ki temeljijo na modelih UI za splošne namene. Da bi se izognili prekrivanju pristojnosti, kadar sistem UI temelji na modelu UI za splošne namene ter kadar model in sistem zagotavlja isti ponudnik, bi moral biti za nadzor na ravni Unije pristojen Urad za UI, ki bi moral v ta namen imeti pooblastila organa za nadzor trga v smislu Uredbe (EU) 2019/1020. V vseh drugih primerih so za nadzor sistemov UI še naprej odgovorni nacionalni organi za nadzor trga. Vendar bi morali organi za nadzor trga za sisteme UI za splošne namene, ki jih lahko uvajalci neposredno uporabljajo za vsaj en namen, ki je razvrščen kot visoko tveganje, sodelovati z Uradom za UI pri izvedbi ocen skladnosti ter o tem ustrezno obvestili Odbor in druge organe za nadzor trga. Poleg tega bi morali imeti organi za nadzor trga možnost, da Urad za UI zaprosijo za pomoč, kadar organ za nadzor trga ne more zaključiti preiskave visokotveganega sistema UI, ker ne more dostopati do nekaterih informacij, ki se nanašajo na model UI za splošne namene, na katerem temelji visokotvegani sistem UI. V takih primerih bi se moral smiselno uporabljati postopek v zvezi s čezmejno medsebojno pomočjo iz poglavja VI Uredbe (EU) 2019/1020.
(161)
Je nezbytné vyjasnit povinnosti a pravomoci na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, pokud jde o systémy AI, které jsou založeny na obecných modelech AI. Aby se zabránilo překrývání pravomocí, pokud je systém AI založen na obecném modelu AI a daný model a systém poskytuje tentýž poskytovatel, měl by dohled probíhat na úrovni Unie prostřednictvím úřadu pro AI, který by za tímto účelem měl mít pravomoci orgánu dozoru nad trhem ve smyslu nařízení (EU) 2019/1020. Ve všech ostatních případech zůstávají za dohled nad systémy AI odpovědné vnitrostátní orgány dozoru nad trhem. V případě obecných systémů AI, které mohou zavádějící subjekty přímo používat alespoň k jednomu účelu, který je klasifikován jako vysoce rizikový, by však orgány dozoru nad trhem měly spolupracovat s úřadem pro AI na provádění hodnocení souladu a odpovídajícím způsobem informovat radu a další orgány dozoru nad trhem. Kromě toho by orgány dozoru nad trhem měly mít možnost požádat úřad pro AI o pomoc v případech, kdy určitý orgán dozoru nad trhem není schopen dokončit šetření týkající se konkrétního vysoce rizikového systému AI, protože nemá možnost získat přístup k určitým informacím týkajícím se obecného modelu AI, na němž je daný vysoce rizikový systém AI postaven. V takových případech by se měl obdobně použít postup týkající se vzájemné pomoci v přeshraničních případech podle kapitoly VI nařízení (EU) 2019/1020.
(162)
Da bi na ravni Unije čim bolje izkoristili centralizirano strokovno znanje in sinergije Unije, bi morala biti pooblastila za nadzor in izvrševanje obveznosti za ponudnike modelov UI za splošne namene v pristojnosti Komisije. Urad za UI bi moral imeti možnost, da izvede vse potrebne ukrepe za spremljanje učinkovitega izvajanja te uredbe v zvezi z modeli UI za splošne namene. Imeti bi moral možnost, da na lastno pobudo na podlagi rezultatov njegovih dejavnosti spremljanja ali na zahtevo organov za nadzor trga v skladu s pogoji iz te uredbe razišče morebitne kršitve pravil o ponudnikih modelov UI za splošne namene. Da bi podprli učinkovito spremljanje Urada za UI, bi bilo treba določiti možnost, da lahko ponudniki nižje v verigi vložijo pritožbe zaradi morebitnih kršitev pravil o ponudnikih modelov UI za splošne namene in sistemov UI.
(162)
V zájmu co nejlepšího využití centralizovaných odborných znalostí a synergií Unie na úrovni Unie by pravomoci dohledu nad povinnostmi poskytovatelů obecných modelů AI a jejich vymáhání měly být v pravomoci Komise. Úřad pro AI by měl mít možnost provádět veškerá nezbytná opatření ke sledování účinného provádění tohoto nařízení, pokud jde o obecné modely AI. Měl by mít možnost vyšetřovat případná porušení pravidel pro poskytovatele obecných modelů AI, a to jak z vlastního podnětu, tak na základě výsledků svých monitorovacích činností nebo na žádost orgánů dozoru nad trhem v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení. V zájmu podpory účinného sledování ze strany úřadu pro AI by měl tento úřad stanovit možnost, aby navazující poskytovatelé podávali stížnosti na možná porušení pravidel týkajících se poskytovatelů obecných modelů a systémů AI.
(163)
Da bi dopolnili sisteme upravljanja modelov UI za splošne namene, bi moral znanstveni odbor prispevati k dejavnostim spremljanja Urada za UI, ki mu v nekaterih primerih lahko pošlje kvalificirana opozorila, ki sprožijo nadaljnje ukrepanje, kot so preiskave. To bi se moralo zgoditi, kadar znanstveni odbor utemeljeno sumi, da model UI za splošne namene predstavlja konkretno in prepoznavno tveganje na ravni Unije. To bi se prav tako moralo zgoditi, kadar znanstveni odbor utemeljeno sumi, da model UI za splošne namene izpolnjuje merila, na podlagi katerih bi moral biti razvrščen kot model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem. Da se znanstvenemu svetu zagotovijo informacije, potrebne za opravljanje teh nalog, bi moral obstajati mehanizem, s katerim lahko znanstveni odbor zaprosi Komisijo, da od ponudnika zahteva dokumentacijo ali informacije.
(163)
S cílem doplnit systémy správy pro obecné modely AI by vědecká komise měla podporovat monitorovací činnosti úřadu pro AI a v některých případech může úřadu pro AI poskytovat kvalifikované výstrahy, které povedou k následným opatřením, jako jsou šetření. Tak by tomu mělo být v případě, kdy má vědecká komise důvod se domnívat, že obecný model AI představuje konkrétní a identifikovatelné riziko na úrovni Unie. Dále by tomu tak mělo být v případě, kdy má vědecká komise důvod se domnívat, že obecný model AI splňuje kritéria, která by vedla ke klasifikaci modelu AI jako obecného modelu AI se systémovým rizikem. Aby vědecká komise měla k dispozici informace nezbytné pro plnění těchto úkolů, měl by existovat mechanismus, na jehož základě může vědecká komise požádat Komisi, aby si vyžádala dokumentaci nebo informace od poskytovatele.
(164)
Urad za UI bi moral imeti možnost, da sprejme potrebne ukrepe za spremljanje učinkovitega izvajanja in izpolnjevanja obveznosti za ponudnike modelov UI za splošne namene iz te uredbe. Urad za UI bi moral imeti možnost, da razišče morebitne kršitve v skladu s pooblastili na podlagi te uredbe, tudi tako, da zahteva dokumentacijo in informacije, izvaja ocenjevanje ter od ponudnikov modelov UI za splošne namene zahteva ukrepe. Pri izvajanju ocenjevanja in zato, da bi uporabili neodvisno strokovno znanje, bi moral Urad za UI imeti možnost vključiti neodvisne strokovnjake, da v njegovem imenu izvedejo ocenjevanje. Izpolnjevanje obveznosti bi moralo biti izvršljivo, med drugim z zahtevami za sprejetje ustreznih ukrepov, vključno z ukrepi za zmanjšanje tveganja v primeru prepoznanih sistemskih tveganj, ter z omejevanjem omogočanja dostopnosti modela na trgu, njegovim umikom ali odpoklicem. Kot zaščitni ukrepi, kadar je to potrebno poleg procesnih pravic iz te uredbe, bi morali imeti ponudniki modelov UI za splošne namene procesne pravice iz člena 18 Uredbe (EU) 2019/1020, ki bi se morale uporabljati smiselno in brez poseganja v bolj specifične procesne pravice iz te uredbe.
(164)
Úřad pro AI by měl mít možnost přijímat nezbytná opatření ke sledování účinného provádění a dodržování povinností poskytovatelů obecných modelů AI stanovených v tomto nařízení. Úřad pro AI by měl mít možnost vyšetřovat případná porušení v souladu s pravomocemi stanovenými v tomto nařízení, mimo jiné si vyžádat dokumentaci a informace, provádět hodnocení a vyžádat si opatření od poskytovatelů obecných modelů AI. Při provádění hodnocení a za účelem využití nezávislých odborných znalostí by měl mít úřad pro AI možnost zapojit nezávislé odborníky, aby prováděli hodnocení jeho jménem. Dodržování povinností by mělo být vymahatelné mimo jiné prostřednictvím žádostí o přijetí vhodných opatření, včetně opatření ke zmírnění rizik v případě zjištěných systémových rizik, jakož i prostřednictvím omezení dodávání daného modelu na trh nebo jeho stažení z trhu či z oběhu. Měla by existovat záruka spočívající v tom, že by poskytovatelé obecných modelů AI disponovali, v případě potřeby nad rámec procesních práv stanovených v tomto nařízení, procesními právy stanovenými v článku 18 nařízení (EU) 2019/1020, která by se měla použít obdobně, aniž jsou dotčena konkrétnější procesní práva stanovená tímto nařízením.
(165)
Razvoj sistemov UI, ki niso visokotvegani sistemi UI, v skladu z zahtevami iz te uredbe lahko pripelje do večjega koriščenja etične in zaupanja vredne UI v Uniji. Ponudnike sistemov UI, ki niso sistemi visokega tveganja, bi bilo treba spodbujati k oblikovanju kodeksov ravnanja, vključno s povezanimi mehanizmi upravljanja, ki bodo namenjeni spodbujanju prostovoljne uporabe nekaterih ali vseh obveznih zahtev, ki se uporabljajo za visokotvegane sisteme UI, prilagojeni predvidenemu namenu sistemov in manjšemu tveganju ter bodo v njih upoštevane razpoložljive tehnične rešitve in najboljše prakse v industriji, kot so modeli in podatkovne kartice. Ponudnike in po potrebi uvajalce vseh sistemov UI, ne glede na to, ali so sistemi visokega tveganja ali ne, in modelov UI bi bilo treba spodbujati tudi k prostovoljni uporabi dodatnih zahtev, povezanih na primer z elementi etičnih smernic Unije za zaupanja vredno UI, okoljsko trajnostnostjo, ukrepi za pismenost na področju UI, zasnovo in razvojem sistemov UI, ki zagotavljata inkluzivnost in raznolikost, vključno s poudarkom na ranljivih osebah in dostopnostjo za invalide, sodelovanjem deležnikov, po potrebi s sodelovanjem ustreznih deležnikov, kot so podjetja in organizacije civilne družbe, akademski krogi, raziskovalne organizacije, sindikati in organizacije za varstvo potrošnikov, pri zasnovi in razvoju sistemov UI, ter z raznolikostjo razvojnih skupin, vključno z uravnoteženo zastopanostjo spolov. Da bi zagotovili učinkovitost prostovoljnih kodeksov ravnanja, bi morali ti temeljiti na jasnih ciljih in ključnih kazalnikih uspešnosti za merjenje doseganja teh ciljev. Prav tako bi jih bilo treba razvijati na inkluziven način, kot je ustrezno, ob sodelovanju ustreznih deležnikov, kot so podjetja in organizacije civilne družbe, akademski krogi, raziskovalne organizacije, sindikati in organizacije za varstvo potrošnikov. Komisija lahko pripravi pobude, tudi sektorske narave, da se omogoči zmanjšanje tehničnih ovir za čezmejno izmenjavo podatkov za razvoj UI, tudi na infrastrukturi za dostop do podatkov, ter semantično in tehnično interoperabilnost različnih vrst podatkov.
(165)
Vývoj systémů AI s výjimkou vysoce rizikových systémů AI v souladu s požadavky tohoto nařízení může vést k rozsáhlejšímu zavádění etické a důvěryhodné AI v Unii. Poskytovatelé systémů AI, které nejsou vysoce rizikové, by měli být vybízeni k vytváření kodexů chování, včetně souvisejících mechanismů správy, určených k podpoře dobrovolného uplatňování některých nebo veškerých povinných požadavků platných pro vysoce rizikové systémy AI, přizpůsobených zamýšlenému účelu systémů a nižšímu souvisejícímu riziku a s přihlédnutím k dostupným technickým řešením a osvědčeným postupům v odvětví, jako jsou modely a datové karty. Poskytovatelé a případně subjekty zavádějící veškeré vysoce rizikové či nerizikové systémy AI a modely AI by také měli být povzbuzováni k tomu, aby dobrovolně uplatňovali další požadavky týkající se například prvků etických pokynů Unie pro zajištění důvěryhodnosti AI, udržitelnosti životního prostředí, opatření týkajících se gramotnosti v oblasti AI, inkluzivního a rozmanitého návrhu a vývoje systémů AI, včetně pozornosti věnované zranitelným osobám a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, účasti zúčastněných stran, případně se zapojením příslušných zúčastněných stran, jako jsou podniky a organizace občanské společnosti, akademická obec, výzkumné organizace, odbory a organizace na ochranu spotřebitelů do návrhu a vývoje systémů AI a rozmanitosti vývojových týmů, včetně genderové vyváženosti. Aby se zajistila účinnost dobrovolných kodexů chování, měly by být založeny na jasných cílech a klíčových ukazatelích výkonnosti pro měření plnění těchto cílů. Měly by být rovněž vypracovány inkluzivním způsobem případně se zapojením příslušných zúčastněných stran, jako jsou podniky a organizace občanské společnosti, akademická obec, výzkumné organizace, odbory a organizace na ochranu spotřebitelů. Komise může vyvíjet iniciativy, včetně iniciativ odvětvové povahy, s cílem usnadnit snižování technických překážek bránících přeshraniční výměně dat pro účely rozvoje AI, a to i ohledně infrastruktury pro přístup k datům a sémantické a technické interoperability různých druhů dat.
(166)
Pomembno je, da so sistemi UI, ki so povezani s proizvodi brez visokega tveganja v skladu s to uredbo in jim zato ni treba izpolnjevati zahtev za visokotvegane sisteme UI, kljub temu varni, ko so dani na trg ali v uporabo. Da bi prispevali k temu cilju, bi se Uredba (EU) 2023/988 Evropskega parlamenta in Sveta (53) uporabljala kot varnostna mreža.
(166)
Je důležité, aby systémy AI související s produkty, které podle tohoto nařízení nejsou vysoce rizikové, a proto nemusí splňovat požadavky, které jsou stanoveny pro vysoce rizikové systémy AI, byly při uvedení na trh nebo do provozu přesto bezpečné. Jako záchranná síť pro přispění k tomuto cíli by se uplatnila nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 (53).
(167)
Za zagotovitev zaupanja vrednega in konstruktivnega sodelovanja pristojnih organov na ravni Unije in nacionalni ravni bi morale vse strani, ki sodelujejo pri uporabi te uredbe, spoštovati zaupnost informacij in podatkov, ki so jih pridobili pri opravljanju svojih nalog, v skladu s pravom Unije ali nacionalnim pravom. Svoje naloge in dejavnosti bi morali opravljati tako, da varujejo zlasti pravice intelektualne lastnine, zaupne poslovne informacije in poslovne skrivnosti, učinkovito izvajanje te uredbe, javne in nacionalne varnostne interese, celovitost kazenskih in upravnih postopkov ter celovitost tajnih podatkov.
(167)
V zájmu zajištění důvěryhodné a konstruktivní spolupráce příslušných orgánů na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by měly všechny strany zapojené do uplatňování tohoto nařízení respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů, v souladu s unijním a vnitrostátním právem. Své úkoly a činnosti by měly vykonávat tak, aby chránily zejména práva duševního vlastnictví, důvěrné obchodní informace a obchodní tajemství, účinné provádění tohoto nařízení, veřejné a národní bezpečnostní zájmy, integritu trestního a správního řízení a integritu utajovaných informací.
(168)
Skladnost s to uredbo bi morala biti izvršljiva z naložitvijo kazni in drugimi izvršilnimi ukrepi. Države članice bi morale sprejeti vse potrebne ukrepe za zagotovitev izvajanja določb te uredbe, tudi z določitvijo učinkovitih, sorazmernih in odvračilnih kazni za njihovo kršitev, in za upoštevanje načela ne bis in idem. Za okrepitev in uskladitev upravnih kazni za kršitev te uredbe bi bilo treba določiti zgornje meje za določitev upravnih glob za nekatere posebne kršitve. Države članice bi morale pri določanju višine glob v vsakem posameznem primeru upoštevati vse ustrezne okoliščine konkretne situacije, zlasti pa naravo, težo in trajanje kršitve ter njene posledice in velikost ponudnika, zlasti če je ponudnik MSP, vključno z zagonskim podjetjem. Evropski nadzornik za varstvo podatkov bi moral biti pooblaščen za nalaganje glob institucijam, agencijam in organom Unije, ki spadajo na področje uporabe te uredbe.
(168)
Dodržování tohoto nařízení by mělo být vymahatelné ukládáním sankcí a jiných donucovacích opatření. Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla ustanovení tohoto nařízení prováděna, a to i stanovením účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za jejich porušení a dodržováním zásady ne bis in idem. Za účelem posílení a harmonizace správních sankcí za porušení tohoto nařízení by měly být stanoveny horní hranice pro stanovení správních pokut za určitá konkrétní porušení. Při posuzování výše pokut by členské státy měly v každém jednotlivém případě zohlednit všechny relevantní okolnosti konkrétní situace, s náležitým ohledem zejména na povahu, závažnost a dobu trvání protiprávního jednání a jeho důsledků a na velikost poskytovatele, zejména pokud je poskytovatelem malý nebo střední podnik nebo začínající podnik. Evropský inspektor ochrany údajů by měl být oprávněn ukládat pokuty orgánům, institucím a subjektům Unie spadajícím do oblasti působnosti tohoto nařízení.
(169)
Izpolnjevanje obveznosti za ponudnike modelov UI za splošne namene, določenih na podlagi te uredbe, bi moralo med drugim biti izvršljivo z globami. V ta namen bi bilo treba določiti tudi ustrezne ravni glob za kršitev navedenih obveznosti, vključno z neizpolnjevanjem ukrepov, ki jih Komisija zahteva v skladu s to uredbo, ob upoštevanju ustreznih zastaralnih rokov v skladu z načelom sorazmernosti. Vse odločitve, ki jih Komisija sprejme na podlagi te uredbe, so podvržene nadzoru Sodišča Evropske unije v skladu s PDEU, vključno z neomejeno pristojnostjo Sodišča glede kazni na podlagi člena 261 PDEU.
(169)
Dodržování povinností uložených poskytovatelům obecných modelů AI podle tohoto nařízení by mělo být vymahatelné mimo jiné prostřednictvím pokut. Za tímto účelem by měly být rovněž stanoveny přiměřené úrovně pokut za porušení těchto povinností, včetně nedodržení opatření požadovaných Komisí v souladu s tímto nařízením, s výhradou přiměřených promlčecích lhůt v souladu se zásadou proporcionality. Všechna rozhodnutí přijatá Komisí podle tohoto nařízení podléhají v souladu se Smlouvou o fungování EU přezkumu Soudním dvorem Evropské unie, včetně neomezené jurisdikce Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k sankcím podle článku 261 Smlouvy o fungování EU.
(170)
Pravo Unije in nacionalno pravo fizičnim in pravnim osebam, na pravice in svoboščine katerih negativno vpliva uporaba sistemov UI, že zagotavljata učinkovita pravna sredstva. Brez poseganja v ta pravna sredstva lahko pritožbo pri ustreznem organu za nadzor trga vloži vsaka fizična ali pravna oseba, ki upravičeno meni, da je prišlo do kršitve te uredbe.
(170)
Unijní a vnitrostátní právo již poskytují účinné prostředky ochrany fyzickým a právnickým osobám, jejichž práva a svobody jsou používáním systémů AI nepříznivě ovlivněny. Aniž jsou tyto prostředky ochrany dotčeny, měla by být každá fyzická nebo právnická osoba, která má důvod se domnívat, že došlo k porušení tohoto nařízení, oprávněna podat stížnost příslušnému orgánu dozoru nad trhem.
(171)
Osebe, na katere vpliva uporaba sistemov UI, bi morale imeti pravico do pojasnila, kadar odločitev uvajalca temelji predvsem na izhodnih podatkih nekaterih visokotveganih sistemov UI, ki spadajo na področje uporabe te uredbe, in kadar ima ta odločitev pravne učinke za te osebe ali nanje podobno znatno vpliva na način, za katerega menijo, da ima negativne učinke na njihovo zdravje, varnost in temeljne pravice. To pojasnilo bi moralo biti jasno in smiselno ter temelj, na podlagi katerega osebe, na katere vpliva uporaba sistemov UI, lahko uveljavljajo svoje pravice. Pravica do pojasnila se ne bi smela uporabljati za uporabo sistemov UI, za katere izjeme ali omejitve izhajajo iz prava Unije ali nacionalnega prava, temveč bi se morala uporabljati le, če ta pravica še ni določena na podlagi prava Unije.
(171)
Dotčené osoby by měly mít právo obdržet vysvětlení, pokud je rozhodnutí zavádějícího subjektu založeno především na výstupech z určitých vysoce rizikových systémů AI, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, a pokud toto rozhodnutí má právní účinky nebo se jich podobně významně dotýká způsobem, který podle jejich názoru má nepříznivý dopad na jejich zdraví, bezpečnost nebo základní práva. Toto vysvětlení by mělo být jasné a smysluplné a mělo by poskytnout základ, na němž mohou dotčené osoby vykonávat svá práva. Právo na vysvětlení by se nemělo vztahovat na používání systémů AI, pro něž vyplývají výjimky nebo omezení z unijního nebo vnitrostátního práva, a mělo by se uplatňovat pouze v rozsahu, v jakém toto právo není již stanoveno právem Unie.
(172)
Osebe, ki kot žvižgači opozarjajo na kršitve te uredbe, bi morale biti zaščitene na podlagi prava Unije. Za prijavo kršitev te uredbe in zaščito oseb, ki te kršitve prijavijo, bi se zato morala uporabljati Direktiva (EU) 2019/1937 Evropskega parlamenta in Sveta (54).
(172)
Osoby jednající jako oznamovatelé porušení tohoto nařízení by měly být chráněny právem Unie. Oznamování porušení tohoto nařízení a ochrana osob oznamujících taková porušení by se proto mělo řídit směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (54).
(173)
Za zagotovitev, da se regulativni okvir lahko po potrebi prilagodi, bi bilo treba na Komisijo prenesti pooblastilo, da v skladu s členom 290 PDEU sprejme akte za spremembo pogojev, pod katerimi se sistem UI ne sme šteti za sistem visokega tveganja, seznama visokotveganih sistemov UI, določb o tehnični dokumentaciji, vsebine EU izjave o skladnosti, določb o postopkih ugotavljanja skladnosti, določb o vzpostavitvi visokotveganih sistemov UI, za katere bi se moral uporabljati postopek ugotavljanja skladnosti na podlagi ocene sistema upravljanja kakovosti in ocene tehnične dokumentacije, praga, meril uspešnosti in kazalnikov, tudi z njihovo dopolnitvijo, kot so opredeljeni v pravilih za razvrščanje modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, meril za označevanje modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, tehnične dokumentacije za ponudnike modelov UI za splošne namene in informacij o preglednosti za ponudnike modelov UI za splošne namene. Zlasti je pomembno, da se Komisija pri svojem pripravljalnem delu ustrezno posvetuje, tudi na ravni strokovnjakov, in da se ta posvetovanja izvedejo v skladu z načeli, določenimi v Medinstitucionalnem sporazumu z dne 13. aprila 2016 o boljši pripravi zakonodaje (55). Za zagotovitev enakopravnega sodelovanja pri pripravi delegiranih aktov Evropski parlament in Svet zlasti prejmeta vse dokumente sočasno s strokovnjaki iz držav članic, njuni strokovnjaki pa se lahko sistematično udeležujejo sestankov strokovnih skupin Komisije, ki zadevajo pripravo delegiranih aktov.
(173)
Aby bylo zajištěno, že v případě potřeby bude možné regulační rámec upravit, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu podmínek, za nichž systém AI nemá být nepovažován za vysoce rizikový, seznamu vysoce rizikových systémů AI, ustanovení týkajících se technické dokumentace, obsahu EU prohlášení o shodě, ustanovení týkajících se postupů posuzování shody a ustanovení zavádějících vysoce rizikové systémy AI, na které by se měl vztahovat postup posuzování shody založený na posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace, prahových hodnot, referenčních hodnot a ukazatelů, mimo jiné doplněním těchto referenčních hodnot a ukazatelů, pravidel pro klasifikaci obecných modelů AI se systémovým rizikem, kritérií pro určení obecných modelů AI se systémovým rizikem, technické dokumentace pro poskytovatele obecných modelů AI a informací o transparentnosti pro poskytovatele obecných modelů AI. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (55). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.
(174)
Glede na hiter tehnološki razvoj in tehnično strokovno znanje, potrebno za učinkovito izvajanje te uredbe bi morala Komisija oceniti in pregledati to uredbo do 2. avgusta 2029 in nato vsaka štiri leta ter poročati Evropskemu parlament in Svetu. Poleg tega bi morala Komisija ob upoštevanju posledic za področje uporabe te uredbe enkrat letno oceniti potrebo po spremembi seznama visokotveganih sistemov UI in seznama prepovedanih praks. Komisija bi morala do 2. avgusta 2028 in nato vsaka štiri leta oceniti tudi potrebo po spremembi seznama področij z visokim tveganjem iz ene od prilog k tej uredbi, sisteme UI, ki spadajo na področje uporabe obveznosti glede preglednosti, učinkovitost sistema nadzora in upravljanja ter napredek pri razvoju standardizacijskih dokumentov o energetsko učinkovitem razvoj modelov UI za splošno rabo, vključno s potrebo po nadaljnjih ukrepih ali dejavnostih, ter o tem poročati Evropskemu parlamentu in Svetu. Komisija bi morala do 2. avgusta 2028 ter nato vsaka tri leta oceniti učinek in učinkovitost prostovoljnih kodeksov ravnanja za spodbujanje uporabe zahtev, ki veljajo za visokotvegane sisteme UI, za sisteme UI, ki niso visokotvegani sistemi UI, ter morebitnih drugih dodatnih zahtev za takšne sisteme UI.
(174)
Vzhledem k rychlému technologickému vývoji a technickým odborným znalostem potřebným pro účinné uplatňování tohoto nařízení by Komise měla toto nařízení vyhodnotit a přezkoumat do 2. srpna 2029 a poté každé čtyři roky a podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Dále by Komise měla s ohledem na důsledky pro oblast působnosti tohoto nařízení jednou ročně provést posouzení potřeby změnit seznam vysoce rizikových systémů AI a seznam zakázaných postupů. Kromě toho by Komise měla do 2. srpna 2028 a poté každé čtyři roky vyhodnotit potřebu změnit seznam nadpisů vysoce rizikových oblastí v příloze tohoto nařízení, systémy AI spadající do oblasti působnosti povinností v oblasti transparentnosti, účinnost systému dohledu a správy a pokrok ve vývoji produktů normalizace pro energeticky účinný vývoj obecných modelů AI, včetně potřeby dalších opatření nebo kroků, a podat o nich zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Do 2. srpna 2028 a poté každé tři roky by Komise měla zhodnotit dopad a účinnost dobrovolných kodexů chování, které mají podpořit uplatňování požadavků stanovených pro vysoce rizikové systémy AI v případě jiných než vysoce rizikových systémů AI a případně dalších požadavků na takovéto systémy AI.
(175)
Da se zagotovijo enotni pogoji za izvajanje te uredbe, bi bilo treba na Komisijo prenesti izvedbena pooblastila. Ta pooblastila bi bilo treba izvajati v skladu z Uredbo (EU) št. 182/2011 Evropskega parlamenta in Sveta (56).
(175)
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (56).
(176)
Ker cilja te uredbe, in sicer izboljšati delovanje notranjega trga in spodbujati uvajanje na človeka osredotočene in zaupanja vredne UI, ob zagotavljanju visoke ravni varovanja zdravja, varnosti, temeljnih pravic iz Listine, vključno z demokracijo, pravno državo in varstvom okolja, pred škodljivimi učinki sistemov UI v Uniji ter podpiranju inovacij, države članice ne morejo zadovoljivo doseči, temveč se zaradi obsega ali učinka ukrepa lažje doseže na ravni Unije, lahko Unija sprejme ukrepe v skladu z načelom subsidiarnosti iz člena 5 PEU. V skladu z načelom sorazmernosti iz navedenega člena ta uredba ne presega tistega, kar je potrebno za doseganje navedenega cilja.
(176)
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zlepšit fungování vnitřního trhu a podpořit zavádění důvěryhodné AI zaměřené na člověka při současném zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv zakotvených v Listině, včetně demokracie, právního státu a ochrany životního prostředí před škodlivými účinky systémů AI v Unii a podpory inovací, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, avšak z důvodu rozsahu nebo účinků jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(177)
Da se zagotovita pravna varnost in ustrezno prilagoditveno obdobje za operaterje ter preprečijo motnje na trgu, vključno z zagotavljanjem neprekinjene uporabe sistemov UI, je primerno, da se ta uredba uporablja za visokotvegane sisteme UI, ki so bili dani na trg ali v uporabo pred splošnim datumom začetka njene uporabe, le, če se pri navedenih sistemih z navedenim datumom bistveno spremeni njihova zasnova ali predvideni namen. Primerno je pojasniti, da bi bilo treba v zvezi s tem koncept bistvene spremembe razumeti kot vsebinsko enakovreden pojmu bistvene spremembe, ki se uporablja samo za visokotvegane sisteme UI na podlagi te uredbe. Tako upravljavci sistemov UI, ki so komponente obsežnih informacijskih sistemov, vzpostavljenih s pravnimi akti iz ene od prilog k tej uredbi, kot tudi operaterji visokotveganih sistemov UI, ki naj bi jih uporabljali javni organi, bi morali izjemoma in glede na javno odgovornost sprejeti potrebne ukrepe za dosego skladnosti z zahtevami iz te uredbe do konca leta 2030 oziroma do 2. avgusta 2030.
(177)
V zájmu zabezpečení právní jistoty, zajištění vhodného adaptačního období pro provozovatele a zabránění narušení trhu, mimo jiné zajištěním kontinuity používání systémů AI, je vhodné, aby se toto nařízení vztahovalo na vysoce rizikové systémy AI, které byly uvedeny na trh nebo do provozu před obecným datem jeho použitelnosti, pouze pokud od uvedeného data dojde k významným změnám jejich návrhu nebo zamýšleného účelu. Je vhodné vyjasnit, že v tomto ohledu by pojem „významná změna“ měl být v podstatě chápán jako rovnocenný pojmu „podstatná změna“, který se používá pouze ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI podle tohoto tomto nařízení. Ve výjimečných případech a s ohledem na veřejnou odpovědnost by provozovatelé systémů AI, které jsou součástí rozsáhlých informačních systémů zřízených právními akty uvedenými v příloze tohoto nařízení, a provozovatelé vysoce rizikových systémů AI, které jsou určeny k použití orgány veřejné moci, měli přijmout nezbytná opatření ke splnění požadavků tohoto nařízení do konce roku 2030 a do 2. srpna 2030.
(178)
Ponudnike visokotveganih sistemov UI se spodbuja, da že v prehodnem obdobju začnejo prostovoljno izpolnjevati ustrezne obveznosti iz te uredbe.
(178)
Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI se vyzývají, aby začali dobrovolně plnit příslušné povinnosti vyplývající z tohoto nařízení již během přechodného období.
(179)
Ta uredba se uporablja od 2. avgusta 2026. Vendar bi bilo treba zaradi nesprejemljivega tveganja, povezanega z uporabo UI na določene načine, prepovedi ter splošne določbe te uredbe uporabljati že od 2. februarja 2025. Čeprav bodo te prepovedi polno učinkovale šele po vzpostavitvi upravljanja in izvrševanja te uredbe, je pomembno predvideti uporabo prepovedi, da se upoštevajo nesprejemljiva tveganja in zato, da bi to vplivalo na druge postopke, kot denimo v civilnem pravu. Poleg tega bi morala infrastruktura, povezana z upravljanjem in sistemom ugotavljanja skladnosti, začeti delovati pred 2. avgustom 2026, zato bi bilo treba določbe o priglašenih organih in strukturi upravljanja uporabljati od 2. avgusta 2025. Glede na hiter tehnološki napredek in sprejetje modelov UI za splošne namene bi bilo treba obveznosti za ponudnike modelov UI za splošne namene uporabljati od 2. avgusta 2025. Kodekse prakse bi bilo treba pripraviti najpozneje do 2. maja 2025, da bi ponudniki lahko pravočasno dokazali skladnost. Urad za UI bi moral zagotavljati posodabljanje pravil in postopkov razvrščanja glede na tehnološki razvoj. Poleg tega bi morale države članice določiti pravila o kaznih, vključno z upravnimi globami, in o njih uradno obvestiti Komisijo ter do datuma začetka uporabe te uredbe zagotoviti, da jih bodo učinkovito izvajale. Zato bi bilo treba določbe o kaznih uporabljati od 2. avgusta 2025.
(179)
Toto nařízení by se mělo použít ode dne 2. srpna 2026. S ohledem na nepřijatelné riziko spojené s používáním AI určitými způsoby by se však zákazy, stejně jako obecná ustanovení tohoto nařízení, měly použít již od 2. února 2025. Ačkoli plný účinek těchto zákazů následuje po zavedení správy a prosazování tohoto nařízení, je důležité předvídat uplatňování zákazů, aby se zohlednila nepřijatelná rizika a aby se ovlivnily další postupy, například v občanském právu. Infrastruktura související se správou a se systémem posuzování shody by navíc měla být funkční již před 2. srpnem 2026, a proto by se ustanovení o oznámených subjektech a o struktuře řízení měla použít ode dne 2. srpna 2025. Vzhledem k rychlému tempu technologického pokroku a přijímání obecných modelů AI by povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI měly platit od 2. srpna 2025. Kodexy správné praxe by měly být připraveny do 2. května 2025, aby poskytovatelé mohli včas prokázat soulad. Úřad pro AI by měl zajistit, aby klasifikační pravidla a postupy byly aktuální s ohledem na technologický vývoj. Kromě toho by členské státy měly stanovit pravidla ukládání sankcí, včetně správních pokut, a oznámit je Komisi a zajistit, aby byla řádně a účinně provedena do data použitelnosti tohoto nařízení. Ustanovení o sankcích se proto použijí ode dne 2. srpna 2025.
(180)
V skladu s členom 42(1) in (2) Uredbe (EU) 2018/1725 je bilo opravljeno posvetovanje z Evropskim nadzornikom za varstvo podatkov in Evropskim odborom za varstvo podatkov, ki sta dala mnenje 18. junija 2021 –
(180)
Evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu údajů byli konzultováni v souladu s čl. 42 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 18. června 2021 vydali své společné stanovisko,
SPREJELA NASLEDNJO UREDBO:
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
POGLAVJE I
KAPITOLA I
SPLOŠNE DOLOČBE
OBECNÁ USTANOVENÍ
Člen 1
Článek 1
Predmet urejanja
Předmět
1. Namen te uredbe je izboljšati delovanje notranjega trga in spodbujati uvajanje na človeka osredotočene in zaupanja vredne umetne inteligence (UI) ter zagotoviti visoko raven varovanja zdravja, varnosti in temeljnih pravic iz Listine, vključno z demokracijo, pravno državo in varstvom okolja, pred škodljivimi učinki sistemov UI v Uniji ter podpirati inovacije.
1. Účelem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu, podporovat zavádění důvěryhodné umělé inteligence (AI) zaměřené na člověka a zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti, základních práv zakotvených v Listině, včetně demokracie, právního státu a ochrany životního prostředí, před škodlivými účinky systémů AI v Unii, jakož i podporovat inovace.
2. V tej uredbi so določeni:
2. Toto nařízení stanoví:
(a)
harmonizirana pravila za dajanje na trg, dajanje v uporabo ter za uporabo sistemov UI v Uniji;
a)
harmonizovaná pravidla pro uvádění systémů AI na trh a do provozu a pro jejich používání v Unii;
(b)
prepovedi nekaterih praks UI;
b)
zákazy určitých postupů v oblasti AI;
(c)
posebne zahteve za visokotvegane sisteme UI in obveznosti za operaterje takih sistemov;
c)
zvláštní požadavky na vysoce rizikové systémy AI a povinnosti provozovatelů těchto systémů;
(d)
harmonizirana pravila o preglednosti za nekatere sisteme UI;
d)
harmonizovaná pravidla transparentnosti pro některé systémy AI;
(e)
harmonizirana pravila za dajanje na trg modelov UI za splošne namene;
e)
harmonizovaná pravidla pro uvádění obecných modelů AI na trh;
(f)
pravila o spremljanju trga, nadzoru trga, upravljanju in izvrševanju;
f)
pravidla monitorování trhu, dozoru nad trhem a jeho správy a prosazování tohoto nařízení;
(g)
ukrepi v podporo inovacijam s posebnim poudarkom na MSP, vključno z zagonskimi podjetji.
g)
opatření na podporu inovací se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky, včetně podniků začínajících.
Člen 2
Článek 2
Področje uporabe
Oblast působnosti
1. Ta uredba se uporablja za:
1. Toto nařízení se vztahuje na:
(a)
ponudnike, ki dajejo na trg ali v uporabo sisteme UI ali dajejo na trg modele UI za splošne namene v Uniji, ne glede na to, ali imajo ti ponudniki sedež ali se nahajajo v Uniji ali v tretji državi;
a)
poskytovatele, kteří v Unii uvádějí na trh nebo do provozu systémy AI nebo uvádějí na trh obecné modely AI bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé usazeni nebo se nacházejí v Unii či ve třetí zemi;
(b)
uvajalce sistemov UI, ki imajo sedež ali se nahajajo v Uniji;
b)
subjekty, které zavádějí systémy AI a jsou usazeny nebo se nacházejí v Unii;
(c)
ponudnike in uvajalce sistemov UI, ki imajo sedež ali se nahajajo v tretji državi, kadar se izhodni podatki, ki jih sistem UI ustvari, uporabljajo v Uniji;
c)
poskytovatele a subjekty, které zavádějí systémy AI, kteří jsou usazeni nebo se nacházejí ve třetí zemi, pokud se výstup systému AI používá v Unii;
(d)
uvoznike in distributerje sistemov UI;
d)
dovozce a distributory systémů AI;
(e)
proizvajalce proizvodov, ki dajejo sistem UI na trg ali v uporabo skupaj s svojim proizvodom in pod svojim imenom ali znamko;
e)
výrobce produktů, kteří uvádějí na trh nebo do provozu systém AI společně se svým produktem a pod svým jménem, názvem nebo ochrannou známkou;
(f)
pooblaščene zastopnike ponudnikov, ki nimajo sedeža v Uniji;
f)
zplnomocněné zástupce poskytovatelů, kteří nejsou usazeni v Unii;
(g)
osebe, ki jih zadeva in se nahajajo v Uniji.
g)
dotčené osoby, které se nacházejí v Unii.
2. Za sisteme UI, ki so razvrščeni med visoko tvegane sisteme UI v skladu s členom 6(1) v povezavi s proizvodi, zajetimi v harmonizacijski zakonodaji Unije s seznama v Prilogi I, oddelek B, se uporablja samo člen 6(1), členi 102 do 109 in člen 112. Člen 57 se uporablja le, če so bile zahteve za visokotvegane sisteme UI iz te uredbe vključene v to harmonizacijsko zakonodajo Unije.
2. Pro systémy AI klasifikované jako vysoce rizikové systémy AI v souladu s čl. 6 odst. 1, které souvisejí s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle B, se použijí pouze čl. 6 odst. 1, články 102 až109 a článek 112tohoto nařízení. Článek 57 se použije pouze v případě, že požadavky na vysoce rizikové systémy AI podle tohoto nařízení byly začleněny do uvedených harmonizačních právních předpisů Unie.
3. Ta uredba se ne uporablja za področja, ki ne spadajo na področje uporabe prava Unije, in v nobenem primeru ne vpliva na pristojnosti držav članic v zvezi z nacionalno varnostjo, ne glede na vrsto subjekta, ki ga države članice pooblastijo za opravljanje nalog v zvezi s temi pristojnostmi.
3. Toto nařízení se nevztahuje na oblasti mimo oblast působnosti práva Unie a v žádném případě jím nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který členské státy pověřily plněním úkolů souvisejících s těmito pravomocemi.
Ta uredba se ne uporablja za sisteme UI, kadar in kolikor so s spremembami ali brez njih dani na trg ali v uporabo oziroma se uporabljajo izključno za vojaške, obrambne ali nacionalne varnostne namene, ne glede na vrsto subjekta, ki izvaja te dejavnosti.
Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI pouze tehdy a do té míry, pokud jsou uváděny na trh nebo do provozu nebo jsou používány se změnami nebo bez nich výhradně pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
Ta uredba se ne uporablja za sisteme UI, ki niso dani na trg ali v uporabo v Uniji, kadar se izhodni podatki uporabljajo v Uniji izključno za vojaške, obrambne ali nacionalne varnostne namene, ne glede na vrsto subjekta, ki izvaja te dejavnosti.
Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI, které nejsou uváděny na trh nebo do provozu v Unii, pokud se výstup používá v Unii výhradně pro vojenské či obranné účely nebo pro účely národní bezpečnosti, bez ohledu na typ subjektu, který tyto činnosti provádí.
4. Ta uredba se ne uporablja za javne organe v tretji državi in mednarodne organizacije, ki spadajo na področje uporabe te uredbe na podlagi odstavka 1, kadar ti organi ali organizacije uporabljajo sisteme UI v okviru mednarodnega sodelovanja ali sporazumov za sodelovanje na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ter za sodelovanje na področju pravosodja z Unijo ali z eno ali več državami članicami, pod pogojem, da ta tretja država ali mednarodna organizacija zagotovi ustrezne zaščitne ukrepe v zvezi z varstvom temeljnih pravic in svoboščin posameznikov.
4. Toto nařízení se nevztahuje ani na veřejné orgány ve třetí zemi, ani na mezinárodní organizace spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení podle odstavce 1, pokud tyto orgány nebo organizace používají systémy AI v rámci mezinárodní spolupráce či mezinárodních dohod o vymáhání práva a o justiční spolupráci s Unií nebo s jedním či více členskými státy, a to pod podmínkou, že daná třetí země nebo mezinárodní organizace poskytne přiměřené záruky, pokud jde o ochranu základních práv a svobod fyzických osob.
5. Ta uredba ne vpliva na uporabo določb o odgovornosti ponudnikov posredniških storitev iz poglavja II Uredbe (EU) 2022/2065.
5. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování ustanovení o odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedených v kapitole II nařízení (EU) 2022/2065.
6. Ta uredba se ne uporablja za sisteme UI ali modele UI, vključno z njihovimi izhodnimi podatki, posebej razvite in dane v uporabo zgolj za namene znanstvenih raziskav in razvoja.
6. Toto nařízení se nevztahuje na systémy nebo modely AI, včetně jejich výstupů, které byly speciálně vyvinuty a uvedeny do provozu výhradně za účelem vědeckého výzkumu a vývoje.
7. Pravo Unije o varstvu osebnih podatkov, zasebnosti in zaupnosti komunikacij se uporablja za osebne podatke, ki se obdelujejo v zvezi s pravicami in obveznostmi iz te uredbe. Brez poseganja v člen 10(5) in člen 59 te uredbe ta uredba ne vpliva na Uredbo (EU) 2016/679 ali (EU) 2018/1725 ali Direktivo 2002/58/ES ali (EU) 2016/680.
7. Na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s právy a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení se vztahuje právo Unie o ochraně osobních údajů, soukromí a důvěrnosti sdělení. Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení (EU) 2016/679 nebo (EU) 2018/1725 ani směrnice 2002/58/ES nebo (EU) 2016/680, aniž jsou dotčeny čl. 10 odst. 5 a článek 59 tohoto nařízení.
8. Ta uredba se ne uporablja za raziskovalne dejavnosti, dejavnosti testiranja ali razvojne dejavnosti v zvezi z sistemi UI ali modeli UI, preden se ti dajo na trg ali v uporabo. Te dejavnosti se morajo izvajati v skladu z veljavnim pravom Unije. Ta izključitev ne zajema testiranja v realnih razmerah.
8. Toto nařízení se nevztahuje na žádné činnosti výzkumu, testování či vývoje v oblasti systémů AI nebo modelů AI před jejich uvedením na trh nebo do provozu. Tyto činnosti jsou prováděny v souladu s platným právem Unie. Uvedená výjimka nezahrnuje testování v reálných podmínkách.
9. Ta uredba ne posega v pravila, določena v drugih pravnih aktih Unije v zvezi z varstvom potrošnikov in varnostjo proizvodov.
9. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená jinými právními akty Unie, které se týkají ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků.
10. Ta uredba se ne uporablja za obveznosti uvajalcev, ki so fizične osebe in uporabljajo sisteme UI v okviru povsem osebne nepoklicne dejavnosti.
10. Toto nařízení se nevztahuje na povinnosti zavádějících subjektů, které jsou fyzickými osobami a používají systémy AI v rámci čistě osobní neprofesionální činnosti.
11. Ta uredba Uniji ali državam članicam ne preprečuje, da ohranijo ali uvedejo zakone ali druge predpise, ki so za delavce ugodnejši v smislu varstva njihovih pravic v zvezi z delodajalčevo uporabo sistemov UI, ali da spodbujajo ali dovolijo uporabo kolektivnih pogodb, ki so za delavce ugodnejše.
11. Toto nařízení nebrání Unii ani členským státům v tom, aby zachovaly nebo zavedly právní a správní předpisy, které jsou příznivější pro pracovníky, pokud jde o ochranu jejich práv v souvislosti s používáním systémů AI zaměstnavateli, nebo které podporují či umožňují uplatňování kolektivních smluv příznivějších pro pracovníky.
12. Ta uredba se ne uporablja za sisteme UI, objavljene na podlagi prostih in odprtokodnih licenc, razen če so dani na trg ali v uporabo kot visokotvegani sistemi UI ali sistem UI iz člena 5 ali 50.
12. Toto nařízení se nevztahuje na systémy AI zpřístupněné na základě svobodných licencí a licencí s otevřeným zdrojovým kódem, pokud nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako vysoce rizikové systémy AI nebo jako systém AI, na který se vztahuje článek 5 nebo 50.
Člen 3
Článek 3
Opredelitev pojmov
Definice
V tej uredbi se uporabljajo naslednje opredelitve pojmov:
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(1)
„sistem UI“ pomeni sistem temelječ na napravah, ki je zasnovan za delovanje z različnimi stopnjami avtonomije in lahko po uvedbi izkaže prilagodljivost ter za eksplicitne ali implicitne cilje iz prejetih vhodnih podatkov sklepa, kako ustvariti izhodne podatke, kot so napovedi, vsebine, priporočila ali odločitve, ki lahko vplivajo na fizična ali virtualna okolja;
1)
„systémem AI“ strojový systém navržený tak, aby po zavedení fungoval s různými úrovněmi autonomie a který po zavedení může vykazovat adaptabilitu a který za explicitními nebo implicitními účely z obdržených vstupů odvozuje, jak generovat výstupy, jako jsou predikce, obsah, doporučení nebo rozhodnutí, které mohou ovlivnit fyzická nebo virtuální prostředí;
(2)
„tveganje“ pomeni kombinacijo verjetnosti pojava škode in resnosti te škode;
2)
„rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti toho, že dojde k újmě, a závažnosti takové újmy;
(3)
„ponudnik“ pomeni fizično ali pravno osebo, javni organ, agencijo ali drugo telo, ki razvije sistem UI ali model UI za splošne namene ali ima razvit sistem UI ali model UI za splošne namene in ga da na trg ali da sistem UI v uporabo pod svojim imenom ali znamko, za plačilo ali brezplačno;
3)
„poskytovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, veřejný orgán, agentura nebo jiný subjekt, který vyvíjí systém AI či obecný model AI nebo nechává vyvíjet systém AI či obecný model AI a uvádějí je na trh nebo které uvádějí systém AI do provozu pod svým vlastním jménem, názvem nebo ochrannou známkou, ať už za úplatu, nebo zdarma;
(4)
„uvajalec“ pomeni fizično ali pravno osebo, javni organ, agencijo ali drugo telo, ki sistem UI uporablja v svoji pristojnosti, razen kadar se sistem UI uporablja v okviru osebne nepoklicne dejavnosti;
4)
„zavádějícím subjektem“ nebo „subjektem, který zavádí“ fyzická nebo právnická osoba, veřejný orgán, agentura nebo jiný subjekt, které v rámci své pravomoci využívá systém AI, s výjimkou případů, kdy je systém AI využíván při osobní neprofesionální činnosti;
(5)
„pooblaščeni zastopnik“ pomeni fizično ali pravno osebo, ki se nahaja ali ima sedež v Uniji in je od ponudnika sistema UI ali modela UI za splošne namene prejela in sprejela pisno pooblastilo, da v njegovem imenu opravlja in izvaja obveznosti in postopke, določene v tej uredbi;
5)
„zplnomocněným zástupcem“ i fyzická nebo právnická osoba nacházející se nebo usazená v Unii, která od poskytovatele systému AI nebo obecného modelu AI obdržela a přijala písemné pověření k tomu, aby jeho jménem plnila povinnosti a prováděla postupy stanovené tímto nařízením;
(6)
„uvoznik“ pomeni fizično ali pravno osebo, ki se nahaja ali ima sedež v Uniji, ki da na trg sistem UI, ki nosi ime ali znamko fizične ali pravne osebe s sedežem v tretji državi;
6)
„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba nacházející se nebo usazená v Unii, která uvádí na trh systém AI označený jménem, názvem nebo ochrannou známkou fyzické nebo právnické osoby usazené ve třetí zemi;
(7)
„distributer“ pomeni fizično ali pravno osebo v dobavni verigi, razen ponudnika ali uvoznika, ki omogoči dostopnost sistema UI na trgu Unije;
7)
„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než poskytovatel nebo dovozce, která dodává systém AI na trh Unie;
(8)
„operater“ pomeni ponudnika, proizvajalca proizvoda, uvajalca, pooblaščenega zastopnika, uvoznika ali distributerja;
8)
„provozovatelem“ poskytovatel, výrobce produktu, zavádějící subjekt, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor;
(9)
„dajanje na trg“ pomeni, da je sistem UI ali model UI za splošne namene prvič dostopen na trgu Unije;
9)
„uvedením na trh“ první dodání systému AI nebo obecného modelu AI na trh Unie;
(10)
„dostopnost na trgu“ pomeni dobavo sistema UI ali modela UI za splošne namene za distribucijo ali uporabo na trgu Unije v okviru gospodarske dejavnosti, bodisi za plačilo ali brezplačno;
10)
„dodáním na trh“ dodání systému AI nebo obecného modelu AI k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo zdarma;
(11)
„dajanje v uporabo“ pomeni dobavo sistema UI za prvo uporabo neposredno uvajalcu ali za lastno uporabo v Uniji za predvideni namen;
11)
„uvedením do provozu“ dodání systému AI k prvnímu použití přímo zavádějícímu subjektu nebo pro vlastní použití v Unii se zamýšleným účelem;
(12)
„predvideni namen“ pomeni uporabo, za katero je ponudnik namenil sistem UI, vključno s posebnim kontekstom in pogoji uporabe, kot je navedeno v informacijah, ki jih je ponudnik predložil v navodilih za uporabo, v promocijskem ali prodajnem gradivu in izjavah ter v tehnični dokumentaciji;
12)
„zamýšleným účelem“ použití systému AI zamýšlené poskytovatelem, včetně konkrétního kontextu a podmínek použití, které jsou uvedeny v informacích dodaných poskytovatelem v návodu k použití, v propagačních nebo prodejních materiálech a prohlášeních, jakož i v technické dokumentaci;
(13)
„razumno predvidljiva napačna uporaba“ pomeni uporabo sistema UI na način, ki sicer ni v skladu s predvidenim namenom, vendar je lahko posledica razumno predvidljivega človeškega vedenja ali interakcije z drugimi sistemi, vključno z drugimi sistemi UI;
13)
„rozumně předvídatelným nesprávným použitím“ použití systému AI způsobem, který není v souladu s jeho zamýšleným účelem, avšak může vyplývat z rozumně předvídatelného lidského chování nebo z interakce s jinými systémy, včetně jiných systémů AI;
(14)
„varnostna komponenta“ pomeni komponento proizvoda ali sistema UI, ki opravlja varnostno funkcijo za ta proizvod ali sistem UI ali katere nedelovanje ali okvara ogroža zdravje in varnost oseb ali premoženja;
14)
„bezpečnostní komponentou“ komponenta produktu nebo systému AI, která plní bezpečnostní funkci pro daný produkt nebo systém AI, případně jejíž porucha nebo chybné fungování ohrožuje zdraví a bezpečnost osob nebo majetku;
(15)
„navodila za uporabo“ pomeni informacije, ki jih zagotovi ponudnik, da uvajalca obvesti zlasti o predvidenem namenu in pravilni uporabi sistema UI;
15)
„návodem k použití“ informace poskytnuté poskytovatelem, kterými zavádějící subjekt informuje zejména o zamýšleném účelu a řádném použití daného systému;
(16)
„odpoklic sistema UI“ pomeni vsak ukrep, namenjen zagotovitvi vračila sistema UI, ki je bil na voljo uvajalcem, ponudniku ali namenjen zagotovitvi prenehanja delovanja ali onemogočanja uporabe tega sistema;
16)
„stažením systému AI z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout, aby byl systém AI zpřístupněný zavádějícím subjektům navrácen poskytovateli nebo vyřazen z provozu nebo aby bylo znemožněno jeho používání;
(17)
„umik sistema UI“ pomeni vsak ukrep, namenjen preprečevanju dostopnosti sistema UI v dobavni verigi na trgu;
17)
„stažením systému AI z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl systém AI, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;
(18)
„zmogljivost sistema UI“ pomeni sposobnost sistema UI, da doseže svoj predvideni namen;
18)
„výkonností systému AI“ schopnost systému AI dosáhnout svého zamýšleného účelu;
(19)
„priglasitveni organ“ pomeni nacionalni organ, odgovoren za vzpostavitev in izvajanje potrebnih postopkov za ocenjevanje, imenovanje in priglasitev organov za ugotavljanje skladnosti ter za njihovo spremljanje;
19)
„oznamujícím orgánem“ vnitrostátní orgán odpovědný za stanovení a provádění postupů nezbytných pro posuzování, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a za jejich monitorování;
(20)
„ugotavljanje skladnosti“ pomeni postopek ugotavljanja, ali so izpolnjene zahteve iz poglavja III, oddelek 2, v zvezi z visokotveganim sistemom UI;
20)
„posuzováním shody“ postup prokázání toho, zda byly splněny požadavky stanovené v kapitole III oddíle 2 tohoto nařízení týkající se vysoce rizikového systému AI;
(21)
„organ za ugotavljanje skladnosti“ pomeni organ, ki kot tretja stran izvaja dejavnosti ugotavljanja skladnosti, vključno s testiranjem, certificiranjem in kontrolo;
21)
„subjektem posuzování shody“ subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody jakožto třetí strana, včetně testování, certifikace a inspekce;
(22)
„priglašeni organ“ pomeni organ za ugotavljanje skladnosti, priglašen v skladu s to uredbo in drugo ustrezno harmonizacijsko zakonodajo Unije;
22)
„oznámeným subjektem“ subjekt posuzování shody oznámený v souladu s tímto nařízením a dalšími příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie;
(23)
„bistvena sprememba“ pomeni spremembo sistema UI po dajanju na trg ali v uporabo, ki ni predvidena ali načrtovana pri prvotnem ugotavljanju skladnosti, ki jo je izvedel ponudnik, in ki posledično vpliva na skladnost sistema UI z zahtevami iz poglavja III, oddelek 2, ali povzroči spremembo predvidenega namena, za katerega je bila skladnost sistema UI ugotavljana;
23)
„podstatnou změnou“ změna systému AI po jeho uvedení na trh nebo do provozu, kterou poskytovatel při počátečním posuzování shody nepředvídal ani neplánoval a v jejímž důsledku je ovlivněn soulad systému AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2 tohoto nařízení nebo která vede ke změně zamýšleného účelu, pro který byl systém AI posuzován;
(24)
„oznaka CE“ pomeni oznako, s katero ponudnik izjavlja, da je sistem UI skladen z zahtevami iz poglavja III, oddelek 2, in druge veljavne harmonizacijske zakonodaje Unije, ki določa njeno namestitev;
24)
„označením CE“ označení, kterým poskytovatel vyjadřuje, že je systém AI ve shodě s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2 a v dalších příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují umísťování tohoto označení;
(25)
„sistem spremljanja po dajanju na trg“ pomeni vse dejavnosti, ki jih izvajajo ponudniki sistemov UI, da bi zbirali in pregledovali izkušnje, pridobljene z uporabo sistemov UI, ki jih dajo na trg ali v uporabo, da bi ugotovili, ali so potrebni takojšnji popravni ali preventivni ukrepi;
25)
„systémem monitorování po uvedení na trh“ veškeré činnosti prováděné poskytovateli systémů AI s cílem shromažďovat a přezkoumávat zkušenosti získané v souvislosti s používáním systémů AI, které dodávají na trh nebo uvádějí do provozu, za účelem určení potřeby okamžitého uplatnění jakýchkoliv nezbytných nápravných nebo preventivních opatření;
(26)
„organ za nadzor trga“ pomeni nacionalni organ, ki izvaja dejavnosti in sprejema ukrepe na podlagi Uredbe (EU) 2019/1020;
26)
„orgánem dozoru nad trhem“ vnitrostátní orgán provádějící činnosti a přijímající opatření podle nařízení (EU) 2019/1020;
(27)
„harmonizirani standard“ pomeni harmonizirani standard, kakor je opredeljen v členu 2(1), točka (c), Uredbe (EU) št. 1025/2012;
27)
„harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;
(28)
„skupna specifikacija“ pomeni sklop tehničnih specifikacij, kakor so opredeljene v členu 2, točka 4, Uredbe (EU) št. 1025/2012 in v katerih je opisano, kako izpolnjevati nekatere zahteve, določene na podlagi te uredbe;
28)
„společnou specifikací“ soubor technických specifikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 1025/2012, který poskytuje prostředky ke splnění určitých požadavků stanovených v tomto nařízením;
(29)
„učni podatki“ pomeni podatke, ki se uporabljajo za učenje sistema UI s prilagajanjem njegovih učljivih parametrov;
29)
„trénovacími daty“ data používaná pro trénování systému AI přizpůsobováním jeho parametrů, které lze ovlivnit učením;
(30)
„validacijski podatki“ pomeni podatke, ki se uporabljajo za ocenjevanje naučenega sistema UI ter za uravnavanje neučljivih parametrov in postopka učenja sistema, med drugim za preprečevanje premajhnega ali prevelikega prilagajanja;
30)
„validačními daty“ data používaná pro hodnocení trénovaného systému AI a pro vyladění jeho parametrů, které nelze ovlivnit učením, a procesu jeho učení, mimo jiné s cílem zabránit nedostatečnému přizpůsobování nebo nadměrnému přizpůsobování;
(31)
„nabor validacijskih podatkov“ pomeni ločen nabor podatkov ali fiksni ali spremenljivi del nabora učnih podatkov;
31)
„souborem validačních dat“ samostatný soubor dat nebo součást souboru trénovacích dat, ať už s pevným, nebo proměnlivým rozdělením;
(32)
„testni podatki“ pomeni podatke, ki se uporabljajo za zagotavljanje neodvisne ocene sistema UI za potrditev pričakovane zmogljivosti tega sistema pred dajanjem na trg ali v uporabo;
32)
„testovacími daty“ data používaná k zajištění nezávislého zhodnocení systému AI za účelem potvrzení očekávané výkonnosti tohoto systému před jeho uvedením na trh nebo do provozu;
(33)
„vhodni podatki“ pomeni podatke, ki se vnesejo v sistem UI ali jih ta neposredno pridobi in na podlagi katerih sistem ustvari izhodne podatke;
33)
„vstupními daty“ data poskytovaná systému AI nebo přímo získaná tímto systémem, na jejichž základě tento systém vytváří výstup;
(34)
„biometrični podatki“ pomeni osebne podatke, ki so rezultat posebne tehnične obdelave v zvezi s fizičnimi, fiziološkimi ali vedenjskimi značilnostmi fizične osebe, kot so podoba obraza ali daktiloskopski podatki;
34)
„biometrickými údaji“ osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování, týkající se tělesných či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje;
(35)
„biometrična identifikacija“ pomeni avtomatizirano prepoznavanje fizičnih, fizioloških, vedenjskih ali psiholoških lastnosti človeka z namenom ugotavljanja identitete fizične osebe s primerjavo biometričnih podatkov tega posameznika z biometričnimi podatki posameznikov, shranjenimi v podatkovni zbirki;
35)
„biometrickou identifikací“ automatizované rozpoznávání fyzických, fyziologických, behaviorálních či psychických lidských znaků za účelem zjištění totožnosti fyzické osoby porovnáním biometrických údajů této osoby s biometrickými údaji jednotlivců, jež jsou uloženy v databázi;
(36)
„biometrično preverjanje“ pomeni avtomatizirano „ena proti ena“ preverjanje, vključno z avtentikacijo, identitete fizičnih oseb s primerjavo njihovih biometričnih podatkov s predhodno pridobljenimi biometričnimi podatki;
36)
„biometrickým ověřením“ automatizované „one-to-one“ ověření totožnosti fyzických osob, včetně autentizace, porovnáním jejich biometrických údajů s dříve poskytnutými biometrickými údaji;
(37)
„posebne vrste osebnih podatkov“ pomeni kategorije osebnih podatkov iz člena 9(1) Uredbe (EU) 2016/679, člena 10 Direktive (EU) 2016/680 in člena 10(1) Uredbe (EU) 2018/1725;
37)
„zvláštními kategoriemi osobních údajů“ kategorie osobních údajů uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, článku 10 směrnice (EU) 2016/680 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725;
(38)
„občutljivi operativni podatki“ pomeni operativne podatke, povezane z dejavnostmi preprečevanja, odkrivanja, preiskovanja ali pregona kaznivih dejanj, katerih razkritje bi lahko ogrozilo celovitost kazenskih postopkov;
38)
„citlivými operativními údaji“ operativní údaje týkající se činností v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit integritu trestního řízení;
(39)
„sistem za prepoznavanje čustev“ pomeni sistem UI za prepoznavanje čustev ali namenov ali sklepanje o čustvih ali namenih fizičnih oseb na podlagi njihovih biometričnih podatkov;
39)
„systémem rozpoznávání emocí“ systém AI pro účely zjišťování nebo odvozování emocí nebo záměrů fyzických osob na základě jejich biometrických údajů;
(40)
„sistem za biometrično kategorizacijo“ pomeni sistem UI za razvrščanje fizičnih oseb v posebne kategorije na podlagi njihovih biometričnih podatkov, razen če gre za pomožni in iz objektivnih tehničnih razlogov nujno potreben sistem druge komercialne storitve;
40)
„systémem biometrické kategorizace“ systém AI pro účely zařazení fyzických osob do určitých kategorií na základě jejich biometrických údajů, pokud není doplňkem k jiné komerční službě a není nezbytně nutný z objektivních technických důvodů;
(41)
„sistem za biometrično identifikacijo na daljavo“ pomeni sistem UI za identifikacijo fizičnih oseb brez njihovega dejavnega sodelovanja, običajno na daljavo, s primerjavo biometričnih podatkov osebe z biometričnimi podatki iz referenčne podatkovne zbirke;
41)
„systémem biometrické identifikace na dálku“ systém AI pro účely identifikace fyzických osob bez jejich aktivního zapojení, obvykle na dálku, na základě porovnání biometrických údajů dané osoby s biometrickými údaji obsaženými v referenční databázi;
(42)
„sistem za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času“ pomeni sistem za biometrično identifikacijo na daljavo, pri katerem se zajemanje biometričnih podatkov, primerjava in identifikacija izvedejo brez znatnih zamud, ki ne zajema le takojšnje identifikacije, temveč tudi identifikacijo s krajšimi zamiki, da se prepreči izogibanje;
42)
„systémem biometrické identifikace na dálku v reálném čase“ systém biometrické identifikace na dálku, kdy zachycení biometrických údajů, porovnání a identifikace probíhají bez zbytečného odkladu a zahrnují nejen okamžitou identifikaci, ale také omezená krátká zpoždění, jejichž cílem je zabránit obcházení pravidel;
(43)
„sistem za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo“ pomeni sistem za biometrično identifikacijo na daljavo, ki ni sistem za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času;
43)
„systémem následné biometrické identifikace na dálku“ systém biometrické identifikace na dálku jiný než systém biometrické identifikace na dálku v reálném čase;
(44)
„javno dostopen prostor“ pomeni vsak fizični prostor v javni ali zasebni lasti, ki je dostopen nedoločenemu številu fizičnih oseb, ne glede na to, ali se lahko uporabljajo določeni pogoji za dostop, in ne glede na morebitne omejitve kapacitete;
44)
„veřejně přístupným prostorem“ jakékoli fyzické místo ve veřejném nebo soukromém vlastnictví přístupné neurčenému počtu fyzických osob bez ohledu na to, zda se mohou uplatňovat určité podmínky přístupu, a bez ohledu na možná omezení kapacity;
(45)
„organ za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj“ pomeni:
45)
„donucovacím orgánem“
(a)
kateri koli javni organ, ki je pristojen za preprečevanje, preiskovanje, odkrivanje ali pregon kaznivih dejanj ali izvrševanje kazenskih sankcij, vključno z varovanjem pred grožnjami javni varnosti in njihovim preprečevanjem, ali
a)
jakýkoliv veřejný orgán příslušný k prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů či výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo
(b)
kateri koli drug organ ali subjekt, ki v skladu s pravom države članice lahko opravlja javne funkcije in izvaja javna pooblastila za preprečevanje, preiskovanje, odkrivanje ali pregon kaznivih dejanj ali izvrševanje kazenskih sankcij, vključno z varovanjem pred grožnjami javni varnosti in njihovim preprečevanjem;
b)
jakýkoliv jiný orgán nebo subjekt pověřený právem členského státu plnit veřejnou funkci a vykonávat veřejnou moc pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů či výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;
(46)
„preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj“ pomeni dejavnosti, ki jih organi za preprečevanje, odkrivanje ali preiskovanje kaznivih dejanj izvajajo ali se izvajajo v njihovem imenu za preprečevanje, preiskovanje, odkrivanje ali pregon kaznivih dejanj ali izvrševanje kazenskih sankcij, vključno z varovanjem pred grožnjami javni varnosti in njihovim preprečevanjem;
46)
„vymáháním práva“ činnosti prováděné donucovacími orgány nebo jejich jménem za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;
(47)
„Urad za UI“ pomeni funkcijo Komisije, da prispeva k izvajanju, spremljanju in nadzoru sistemov UI in modelov UI za splošne namene ter upravljanju UI, določeno s Sklepom Komisije z dne 24. januarja 2024; v tej uredbi se sklicevanja na Urad za UI razumejo kot sklicevanja na Komisijo;
47)
„úřadem pro AI“ úloha Komise přispívat k zavádění a monitorování systémů AI a obecných modelů AI a k dohledu nad nimi, a správy AI jak je stanoveno v rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna. 2024; odkazy na úřad pro AI v tomto nařízení se považují za odkazy na Komisi;
(48)
„pristojni nacionalni organ“ pomeni priglasitveni organ ali organ za nadzor trga; v zvezi s sistemi UI, ki so dani v uporabo ali jih uporabljajo institucije, agencije, uradi ali organi Unije, se sklicevanje na pristojne nacionalne organe ali organe za nadzor trga v tej uredbi razume kot sklicevanje na Evropskega nadzornika za varstvo podatkov;
48)
„příslušným vnitrostátním orgánem“ oznamující orgán nebo orgán dozoru nad trhem; pokud jde o systémy AI uváděné do provozu nebo používané orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, odkazy na příslušné vnitrostátní orgány nebo orgány dozoru nad trhem v tomto nařízení se považují za odkazy na Evropského inspektora ochrany údajů;
(49)
„resen incident“ pomeni incident ali okvaro sistema UI, ki neposredno ali posredno povzroči naslednje:
49)
„závažným incidentem“ incident nebo chybné fungování systému AI, které přímo nebo nepřímo vedou k některému z těchto následků:
(a)
smrt osebe ali resno škodo za zdravje osebe;
a)
smrt určité osoby nebo závažné poškození zdraví určité osoby;
(b)
resne in nepopravljive motnje pri upravljanju ali delovanju kritične infrastrukture;
b)
závažné a nevratné narušení správy nebo provozu kritické infrastruktury;
(c)
kršitev obveznosti iz prava Unije, namenjenih varstvu temeljnih pravic;
c)
porušení povinností vyplývajících z práva Unie, jejichž účelem je ochrana základních práv;
(d)
resno škodo za premoženje ali okolje;
d)
závažné poškození majetku nebo životního prostředí;
(50)
„osebni podatki“ pomeni osebne podatke, kakor so opredeljeni v členu 4, točka 1, Uredbe (EU) 2016/679;
50)
„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;
(51)
„neosebni podatki“ pomeni podatke, ki niso osebni podatki, kakor so opredeljeni v členu 4, točka 1, Uredbe (EU) 2016/679;
51)
„neosobními údaji“ jiné než osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;
(52)
„oblikovanje profilov“ pomeni oblikovanje profilov, kakor je opredeljeno v členu 4, točka 4, Uredbe (EU) 2016/679;
52)
„profilováním“ profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679;
(53)
„načrt testiranja v realnih razmerah“ pomeni dokument, ki opisuje cilje, metodologijo, geografsko, populacijsko in časovno področje uporabe, spremljanje, organizacijo in izvajanje testiranja v realnih razmerah;
53)
„plánem testování v reálných podmínkách“ dokument, který popisuje cíle, metodiku, zeměpisnou oblast, populaci a časový rozsah, monitorování, organizaci a provádění testování v reálných podmínkách;
(54)
„načrt peskovnika“ pomeni dokument, o katerem se dogovorita sodelujoči ponudnik in pristojni organ in v katerem so opisani cilji, pogoji, časovni okvir, metodologija in zahteve za dejavnosti, ki se izvajajo v peskovniku;
54)
„plánem testování v sandboxu“ dokument dohodnutý mezi zúčastněným poskytovatelem a příslušným orgánem obsahující popis cílů, podmínky, časový rámec, metodiku a požadavky na činnosti prováděné v rámci sandboxu;
(55)
„regulativni peskovnik za UI“ pomeni nadzorovan okvir, ki ga vzpostavi pristojni nacionalni organ in ki ponudnikom ali potencialnim ponudnikom sistemov UI omogoča, da na podlagi načrta peskovnika za omejen čas in pod regulativnim nadzorom razvijajo, učijo, potrdijo in testirajo, po potrebi v realnih razmerah, inovativen sistem UI;
55)
„regulačním sandboxem pro AI“ kontrolovaný rámec zřízený příslušným orgánem, který poskytovatelům nebo potenciálním poskytovatelům systémů AI nabízí možnost vyvíjet, trénovat, ověřovat a testovat inovativní systém AI, případně v reálných podmínkách, podle plánu testování v sandboxu po omezenou dobu pod regulačním dohledem;
(56)
„pismenost na področju UI“ pomeni spretnosti, znanje in razumevanje, ki ponudnikom, uvajalcem in zadevnim osebam, ob upoštevanju njihovih pravic in obveznosti v okviru te uredbe, omogočajo, da informirano uvajajo sisteme UI ter se hkrati zavedajo priložnosti in tveganj na področju UI in morebitne škode, ki jo ta lahko povzroči;
56)
„gramotností v oblasti AI“ dovednosti, znalosti a chápání, které poskytovatelům, zavádějícím subjektům a dotčeným osobám umožňují, aby s přihlédnutím k jejich příslušným právům a povinnostem v souvislosti s tímto nařízením zaváděli systémy AI informovaným způsobem a aby si byli vědomi možností a rizik spojených s AI i možných škod, které může způsobit;
(57)
„testiranje v realnih razmerah“ pomeni začasno testiranje sistema UI za predvideni namen v realnih razmerah zunaj laboratorija ali drugače simuliranega okolja z namenom zbiranja zanesljivih in robustnih podatkov ter ugotavljanja in preverjanja skladnosti sistema UI z zahtevami iz te uredbe, pri čemer to ne šteje kot dajanje sistema UI na trg ali v uporabo v smislu te uredbe, če so izpolnjeni vsi pogoji iz člena 57 ali 60;
57)
„testováním v reálných podmínkách“ dočasné testování systému AI pro jeho zamýšlený účel v reálných podmínkách mimo laboratoř nebo jinak simulované prostředí za účelem shromažďování spolehlivých a hodnověrných údajů a posuzování a ověřování shody systému AI s požadavky tohoto nařízení, u něhož nejsou naplněny podmínky spojené s uváděním systému AI na trh nebo do provozu ve smyslu tohoto nařízení, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené v článcích 57 nebo 60;
(58)
„udeleženec“ za namen testiranja v realnih razmerah pomeni fizično osebo, ki sodeluje pri testiranju v realnih razmerah;
58)
„subjektem“ pro účely testování v reálných podmínkách fyzická osoba, která se účastní testování v reálných podmínkách;
(59)
„informirana privolitev“ pomeni svoboden, konkreten, nedvoumen in prostovoljen izraz pripravljenosti udeleženca, da sodeluje pri določenem testiranju v realnih razmerah, potem ko je bil seznanjen z vsemi vidiki testiranja, ki so pomembni za njegovo odločitev za sodelovanje.
59)
„informovaným souhlasem“ svobodný, konkrétní, jednoznačný a dobrovolný projev vůle subjektu účastnit se konkrétního testování v reálných podmínkách poté, co byl informován o všech aspektech testování, které jsou relevantní pro rozhodnutí subjektu účastnit se;
(60)
„globoki ponaredek“ pomeni z UI ustvarjeno ali manipulirano slikovno, zvočno ali video vsebino, ki je podobna obstoječim osebam, predmetom, krajem, subjektom ali dogodkom in se uporabniku lažno zdi pristna ali resnična;
60)
„deep fake“ obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený nebo manipulovaný umělou inteligencí, který se podobá existujícím osobám, objektům, místům subjektům či událostem a který by se dané osobě mohl nepravdivě jevit jako autentický nebo pravdivý;
(61)
„močno razširjena kršitev“ pomeni vsako dejanje ali opustitev v nasprotju s pravom Unije o varstvu interesov posameznikov:
61)
„rozsáhlým porušením práva“ jakékoli jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s právem Unie na ochranu zájmů jednotlivců a které:
(a)
ki škoduje ali bi lahko škodovala kolektivnim interesom posameznikov, ki prebivajo v vsaj dveh državah članicah, ki nista država članica:
a)
poškodilo nebo by mohlo poškodit společné zájmy jednotlivců s bydlištěm v nejméně dvou jiných členských státech, než je členský stát, v němž:
(i)
iz katere izvira dejanje ali opustitev, oziroma v kateri je prišlo do dejanja ali opustitve;
i)
má předmětné jednání nebo opomenutí původ nebo v němž k němu došlo;
(ii)
v kateri se nahaja ali ima sedež zadevni ponudnik ali, kjer je ustrezno, njegov pooblaščeni zastopnik ali
ii)
je usazen dotčený poskytovatel nebo případně jeho zplnomocněný zástupce, nebo
(iii)
v kateri ima sedež uvajalec, kadar kršitev stori uvajalec;
iii)
je usazen zavádějící subjekt, pokud se protiprávního jednání dopustil takový subjekt;
(b)
ki je povzročila, povzroča ali bi lahko povzročila škodo kolektivnim interesom posameznikov in ki ima skupne značilnosti, med drugim enako nezakonito prakso ali kršitev istega interesa, stori pa jo isti operater sočasno v vsaj treh državah članicah;
b)
poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy jednotlivců a které má společné rysy, včetně stejných protiprávních praktik nebo porušení téhož zájmu, a vyskytuje se souběžně nejméně ve třech členských státech, přičemž se jej dopouští stejný provozovatel;
(62)
„kritična infrastruktura“ pomeni kritično infrastrukturo, kakor je opredeljena v členu 2, točka 4, Direktive (EU) 2022/2557;
62)
„kritickou infrastrukturou“ kritická infrastruktura ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2022/2557;
(63)
„model UI za splošne namene“ pomeni model UI, tudi kadar se takšen model UI uči z veliko količino podatkov z uporabo samonadzora v velikem obsegu, ki kaže znatno splošno uporabnost in je ne glede na to, kako je dan na trg, sposoben kompetentno opravljati širok nabor različnih nalog in ki ga je mogoče vključiti v različne sisteme ali aplikacije nižje v verigi, razen modelov UI, ki se uporabljajo za dejavnosti raziskav, razvoja ali izdelave prototipov, preden se dajo na trg;
63)
„obecným modelem AI“ model AI, včetně případů, kdy je tento model AI trénován velkým množstvím dat s využitím vlastního dohledu ve velkém měřítku, který vykazuje významnou obecnost a je schopen kompetentně plnit širokou škálu různých úkolů bez ohledu na způsob, jakým je daný model uveden na trh, a který lze začlenit do různých navazujících systémů nebo aplikací, s výjimkou modelů AI, které se používají pro činnosti výzkumu, vývoje nebo činnosti zaměřené na tvorbu prototypů před jejich uvedením na trh;
(64)
„zmogljivosti z velikim vplivom“ pomeni zmogljivosti, ki so enake ali presegajo zmogljivosti, ki so zabeležene pri najbolj naprednih modelih UI za splošne namene;
64)
„schopnostmi s velkým dopadem“ schopnosti, které odpovídají schopnostem zaznamenaným v nejpokročilejších obecných modelech AI nebo je překračují;
(65)
„sistemsko tveganje“ pomeni tveganje, ki je specifično za zmogljivosti modelov UI za splošne namene z velikim vplivom in ima pomemben vpliv na trg Unije zaradi svojega dosega ali dejanskih ali razumno predvidljivih negativnih učinkov na javno zdravje, varnost, javno varnost, temeljne pravice ali družbo kot celoto, ki se lahko v širokem obsegu širijo po vsej verigi vrednosti;
65)
„systémovým rizikem“ riziko, které je specifické pro schopnosti s velkým dopadem u obecných modelů AI, které má významný dopad na trh Unie v důsledku dosahu takových modelů nebo v důsledku skutečných či rozumně předvídatelných negativních dopadů na veřejné zdraví, bezpečnost, veřejnou bezpečnost, základní práva nebo společnost jako celek, které lze šířit ve velkém měřítku v celém hodnotovém řetězci;
(66)
„sistem UI za splošne namene“ pomeni sistem UI, ki temelji na modelu UI za splošne namene in lahko služi različnim namenom, tako za neposredno uporabo kot za integracijo v druge sisteme UI;
66)
„obecným systémem AI“ systém AI založený na obecném modelu AI, který je schopen sloužit různým účelům, a to jak pro přímé použití, tak pro integraci do jiných systémů AI;
(67)
„operacija s plavajočo vejico“ (floating-point operation) pomeni vsako matematično operacijo ali nalogo, ki vključuje števila s plavajočo vejico, ki so podmnožica realnih števil, na računalnikih običajno predstavljenih s celim številom s fiksno natančnostjo, povečanim za celoštevilski eksponent s fiksno osnovo;
67)
„operací s pohyblivou řádovou čárkou“ jakákoli matematická operace nebo přiřazení zahrnující čísla s pohyblivou řádovou čárkou, což je podmnožina reálných čísel v počítači obvykle reprezentovaných celým číslem s pevně danou přesností, násobeným celočíselným exponentem pevného základu;
(68)
„ponudnik nižje v verigi“ pomeni ponudnika sistema UI, tudi sistema UI za splošne namene, ki vključuje model UI, ne glede na to, ali model ponuja sam in je vertikalno integriran ali pa ga ponuja drug subjekt na podlagi pogodbenih razmerij.
68)
„navazujícím poskytovatelem“ poskytovatel systému AI, včetně obecného systému AI, který integruje model AI, bez ohledu na to, zda je model AI poskytován tímto samotným poskytovatelem a je vertikálně integrovaný, nebo zda je poskytován jiným subjektem na základě smluvních vztahů.
Člen 4
Článek 4
Pismenost na področju UI
Gramotnost v oblasti AI
Ponudniki in uvajalci sistemov UI sprejmejo ukrepe, da v najboljši možni meri zagotovijo zadostno raven pismenosti svojega osebja in tudi drugih oseb, ki se v njihovem imenu ukvarjajo z obratovanjem in uporabo sistemov UI, na področju UI, upoštevajoč njihovo tehnično znanje, izkušnje, izobrazbo in usposobljenost ter okolje, v katerem se bodo uporabljali sistemi UI, pa tudi osebe ali skupine oseb, v zvezi s katerimi se bodo uporabljali ti sistemi.
Poskytovatelé systémů AI a subjekty zavádějící AI přijímají opatření, aby v co největší možné míře zajistili dostatečnou úroveň gramotnosti v oblasti AI u svých zaměstnanců i u všech dalších osob, které se jejich jménem zabývají provozem a používáním systémů AI, s přihlédnutím k jejich technickým znalostem, zkušenostem, vzdělání a odborné přípravě a prostředí, v němž mají být systémy AI používány, a s ohledem na osoby nebo skupiny osob, na kterých mají být systémy AI používány.
POGLAVJE II
KAPITOLA II
PREPOVEDANE PRAKSE UI
ZAKÁZANÉ POSTUPY V OBLASTI UMĚLÉ INTELIGENCE
Člen 5
Článek 5
Prepovedane prakse UI
Zakázané postupy v oblasti AI
1. Prepovedane so naslednje prakse UI:
1. Zakazují se následující postupy v oblasti AI:
(a)
dajanje na trg, dajanje v uporabo ali uporaba sistema UI, ki uporablja subliminalne tehnike, ki presegajo zavest osebe, ali namerno manipulativne ali zavajajoče tehnike, s ciljem ali učinkom bistvenega izkrivljanja vedenja osebe ali skupine oseb, tako da se znatno zmanjša njihova sposobnost, da sprejmejo informirano odločitev, zaradi česar sprejmejo odločitev, ki je sicer ne bi sprejeli, na način, ki tej osebi, drugi osebi ali skupini oseb povzroči znatno škodo ali za katerega obstaja razumna verjetnost, da bo povzročil znatno škodo;
a)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají podprahových technik mimo vědomí osob nebo záměrně manipulativních či klamavých technik, jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování osoby nebo skupiny osob tím, že znatelně zhoršují jejich schopnost učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že přijmou rozhodnutí, které by jinak neučinily, což dotčené osobě, jiné osobě nebo skupině osob způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;
(b)
dajanje na trg, dajanje v uporabo ali uporaba sistema UI, ki izkorišča katere koli šibke točke fizične osebe ali določene skupine oseb zaradi njihove starosti, invalidnosti ali posebnega socialnega ali ekonomskega položaja, s ciljem ali učinkom, bistvenega izkrivljanja vedenja te osebe ali osebe iz te skupine na način, ki tej ali drugi osebi povzroči znatno škodo ali za katerega obstaja razumna verjetnost, da bo povzročil znatno škodo;
b)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které využívají zranitelnosti fyzické osoby nebo určité skupiny osob v důsledku jejich věku, zdravotního postižení nebo specifické sociální nebo ekonomické situace a jejichž cílem nebo důsledkem je podstatné narušení chování této osoby nebo osoby náležející k této skupině tak, že to dotčené osobě nebo jiné osobě způsobuje nebo by s přiměřenou pravděpodobností mohlo způsobit významnou újmu;
(c)
dajanje na trg, dajanje v uporabo ali uporaba sistemov UI za ocenjevanje ali razvrščanje fizičnih oseb ali skupin, ki jim pripadajo, v določenem časovnem obdobju na podlagi njihovega družbenega vedenja ali znanih, predpostavljenih ali predvidenih osebnih ali osebnostnih značilnosti, pri čemer število družbenih točk privede do ene ali obeh naslednjih možnosti:
c)
uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI pro hodnocení nebo klasifikace fyzických osob nebo skupin osob v určitém časovém úseku na základě jejich sociálního chování nebo známých, odvozených nebo předvídaných osobních či osobnostních vlastností, přičemž výsledný sociální kredit vede k jednomu nebo oběma následujícím důsledkům:
(i)
škodljiva ali neugodna obravnava nekaterih fizičnih oseb ali skupin oseb v družbenih okoliščinah, ki niso povezane s konteksti, v katerih so bili podatki prvotno ustvarjeni ali zbrani;
i)
ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami osob v sociálních kontextech nesouvisejících s kontextem, ve kterém byly dané údaje původně vytvořeny nebo shromážděny;
(ii)
škodljiva ali neugodna obravnava nekaterih fizičnih oseb ali skupin oseb, ki je neupravičena ali nesorazmerna z njihovim družbenim vedenjem ali resnostjo njihovega družbenega vedenja;
ii)
ke znevýhodňujícímu nebo nepříznivému zacházení s některými fyzickými osobami nebo skupinami těchto osob, které je neodůvodněné nebo nepřiměřené jejich sociálnímu chování nebo jeho závažnosti;
(d)
dajanje na trg, dajanje v uporabo za ta posebni namen ali uporaba sistema UI za ocenjevanje tveganja v zvezi s fizičnimi osebami, da se oceni ali predvidi, kakšno je tveganje, da bo fizična oseba storila kaznivo dejanje, izključno na podlagi oblikovanja profila fizične osebe ali ocenjevanja njenih osebnostnih lastnosti in značilnosti; ta prepoved se ne uporablja za sisteme UI, ki se uporabljajo za podporo človeški oceni vpletenosti osebe v kriminalno dejavnost, ki že temelji na objektivnih in preverljivih dejstvih, neposredno povezanih s kriminalno dejavnostjo;
d)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI pro posuzování rizik fyzických osob s cílem posoudit nebo předvídat riziko, že fyzická osoba spáchá trestný čin, a to výhradně na základě profilování fyzické osoby nebo posouzení jejích osobnostních znaků a vlastností; tento zákaz se nevztahuje na systémy AI používané na podporu lidského posouzení zaměřeného na zapojení osoby do trestné činnosti, které je již založeno na objektivních a ověřitelných skutečnostech přímo souvisejících s trestnou činností;
(e)
dajanje na trg, dajanje v uporabo za ta posebni namen ali uporaba sistemov UI, ki z neciljnim odvzemom podob obraza z interneta ali s posnetkov kamer CCTV ustvarjajo ali širijo podatkovne zbirke za prepoznavanje obraza;
e)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI, které vytvářejí nebo rozšiřují databáze rozpoznávání obličeje prostřednictvím necíleného získávání zobrazení obličeje z internetu nebo kamerových záznamů;
(f)
dajanje na trg, dajanje v uporabo za ta posebni namen ali uporaba sistemov UI za sklepanje o čustvih fizične osebe na delovnem mestu in v izobraževalnih ustanovah, razen kadar je uporaba sistema UI namenjena uvedbi ali dajanju na trg iz zdravstvenih ali varnostnih razlogov;
f)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů AI s cílem odvodit emoce fyzické osoby na pracovišti a ve vzdělávacích institucích, s výjimkou případů, kdy je použití systému AI určeno k zavedení či k uvedení na trh z lékařských nebo bezpečnostních důvodů;
(g)
dajanje na trg, dajanje v uporabo za ta posebni namen ali uporaba sistemov za biometrično kategorizacijo, ki posameznike razvrščajo na podlagi njihovih biometričnih podatkov, da bi prišli do sklepov ali ugotovitev glede njihove rase, političnega prepričanja, članstva v sindikatu, verskega ali filozofskega prepričanja, spolnega življenja ali spolne usmerjenosti; ta prepoved ne zajema označevanja ali filtriranja zakonito pridobljenih naborov biometričnih podatkov, kot so slike, na podlagi biometričnih podatkov ali kategorizacije biometričnih podatkov na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj;
g)
uvádění na trh, uvádění do provozu pro tento konkrétní účel nebo používání systémů biometrické kategorizace, které jednotlivě kategorizují fyzické osoby na základě jejich biometrických údajů za účelem dovození nebo odvození jejich rasy, politických názorů, členství v odborových organizacích, náboženského nebo filozofického přesvědčení, sexuálního života nebo sexuální orientace; tento zákaz se nevztahuje na označování nebo filtrování legálně získaných souborů biometrických údajů, jako jsou snímky, na základě biometrických údajů nebo kategorizace biometrických údajů v oblasti vymáhání práva;
(h)
uporaba sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, razen če je taka uporaba nujno potrebna za enega od naslednjih ciljev:
h)
používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva, pokud to není nezbytně nutné pro jeden z následujících cílů, a jen v nezbytně nutné míře:
(i)
ciljno usmerjeno iskanje določenih žrtev ugrabitev, trgovine z ljudmi ali spolnega izkoriščanja ljudi ter iskanje pogrešanih oseb;
i)
cílené vyhledávání určitých obětí únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálního vykořisťování lidí, jakož i vyhledávání pohřešovaných osob;
(ii)
preprečitev konkretne, znatne in neposredne nevarnosti za življenje ali fizično varnost fizičnih oseb ali resnične in sedanje ali resnične in predvidljive grožnje terorističnega napada;
ii)
prevence konkrétního, závažného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo skutečného a bezprostředního či skutečného a předvídatelného teroristického útoku;
(iii)
lokalizacija ali identifikacija osebe, osumljene storitve kaznivega dejanja, za namen izvajanja kazenske preiskave ali pregona ali izvršitve kazenske sankcije za kazniva dejanja iz Priloge II, za katera je v zadevni državi članici predpisana zgornja meja zaporne kazni ali ukrepa, vezanega na odvzem prostosti, najmanj štiri leta.
iii)
lokalizace nebo identifikace osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, za účelem trestního vyšetřování, stíhání nebo výkonu trestu za trestné činy uvedené v příloze II, za něž lze v dotčeném členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody v maximální délce nejméně čtyři roky.
Točka (h) prvega pododstavka ne posega v člen 9 Uredbe (EU) 2016/679 v zvezi z obdelavo biometričnih podatkov za namene, ki niso preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj.
Prvním pododstavcem písm. h) není dotčen článek 9 nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o zpracování biometrických údajů pro jiné účely, než je vymáhání práva.
2. Sistemi za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj za katerega koli od ciljev iz odstavka 1, prvi pododstavek, točka (h), se uporabljajo za namene iz navedene točke, samo da se potrdi identiteta točno določenega posameznika, pri čemer se upoštevajo naslednji elementi:
2. Používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva pro některý z cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) se zavede pro účely stanovené v daném ustanovení pouze k potvrzení totožnosti konkrétně cílené fyzické osoby a zohlední tyto prvky:
(a)
narava razmer, ki povzročajo morebitno uporabo, zlasti resnost, verjetnost in obseg škode, ki bi bila povzročena, če se sistem ne bi uporabljal;
a)
povahu situace, která vede k jejich potenciálnímu použití, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah újmy, která by byla způsobena v případě, že by systém použit nebyl;
(b)
posledice uporabe sistema za pravice in svoboščine vseh zadevnih oseb, zlasti resnost, verjetnost in obseg teh posledic.
b)
důsledky používání systému pro práva a svobody všech dotčených osob, zejména závažnost, pravděpodobnost a rozsah těchto důsledků.
Poleg tega mora biti uporaba sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj za katerega koli od ciljev iz odstavka 1, prvi pododstavek, točka (h), tega člena skladna s potrebnimi in sorazmernimi zaščitnimi ukrepi in pogoji v zvezi z uporabo po nacionalnem pravu, ki dovoljuje njihovo uporabo, zlasti kar zadeva časovne, geografske in osebne omejitve. Uporaba sistema za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih se dovoli le, če je organ za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj opravil oceno učinka na temeljne pravice iz člena 27 in sistem registriral v podatkovni zbirki EU v skladu s členom 49. Vendar se lahko v ustrezno utemeljenih nujnih primerih uporaba takšnih sistemov začne brez registracije v podatkovni zbirki EU, če se takšna registracija zaključi brez nepotrebnega odlašanja.
Použití systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva pro dosažení kteréhokoli z cílů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) tohoto článku musí být navíc v souladu s nezbytnými a přiměřenými zárukami a podmínkami ve vztahu k použití podle vnitrostátního práva, jež použití takových systémů povoluje, zejména pokud jde o časová, zeměpisná a osobní omezení. Používání systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech je povoleno pouze v případě, že donucovací orgán dokončil posouzení dopadů na základní práva podle článku 27 a zaregistroval systém v databázi EU podle článku 49. V řádně odůvodněných naléhavých případech však může být používání těchto systémů zahájeno bez registrace v databázi EU, pokud je tato registrace provedena bez zbytečného odkladu.
3. Za namene odstavka 1, prvi pododstavek, točka (h), in odstavka 2 je za vsako uporabo sistema za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj treba pridobiti predhodno dovoljenje sodnega organa ali neodvisnega upravnega organa, katerega odločitev je zavezujoča za državo članico, v kateri bo potekala uporaba, izdano na podlagi obrazložene zahteve in v skladu s podrobnimi pravili nacionalnega prava iz odstavka 5. Vendar se lahko v ustrezno utemeljenih nujnih primerih uporaba takšnega sistema začne brez dovoljenja, pod pogojem, da se takšno dovoljenje zahteva brez nepotrebnega odlašanja in najpozneje v 24 urah. Če se takšno dovoljenje zavrne, se njegova uporaba takoj ustavi, vsi podatki ter izhodni podatki in izsledki, ki izhajajo iz te uporabe, pa se takoj zavržejo in izbrišejo.
3. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. h) a odstavce 2 každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podléhá předchozímu povolení ze strany justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu, jehož rozhodnutí je závazné a jenž se nachází v členském státě, ve kterém má k tomuto použití dojít, přičemž toto povolení je vydáno na základě odůvodněné žádosti a v souladu s podrobnými pravidly vnitrostátního práva uvedenými v odstavci 5. V řádně odůvodněné naléhavé situaci však může být používání systému zahájeno bez povolení za předpokladu, že se o takové povolení požádá bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin. Je-li takové povolení zamítnuto, použití se s okamžitým účinkem zastaví a veškeré údaje, jakož i výsledky a výstupy tohoto použití se okamžitě vyřadí a vymažou.
Pristojni sodni organ ali neodvisni upravni organ, katerega odločitev je zavezujoča, izda dovoljenje samo v primeru, kadar se na podlagi objektivnih dokazov ali jasnih navedb, ki so mu bili predloženi, prepriča, da je uporaba zadevnega sistema za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času potrebna in sorazmerna za doseganje enega od ciljev iz odstavka 1, prvi pododstavek, točka (h), kot je opredeljeno v zahtevi, in zlasti ostaja omejena na to, kar je nujno potrebno v zvezi z obdobjem ter geografskim in osebnim področjem uporabe. Pri odločanju o zahtevi ta organ upošteva elemente iz odstavka 2. Nobena odločitev, ki ima škodljiv pravni učinek na osebo, se ne sme sprejeti samo na podlagi izhodnih podatkov sistema za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času.
Příslušný justiční orgán nebo nezávislý správní orgán, jehož rozhodnutí je závazné, udělí povolení pouze v případě, že je na základě objektivních důkazů nebo jednoznačných údajů, které mu byly předloženy, přesvědčen, že použití dotčeného systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase je nezbytné a přiměřené k dosažení jednoho z cílů specifikovaných v odst. 1 prvním pododstavci písm. h), který je uveden v žádosti, a zejména je omezeno na to, co je nezbytně nutné, pokud jde o dobu, jakož i zeměpisný a osobní rozsah. Při rozhodování o žádosti zohlední tento orgán skutečnosti uvedené v odstavci 2. Výlučně na základě výstupu systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase nelze přijmout žádné rozhodnutí, které má pro určitou osobu nepříznivé právní účinky.
4. Brez poseganja v odstavek 3 je treba o vsaki uporabi sistema za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj uradno obvestiti ustrezni organ za nadzor trga in nacionalni organ za varstvo podatkov v skladu z nacionalnimi pravili iz odstavka 5. Obvestilo vsebuje vsaj informacije iz odstavka 6 in ne vključuje občutljivih operativnih podatkov.
4. Aniž je dotčen odstavec 3, každé použití systému biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech se pro účely vymáhání práva oznámí příslušnému orgánu dozoru nad trhem a vnitrostátnímu orgánu pro ochranu osobních údajů v souladu s vnitrostátními pravidly uvedenými v odstavci 5. Oznámení obsahuje přinejmenším informace uvedené v odstavci 6 a nezahrnuje citlivé operativní údaje.
5. Država članica se lahko odloči, da v okviru omejitev in pod pogoji iz odstavka 1, prvi pododstavek, točka (h), ter odstavkov 2 in 3 v celoti ali delno dovoli uporabo sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj. Zadevne države članice v svojem nacionalnem pravu določijo potrebna podrobna pravila v zvezi z vložitvijo zahteve za dovoljenja iz odstavka 3, izdajo, izvrševanjem in spremljanjem teh dovoljenj ter poročanjem v zvezi z njimi. V teh pravilih je tudi določeno, za katere od ciljev iz odstavka 1, prvi pododstavek, točka (h), med drugim tudi, za katera kazniva dejanja iz točke (h)(iii) navedenega odstavka, se lahko pristojnim organom dovoli uporaba teh sistemov za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj. Države članice obvestijo Komisijo o teh pravilih najpozneje 30 dni po njihovem sprejetju. Države članice lahko v skladu s pravom Unije uvedejo strožje zakone o uporabi sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo.
5. Členský stát se může rozhodnout, že umožní plně nebo částečně povolit používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase na veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva v mezích a za podmínek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a v odstavcích 2 a 3. Dotčené členské státy ve svém vnitrostátním právu stanoví nezbytná podrobná pravidla upravující žádosti o povolení uvedená v odstavci 3, vydávání a výkon těchto povolení, jakož i dohled nad nimi a podávání zpráv o nich. Tato pravidla rovněž stanoví, ve vztahu ke kterému cíli uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) a ke kterému trestnému činu uvedenému v písm. h) bodu iii) tohoto odstavce lze příslušným orgánům používání těchto systémů pro účely vymáhání práva povolit. Členské státy tato pravidla nejpozději 30 dnů po jejich přijetí oznámí Komisi. Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést přísnější právní předpisy týkající se používání systémů biometrické identifikace na dálku.
6. Nacionalni organi za nadzor trga in nacionalni organi za varstvo podatkov držav članic, ki so bili na podlagi odstavka 4 obveščeni o uporabi sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, Komisiji predložijo letna poročila o taki uporabi. V ta namen Komisija državam članicam ter nacionalnim organom za nadzor trga in varstvo podatkov zagotovi predlogo, ki vključuje informacije o številu odločitev, ki jih glede zahtevkov za dovoljenja v skladu z odstavkom 3 sprejmejo pristojni sodni organi ali neodvisni upravni organ, katerega odločitev je zavezujoča, in o njihovih rezultatih.
6. Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem a vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů členských států, které byly informovány o používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva podle odstavce 4, předkládají Komisi ohledně tohoto používání výroční zprávy. Za tímto účelem poskytne Komise členským státům a vnitrostátním orgánům dozoru nad trhem a orgánům pro ochranu osobních údajů vzor, včetně informací o počtu rozhodnutí přijatých příslušnými justičními orgány nebo nezávislým správním orgánem, jejichž rozhodnutí je v případě žádostí o povolení v souladu s odstavcem 3 závazné, a o jejich výsledku.
7. Komisija objavi letna poročila o uporabi sistemov za biometrično identifikacijo na daljavo v realnem času v javno dostopnih prostorih za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj na podlagi zbirnih podatkov v državah članicah, ki temeljijo na letnih poročilih iz odstavka 6. Ta letna poročila ne vključujejo občutljivih operativnih podatkov o povezanih dejavnostih preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj.
7. Pro účely vymáhání práva Komise zveřejňuje výroční zprávy o používání systémů biometrické identifikace na dálku v reálném čase ve veřejně přístupných prostorech, a to na základě souhrnných údajů o členských státech vycházejících z výročních zpráv podle odstavce 6. Tyto výroční zprávy neobsahují citlivé operativní údaje o souvisejících činnostech v oblasti vymáhání práva.
8. Ta člen ne vpliva na prepovedi, ki se uporabljajo, kadar praksa UI krši drugo pravo Unije.
8. Tímto článkem nejsou dotčeny zákazy, které se použijí v případě, že postupy AI porušují jiné právo Unie.
POGLAVJE III
KAPITOLA III
VISOKOTVEGANI SISTEMI UI
POŽADAVKY NA VYSOCE RIZIKOVÉ SYSTÉMY AI
ODDELEK 1
ODDÍL 1
Razvrstitev visokotveganih sistemov UI
Klasifikace systémů AI jako vysoce rizikových
Člen 6
Článek 6
Pravila razvrstitve za visokotvegane sisteme UI
Klasifikační pravidla pro vysoce rizikové systémy AI
1. Ne glede na to, ali je sistem UI dan na trg ali v uporabo neodvisno od proizvodov iz točk (a) in (b), se ta sistem UI šteje za visokotvegani, kadar sta izpolnjena oba naslednja pogoja:
1. Bez ohledu na to, zda je určitý systém AI uváděn na trh nebo do provozu nezávisle na produktech uvedených v písmenech a) a b), je tento systém AI považován za vysoce rizikový, jsou-li splněny obě následující podmínky:
(a)
sistem UI je namenjen uporabi kot varnostna komponenta proizvoda ali pa je sam sistem UI proizvod, ki ga zajema harmonizacijska zakonodaja Unije iz Priloge I;
a)
daný systém AI je určen k použití jako bezpečnostní komponenta produktu nebo je samotný tento systém AI produktem, na který se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I;
(b)
za proizvod, katerega varnostna komponenta na podlagi točke (a) je sistem UI, ali za sistem UI, ki je sam proizvod, je treba opraviti ugotavljanje skladnosti s strani tretje osebe zaradi dajanja tega proizvoda na trg ali v uporabo na podlagi harmonizacijske zakonodaje Unije iz Priloge I.
b)
na produkt, jehož je daný systém AI bezpečnostní komponentou podle bodu a), případně na samotný tento systém AI jako produkt se vztahuje povinnost posouzení shody třetí stranou za účelem uvedení tohoto produktu na trh nebo do provozu podle harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I.
2. Poleg visokotveganih sistemov UI iz odstavka 1 za visokotvegane sisteme UI štejejo tudi sistemi UI iz Priloge III.
2. Kromě vysoce rizikových systémů AI uvedených v odstavci 1 jsou za vysoce rizikové považovány systémy AI uvedené v příloze III.
3. Z odstopanjem od odstavka 2 sistem UI iz Priloge III ne šteje za visokotvegan, kadar ne predstavlja znatnega tveganja škode za zdravje, varnost ali temeljne pravice fizičnih oseb, tudi s tem, da ne vpliva bistveno na izid odločanja.
3. Odchylně od odstavce 2 se systém AI uvedený v příloze III za vysoce rizikový nepovažuje, pokud nepředstavuje významné riziko újmy na zdraví, bezpečnosti nebo základních právech fyzických osob, a to ani tím, že by podstatně ovlivňoval výsledek rozhodování.
Prvi pododstavek se uporablja, kadar je izpolnjen kateri koli od naslednjih pogojev:
První pododstavec se použije, pokud je splněna některá z následujících podmínek:
(a)
sistem UI naj bi opravljal omejeno postopkovno nalogo;
a)
systém AI je zamýšlen k plnění úzce zaměřeného procesního úkolu;
(b)
namen sistema UI je izboljšati rezultat predhodno zaključene človeške dejavnosti;
b)
systém AI je zamýšlen ke zlepšení výsledku dříve dokončené lidské činnosti;
(c)
sistem UI je namenjen odkrivanju vzorcev odločanja ali odstopanj od predhodnih vzorcev odločanja in ni namenjen nadomeščanju ali vplivanju na predhodno dokončano človeško oceno brez ustreznega človeškega pregleda ali
c)
systém AI je zamýšlen k odhalování vzorců rozhodování nebo odchylek od předchozích vzorců rozhodování a nemá bez řádného lidského přezkumu nahradit nebo ovlivnit dříve dokončené lidské posouzení, nebo
(d)
sistem UI je namenjen izvedbi pripravljalne naloge za oceno, ki je pomembna za namene primerov uporabe iz Priloge III.
d)
systém AI je zamýšlen k provedení přípravného úkolu v rámci posouzení, jež je relevantní pro účely případů použití uvedených v příloze III.
Ne glede na prvi pododstavek sistem UI iz Priloge III vedno šteje za visokotvegan, kadar izvaja oblikovanje profila fizičnih oseb.
Bez ohledu na první pododstavec se systém AI uvedený v příloze III za vysoce rizikový považuje vždy, pokud provádí profilování fyzických osob.
4. Ponudnik, ki meni, da sistem UI iz Priloge III ne pomeni visokega tveganja, dokumentira svojo oceno, preden se ta sistem da na trg ali v uporabo. Za takega ponudnika velja obveznost registracije iz člena 49(2). Ponudnik na zahtevo pristojnih nacionalnih organov predloži dokumentacijo o oceni.
4. Poskytovatel, který se domnívá, že určitý systém AI uvedený v příloze III není vysoce rizikový, své posouzení zdokumentuje před uvedením tohoto systému na trh nebo do provozu. Na tohoto poskytovatele se vztahuje povinnost registrace stanovená v čl. 49 odst. 2. Na žádost příslušných vnitrostátních orgánů předloží poskytovatel dokumentaci o posouzení.
5. Komisija po posvetovanju z Evropskim odborom za umetno inteligenco (v nadaljnjem besedilu: Odbor) in najpozneje do 2. februarja 2026 zagotovi smernice, v katerih določi praktično izvajanje tega člena v skladu s členom 96, skupaj s celovitim seznamom praktičnih primerov uporabe visokotveganih sistemov UI in sistemov UI brez visokega tveganja.
5. Komise po konzultaci s Evropskou radou pro umělou inteligenci (dále jen „rada“) a nejpozději do 2. února 2026 poskytne pokyny upřesňující praktické provádění tohoto článku v souladu s článkem 96 spolu s úplným seznamem praktických příkladů použití systémů AI, které jsou a které nejsou vysoce rizikové.
6. Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97, da bi spremenila odstavek 3, drugi pododstavek, tega člena, s tem da bi k tam določenim pogojem dodala nove pogoje ali jih spremenila, kadar obstajajo konkretni in zanesljivi dokazi o obstoju sistemov UI, ki spadajo na področje uporabe Priloge III, vendar ne predstavljajo znatnega tveganja škode za zdravje, varnost ali temeljne pravice fizičnih oseb.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 ke změně odst. 3 druhého pododstavce tohoto článku doplněním nových podmínek k podmínkám tam uvedeným nebo změnou těchto podmínek, pokud existují konkrétní a spolehlivé důkazy o existenci systémů AI, které spadají do oblasti působnosti přílohy III, ale nepředstavují významné riziko poškození zdraví, bezpečnosti nebo základních práv fyzických osob.
7. Komisija sprejme delegirane akte v skladu s členom 97, da bi spremenila kateri koli pogoj iz odstavka 3, drugi pododstavek, tega člena, s črtanjem katerih koli tam določenih pogojev, kadar obstajajo konkretni in zanesljivi dokazi, da je to potrebno za ohranjanje ravni varovanja zdravja, varnosti in temeljnih pravic iz te uredbe.
7. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 ke změně odst. 3 druhého pododstavce tohoto článku zrušením některé z podmínek tam uvedených, pokud existují konkrétní a spolehlivé důkazy o tom, že je to nezbytné pro zachování úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv v Unii stanovené tímto nařízením.
8. Nobena sprememba pogojev iz odstavka 3, drugi pododstavek, sprejeta v skladu z odstavkoma 6 in 7 tega člena, ne zmanjša splošne ravni varovanja zdravja, varnosti in temeljnih pravic iz te uredbe ter zagotovi skladnost z delegiranimi akti, sprejetimi na podlagi člena 7(1), ter upošteva tržni in tehnološki razvoj.
8. Změna podmínek stanovených v odst. 3 druhém pododstavci přijatá v souladu s odstavci 6 a 7 tohoto článku nesmí snížit celkovou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv v Unii stanovenou tímto nařízením a musí zajistit soulad s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 7 odst. 1 a zohlednit vývoj trhu a technologií.
Člen 7
Článek 7
Spremembe Priloge III
Změny přílohy III
1. Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97 za spremembo Priloge III z dodajanjem primerov uporabe visokotveganih sistemov UI ali spreminjanjem njihove uporabe, kadar sta izpolnjena oba naslednja pogoja:
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 za účelem úpravy přílohy III přidáním nebo změnou případů užívání vysoce rizikových systémů AI, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
(a)
sistemi UI so namenjeni uporabi na katerem koli področju iz Priloge III;
a)
systémy AI jsou určeny pro použití v kterékoli z oblastí uvedených v příloze III;
(b)
sistemi UI predstavljajo tveganje škode za zdravje in varnost ali škodljivega vpliva na temeljne pravice in to tveganje je enakovredno ali večje od tveganja škode ali škodljivega vpliva visokotveganih sistemov UI, ki so že navedeni v Prilogi III.
b)
systémy AI představují riziko pro zdraví a bezpečnost nebo riziko nepříznivého dopadu na základní práva, přičemž takové riziko je stejné nebo větší než riziko újmy nebo nepříznivého dopadu, které představují vysoce rizikové systémy AI, jež jsou již uvedeny v příloze III.
2. Komisija pri ocenjevanju pogoja iz odstavka 1, točka (b), upošteva naslednja merila:
2. Při posuzování podmínky podle odst. 1 písm. b) zohlední Komise tato kritéria:
(a)
predvideni namen sistema UI;
a)
zamýšlený účel daného systému AI;
(b)
obseg, v katerem se sistem UI uporablja ali se bo verjetno uporabljal;
b)
do jaké míry je daný systém AI již využíván nebo pravděpodobně využíván bude;
(c)
naravo in količino podatkov, ki se obdelujejo in uporabljajo v sistemu UI, in zlasti to, ali se obdelujejo posebne vrste osebnih podatkov;
c)
povahu a množství údajů zpracovávaných a používaných systémem AI, zejména zda jsou zpracovávány zvláštní kategorie osobních údajů;
(d)
obseg, v katerem sistem UI deluje samostojno, in možnost, da človek razveljavi odločitev ali priporočila, ki bi lahko povzročila morebitno škodo;
d)
rozsah, v jakém systém AI jedná samostatně, a možnost, aby člověk zrušil rozhodnutí nebo doporučení, která mohou vést k potenciální újmě;
(e)
obseg, v katerem je uporaba sistema UI že povzročila škodo za zdravje in varnost, negativno vplivala na temeljne pravice ali povzročila resno zaskrbljenost v zvezi z verjetnostjo take škode ali škodljivega vpliva, kot je razvidno na primer iz poročil ali dokumentiranih trditev, predloženih pristojnim nacionalnim organom, ali drugih poročil, kot je ustrezno;
e)
do jaké míry již používání systému AI způsobilo újmu na zdraví a bezpečnosti nebo mělo nepříznivý dopad na základní práva nebo vzbudilo významné obavy ohledně pravděpodobnosti takové újmy nebo nepříznivého dopadu, jak vyplývá například ze zpráv nebo zdokumentovaných tvrzení předložených příslušným vnitrostátním orgánům nebo případně z jiných zpráv;
(f)
morebitni obseg take škode ali takega škodljivega vpliva, zlasti v smislu njune intenzivnosti in zmožnosti, da vplivata na več oseb ali nesorazmerno vplivata na določeno skupino ljudi;
f)
potenciální rozsah takové újmy nebo nepříznivého dopadu, zejména pokud jde o jejich intenzitu a způsobilost ovlivnit více osob nebo nepřiměřeně ovlivnit určitou skupinu osob;
(g)
obseg, v katerem so potencialno oškodovane osebe ali osebe, ki bi lahko trpele zaradi škodljivega vpliva, odvisne od izida, ustvarjenega s sistemom UI, zlasti ker iz praktičnih ali pravnih razlogov ni mogoče razumno odstopiti od tega izida;
g)
do jaké míry jsou osoby, které potenciálně utrpěly újmu nebo byly vystaveny nepříznivému dopadu, závislé na výsledku vytvořeném pomocí systému AI zejména proto, že z praktických nebo právních důvodů není rozumně možné účast na tomto výsledku odmítnout;
(h)
obseg, v katerem obstaja neravnovesje moči ali v katerem so potencialno oškodovane osebe ali osebe, ki bi lahko trpele zaradi škodljivega vpliva, v ranljivem položaju v odnosu do uvajalca sistema UI, zlasti zaradi statusa, avtoritete, znanja, ekonomskih ali socialnih okoliščin ali starosti;
h)
do jaké míry existuje nerovnováha moci či do jaké míry se osoby, které potenciálně utrpěly újmu nebo byly vystaveny nepříznivému dopadu, nacházejí ve zranitelném postavení ve vztahu k zavádějícímu subjektu daného systému AI, zejména v důsledku postavení, autority, znalostí, ekonomických nebo sociálních podmínek nebo věku;
(i)
obseg, v katerem je rezultat, ki vključuje sistem UI, zlahka popravljiv ali izničljiv, ob upoštevanju razpoložljivih tehničnih rešitev za njegovo popravljanje ali izničenje, pri čemer rezultati, ki škodljivo vplivajo na zdravje, varnost ali temeljne pravice, ne štejejo za zlahka popravljive ali izničljive;
i)
do jaké míry je výsledek vytvořený s použitím systému AI snadno opravitelný či zvrátitelný, s přihlédnutí k dostupným technickým řešením pro jeho opravu či zvrácení, přičemž výsledky, které mají nepříznivý dopad na zdraví, bezpečnost nebo základní práva, se za snadno opravitelné či zvrátitelné nepovažují;
(j)
razsežnost in verjetnost, da bo uvedba sistema UI koristila posameznikom, skupinam ali družbi na splošno, vključno z možnimi izboljšavami glede varnosti proizvodov;
j)
význam a pravděpodobnost přínosu zavedení systému AI pro jednotlivce, skupiny nebo společnost obecně, včetně možného zlepšení bezpečnosti produktů;
(k)
obseg, v katerem so v obstoječem pravu Unije določeni:
k)
do jaké míry stávající právo Unie stanoví:
(i)
učinkoviti ukrepi sodnega varstva v zvezi s tveganji, ki jih predstavlja sistem UI, razen odškodninskih zahtevkov;
i)
účinná nápravná opatření ve vztahu k rizikům, která daný systém AI představuje, s výjimkou nároků na náhradu škody;
(ii)
učinkoviti ukrepi za preprečevanje ali bistveno zmanjšanje teh tveganj.
ii)
účinná opatření vedoucí k prevenci nebo podstatné minimalizaci těchto rizik.
3. Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97 za spremembo seznama iz Priloge III z umikom visokotveganih sistemov UI, kadar sta izpolnjena oba naslednja pogoja:
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 za účelem změny seznamu v příloze III spočívající v odstranění vysoce rizikových systémů AI, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
(a)
zadevni visokotvegani sistem UI ob upoštevanju meril iz odstavka 2 ne predstavlja več večjih tveganj za temeljne pravice, zdravje ali varnost;
a)
dotčený vysoce rizikový systém AI již nepředstavuje významná rizika pro základní práva, zdraví nebo bezpečnost, a to s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v odstavci 2;
(b)
črtanje ne zmanjšuje splošne ravni varovanja zdravja, varnosti in temeljnih pravic na podlagi prava Unije.
b)
vypuštěním se nesnižuje celková úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv podle práva Unie.
ODDELEK 2
ODDÍL 2
Zahteve za visokotvegane sisteme UI
Požadavky na vysoce rizikové systémy AI
Člen 8
Článek 8
Izpolnjevanje zahtev
Soulad s požadavky
1. Visokotvegani sistemi UI izpolnjujejo zahteve iz tega oddelka, pri čemer se upoštevajo njihovi predvideni namen ter splošno priznani najsodobnejši dosežki na področju UI in tehnologij, povezanih z UI. Pri zagotavljanju skladnosti z navedenimi zahtevami se upošteva sistem za obvladovanje tveganja iz člena 9.
1. Vysoce rizikové systémy AI musí splňovat požadavky stanovené v tomto oddíle, s přihlédnutím k jejich zamýšleným účelům, jakož i k obecně uznávanému stavu AI a technologií, které s AI souvisejí. Při zajišťování souladu s těmito požadavky se zohlední systém řízení rizik uvedený v článku 9.
2. Kadar proizvod vključuje sistem UI, za katerega se uporabljajo zahteve iz te uredbe in zahteve harmonizacijske zakonodaje Unije iz Priloge I, oddelek A, so ponudniki odgovorni za zagotavljanje popolne usklajenosti njihovega proizvoda z vsemi veljavnimi zahtevami iz veljavne harmonizacijske zakonodaje Unije. Ponudniki imajo pri zagotavljanju skladnosti visokotveganih sistemov UI iz odstavka 1 z zahtevami iz tega oddelka ter za zagotovitev skladnosti, preprečevanje podvajanja in zmanjšanje dodatnih bremen možnost, da po potrebi vključijo potrebne postopke testiranja in poročanja, informacije in dokumentacijo, ki jih predložijo v zvezi s svojim proizvodom, v dokumentacijo in postopke, ki že obstajajo in se zahtevajo na podlagi harmonizacijske zakonodaje Unije iz Priloge I, oddelek A.
2. Pokud produkt obsahuje systém AI, na nějž se vztahují požadavky tohoto nařízení i požadavky harmonizačních právních předpisů Unie uvedené v příloze I oddíle A, nesou poskytovatelé odpovědnost za zajištění toho, aby byl jejich produkt plně v souladu se všemi příslušnými požadavky podle platných harmonizačních právních předpisů Unie. Při zajišťování souladu vysoce rizikových systémů AI uvedených v odstavci 1 s požadavky stanovenými v tomto oddíle a v zájmu zajištění konzistentnosti, zamezení zdvojování a minimalizace další zátěže mají poskytovatelé možnost případně začlenit nezbytné procesy testování a podávání zpráv, informace a dokumentaci, které v souvislosti se svým produktem poskytují, do dokumentace a postupů, které již existují a jsou vyžadovány podle harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I oddíle A.
Člen 9
Článek 9
Sistem za obvladovanje tveganja
Systém řízení rizik
1. V zvezi z visokotveganimi sistemi UI se vzpostavi, izvaja, dokumentira in vzdržuje sistem za obvladovanje tveganja.
1. Ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI je zaveden, uplatňován, zdokumentován a udržován systém řízení rizik.
2. Sistem za obvladovanje tveganja pomeni neprekinjen in ponavljajoč se proces, ki se načrtuje in izvaja v celotnem življenjskem ciklu visokotveganega sistema UI in ga je treba redno sistematično pregledovati in posodabljati. Vključuje naslednje korake:
2. Systém řízení rizik je chápán jako nepřetržitý opakující se proces plánovaný a prováděný v rámci celého životního cyklu vysoce rizikového systému AI, který vyžaduje pravidelný systematický přezkum a aktualizaci. Zahrnuje následující kroky:
(a)
opredelitev in analizo znanih in razumno predvidljivih tveganj, ki jih lahko visokotvegani sistem UI pomeni za zdravje, varnost ali temeljne pravice, kadar se uporablja v skladu s predvidenim namenom;
a)
identifikaci a analýzu známých a rozumně předvídatelných rizik, která může vysoce rizikový systém AI používaný v souladu se zamýšleným účelem představovat pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva;
(b)
oceno in ovrednotenje tveganj, ki se lahko pojavijo pri uporabi visokotveganega sistema UI v skladu s predvidenim namenom in v razmerah razumno predvidljive napačne uporabe;
b)
odhad a vyhodnocení rizik, která mohou vzniknout, když je vysoce rizikový systém AI používán v souladu se zamýšleným účelem a za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití;
(c)
ovrednotenje drugih morebitnih tveganj na podlagi analize podatkov, zbranih iz sistema spremljanja po dajanju na trg iz člena 72;
c)
hodnocení dalších rizik, která mohou potenciálně vzniknout, na základě analýzy shromážděných údajů ze systému monitorování po uvedení na trh ve smyslu článku 72;
(d)
sprejetje ustreznih in ciljno usmerjenih ukrepov za obvladovanje tveganja, namenjenih obravnavanju tveganj, opredeljenih na podlagi točke (a).
d)
přijetí vhodných a cílených opatření k řízení rizik, jež jsou navržena tak, aby řešila rizika zjištěná podle písmene a).
3. Tveganja iz tega člena se nanašajo samo na tista, ki jih je mogoče razumno zmanjšati ali odpraviti z razvojem ali zasnovo visokotveganega sistema UI ali z zagotovitvijo ustreznih tehničnih informacij.
3. Rizika uvedená v tomto článku zahrnují pouze rizika, která lze přiměřeně zmírnit nebo vyloučit vývojem nebo návrhem vysoce rizikového systému AI nebo poskytnutím odpovídajících technických informací.
4. Pri ukrepih za obvladovanje tveganja iz odstavka 2, točka (d), se ustrezno upoštevajo učinki in morebitna interakcija, ki izhajajo iz skupne uporabe zahtev iz tega oddelka 2, da bi učinkoviteje in čim bolj zmanjšali tveganja in hkrati dosegli ustrezno ravnovesje pri izvajanju ukrepov za izpolnjevanje teh zahtev.
4. Opatření k řízení rizik uvedená v odst. 2 písm. d) náležitě zohledňují účinky a možnou interakci vyplývající z kombinovaného uplatňování požadavků stanovených v tomto oddíle s cílem účinněji minimalizovat rizika a současně dosáhnout vhodné rovnováhy při provádění opatření ke splnění těchto požadavků.
5. Ukrepi za obvladovanje tveganja iz odstavka 2, točka (d), so taki, da zadevno preostalo tveganje, povezano z vsako posamezno nevarnostjo, in celotno preostalo tveganje visokotveganih sistemov UI štejeta za sprejemljiva.
5. Opatření k řízení rizik uvedená v odst. 2 písm. d) musí být taková, aby bylo příslušné zbytkové riziko spojené s každým nebezpečím a rovněž celkové zbytkové riziko vysoce rizikových systémů AI považováno za přijatelné.
Pri določanju najustreznejših ukrepov za obvladovanje tveganja se zagotovi naslednje:
Při určování nejvhodnějších opatření k řízení rizik je třeba zajistit:
(a)
odpravljanje ali zmanjševanje tveganj ugotovljenih in ocenjenih na podlagi odstavka 2, kolikor je to tehnično izvedljivo z ustrezno zasnovo in razvojem visokotveganega sistema UI;
a)
vyloučení nebo snížení rizik zjištěných a vyhodnocených podle odstavce 2, pokud možno prostřednictvím technicky proveditelného návrhu a vývoje vysoce rizikového systému AI;
(b)
po potrebi izvajanje ustreznih ukrepov za zmanjšanje in nadzor tveganj, ki jih ni mogoče odpraviti;
b)
ve vhodných případech zavedení odpovídajících zmírňujících a kontrolních opatření, jež řeší rizika, která nelze vyloučit;
(c)
zagotavljanje zahtevanih informacij na podlagi člena 13 in po potrebi usposabljanje uvajalcev.
c)
poskytování informací požadovaných podle článku 13 a v případě potřeby školení pro zavádějící subjekty.
Da bi odpravili ali zmanjšali tveganja, povezana z uporabo visokotveganega sistema UI, se ustrezno upoštevajo tehnično znanje, izkušnje, izobraževanje, usposabljanje, ki ga lahko pričakuje uvajalec, in predvideni okvir, v katerem naj bi se sistem uporabljal.
Za účelem vyloučení nebo snížení rizik souvisejících s používáním daného vysoce rizikového systému AI by měly být náležitě zváženy technické znalosti, zkušenosti, vzdělání, odborná příprava, které se od zavádějícího subjektu očekává, a předpokládaný kontext, ve kterém má být systém používán.
6. Visokotvegani sistemi UI se testirajo, da se določijo najustreznejši in ciljno usmerjeni ukrepi za obvladovanje tveganja. S testiranjem se zagotovi, da visokotvegani sistemi UI dosledno delujejo za predvideni namen in so skladni z zahtevami iz tega oddelka.
6. Vysoce rizikové systémy AI jsou testovány za účelem identifikace nejvhodnějších a cílených opatření k řízení rizik. Testování zajistí, aby vysoce rizikové systémy AI podávaly výkony konzistentní s jejich zamýšleným účelem a aby byly v souladu s požadavky stanovenými v tomto oddíle.
7. Postopki testiranja lahko vključujejo testiranje v realnih razmerah v skladu s členom 60.
7. Testovací postupy mohou zahrnovat testování v reálných podmínkách v souladu s článkem 60.
8. Testiranje visokotveganih sistemov UI se po potrebi izvaja kadar koli med celotnim postopkom razvoja in v vsakem primeru pred njihovim dajanjem na trg ali v uporabo. Testiranje se opravi na podlagi predhodno opredeljenih metrik in verjetnostnih pragov, ki ustrezajo predvidenemu namenu visokotveganega sistema UI.
8. Testování vysoce rizikových systémů AI se provádí podle potřeby kdykoli v průběhu celého procesu vývoje a v každém případě před uvedením na trh nebo do provozu. Testování probíhá na základě předem definovaných metrik a pravděpodobnostních prahových hodnot, které jsou pro zamýšlený účel vysoce rizikového systému AI vhodné.
9. Ponudniki pri izvajanju sistema za obvladovanje tveganja iz odstavkov 1 do 7 preučijo, ali je verjetno, da bo visokotvegani sistem UI glede na predvideni namen negativno vplival na osebe, mlajše od 18 let, in po potrebi na druge ranljive skupine.
9. Při zavádění systému řízení rizik popsaného v odstavcích 1 až 7 poskytovatelé zváží, zda je s ohledem na jeho zamýšlený účel pravděpodobné, že vysoce rizikový systém AI bude mít nepříznivý dopad na osoby mladší 18 let a případně na jiné zranitelné skupiny.
10. Pri ponudnikih visokotveganih sistemov UI, za katere veljajo zahteve v zvezi z notranjimi procesi za obvladovanje tveganj v skladu z drugimi ustreznimi določbami prava Unije, so lahko vidiki, opisani v odstavkih 1 do 9, del postopkov za obvladovanje tveganj, vzpostavljenih na podlagi navedenega prava, ali so v kombinaciji s temi postopki.
10. V případě poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují požadavky týkající se vnitřních procesů řízení rizik podle jiných příslušných ustanovení práva Unie, mohou být aspekty popsané v odstavcích 1 až 9 součástí postupů řízení rizik stanovených podle uvedeného práva nebo kombinovány s těmito postupy.
Člen 10
Článek 10
Podatki in upravljanje podatkov
Data a správa dat
1. Visokotvegani sistemi UI, ki uporabljajo tehnike, ki vključujejo učenje modelov UI s podatki, se razvijejo na podlagi naborov učnih, validacijskih in testnih podatkov, ki izpolnjujejo merila kakovosti iz odstavkov 2 do 5, kadar se uporabljajo ti nabori podatkov.
1. Vysoce rizikové systémy AI, které využívají techniky zahrnující trénování modelů AI obsahujících data, jsou vyvíjeny na základě souborů trénovacích, validačních a testovacích dat, které splňují kritéria kvality uvedená v odstavcích 2 až 5, a to kdykoli se tyto datové soubory používají.
2. Za nabore učnih, validacijskih in testnih podatkov veljajo prakse ravnanja s podatki in upravljanja podatkov, ki so primerne za predvideni namen visokotveganega sistema UI. Te prakse se nanašajo zlasti na:
2. Soubory trénovacích, validačních a testovacích dat podléhají příslušným postupům v oblasti správy a řízení dat, jež jsou pro zamýšlený účel vysoce rizikového systému AI vhodné. Tyto postupy se týkají zejména:
(a)
ustrezne izbire zasnove;
a)
příslušných možností návrhu;
(b)
postopke zbiranja podatkov in njihov izvor ter v primeru osebnih podatkov prvotni namen zbiranja podatkov;
b)
postupů při sběru dat a původu dat a v případě osobních údajů původního účelu jejich sběru;
(c)
ustrezne postopke obdelave za pripravo podatkov, kot so dodajanje opomb, označevanje, čiščenje, posodabljanje, obogatitev in združevanje;
c)
příslušných operací zpracování přípravy dat, jako jsou anotace, označování, čištění, aktualizace, obohacování a agregace;
(d)
oblikovanje predpostavk, zlasti v zvezi z informacijami, ki naj bi jih podatki merili in predstavljali;
d)
formulace předpokladů, zejména s ohledem na informace, které mají daná data měřit a představovat;
(e)
oceno razpoložljivosti, količine in primernosti potrebnih naborov podatkov;
e)
posouzení dostupnosti, množství a vhodnosti potřebných souborů dat;
(f)
preučitev morebitnih pristranskosti, ki bi lahko vplivale na zdravje in varnost oseb, negativno vplivale na temeljne pravice ali privedle do diskriminacije, ki je na podlagi prava Unije prepovedana, zlasti kadar izhodni podatki vplivajo na vhodne podatke za prihodnje operacije;
f)
přezkoumání s ohledem na potenciální zkreslení, která by mohla ovlivnit zdraví a bezpečnost osob, mít nepříznivý dopad na základní práva nebo vést k diskriminaci, která je podle práva Unie zakázána, zejména pokud výstupy dat ovlivňují vstupy pro budoucí operace;
(g)
ustrezne ukrepe za odkrivanje, preprečevanje in zmanjševanje morebitnih pristranskosti, opredeljenih v skladu s točko (f);
g)
vhodná opatření k odhalení, prevenci a zmírnění případných zkreslení zjištěných podle písmene f);
(h)
prepoznavanje ustreznih vrzeli ali pomanjkljivosti v podatkih, ki preprečujejo skladnost s to uredbo, ter način za odpravljanje teh vrzeli in pomanjkljivosti.
h)
identifikace relevantních nedostatků nebo chyb v datech, které brání dodržování tohoto nařízení, a způsobu, jak tyto nedostatky a chyby vyřešit.
3. Nabori učnih, validacijskih in testnih podatkov so ustrezni, dovolj reprezentativni in v največji možni meri brez napak in popolni glede na predvideni namen. Imeti morajo tudi ustrezne statistične lastnosti, po potrebi tudi v zvezi z osebami ali skupinami oseb, v zvezi s katerimi naj bi se uporabljal visokotvegani sistem UI. Te značilnosti naborov podatkov se lahko izpolnijo na ravni posameznih naborov podatkov ali na ravni njihovih kombinacij.
3. Soubory trénovacích, validačních a testovacích dat jsou s ohledem na svůj zamýšlený účel relevantní, dostatečně reprezentativní a v maximální možné míře bez chyb a úplné. Mají náležité statistické vlastnosti, a to i případně rovněž s ohledem na osoby nebo skupiny osob, v souvislosti s nimiž má být daný vysoce rizikový systém AI používán. Tyto vlastnosti souborů dat lze splnit na úrovni jednotlivých souborů dat nebo na úrovni jejich kombinací.
4. Nabori podatkov v obsegu, ki se zahteva glede na njihov predvideni namen, upoštevajo značilnosti ali elemente, ki so značilni za posebno geografsko, kontekstualno, vedenjsko ali funkcionalno okolje, v katerem naj bi se visokotvegani sistem UI uporabljal.
4. Soubory trénovacích, validačních a testovacích dat zohledňují v rozsahu nezbytném pro jejich zamýšlený účel vlastnosti nebo prvky, které jsou specifické pro konkrétní zeměpisné, kontextuální, behaviorální nebo funkční prostředí, ve kterém má být daný vysoce rizikový systém AI používán.
5. Če je nujno potrebno za namene zagotavljanja odkrivanja in popravljanja pristranskosti v zvezi z visokotveganimi sistemi UI v skladu z odstavkom 2, točki (f) in (g), tega člena, lahko ponudniki takih sistemov izjemoma obdelujejo posebne vrste osebnih podatkov, ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov za temeljne pravice in svoboščine fizičnih oseb. Poleg določb iz uredb (EU) 2016/679 in (EU) 2018/1725 ter Direktive (EU) 2016/680 morajo biti za tako obdelavo izpolnjeni vsi naslednji pogoji:
5. Pokud je to nezbytně nutné pro zajištění detekce a oprav zkreslení ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI v souladu s odst. 2 písm. f) a g) tohoto článku, mohou poskytovatelé těchto systémů výjimečně zpracovávat zvláštní kategorie osobních údajů s výhradou vhodných záruk týkajících se základních práv a svobod fyzických osob. Kromě ustanovení nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnice (EU) 2016/680musí být ve vztahu k takovému zpracování naplněny všechny tyto podmínky:
(a)
odkrivanja in popravljanja pristranskosti ni mogoče učinkovito doseči z obdelavo drugih podatkov, vključno s sintetičnimi ali anonimiziranimi podatki;
a)
detekce a opravy zkreslení nelze účinně provést zpracováním jiných údajů, včetně syntetických nebo anonymizovaných údajů;
(b)
za posebne vrste osebnih podatkov veljajo tehnične omejitve glede ponovne uporabe osebnih podatkov ter najsodobnejši ukrepi za varnost in ohranjanje zasebnosti, vključno s psevdonimizacijo;
b)
zvláštní kategorie osobních údajů podléhají technickým omezením opakovaného použití osobních údajů, jakož i nejmodernějším bezpečnostním opatřením a opatřením v oblasti ochrany soukromí, včetně pseudonymizace;
(c)
za posebne kategorije osebnih podatkov veljajo ukrepi, s katerimi se zagotavlja, da so osebni podatki, ki se obdelujejo, zaščiteni, ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov, vključno s strogim nadzorom in dokumentiranjem dostopa, da se prepreči napačna uporaba in zagotovi, da imajo dostop do teh osebnih podatkov samo pooblaščene osebe z ustreznimi obveznostmi glede zaupnosti;
c)
zvláštní kategorie osobních údajů podléhají opatřením, která zajistí, aby zpracovávané osobní údaje byly zabezpečeny a chráněny a aby se na ně vztahovaly vhodné záruky, včetně přísných kontrol a dokumentace přístupu, s cílem zabránit zneužití a zajistit, aby k těmto osobním údajům měly přístup pouze oprávněné osoby s odpovídajícími povinnostmi zachování důvěrnosti;
(d)
posebne kategorije osebnih podatkov ne smejo biti posredovani, preneseni ali drugače dostopni drugim strankam;
d)
zvláštních kategorie osobních údajů nejsou přenášeny, převáděny nebo jinak zpřístupněny jiným stranám;
(e)
posebne kategorije osebnih podatkov se izbrišejo, ko je pristranskost odpravljena ali ko se izteče obdobje njihove hrambe, odvisno od tega, kaj nastopi prej;
e)
zvláštních kategorie osobních údajů se vymažou, jakmile je zkreslení opraveno nebo jakmile u těchto údajů uplyne doba uchovávání, podle toho, co nastane dříve;
(f)
evidence dejavnosti obdelave na podlagi uredb (EU) 2016/679 in (EU) 2018/1725 ter Direktivo (EU) 2016/680 vključujejo razloge, zakaj je bila obdelava posebnih kategorij osebnih podatkov nujno potrebna za odkrivanje in odpravo pristranskosti ter zakaj tega cilja ni bilo mogoče doseči z obdelavo drugih podatkov.
f)
záznamy o činnostech zpracování podle nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnice (EU) 2016/680 obsahují důvody vedoucí k tomu, že bylo zpracování zvláštních kategorií osobních údajů nezbytně nutné k odhalení a nápravě zkreslení a že tohoto cíle nemohlo být dosaženo zpracováním jiných údajů.
6. Za razvoj visokotveganih sistemov UI, ki ne uporabljajo tehnik, ki vključujejo učenje modelov s podatki, se odstavki 2 do 5 uporabljajo le za nabore testnih podatkov.
6. Pro vývoj vysoce rizikových systémů AI, které nevyužívají techniky zahrnující trénování modelů AI, se odstavce 2 až 5 použijí pouze na soubory testovacích dat.
Člen 11
Článek 11
Tehnična dokumentacija
Technická dokumentace
1. Tehnična dokumentacija visokotveganega sistema UI se pripravi pred dajanjem sistema na trg ali v uporabo in se posodablja.
1. Před uvedením vysoce rizikového systému AI na trh je vypracována jeho technická dokumentace, jež je pak průběžně aktualizována.
Tehnična dokumentacija se pripravi tako, da izkazuje, da je visokotvegani sistem UI skladen z zahtevami iz tega oddelka, ter pristojnim nacionalnim organom in priglašenim organom jasno in celovito zagotavlja potrebne informacije za ugotavljanje skladnosti sistema UI z navedenimi zahtevami. Vsebovati mora vsaj elemente iz Priloge IV. MSP, vključno z zagonskimi podjetji, lahko elemente tehnične dokumentacije iz Priloge IV predložijo na poenostavljen način. V ta namen Komisija pripravi poenostavljen obrazec tehnične dokumentacije, namenjen potrebam malih in mikro podjetij. Kadar se MSP, vključno z zagonskim podjetjem, odloči, da bo informacije, zahtevane v Prilogi IV, zagotovilo na poenostavljen način, uporabi obrazec iz tega odstavka. Priglašeni organi sprejmejo obrazec za namene ugotavljanja skladnosti.
Technická dokumentace je vypracována tak, aby prokazovala, že daný vysoce rizikový systém AI splňuje požadavky stanovené v tomto oddíle, a aby příslušným vnitrostátním orgánům a oznámeným subjektům poskytovala jasné a komplexní informace nezbytné k posouzení souladu systému AI s těmito požadavky. Obsahuje přinejmenším prvky uvedené v příloze IV. Malé a střední podniky, včetně podniků začínajících, mohou poskytnout jednotlivé položky technické dokumentace uvedené v příloze IV zjednodušeným způsobem. Za tímto účelem vytvoří Komise zjednodušený formulář technické dokumentace zaměřený na potřeby malých podniků a mikropodniků. V případě, že se malý nebo střední podnik, včetně podniků začínajících, rozhodne poskytnout informace požadované v příloze IV ve zjednodušeném formátu, použije formulář uvedený v tomto odstavci. Oznámené subjekty tento formulář akceptují pro účely posouzení shody.
2. Kadar je visokotvegani sistem UI, povezan s proizvodom, za katerega se uporablja harmonizacijska zakonodaja Unije iz Priloge I, oddelek A, dan na trg ali v uporabo, se pripravi enoten sklop tehnične dokumentacije, ki vsebuje vse informacije iz odstavka 1 in informacije, zahtevane v navedenih pravnih aktih.
2. Pokud je uváděn na trh nebo do provozu vysoce rizikový systém AI související s produktem, na který se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle A, vypracuje se jediná technická dokumentace obsahující všechny informace uvedené v odstavci 1, jakož i informace požadované podle těchto právních aktů.
3. Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97 za spremembo Priloge IV, kadar je to potrebno za zagotovitev, da tehnična dokumentacija glede na tehnični napredek zagotavlja vse potrebne informacije za ugotavljanje skladnosti sistema z zahtevami iz tega oddelka.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 za účelem změny přílohy IV, je-li to nezbytné k zajištění toho, aby technická dokumentace s ohledem na technický pokrok poskytovala veškeré informace nezbytné k posouzení souladu systému s požadavky stanovenými v tomto oddíle.
Člen 12
Článek 12
Vodenje evidenc
Vedení záznamů
1. Visokotvegani sistemi UI morajo tehnično omogočati samodejno beleženje dogodkov (v nadaljnjem besedilu: dnevniki) v življenjski dobi sistema.
1. Vysoce rizikové systémy AI po dobu svého životního cyklu technicky umožňují automatické zaznamenávání událostí (dále jen „protokoly“).
2. Da bi zagotovili raven sledljivosti delovanja visokotveganega sistema UI, ki ustreza predvidenemu namenu sistema, morajo zmogljivosti vodenja dnevnikov omogočati beleženje dogodkov, pomembnih za:
2. Aby byla zajištěna úroveň sledovatelnosti fungování vysoce rizikového systému AI, která je přiměřená zamýšlenému účelu systému, funkce protokolování umožní zaznamenávání událostí, které jsou relevantní pro:
(a)
prepoznavanje situacij, ki lahko povzročijo, da bi visokotvegani sistem UI predstavljal tveganje v smislu člena 79(1), ali povzročijo bistvene spremembe;
a)
identifikaci situací, které mohou vést k tomu, že daný vysoce rizikový systém AI bude představovat riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1 nebo že dojde k podstatné změně;
(b)
olajšanje spremljanja po dajanju na trg iz člena 72 ter
b)
usnadnění monitorování po uvedení na trh uvedené v článku 72, a
(c)
spremljanje delovanja visokotveganega sistema UI iz člena 26(5).
c)
sledování fungování vysoce rizikových systémů AI podle čl. 26 odst. 5.
3. Za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točka 1(a), zmogljivosti vodenja dnevnikov zagotavljajo vsaj:
3. U vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodu 1 písm. a) přílohy III funkce protokolování zajišťuje minimálně:
(a)
evidentiranje obdobja vsake uporabe sistema (datum in čas začetka ter datum in čas konca vsake uporabe);
a)
záznam trvání každého použití systému (datum a čas zahájení a datum a čas ukončení každého použití);
(b)
referenčno podatkovno zbirko, s katero je sistem preveril vhodne podatke;
b)
referenční databázi, s níž systém porovnává vstupní data;
(c)
vhodne podatke, za katere je bilo pri iskanju najdeno ujemanje;
c)
vstupní data, u nichž vyhledávání vedlo ke shodě;
(d)
identifikacijo fizičnih oseb, ki sodelujejo pri preverjanju rezultatov, iz člena 14(5).
d)
identifikaci fyzických osob podílejících se na ověřování výsledků, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 5.
Člen 13
Článek 13
Preglednost in zagotavljanje informacij uvajalcem
Transparentnost a poskytování informací zavádějícím subjektům
1. Visokotvegani sistemi UI morajo biti zasnovani in razviti tako, da je njihovo delovanje dovolj pregledno, da lahko uvajalci razlagajo izhodne podatke sistema in jih ustrezno uporabijo. Treba je zagotoviti ustrezno vrsto in stopnjo preglednosti, da se doseže skladnost z ustreznimi obveznostmi ponudnika in uvajalca iz oddelka 3.
1. Vysoce rizikové systémy AI jsou navrženy a vyvinuty tak, aby bylo jejich fungování dostatečně transparentní a zavádějícím subjektům umožňovalo interpretovat výstup systému a vhodně jej používat. Je zajištěn vhodný typ a stupeň transparentnosti s cílem dosáhnout souladu s příslušnými povinnostmi poskytovatele a zavádějícího subjektu stanovenými v oddíle 3.
2. Visokotveganim sistemom UI morajo biti priložena navodila za uporabo v ustrezni digitalni obliki ali kako drugače, ki vključujejo jedrnate, popolne, pravilne in jasne informacije, ki so pomembne, dostopne in razumljive uvajalcem.
2. Vysoce rizikové systémy AI jsou opatřeny návodem k použití ve vhodném digitálním nebo jiném formátu, který obsahuje stručné, úplné, správné a jasné informace, které jsou pro zavádějící subjekty relevantní, přístupné a srozumitelné.
3. Navodila za uporabo vsebujejo vsaj naslednje informacije:
3. Návod k použití obsahuje alespoň tyto informace:
(a)
istovetnost in kontaktne podatke ponudnika in po potrebi njegovega pooblaščenega zastopnika, kadar obstaja;
a)
totožnost a kontaktní údaje poskytovatele a tam, kde je to relevantní, jeho zplnomocněného zástupce;
(b)
značilnosti, zmogljivosti in omejitve zmogljivosti visokotveganega sistema UI, ki vključujejo:
b)
vlastnosti, schopnosti a omezení výkonnosti vysoce rizikového systému AI, mezi něž patří:
(i)
njegov predvideni namen;
i)
jeho zamýšlený účel;
(ii)
raven točnosti, vključno s pripadajočimi metrikami, robustnosti in kibernetske varnosti iz člena 15, na podlagi katere je bil visokotvegani sistem UI testiran in potrjen ter ki se lahko pričakuje, pa tudi vse znane in predvidljive okoliščine, ki bi lahko vplivale na to pričakovano raven točnosti, robustnosti in kibernetske varnosti;
ii)
úroveň přesnosti, včetně metrik, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti uvedené v článku 15, ve vztahu k níž byl daný vysoce rizikový systém AI testován a ověřen a kterou lze očekávat, a jakékoli známé a předvídatelné okolnosti, jež mohou mít dopad na tuto očekávanou úroveň přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti;
(iii)
vse znane ali predvidljive okoliščine, povezane z uporabo visokotveganega sistema UI v skladu s predvidenim namenom ali v razmerah razumno predvidljive napačne uporabe, ki lahko povzročijo tveganja za zdravje in varnost ali temeljne pravice iz člena 9(2);
iii)
jakékoli známé nebo předvídatelné okolnosti související s používáním daného vysoce rizikového systému AI v souladu s jeho zamýšleným účelem nebo za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití, které mohou vést k rizikům pro zdraví a bezpečnost nebo pro základní práva uvedeným v čl. 9 odst. 2;
(iv)
po potrebi tehnične zmogljivosti in značilnosti visokotveganega sistema UI za zagotavljanje informacij, ki so pomembne za pojasnitev njegovih izhodnih podatkov;
iv)
v příslušných případech technické schopnosti a vlastnosti vysoce rizikového systému AI, pokud jde o poskytování informací, které jsou relevantní pro vysvětlení jeho výstupů;
(v)
če je primerno, njegova zmogljivost v zvezi z določenimi osebami ali skupinami oseb, na katerih naj bi se sistem uporabljal;
v)
v příslušných případech jeho chování ve vztahu ke konkrétním osobám nebo skupinám osob, na něž má být systém používán;
(vi)
če je primerno, specifikacije za vhodne podatke ali katere koli druge ustrezne informacije v zvezi z uporabljenimi nabori učnih, validacijskih in testnih podatkov, ob upoštevanju predvidenega namena visokotveganega sistema UI;
vi)
v příslušných případech specifikace vstupních údajů nebo jakýchkoli dalších informací relevantních z hlediska použitých souborů trénovacích, validačních a testovacích dat při zohlednění zamýšleného účelu vysoce rizikového systému AI;
(vii)
po potrebi informacije, da lahko uvajalci razlagajo izhodne podatke visokotveganega sistema UI in jih ustrezno uporabljajo;
vii)
v příslušných případech informace, které zavádějícím subjektům umožní interpretovat výstup vysoce rizikového systému AI a odpovídajícím způsobem jej používat;
(c)
morebitne spremembe visokotveganega sistema UI in njegove zmogljivosti, ki jih je ponudnik vnaprej določil ob začetnem ugotavljanju skladnosti;
c)
změny vysoce rizikového systému AI a jeho výkonnosti, které poskytovatel předem stanovil v okamžiku počátečního posouzení shody;
(d)
ukrepe za človeški nadzor iz člena 14, vključno z vzpostavljenimi tehničnimi ukrepi, ki uvajalcem olajšajo razlago izhodnih podatkov visokotveganih sistemov UI;
d)
opatření v oblasti lidského dohledu uvedená v článku 14, včetně technických opatření zavedených za účelem usnadnění interpretace výstupů vysoce rizikových systémů AI ze strany zavádějících subjektů;
(e)
potrebne računalniške in strojnoopremne vire, življenjsko dobo visokotveganega sistema UI ter vse potrebne vzdrževalne in oskrbovalne ukrepe, vključno z njihovo pogostostjo, za zagotovitev pravilnega delovanja tega sistema UI, tudi kar zadeva posodobitve programske opreme;
e)
potřebné výpočetní a hardwarové zdroje, očekávanou životnost vysoce rizikového systému AI a veškerá nezbytná opatření v oblasti údržby a péče, včetně jejich frekvence, umožňující zajistit řádné fungování tohoto systému AI, včetně aktualizací softwaru;
(f)
po potrebi opis mehanizmov v visokotveganem sistemu UI, na podlagi katerega lahko uvajalci pravilno zbirajo, hranijo in razlagajo dnevnike v skladu s členom 12.
f)
v relevantních případech popis mechanismů zahrnutých do vysoce rizikového systému AI, který zavádějícím subjektům umožní řádně shromažďovat, uchovávat a interpretovat protokoly v souladu s článkem 12.
Člen 14
Článek 14
Človeški nadzor
Lidský dohled
1. Visokotvegani sistemi UI morajo biti zasnovani in razviti tako, da jih lahko fizične osebe v obdobju njihove uporabe učinkovito nadzorujejo, tudi z ustreznimi vmesniškimi orodji človek-stroj.
1. Vysoce rizikové systémy AI jsou navrženy a vyvinuty takovým způsobem, a to i pomocí vhodných nástrojů rozhraní člověk-stroj, aby na ně mohly během období, kdy jsou používány, účinně dohlížet fyzické osoby.
2. Namen človeškega nadzora je preprečiti ali čim bolj zmanjšati tveganja za zdravje, varnost ali temeljne pravice, ki se lahko pojavijo pri uporabi visokotveganega sistema UI v skladu s predvidenim namenom ali v razmerah razumno predvidljive napačne uporabe, zlasti kadar taka tveganja niso odpravljena kljub uporabi drugih zahtev iz tega oddelka.
2. Lidský dohled je zaměřen na prevenci nebo minimalizaci rizik pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva, která mohou vzniknout při používání vysoce rizikového systému AI v souladu s jeho zamýšleným účelem nebo za podmínek rozumně předvídatelného nesprávného použití, zejména pokud tato rizika přetrvávají navzdory uplatňování dalších požadavků stanovených v tomto oddíle.
3. Nadzorni ukrepi morajo biti sorazmerni s tveganji, stopnjo samostojnosti in kontekstom uporabe visokotveganega sistema UI in se zagotavljajo z eno ali obema naslednjima vrstama ukrepov:
3. Opatření dohledu jsou úměrná rizikům, úrovni autonomie a kontextu používání vysoce rizikového systému AI a jsou zajištěna jedním nebo oběma z těchto druhů opatření:
(a)
ukrepi, določeni in vgrajeni, če je to tehnično izvedljivo, v visokotvegani sistem UI s strani ponudnika, preden je sistem dan na trg ali v uporabo;
a)
opatření, která identifikuje poskytovatel, a pokud je to technicky proveditelné, zabuduje je do daného vysoce rizikového systému AI před jeho uvedením na trh nebo do provozu;
(b)
ukrepi, ki jih ponudnik določi pred dajanjem visokotveganega sistema UI na trg ali v uporabo in so primerni za izvedbo s strani uvajalca.
b)
opatření, která identifikuje poskytovatel před uvedením daného vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu a u nichž je vhodné, aby je provedl zavádějící subjekt.
4. Za namene izvajanja odstavkov 1, 2 in 3 se visokotvegani sistem UI uvajalcu zagotovi tako, da fizične osebe, ki jim je dodeljen človeški nadzor, če je to primerno in sorazmerno:
4. Pro účely provádění odstavců 1, 2 a 3 je vysoce rizikový systém AI poskytován zavádějícímu subjektu způsobem, jenž fyzickým osobám pověřeným lidským dohledem umožňuje, pokud je to vhodné a přiměřené, aby:
(a)
pravilno razumejo ustrezne zmogljivosti in omejitve visokotveganega sistema UI ter ustrezno spremljajo njegovo delovanje, tudi za odkrivanje in obravnavanje nepravilnosti, motenj in nepričakovane zmogljivosti;
a)
řádně porozuměly příslušným kapacitám a omezením daného vysoce rizikového systému AI a byly schopny náležitě monitorovat jeho fungování, a to i s ohledem na odhalování a řešení anomálií, dysfunkcí a neočekávaného výkonu;
(b)
se zavedajo morebitne težnje po samodejnem zanašanju ali prevelikem zanašanju na izhodne podatke visokotveganega sistema UI (pristranskost zaradi avtomatizacije), zlasti pri visokotveganih sistemih UI, ki se uporabljajo za zagotavljanje informacij ali priporočil za odločitve, ki jih sprejemajo fizične osebe;
b)
si nadále uvědomovaly možnou tendenci automatického nebo nadměrného spoléhání na výstup vysoce rizikového systému AI (dále jen „zkreslení způsobené automatizací“, v angličtině „automation bias“), zejména u vysoce rizikových systémů AI užívaných pro poskytování informací nebo doporučení pro rozhodování fyzických osob;
(c)
pravilno razlagajo izhodne podatke visokotveganega sistema UI, zlasti na primer ob upoštevanju razpoložljivih orodij in metod za razlago;
c)
správně interpretovaly výstup vysoce rizikového systému AI, například dostupné interpretační nástroje a metody;
(d)
se v specifičnih situacijah odločijo, da visokotveganega sistema UI ne bodo uporabile ali bodo kako drugače zanemarile, ovrgle ali izničile izhodne podatke visokotveganega sistema UI;
d)
se v jakékoli konkrétní situaci rozhodly, že vysoce rizikový systém AI nepoužijí nebo výstup z vysoce rizikového systému AI jiným způsobem nezohlední, zruší nebo zvrátí;
(e)
posegajo v delovanje visokotveganega sistema UI ali ga prekinejo s tipko „stop“ ali podobnim postopkom, ki omogoča varno zaustavitev sistema.
e)
zasáhly do fungování vysoce rizikového systému AI nebo jej přerušily tlačítkem „stop“ nebo podobným postupem, který umožní systém zastavit v bezpečném módu.
5. Za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točka 1(a), morajo biti ukrepi iz odstavka 3 takšni, da zagotavljajo, da uvajalec poleg tega ne izvede nobenega dejanja ali ne sprejme nobenega ukrepa ali odločitve na podlagi identifikacije, ki izhaja iz sistema, razen če to ločeno preverita in potrdita vsaj dve fizični osebi z ustreznimi kompetencami, usposobljenostjo in pooblastili.
5. U vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodě 1 písm. a) přílohy III jsou opatření uvedená v odstavci 3 tohoto článku taková, aby navíc zajišťovala, že na základě identifikace vyplývající z tohoto systému neprovede zavádějící subjekt žádné kroky ani rozhodnutí, pokud tato identifikace nebude samostatně ověřena a potvrzena alespoň dvěma fyzickými osobami, které disponují nezbytnou odbornou způsobilostí, odbornou přípravou a pravomocí.
Zahteva o ločeni preverbi s strani vsaj dveh fizičnih oseb se ne uporablja za visokotvegane sisteme UI, ki se uporabljajo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, migracij, nadzora meje ali azila, v primerih, ko je v skladu s pravom Unije in nacionalnim pravom uporaba te zahteve nesorazmerna.
Požadavek na samostatné ověření nejméně dvěma fyzickými osobami se nevztahuje na vysoce rizikové systémy AI používané pro účely vymáhání práva, migrace, ochrany hranic nebo azylu, pokud unijní nebo vnitrostátní právo považuje uplatňování tohoto požadavku za nepřiměřené.
Člen 15
Článek 15
Točnost, robustnost in kibernetska varnost
Přesnost, spolehlivost a kybernetická bezpečnost
1. Visokotvegani sistemi UI morajo biti zasnovani in razviti tako, da dosegajo ustrezno raven točnosti, robustnosti in kibernetske varnosti ter v teh vidikih v vsem svojem življenjskem ciklu delujejo dosledno.
1. Vysoce rizikové systémy AI jsou navrženy a vyvinuty tak, aby dosahovaly náležité úrovně přesnosti, spolehlivosti a kybernetické bezpečnosti a aby v tomto ohledu dosahovaly konzistentních výsledků během celého svého životního cyklu.
2. Za obravnavo tehničnih vidikov merjenja ustreznih ravni točnosti in robustnosti iz odstavka 1 ter vseh drugih ustreznih metrike učinkovitosti Komisija v sodelovanju z ustreznimi deležniki in organizacijami, kot so meroslovni organi in organi za primerjalno analizo, po potrebi spodbuja razvoj referenčnih vrednosti in metodologij merjenja.
2. S cílem řešit technické aspekty způsobů měření náležitých úrovní přesnosti a spolehlivosti stanovených v odstavci 1 a jakékoli další relevantní metriky výkonnosti Komise ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a organizacemi, jako jsou metrologické a srovnávací orgány, případně podpoří vypracování referenčních hodnot a metodik měření.
3. Ravni točnosti in ustrezne metrike točnosti visokotveganih sistemov UI se navedejo v priloženih navodilih za uporabo.
3. Úrovně přesnosti a příslušné metriky přesnosti vysoce rizikových systémů AI jsou oznámeny v přiloženém návodu k použití.
4. Visokotvegani sistemi UI morajo biti čim bolj odporni na napake, okvare ali neskladnosti, ki se lahko pojavijo v sistemu ali okolju, v katerem sistem deluje, zlasti zaradi njihove interakcije s fizičnimi osebami ali drugimi sistemi. V zvezi s tem se sprejmejo tehnični in organizacijski ukrepi.
4. Vysoce rizikové systémy AI musí být v nejvyšší možné míře odolné vůči chybám, poruchám nebo nesrovnalostem, které se mohou vyskytnout v daném systému nebo v prostředí, ve kterém tento systém funguje, zejména v důsledku jejich interakce s fyzickými osobami nebo jinými systémy. Za tímto účelem se přijmou technická a organizační opatření.
Robustnost visokotveganih sistemov UI se lahko doseže s tehničnimi redundantnimi rešitvami, ki lahko vključujejo rezervne načrte ali načrte varne odpovedi.
Spolehlivosti vysoce rizikových systémů AI lze dosáhnout pomocí technicky redundantních řešení, která mohou zahrnovat plány zálohování nebo zajištění proti selhání.
Visokotvegane sisteme UI, ki se po dajanju na trg ali v uporabo še naprej učijo, je treba razviti tako, da se odpravi ali v največji možni meri zmanjša tveganje morebitnih pristranskih izhodnih podatkov, ki bi vplivali na vhodne podatke za prihodnje operacije (povratne zanke), in zagotovi, da se vse take povratne zanke ustrezno obravnavajo z ustreznimi ukrepi za zmanjšanje tveganj.
Vysoce rizikové systémy AI, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále učí, jsou vyvíjeny tak, aby se vyloučilo nebo minimalizovalo riziko případně zkreslených výstupů ovlivňujících vstup pro budoucí operace (dále jen „smyčky zpětné vazby“, v angličtině. „feedback loops“) a aby se zajistilo, že tyto smyčky zpětné vazby budou řádně řešeny formou vhodných zmírňujících opatření.
5. Visokotvegani sistemi UI morajo biti odporni na poskuse nepooblaščenih tretjih oseb, da z izkoriščanjem šibkih točk sistema spremenijo njihovo uporabo, izhodne podatke ali zmogljivost.
5. Vysoce rizikové systémy AI jsou odolné proti pokusům neoprávněných třetích stran změnit jejich použití, vstupy nebo výkonnost zneužitím zranitelných míst těchto systémů.
Tehnične rešitve, namenjene zagotavljanju kibernetske varnosti visokotveganih sistemov UI, morajo ustrezati zadevnim okoliščinam in tveganjem.
Technická řešení zaměřená na zajištění kybernetické bezpečnosti vysoce rizikových systémů AI odpovídají příslušným okolnostem a rizikům.
Tehnične rešitve za odpravljanje šibkih točk, značilnih za UI, po potrebi vključujejo ukrepe za preprečevanje, odkrivanje, odzivanje, reševanje in nadzor v zvezi z napadi, ki poskušajo manipulirati z naborom učnih podatkov (zastrupitev podatkov) ali prednaučenimi komponentami, uporabljenimi pri učenju (zastrupitev modelov), v zvezi z vhodnimi podatki, katerih namen je povzročiti napako modela UI (nasprotovalni primer ali izogibanje modelov), napadi na zaupnost ali pomanjkljivostmi modela.
Technická řešení umožňující řešení zranitelných míst specifických pro AI v příslušných případech zahrnují opatření pro prevenci, detekci, řešení a kontrolu útoků, které se pokoušejí manipulovat soubory trénovacích dat (tzv. „data poisoning“), případně předtrénovaných komponent používaných při trénování (tzv. „model poisoning“), vstupů, jejichž cílem je přimět daný model AI k tomu, aby udělal chybu (tzv. „matoucí vzory“ nebo „vyhýbání se modelu“), útoků na důvěrnost nebo chyb modelů a také opatření týkající se reakcí na uvedené útoky.
ODDELEK 3
ODDÍL 3
Obveznosti ponudnikov in uvajalcev visokotveganih sistemov UI
Povinnosti poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI, subjektů zavádějících vysoce rizikové systémy AI a dalších stran
Člen 16
Článek 16
Obveznosti ponudnikov visokotveganih sistemov UI
Povinnosti poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI
Ponudniki visokotveganih sistemov UI:
Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI:
(a)
zagotovijo, da so njihovi visokotvegani sistemi UI skladni z zahtevami iz oddelka 2;
a)
zajišťují, aby jejich vysoce rizikové systémy AI splňovaly požadavky stanovené v oddíle 2;
(b)
na visokotveganem sistemu UI ali, kadar to ni mogoče, na embalaži ali spremni dokumentaciji, kot je ustrezno, navedejo svoje ime, registrirano trgovsko ime ali registrirano znamko, in naslov, na katerem so dosegljivi;
b)
uvedou na vysoce rizikovém systému AI, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokumentaci, která je k vysoce rizikovému systému AI přiložena, své jméno, zapsaný název společnosti nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na které je lze kontaktovat;
(c)
imajo vzpostavljen sistem upravljanja kakovosti, skladen s členom 17;
c)
mají zaveden systém řízení kvality, který je v souladu s článkem 17;
(d)
hranijo dokumentacijo iz člena 18;
d)
vedou dokumentaci uvedenou v článku 18;
(e)
kadar je to pod njihovim nadzorom, hranijo dnevnike, ki jih samodejno ustvarijo njihovi visokotvegani sistemi UI, kot je navedeno v členu 19;
e)
pokud jsou vysoce rizikové systémy AI pod jejich kontrolou, zajišťují automatické generování protokolů těmito systémy, jak je uvedeno v článku 19;
(f)
zagotovijo, da visokotvegani sistem UI pred dajanjem na trg ali v uporabo opravi ustrezen postopek ugotavljanja skladnosti iz člena 43;
f)
zajistí, aby byl u daného vysoce rizikového systému AI před jeho uvedením na trh nebo do provozu proveden příslušný postup posuzování shody, jak je uvedeno v článku 43;
(g)
pripravijo EU izjavo o skladnosti v skladu s členom 47;
g)
vypracovávají EU prohlášení o shodě v souladu s článkem 47;
(h)
na visokotvegani sistem UI ali, kadar to ni mogoče, na njegovo embalažo ali priloženo dokumentacijo, namestijo oznako CE v skladu s členom 48, da označijo skladnost s to uredbo;
h)
umístí na vysoce rizikový systém AI, nebo není-li to možné, na jeho obal nebo dokumentaci, která je k němu přiložena, označení CE, aby vyjádřili soulad s tímto nařízením podle článku 48;
(i)
izpolnjujejo obveznosti registracije iz člena 49(1);
i)
dodržují povinnosti registrace uvedené v čl. 49 odst. 1;
(j)
sprejmejo potrebne korektivne ukrepe in zagotovijo informacije v skladu s členom 20;
j)
přijímají nezbytná nápravná opatření a poskytují informace, jak je požadováno v článku 20;
(k)
na obrazloženo zahtevo pristojnega nacionalnega organa dokažejo skladnost visokotveganega sistema UI z zahtevami iz oddelka 2;
k)
na odůvodněnou žádost příslušného vnitrostátního orgánu prokáží soulad daného vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2;
(l)
zagotovijo, da visokotvegani sistem UI izpolnjuje zahteve glede dostopnosti v skladu z direktivama (EU) 2016/2102 in (EU) 2019/882.
l)
zajistí, aby vysoce rizikový systém AI splňoval požadavky na přístupnost v souladu se směrnicemi (EU) 2016/2102 a (EU) 2019/882.
Člen 17
Článek 17
Sistem upravljanja kakovosti
Systém řízení kvality
1. Ponudniki visokotveganih sistemov UI vzpostavijo sistem upravljanja kakovosti, ki zagotavlja skladnost s to uredbo. Ta sistem se sistematično in urejeno dokumentira v obliki pisnih politik, postopkov in navodil ter vključuje vsaj naslednje vidike:
1. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI zavedou systém řízení kvality, který zajišťuje soulad s tímto nařízením. Tento systém je systematicky a řádně dokumentován formou písemných politik, postupů a pokynů a obsahuje alespoň tyto aspekty:
(a)
strategijo za skladnost z zakonodajo, tudi skladnost s postopki za ugotavljanje skladnosti in postopki za upravljanje sprememb visokotveganega sistema UI;
a)
strategii pro zajištění souladu s právními předpisy, včetně souladu s postupy posuzování shody a postupy pro řízení úprav daného vysoce rizikového systému AI;
(b)
tehnike, postopke in sistematične ukrepe, ki se uporabljajo za razvoj, nadzor kakovosti in zagotavljanje kakovosti visokotveganega sistema UI;
b)
techniky, postupy a systematická opatření využívaná při vytváření, kontrole a ověřování návrhu vysoce rizikového systému AI;
(c)
tehnike, postopke in sistematične ukrepe, ki se uporabljajo za razvoj, nadzor kakovosti in zagotavljanje kakovosti visokotveganega sistema UI;
c)
techniky, postupy a systematická opatření využívaná při vývoji, kontrole a zajišťování kvality daného vysoce rizikového systému AI;
(d)
postopke pregledovanja, testiranja in validacije, ki se izvedejo pred razvojem visokotveganega sistema UI, med njim in po njem, ter pogostost njihovega izvajanja;
d)
postupy přezkoumání, testování a validace prováděné před vývojem vysoce rizikového systému AI, během něho a po něm, a četnost, s níž musí být prováděny;
(e)
tehnične specifikacije, vključno s standardi, ki jih je treba uporabiti, in, kadar se ustrezni harmonizirani standardi ne uporabljajo v celoti ali ne zajemajo vseh ustreznih zahtev iz oddelka 2, sredstva, ki se uporabijo za zagotovitev, da visokotvegani sistem UI izpolnjuje navedene zahteve;
e)
technické specifikace, včetně norem, které mají být uplatňovány, a pokud nejsou příslušné harmonizované normy uplatňovány v plném rozsahu nebo nepokrývají všechny příslušné požadavky stanovené v oddíle 2, prostředky, které mají být použity k zajištění toho, aby vysoce rizikový systém AI tyto požadavky splňoval;
(f)
sisteme in postopke za ravnanje s podatki, vključno s pridobivanjem podatkov, zbiranjem podatkov, analizo podatkov, označevanjem podatkov, shranjevanjem podatkov, filtriranjem podatkov, podatkovnim rudarjenjem, združevanjem podatkov, hrambo podatkov ter vsemi drugimi postopki v zvezi s podatki, ki se izvajajo pred dajanjem visokotveganih sistemov UI na trg ali v uporabo in za namen dajanja na trg ali v uporabo;
f)
systémy a postupy pro správu dat, včetně získávání, shromažďování, analýzy, označování, ukládání, filtrace, vytěžování, agregace a uchovávání dat a jakékoli další operace týkající se dat, které se provádějí před uvedením vysoce rizikových systémů AI na trh nebo do provozu a pro účely tohoto uvedení;
(g)
sistem za obvladovanje tveganj iz člena 9;
g)
systém řízení rizik podle článku 9;
(h)
vzpostavitev, izvajanje in vzdrževanje sistema spremljanja po dajanju na trg v skladu s členom 72;
h)
vytvoření, uplatňování a udržování systému monitorování po uvedení na trh v souladu s článkem 72;
(i)
postopke v zvezi s poročanjem o resnih incidentih v skladu s členom 73;
i)
postupy týkající se ohlašování závažného incidentu v souladu s článkem 73;
(j)
vodenje komunikacije s pristojnimi nacionalnimi organi, drugimi ustreznimi organi, tudi s tistimi, ki zagotavljajo ali podpirajo dostop do podatkov, priglašenimi organi, drugimi operaterji, strankami ali drugimi zainteresiranimi stranmi;
j)
řešení komunikace s příslušnými vnitrostátními orgány, dalšími příslušnými orgány včetně těch, které zajišťují nebo podporují přístupu k datům, s oznámenými subjekty, s jinými provozovateli, se zákazníky nebo s jinými zúčastněnými stranami;
(k)
sisteme in postopke za vodenje evidenc vse ustrezne dokumentacije in informacij;
k)
systémy a postupy pro uchovávání záznamů o veškeré příslušné dokumentaci a informacích;
(l)
upravljanje virov, vključno z ukrepi, povezanimi z zanesljivostjo oskrbe;
l)
řízení zdrojů, včetně opatření souvisejících s bezpečností dodávek;
(m)
okvir odgovornosti, ki določa odgovornosti vodstva in drugega osebja v zvezi z vsemi vidiki iz tega odstavka.
m)
rámec odpovědnosti stanovující odpovědnost vedení a ostatních zaměstnanců ve vztahu ke všem aspektům uvedeným v tomto odstavci.
2. Izvajanje vidikov iz odstavka 1 je sorazmerno z velikostjo organizacije ponudnika. V vsakem primeru pa ponudniki spoštujejo stopnjo strogosti in raven zaščite, ki se zahtevata za skladnost njihovih visokotveganih sistemov UI s to uredbo.
2. Provádění aspektů uvedených v odstavci 1 je přiměřené velikosti organizace poskytovatele. Poskytovatelé za všech okolností dodržují míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou nezbytné k tomu, aby jejich vysoce rizikové systémy AI byly v souladu s tímto nařízením.
3. Ponudniki visokotveganih sistemov UI, za katere veljajo obveznosti v zvezi s sistemi upravljanja kakovosti ali enakovredno funkcijo na podlagi ustreznega sektorskega prava Unije, lahko vključijo vidike, navedene v odstavku 1, kot del sistemov upravljanja kakovosti, vzpostavljenih na podlagi navedenega prava.
3. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují povinnosti v souvislosti se systémy řízení kvality nebo rovnocennou funkcí podle příslušného odvětvového práva Unie, mohou zahrnout aspekty uvedené v odstavci 1 do systémů řízení kvality stanovených podle uvedeného práva.
4. Za ponudnike, ki so finančne institucije in za katere veljajo zahteve v zvezi z njihovim notranjim upravljanjem, ureditvami ali postopki na podlagi prava Unije o finančnih storitvah, se šteje, da je obveznost vzpostavitve sistema vodenja kakovosti z izjemo odstavka 1, točke (g), (h) in (i) tega člena, izpolnjena z upoštevanjem pravil o ureditvah ali postopkih notranjega upravljanja na podlagi ustreznega prava Unije o finančnih storitvah. V ta namen se upoštevajo vsi harmonizirani standardi iz člena 40.
4. V případě poskytovatelů, kteří jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, se povinnost zavést systém řízení kvality, s výjimkou odst. 1 písm. g), h) a i) tohoto článku, považuje za splněnou, jsou-li dodržena pravidla týkající se systémů nebo postupů vnitřní správy podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb. Za tímto účelem se zohlední veškeré harmonizované normy uvedené v článku 40 tohoto nařízení.
Člen 18
Článek 18
Vodenje dokumentacije
Uchovávání dokumentace
1. Ponudnik še deset let po tem, ko je bil visokotvegani sistem UI dan na trg ali v uporabo, za pristojni nacionalni organ hrani:
1. Poskytovatel uchovává po dobu deseti let od uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů následující dokumenty:
(a)
tehnično dokumentacijo iz člena 11;
a)
technickou dokumentaci uvedenou v článku 11;
(b)
dokumentacijo v zvezi s sistemom upravljanja kakovosti iz člena 17;
b)
dokumentaci týkající se systému řízení kvality uvedenou v článku 17;
(c)
dokumentacijo o spremembah, ki so jih odobrili priglašeni organi, kadar je primerno;
c)
v relevantních případech dokumentaci týkající se změn schválených oznámenými subjekty;
(d)
odločitve in druge dokumente, ki so jih izdali priglašeni organi, kadar je primerno;
d)
v relevantních případech rozhodnutí a další dokumenty vydané oznámenými subjekty;
(e)
EU izjavo o skladnosti iz člena 47.
e)
EU prohlášení o shodě podle článku 47.
2. Vsaka država članica določi pogoje, pod katerimi je dokumentacija iz odstavka 1 na voljo pristojnim nacionalnim organom v obdobju iz navedenega odstavka v primerih, ko gre ponudnik ali njegov pooblaščeni zastopnik, ki ima sedež na njenem ozemlju, v stečaj ali preneha opravljati svojo dejavnost pred koncem tega obdobja.
2. Každý členský stát stanoví podmínky, za nichž dokumentace uvedená v odstavci 1 zůstává k dispozici příslušným vnitrostátním orgánům po dobu stanovenou v uvedeném odstavci pro případy, kdy poskytovatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený na jeho území vyhlásí úpadek nebo ukončí svou činnost před koncem tohoto období.
3. Ponudniki, ki so finančne institucije in za katere veljajo zahteve v zvezi z njihovim notranjim upravljanjem, ureditvami ali postopki na podlagi prava Unije o finančnih storitvah, vodijo tehnično dokumentacijo kot del dokumentacije, ki se hrani na podlagi ustreznega prava Unije o finančnih storitvah.
3. Poskytovatelé, kteří jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, uchovávají technickou dokumentaci jako součást dokumentace vedené podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
Člen 19
Článek 19
Samodejno ustvarjeni dnevniki
Automaticky generované protokoly
1. Ponudniki visokotveganih sistemov UI vodijo dnevnike iz člena 12(1), ki jih samodejno ustvarijo njihovi visokotvegani sistemi UI, če so ti dnevniki pod njihovim nadzorom. Brez poseganja v pravo Unije ali nacionalno pravo, ki se uporablja, se dnevniki hranijo za obdobje, ki ustreza predvidenemu namenu visokotveganega sistema UI, in sicer najmanj šest mesecev, razen če je v veljavnem pravu Unije ali nacionalnem pravu, zlasti v pravu Unije o varstvu osebnih podatkov, določeno drugače.
1. Uživatelé vysoce rizikových systémů AI, uvedených v čl. 12 odst. 1, uchovávají protokoly automaticky generované jejich vysoce rizikovým systémem AI v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod jejich kontrolou. Aniž je dotčeno platné právo Unie nebo vnitrostátní právo, protokoly se uchovávají po dobu odpovídající zamýšlenému účelu vysoce rizikového systému AI, která činí nejméně šest měsíců, nestanoví-li jinak platné právo Unie nebo vnitrostátní právo, zejména právo Unie o ochraně osobních údajů.
2. Ponudniki, ki so finančne institucije in za katere veljajo zahteve v zvezi z njihovim notranjim upravljanjem, ureditvami ali postopki na podlagi prava Unije o finančnih storitvah, vodijo dnevnike, ki jih samodejno ustvarijo njihovi visokotvegani sistemi UI, kot del dokumentacije, ki se hrani na podlagi ustreznega prava Unije o finančnih storitvah.
2. Poskytovatelé, kteří jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, uchovávají protokoly automaticky generované jejich vysoce rizikovými systémy AI jako součást dokumentace vedené podle příslušného práva v oblasti finančních služeb.
Člen 20
Článek 20
Korektivni ukrepi in dolžnost obveščanja
Nápravná opatření a informační povinnost
1. Ponudniki visokotveganih sistemov UI, ki menijo ali utemeljeno domnevajo, da visokotvegani sistem UI, ki so ga dali na trg ali v uporabo, ni v skladu s to uredbo, nemudoma sprejmejo potrebne popravne ukrepe, da zagotovijo skladnost sistema ali pa ga po potrebi umaknejo, onemogočijo ali prekličejo. O tem obvestijo distributerje zadevnega visokotveganega sistema UI ter, kadar je primerno, uvajalce, pooblaščenega zastopnika in uvoznike.
1. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že vysoce rizikový systém AI, který uvedli na trh nebo do provozu, není s tímto nařízením ve shodě, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení daného systému ve shodu nebo k jeho případnému stažení z trhu či z oběhu nebo k jeho vyřazení z provozu. Náležitě informují distributory dotčeného vysoce rizikového systému AI a v relevantních případech zavádějící subjekty, zplnomocněného zástupce a dovozce.
2. Kadar visokotvegani sistem UI predstavlja tveganje v smislu člena 79(1) in se ponudnik seznani s tem tveganjem, nemudoma razišče vzroke, po potrebi v sodelovanju z uvajalcem, ki poroča, ter obvesti organe za nadzor trga, pristojne za zadevni visokotvegani sistem UI, in po potrebi priglašeni organ, ki je izdal certifikat za visokotvegani sistem UI v skladu s členom 44, zlasti o naravi neskladnosti in vseh ustreznih sprejetih korektivnih ukrepih.
2. Pokud určitý vysoce rizikový systém AI představuje riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1 a poskytovatel se o tomto riziku dozví, neprodleně a případně ve spolupráci s nahlašujícím zavádějícím subjektem prošetří příčiny a informuje orgány dozoru nad trhem příslušné pro daný vysoce rizikový systém AI, a případně oznámený subjekt, který vydal pro daný vysoce rizikový systém AI certifikát podle článku 44, a uvede při tom zejména informace o povaze nesouladu a o všech příslušných nápravných opatřeních, která byla přijata.
Člen 21
Článek 21
Sodelovanje s pristojnimi organi
Spolupráce s příslušnými orgány
1. Ponudniki visokotveganih sistemov UI na obrazloženo zahtevo pristojnega nacionalnega organa temu organu zagotovijo vse informacije in dokumentacijo, potrebne za dokazovanje skladnosti visokotveganega sistema UI z zahtevami iz oddelka 2, v enem od uradnih jezikov Unije, ki ga določi zadevna država članica in ga organ brez težav razume.
1. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI předloží příslušnému orgánu na základě odůvodněné žádosti všechny informace a dokumenty nezbytné k prokázání shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2, a to v jednom z úředních jazyků orgánů Unie stanovených příslušným členským státem, který je danému orgánu snadno srozumitelný.
2. Ponudniki na obrazloženo zahtevo pristojnega organa pristojnemu organu prosilcu po potrebi omogočijo tudi dostop do samodejno ustvarjenih dnevnikov visokotveganega sistema UI iz člena 12(1), če so ti dnevniki pod njihovim nadzorom.
2. Na základě odůvodněné žádosti příslušného orgánu poskytovatelé rovněž poskytnou žádajícímu příslušnému orgánu přístup k automaticky generovaným protokolům vysoce rizikového systému AI ve smyslu čl. 12 odst. 1 v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod jejich kontrolou.
3. Vse informacije, ki jih pristojni organ pridobi na podlagi tega člena, se obravnavajo v skladu z obveznostmi glede zaupnosti iz člena 78.
3. S veškerými informacemi obdrženým příslušným orgánem podle tohoto článku se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti stanovenými v článku 78.
Člen 22
Článek 22
Pooblaščeni zastopniki ponudnikov visokotveganih sistemov UI
Zplnomocněný zástupci poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI
1. Ponudniki s sedežem v tretjih državah pred omogočanjem dostopnosti visokotveganih sistemov UI na trgu Unije s pisnim pooblastilom imenujejo pooblaščenega zastopnika s sedežem v Uniji.
1. Nežli poskytovatelé usazení ve třetích zemích dodají na trh Unie vysoce rizikové systémy AI, jmenují formou písemného pověření zplnomocněného zástupce usazeného v Unii.
2. Ponudnik svojemu pooblaščenemu zastopniku omogoči, da opravlja naloge, določene v pooblastilu, ki ga prejme od ponudnika.
2. Poskytovatel umožní svému zplnomocněnému zástupci provádět úkoly vymezené v pověření, které od poskytovatele obdržel.
3. Pooblaščeni zastopnik opravlja naloge, določene v pooblastilu, ki ga prejme od ponudnika. Če organi za nadzor trga to zahtevajo, jim predloži izvod pooblastila, in sicer v enem od uradnih jezikov institucij Unije, ki ga navede pristojni organ. Za namene te uredbe pooblastilo pooblaščenemu zastopniku omogoča, da opravlja naslednje naloge:
3. Zplnomocněný zástupce provádí úkoly vymezené v pověření, které od poskytovatele obdržel. Kopii pověření poskytne na požádání orgánům dozoru nad trhem v jednom z úředních jazyků orgánů Unie určeném příslušným orgánem. Pro účely tohoto nařízení zmocňuje pověření zplnomocněného zástupce k provádění těchto úkolů:
(a)
preveri, da je bila pripravljena EU izjava o skladnosti iz člena 47 in tehnična dokumentacija iz člena 11 ter da je ponudnik izvedel ustrezen postopek ugotavljanja skladnosti;
a)
ověřit, zda bylo vypracováno EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 a technická dokumentace uvedená v článku 11 a zda poskytovatel provedl příslušný postup posuzování shody;
(b)
daje kontaktne podatke ponudnika, ki je določil pooblaščenega zastopnika, izvod EU izjave o skladnosti iz člena 47, tehnično dokumentacijo in, če je ustrezno, certifikat, ki ga je izdal priglašeni organ, na voljo pristojnim organom in nacionalnim organom ali telesom iz člena 74(10) še deset let po tem, ko je bil visokotvegani sistem UI dan na trg ali v uporabo;
b)
uchovávat pro potřebu příslušných orgánů a vnitrostátních orgánů či subjektů uvedených v čl. 74 odst. 10 po dobu deseti let od uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu kontaktní údaje poskytovatele, který zplnomocněného zástupce jmenoval, kopii EU prohlášení o shodě uvedeného v článku 47, technickou dokumentaci a případně certifikát vydaný oznámeným subjektem;
(c)
pristojnemu organu na podlagi obrazložene zahteve zagotovi vse informacije in dokumentacijo, vključno s tisto, ki se hrani v skladu s točko (b) tega pododstavka, potrebne za dokazovanje skladnosti visokotveganega sistema UI z zahtevami iz oddelka 2, vključno z dostopom do dnevnikov, kakor je navedeno v členu 12(1), ki jih samodejno ustvari visokotvegani sistem UI, če so ti dnevniki pod nadzorom ponudnika;
c)
poskytnout příslušnému orgánu na odůvodněnou žádost veškeré informace a dokumentaci, včetně informací a dokumentů uvedených v písmenu b) tohoto pododstavce, jež jsou nezbytné k prokázání shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2, včetně přístupu k protokolům, uvedeným v čl. 12 odst. 1, které daný vysoce rizikový systém AI automaticky generuje, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod kontrolou poskytovatele;
(d)
na podlagi obrazložene zahteve sodeluje s pristojnimi organi pri vseh ukrepih, ki jih ti sprejmejo v zvezi z visokotveganim sistemom UI, zlasti za zmanjšanje in omejitev tveganj, ki jih predstavlja visokotvegani sistem UI;
d)
spolupracovat s příslušnými orgány, na základě odůvodněné žádosti, na veškerých opatřeních, která takový orgán v souvislosti s daným vysoce rizikovým systémem AI přijme, zejména za účelem snížení a zmírnění rizik, která vysoce rizikový systém AI představuje;
(e)
po potrebi izpolnjuje obveznosti registracije iz člena 49(1) ali, če registracijo izvede ponudnik sam, zagotovi, da so informacije iz Priloge VIII, oddelek A, točka 3, pravilne.
e)
případně splnit povinnosti registrace uvedené v čl. 49 odst. 1, nebo pokud registraci provádí sám poskytovatel, zajistit, aby informace uvedené v příloze VIII oddíle A bodu 3 byly správné.
Na podlagi pooblastila je pooblaščeni zastopnik pooblaščen, da lahko pristojni organi nanj, poleg ponudnika ali namesto njega, naslovijo vsa vprašanja, povezana z zagotavljanjem skladnosti s to uredbo.
Toto pověření zmocňuje zplnomocněného zástupce k tomu, aby se na něj vedle poskytovatele nebo namísto něj obracely příslušné orgány ve všech otázkách týkajících se zajištění souladu s tímto nařízením.
4. Pooblaščeni zastopnik odpove pooblastilo, če meni ali utemeljeno domneva, da ponudnik ravna v nasprotju s svojimi obveznostmi iz te uredbe. V takem primeru o odpovedi pooblastila in razlogih zanjo nemudoma obvesti ustrezni organ za nadzor trga in, kadar je primerno, ustrezni priglašeni organ.
4. Pokud se zplnomocněný zástupce domnívá nebo má důvod se domnívat, že poskytovatel jedná v rozporu se svými povinnostmi podle tohoto nařízení, předmětné pověření ukončí. V takovém případě rovněž neprodleně informuje relevantní orgán dozoru nad trhem, a případně příslušný oznámený subjekt o ukončení pověření a jeho důvodech.
Člen 23
Článek 23
Obveznosti uvoznikov
Povinnosti dovozců
1. Pred dajanjem visokotveganega sistema UI na trg uvozniki zagotovijo njegovo skladnost s to uredbo tako, da preverijo, da:
1. Před uvedením vysoce rizikového systému AI na trh dovozci zajistí, aby byl systém v souladu s tímto nařízením, a v tomto ohledu ověří, že:
(a)
je ponudnik za ta visokotvegani sistem UI izvedel ustrezen postopek ugotavljanja skladnosti iz člena 43;
a)
poskytovatel daného vysoce rizikového systému AI provedl příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 43;
(b)
je ponudnik pripravil tehnično dokumentacijo v skladu s členom 11 in Prilogo IV;
b)
poskytovatel vypracoval technickou dokumentaci v souladu s článkem 11 a přílohou IV;
(c)
je sistem opremljen z zahtevano oznako CE ter so mu priloženi EU izjava o skladnosti iz člena 47 in navodila za uporabo;
c)
systém nese požadované označení CE a je k němu přiloženo EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 a návod k použití;
(d)
je ponudnik imenoval pooblaščenega zastopnika v skladu s členom 22(1).
d)
poskytovatel jmenoval zplnomocněného zástupce v souladu s čl. 22 odst. 1.
2. Kadar ima uvoznik zadosten razlog za domnevo, da visokotvegani sistem UI ni skladen s to uredbo ali je ponarejen ali mu je priložena ponarejena dokumentacija, tega sistema ne da na trg, dokler ni zagotovljena njegova skladnost. Kadar visokotvegani sistem UI predstavlja tveganje v smislu člena 79(1), uvoznik o tem obvesti ponudnika sistema, pooblaščenega zastopnika in organe za nadzor trga.
2. Má-li dovozce dostatečný důvod se domnívat, že určitý vysoce rizikový systém AI není ve shodě s tímto nařízením nebo že je zfalšovaný či je k němu připojena zfalšovaná dokumentace, neuvede tento systém na trh, dokud nebude uveden ve shodu. Pokud daný vysoce rizikový systém AI představuje riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1, dovozce o této skutečnosti informuje poskytovatele systému, zplnomocněné zástupce a orgány dozoru nad trhem.
3. Uvozniki na visokotveganem sistemu UI in na embalaži ali v spremni dokumentaciji, kadar je ustrezno, navedejo svoje ime, registrirano trgovsko ime ali registrirano znamko in naslov, na katerem so dosegljivi.
3. Dovozci případně uvedou na obalu nebo v dokumentaci, která je k vysoce rizikovému systému AI přiložena, svoje jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na které je lze kontaktovat.
4. Uvozniki zagotovijo, da v času, ko so odgovorni za visokotvegani sistem UI, pogoji skladiščenja ali prevoza, kadar je ustrezno, ne ogrožajo skladnosti sistema z zahtevami iz oddelka 2.
4. Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za vysoce rizikový systém AI odpovědnost, skladovací nebo přepravní podmínky případně neohrožovaly jeho soulad s požadavky stanovenými v oddíle 2.
5. Uvozniki še deset let po tem, ko je bil visokotvegani sistem UI dan na trg ali v uporabo, hranijo izvod certifikata, ki ga je izdal priglašeni organ, navodil za uporabo, kadar je to primerno, in EU izjave o skladnosti iz člena 47.
5. Dovozci uchovávají po dobu deseti let od uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu kopii případného certifikátu vydaného oznámeným subjektem o návodu k použití a EU prohlášení o shodě uvedeného v článku 47.
6. Uvozniki ustreznim pristojnim organom na podlagi obrazložene zahteve predložijo vse potrebne informacije in dokumentacijo, vključno s tistimi iz odstavka 5, da dokažejo skladnost visokotveganega sistema UI z zahtevami iz oddelka 2, v jeziku, ki ga organi zlahka razumejo. V ta namen zagotovijo tudi, da se tem organom lahko da na voljo tehnična dokumentacija.
6. Dovozci poskytnou relevantním příslušným orgánům na odůvodněnou žádost veškeré informace a dokumentaci, včetně informací a dokumentů podle odstavce 5, jež jsou nezbytné k prokázání shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 v jazyce, který je takovým orgánům snadno srozumitelný. Za tímto účelem rovněž zajistí, aby těmto orgánům mohla být zpřístupněna technická dokumentace.
7. Uvozniki sodelujejo z ustreznimi pristojnimi organi pri vseh ukrepih, ki jih ti organi sprejmejo v zvezi z visokotveganim sistemom UI, ki so ga uvozniki dali na trg, zlasti za zmanjšanje ali omejitev tveganj, ki jih predstavlja ta sistem.
7. Dovozci spolupracují s relevantními příslušnými orgány na veškerých opatřeních, která tyto orgány přijmou v souvislosti s vysoce rizikovým systémem AI, jejž dovozci uvedli na trh, zejména za účelem snížení a zmírnění rizik, která tento systém představuje.
Člen 24
Článek 24
Obveznosti distributerjev
Povinnosti distributorů
1. Preden omogočijo dostopnost visokotveganega sistema UI na trgu, distributerji preverijo, ali ima zahtevano oznako CE, ali so mu priloženi izvod EU izjave o skladnosti iz člena 47 in navodila za uporabo ter ali sta ponudnik in uvoznik tega sistema, kot je ustrezno, izpolnila vsak svoje obveznosti iz člena 16, točki (b) in (c), oziroma člena 23(3).
1. Před dodáním vysoce rizikového systému AI na trh distributoři ověří, zda je na daném systému umístěno požadované označení CE, zda je k němu přiloženo EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 a návod k použití a zda poskytovatel a případně dovozce systému splnili své příslušné povinnosti stanovené v čl. 16. písm. b) a c) a v čl. 23 odst. 3.
2. Kadar distributer meni ali na podlagi informacij, ki jih ima, utemeljeno domneva, da visokotvegani sistem UI ni skladen z zahtevami iz oddelka 2, za visokotvegani sistem UI ne omogoči dostopnosti na trgu, dokler ni zagotovljena skladnost tega sistema z navedenimi zahtevami. Kadar visokotvegani sistem UI predstavlja tveganje v smislu člena 79(1), distributer o tem obvesti ponudnika oziroma uvoznika sistema, kot je ustrezno.
2. Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, na základě informací, které má k dispozici, že vysoce rizikový systém AI není ve shodě s požadavky stanovenými v oddíle 2, nedodá tento vysoce rizikový systém AI na trh, dokud nebude uveden s těmito požadavky ve shodu. Pokud navíc tento vysoce rizikový systém AI představuje riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1, distributor o této skutečnosti informuje poskytovatele, případně dovozce tohoto systému.
3. Distributerji zagotovijo, da v času, ko so odgovorni za visokotvegani sistem UI, pogoji skladiščenja ali prevoza, kadar je ustrezno, ne ogrožajo njegove skladnosti z zahtevami iz oddelka 2.
3. Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za vysoce rizikový systém AI odpovědnost, skladovací nebo přepravní podmínky v příslušných případech neohrožovaly jeho soulad s požadavky stanovenými v oddíle 2.
4. Distributer, ki na podlagi informacij, ki jih ima, meni ali utemeljeno domneva, da visokotvegani sistem UI, za katerega je omogočil dostopnost na trgu, ni skladen z zahtevami iz oddelka 2, sprejme popravne ukrepe, potrebne za uskladitev tega sistema z navedenimi zahtevami, ga umakne ali prekliče ali zagotovi, da te popravne ukrepe sprejme ponudnik, uvoznik ali kateri koli zadevni operater, kot je ustrezno. Kadar visokotvegani sistem UI predstavlja tveganje v smislu člena 79(1), distributer o tem nemudoma obvesti ponudnika ali uvoznika sistema in organe, pristojne za zadevni visokotvegani sistem UI, ter navede podrobnosti, zlasti o neskladnosti in vseh sprejetih popravnih ukrepih.
4. Distributor, který se na základě informací, které má k dispozici, domnívá nebo má důvod se domnívat, že vysoce rizikový systém AI, který dodal na trh, není ve shodě s požadavky stanovenými v oddíle 2, přijme nápravná opatření nezbytná k uvedení tohoto systému ve shodu s těmito požadavky nebo k jeho stažení z trhu či z oběhu, případně zajistí, aby tato nápravná opatření přijal poskytovatel, dovozce nebo jakýkoli příslušný provozovatel. Představuje-li vysoce rizikový systém AI riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1, distributor okamžitě informuje poskytovatele nebo dovozce systému a orgány příslušné pro dotčený vysoce rizikový systém AI, přičemž uvede podrobnosti, zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.
5. Distributerji visokotveganega sistema UI ustreznemu pristojnemu organu na podlagi obrazložene zahteve zagotovijo vse informacije in dokumentacijo o svojih ukrepih na podlagi odstavkov 1 do 4, ki so potrebne za dokazovanje skladnosti visokotveganega sistema UI z zahtevami iz oddelka 2.
5. Na odůvodněnou žádost relevantního příslušného orgánu poskytnou distributoři vysoce rizikového systému AI tomuto orgánu všechny informace a dokumentaci týkající se jimi přijatých opatření podle odstavců 1 až 4, které jsou nezbytné k prokázání shody tohoto systému s požadavky stanovenými v oddíle 2.
6. Distributerji sodelujejo z ustreznimi pristojnimi organi pri vseh ukrepih, ki jih ti organi sprejmejo v zvezi z visokotveganim sistemom UI, katerega so distributerji dali na trg, zlasti za zmanjšanje ali omejitev tveganja, ki ga predstavlja visokotvegani sistem UI.
6. Distributoři spolupracují s relevantními příslušnými orgány na veškerých opatřeních, která tyto orgány přijmou v souvislosti s vysoce rizikovým systémem AI, jejž distributoři dodali na trh, zejména za účelem snížení či zmírnění rizik, která tento systém představuje.
Člen 25
Článek 25
Odgovornosti vzdolž verige vrednosti UI
Povinnosti v celém hodnotovém řetězci AI
1. Vsak distributer, uvoznik, uvajalec ali druga tretja oseba za namene te uredbe šteje za ponudnika visokotveganega sistema UI in zanj veljajo obveznosti ponudnika iz člena 16 v kateri koli od naslednjih okoliščin:
1. Jakýkoli distributor, dovozce, zavádějící subjekt nebo jiná třetí strana se pro účely tohoto nařízení považují za poskytovatele vysoce rizikového systému AI a vztahují se na ně povinnosti poskytovatele podle článku 16, pokud nastane kterákoli z následujících okolností:
(a)
visokotvegani sistem UI, ki je že bil dan na trg ali v uporabo, označijo s svojim imenom ali znamko, brez poseganja v pogodbene dogovore, ki določajo, da so obveznosti drugače dodeljene;
a)
uvedli své jméno, název nebo ochrannou známku na vysoce rizikovém systému AI, který již byl uveden na trh nebo do provozu, aniž jsou dotčena smluvní ujednání, která stanoví, že povinnosti jsou rozděleny jiným způsobem;
(b)
bistveno spremenijo visokotvegani sistem UI, ki je že bil dan na trg ali v uporabo, na način, da ostane visokotvegani sistem UI na podlagi člena 6;
b)
provádějí podstatnou změnu vysoce rizikového systému AI, který je již uveden na trh nebo je již uveden do provozu, a to tak, že zůstává vysoce rizikovým systémem AI v souladu s článkem 6;
(c)
spremenijo predvideni namen sistema UI, vključno s sistemom UI za splošne namene, ki ni bil razvrščen kot sistem visokega tveganja in je že bil dan na trg ali v uporabo na način, da postane visokotvegani sistem UI v skladu s členom 6.
c)
mění zamýšlený účel systému AI, včetně obecného systému AI, který nebyl klasifikován jako vysoce rizikový a je již uveden na trh nebo do provozu takovým způsobem, že se dotčený systém AI stane vysoce rizikovým systémem AI v souladu s článkem 6.
2. Kadar nastopijo okoliščine iz odstavka 1, ponudnik, ki je prvotno dal sistem UI na trg ali v uporabo, za namene te uredbe ne šteje več za ponudnika tega posameznega sistema UI. Ta prvotni ponudnik tesno sodeluje z novimi ponudniki in daje na voljo potrebne informacije ter zagotavlja razumno pričakovani tehnični dostop in drugo pomoč, ki je potrebna za izpolnjevanje obveznosti iz te uredbe, zlasti v zvezi z ugotavljanjem skladnosti visokotveganih sistemov UI. Ta odstavek se ne uporablja v primerih, ko je prvotni ponudnik jasno navedel, da se njegov sistem UI ne sme spremeniti v visokotvegani sistem UI, in zato zanj ne velja obveznost predaje dokumentacije.
2. Pokud nastanou okolnosti uvedené v odstavci 1, poskytovatel, který původně uvedl systém AI na trh nebo do provozu, není pro účely tohoto nařízení již nadále považován za poskytovatele tohoto konkrétního systému AI. Tento původní poskytovatel úzce spolupracuje s novými poskytovateli a zpřístupní nezbytné informace a poskytne přiměřeně očekávaný technický přístup a další pomoc, které jsou nezbytné pro plnění povinností stanovených v tomto nařízení, zejména pokud jde o soulad s posuzováním shody vysoce rizikových systémů AI. Tento odstavec se nepoužije v případech, kdy původní poskytovatel jasně stanovil, že jeho systém AI nemá být změněn na vysoce rizikový systém AI, a proto se na něj nevztahuje povinnost předložit dokumentaci.
3. Za visokotvegane sisteme UI, ki so varnostne komponente proizvodov, za katere se uporablja harmonizacijska zakonodaja Unije iz Priloge I, oddelek A, proizvajalec teh proizvodov šteje za ponudnika visokotveganega sistema UI in zanj veljajo obveznosti iz člena 16 na podlagi enega od naslednjih scenarijev:
3. V případě vysoce rizikových systémů AI, které jsou bezpečnostními komponentami produktů, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I oddíle A, se za poskytovatele vysoce rizikového systému AI považuje výrobce produktů, na nějž se pak vztahují povinnosti stanovené v článku 16 v případě, že nastane jedna z těchto situací:
(a)
visokotvegani sistem UI se da na trg skupaj s proizvodom pod imenom ali znamko proizvajalca proizvoda;
a)
vysoce rizikový systém AI je uváděn na trh společně s výrobkem pod jménem, názvem nebo ochrannou známkou výrobce produktu;
(b)
visokotvegani sistem UI se da v uporabo pod imenom ali znamko proizvajalca proizvoda, potem ko je bil ta dan na trg.
b)
vysoce rizikový systém AI je uveden do provozu pod jménem, názvem nebo ochrannou známkou výrobce produktu poté, co byl výrobek uveden na trh.
4. Ponudnik visokotveganega sistema UI in tretja oseba, ki dobavlja sistem UI, orodja, storitve, komponente ali procese, ki se uporabljajo ali integrirajo v visokotvegani sistem UI, s pisnim dogovorom določita potrebne informacije, zmogljivosti, tehnični dostop in drugo pomoč na podlagi splošno priznanih najsodobnejših tehnoloških dosežkov, da lahko ponudnik visokotveganega sistema UI v celoti izpolnjuje obveznosti iz te uredbe. Ta odstavek se ne uporablja za tretje osebe, ki javnosti omogočajo dostop do orodij, storitev, postopkov ali komponent, ki niso modeli UI za splošne namene, na podlagi proste in odprtokodne licence.
4. Poskytovatel vysoce rizikového systému AI a třetí strana, která dodává systém AI, nástroje, služby, komponenty nebo procesy, které jsou v tomto vysoce rizikovém systému AI používány nebo jsou do něj zabudovány, upřesní prostřednictvím písemné dohody nezbytné informace, schopnosti, technický přístup a jinou pomoc na základě obecně uznávaného stavu techniky, aby poskytovatel vysoce rizikového systému AI mohl v plném rozsahu plnit povinnosti stanovené v tomto nařízení. Tento odstavec se nevztahuje na třetí strany, které na základě svobodné a otevřené licence zpřístupňují veřejnosti jiné nástroje, služby, procesy nebo komponenty, než jsou obecné modely AI.
Urad za UI lahko pripravi in priporoči prostovoljne vzorčne pogoje za pogodbe med ponudniki visokotveganih sistemov UI in tretjimi osebami, ki zagotavljajo orodja, storitve, komponente ali postopke, ki se uporabljajo za visokotvegane sisteme UI ali so vanje vključeni. Urad za UI pri oblikovanju teh vzorčnih pogojev upošteva morebitne pogodbene zahteve, ki se uporabljajo v posameznih sektorjih ali poslovnih primerih. Prostovoljni vzorčni pogoji se objavijo in so brezplačno na voljo v lahko uporabni elektronski obliki.
Úřad pro AI může vypracovat a doporučit dobrovolné vzorové podmínky smluv uzavíraných mezi poskytovateli vysoce rizikových systémů AI a třetími stranami, které dodávají nástroje, služby, komponenty nebo procesy, které jsou používány nebo integrovány do vysoce rizikových systémů AI. Při vypracovávání těchto dobrovolných vzorových podmínek zohlední úřad pro AI možné smluvní požadavky uplatňované v konkrétních odvětvích nebo obchodních případech. Tyto dobrovolné vzorové podmínky se zveřejní a bezplatně zpřístupní ve snadno použitelném elektronickém formátu.
5. Odstavka 2 in 3 ne posegata v potrebo po spoštovanju in varstvu pravic intelektualne lastnine, zaupnih poslovnih informacij in poslovnih skrivnosti v skladu s pravom Unije in nacionalnim pravom.
5. Odstavci 2 a 3 není dotčena potřeba dodržovat a chránit práva duševního vlastnictví, důvěrné obchodní informace a obchodní tajemství v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.
Člen 26
Článek 26
Obveznosti uvajalcev visokotveganih sistemov UI
Povinnosti zavádějících subjektů vysoce rizikových systémů AI
1. Uvajalci visokotveganih sistemov UI sprejmejo ustrezne tehnične in organizacijske ukrepe, s katerimi zagotovijo, da uporabljajo take sisteme v skladu s priloženimi navodili za uporabo, na podlagi odstavkov 3 in 6.
1. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI přijmou vhodná technická a organizační opatření s cílem zajistit, že tyto systémy budou používány v souladu s návodem k použití přiloženým k těmto systémům na základě odstavců 3 a 6.
2. Uvajalci dodelijo človeški nadzor fizičnim osebam, ki imajo potrebne kompetence, usposobljenost in pooblastila ter potrebno podporo.
2. Zavádějící subjekty pověří lidským dohledem fyzické osoby, které k tomu mají nezbytnou způsobilost, odbornou přípravu a pravomoc, jakož i potřebnou podporu.
3. Obveznosti iz odstavkov 1 in 2 ne posegajo v druge obveznosti uvajalca v skladu s pravom Unije ali nacionalnim pravom ter v pravico uvajalca, da organizira lastna sredstva in dejavnosti za izvajanje ukrepov za človeški nadzor, ki jih navede ponudnik.
3. Povinnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 nejsou dotčeny ostatní povinnosti zavádějících subjektů podle práva Unie nebo vnitrostátního práva ani volnost zavádějících subjektů při organizaci vlastních zdrojů a činností za účelem provádění opatření v oblasti lidského dohledu uvedených poskytovatelem.
4. Brez poseganja v odstavka 1 in 2, če uvajalec izvaja nadzor nad vhodnimi podatki, ta uvajalec zagotovi, da so vhodni podatki ustrezni in dovolj reprezentativni glede na predvideni namen visokotveganega sistema UI.
4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, zavádějící subjekt zajistí v rozsahu, v jakém vykonává kontrolu nad vstupními údaji, aby s ohledem na zamýšlený účel vysoce rizikového systému AI byla vstupní data relevantní a dostatečně reprezentativní.
5. Uvajalci spremljajo delovanje visoko tveganega sistem UI na podlagi navodil za uporabo in po potrebi obvestijo ponudnike v skladu s členom 72. Kadar imajo uvajalci razlog za domnevo, da bi uporaba visoko tveganega sistema UI v skladu z navodili lahko povzročila, da bi visokotvegani sistem UI predstavljal tveganje v smislu člena 79(1), o tem brez nepotrebnega odlašanja obvestijo ponudnika ali distributerja in ustrezni organ za nadzor trga ter začasno prekinejo uporabo tega sistema. Kadar uvajalci odkrijejo resen incident, o tem incidentu takoj obvestijo najprej ponudnika in nato uvoznika ali distributerja in ustrezne organe za nadzor trga. Če uvajalec ne more priti v stik s ponudnikom, se smiselno uporablja člen 73. Ta obveznost ne zajema občutljivih operativnih podatkov uvajalcev sistemov UI, ki so organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj.
5. Zavádějící subjekty monitorují provoz vysoce rizikového systému AI na základě návodu k použití a v příslušných případech informují poskytovatele v souladu s článkem 72. Mají-li zavádějící subjekty důvod se domnívat, že používání vysoce rizikového systému AI v souladu s návodem k použití může založit riziko spojené se systémem AI ve smyslu čl. 79 odst. 1, bez zbytečného odkladu o této skutečnosti uvědomí poskytovatele nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem a používání systému pozastaví. Zjistí-li zavádějící subjekty závažný incident, neprodleně o tomto incidentu informují nejprve poskytovatele a poté dovozce nebo distributora a příslušné orgány dozoru nad trhem. V případě, že se zavádějícímu subjektu nepodaří poskytovatele kontaktovat, použije se obdobně článek 73. Tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje subjektů zavádějících systémy AI, kteří jsou donucovacími orgány.
Za uvajalce, ki so finančne institucije in za katere veljajo zahteve v zvezi z njihovim notranjim upravljanjem, ureditvami ali postopki na podlagi prava Unije o finančnih storitvah, se šteje, da je obveznost spremljanja iz prvega pododstavka izpolnjena z upoštevanjem pravil o ureditvah, procesih in mehanizmih notranjega upravljanja na podlagi ustreznega prava o finančnih storitvah.
V případě zavádějících subjektů, které jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, se povinnost monitorování stanovená v prvním pododstavci považuje za splněnou, jsou-li dodržena pravidla týkající se systémů, postupů a mechanismů vnitřní správy podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
6. Uvajalci visokotveganih sistemov UI vodijo dnevnike, ki jih samodejno ustvari ta visokotvegani sistem UI, če so ti dnevniki pod njihovim nadzorom, v obdobju, ki ustreza predvidenemu namenu visokotveganega sistema UI, in sicer vsaj šest mesecev, razen če je v veljavnem pravu Unije ali nacionalnem pravu, zlasti v pravu Unije o varstvu osebnih podatkov, določeno drugače.
6. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uchovávají protokoly automaticky generované tímto vysoce rizikovým systémem AI v rozsahu, v jakém jsou tyto protokoly pod jejich kontrolou, po dobu odpovídající zamýšlenému účelu vysoce rizikového systému AI, jež není kratší než šest měsíců, pokud platné unijní nebo vnitrostátní právo, zejména právo Unie o ochraně osobních údajů, nestanoví jinak.
Uvajalci, ki so finančne institucije in za katere veljajo zahteve v zvezi z njihovim notranjim upravljanjem, ureditvami ali postopki na podlagi prava Unije o finančnih storitvah, vodijo dnevnike kot del dokumentacije, ki se hrani na podlagi ustreznega prava Unije o finančnih storitvah.
Zavádějící subjekty, které jsou finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky týkající se jejich vnitřní správy, systémů nebo postupů podle práva Unie v oblasti finančních služeb, uchovávají protokoly jako součást dokumentace vedené podle příslušného práva Unie v oblasti finančních služeb.
7. Uvajalci, ki so delodajalci, pred dajanjem v uporabo ali pred uporabo visokotveganega sistema UI na delovnem mestu obvestijo predstavnike delavcev in delavce, na katere se to nanaša, da se bo zanje uporabljal visokotvegani sistem UI. Te informacije se po potrebi zagotovijo v skladu s pravili in postopki, določenimi v pravu Unije in nacionalnem pravu ter praksi v zvezi z obveščanjem delavcev in njihovih predstavnikov.
7. Zavádějící subjekty, jež jsou zaměstnavateli, před uvedením do provozu nebo používáním vysoce rizikového systému AI na pracovišti informují zástupce zaměstnanců a dotčené pracovníky, že budou používání vysoce rizikového systému AI vystaveni. Tyto informace se případně poskytují jednak v souladu s pravidly a postupy stanovenými v právu Unie a vnitrostátním právu, a jednak v souladu se zvyklostmi pro informování pracovníků a jejich zástupců.
8. Uvajalci visokotveganih sistemov UI, ki so javni organi ali institucije, organi, uradi in agencije Unije, izpolnjujejo obveznosti registracije iz člena 49. Če ti uvajalci ugotovijo, da visokotvegani sistem UI, ki ga nameravajo uporabljati, ni bil registriran v podatkovni zbirki EU iz člena 71, tega sistema ne uporabljajo in o tem obvestijo ponudnika ali distributerja.
8. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI, jež jsou veřejnými orgány nebo orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, plní povinnosti registrace uvedené v článku 49. Pokud tyto zavádějící subjekty zjistí, že vysoce rizikový systém AI, který hodlají používat, nebyl zaregistrován v databázi EU uvedené v článku 71, pak tento systém nepoužijí a informují o této skutečnosti poskytovatele nebo distributora.
9. Uvajalci visokotveganih sistemov UI po potrebi uporabijo informacije iz člena 13 te uredbe, da izpolnijo svojo obveznost izvedbe ocene učinka v zvezi z varstvom podatkov na podlagi člena 35 Uredbe (EU) 2016/679 ali člena 27 Direktive (EU) 2016/680.
9. Subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI v příslušných případech použijí informace poskytnuté podle článku 13 ke splnění své povinnosti provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle článku 27 směrnice (EU) 2016/680.
10. Brez poseganja v Direktivo (EU) 2016/680 v okviru preiskave za ciljno iskanje osebe, ki je osumljena ali obsojena storitve kaznivega dejanja, uvajalec visokotveganega sistema UI za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo predhodno ali brez nepotrebnega odlašanja in najpozneje v 48 urah zaprosi sodni organ ali upravni organ, katerega odločitev je zavezujoča in je predmet sodnega nadzora, za uporabo tega sistema, razen če se ta uporablja za prvotno identifikacijo morebitnega osumljenca na podlagi objektivnih in preverljivih dejstev, neposredno povezanih s kaznivim dejanjem. Vsaka uporaba mora biti omejena na tisto, kar je nujno potrebno za preiskavo določenega kaznivega dejanja.
10. Aniž je dotčena směrnice (EU) 2016/680, subjekt zavádějící vysoce rizikový systém AI pro následnou biometrickou identifikaci na dálku v rámci pátrání za účelem cíleného vyhledávání osoby podezřelé ze spáchání trestného činu nebo odsouzené za trestný čin požádá, buď předem, nebo bez zbytečného odkladu a nejpozději do 48 hodin, justiční orgán nebo správní orgán, jehož rozhodnutí je závazné a podléhá soudnímu přezkumu, o povolení použít daný systém, s výjimkou případů, kdy se tento systém používá k prvotní identifikaci potenciálního podezřelého na základě objektivních a ověřitelných skutečností přímo souvisejících s trestným činem. Každé použití je omezeno na to, co je nezbytně nutné pro vyšetřování konkrétního trestného činu.
Če se dovoljenje, zahtevano na podlagi prvega pododstavka, zavrne, je treba takoj prenehati uporabljati sistem za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo, povezan z zahtevanim dovoljenjem, osebni podatki, povezani z uporabo visokotveganega sistema UI, za katerega je bilo zaprošeno dovoljenje, pa se izbrišejo.
Je-li povolení, o něž je požádáno podle prvního pododstavce, zamítnuto, používání systému pro následnou biometrickou identifikaci na dálku spojeného s tímto požadovaným povolením se s okamžitým účinkem ukončí a osobní údaje spojené s používáním daného vysoce rizikového systému AI, pro který bylo o povolení požádáno, se vymažou.
V nobenem primeru se tak visokotvegani sistem UI za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo ne sme uporabljati za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj na neciljen način, brez kakršne koli povezave s kaznivim dejanjem, kazenskim postopkom, resnično in sedanjo ali resnično in predvidljivo grožnjo kaznivega dejanja ali iskanjem določene pogrešane osebe. Zagotovi se, da organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj izključno na podlagi izhodnih podatkov sistema za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo ne smejo sprejeti nobene odločitve, ki bi imela negativen pravni učinek na osebo.
V žádném případě nesmí být tento vysoce rizikový systém AI pro následnou biometrickou identifikaci na dálku používán pro účely vymáhání práva necíleným způsobem, bez jakékoli souvislosti s určitým trestným činem, trestním řízením, skutečnou a aktuální nebo skutečnou a předvídatelnou hrozbou trestného činu nebo pátráním po konkrétní pohřešované osobě. Zajistí se, aby donucovací orgány nemohly výlučně na základě výstupu těchto systémů pro následnou biometrickou identifikaci na dálku přijmout žádné rozhodnutí, které má pro danou osobu nepříznivé právní účinky.
Ta odstavek ne posega v člen 9 Uredbe (EU) 2016/679 in člen 10 Direktive (EU) 2016/680 za obdelavo biometričnih podatkov.
Tímto odstavcem není dotčen článek 9 nařízení (EU) 2016/679 a článek 10 směrnice (EU) 2016/680, pokud jde o zpracování biometrických údajů.
Ne glede na namen ali uvajalca se vsaka uporaba takih visokotveganih sistemov UI dokumentira v ustrezni policijski datoteki ter se na zahtevo da na voljo ustreznemu organu za nadzor trga in nacionalnemu organu za varstvo podatkov, razen razkritja občutljivih operativnih podatkov, povezanih s preprečevanjem, odkrivanjem in preiskovanjem kaznivih dejanj. Ta pododstavek ne posega v pooblastila, ki so z Direktivo (EU) 2016/680 dodeljena nadzornim organom.
Bez ohledu na účel nebo zavádějící subjekt je každé použití těchto vysoce rizikových systémů AI zdokumentováno v příslušném policejním spisu a na požádání zpřístupněno příslušnému orgánu dozoru nad trhem a vnitrostátnímu orgánu pro ochranu osobních údajů, s výjimkou uvedení citlivých operativních údajů týkajících se vymáhání práva. Tímto pododstavcem nejsou dotčeny pravomoci, které směrnice (EU) 2016/680 svěřuje dozorovým orgánům.
Uvajalci ustreznim organom za nadzor trga in nacionalnim organom za varstvo podatkov predložijo letna poročila o uporabi sistemov za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo, razen razkritja občutljivih operativnih podatkov v zvezi z organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj. Poročila se lahko združijo tako, da zajemajo več kot eno uvedbo.
Zavádějící subjekty předkládají příslušným orgánům dozoru nad trhem a vnitrostátním orgánům pro ochranu osobních údajů výroční zprávy, v níž je uvedeno, jak systémy pro následnou biometrickou identifikaci na dálku používají, s výjimkou uvedení citlivých operativních údajů týkajících se vymáhání práva. Zprávy je možné vypracovat souhrnně tak, aby se vztahovali k více než jednomu zavedení systému.
Države članice lahko v skladu s pravom Unije uvedejo strožje zakone o uporabi sistemov za naknadno biometrično identifikacijo na daljavo.
Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést přísnější právní předpisy týkající se používání systémů pro následnou biometrickou identifikaci na dálku.
11. Brez poseganja v člen 50 te uredbe uvajalci visokotveganih sistemov UI iz Priloge III, ki sprejemajo odločitve ali pomagajo pri njihovem odločanju v zvezi s fizičnimi osebami, slednje obvestijo, da se zanje uporablja visokotvegani sistem UI. Za visokotvegane sisteme UI, ki se uporabljajo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, se uporablja člen 13 Direktive (EU) 2016/680.
11. Aniž je dotčen článek 50 tohoto nařízení, subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III, které přijímají rozhodnutí nebo pomáhají při přijímání rozhodnutí týkajících se fyzických osob, tyto fyzické osoby informují, že jsou použití vysoce rizikového systému AI vystaveny. Na vysoce rizikové systémy AI používané pro účely vymáhání práva se použije článek 13 směrnice (EU) 2016/680.
12. Uvajalci sodelujejo z ustreznimi pristojnimi organi pri vseh ukrepih, ki jih ti organi sprejmejo v zvezi z visokotveganim sistemom UI, da bi uresničili to uredbo.
12. Zavádějící subjekty spolupracují s příslušnými orgány na veškerých opatřeních, která tyto orgány v souvislosti s vysoce rizikovým systémem AI přijmou za účelem provádění tohoto nařízení.
Člen 27
Článek 27
Ocena učinka na temeljne pravice za visokotvegane sisteme UI
Posouzení dopadu vysoce rizikových systémů AI na základní práva
1. Pred uvedbo visoko tveganega sistema UI iz člena 6(2), razen visokotveganih sistemov UI, namenjenih uporabi na področju iz Priloge III, točka 2, uvajalci, ki so osebe javnega prava ali zasebni subjekti in zagotavljajo javne storitve, ter uvajalci visokotveganih sistemov UI iz Priloge III, točki 5(b) in (c), izvedejo oceno učinka, ki ga lahko povzroči uporaba takega sistema na temeljne pravice. V ta namen uvajalci izvedejo oceno, ki jo sestavljajo:
1. Před zavedením vysoce rizikového systému AI podle čl. 6 odst. 2, s výjimkou vysoce rizikových systémů AI určených k použití v oblasti uvedené v příloze III bodě 2, zavádějící subjekty, které jsou veřejnoprávními nebo soukromými subjekty poskytujícími veřejné služby, a zavádějící subjekty provozující vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III bodě 5 písm. b) a c) provedou posouzení dopadu na základní práva, který může použití takového systému mít. Za tímto účelem provedou zavádějící subjekty posouzení, které zahrnuje:
(a)
opis postopkov uvajalca, v katerih se bo visokotvegani sistem UI uporabljal v skladu s predvidenim namenom;
a)
popis procesů zavádějícího subjektu, v nichž bude vysoce rizikový systém AI používán v souladu s jeho zamýšleným účelem;
(b)
opis obdobja in pogostosti uporabe vsakega visokotveganega sistema UI;
b)
popis časového období a frekvence plánovaného použití každého z vysoce rizikových systémů AI;
(c)
kategorije fizičnih oseb in skupin, na katere bo verjetno vplivala njegova uporaba v specifičnem kontekstu;
c)
kategorie fyzických osob a skupin, které by mohly být jeho používáním v konkrétním kontextu dotčeny;
(d)
posebna tveganja škode, ki bi lahko vplivala na kategorije fizičnih oseb ali skupine oseb, opredeljene na podlagi tega odstavka, točka (c), ob upoštevanju informacij, ki jih je ponudnik predložil na podlagi člena 13;
d)
specifická rizika újmy, která by mohla mít dopad na kategorie fyzických osob nebo skupiny osob určených podle písmene c) tohoto odstavce, a to při zohlednění informací dodaných poskytovatelem podle článku 13;
(e)
opis izvajanja ukrepov za človeški nadzor v skladu z navodili za uporabo;
e)
popis provádění opatření lidského dohledu, v souladu s návodem k použití;
(f)
ukrepi, ki jih je treba sprejeti, v primeru uresničitve teh tveganj, vključno z ureditvami za notranje upravljanje in pritožbene mehanizme.
f)
opatření, která mají být přijata v případě naplnění těchto rizik, včetně opatření pro vnitřní správu a mechanismy vyřizování stížností.
2. Obveznost iz odstavka 1 se uporablja za prvo uporabo visokotveganega sistema UI. Uvajalec lahko v podobnih primerih uporabi predhodno izvedeno oceno učinka na temeljne pravice ali obstoječo oceno, ki jo je izvedel ponudnik. Če uvajalec med uporabo visokotveganega sistema UI meni, da se je kateri koli element iz odstavka 1 spremenil ali ni več posodobljen, sprejme potrebne ukrepe za posodobitev informacij.
2. Povinnost stanovená v odstavci 1 platí pro první použití vysoce rizikového systému AI. Zavádějící subjekt může v podobných případech vycházet z dříve provedeného posouzení dopadů na základní práva nebo ze stávajících posouzení, které provedl poskytovatel. Pokud během použití vysoce rizikového systému AI zavádějící subjekt posoudí, že se některý z prvků uvedených v odstavci 1 změnil nebo již není aktuální, přijme nezbytné kroky k aktualizaci těchto informací.
3. Po izvedbi ocene iz odstavka 1 tega člena uvajalec obvesti organ za nadzor trga o svojih rezultatih, s predložitvijo izpolnjene predloge iz odstavka 5 tega člena. V primeru iz člena 46(1) so lahko uvajalci izvzeti iz obveznosti obveščanja.
3. Po provedení posouzení uvedeném v odstavci 1 tohoto článku zavádějící subjekt informuje o jeho výsledcích orgán dozoru na trhem prostřednictvím vyplněného dotazníku uvedeného v odstavci 5 tohoto článku. V případě uvedeném v čl. 46 odst. 1 mohou být zavádějící subjekty od této povinnosti oznámení osvobozeny.
4. Če je katera od obveznosti iz tega člena že izpolnjena na podlagi ocene učinka v zvezi z varstvom podatkov, izvedene na podlagi člena 35 Uredbe (EU) 2016/679 ali člena 27 Direktive (EU) 2016/680, ocena učinka na temeljne pravice iz odstavka 1 tega člena dopolnjuje to oceno učinka v zvezi z varstvom podatkov.
4. Je-li některá z povinností stanovených v tomto článku splněna již na základě posouzení dopadu na ochranu osobních údajů provedeného podle článku 35 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 27 směrnice (EU) 2016/680, potom může posouzení dopadu na základní práva uvedené v odstavci 1 tohoto článku doplnit posouzení dopadu na ochranu osobních údajů.
5. Urad za UI pripravi predlogo vprašalnika, tudi z avtomatiziranim orodjem, da bi se uvajalcem omogočilo, da na poenostavljen način izpolnijo svoje obveznosti iz tega člena.
5. Úřad pro AI vypracuje vzor pro dotazník, a to i prostřednictvím automatizovaného nástroje, aby zavádějícím subjektům usnadnil plnění povinností podle tohoto článku.
ODDELEK 4
ODDÍL 4
Priglasitveni organi in priglašeni organi
Oznamující orgány a oznámené subjekty
Člen 28
Článek 28
Priglasitveni organi
Oznamující orgány
1. Vsaka država članica imenuje ali vzpostavi vsaj en priglasitveni organ, odgovoren za vzpostavitev in izvajanje potrebnih postopkov za ocenjevanje, imenovanje in priglasitev organov za ugotavljanje skladnosti ter za njihovo spremljanje. Takšni postopki se oblikujejo v sodelovanju med priglasitvenimi organi vseh držav članic.
1. Každý členský stát určí nebo zřídí alespoň jeden oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a za jejich kontrolu. Tyto postupy se vypracují ve spolupráci mezi oznamujícími orgány všech členských států.
2. Države članice lahko odločijo, da mora ocenjevanje in spremljanje iz odstavka 1 izvajati nacionalni akreditacijski organ v smislu Uredbe (ES) št. 765/2008 in v skladu z njo.
2. Členské státy mohou rozhodnout, že posuzování a monitorování uvedené v odstavci 1 má provést vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.
3. Priglasitveni organi se ustanovijo, organizirajo in delujejo tako, da ne pride do navzkrižja interesov z organi za ugotavljanje skladnosti ter da se zaščitita objektivnost in nepristranskost njihovih dejavnosti.
3. Oznamující orgány musí být zřízeny, organizovány a fungovat tak, aby nedošlo ke střetu zájmu se subjekty posuzování shody a aby zabezpečily objektivitu a nestrannost svých činností.
4. Priglasitveni organi so organizirani tako, da odločitve v zvezi s priglasitvijo organov za ugotavljanje skladnosti sprejemajo pristojne osebe, ki niso tiste, ki so izvedle ocenjevanje teh organov.
4. Oznamující orgány musí být organizovány takovým způsobem, aby rozhodnutí týkající se oznámení subjektů posuzování shody přijímaly způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení těchto subjektů.
5. Priglasitveni organi ne ponujajo ali izvajajo nobenih dejavnosti, ki jih izvajajo organi za ugotavljanje skladnosti, in tudi nobenih storitev svetovanja na komercialni ali konkurenčni podlagi.
5. Oznamující orgány nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, a nesmí poskytovat poradenské služby na komerčním nebo konkurenčním základě.
6. Priglasitveni organi zagotavljajo zaupnost pridobljenih informacij v skladu s členom 78.
6. Oznamující orgány musí chránit důvěrnost informací získaných v souladu s článkem 78.
7. Priglasitveni organi morajo imeti na voljo zadostno število strokovnega osebja za pravilno izvajanje svojih nalog. Pristojno osebje mora imeti potrebno strokovno znanje, kadar je ustrezno, za svojo funkcijo na področjih, kot so informacijske tehnologije, UI in pravo, vključno z nadzorom temeljnih pravic.
7. Oznamující orgány musí mít k dispozici přiměřený počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohly řádně plnit své úkoly. Odborně způsobilí pracovníci mají podle potřeby nezbytné odborné znalosti pro svou činnost v oblastech, jako jsou informační technologie, AI a právo, včetně dohledu nad základními právy.
Člen 29
Článek 29
Vloga organa za ugotavljanje skladnosti za priglasitev
Žádost subjektu posuzování shody o oznámení
1. Organi za ugotavljanje skladnosti predložijo vlogo za priglasitev priglasitvenemu organu države članice, v kateri imajo sedež.
1. Subjekty posuzování shody podávají žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž jsou usazeny.
2. Vlogi za priglasitev se priložijo opis dejavnosti ugotavljanja skladnosti, opis modula ali modulov za ugotavljanje skladnosti in opis vrst sistemov UI, za katere organ za ugotavljanje skladnosti trdi, da je zanje pristojen, ter morebitni certifikat o akreditaciji, ki ga izda nacionalni akreditacijski organ, ki potrjuje, da organ za ugotavljanje skladnosti izpolnjuje zahteve iz člena 31.
2. Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody a typů systémů AI, pro něž se subjekt posuzování shody prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci, pokud existuje, vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 31.
Dodajo se vsi veljavni dokumenti v zvezi z obstoječimi imenovanji priglašenega organa vlagatelja na podlagi katere koli druge harmonizacijske zakonodaje Unije.
Přikládá se rovněž jakýkoli platný dokument týkající se stávajících jmenování žádajícího oznámeného subjektu podle jiných harmonizačních právních předpisů Unie.
3. Kadar zadevni organ za ugotavljanje skladnosti ne more zagotoviti certifikata o akreditaciji, priglasitvenemu organu predloži vsa dokumentarna dokazila, potrebna za preverjanje, priznavanje in redno spremljanje njegove skladnosti z zahtevami iz člena 31.
3. Nemůže-li dotčený subjekt posuzování shody předložit osvědčení o akreditaci, poskytne oznamujícímu orgánu veškeré doklady nezbytné k ověření, uznání a pravidelné kontrole svého souladu s požadavky stanovenými v článku 31.
4. Za priglašene organe, imenovane na podlagi katere koli druge harmonizacijske zakonodaje Unije, se lahko vsi dokumenti in certifikati v zvezi s temi imenovanji uporabijo za podporo njihovemu postopku imenovanja na podlagi te uredbe, če je to primerno. Priglašeni organ posodobi dokumentacijo iz odstavkov 2 in 3 tega člena, kadar pride do pomembnih sprememb, da bi organu, pristojnemu za priglašene organe, omogočil spremljanje in preverjanje stalne skladnosti z vsemi zahtevami, določenimi v členu 31.
4. U oznámených subjektů, které jsou jmenovány podle jiných harmonizačních právních předpisů Unie, lze případně pro doložení postupů jmenování podle tohoto nařízení použít veškeré dokumenty a certifikáty související s tímto jmenováním. Oznámený subjekt aktualizuje dokumentaci uvedenou v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, a to kdykoli dojde k významným změnám, aby umožnil orgánu odpovědnému za oznámené subjekty kontrolovat a ověřovat nepřetržitý soulad se všemi požadavky stanovenými v článku 31.
Člen 30
Článek 30
Postopek priglasitve
Postup oznamování
1. Priglasitveni organi lahko priglasijo samo tiste organe za ugotavljanje skladnosti, ki izpolnjujejo zahteve iz člena 31.
1. Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 31.
2. Priglasitveni organi Komisiji in ostalim državam članicam priglasijo vsak organ za ugotavljanje skladnosti iz odstavka 1 z uporabo elektronskega orodja za priglasitev, ki ga je razvila in ga upravlja Komisija.
2. K oznámení každého subjektu posuzování shody uvedeného v odstavci 1 Komisi a ostatním členským státům využijí oznamující orgány elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.
3. Priglasitev iz odstavka 2 tega člena vključuje vse podrobnosti o dejavnostih ugotavljanja skladnosti, modulu ali modulih za ugotavljanje skladnosti in zadevnih vrstah sistemov UI ter ustrezno potrdilo o usposobljenosti. Kadar priglasitev ne temelji na potrdilu o akreditaciji iz člena 29(2), priglasitveni organ Komisiji in drugim državam članicam predloži dokumentarna dokazila, ki potrjujejo usposobljenost organa za ugotavljanje skladnosti in vzpostavljene ureditve, s čimer se zagotovi, da bo organ redno spremljan in bo še naprej izpolnjeval zahteve iz člena 31.
3. Oznámení uvedené v odstavci 2 tohoto článku obsahuje veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a typech systémů AI a příslušné potvrzení o způsobilosti. Pokud se oznámení nezakládá na osvědčení o akreditaci uvedeném v čl. 29 odst. 2, poskytne oznamující orgán Komisi a ostatním členským státům podklady, které prokazují způsobilost subjektu posuzování shody, a informace o zavedených opatřeních k zajištění toho, aby byl subjekt pravidelně kontrolován a i v budoucnu splňoval požadavky stanovené v článku 31.
4. Zadevni organ za ugotavljanje skladnosti lahko izvaja dejavnosti priglašenega organa le, kadar Komisija ali druge države članice ne vložijo ugovora bodisi v dveh tednih od priglasitve s strani priglasitvenega organa, kadar ta vključuje potrdilo o akreditaciji iz člena 29(2), ali v dveh mesecih od priglasitve s strani priglasitvenega organa, kadar ta vključuje dokumentarna dokazila iz člena 29(3).
4. Dotčený subjekt posuzování shody může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud proti tomu Komise nebo ostatní členské státy nevznesly námitky do dvou týdnů od oznámení oznamujícího orgánu, obsahuje-li osvědčení o akreditaci podle čl. 29 odst. 2, nebo do dvou měsíců od oznámení, obsahuje-li doklady podle čl. 29 odst. 3.
5. Kadar so vloženi ugovori, se Komisija nemudoma posvetuje z zadevnimi državami članicami in organom za ugotavljanje skladnosti. Glede na to, Komisija odloči, ali je dovoljenje upravičeno ali ne. Svojo odločitev naslovi na zadevno državo članico in ustrezni organ za ugotavljanje skladnosti.
5. Jsou-li námitky vzneseny, Komise s příslušnými členskými státy a subjektem posuzování shody neprodleně zahájí konzultace. S ohledem na to Komise rozhodne, zda je povolení oprávněné, či nikoli. Rozhodnutí Komise je určeno dotčenému členskému státu a příslušnému subjektu posuzování shody.
Člen 31
Článek 31
Zahteve v zvezi s priglašenimi organi
Požadavky na oznámené subjekty
1. Priglašeni organ mora biti ustanovljen na podlagi nacionalnega prava države članice in imeti pravno osebnost.
1. Oznámený subjekt musí být zřízen podle vnitrostátního práva členského státu a mít právní subjektivitu.
2. Priglašeni organi morajo izpolnjevati organizacijske zahteve, zahteve glede upravljanja kakovosti, virov in procesov, potrebnih za izpolnjevanje njihovih nalog, ter ustrezne zahteve glede kibernetske varnosti.
2. Oznámené subjekty splňují organizační požadavky a požadavky na řízení kvality, zdroje a postupy, které jsou k plnění uvedených úkolů nezbytné, stejně jako odpovídající požadavky na kybernetickou bezpečnost.
3. Organizacijska struktura, dodelitev pristojnosti, poročanje in delovanje priglašenih organov morajo zagotavljati zaupanje v učinkovitost priglašenih organov in v rezultate dejavnosti ugotavljanja skladnosti, ki jih izvajajo.
3. Organizační struktura, rozdělení odpovědností, způsob podávání zpráv a fungování oznámených subjektů musí být takové, aby byla zajištěna důvěra v provádění a výsledky činností posuzování shody, které oznámené subjekty provádějí.
4. Priglašeni organi morajo biti neodvisni od ponudnika visokotveganega sistema UI, v zvezi s katerim izvajajo dejavnosti ugotavljanja skladnosti. Neodvisni morajo biti tudi od vseh drugih operaterjev, ki imajo gospodarski interes pri ocenjevanem visoko tveganem sistemu UI, in od vseh konkurentov ponudnika. To ne izključuje uporabe ocenjenih visokotveganih sistemov UI, nujnih za delovanje organa za ugotavljanje skladnosti, ali uporabe teh sistemov v zasebne namene.
4. Oznámené subjekty jsou nezávislé na poskytovateli vysoce rizikového systému AI, u něhož provádějí činnosti posuzování shody. Oznámené subjekty jsou rovněž nezávislé na jakémkoliv jiném provozovateli, který má na posuzovaných vysoce rizikových systémech AI zájem, i na jakýchkoliv konkurentech poskytovatele. To nevylučuje používání posuzovaných vysoce rizikových systémů AI, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání takových vysoce rizikových systémů AI pro osobní účely.
5. Niti organ za ugotavljanje skladnosti in njegovo najvišje vodstvo niti osebje, pristojno za opravljanje nalog ugotavljanja skladnosti, ne smejo neposredno sodelovati pri zasnovi, razvoju, trženju ali uporabi visokotveganih sistemov UI in tudi ne zastopati strani, ki sodelujejo pri teh dejavnostih. Ne smejo sodelovati pri nobeni dejavnosti, ki bi lahko vplivala na njihovo neodvisno presojo ali integriteto v zvezi z dejavnostmi ugotavljanja skladnosti, za katere so priglašeni. To zlasti velja za svetovalne storitve.
5. Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, vývoji, uvádění na trh nebo používání vysoce rizikových systémů AI ani nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.
6. Priglašeni organi s svojo organizacijo in delovanjem zagotavljajo neodvisnost, objektivnost in nepristranskost pri izvajanju svojih dejavnosti. Dokumentirajo in izvajajo strukturo in postopke za zagotovitev nepristranskosti ter za spodbujanje in uporabo načel nepristranskosti v svoji organizaciji, med osebjem in v dejavnostih ocenjevanja.
6. Oznámené subjekty jsou organizovány a provozovány tak, aby byla zaručena nezávislost, objektivita a nestrannost jejich činností. Oznámené subjekty zdokumentují a zavedou strukturu a postupy pro zajištění nestrannosti a pro prosazování a uplatňování zásad nestrannosti v rámci celé své organizace, všech činností posuzování a u všech pracovníků.
7. Priglašeni organi morajo imeti vzpostavljene dokumentirane postopke za zagotovitev, da njihovo osebje, odbori, odvisne družbe, podizvajalci, kateri koli povezan organ ali osebje zunanjih organov v skladu s členom 78 ohranjajo zaupnost informacij, pridobljenih med opravljanjem dejavnosti ugotavljanja skladnosti, razen kadar njihovo razkritje zahteva zakon. Njihovo osebje je zavezano varovanju poklicnih skrivnosti v zvezi z vsemi informacijami, pridobljenimi med izvajanjem nalog na podlagi te uredbe, razen v zvezi s priglasitvenimi organi države članice, v kateri izvajajo svoje dejavnosti.
7. Oznámené subjekty mají zavedeny zdokumentované postupy zajišťující, aby jejich pracovníci, výbory, pobočky, subdodavatelé a jakýkoliv přidružený subjekt nebo pracovníci externích subjektů zachovávali v souladu s článkem 78 důvěrnost informací získaných při provádění činností posuzování shody, s výjimkou případů, kdy je zveřejnění těchto informací vyžadováno dle práva. Zaměstnanci oznámených subjektů jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, nikoli však ve vztahu k oznamujícím orgánům členského státu, v němž vykonávají svou činnost.
8. Priglašeni organi morajo imeti vzpostavljene postopke za izvajanje dejavnosti, pri katerih se ustrezno upoštevajo velikost ponudnika, sektor, v katerem deluje, njegova struktura in stopnja zahtevnosti zadevnega sistema UI.
8. Oznámené subjekty mají zavedeny postupy pro provádění činností, jež řádně zohledňují velikost poskytovatele, odvětví, v němž působí, jejich strukturu a míru složitosti dotčeného systému AI.
9. Priglašeni organi sklenejo ustrezno zavarovanje odgovornosti za svoje dejavnosti ugotavljanja skladnosti, razen če odgovornost prevzame država članica, v kateri imajo sedež, v skladu z nacionalnim pravom ali če je ta država članica sama neposredno pristojna za ugotavljanje skladnosti.
9. Oznámené subjekty uzavřou vhodné pojištění odpovědnosti za škodu s ohledem na své činnosti v oblasti posuzování shody, pokud tuto odpovědnost nepřevzal členský stát, v němž jsou usazeny, v souladu s vnitrostátním právem nebo pokud není tento členský stát za posuzování shody sám přímo odpovědný.
10. Priglašeni organi morajo biti sposobni izvajati vse naloge na podlagi te uredbe z najvišjo stopnjo profesionalne integritete in potrebno usposobljenostjo na določenem področju, ne glede na to, ali navedene naloge izvajajo priglašeni organi sami ali se izvajajo v njihovem imenu in pod njihovo odgovornostjo.
10. Oznámené subjekty jsou schopny provádět všechny své úkoly podle tohoto nařízení, na nejvyšší úrovni profesní důvěryhodnosti a náležité způsobilosti v této konkrétní oblasti bez ohledu na to, zda jsou uvedené úkoly prováděny samotnými oznámenými subjekty, nebo jejich jménem a na jejich odpovědnost.
11. Priglašeni organi morajo imeti zadostne notranje kompetence, da lahko učinkovito ocenijo naloge, ki jih opravljajo zunanje stranke v njihovem imenu. Stalno morajo imeti na voljo dovolj upravnega, tehničnega, pravnega in znanstvenega osebja, ki ima izkušnje in znanje v zvezi z ustreznimi vrstami sistemov UI, podatki in računalniško obdelavo podatkov ter v zvezi z zahtevami iz oddelka 2.
11. Oznámené subjekty mají dostatečnou interní způsobilost, aby byly schopny účinně hodnotit úkoly, které jejich jménem provádějí externí strany. Oznámený subjekt má neustále k dispozici dostatek administrativních, technických, právních a vědeckých pracovníků se zkušenostmi a znalostmi ohledně příslušných typů systémů AI, dat a datových výpočtů, jakož i požadavků uvedených v oddíle 2.
12. Priglašeni organi sodelujejo v usklajevalnih dejavnostih iz člena 38. Sodelujejo tudi neposredno v evropskih organizacijah za standardizacijo ali so v njih zastopani oziroma zagotavljajo, da so seznanjeni z ustreznimi standardi in na tekočem z njimi.
12. Oznámené subjekty se podílejí na koordinačních činnostech uvedených v článku 38. Rovněž se přímo účastní činnosti evropských normalizačních organizací nebo jsou v nich zastoupeny, případně zajistí, aby měly povědomí a aktuální informace o příslušných normách.
Člen 32
Článek 32
Domneva o skladnosti z zahtevami v zvezi s priglašenimi organi
Předpoklad shody s požadavky na oznámené subjekty
Kadar organ za ugotavljanje skladnosti dokaže svojo skladnost z merili, določenimi v ustreznih harmoniziranih standardih ali njihovih delih, katerih sklici so bili objavljeni v Uradnem listu Evropske unije, se domneva, da izpolnjuje zahteve iz člena 31, kolikor so te zajete v veljavnih harmoniziranih standardih.
Pokud subjekt posuzování shody prokáže, že vyhovuje kritériím stanoveným v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 31 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.
Člen 33
Článek 33
Odvisne družbe priglašenih organov in podizvajanje
Dceřiné společnosti oznámených subjektů a zadávání subdodávek
1. Kadar priglašeni organ določene naloge, povezane z ugotavljanjem skladnosti, odda v izvajanje podizvajalcu ali jih prenese na odvisno družbo, zagotovi, da podizvajalec oziroma odvisna družba izpolnjuje zahteve iz člena 31, ter o tem obvesti priglasitveni organ.
1. Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splňovali požadavky stanovené v článku 31, a informuje o této skutečnosti oznamující orgán.
2. Priglašeni organi so v celoti odgovorni za naloge, ki jih izvajajo kateri koli podizvajalci ali odvisne družbe.
2. Oznámené subjekty nesou plnou odpovědnost za své úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi.
3. Dejavnosti se lahko prenesejo na podizvajalca ali odvisno družbo samo, če ponudnik s tem soglaša. Priglašeni organi objavijo seznam svojih podizvajalcev.
3. Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem poskytovatele. Oznámené subjekty zveřejní seznam svých dceřiných společností.
4. Zadevni dokumenti v zvezi z ocenjevanjem usposobljenosti podizvajalca ali odvisne družbe in delom, ki ga izvaja na podlagi te uredbe, so na voljo priglasitvenemu organu pet let od datuma zaključka podizvajanja.
4. Příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikací subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle tohoto nařízení se uchovávají k dispozici oznamujícímu orgánu po dobu pěti let ode dne ukončení subdodávky.
Člen 34
Článek 34
Operativne obveznosti priglašenih organov
Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů
1. Priglašeni organi preverijo skladnost visokotveganih sistemov UI v skladu s postopki ugotavljanja skladnosti iz člena 43.
1. Oznámené subjekty ověřují shodu daného vysoce rizikového systému AI v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v článku 43.
2. Priglašeni organi se pri opravljanju svojih dejavnosti izogibajo ustvarjanju nepotrebnih bremen za ponudnike ter ustrezno upoštevajo velikost ponudnika, sektor, v katerem deluje, njegovo strukturo in stopnjo kompleksnosti zadevnega visokotveganega sistema UI, zlasti zato, da bi čim bolj zmanjšali upravna bremena in stroške izpolnjevanja obveznosti za mikro in mala podjetja v smislu Priporočila 2003/361/ES. Vendar upoštevajo stopnjo rigoroznosti in raven zaščite, ki sta potrebni za skladnost visokotveganega sistema UI z zahtevami te uredbe.
2. Oznámené subjekty se při výkonu svých činností vyvarují zbytečné zátěže pro poskytovatele a náležitě zohlední velikost poskytovatele, odvětví, v němž působí, jeho strukturu a míru složitosti dotčeného vysoce rizikového systému AI, zejména v zájmu na minimalizace administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů pro mikropodniky a malé podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES. Oznámený subjekt však dodržuje míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byl vysoce rizikový systém AI v souladu s požadavky tohoto nařízení.
3. Priglašeni organi dajo priglasitvenemu organu iz člena 28 na voljo vso zadevno dokumentacijo – vključno z dokumentacijo ponudnikov –, ki mu jo na zahtevo tudi predložijo, da temu organu omogočijo izvajanje dejavnosti ocenjevanja, imenovanja, priglasitve in spremljanja ter da se olajša ocenjevanje, opisano v tem oddelku.
3. Oznámené subjekty na požádání zpřístupní a předloží veškerou příslušnou dokumentaci, včetně dokumentace poskytovatelů, oznamujícímu orgánu uvedenému v článku 28, aby tento orgán mohl provádět činnosti související s posuzováním, jmenováním, oznamováním a monitorováním a usnadnit posuzování uvedené v tomto oddíle.
Člen 35
Článek 35
Identifikacijske številke in seznami priglašenih organov
Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů
1. Komisija vsakemu priglašenemu organu dodeli enotno identifikacijsko številko, tudi kadar je organ priglašen na podlagi več kot enega akta Unije.
1. Komise přidělí každému oznámenému subjektu jedinečné identifikační číslo, a to i v případě, že je subjekt oznámen na základě více než jednoho aktu Unie.
2. Komisija objavi seznam organov, priglašenih na podlagi te uredbe, vključno z njihovimi identifikacijskimi številkami in dejavnostmi, za katere so bili priglašeni. Komisija skrbi za posodabljanje seznama.
2. Komise zveřejní seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně jejich identifikačních čísel a činností, pro něž byly oznámeny. Komise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.
Člen 36
Článek 36
Spremembe priglasitev
Změny v oznámeních
1. Priglasitveni organ uradno obvesti Komisijo in druge države članice o vseh pomembnih spremembah priglasitve priglašenega organa z uporabo elektronskega orodja za priglasitev iz člena 30(2).
1. Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům veškeré relevantní změny oznámení učiněné oznámeným subjektem prostřednictvím elektronického nástroje pro oznamování uvedeného v čl. 30 odst. 2.
2. Postopki iz členov 29 in 30 se uporabljajo za razširitev področja uporabe priglasitve.
2. V případě rozšíření rozsahu oznámení se použijí postupy stanovené v článcích 29 a 30.
Za druge spremembe priglasitve, razen za razširitev njenega področja uporabe, se uporabljajo postopki iz odstavkov 3 do 9.
V případě jiných změn oznámení, než jsou rozšíření jeho rozsahu, se použijí postupy stanovené v odstavcích 3 až 9.
3. Kadar priglašeni organ sklene, da bo prenehal izvajati dejavnosti za ugotavljanje skladnosti, o tem obvesti priglasitveni organ in zadevne ponudnike čim prej, v primeru načrtovanega prenehanja pa vsaj eno leto pred prenehanjem izvajanja svojih dejavnosti. Certifikati priglašenega organa lahko ostanejo veljavni devet mesecev po prenehanju njegovih dejavnosti, pod pogojem da je drug priglašeni organ pisno potrdil, da bo prevzel odgovornost za visokotvegane sisteme UI, na katere se ti certifikati nanašajo. Slednji priglašeni organ opravi celovito oceno zadevnih visokotveganih sistemov UI do konca tega devetmesečnega obdobja, preden izda nove certifikate za te sisteme. Kadar priglašeni organ preneha opravljati svojo dejavnost, priglasitveni organ imenovanje umakne.
3. Pokud se oznámený subjekt rozhodne svou činnost v oblasti posuzování shody ukončit, co nejdříve a v případě plánovaného ukončení nejméně jeden rok předtím, než svou činnost ukončí, informuje oznamující orgán a dotčené poskytovatele. Po ukončení činnosti oznámeného subjektu mohou certifikáty oznámeného subjektu zůstat dočasně v platnosti po dobu devíti měsíců za podmínky, že jiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že za vysoce rizikové systémy AI, na něž se tyto certifikáty vztahují, převezme odpovědnost. Před vydáním nových certifikátů pro vysoce rizikové systémy AI, jichž se konec uvedené devítiměsíční lhůty dotkne, nový oznámený subjekt tyto systémy podrobí úplnému posouzení. Pokud oznámený subjekt ukončil svou činnost, oznamující orgán zruší jeho jmenování.
4. Kadar ima priglasitveni organ zadosten razlog za domnevo, da priglašeni organ ne izpolnjuje več zahtev iz člena 31 ali da ne izpolnjuje svojih obveznosti, zadevo brez odlašanja razišče z največjo skrbnostjo. V tem okviru obvesti zadevni priglašeni organ o vloženih ugovorih in mu omogoči, da izrazi svoja stališča. Če priglasitveni organ ugotovi, da priglašeni organ ne izpolnjuje več zahtev iz člena 31 ali ne izpolnjuje svojih obveznosti, omeji, začasno prekliče ali umakne imenovanje, odvisno od resnosti neizpolnjevanja navedenih zahtev ali neizpolnjevanja navedenih obveznosti. O tem nemudoma obvesti Komisijo in druge države članice.
4. Pokud má oznamující orgán dostatečný důvod se domnívat, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 31 nebo neplní své povinnosti, prošetří tuto záležitost s maximální péčí. V této souvislosti informuje dotčený oznámený subjekt o vznesených námitkách a poskytne mu možnost, aby se k záležitosti vyjádřil. Pokud oznamující orgán dospěje k závěru, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 31 nebo že tento subjekt neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší jmenování, podle toho, jak je neplnění dotyčných požadavků nebo povinností závažné. Neprodleně o této skutečnosti informuje Komisi a ostatní členské státy.
5. Kadar se imenovanje priglašenega organa začasno prekliče, omeji oziroma v celoti ali delno umakne, priglašeni organ o tem obvesti zadevne ponudnike v desetih dneh.
5. Pokud bylo jeho jmenování pozastaveno, omezeno nebo zcela či částečně zrušeno, daný oznámený subjekt o této skutečnosti do 10 dnů uvědomí dotčené výrobce.
6. V primeru omejitve, začasnega preklica ali umika imenovanja priglasitveni organ izvede ustrezne ukrepe za zagotovitev, da se dokumentacija zadevnega priglašenega organa ohrani in je na voljo priglasitvenim organom v drugih državah članicah ter organom, pristojnim za nadzor trga, če to zahtevajo.
6. V případě omezení, pozastavení nebo zrušení jmenování učiní oznamující orgán náležité kroky, aby zajistil, že spisy dotčeného oznámeného subjektu budou vedeny a na vyžádání zpřístupněny oznamujícím orgánům v jiných členských státech, jakož i orgánům dozoru nad trhem.
7. V primeru omejitve, začasnega preklica ali umika imenovanja priglasitveni organ:
7. V případě omezení, pozastavení nebo zrušení jmenování oznamující orgán:
(a)
oceni vpliv na certifikate, ki jih je izdal priglašeni organ;
a)
posoudí dopad na certifikáty vydané oznámeným subjektem;
(b)
Komisiji in drugim državam članicam v treh mesecih od uradnega obvestila o spremembah imenovanja predloži poročilo o svojih ugotovitvah;
b)
předloží zprávu o svých zjištěních Komisi a ostatním členským státům do tří měsíců poté, co změny jmenování oznámil;
(c)
od priglašenega organa zahteva, da v razumnem časovnem roku, ki ga določi organ, začasno prekliče ali umakne vse neupravičeno izdane certifikate, da se zagotovi kontinuirana skladnost visokotveganih sistemov UI na trgu;
c)
požádá oznámený subjekt, aby v přiměřeném časovém období stanoveném tímto orgánem pozastavil nebo zrušil veškeré certifikáty, které byly vydány neoprávněně, s cílem zajistit pokračující shodu vysoce rizikových systémů AI, jež jsou na trhu;
(d)
Komisijo in države članice obvesti o certifikatih, katerih začasni preklic ali umik je zahteval;
d)
informuje Komisi a členské státy o certifikátech, jejichž pozastavení nebo zrušení požaduje;
(e)
pristojnim nacionalnim organom države članice, v kateri ima ponudnik registriran sedež poslovanja, zagotovi vse ustrezne informacije o certifikatih, katerih začasni preklic ali umik je zahteval; ta organ sprejme ustrezne ukrepe za preprečitev morebitnega tveganja za zdravje, varnost ali temeljne pravice, kadar je to potrebno.
e)
poskytne příslušným vnitrostátním orgánům členského státu, v němž má poskytovatel své sídlo, veškeré příslušné informace o certifikátech, u nichž požádal o pozastavení nebo zrušení; tento orgán přijme v případě potřeby vhodná opatření s cílem zabránit možnému ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo základních práv.
8. Razen neupravičeno izdanih certifikatov ostanejo certifikati, kadar je bilo imenovanje začasno preklicano ali omejeno, veljavni v naslednjih okoliščinah:
8. S výjimkou neoprávněně vydaných certifikátů a v případě, že bylo jmenování pozastaveno nebo omezeno, zůstávají certifikáty platné za těchto okolností:
(a)
priglasitveni organ je v enem mesecu od začasnega preklica ali omejitve potrdil, da v zvezi s certifikati, za katere velja začasni preklic ali omejitev, ni nobenega tveganja za zdravje, varnost ali temeljne pravice, ter določil časovni potek za ukrepe, potrebne za odpravo začasnega preklica ali omejitve, ali
a)
oznamující orgán do jednoho měsíce od pozastavení nebo omezení potvrdí, že v souvislosti s certifikáty, jichž se pozastavení nebo omezení týká, neexistuje ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo základních práv, a oznamující orgán stanoví harmonogram pro opatření za účelem nápravy nedostatků, jež byly příčinou pozastavení nebo omezení, nebo
(b)
priglasitveni organ je potrdil, da v obdobju začasnega preklica ali omejitve ne bo izdan, spremenjen ali ponovno izdan noben certifikat, povezan z začasnim preklicem, hkrati pa navedel, ali je priglašeni organ v obdobju začasnega preklica ali omejitve še vedno sposoben spremljati veljavne izdane certifikate in zanje odgovarjati; če priglasitveni organ ugotovi, da priglašeni organ ni sposoben zagotavljati podpore za veljavne izdane certifikate, ponudnik sistema, na katerega se nanaša certifikat, pristojnim nacionalnim organom države članice, v kateri ima registrirani sedež poslovanja, v treh mesecih od začasnega preklica ali omejitve pisno potrdi, da drug kvalificiran priglašeni organ začasno prevzema naloge priglašenega organa v smislu spremljanja certifikatov in odgovarjanja zanje v obdobju začasnega preklica ali omejitve.
b)
oznamující orgán potvrdí, že v průběhu pozastavení či omezení nebudou vydávány, pozměňovány nebo opětovně vydávány žádné certifikáty, jichž se pozastavení či omezení týká, a uvede, zda je oznámený subjekt i nadále způsobilý monitorovat stávající certifikáty vydané na období pozastavení nebo omezení a být za ně odpovědný; v případě, že oznamující orgán rozhodne, že oznámený subjekt není způsobilý plnit své funkce ve vztahu ke stávajícím vydaným certifikátům, poskytovatel systému, na nějž se certifikát vztahuje, písemně potvrdí vnitrostátním příslušným orgánům členského státu, ve kterém má poskytovatel systému své registrované místo podnikání, do tří měsíců od pozastavení nebo omezení, že funkce oznámeného subjektu, totiž monitorovat a být nadále odpovědný za certifikáty, převezme dočasně, v době pozastavení nebo omezení, jiný kvalifikovaný oznámený subjekt.
9. Razen v primeru neupravičeno izdanih certifikatov in kadar je bilo imenovanje umaknjeno, ostanejo certifikati v naslednjih okoliščinah veljavni še devet mesecev:
9. S výjimkou neoprávněně vydaných certifikátů a v případě, že bylo jmenování zrušeno, zůstanou certifikáty v platnosti po dobu devíti měsíců za těchto podmínek:
(a)
pristojni nacionalni organ države članice, v kateri ima ponudnik visoko tveganega sistema UI, na katerega se nanaša certifikat, registrirani sedež poslovanja, je potrdil, da v povezavi z zadevnimi visokotveganimi sistemi UI ni tveganja za zdravje, varnost ali temeljne pravice, ter
a)
příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž má poskytovatel vysoce rizikového systému AI, na nějž se certifikát vztahuje, své sídlo, potvrdí, že v souvislosti s dotčenými vysoce rizikovými systémy AI není ohroženo zdraví, bezpečnost ani základní práva, a
(b)
drug priglašeni organ je pisno potrdil, da bo takoj prevzel odgovornost za te sisteme UI in v 12 mesecih od umika imenovanja zaključi njihovo ocenjevanje.
b)
jiný oznámený subjekt písemně potvrdí, že převezme za tyto systémy AI okamžitou odpovědnost a že dokončí jejich posouzení do dvanácti měsíců od zrušení jmenování.
V okoliščinah iz prvega pododstavka sme pristojni nacionalni organ države članice, v kateri ima ponudnik sistema, na katerega se nanaša certifikat, sedež poslovanja, podaljšati začasno veljavnost certifikatov za nadaljnja obdobja treh mesecev, ki pa skupaj ne smejo trajati dlje kot dvanajst mesecev.
Za podmínek stanovených v prvním pododstavci může příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž má poskytovatel systému, na který se certifikát vztahuje, své sídlo, prodloužit prozatímní platnost certifikátů o další tříměsíční období, která celkově nepřesáhnou dvanáct měsíců.
Pristojni nacionalni organ ali priglašeni organ, ki prevzame naloge priglašenega organa, na katerega se nanaša sprememba imenovanja, o tem takoj obvesti Komisijo, druge države članice in druge priglašene organe.
Příslušný vnitrostátní orgán nebo oznámený subjekt přebírající funkce oznámeného subjektu, kterého se týká změna jmenování, o této skutečnosti okamžitě informuje Komisi, ostatní členské státy a ostatní oznámené subjekty.
Člen 37
Článek 37
Izpodbijanje usposobljenosti priglašenih organov
Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů
1. Komisija po potrebi razišče vse primere, v katerih obstajajo razlogi za dvom v usposobljenost priglašenega organa oziroma ali priglašeni organ še vedno izpolnjuje zahteve iz člena 31 in svoje veljavne obveznosti.
1. Komise v případě potřeby vyšetří všechny případy, u nichž jsou důvody pochybovat o kvalifikaci oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále splňuje požadavky stanovené v článku 31 a své příslušné povinnosti.
2. Priglasitveni organ Komisiji na zahtevo predloži vse ustrezne informacije v zvezi s priglasitvijo ali vzdrževanjem usposobljenosti zadevnega priglašenega organa.
2. Oznamující orgán předloží Komisi na vyžádání všechny příslušné informace týkající se oznámení nebo zachování odborné způsobilosti dotčeného oznámeného subjektu.
3. Komisija zagotovi, da se vse občutljive informacije, ki jih pridobi med preiskavami na podlagi tega člena, obravnavajo zaupno v skladu s členom 78.
3. Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu jejího šetření podle tohoto článku nakládalo jako s důvěrnými v souladu s článkem 78.
4. Kadar Komisija ugotovi, da priglašeni organ ne izpolnjuje ali ne izpolnjuje več zahtev za priglasitev, o tem ustrezno obvesti državo članico priglasiteljico in od nje zahteva, da sprejme potrebne popravne ukrepe, po potrebi vključno z začasnim preklicem ali umikom priglasitve. Kadar država članica ne sprejme potrebnih popravnih ukrepov, lahko Komisija z izvedbenim aktom začasno prekliče, omeji ali umakne imenovanje. Ta izvedbeni akt se sprejme v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
4. Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, informuje o této skutečnosti oznamující členský stát a vyzve ho, aby přijal nezbytná nápravná opatření, včetně případného pozastavení nebo zrušení oznámení. Pokud členský stát nezbytná nápravná opatření nepřijme, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu jmenování pozastavit, omezit nebo zrušit. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 98 odst. 2.
Člen 38
Článek 38
Usklajevanje priglašenih organov
Koordinace oznámených subjektů
1. Komisija zagotovi, da se v zvezi z visokotveganimi sistemi UI vzpostavi ustrezno usklajevanje in sodelovanje med priglašenimi organi, dejavnimi v postopkih ugotavljanja skladnosti na podlagi te uredbe, ter da se to usklajevanje in sodelovanje pravilno izvajata v obliki sektorske skupine priglašenih organov.
1. Komise zajistí, aby v souvislosti s vysoce rizikovými systémy AI byla mezi oznámenými subjekty zabývajícími se postupy posuzování shody podle tohoto nařízení zavedena a řádně prováděna vhodná koordinace a spolupráce, která se provádí formou odvětvové skupiny oznámených subjektů.
2. Vsak priglasitveni organ zagotovi, da organi, ki jih priglasi, neposredno ali prek imenovanih predstavnikov sodelujejo pri delu skupine iz odstavka 1.
2. Každý oznamující orgán zajistí, aby se jím oznámené subjekty účastnily práce skupiny uvedené v odstavci 1, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.
3. Komisija omogoči izmenjavo znanja in primerov najboljših praks med priglasitvenimi organi.
3. Komise zajistí výměnu poznatků a osvědčených postupů mezi oznamujícími orgány.
Člen 39
Článek 39
Organi za ugotavljanje skladnosti iz tretjih držav
Subjekty posuzování shody třetích zemí
Organi za ugotavljanje skladnosti, ustanovljeni na podlagi prava tretje države, s katero je Unija sklenila sporazum, so lahko pooblaščeni za izvajanje dejavnosti priglašenih organov na podlagi te uredbe, če izpolnjujejo zahteve iz člena 31 ali zagotavljajo enakovredno raven izpolnjevanja zahtev.
K provádění činnosti oznámených subjektů podle tohoto nařízení mohou být oprávněny subjekty posuzování shody zřízené podle práva třetí země, se kterou Unie uzavřela dohodu, za předpokladu, že splňují požadavky podle článku 31 nebo zajistí rovnocennou úroveň souladu.
ODDELEK 5
ODDÍL 5
Standardi, ugotavljanje skladnosti, certifikati, registracija
Normy, posuzování shody, osvědčení, registrace
Člen 40
Článek 40
Harmonizirani standardi in standardizacijski dokumenti
Harmonizované normy a produkty normalizace
1. Za visokotvegane sisteme UI ali modele UI za splošne namene, ki so skladni s harmoniziranimi standardi ali njihovimi deli, katerih sklici so bili objavljeni v Uradnem listu Evropske unije v skladu z Uredbo (EU) št. 1025/2012, se domneva, da so skladni z zahtevami iz oddelka 2 tega poglavja ali, kot je ustrezno, z obveznostmi iz poglavja V, oddelka 2 in 3, te uredbe, kolikor ti standardi zajemajo te zahteve ali obveznosti.
1. Předpokládá se, že vysoce rizikové systémy AI nebo obecné modely AI, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s nařízením (EU) 1025/2012, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v oddíle 2 této kapitoly nebo případně s povinnostmi stanovenými v kapitole V oddíle 2 a 3 tohoto nařízení v rozsahu, v jakém se dotyčné normy vztahují na tyto požadavky nebo povinnosti.
2. Komisija v skladu s členom 10 Uredbe (EU) št. 1025/2012 brez nepotrebnega odlašanja izda zahteve za standardizacijo, ki zajemajo vse zahteve iz oddelka 2 tega poglavja in, kot je ustrezno, zahteve za standardizacijo, ki zajemajo obveznosti iz poglavja V, oddelka 2 in 3, te uredbe. V zahtevi za standardizacijo se zahtevajo tudi dokumenti v zvezi s postopki poročanja in dokumentiranja za izboljšanje učinkovitosti virov sistemov UI, kot je zmanjšanje porabe energije in drugih virov visokotveganega sistema UI v njegovem življenjskem ciklu, ter dokumenti v zvezi z energijsko učinkovitim razvojem modelov UI za splošne namene. Komisija se pri pripravi zahteve za standardizacijo posvetuje z Odborom in ustreznimi deležniki, vključno s svetovalnim forumom.
2. V souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 Komise bez zbytečného odkladu vydá žádosti o normalizaci týkající se všech požadavků stanovených v oddíle 2 této kapitoly a případně povinností stanovených v kapitole V oddíle 2 a 3 tohoto nařízení. V žádosti o normalizaci se rovněž požadují produkty týkající se postupů podávání zpráv a dokumentace s cílem zlepšit výkonnost systémů AI, pokud jde o zdroje, jako je snížení spotřeby energie a dalších zdrojů u vysoce rizikového systému AI během jeho životního cyklu, a o energeticky účinný vývoj obecných modelů AI. Při přípravě žádosti o normalizaci Komise konzultuje radu a příslušné zúčastněné strany, včetně poradního fóra.
Komisija pri izdaji zahteve za standardizacijo evropskim organizacijam za standardizacijo določi, da morajo biti standardi jasni, skladni, tudi s standardi, razvitimi v različnih sektorjih, za proizvode, za katere velja obstoječa harmonizacijska zakonodaja Unije iz Priloge I, in namenjeni temu, da se zagotovi, da visokotvegani sistemi UI ali modeli UI za splošne namene, ki so dani na trg ali v uporabo v Uniji, izpolnjujejo ustrezne zahteve ali obveznosti iz te uredbe.
Při vydávání žádosti o normalizaci evropským normalizačním organizacím Komise upřesní, že normy musí být jasné, konzistentní, a to i s normami vypracovanými v různých odvětvích pro produkty, na něž se vztahují stávající právní předpisy Unie v oblasti harmonizace uvedené v příloze I, a zaměřené na zajištění toho, aby vysoce rizikové systémy AI nebo obecné modely AI uváděné na trh nebo do provozu v Unii splňovaly příslušné požadavky nebo povinnosti stanovené v tomto nařízení.
Komisija od evropskih organizacij za standardizacijo zahteva, da v skladu s členom 24 Uredbe (EU) št. 1025/2012 predložijo dokaze o svojih najboljših prizadevanjih za izpolnitev ciljev iz prvega in drugega pododstavka tega odstavka.
Komise požádá evropské normalizační organizace, aby doložily, že ke splnění cílů uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce vynakládají v souladu s článkem 24 nařízení EU 1025/2012 maximální úsilí.
3. Udeleženci v postopku standardizacije si prizadevajo spodbujati naložbe in inovacije na področju UI, tudi s krepitvijo pravne varnosti, ter konkurenčnost in rast trga Unije, prispevati k izboljšanju globalnega sodelovanja na področju standardizacije ob upoštevanju obstoječih mednarodnih standardov na področju UI, ki so skladni z vrednotami, temeljnimi pravicami in interesi Unije, ter krepiti večdeležniško upravljanje, pri čemer zagotavljajo uravnoteženo zastopanost interesov in učinkovito sodelovanje vseh ustreznih deležnikov v skladu s členi 5, 6 in 7 Uredbe (EU) št. 1025/2012.
3. Účastníci procesu normalizace vynakládají úsilí na podporu investic a inovací v oblasti AI, mimo jiné prostřednictvím zvyšování právní jistoty, jakož i na podporu konkurenceschopnosti a růstu trhu Unie a k podpoře posílení globální spolupráce v oblasti normalizace, přičemž zohledňují stávající mezinárodní normy v oblasti AI, které jsou v souladu s hodnotami, základními právy a zájmy Unie, a zlepšují správu, na níž se podílí více stran, čímž se zajistí vyvážené zastoupení zájmů a účinná účast všech příslušných zúčastněných stran v souladu s články 5, 6 a 7 nařízení (EU) č. 1025/2012.
Člen 41
Článek 41
Skupne specifikacije
Společné specifikace
1. Komisija lahko sprejme izvedbene akte o določitvi skupnih specifikacij za zahteve iz oddelka 2 tega poglavja ali, kot je ustrezno, za obveznosti iz oddelkov 2 in 3 poglavja V, kadar so izpolnjeni naslednji pogoji:
1. Komise může přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly nebo případně pro povinnosti stanovené v kapitole V oddíle 2 a 3, pokud jsou splněny tyto podmínky:
(a)
Komisija je na podlagi člena 10(1) Uredbe (EU) št. 1025/2012 zahtevala, da ena ali več evropskih organizacij za standardizacijo pripravi osnutek harmoniziranega standarda za zahteve iz oddelka 2 tega poglavja ali, kot je ustrezno, za obveznosti iz oddelkov 2 in 3 poglavja V, in:
a)
Komise požádala podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 jednu nebo více evropských normalizačních organizací, aby vypracovaly harmonizovanou normu pro požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly nebo, v příslušných případech, pro povinnosti stanovené v oddílech 2 a 3 kapitoly V, a:
(i)
zahteve ni sprejela nobena evropska organizacija za standardizacijo ali
i)
žádost nebyla žádnou z evropských normalizačních organizací akceptována nebo
(ii)
harmonizirani standardi, ki se nanašajo na to zahtevo, niso bili predloženi v roku, določenem v skladu s členom 10(1) Uredbe (EU) št. 1025/2012, ali
ii)
harmonizované normy, které byly vypracovány na základě této žádostí, nebyly dodány ve lhůtě stanovené v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 nebo
(iii)
v ustreznih harmoniziranih standardih so nezadostno obravnavani pomisleki glede temeljnih pravic ali
iii)
příslušné harmonizované normy dostatečně neřeší problémy v oblasti základních práv nebo
(iv)
harmonizirani standardi niso skladni z zahtevo ter
iv)
harmonizované normy nejsou v souladu s žádostí a
(b)
v Uradnem listu Evropske unije v skladu z Uredbo (EU) št. 1025/2012 ni objavljen sklic na harmonizirane standarde, ki zajemajo zahteve iz oddelka 2 tega poglavja ali, kot je ustrezno, obveznosti iz oddelkov 2 in 3 poglavja V, in objava takega sklica se v razumnem roku tudi ne pričakuje.
b)
v Úředním věstníku Evropské unie není zveřejněn odkaz na harmonizované normy, které se vztahují na požadavky uvedené v oddíle 2 této kapitoly nebo, v příslušných případech, na povinnosti uvedené v kapitole V oddíle 2 a 3, v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012, ani se neočekává, že takový odkaz bude v přiměřené lhůtě zveřejněn.
Pri pripravi skupnih specifikacij se Komisija posvetuje s svetovalnim forumom iz člena 67.
Komise při vypracovávání společných specifikací konzultuje poradní fórum uvedené v článku 67.
Izvedbeni akti iz prvega pododstavka tega odstavka se sprejmejo v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2.
2. Komisija pred pripravo osnutka izvedbenega akta obvesti odbor iz člena 22 Uredbe (EU) št. 1025/2012, da meni, da so pogoji iz odstavka 1 tega člena izpolnjeni.
2. Komise před vypracováním návrhu prováděcího aktu informuje výbor uvedený v článku 22 nařízení (EU) č. 1025/2012, že považuje podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku za splněné.
3. Za visokotvegane sisteme UI ali modele UI za splošne namene, ki so v skladu s skupnimi specifikacijami iz odstavka 1 ali deli navedenih specifikacij, se domneva, da so skladni z zahtevami iz oddelka 2 tega poglavja ali, kot je ustrezno, izpolnjujejo zahteve iz oddelkov 2 in 3 poglavja V, kolikor so te zajete v teh skupnih specifikacijah ali teh obveznostih.
3. Předpokládá se, že vysoce rizikové systémy AI a obecné modely AI, které jsou ve shodě s obecnými specifikacemi uvedenými v odstavci 1, nebo s částmi těchto specifikací, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v oddíle 2 této kapitoly nebo, v příslušných případech, v souladu s povinnosti uvedenými v kapitole V oddíle 2 a 3, v rozsahu, v jakém se tyto obecné specifikace vztahují na uvedené požadavky nebo povinnosti.
4. Kadar evropska organizacija za standardizacijo sprejme harmonizirani standard in ga predloži Komisiji, da se sklic nanj objavi v Uradnem listu Evropske unije, Komisija harmonizirani standard oceni v skladu z Uredbo (EU) št. 1025/2012. Ko se sklic na harmonizirani standard objavi v Uradnem listu Evropske unije, Komisija razveljavi izvedbene akte iz odstavka 1 ali njihove dele, ki zajemajo zahteve, enake zahtevam iz oddelka 2 tega poglavja ali, kot je ustrezno, iste obveznosti iz oddelkov 2 in 3 poglavja V.
4. Pokud je harmonizovaná norma evropskou normalizační organizací přijata a Komisi je navrženo, aby odkaz na ni zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie, Komise harmonizovanou normu posoudí v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Je-li odkaz na harmonizovanou normu zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, Komise zruší prováděcí akty uvedené v odstavci 1 nebo jejich části, které se týkají stejných požadavků stanovených v oddíle 2 této kapitoly nebo, v příslušných případech, stejných povinností stanovených v kapitole V oddíle 2 a 3..
5. Kadar ponudniki visokotveganih sistemov UI ali modelov UI za splošne namene ne izpolnjujejo skupnih specifikacij iz odstavka 1, ustrezno utemeljijo, da so sprejeli tehnične rešitve, ki izpolnjujejo zahteve iz oddelka 2 tega poglavja ali, kot je ustrezno, izpolnjujejo obveznosti iz oddelkov 2 in 3 poglavja V v tolikšni meri, da so jim vsaj enakovredne.
5. Pokud poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI nebo obecných modelů AI nejsou ve shodě se společnými specifikacemi uvedenými v odstavci 1, řádně zdůvodní, že přijali technická řešení, která splňují požadavky uvedené v oddíle 2 této kapitoly nebo, v příslušných případech, která jsou v souladu s povinnostmi stanovenými v kapitole V oddíle 2 a 3, v míře, která je s nimi přinejmenším rovnocenná.
6. Kadar država članica meni, da skupna specifikacija ne izpolnjuje v celoti zahtev iz oddelka 2 ali, kot je ustrezno, ne izpolnjuje obveznosti iz oddelkov 2 in 3 poglavja V, o tem s podrobno obrazložitvijo obvesti Komisijo. Komisija te informacije oceni in po potrebi spremeni izvedbeni akt o določitvi zadevne skupne specifikacije.
6. Pokud se některý členský stát domnívá, že určitá společná specifikace nesplňuje plně základní požadavky uvedené v tomto oddíle nebo, v příslušných případech, není v souladu s povinnostmi stanovenými v kapitole V oddíle 2 a 3, uvědomí o této skutečnosti Komisi s podrobným vysvětlením. Komise tyto informace posoudí a případně změní prováděcí akt, který dotyčnou společnou specifikaci stanoví.
Člen 42
Článek 42
Domneva o skladnosti z nekaterimi zahtevami
Předpoklad shody s určitými požadavky
1. Za visokotvegane sisteme UI, ki so bili naučeni in testirani na podlagi podatkov, ki odražajo posebno geografsko, vedenjsko, kontekstualno ali funkcionalno okolje, v katerem naj bi se uporabljali, se domneva, da izpolnjujejo ustrezne zahteve iz člena 10(4).
1. U vysoce rizikových systémů AI, které byly trénovány a testovány na údajích zohledňujících konkrétní zeměpisné, behaviorální, kontextuální nebo funkční prostředí, ve kterém mají být používány, se předpokládá, že jsou ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v čl. 10 odst. 4.
2. Za visokotvegane sisteme UI, ki so prejeli potrdilo ali za katere je bila izdana izjava o skladnosti v okviru sheme za kibernetsko varnost na podlagi Uredbe (EU) 2019/881, sklici na katero so bili objavljeni v Uradnem listu Evropske unije, se domneva, da izpolnjujejo zahteve za kibernetsko varnost iz člena 15 te uredbe, kolikor so te zahteve zajete v certifikatu o kibernetski varnosti ali izjavi o skladnosti ali v njunih delih.
2. Má se za to, že vysoce rizikové systémy AI, které byly certifikovány nebo pro které bylo vydáno prohlášení o shodě v rámci systému kybernetické bezpečnosti podle nařízení (EU) 2019/881 a na které byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovenými v článku 15 tohoto nařízení, pokud se tento certifikát o kybernetické bezpečnosti nebo prohlášení o shodě, případně jejich části, na tyto požadavky vztahují.
Člen 43
Článek 43
Ugotavljanje skladnosti
Posuzování shody
1. Za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točka 1, pri katerih je ponudnik pri dokazovanju skladnosti visokotveganega sistema UI z zahtevami iz oddelka 2 uporabil harmonizirane standarde iz člena 40 ali, kadar je to primerno, skupne specifikacije iz člena 41, ponudnik izbere enega od naslednjih postopkov za ugotavljanje skladnosti na podlagi:
1. V případě vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodě 1 přílohy III, u nichž poskytovatel při prokazování souladu vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 použil harmonizované normy uvedené v článku 40 nebo v relevantních případech společné specifikace uvedené v článku 41, si poskytovatel zvolí jeden z následujících postupů posuzování shody na základě:
(a)
notranjega nadzora iz Priloge VI ali
a)
interní kontroly uvedené v příloze VI nebo
(b)
ocenjevanja sistema upravljanja kakovosti in ocenjevanja tehnične dokumentacije s sodelovanjem priglašenega organa iz Priloge VII.
b)
posouzení systému řízení kvality a posouzení technické dokumentace za účasti oznámeného subjektu podle přílohy VII.
Pri dokazovanju skladnosti visokotveganega sistema UI z zahtevami iz oddelka 2 ponudnik opravi postopek ugotavljanja skladnosti iz Priloge VII, kadar:
Při prokazování souladu vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v oddíle 2 se poskytovatel řídí postupem posuzování shody stanoveným v příloze VII, pokud:
(a)
harmonizirani standardi iz člena 40 ne obstajajo in skupne specifikacije iz člena 41 niso na voljo;
a)
neexistují harmonizované normy uvedené v článku 40 a nejsou k dispozici společné specifikace uvedené v článku 41;
(b)
ponudnik ni uporabil harmoniziranega standarda ali ga je uporabil le delno;
b)
poskytovatel nepoužil harmonizovanou normu nebo použil jen její část;
(c)
skupne specifikacije iz točke (a) obstajajo, vendar jih ponudnik ni uporabil;
c)
společné specifikace uvedené v písmenu a) existují, ale poskytovatel je nepoužil;
(d)
je bil eden ali več harmoniziranih standardov iz točke (a) objavljen z omejitvijo in samo za tisti del standarda, ki je bil omejen.
d)
jedna nebo více harmonizovaných norem uvedených v písmenu a) byla zveřejněna s omezením a pouze pro tu část normy, která byla omezena.
Za namene postopka ugotavljanja skladnosti iz Priloge VII lahko ponudnik izbere katerega koli od priglašenih organov. Kadar pa naj bi visokotvegani sistem UI dali v uporabo organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, organi, pristojni za priseljevanje, ali azilni organi ali institucije, organi, uradi in agencije Unije, je priglašeni organ organ za nadzor trga iz člena 74(8) ali (9), kot je ustrezno.
Pro účely postupu posuzování shody uvedeného v příloze VII si poskytovatel může zvolit kterýkoli z oznámených subjektů. Je-li však vysoce rizikový systém AI určen k uvedení do provozu donucovacími, imigračními nebo azylovými orgány nebo orgány, institucemi a jinými subjekty EU, jedná jako oznámený subjekt orgán dozoru nad trhem uvedený v čl. 74 odst. 8, případně 9.
2. Za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točke 2 do 8, ponudniki upoštevajo postopek ugotavljanja skladnosti na podlagi notranje kontrole iz Priloge VI, ki ne predvideva sodelovanja priglašenega organa.
2. U vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 2 až 8 přílohy III uplatňují poskytovatelé postup posuzování shody založený na interní kontrole uvedené v příloze VI, který nestanoví zapojení oznámeného subjektu.
3. Za visokotvegane sisteme UI, zajete v harmonizacijski zakonodaji Unije iz Priloge I, oddelek A, ponudnik upošteva ustrezni postopek ugotavljanja skladnosti, kot se zahteva v navedenih pravnih aktih. Za te visokotvegane sisteme UI se uporabljajo zahteve iz oddelka 2 tega poglavja, ki so del te ocene. Uporablja se tudi Priloga VII, točke 4.3, 4.4, 4.5 in peti odstavek točke 4.6.
3. U vysoce rizikových systémů AI, na které se vztahují právní předpisy Unie v oblasti harmonizace uvedené v oddíle A přílohy I, uplatňuje poskytovatel příslušné postupy posouzení shody, které stanoví uvedené právní akty. Na tyto vysoce rizikové systémy AI se vztahují požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly, které jsou součástí uvedeného posouzení. Použijí se rovněž body 4.3, 4.4, 4.5 a pátý odstavec bodu 4.6 přílohy VII.
Za namene te ocene so priglašeni organi, ki so priglašeni na podlagi teh pravnih aktov, upravičeni nadzorovati skladnost visokotveganih sistemov UI z zahtevami iz oddelka 2, če je bila skladnost teh priglašenih organov z zahtevami iz člena 31(4), (5), (10) in (11) ocenjena v okviru postopka priglasitve na podlagi teh pravnih aktov.
Pro účely tohoto posouzení jsou oznámené subjekty, které byly oznámeny podle těchto právních aktů, oprávněny kontrolovat shodu vysoce rizikových systémů AI s požadavky stanovenými v oddíle 2, pokud byl posouzen soulad těchto oznámených subjektů s požadavky stanovenými v čl. 31 odst. 4, 5, 10 a 11 v rámci postupu pro oznamování podle těchto právních aktů.
Kadar pravni akt iz Priloge I, oddelek A, proizvajalcu proizvoda omogoča, da se odloči za izvzetje iz ugotavljanja skladnosti s strani tretjih oseb, pod pogojem, da je ta proizvajalec uporabil vse harmonizirane standarde, ki zajemajo vse ustrezne zahteve, lahko ta proizvajalec uporabi to možnost le, če je uporabil harmonizirane standarde ali, kadar je to primerno, skupne specifikacije iz člena 41, ki zajemajo vse zahteve iz oddelka 2 tega poglavja.
Pokud právní akt uvedený v oddíle A přílohy I umožňuje výrobci produktu neúčastnit se posuzování shody třetí stranou za předpokladu, že tento výrobce uplatnil všechny harmonizované normy pokrývající všechny příslušné požadavky, může tento výrobce tuto možnost využít pouze v případě, že uplatnil rovněž harmonizované normy nebo v relevantních případech společné specifikace uvedené v článku 41, které pokrývají všechny požadavky stanovené v oddíle 2 této kapitoly.
4. Pri visokotveganih sistemih UI, pri katerih je bil že opravljen postopek ugotavljanja skladnosti, se v primeru bistvene spremembe opravi nov postopek ugotavljanja skladnosti, ne glede na to, ali je spremenjeni sistem namenjen nadaljnji distribuciji ali ga še naprej uporablja sedanji uvajalec.
4. U vysoce rizikových systémů AI, u kterých již byl postup posuzování shody proveden, musí být proveden nový postup posuzování shody v případě podstatné změny, bez ohledu na to, zda má být změněný systém dále distribuován, nebo zda jej i nadále používá jeho současný zavádějící subjekt.
Za visokotvegane sisteme UI, ki se po dajanju na trg ali v uporabo še naprej učijo, spremembe visokotveganega sistema UI in njegove zmogljivosti, ki jih je ponudnik vnaprej določil ob začetnem ugotavljanju skladnosti in so del informacij iz tehnične dokumentacije iz Priloge IV, točka 2(f), ne pomenijo bistvene spremembe.
U vysoce rizikových systémů AI, které se po uvedení na trh nebo do provozu dále učí, nepředstavují změny takového vysoce rizikového systému AI a jeho výkonnosti podstatnou změnu, pokud byly poskytovatelem před stanoveny v okamžiku počátečního posouzení shody a jsou součástí informací obsažených v technické dokumentaci uvedené v bodě 2 písm. f) přílohy IV.
5. Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97, da zaradi tehničnega napredka spremeni s posodobitvijo prilogi VI in VII.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 s cílem změnit přílohy VI a VII jejich aktualizací s ohledem na technický pokrok.
6. Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97 za spremembo odstavkov 1 in 2 tega člena, da se za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točke 2 do 8, v celoti ali deloma uvede postopek ugotavljanja skladnosti iz Priloge VII. Komisija take delegirane akte sprejme ob upoštevanju učinkovitosti postopka ugotavljanja skladnosti na podlagi notranje kontrole iz Priloge VI pri preprečevanju ali čim večjem zmanjševanju tveganj za zdravje in varnost ter varstvo temeljnih pravic, ki jih predstavljajo taki sistemi, ter razpoložljivosti ustreznih zmogljivosti in virov med priglašenimi organi.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97, kterými se mění odstavce 1 a 2 tohoto článku, s cílem podrobit vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 2 až 8 přílohy III postupu posuzování shody uvedenému v příloze VII nebo jejích částech. Komise přijímá tyto akty v přenesené pravomoci s přihlédnutím k účinnosti postupu posuzování shody založeného na interní kontrole podle přílohy VI v oblasti prevence nebo minimalizace rizik pro zdraví, bezpečnost a ochranu základních práv, která tyto systémy představují, jakož i k dostupnosti přiměřených kapacit a zdrojů mezi oznámenými subjekty.
Člen 44
Článek 44
Certifikati
Certifikáty
1. Certifikati, ki jih izdajo priglašeni organi v skladu s Prilogo VII, so sestavljeni v jeziku, ki ga ustrezni organi v državi članici, v kateri ima priglašeni organ sedež, zlahka razumejo.
1. Certifikáty vydané oznámenými subjekty v souladu s přílohou VII se vyhotovují v jazyce, který je snadno srozumitelný příslušným orgánům v členském státě, v němž je oznámený subjekt usazen.
2. Certifikati so veljavni toliko časa, kolikor je navedeno, a ne več kot pet let za sisteme UI iz Priloge I in štiri leta za sisteme UI iz Priloge III. Na zahtevo ponudnika se lahko veljavnost certifikata na podlagi ponovne ocene v skladu z veljavnimi postopki za ugotavljanje skladnosti podaljša za nadaljnja obdobja, ki ne presegajo pet let za sisteme UI iz Priloge I in štirih let za sisteme UI iz Priloge III. Vsako dopolnilo k certifikatu ostane veljavno, če je veljaven certifikat, ki ga to dopolnjuje.
2. Certifikáty jsou platné po dobu, kterou uvádějí a která nepřesáhne pět let pro systémy AI, na něž se vztahuje příloha I, a čtyři roky pro systémy AI, na něž se vztahuje příloha III. Na žádost poskytovatele může být platnost certifikátu prodlužována o další období, z nichž žádné nepřekročí délku pěti let pro systémy AI, na něž se vztahuje příloha I, a čtyři roky pro systémy AI, na něž se vztahuje příloha III, a to na základě nového posouzení v souladu s příslušnými postupy posuzování shody. Veškeré dodatky k certifikátu zůstávají v platnosti, pokud je platný certifikát, k němuž se vztahují.
3. Kadar priglašeni organ ugotovi, da sistem UI ne izpolnjuje več zahtev iz oddelka 2, ob upoštevanju načela sorazmernosti začasno prekliče ali umakne izdan certifikat oziroma ga omeji, razen če se skladnost s temi zahtevami zagotovi z ustreznimi popravnimi ukrepi, ki jih je ponudnik sistema sprejel v ustreznem roku, ki ga je določil priglašeni organ. Priglašeni organ svojo odločitev obrazloži.
3. Pokud oznámený subjekt zjistí, že systém AI již nesplňuje požadavky uvedené v oddíle 2, pozastaví s ohledem na zásadu proporcionality platnost certifikátu nebo ho zruší či jinak omezí, dokud není vhodnými nápravnými opatřeními přijatými poskytovatelem tohoto systému v rámci příslušné lhůty stanovené oznámeným subjektem zajištěno dosažení souladu s těmito požadavky. Oznámený subjekt své rozhodnutí zdůvodní.
Zoper odločitve priglašenih organov, tudi o izdanih certifikatih o skladnosti, je na voljo pritožbeni postopek.
Proti rozhodnutím oznámených subjektů, včetně rozhodnutí o vydaných certifikátech shody, je možné se odvolat.
Člen 45
Článek 45
Obveznosti obveščanja za priglašene organe
Informační povinnosti oznámených subjektů
1. Priglašeni organi obvestijo priglasitveni organ:
1. Oznámené subjekty informují oznamující orgán:
(a)
o vsakem certifikatu Unije o oceni tehnične dokumentacije, vsakem dodatku k tem certifikatom in vsaki odobritvi sistema upravljanja kakovosti, ki se izdajo v skladu z zahtevami iz Priloge VII;
a)
o veškerých certifikátech Unie o posouzení technické dokumentace, o veškerých dodatcích k těmto certifikátům a o veškerých schváleních systému řízení kvality vydaných v souladu s požadavky přílohy VII;
(b)
o vsaki zavrnitvi, omejitvi, začasnem preklicu ali umiku certifikata Unije o oceni tehnične dokumentacije ali odobritve sistema upravljanja kakovosti, ki se izda v skladu z zahtevami iz Priloge VII;
b)
o veškerých zamítnutích, omezeních, pozastaveních či zrušeních certifikátu Unie o posouzení technické dokumentace nebo o schváleních systému řízení kvality vydaných v souladu s požadavky přílohy VII;
(c)
o vsaki okoliščini, ki vpliva na obseg ali pogoje za priglasitev;
c)
o všech okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;
(d)
o vsaki zahtevi za informacije, ki so jo prejeli od organov za nadzor trga, v zvezi z dejavnostmi ugotavljanja skladnosti;
d)
o každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;
(e)
na zahtevo o dejavnostih ugotavljanja skladnosti, izvedenih v okviru njihove priglasitve, in vsaki drugi izvedeni dejavnosti, vključno s čezmejnimi dejavnostmi in sklepanjem pogodb s podizvajalci.
e)
na vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.
2. Vsak priglašeni organ obvesti druge priglašene organe:
2. Každý oznámený subjekt informuje ostatní oznámené subjekty:
(a)
o odobritvah sistema upravljanja kakovosti, ki jih je zavrnil, začasno preklical ali umaknil, ter na zahtevo o odobritvah sistema upravljanja kakovosti, ki jih je izdal;
a)
o schváleních systému kvality, která zamítl, pozastavil či zrušil, a na požádání o schváleních systému kvality, která vydal;
(b)
o certifikatih Unije o oceni tehnične dokumentacije ali njihovih dodatkih, ki jih je zavrnil, začasno preklical, umaknil ali drugače omejil, ter na zahtevo o certifikatih in/ali njihovih dodatkih, ki jih je izdal.
b)
o unijních certifikátech posouzení technické dokumentace nebo jakýchkoli jejich dodatcích, které zamítl, zrušil, pozastavil či jinak omezil, a na požádání o certifikátech nebo dodatcích k nim, které vydal.
3. Vsak priglašeni organ drugim priglašenim organom, ki izvajajo podobne dejavnosti ugotavljanja skladnosti za iste vrste sistemov UI, predloži ustrezne informacije o vprašanjih v zvezi z negativnimi rezultati ugotavljanja skladnosti, na zahtevo pa tudi v zvezi s pozitivnimi.
3. Každý oznámený subjekt poskytne jiným oznámeným subjektům, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody a zabývají se stejnými typy systémů AI, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních a na vyžádání pozitivních výsledků posuzování shody.
4. Priglasitveni organi zagotavljajo zaupnost pridobljenih informacij v skladu s členom 78.
4. Oznámené subjekty zajistí v souladu s čl. 78 důvěrnost informací, které obdrží.
Člen 46
Článek 46
Odstopanje od postopka ugotavljanja skladnosti
Odchylka od postupu posuzování shody
1. Z odstopanjem od člena 43 in na podlagi ustrezno utemeljene zahteve lahko kateri koli organ za nadzor trga dovoli dajanje posebnih visokotveganih sistemov UI na trg ali v uporabo na ozemlju zadevne države članice iz izjemnih razlogov javne varnosti ali varstva življenja in zdravja ljudi, varstva okolja ter varstva ključnih industrijskih in infrastrukturnih sredstev. To dovoljenje velja omejeno obdobje, dokler se izvajajo potrebni postopki ugotavljanja skladnosti, ob upoštevanju izjemnih razlogov, ki upravičujejo odstopanje. Ti postopki se zaključijo brez nepotrebnega odlašanja.
1. Odchylně od článku 43 a na základě řádně odůvodněné žádosti může kterýkoli orgán dozoru nad trhem povolit uvedení konkrétních vysoce rizikových systémů AI na trh nebo do provozu na území dotčeného členského státu z výjimečných důvodů veřejné bezpečnosti nebo ochrany života a zdraví osob, ochrany životního prostředí a ochrany klíčových průmyslových a infrastrukturních aktiv. Toto povolení se uděluje na omezenou dobu, dokud jsou prováděny nezbytné postupy posuzování shody, při zohlednění výjimečných důvodů opodstatňujících odchylku. Dokončení těchto postupů se provádí bez zbytečného odkladu.
2. V ustrezno utemeljenih nujnih primerih iz izjemnih razlogov javne varnosti ali v primeru posebne, precejšnje in neposredne grožnje za življenje ali telesno varnost fizičnih oseb lahko organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ali organi civilne zaščite dajo določen visokotvegani sistem UI v uporabo brez dovoljenja iz odstavka 1, če se za tako dovoljenje brez nepotrebnega odlašanja zaprosi med uporabo ali po njej. Če se dovoljenje iz odstavka 1 zavrne, se uporaba visokotveganega sistema UI takoj ustavi, vsi rezultati in izhodni podatki, ki izhajajo iz take uporabe, pa se takoj zavržejo.
2. V řádně odůvodněné naléhavé situaci z výjimečných důvodů veřejné bezpečnosti nebo v případě konkrétního, podstatného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob mohou donucovací orgány nebo orgány civilní ochrany uvést do provozu konkrétní vysoce rizikový systém AI bez povolení uvedeného v odstavci 1, pokud je o takové povolení požádáno bez zbytečného odkladu v průběhu používání nebo po něm. Pokud je povolení uvedené v odstavci 1 zamítnuto, používání vysoce rizikového systému AI se s okamžitým účinkem zastaví a všechny výsledky a výstupy tohoto použití se okamžitě vyřadí.
3. Dovoljenje iz odstavka 1 se izda le, če organ za nadzor trga ugotovi, da visokotvegani sistem UI izpolnjuje zahteve iz oddelka 2. Organ za nadzor trga obvesti Komisijo in druge države članice o vseh dovoljenjih, izdanih na podlagi odstavkov 1 in 2. Ta obveznost ne zajema občutljivih operativnih podatkov v zvezi z dejavnostmi organov za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj.
3. Povolení uvedené v odstavci 1 bude vydáno jen v případě, že orgán dozoru nad trhem dospěje k závěru, že daný vysoce rizikový systém AI splňuje požadavky oddílu 2. Orgán dozoru nad trhem o každém povolení vydaném podle odstavce 1 a 2 informuje Komisi a ostatní členské státy. Tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje týkající se činnosti donucovacích orgánů.
4. Kadar v 15 koledarskih dneh po prejemu informacij iz odstavka 3 država članica ali Komisija ne poda nobenega ugovora glede dovoljenja, ki ga je izdal organ za nadzor trga države članice v skladu z odstavkom 1, se šteje, da je dovoljenje upravičeno.
4. Pokud do patnácti kalendářních dnů od obdržení informací uvedených v odstavci 3 proti povolení vydanému orgánem dozoru nad trhem členského státu v souladu s odstavcem 1 žádný členský stát ani Komise nevznesou námitku, považuje se povolení za oprávněné.
5. Kadar v 15 koledarskih dneh po prejemu obvestila iz odstavka 3 država članica poda ugovore zoper dovoljenje, ki ga je izdal organ za nadzor trga druge države članice, ali kadar Komisija meni, da je dovoljenje v nasprotju s pravom Unije ali da je sklep držav članic glede skladnosti sistema iz odstavka 3 neutemeljen, se Komisija brez odlašanja posvetuje z zadevno državo članico. Z zadevnimi operaterji se posvetuje in ti imajo možnost, da predstavijo svoja stališča. Glede na to Komisija odloči, ali je dovoljenje upravičeno. Komisija svojo odločitev sporoči zadevnim državam članicam in ustreznim operaterjem.
5. Pokud některý členský stát do patnácti kalendářních dnů od přijetí oznámení uvedeného v odstavci 3 námitky proti povolení vydanému orgánem dozoru nad trhem jiného členského státu vznese nebo pokud se Komise domnívá, že toto povolení je v rozporu s právem Unie nebo se závěrem členských států ohledně souladu systému podle odstavce 3 neopodstatněné, zahájí Komise s příslušným členským státem neprodleně konzultace. Dotčení provozovatelé jsou konzultováni a mají možnost předložit svá stanoviska. S ohledem na to Komise rozhodne, zda je povolení oprávněné či nikoli. Rozhodnutí Komise je určeno dotčenému členskému státu a příslušným provozovatelům.
6. Kadar Komisija meni, da je dovoljenje neupravičeno, ga organ za nadzor trga zadevne države članice umakne.
6. Pokud Komise považuje povolení za neodůvodněné, orgán dozoru nad trhem dotčeného členského státu jej zruší.
7. Za visokotvegane sisteme UI, povezane s proizvodi, zajetimi v harmonizacijski zakonodaji Unije iz Priloge I, oddelek A, se uporabljajo samo odstopanja od ugotavljanja skladnosti, določena v navedeni harmonizacijski zakonodaji Unije.
7. U vysoce rizikových systémů AI souvisejících s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, se použijí pouze odchylky od posuzování shody stanovené v uvedených harmonizačních právních předpisech Unie.
Člen 47
Článek 47
EU izjava o skladnosti
EU prohlášení o shodě
1. Ponudnik za vsak visokotvegani sistem UI sestavi strojno berljivo, fizično ali elektronsko podpisano pisno EU izjavo o skladnosti in jo hrani za potrebe pristojnih nacionalnih organov ter jim jo daje na voljo še 10 let po tem, ko je bil visokotvegani sistem UI dan na trg ali v uporabo. V EU izjavi o skladnosti se opredeli, za kateri visokotvegani sistem UI je bila sestavljena. Na zahtevo se ustreznim pristojnim nacionalnim organom predloži izvod EU izjave o skladnosti.
1. Poskytovatel vypracuje pro každý vysoce rizikový systém AI písemné strojově čitelné, fyzické nebo elektronicky podepsané EU prohlášení o shodě a po dobu deseti let od uvedení vysoce rizikového systému AI na trh nebo do provozu je uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě je uveden vysoce rizikový systém AI, pro nějž bylo vypracováno. Kopie EU prohlášení o shodě bude na vyžádání předložena dotčeným příslušným vnitrostátním orgánům.
2. V EU izjavi o skladnosti se navede, da zadevni visokotvegani sistem UI izpolnjuje zahteve iz oddelka 2. EU izjava o skladnosti vsebuje informacije iz Priloge V in se prevede v jezik, ki ga pristojni nacionalni organi držav članic, v katerih je visokotvegani sistem UI dan na trg ali je omogočena dostopnost do njega, zlahka razumejo.
2. EU prohlášení o shodě stanoví, že dotyčný vysoce rizikový systém AI splňuje požadavky stanovené v oddíle 2. EU prohlášení o shodě obsahuje informace stanovené v příloze V a je přeloženo do jazyka, který je snadno srozumitelný příslušným vnitrostátním orgánům v členských státech, v nichž je vysoce rizikový systém AI dodáván na trh nebo uveden na trh.
3. Kadar za visokotvegane sisteme UI velja druga harmonizacijska zakonodaja Unije, v skladu s katero se zahteva tudi EU izjava o skladnosti, se pripravi enotna EU izjava o skladnosti za pravo Unije, ki se uporablja za visokotvegani sistem UI. Ta izjava vsebuje vse informacije, s katerimi se ugotovi, na katero harmonizacijsko zakonodajo Unije se izjava nanaša.
3. Pokud se na vysoce rizikové systémy AI vztahují jiné harmonizační právní předpisy Unie, které také vyžadují EU prohlášení o shodě, vypracuje se jediné EU prohlášení o shodě s ohledem veškeré právo Unie, které se vztahuje na daný vysoce rizikový systém AI. Toto prohlášení musí obsahovat veškeré informace požadované pro identifikaci harmonizačních právních předpisů Unie, k nimž se prohlášení vztahuje.
4. S pripravo EU izjave o skladnosti ponudnik prevzame odgovornost za skladnost z zahtevami iz oddelka 2. Ponudnik EU izjavo o skladnosti, če je to primerno, posodablja.
4. Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá poskytovatel odpovědnost za soulad s požadavky stanovenými v oddíle 2. Poskytovatel toto EU prohlášení o shodě podle potřeby průběžně aktualizuje.
5. Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97, da se spremeni Priloga V, s posodobitvijo vsebine EU izjave o skladnosti iz navedene priloge, da se uvedejo elementi, potrebni zaradi tehničnega napredka.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 za účelem změny přílohy V aktualizací obsahu EU prohlášení o shodě uvedeného v uvedené příloze s cílem zavést prvky, které mohou být nutné s ohledem na technický pokrok.
Člen 48
Článek 48
Oznaka CE
Označení CE
1. Za oznako CE veljajo splošna načela iz člena 30 Uredbe (ES) št. 765/2008.
1. Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.
2. Za visokotvegane sisteme UI, ki se zagotavljajo digitalno, se digitalna oznaka CE uporablja le, če je do nje mogoče enostavno dostopati prek vmesnika, prek katerega se dostopa do tega sistema, ali prek lahko dostopne strojno berljive kode ali drugega elektronskega sredstva.
2. U vysoce rizikových systémů AI poskytovaných digitálně se digitální označení CE použije pouze v případě, že je snadno přístupné prostřednictvím rozhraní, z něhož je systém přístupný, nebo prostřednictvím snadno přístupného strojově čitelného kódu nebo jiných elektronických prostředků.
3. Oznaka CE se vidno, čitljivo in neizbrisno namesti na visokotvegane sisteme UI. Kadar to ni mogoče ali ni upravičeno zaradi značilnosti visokotveganega sistema UI, se oznaka namesti bodisi na embalažo ali na priloženo dokumentacijo.
3. Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na daný vysoce rizikový systém AI. Pokud to není možné nebo to nelze s ohledem na charakter vysoce rizikového systému AI zaručit, umístí se podle potřeby na obal nebo na průvodní doklady.
4. Kadar je to primerno, oznaki CE sledi identifikacijska številka priglašenega organa, odgovornega za postopke ugotavljanja skladnosti iz člena 43. Identifikacijsko številko priglašenega organa pritrdi organ sam ali pa jo na podlagi njegovih navodil pritrdi ponudnik ali njegov pooblaščeni zastopnik. Identifikacijska številka se navede tudi v promocijskem gradivu, v katerem je omenjeno, da visokotvegani sistem UI izpolnjuje zahteve za oznako CE.
4. V relevantních případech následuje za označením CE identifikační číslo oznámeného subjektu odpovědného za postupy posuzování shody stanovené v článku 43. Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt, nebo jej umístí podle jeho pokynů poskytovatel nebo jeho zplnomocněný zástupce. Identifikační číslo je rovněž uvedeno ve všech propagačních materiálech, které uvádí, že daný vysoce rizikový systém AI splňuje požadavky na označení CE.
5. Kadar visokotvegane sisteme UI ureja drugo pravo Unije, ki prav tako določa namestitev oznake CE, se na tej oznaki navede, da visokotvegani sistem UI izpolnjuje tudi zahteve tega drugega prava.
5. Pokud se na vysoce rizikové systémy AI vztahuje jiné právo Unie, které rovněž stanoví připojení označení CE, pak se v tomto označení uvádí, že vysoce rizikové systémy AI splňují také požadavky daného jiného práva.
Člen 49
Článek 49
Registracija
Registrace
1. Pred dajanjem visokotveganega sistema UI iz Priloge III, z izjemo visokotveganih sistemov UI iz Priloge III, točka 2, na trg ali v uporabo ponudnik ali, kadar je to ustrezno, pooblaščeni zastopnik sebe in svoj sistem registrira v podatkovni zbirki EU iz člena 71.
1. Před uvedením vysoce rizikového systému AI uvedeného v příloze III, s výjimkou vysoce rizikových systémů AI podle bodu 2 přílohy III, na trh nebo do provozu poskytovatel nebo případně zplnomocněný zástupce zaregistruje sebe a svůj systém do databáze EU uvedené v článku 71.
2. Pred dajanjem sistema UI, za katerega je ponudnik ugotovil, da v skladu s členom 6(3) ne šteje za visokotvegan, na trg ali v uporabo ponudnik ali, kadar je to ustrezno, pooblaščeni zastopnik sebe in navedeni sistem registrira v podatkovni zbirki EU iz člena 71.
2. Před uvedením systému AI, u něhož poskytovatel došel k závěru, že nepředstavuje vysoké riziko podle čl. 6 odst. 3, na trh nebo do provozu tento poskytovatel nebo případně zplnomocněný zástupce zaregistruje sebe a tento systém do databáze EU uvedené v článku 71.
3. Pred dajanjem v uporabo ali pred uporabo visokotveganega sistema UI iz Priloge III, z izjemo visokotveganih sistemov UI iz Priloge III, točka 2, se uvajalci, ki so javni organi, institucije, organi, uradi ali agencije Unije ali osebe, ki delujejo v njihovem imenu, registrirajo, izberejo sistem in registrirajo njegovo uporabo v podatkovni zbirki EU iz člena 71.
3. Před uvedením do provozu nebo použitím vysoce rizikového systému AI uvedeného v příloze III, s výjimkou vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodě 2 přílohy III, zavádějící subjekty, které jsou veřejnými orgány, orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie nebo osobami jednajícími jejich jménem, se zaregistrují, vyberou systém a zaregistrují jeho používání v databázi EU uvedené v článku 71.
4. Za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točke 1, 6 in 7, na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, migracij, azila in upravljanja nadzora meja se registracija iz odstavkov 1, 2 in 3 tega člena izvede v varnem nejavnem delu podatkovne zbirke EU iz člena 71 in vključuje le naslednje informacije, kot je ustrezno, iz:
4. V případě vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 1, 6 a 7 přílohy III v oblastech vymáhání práva, migrace, azylu a správy ochrany hranic se registrace uvedená v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku provádí v zabezpečené neveřejné části databáze EU uvedené v článku 71 a obsahuje v příslušných případech pouze tyto informace uvedené v těchto částech:
(a)
Priloge VIII, oddelek A, točke 1 do 10, razen točk 6, 8 in 9;
a)
oddíl A body 1 až 10 přílohy VIII, s výjimkou bodů 6, 8 a 9;
(b)
Priloge VIII, oddelek B, točke 1 do 5 ter točki 8 in 9;
b)
oddíl B, body 1 až 5 a body 8 a 9 přílohy VIII;
(c)
Priloge VIII, oddelek C, točke 1 do 3;
c)
oddíl C body 1 až 3 přílohy VIII;
(d)
Priloge IX, točke 1, 2, 3 in 5.
d)
body 1. 2,3 a 5 přílohy IX.
Dostop do ustreznih omejenih delov podatkovne zbirke EU iz prvega pododstavka tega odstavka imajo samo Komisija in nacionalni organi iz člena 74(8).
Do těchto konkrétních omezených částí databáze EU uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce mají přístup pouze Komise a vnitrostátní orgány uvedené v čl. 74 odst. 8.
5. Visokotvegani sistemi UI iz Priloge III, točka 2, se registrirajo na nacionalni ravni.
5. Vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III bodě 2 se registrují na vnitrostátní úrovni.
POGLAVJE IV
KAPITOLA IV
OBVEZNOSTI PONUDNIKOV IN UVAJALCEV NEKATERIH SISTEMOV UI GLEDE PREGLEDNOSTI
POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ URČITÝCH SYSTÉMŮ AI A SUBJEKTŮ, JEŽ TYTO SYSTÉMY ZAVÁDĚJÍ, POKUD JDE O TRANSPARENTNOST
Člen 50
Článek 50
Obveznosti ponudnikov in uvajalcev nekaterih sistemov UI glede preglednosti
Povinnosti poskytovatelů zavádějící subjektů určitých systémů AI, pokud jde o transparentnost
1. Ponudniki zagotovijo, da so sistemi UI, namenjeni neposredni interakciji s fizičnimi osebami, zasnovani in razviti tako, da so zadevne fizične osebe obveščene, da so v interakciji s sistemom UI, razen če je to očitno z vidika razmeroma dobro obveščene, pozorne in preudarne fizične osebe ob upoštevanju okoliščin in konteksta uporabe. Ta obveznost se ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov za pravice in svoboščine tretjih oseb ne uporablja za sisteme UI, ki so z zakonom odobreni za odkrivanje, preprečevanje, preiskovanje ali pregon kaznivih dejanj, razen če so ti sistemi na voljo javnosti za prijavo kaznivega dejanja.
1. Poskytovatelé zajistí, aby systémy AI určené k přímé interakci s fyzickými osobami byly navrhovány a vyvíjeny tak, že dotčené fyzické osoby budou vyrozuměny o tom, že komunikují se systémem AI, není-li tato skutečnost zřejmá z pohledu fyzické osoby, která je přiměřeně informovaná, pozorná a obezřetná, při zohlednění okolností a kontextu použití. S výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran se tato povinnost nevztahuje na systémy AI, které jsou ze zákona oprávněny odhalovat trestné činy, předcházet jim, vyšetřovat je nebo stíhat, s výjimkou případů, kdy jsou tyto systémy k dispozici veřejnosti za účelem hlášení trestných činů.
2. Ponudniki sistemov UI, vključno s sistemi UI za splošne namene, ki ustvarjajo sintetično zvočno, slikovno, video ali besedilno vsebino, zagotovijo, da so izhodni podatki sistema UI označeni v strojno berljivi obliki in jih je mogoče prepoznati kot umetno ustvarjene ali prirejene. Ponudniki zagotovijo, da so njihove tehnične rešitve učinkovite, interoperabilne, robustne in zanesljive, kolikor je to tehnično izvedljivo, pri čemer upoštevajo posebnosti in omejitve različnih vrst vsebin, stroške izvajanja in splošno priznane najsodobnejše tehnološke dosežke, kar se lahko odraža v ustreznih tehničnih standardih. Ta obveznost se ne uporablja, kolikor sistemi UI zagotavljajo podporno funkcijo za standardno urejanje ali ne spreminjajo bistveno vhodnih podatkov, ki jih zagotovi uvajalec, ali njihove semantike ali kadar so z zakonom dovoljeni za odkrivanje, preprečevanje, preiskovanje ali pregon kaznivih dejanj.
2. Poskytovatelé systémů AI, včetně obecných systémů AI, vytvářejících syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah, zajistí, aby výstupy systému AI byly označeny ve strojově čitelném formátu a zjistitelné jako uměle vytvořené nebo manipulované. Poskytovatelé zajistí, aby jejich technická řešení byla účinná, interoperabilní, robustní a spolehlivá, pokud je to technicky proveditelné, s přihlédnutím ke zvláštnostem a omezením různých druhů obsahu, nákladům na provádění a obecně uznávanému nejmodernějšímu stavu technologií, tak jak mohou být zachyceny v příslušných technických normách. Tato povinnost se neuplatní v rozsahu, v jakém systémy AI plní asistenční funkci pro standardní editaci nebo podstatně nemění vstupní údaje poskytnuté zavádějícím subjektem nebo jejich sémantiku, nebo pokud je to zákonem povoleno k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů.
3. Uvajalci sistema za prepoznavanje čustev ali sistema za biometrično kategorizacijo o delovanju sistema obvestijo fizične osebe, ki so mu izpostavljene, in obdelujejo osebne podatke v skladu z uredbama (EU) 2016/679 in (EU) 2018/1725 ter Direktivo (EU) 2016/680, kot je ustrezno. Ta obveznost se ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov za pravice in svoboščine tretjih oseb ter v skladu s pravom Unije ne uporablja za sisteme UI, ki se uporabljajo za biometrično kategorizacijo in prepoznavanje čustev ter so z zakonom dovoljeni za odkrivanje, preprečevanje ali preiskovanje kaznivih dejanj.
3. Subjekty zavádějící systém rozpoznávání emocí nebo systém biometrické kategorizace informují o provozu systému fyzické osoby, které jsou mu vystaveny, a zpracovávají osobní údaje podle potřeby v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnicí (EU) 2016/680. Tato povinnost se nevztahuje na systémy AI používané pro biometrickou kategorizaci a rozpoznávání emocí, kterým zákon umožňuje odhalovat trestné činy, předcházet jim nebo je vyšetřovat, s výhradou příslušných záruk týkajících se práv a svobod třetích stran a v souladu s právem Unie.
4. Uvajalci sistema UI, ki ustvarja ali prireja slikovno, zvočno ali video vsebino, ki je globoki ponaredek, morajo razkriti, da je bila vsebina umetno ustvarjena ali prirejena. Ta obveznost se ne uporablja, kadar je uporaba zakonsko dovoljena za odkrivanje, preprečevanje, preiskovanje ali pregon kaznivih dejanj. Kadar je vsebina del očitno umetniškega, ustvarjalnega, satiričnega, fiktivnega ali podobnega dela ali programa, so obveznosti glede preglednosti iz tega odstavka omejene na razkritje obstoja take ustvarjene ali prirejene vsebine na ustrezen način, ki ne ovira prikazovanja ali uživanja dela.
4. Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří obrazový, zvukový nebo video obsah představující tzv. „deep fake“ nebo s ním manipuluje, musí zveřejnit, že obsah byl uměle vytvořen nebo s ním bylo manipulováno. Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy je použití povoleno zákonem k odhalování trestných činů, předcházení jim, jejich vyšetřování nebo jejich stíhání. Pokud je obsah součástí zjevně uměleckého, tvůrčího, satirického, fiktivního či obdobného díla nebo programu, povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v tomto odstavci jsou omezeny na zveřejnění existence takového vytvořeného nebo zmanipulovaného obsahu vhodným způsobem, který nebrání zobrazení nebo užívání díla.
Uvajalci sistema UI, ki ustvarja ali prireja besedilo, ki se objavi z namenom obveščanja javnosti o zadevah javnega interesa, morajo razkriti, da je bilo besedilo umetno ustvarjeno ali prirejeno. Ta obveznost se ne uporablja, kadar je uporaba zakonsko dovoljena za odkrivanje, preprečevanje, preiskovanje ali pregon kaznivih dejanj ali kadar je bila vsebina, ustvarjena z UI, predmet človeške preverbe ali uredniškega pregleda in kadar ima fizična ali pravna oseba uredniško odgovornost za objavo vsebine.
Subjekty zavádějící systém AI, který vytváří text, jenž je zveřejněn za účelem informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu, nebo který s takovým textem manipuluje, uvedou, že text byl vytvořen uměle nebo s ním bylo manipulováno. Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy je použití povoleno zákonem k odhalování, prevenci, vyšetřování nebo stíhání trestných činů nebo kdy byl obsah vytvořený umělou inteligencí podroben procesu přezkumu člověkem nebo redakční kontroly a pokud za zveřejnění obsahu nese redakční odpovědnost fyzická nebo právnická osoba.
5. Informacije iz odstavkov 1 do 4 se dajo na voljo zadevnim fizičnim osebam na jasen in razpoznaven način ter najpozneje ob prvi interakciji ali izpostavljenosti. Informacije morajo biti skladne z veljavnimi zahtevami glede dostopnosti.
5. Informace uvedené v odstavcích 1 až 4 se dotčeným fyzickým osobám poskytují jasným a rozlišitelným způsobem nejpozději v době první interakce nebo expozice. Informace musí být v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost.
6. Odstavki 1 do 4 ne vplivajo na zahteve in obveznosti iz poglavja III in ne posegajo v druge obveznosti glede preglednosti, ki so za uvajalce sistemov UI določene v pravu Unije ali nacionalnem pravu.
6. Odstavci 1 až 4 nejsou dotčeny požadavky a povinnosti stanovené v kapitole III a nejsou jimi dotčeny další povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v unijním nebo vnitrostátním právu pro subjekty zavádějící systémy AI.
7. Urad za UI spodbuja in olajšuje pripravo kodeksov prakse na ravni Unije, da se omogoči učinkovito izvajanje obveznosti glede odkrivanja in označevanja umetno ustvarjenih ali prirejenih vsebin. Komisija lahko sprejme izvedbene akte za odobritev teh kodeksov prakse v skladu s postopkom iz člena 56(6). Če meni, da kodeks ni ustrezen, lahko Komisija sprejme izvedbeni akt, s katerim določi skupna pravila za izvajanje navedenih obveznosti v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
7. Úřad pro AI podporuje a usnadňuje vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem usnadnit účinné provádění povinností týkajících se odhalování a označování uměle vytvořeného nebo manipulovaného obsahu. Komise může přijímat prováděcí akty za účelem schválení těchto kodexů správné praxe v souladu s postupem stanoveným v čl. 56 odst. 6. Pokud se Komise domnívá, že kodex není přiměřený, může přijmout prováděcí akt, kterým se stanoví společná pravidla pro plnění těchto povinností v souladu s přezkumným postupem stanoveným v čl. 98 odst. 2.
POGLAVJE V
KAPITOLA V
MODELI UI ZA SPLOŠNE NAMENE
OBECNÉ MODELY AI
ODDELEK 1
ODDÍL 1
Pravila za razvrščanje
Klasifikační pravidla
Člen 51
Článek 51
Razvrstitev modelov UI za splošne namene kot modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem
Klasifikace obecných modelů AI jako obecných modelů AI se systémovým rizikem
1. Model UI za splošne namene se razvrsti kot model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, če izpolnjuje katerega od naslednjih pogojev:
1. Obecný model AI se klasifikuje jako obecný model AI se systémovým rizikem, pokud splňuje některé z těchto podmínek:
(a)
ima zmogljivosti z visoko učinkovitostjo, ocenjene na podlagi ustreznih tehničnih orodij in metodologij, vključno s kazalniki in merili uspešnosti;
a)
má schopnosti s vysokým dopadem vyhodnocené na základě vhodných technických nástrojů a metodik, včetně ukazatelů a referenčních hodnot;
(b)
ima zmogljivosti ali učinek, ki so enakovredni tistim iz točke (a), ob upoštevanju meril iz Priloge XIII, na podlagi odločitve Komisije, in sicer po uradni dolžnosti ali na podlagi kvalificiranega opozorila znanstvenega odbora.
b)
na základě rozhodnutí Komise, z moci úřední nebo na základě kvalifikované výstrahy vědecké komise má s ohledem na kritéria stanovená v příloze XIII kapacity nebo dopady rovnocenné těm, které jsou stanoveny v písmenu a).
2. Za model UI za splošne namene se predpostavlja, da ima zmogljivosti z visoko učinkovitostjo na podlagi odstavka 1, točka (a), kadar je skupna količina izračuna, uporabljena za njegovo učenje, merjeno z operacijami s plavajočo vejico, večja od 1025.
2. Má se za to, že obecný model AI má schopnosti s velkým dopadem podle odst. 1 písm. a), pokud je kumulativní hodnota výpočtu použitého pro jeho výcvik měřená jako množství výpočetních operací s pohyblivou řádovou čárkou vyšší než 1025.
3. Komisija sprejme delegirane akte v skladu s členom 97 za spremembo pragov iz odstavkov 1 in 2 tega člena ter dopolnitev meril uspešnosti in kazalnikov glede na tehnološki razvoj, ki zadeva na primer algoritemske izboljšave ali večjo učinkovitost strojne opreme, kadar je to potrebno, da bi bili v teh pragovih upoštevani najsodobnejši tehnološki dosežki.
3. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 za účelem změny prahových hodnot uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, jakož i za účelem doplnění referenčních hodnot a ukazatelů s ohledem na vývoj technologií, jako jsou algoritmická zlepšení nebo zvýšená účinnost hardwaru, aby tyto prahové hodnoty odrážely současný stav techniky.
Člen 52
Článek 52
Postopek
Postup
1. Kadar model UI za splošne namene izpolnjuje pogoj iz člena 51(1), točka (a), zadevni ponudnik o tem nemudoma, v vsakem primeru pa v dveh tednih po izpolnitvi te zahteve ali po tem, ko je znano, da bo izpolnjena, uradno obvesti Komisijo. To uradno obvestilo vključuje informacije, iz katerih je razvidno, da je ustrezna zahteva izpolnjena. Če Komisija ugotovi, da model UI za splošne namene predstavlja sistemska tveganja, o katerih ni bila uradno obveščena, se lahko odloči, da ga bo označila za model s sistemskim tveganjem.
1. Pokud všeobecný model AI splňuje podmínku uvedenou v čl. 51 odst. 1 písm. a), oznámí to příslušný poskytovatel neprodleně a v každém případě do dvou týdnů po splnění tohoto požadavku, nebo jakmile bude známo, že bude splněn. Toto oznámení obsahuje informace nezbytné k prokázání toho, že byl splněn příslušný požadavek. Pokud se Komise dozví o obecném modelu AI, který představuje systémová rizika, o němž nebyla informována, může se rozhodnout, že jej označí za model se systémovým rizikem.
2. Ponudnik modela UI za splošne namene, ki izpolnjuje pogoj iz člena 51(1), točka (a), lahko ob uradnem obvestilu predloži dovolj utemeljene argumente, s katerimi dokaže, da model UI za splošne namene izjemoma, čeprav izpolnjuje navedeno zahtevo, zaradi svojih posebnih značilnosti ne predstavlja sistemskih tveganj in zato ne bi smel biti razvrščen kot model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem.
2. Poskytovatel obecného modelu AI, který splňuje podmínku uvedenou v čl. 51 odst. 1 písm. a), může spolu se svým oznámením předložit dostatečně podložené argumenty prokazující, že ačkoli obecný model AI výjimečně splňuje tento požadavek, nepředstavuje vzhledem ke svým specifickým vlastnostem systémová rizika, a proto by neměl být klasifikován jako obecný model AI se systémovým rizikem.
3. Kadar Komisija ugotovi, da argumenti, predloženi na podlagi odstavka 2, niso dovolj utemeljeni in da zadevni ponudnik ni mogel dokazati, da model UI za splošne namene zaradi svojih posebnih značilnosti ne predstavlja sistemskih tveganj, te argumente zavrne, model UI za splošne namene pa se šteje za model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem.
3. Pokud Komise dospěje k závěru, že argumenty předložené podle odstavce 2 nejsou dostatečně podložené a příslušný poskytovatel nebyl schopen prokázat, že obecný model AI nepředstavuje vzhledem ke svým specifickým vlastnostem systémová rizika, zamítne tyto argumenty a obecný model AI se považuje za obecný model AI se systémovým rizikem.
4. Komisija lahko na podlagi meril iz Priloge XIII po uradni dolžnosti ali na podlagi kvalificiranega opozorila znanstvenega odbora na podlagi člena 90(1), točka (a), model UI za splošne namene označi za model, ki predstavlja sistemska tveganja.
4. Komise může určit obecný model AI jako model představující systémová rizika z moci úřední nebo na základě kvalifikované výstrahy vědecké komise podle čl. 90 odst. 1 písm. a) na základě kritérií stanovených v příloze XIII.
Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97, da spremeni Prilogo XIII, s tem da določi in posodobi merila iz navedene priloge.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97 za účelem změny přílohy XIII prostřednictvím specifikace a aktualizace kritérií uvedených v uvedené příloze.
5. Komisija na obrazloženo zahtevo ponudnika, katerega model je bil označen za model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem na podlagi odstavka 4, upošteva zahtevo in se lahko odloči, da ponovno oceni, ali se lahko za model UI za splošne namene še vedno šteje, da predstavlja sistemska tveganja na podlagi meril iz Priloge XIII. Taka zahteva vsebuje objektivne, podrobne in nove razloge, ki so se pojavili po odločitvi glede označitve. Ponudniki ponovne ocene ne morejo zahtevati prej kot šest mesecev po odločitvi glede označitve. Kadar se Komisija po ponovni oceni odloči, da bo ohranila označitev modela UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, ponudniki ponovne zahteve ne morejo zahtevati prej kot šest mesecev po tej odločitvi.
5. Komise zohlední odůvodněnou žádost poskytovatele, jehož model byl určen jako obecný model AI se systémovým rizikem podle odstavce 4, a může rozhodnout o přehodnocení toho, zda lze na základě kritérií stanovených v příloze XIII mít nadále za to, že představuje systémová rizika. Tato žádost musí obsahovat objektivní, podrobné a nové důvody, které se objevily od rozhodnutí o určení. Poskytovatelé mohou požádat o nové posouzení nejdříve šest měsíců po rozhodnutí o určení. Pokud se Komise po novém posouzení rozhodne zachovat označení jako obecný model AI se systémovým rizikem, mohou poskytovatelé požádat o nové posouzení nejdříve šest měsíců po tomto rozhodnutí.
6. Komisija zagotovi objavo seznama modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem in ga posodablja, ne da bi pri tem posegala v potrebo po spoštovanju in varstvu pravic intelektualne lastnine in zaupnih poslovnih informacij ali poslovnih skrivnosti v skladu s pravom Unije in nacionalnim pravom.
6. Komise zajistí, aby byl zveřejněn seznam obecných modelů AI se systémovým rizikem, a tento seznam průběžně aktualizuje, aniž je dotčena potřeba dodržovat a chránit práva duševního vlastnictví a důvěrné obchodní informace nebo obchodní tajemství v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.
ODDELEK 2
ODDÍL 2
Obveznosti, naložene ponudnikom modelov UI za splošne namene
Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI
Člen 53
Článek 53
Obveznosti, naložene ponudnikom modelov UI za splošne namene
Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI
1. Ponudniki modelov UI za splošne namene:
1. Poskytovatelé obecných modelů AI:
(a)
pripravijo in posodabljajo tehnično dokumentacijo modela, vključno s postopkom učenja in testiranja ter rezultati njegovega ocenjevanja, ki vsebuje vsaj informacije iz Priloge XI, da se na zahtevo predloži Uradu za UI in pristojnim nacionalnim organom;
a)
vypracují a aktualizují technickou dokumentaci modelu, včetně souvisejícího procesu trénování a testování a výsledků jeho hodnocení, která obsahuje alespoň informace stanovené v příloze XI za účelem jejího poskytnutí na požádání úřadu pro AI a příslušným vnitrostátním orgánům;
(b)
pripravijo, posodabljajo in dajejo na voljo informacije in dokumentacijo za ponudnike sistemov UI, ki nameravajo model UI za splošne namene integrirati v svoje sisteme UI. Brez poseganja v potrebo po spoštovanju in varstvu pravic intelektualne lastnine in zaupnih poslovnih informacij ali poslovnih skrivnosti v skladu s pravom Unije in nacionalnim pravom informacije in dokumentacija:
b)
vypracují, aktualizují a zpřístupňují informace a dokumentaci poskytovatelům systémů AI, kteří hodlají obecný model AI začlenit do svých systémů AI. Aniž je dotčena potřeba dodržovat a chránit práva duševního vlastnictví a důvěrné obchodní informace nebo obchodní tajemství v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, informace a dokumentace:
(i)
ponudnikom sistemov UI omogočajo, da dobro razumejo zmogljivosti in omejitve modela UI za splošne namene ter izpolnjujejo svoje obveznosti na podlagi te uredbe, ter
i)
umožní poskytovatelům systémů AI, aby dobře porozuměli schopnostem a omezením všeobecného modelu AI a plnili své povinnosti podle tohoto nařízení; a
(ii)
vsebujejo vsaj elemente iz Priloge XII;
ii)
zahrnují přinejmenším prvky uvedené v příloze XII;
(c)
vzpostavijo politiko za doseganje skladnosti s pravom Unije o avtorskih in sorodnih pravicah, zlasti za opredelitev in spoštovanje, tudi z najsodobnejšimi tehnologijami, pridržanj pravic, izraženih na podlagi člena 4(3) Direktive (EU) 2019/790;
c)
zavedou politiku pro dodržování práva Unie v oblasti autorského práva a práv souvisejících, a zejména pro určení a dodržování výhrady práv vyjádřené podle čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2019/790, a to i prostřednictvím nejmodernějších technologií;
(d)
v skladu s predlogo, ki jo zagotovi Urad za UI, pripravijo in objavijo dovolj podroben povzetek vsebine, ki se uporablja za učenje modela UI za splošne namene.
d)
vypracují a zveřejní dostatečně podrobné shrnutí obsahu používaného pro odbornou přípravu obecného modelu AI podle vzoru poskytnutého úřadem pro AI.
2. Obveznosti iz odstavka 1, točki (a) in (b), ne veljajo za ponudnike modelov UI, ki so bili objavljeni na podlagi proste in odprtokodne licence, ki omogoča dostop do modela, njegovo uporabo, spreminjanje in distribucijo ter katere parametri, vključno z utežmi, informacijami o strukturi modela in informacijami o uporabi modela, so javno dostopni. Ta izjema se ne uporablja za modele UI za splošne namene s sistemskimi tveganji.
2. Povinnosti stanovené v odst. 1 písm. a) a b) se nevztahují na poskytovatele modelů AI, jež jsou zpřístupňovány na základě svobodné a otevřené licence, která umožňuje přístup k modelu, jeho používání, úpravu a distribuci, a jejichž parametry, včetně vah, informací o architektuře modelu a informací o používání modelu, jsou veřejně dostupné. Tato výjimka se nevztahuje na obecné modely AI se systémovými riziky.
3. Ponudniki modelov UI za splošne namene pri izvajanju svojih pristojnosti in pooblastil na podlagi te uredbe po potrebi sodelujejo s Komisijo in pristojnimi nacionalnimi organi.
3. Poskytovatelé obecných modelů AI podle potřeby spolupracují při výkonu svých kompetencí a pravomocí podle tohoto nařízení s Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány.
4. Ponudniki modelov UI za splošne namene se lahko do objave harmoniziranega standarda zanašajo na kodekse prakse v smislu člena 56, da dokažejo skladnost z obveznostmi iz odstavka 1 tega člena. Izpolnjevanje evropskih harmoniziranih standardov zagotavlja ponudnikom domnevo o skladnosti, kadar ti standardi zajemajo te obveznosti. Ponudniki modelov UI za splošne namene, ki ne upoštevajo odobrenega kodeksa prakse ali ne izpolnjujejo evropskega harmoniziranega standarda, dokažejo, da imajo druge ustrezne načine za zagotavljanje skladnosti, ki jih oceni Komisija.
4. Poskytovatelé obecných modelů AI mohou při prokazování souladu s povinnostmi stanovenými v odstavci 1 tohoto článku vycházet z kodexů správné praxe ve smyslu článku 56, dokud nebude zveřejněna harmonizovaná norma. Soulad s evropskými harmonizovanými normami zakládá domněnku souladu ze strany poskytovatelů v rozsahu, v jakém tyto normy zahrnují tyto povinnostmi. Poskytovatelé obecných modelů AI, kteří nedodržují schválený kodex správné praxe nebo nesplňuji evropskou harmonizovanou normu, prokáží za účelem posouzení Komisí alternativní vhodné způsoby prokazování shody.
5. Da se olajša skladnost s Prilogo XI, zlasti s točko 2(d) in (e) navedene priloge, se na Komisijo prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97, v katerih se podrobno opredelijo metodologije merjenja in izračunavanja, da se omogoči primerljiva in preverljiva dokumentacija.
5. Za účelem usnadnění souladu s přílohou XI, zejména s bodem 2 písm. d) a e) uvedené přílohy, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 97, v nichž podrobně popíše metodiky měření a výpočtu s cílem umožnit srovnatelnost a ověřitelnost dokumentace.
6. Na Komisijo se prenese pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov v skladu s členom 97(2) za spremembo prilog XI in XII glede na hiter tehnološki razvoj.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 97 odst. 2 s cílem aktualizovat s ohledem na technický pokrok přílohy XI a XII.
7. Vse informacije ali dokumentacija, pridobljene na podlagi tega člena, vključno s poslovnimi skrivnostmi, se obravnavajo v skladu z obveznostmi glede zaupnosti iz člena 78.
7. S veškerými informacemi nebo dokumentací získanými orgány dozoru nad trhem podle tohoto článku, včetně obchodních tajemství, se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti stanovenými v článku 78.
Člen 54
Článek 54
Pooblaščeni zastopniki ponudnikov modelov UI za splošne namene
Zplnomocnění zástupci poskytovatelů obecných modelů AI
1. Ponudniki s sedežem v tretji državi pred dajanjem modela UI za splošne namene na trg Unije s pisnim pooblastilom imenujejo pooblaščenega zastopnika s sedežem v Uniji.
1. Před uvedením obecného modelu AI na trh poskytovatelé usazení ve třetích zemích jmenují formou písemného pověření zplnomocněného zástupce usazeného v Unii.
2. Ponudnik svojemu pooblaščenemu zastopniku omogoči, da opravlja naloge, določene v pooblastilu, ki ga prejme od ponudnika.
2. Poskytovatel umožní svému zplnomocněnému zástupci provádět úkoly vymezené v pověření, které obdržel od poskytovatele.
3. Pooblaščeni zastopnik opravlja naloge, določene v pooblastilu, ki ga prejme od ponudnika. Uradu za UI na njegovo zahtevo predloži izvod pooblastila, in sicer v enem od uradnih jezikov institucij Unije. Za namene te uredbe pooblastilo pooblaščenemu zastopniku omogoča, da opravlja naslednje naloge:
3. Zplnomocněný zástupce provádí úkoly vymezené v pověření, které obdržel od poskytovatele. Kopii pověření poskytne na požádání úřadu pro AI v jednom z úředních jazyků orgánů Unie. Pro účely tohoto nařízení zmocňuje pověření zplnomocněného zástupce k provádění těchto úkolů:
(a)
preveri, ali je bila tehnična dokumentacija, določena v Prilogi XI, pripravljena in ali je ponudnik izpolnil vse obveznosti iz člena 53 in, kadar je ustrezno, člena 55;
a)
ověřit, že byla vypracována technická dokumentace uvedená v příloze XI a že poskytovatel splnil všechny povinnosti uvedené v článku 53 a případně v článku 55;
(b)
hrani izvod tehnične dokumentacije, določene v Prilogi XI, da je za obdobje 10 let po tem, ko je bil model UI za splošne namene dan na trg, na voljo Uradu za UI in pristojnim nacionalnim organom, ter kontaktne podatke ponudnika, ki je imenoval pooblaščenega zastopnika;
b)
uchovávat kopii technické dokumentace uvedené v příloze XI pro potřeby úřadu pro AI a příslušných vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od uvedení obecného modelu AI na trh a kontaktní údaje poskytovatele, který zplnomocněného zástupce jmenoval;
(c)
Uradu za UI na obrazloženo zahtevo zagotovi vse informacije in dokumentacijo, vključno s tistimi iz točke (b), s katerimi dokaže, da izpolnjuje obveznosti iz tega poglavja;
c)
poskytnout úřadu pro AI na odůvodněnou žádost všechny informace a dokumentaci, které jsou nezbytné k prokázání souladu s povinnostmi uvedenými v této kapitole, včetně informací a dokumentace uvedených v písmenu b);
(d)
na obrazloženo zahtevo sodeluje z Uradom za UI in pristojnimi nacionalnimi organi pri vseh ukrepih, ki jih slednji sprejmejo v zvezi z modelom UI za splošne namene s sistemskimi tveganji, tudi kadar je model vključen v sisteme UI, dane na trg ali v uporabo v Uniji.
d)
spolupracovat na základě odůvodněné žádosti s úřadem pro AI a příslušnými orgány při veškerých opatřeních, která tyto orgány přijmou v souvislosti s obecným modelem AI, včetně případů, kdy je daný model začleněn do systémů AI uváděných na trh nebo do provozu v Unii.
4. Na podlagi pooblastila je pooblaščeni zastopnik pooblaščen, da lahko Urad za UI ali pristojni organi nanj, poleg ponudnika ali namesto njega, naslovijo vsa vprašanja, povezana z zagotavljanjem skladnosti s to uredbo.
4. Toto pověření zmocňuje zplnomocněného zástupce k tomu, aby se na něj vedle poskytovatele nebo namísto něj obracel úřad pro AI nebo příslušné orgány ve všech otázkách týkajících se zajištění souladu s tímto nařízením.
5. Pooblaščeni zastopnik odpove pooblastilo, če meni ali utemeljeno domneva, da ponudnik ravna v nasprotju s svojimi obveznostmi na podlagi te uredbe. V takem primeru tudi nemudoma obvesti Urad za UI o odpovedi pooblastila in o razlogih zanjo.
5. Zplnomocněný zástupce pověření ukončí, pokud se domnívá nebo má důvod se domnívat, že poskytovatel jedná v rozporu se svými povinnostmi podle tohoto nařízení. V takovém případě rovněž neprodleně informuje úřad pro AI o ukončení pověření a jeho důvodech.
6. Obveznost iz tega člena ne velja za ponudnike modelov UI za splošne namene, ki so bili objavljeni na podlagi proste in odprtokodne licence, ki omogoča dostop do modela, njegovo uporabo, spreminjanje in distribucijo ter katere parametri, vključno z utežmi, informacijami o strukturi modela in informacijami o uporabi modela, so javno dostopni, razen če modeli UI za splošne namene predstavljajo sistemska tveganja.
6. Povinnost stanovená v tomto článku se nevztahuje na poskytovatele obecných modelů AI, jež jsou zpřístupňovány na základě svobodné a otevřené licence, která umožňuje přístup k modelu, jeho používání, úpravu a distribuci, a jejichž parametry, včetně vah, informací o architektuře modelu a informací o používání modelu, jsou veřejně dostupné, pokud však obecné modely AI nepředstavují systémová rizika.
ODDELEK 3
ODDÍL 3
Obveznosti ponudnikov modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem
Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI se systémovým rizikem
Člen 55
Článek 55
Obveznosti ponudnikov modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem
Povinnosti poskytovatelů obecných modelů AI se systémovým rizikem
1. Poleg obveznosti iz členov 53 in 54 ponudniki modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem:
1. Kromě povinností uvedených v článcích 53 a 54 poskytovatelé obecných modelů AI se systémovým rizikem:
(a)
izvedejo ocene modelov v skladu s standardiziranimi protokoli in orodji, ki upoštevajo najsodobnejše tehnološke dosežke, vključno z izvajanjem in dokumentiranjem testiranja modelov po načelu kontradiktornosti z namenom prepoznavanja in zmanjšanja sistemskega tveganja;
a)
provádějí hodnocení modelu v souladu se standardizovanými protokoly a nástroji odrážejícími nejmodernější stav technologií, včetně provádění a dokumentace kontradiktorního testování modelu s cílem určit a zmírnit systémové riziko;
(b)
ocenijo in zmanjšajo morebitna sistemska tveganja na ravni Unije, vključno z njihovimi viri, ki lahko izhajajo iz razvoja, dajanja na trg ali uporabe modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem;
b)
posuzují a zmírňují možná systémová rizika na úrovni Unie, včetně jejich zdrojů, která mohou vyplývat z vývoje, uvádění na trh nebo používání obecných modelů AI se systémovým rizikem;
(c)
spremljajo in dokumentirajo resne incidente ter informacije o njih in morebitne popravne ukrepe za njihovo odpravo brez nepotrebnega odlašanja sporočajo Uradu za UI in po potrebi pristojnim nacionalnim organom;
c)
sledují, dokumentují a bez zbytečného odkladu hlásí úřadu pro AI a případně příslušným vnitrostátním orgánům relevantní informace o závažných incidentech a možná nápravná opatření k jejich řešení;
(d)
zagotavljajo ustrezno raven kibernetske zaščite za model UI za splošne namene s sistemskim tveganjem in fizično infrastrukturo modela.
d)
zajišťují odpovídající úroveň ochrany kybernetické bezpečnosti pro obecný model AI se systémovým rizikem a fyzickou infrastrukturu modelu.
2. Ponudniki modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem se lahko do objave harmoniziranega standarda zanašajo na kodekse prakse v smislu člena 56, da dokažejo skladnost z obveznostmi iz odstavka 1 tega člena. Izpolnjevanje evropskih harmoniziranih standardov zagotavlja ponudnikom domnevo o skladnosti, kadar ti standardi zajemajo te obveznosti. Ponudniki modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, ki ne upoštevajo odobrenega kodeksa prakse ali ne izpolnjujejo evropskega harmoniziranega standarda, dokažejo, da imajo druge ustrezne načine za zagotavljanje skladnosti, ki jih oceni Komisija.
2. Poskytovatelé obecných modelů AI se systémovým rizikem mohou při prokazování souladu s povinnostmi stanovenými v odstavci 1 tohoto článku vycházet z kodexů správné praxe ve smyslu článku 56, dokud nebude zveřejněna harmonizovaná norma. Soulad s evropskými harmonizovanými normami zakládá domněnku souladu ze strany poskytovatelů v rozsahu, v jakém tyto normy zahrnují dané povinnosti. Poskytovatelé obecných modelů AI, kteří nedodržují schválený kodex správné praxe nebo nesplňuji evropskou harmonizovanou normu, prokáží za účelem posouzení Komisí alternativní vhodné způsoby prokazování shody.
3. Vse informacije ali dokumentacija, pridobljene na podlagi tega člena, vključno s poslovnimi skrivnostmi, se obravnavajo v skladu z obveznostmi glede zaupnosti iz člena 78.
3. S veškerými informacemi nebo dokumentací získanými orgány dozoru nad trhem podle tohoto článku, včetně obchodních tajemství, se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti stanovenými v článku 78.
ODDELEK 4
ODDÍL 4
Kodeksi prakse
Kodexy správné praxe
Člen 56
Článek 56
Kodeksi prakse
Kodexy správné praxe
1. Urad za UI spodbuja in olajšuje pripravo kodeksov prakse na ravni Unije, da bi prispeval k pravilni uporabi te uredbe ob upoštevanju mednarodnih pristopov.
1. Úřad pro AI s přihlédnutím k mezinárodním přístupům podporuje a usnadňuje vypracování kodexů správné praxe na úrovni Unie s cílem přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení.
2. Urad za UI in Odbor si prizadevata zagotoviti, da kodeksi prakse zajemajo vsaj obveznosti iz členov 53 in 55, vključno z naslednjimi elementi:
2. Úřad pro AI a rada usilují o zajištění toho, aby kodexy správné praxe zahrnovaly alespoň povinnosti stanovené v článcích 53 a 55, včetně těchto záležitostí:
(a)
načini za zagotavljanje, da se informacije iz člena 53(1), točki (a) in (b), posodabljajo glede na tržni in tehnološki razvoj;
a)
prostředky k zajištění toho, aby informace uvedené v čl. 53 odst. 1 písm. a) a b) byly aktualizovány s ohledem na vývoj trhu a technologií;
(b)
ustrezno ravnjo podrobnosti za povzetek o vsebini, ki se uporablja za učenje;
b)
adekvátní úroveň podrobnosti pro shrnutí obsahu použitého pro trénování;
(c)
opredelitvijo vrste in narave sistemskih tveganj na ravni Unije, po potrebi vključno z njihovimi viri;
c)
určení druhu a povahy systémových rizik na úrovni Unie, včetně jejich případných zdrojů;
(d)
ukrepi, postopki in načini za oceno in obvladovanje sistemskih tveganj na ravni Unije, vključno s pripadajočo dokumentacijo, ki so sorazmerni s tveganji, upoštevajo njihovo resnost in verjetnost ter upoštevajo posebne izzive pri obvladovanju teh tveganj glede na možne načine, na katere se lahko taka tveganja pojavijo in udejanijo vzdolž verige vrednosti UI.
d)
opatření, postupy a způsoby posuzování a řízení systémových rizik na úrovni Unie, včetně jejich dokumentace, které jsou úměrné rizikům, zohledňují jejich závažnost a pravděpodobnost a berou zřetel na konkrétní výzvy spojené s řešením těchto rizik s přihlédnutím k možným způsobům, jak tato rizika mohou vzniknout a projevit se v celém hodnotovém řetězci AI.
3. Urad za UI lahko k sodelovanju pri pripravi kodeksov prakse povabi vse ponudnike modelov UI za splošne namene in ustrezne pristojne nacionalne organe. V procesu lahko sodelujejo organizacije civilne družbe, industrija, akademski krogi in drugi ustrezni deležniki, kot so ponudniki nižje v verigi in neodvisni strokovnjaki.
3. Úřad pro AI může vyzvat všechny poskytovatele obecných modelů AI, jakož i příslušné vnitrostátní orgány, aby se na vypracovávání kodexů správné praxe podíleli. Tento proces mohou podpořit organizace občanské společnosti, průmysl, akademická obec a další příslušné zúčastněné strany, jako jsou navazující poskytovatelé a nezávislí odborníci.
4. Urad za UI in Odbor si prizadevata zagotoviti, da kodeksi prakse jasno določajo njune posebne cilje in vsebujejo zaveze ali ukrepe, po potrebi tudi ključne kazalnike uspešnosti, da se zagotovi doseganje teh ciljev, ter da so v njih ustrezno upoštevani potrebe in interesi vseh zainteresiranih strani na ravni Unije, tudi oseb, ki jih to zadeva.
4. Úřad pro AI a rada usilují o zajištění toho, aby v kodexech správné praxe byly jasně stanoveny jejich specifické cíle, aby tyto kodexy obsahovaly závazky nebo opatření včetně případných klíčových ukazatelů výkonnosti, jimiž bude dosažení těchto cílů zajištěno, a aby náležitě zohledňovaly potřeby a zájmy všech zúčastněných stran, včetně dotčených osob, na úrovni Unie.
5. Urad za UI si prizadeva zagotoviti, da mu sodelujoči pri kodeksu prakse redno poročajo o uresničevanju zavez in sprejetih ukrepov ter posledičnih rezultatih, po potrebi tudi glede na ključne kazalnike uspešnosti. V ključnih kazalnikih uspešnosti in obveznostih poročanja se odražajo razlike v velikosti in zmogljivosti različnih sodelujočih.
5. Úřad pro AI usiluje o zajištění toho, aby účastníci kodexů správné praxe pravidelně podávali úřadu pro AI zprávy o provádění závazků a přijatých opatřeních a jejich výsledcích, a to případně i na základě klíčových ukazatelů výkonnosti. Klíčové ukazatele výkonnosti a závazky v oblasti podávání zpráv zohledňují rozdíly mezi různými účastníky, pokud jde o jejich velikost a kapacitu.
6. Urad za UI in Odbor redno spremljata in ocenjujeta, kako sodelujoči dosegajo cilje kodeksov prakse in kako prispevajo k pravilni uporabi te uredbe. Urad za UI in Odbor ocenita, ali kodeksi prakse zajemajo obveznosti iz členov 53 in 55, ter redno spremljata in ocenjujeta doseganje ciljev v zvezi s tem. Svojo oceno ustreznosti kodeksov prakse objavita.
6. Úřad pro AI a rada pravidelně sledují a vyhodnocují dosahování cílů kodexů správné praxe ze strany účastníků a jejich přínos k řádnému uplatňování tohoto nařízení. Úřad pro AI a rada posoudí, zda kodexy správné praxe zahrnují povinnosti stanovené v článcích 53 a 55, a pravidelně sledují a vyhodnocují dosahování jejich cílů. Své posouzení přiměřenosti kodexů správné praxe zveřejní.
Komisija lahko z izvedbenim aktom odobri kodeks prakse in mu da splošno veljavnost v Uniji. Ta izvedbeni akt se sprejme v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
Komise může prostřednictvím prováděcího aktu určitý kodex správné praxe schválit a udělit mu obecnou platnost v rámci Unie. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 98 odst. 2.
7. Urad za UI lahko povabi vse ponudnike modelov UI za splošne namene, da pristopijo h kodeksom prakse. Za ponudnike modelov UI za splošne namene, ki ne predstavljajo sistemskih tveganj, je pristop lahko omejen na obveznosti iz člena 53, razen če izrecno izrazijo svoj interes za pristop k celotnemu kodeksu.
7. Úřad pro AI může vyzvat všechny poskytovatele obecných modelů AI, aby se kodexy správné praxe dodržovali. V případě poskytovatelů obecných modelů AI, které nepředstavují systémová rizika, může být toto dodržování omezeno na povinnosti stanovené v článku 53, pokud tito poskytovatelé výslovně neprohlásí, že mají zájem kodex dodržovat v plném rozsahu.
8. Urad za UI po potrebi spodbuja in olajšuje pregled in prilagoditev kodeksov prakse, zlasti glede na nastajajoče standarde. Urad za UI pomaga ocenjevati razpoložljive standarde.
8. Úřad pro AI rovněž podle potřeby podporuje a usnadňuje přezkum a úpravu kodexů správné praxe, zejména s ohledem na vznikající normy. Úřad pro AI je nápomocen při posuzování dostupných norem.
9. Kodeksi prakse se pripravijo najpozneje do 2. maja 2025. Urad za UI sprejme potrebne ukrepe, vključno s povabilom ponudnikom na podlagi odstavka 7.
9. Kodex správné praxe je k dispozici nejpozději do 2. května 2025. Úřad pro AI podnikne nezbytné kroky včetně výzvy adresované poskytovatelům podle odstavce 7.
Če kodeksa prakse do 2. avgusta 2025 ni mogoče dokončati ali če Urad za UI na podlagi svoje ocene na podlagi odstavka 6 tega člena meni, da ni ustrezen, lahko Komisija z izvedbenimi akti določi skupna pravila za izvajanje obveznosti iz členov 53 in 55, vključno z elementi iz odstavka 2 tega člena. Ti izvedbeni akti se sprejmejo v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
Nebude-li do 2. srpna 2025 možno kodex správné praxe dokončit nebo pokud se úřad pro AI po posouzení podle odstavce 6 tohoto článku bude domnívat, že kodex není přiměřený, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit společná pravidla pro plnění povinností stanovených v článcích 53 a 55, včetně záležitostí uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2.
POGLAVJE VI
KAPITOLA VI
UKREPI V PODPORO INOVACIJAM
OPATŘENÍ NA PODPORU INOVACÍ
Člen 57
Článek 57
Regulativni peskovniki za UI
Regulační sandboxy pro AI
1. Države članice zagotovijo, da njihovi pristojni organi na nacionalni ravni vzpostavijo vsaj en regulativni peskovnik za UI, ki začne delovati najpozneje 2. avgusta 2026. Ta peskovnik se lahko vzpostavi skupaj s pristojnimi organi drugih držav članic. Komisija lahko za vzpostavitev in delovanje regulativnih peskovnikov za UI zagotovi tehnično podporo, svetovanje in orodja.
1. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány zřídily alespoň jeden regulační sandbox pro AI na vnitrostátní úrovni, který bude funkční do 2. srpna 2026. Tento sandbox mohou rovněž zřídit společně s příslušnými orgány jiných členských států. Komise může pro účely zřízení a provozu regulačních sandboxů pro AI poskytovat technickou podporu, poradenství a nástroje.
Obveznost iz prvega pododstavka se lahko izpolni tudi s sodelovanjem v obstoječem peskovniku, če tako sodelovanje zagotavlja enakovredno nacionalno zastopanost sodelujočih držav članic.
Povinnost podle prvního pododstavce může být rovněž splněna účastí ve stávajícím sandboxu, pokud tato účast poskytuje zúčastněným členským státům rovnocennou úroveň vnitrostátního pokrytí.
2. Na regionalni ali lokalni ravni ali skupaj s pristojnimi organi drugih držav članic se lahko vzpostavijo tudi dodatni regulativni peskovniki za UI.
2. Další regulační sandboxy pro AI mohou být rovněž zřízeny na regionální nebo místní úrovni nebo společně s příslušnými orgány jiných členských států.
3. Evropski nadzornik za varstvo podatkov lahko vzpostavi tudi regulativni peskovnik za UI za institucije, organe, urade in agencije Unije ter lahko opravlja vloge in naloge pristojnih nacionalnih organov v skladu s tem poglavjem.
3. Evropský inspektor ochrany údajů může rovněž zřídit regulační sandbox pro AI pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a může vykonávat úlohy a úkoly příslušných vnitrostátních orgánů v souladu s touto kapitolou.
4. Države članice zagotovijo, da pristojni organi iz odstavkov 1 in 2 dodelijo zadostna sredstva za učinkovito in pravočasno izpolnjevanje tega člena. Kadar je primerno, pristojni nacionalni organi sodelujejo z drugimi ustreznimi organi in lahko dopustijo udeleženost drugih akterjev ekosistema UI. Ta člen ne vpliva na druge regulativne peskovnike, vzpostavljene na podlagi prava Unije ali nacionalnega prava. Države članice zagotovijo ustrezno raven sodelovanja med organi, ki nadzorujejo te druge peskovnike, in pristojnimi nacionalnimi organi.
4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 přidělily dostatečné zdroje pro účinné a urychlené dosažení souladu s tímto článkem. Příslušné vnitrostátní orgány případně spolupracují s dalšími relevantními orgány a mohou umožnit zapojení dalších subjektů v rámci ekosystému AI. Tímto článkem nejsou dotčeny jiné regulační sandboxy zřízené podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Členské státy zajistí náležitou úroveň spolupráce mezi orgány vykonávajícími dohled nad těmito jinými sandboxy a příslušnými vnitrostátními orgány.
5. Regulativni peskovniki za UI, vzpostavljeni na podlagi odstavka 1, zagotavljajo nadzorovano okolje, ki spodbuja inovacije ter omogoča razvoj, učenje, testiranje in validacijo inovativnih sistemov UI za določen čas, preden se dajo na trg ali v uporabo, v skladu s posebnim načrtom peskovnika, o katerem se dogovorijo ponudniki ali potencialni ponudniki in pristojni organ. Taki peskovniki lahko vključujejo testiranje v realnih razmerah, ki se v njih nadzoruje.
5. Regulační sandboxy pro AI zřízené podle odstavce 1 poskytují kontrolované prostředí, které podporuje inovace a usnadňuje vývoj, trénování, testování a validaci inovativních systémů AI po omezenou dobu před jejich uvedením na trh nebo do provozu podle konkrétního plánu testování v sandboxu, na kterém se dohodli poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé a příslušný orgán. Tyto sandboxy mohou zahrnovat testování v reálných podmínkách pod dohledem v nich..
6. Pristojni organi v regulativnem peskovniku za UI po potrebi zagotovijo smernice, nadzor in podporo, kar zadeva opredeljevanje tveganja – zlasti za temeljne pravice, zdravje in varnost –, testiranje, ukrepe za zmanjšanje tveganj in njihovo učinkovitost glede na obveznosti in zahteve iz te uredbe ter po potrebi iz drugega prava Unije in nacionalnega prava, katerih upoštevanje se nadzoruje v peskovniku.
6. Příslušné orgány případně poskytnou v rámci regulačního sandboxu pro AI pokyny, dohled a podporu s cílem určit rizika, zejména pro základní práva, zdraví a bezpečnost, testování, zmírňující opatření a jejich účinnost ve vztahu k povinnostem a požadavkům, jež jsou vymezeny tímto nařízením a případně jiným unijním a vnitrostátním právem a nad nimiž je v rámci daného sandboxu vykonáván dohled.
7. Pristojni organi ponudnikom in potencialnim ponudnikom, ki sodelujejo v regulativnem peskovniku za UI, zagotovijo smernice o regulativnih pričakovanjih ter o tem, kako izpolniti zahteve in obveznosti iz te uredbe.
7. Příslušné orgány poskytnou poskytovatelům a potenciálním poskytovatelům účastnícím se na regulačním sandboxu pro AI pokyny týkající se regulačních očekávání a toho, jak plnit požadavky a povinnosti stanovené v tomto nařízení.
Pristojni organ na zahtevo ponudnika ali potencialnega ponudnika sistema UI predloži pisno dokazilo o dejavnostih, ki so bile uspešno izvedene v peskovniku. Predloži tudi poročilo o izstopu, v katerem podrobno opiše dejavnosti, izvedene v peskovniku, ter povezane rezultate in učne izide. Ponudniki lahko tako dokumentacijo uporabijo za to, da s postopkom ugotavljanja skladnosti ali z ustreznimi dejavnostmi nadzora trga dokažejo skladnost s to uredbo. V zvezi s tem organi za nadzor trga in priglašeni organi pozitivno upoštevajo poročila o izstopu in pisna dokazila, ki jih predloži pristojni nacionalni organ, da bi v razumni meri pospešili postopke ugotavljanja skladnosti.
Na žádost poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele systému AI poskytne příslušný orgán písemný doklad o činnostech, které byly v rámci sandboxu úspěšně provedeny. Příslušný orgán rovněž předloží výstupní zprávu s podrobným popisem činností prováděných v rámci sandboxu, souvisejících výsledků a výsledků učení. Poskytovatelé mohou tuto dokumentaci použít k prokázání souladu s tímto nařízením v rámci postupu posuzování shody nebo příslušných činností dozoru nad trhem. V tomto ohledu orgány dozoru nad trhem a oznámené subjekty výstupní zprávy a písemný doklad poskytnutý příslušným vnitrostátním orgánem kladně zohlední, aby bylo možno postupy posuzování shody v přiměřeném rozsahu urychlit.
8. Komisija in Odbor sta ob upoštevanju določb o zaupnosti iz člena 78 in s soglasjem ponudnika ali potencialnega ponudnika pooblaščena za dostop do poročil o izstopu in jih, če je to primerno, upoštevata pri izvajanju svojih nalog na podlagi te uredbe. Če se ponudnik ali potencialni ponudnik in pristojni nacionalni organ izrecno strinjata, se lahko poročilo o izstopu objavi na enotni informacijski platformi iz tega člena.
8. S výhradou ustanovení o důvěrnosti v článku 78 a se souhlasem poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele jsou Komise a rada oprávněny do výstupních zpráv nahlížet a podle potřeby je zohlední při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Pokud poskytovatel nebo potenciální poskytovatel a příslušný vnitrostátní orgán výslovně souhlasí, může být výstupní zpráva zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím jednotné informační platformy uvedené v tomto článku.
9. Namen vzpostavitve regulativnih peskovnikov za UI je prispevati k naslednjim ciljem:
9. Cílem vytvoření regulačních sandboxů pro AI je přispět k těmto cílům:
(a)
izboljšanju pravne varnosti, da se doseže regulativna skladnost s to uredbo ali po potrebi z drugim veljavnim pravom Unije in nacionalnim pravom;
a)
větší právní jistota v zájmu dosažení souladu s tímto nařízením nebo relevantních případech s jiným platným unijním a vnitrostátním právem;
(b)
podpiranju izmenjave najboljših praks s sodelovanjem z organi, vključenimi v regulativni peskovnik za UI;
b)
podpora sdílení osvědčených postupů prostřednictvím spolupráce s orgány zapojenými do regulačního sandboxu pro AI;
(c)
spodbujanju inovacij in konkurenčnosti ter olajšanju razvoja ekosistema UI;
c)
podpora inovací a konkurenceschopnosti a usnadňování vývoje ekosystému AI;
(d)
prispevanju k regulativnemu učenju, ki temelji na dokazih;
d)
přispění k fakticky podloženému regulačnímu učení;
(e)
olajšanju in pospešitvi dostopa sistemov UI do trga Unije, zlasti če so njihovi ponudniki MSP, vključno z zagonskimi podjetji.
e)
snazší a rychlejší přístup systémů AI na trh Unie, zejména pokud jsou poskytovány malými a středními podniky, včetně podniků začínajících.
10. Če inovativni sistemi UI vključujejo obdelavo osebnih podatkov ali kako drugače spadajo v nadzorno pristojnost drugih nacionalnih organov ali pristojnih organov, ki zagotavljajo ali podpirajo dostop do podatkov, nacionalni pristojni organi zagotovijo, da so nacionalni organi za varstvo podatkov in ti drugi nacionalni ali pristojni organi povezani z delovanjem regulativnega peskovnika za UI in vključeni v nadzor omenjenih vidikov v okviru svojih nalog in pooblastil.
10. Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby v rozsahu, v němž dané inovativní systémy AI zahrnují zpracování osobních údajů nebo jinak spadají do oblasti dohledu jiných vnitrostátních orgánů nebo příslušných orgánů poskytujících nebo podporujících přístup k údajům, byly vnitrostátní orgány pro ochranu osobních údajů a tyto jiné vnitrostátní nebo příslušné orgány přidruženy k provozu daného regulačního sandboxu pro AI a aby byly zapojeny do dohledu nad těmito aspekty v rozsahu svých příslušných úkolů a pravomocí.
11. Regulativni peskovniki za UI ne vplivajo na pooblastila pristojnih organov, ki nadzirajo peskovnike, za nadzor ali popravne ukrepe, tudi na regionalni ali lokalni ravni ne. Vsa pomembna tveganja za zdravje in varnost ter temeljne pravice, prepoznana med razvojem in testiranjem takih sistemov UI, se ustrezno zmanjšajo. Nacionalni pristojni organi so pooblaščeni, da začasno ali trajno prekinejo postopek testiranja ali sodelovanje v peskovniku, če tveganj ni mogoče učinkovito zmanjšati, in o taki odločitvi obvestijo Urad za UI. Nacionalni pristojni organi svoja nadzorna pooblastila izvajajo v mejah ustreznega prava in pri izvajanju pravnih določb v zvezi z določenim projektom peskovnika za UI uporabljajo svoja diskrecijska pooblastila, da bi podprli inovacije na področju UI v Uniji.
11. Regulační sandboxy pro AI nemají vliv na pravomoci příslušných orgánů dohlížejících na sandboxy v oblasti dohledu a nápravy, a to ani na regionální či místní úrovni. Veškerá významná rizika pro zdraví, bezpečnost a základní práva zjištěná během vývoje a testování těchto systémů AI jsou následně přiměřeně zmírněna. Není-li účinné zmírnění možné, příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoc zkušební proces nebo účast v sandboxu dočasně či trvale pozastavit a o tomto rozhodnutí informují úřad pro AI. Příslušné vnitrostátní orgány plní své pravomoci dohledu v mezích příslušného práva, přičemž při uplatňování právních ustanovení ohledně konkrétního projektu regulačního sandboxu pro AI využijí své diskreční pravomoci s cílem podpořit v Unii inovace v oblasti AI.
12. Ponudniki in potencialni ponudniki, ki sodelujejo v regulativnem peskovniku za UI, so na podlagi veljavnega prava Unije in nacionalnega prava o odgovornosti še naprej odgovorni za škodo, povzročeno tretjim osebam zaradi eksperimentov, ki se izvajajo v peskovniku. Kadar pa potencialni ponudniki spoštujejo posebni načrt in pogoje za sodelovanje ter v dobri veri sledijo smernicam nacionalnih pristojnih organov, organi ne naložijo upravnih kazni za kršitev te uredbe. Kadar so bili v nadzor sistema UI v peskovniku dejavno vključeni drugi pristojni organi, odgovorni za drugo pravo Unije in nacionalno pravo, in so zagotovili smernice za skladnost, se v zvezi s tem pravom ne naložijo upravne kazni.
12. Poskytovatelé a potenciální poskytovatelé účastnící se regulačního sandboxu pro AI nesou podle platného práva Unie a vnitrostátního práva v oblasti upravujícího odpovědnost i nadále odpovědnost za jakoukoli škodu způsobenou třetím stranám v důsledku experimentů, jež jsou v daném sandboxu prováděny. Nicméně v případě, že potenciální poskytovatelé dodržují konkrétní plán a podmínky účasti a řídí se v dobré víře pokyny vydanými příslušnými vnitrostátními orgány, orgány v případě porušení tohoto nařízení neuloží žádné správní pokuty. Pokud byly do dohledu nad systémem AI v sandboxu aktivně zapojeny další příslušné orgány, odpovědné za jiné unijní a vnitrostátní právo, a poskytly pro dodržování tohoto práva pokyny, neukládají se v souvislosti s předmětnými předpisy žádné správní pokuty.
13. Regulativni peskovniki za UI so zasnovani in se izvajajo tako, da po potrebi olajšujejo čezmejno sodelovanje med pristojnimi nacionalnimi organi.
13. Regulační sandboxy pro AI jsou navrženy a zavedeny tak, aby v relevantních případech usnadňovaly přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány.
14. Nacionalni pristojni organi usklajujejo svoje dejavnosti in sodelujejo v okviru Odbora.
14. Příslušné vnitrostátní orgány koordinují své činnosti a spolupracují v rámci rady.
15. Pristojni nacionalni organi o vzpostavitvi peskovnika obvestijo Urad za UI in Odbor ter ju lahko zaprosijo za podporo in smernice. Urad za UI objavi seznam načrtovanih in obstoječih peskovnikov ter ga posodablja, da bi spodbudil večjo interakcijo v regulativnih peskovnikih za UI in čezmejno sodelovanje.
15. Příslušné vnitrostátní orgány informují úřad pro AI a radu o zřízení sandboxu a mohou je požádat o podporu a pokyny. Úřad pro AI zveřejní seznam stávajících i plánovaných sandboxů a aktualizuje jej s cílem podpořit v regulačních sandboxech pro AI větší interakci a podnítit přeshraniční spolupráci.
16. Pristojni nacionalni organi Uradu za UI in Odboru predložijo letna poročila, najprej eno leto po vzpostavitvi regulativnega peskovnika za UI, nato pa vsako leto do njegove ukinitve, tako kot tudi končno poročilo. Ta poročila vsebujejo informacije o napredku in rezultatih izvajanja teh peskovnikov, vključno z najboljšimi praksami, incidenti, pridobljenimi izkušnjami in priporočili o njihovi vzpostavitvi ter po potrebi o uporabi in morebitni reviziji te uredbe, vključno s povezanimi delegiranimi in izvedbenimi akti, in o uporabi drugega prava Unije, ki ga v peskovniku nadzorujejo pristojni organi. Pristojni nacionalni organi ta letna poročila ali njihove povzetke objavijo na spletu. Komisija pri izvajanju svojih nalog na podlagi te uredbe, kadar je primerno, upošteva ta letna poročila.
16. Příslušné vnitrostátní orgány předkládají úřadu pro AI a radě výroční zprávy, a to od jednoho roku po zřízení regulačního sandboxu pro AI a poté každý rok až do jeho ukončení, a závěrečnou zprávu. Tyto zprávy obsahují informace o pokroku při zavádění uvedených sandboxů a jejich výsledcích, včetně osvědčených postupů, incidentů, získaných zkušeností a doporučení ohledně jejich uspořádání a případně ohledně uplatňování a revize tohoto nařízení, včetně souvisejících aktů v přenesení pravomoci a prováděcích aktů, a ohledně uplatňování jiného práva Unie, nad nimiž příslušné orgány v rámci daného sandboxu provádí dohled. Příslušné vnitrostátní orgány tyto výroční zprávy nebo jejich shrnutí zpřístupní veřejnosti online. Komise tyto výroční zprávy v případě potřeby zohlední při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.
17. Komisija razvije enotni in namenski vmesnik, ki vsebuje vse ustrezne informacije v zvezi z regulativnimi peskovniki za UI, da bi lahko deležniki vstopali v interakcijo z regulativnimi peskovniki za UI in vlagali poizvedbe pri pristojnih organih ter zaprošali za nezavezujoče smernice glede skladnosti inovativnih proizvodov, storitev in poslovnih modelov, ki vključujejo tehnologije UI, v skladu s členom 62(1), točka (c). Komisija se po potrebi proaktivno usklajuje s pristojnimi nacionalnimi organi.
17. Komise vytvoří jednotné a vyhrazené rozhraní obsahující veškeré relevantní informace týkající se regulačních sandboxů pro AI s cílem umožnit zúčastněným stranám interakci s regulačními sandboxy pro AI a pokládat příslušným orgánům dotazy a žádat o nezávazné pokyny týkající se souladu inovativních produktů, služeb a obchodních modelů zahrnujících technologie AI s tímto nařízením, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Komise svou činnost případně aktivně koordinuje s příslušnými vnitrostátními orgány.
Člen 58
Článek 58
Podrobnosti v zvezi z regulativnimi peskovniki za UI in njihovo delovanje
Podrobná ustanovení pro regulační sandboxy pro AI a jejich fungování
1. Da bi se izognili razdrobljenosti po Uniji, Komisija sprejme izvedbene akte, v katerih določi podrobnosti za vzpostavitev, razvoj, izvajanje, delovanje in nadzor regulativnih peskovnikov za UI. Ti izvedbeni akti med drugim vsebujejo skupna načela o naslednjih elementih:
1. Aby se zabránilo roztříštěnosti v celé Unii, přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví podrobná ustanovení pro zřízení, vývoj, provádění a provoz regulačních sandboxů pro AI a pro dohled nad nimi. Prováděcí akty obsahují společné hlavní zásady týkající se těchto otázek:
(a)
merilih za upravičenost in izbor za sodelovanje v regulativnem peskovniku za UI;
a)
kritéria způsobilosti a výběru pro účast na regulačním sandboxu pro AI;
(b)
postopkih za vlogo, sodelovanje, spremljanje, izstop iz regulativnega peskovnika za UI in njegovo prenehanje, vključno z načrtom peskovnika in poročilom o izstopu;
b)
postupy pro podávání žádostí, účast, monitorování, ukončení účasti, jakož i ukončení samotného regulačního sandboxu pro AI, včetně plánu testování v sandboxu a výstupní zprávy;
(c)
pogojih, ki veljajo za udeležence.
c)
podmínky vztahující se na účastníky.
Ti izvedbeni akti se sprejmejo v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2.
2. Z izvedbenim aktom iz odstavka 1 se zagotovi:
2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 zajistí následující:
(a)
da so regulativni peskovniki za UI odprti za vse ponudnike in potencialne ponudnike sistema UI, ki izpolnjujejo pregledna in pravična merila za upravičenost in izbor, in da pristojni nacionalni organi vlagatelje obvestijo o svoji odločitvi v treh mesecih od vložitve vloge;
a)
regulační sandboxy pro AI jsou otevřeny jakémukoli žádajícímu poskytovateli či potenciálnímu poskytovateli systému AI, který splňuje kritéria způsobilosti a výběru, která jsou transparentní a spravedlivá, a příslušné vnitrostátní orgány informují žadatele o svém rozhodnutí do tří měsíců od podání žádosti;
(b)
da regulativni peskovniki za UI omogočajo širok in enak dostop ter sledijo povpraševanju po sodelovanju; ponudniki ali potencialni ponudniki lahko vloge predložijo tudi v partnerstvih z uvajalci in drugimi ustreznimi tretjimi osebami;
b)
regulační sandboxy pro AI umožňují široký a rovný přístup a drží krok s poptávkou po účasti v nich; poskytovatelé či potenciální poskytovatelé mohou rovněž podávat žádosti společně se subjekty zavádějícími systémy AI a jinými příslušnými třetími stranami;
(c)
da se s podrobnostmi in pogoji v zvezi z regulativnimi peskovniki za UI v največji možni meri podpira prožnost, ki pristojnim nacionalnim organom omogoča vzpostavitev in upravljanje njihovih regulativnih peskovnikov za UI;
c)
podrobná ustanovení pro regulační sandboxy pro AI a podmínky pro ně v co největší míře podporují flexibilitu pro příslušné vnitrostátní orgány při zřizování a provozování jejich regulačních sandboxů pro AI;
(d)
da je dostop do regulativnih peskovnikov za UI za MSP, vključno z zagonskimi podjetji, brezplačen, brez poseganja v izredne stroške, ki jih lahko pristojni nacionalni organi izterjajo na pošten in sorazmeren način;
d)
přístup k regulačním sandboxům pro AI je bezplatný pro malé a střední podniky, včetně podniků začínajících, aniž jsou dotčeny mimořádné náklady, které mohou příslušné vnitrostátní orgány vymáhat spravedlivým a přiměřeným způsobem;
(e)
da se ponudnikom ali potencialnim ponudnikom z učnimi izidi regulativnih peskovnikov za UI pomaga pri izpolnjevanju obveznosti glede ugotavljanja skladnosti iz te uredbe in prostovoljni uporabi kodeksov ravnanja iz člena 95;
e)
prostřednictvím výsledků učení v regulačních sandboxech pro AI usnadňují poskytovatelům či potenciálním poskytovatelům plnění povinností posuzování shody podle tohoto nařízení a dobrovolné uplatňování kodexů chování uvedených v článku 95;
(f)
da regulativni peskovniki za UI olajšujejo vključevanje drugih ustreznih akterjev v ekosistem UI, na primer priglašenih organov in organizacij za standardizacijo, MSP, vključno z zagonskimi podjetji, podjetij, inovatorjev, centrov za testiranje in eksperimentiranje, raziskovalnih in eksperimentalnih laboratorijev ter evropskih vozlišč za digitalne inovacije, centrov odličnosti, posameznih raziskovalcev, da bi omogočili in olajšali sodelovanje z javnim in zasebnimi sektorji;
f)
regulační sandboxy pro AI usnadňují zapojení dalších příslušných subjektů v rámci ekosystému AI, jako jsou oznámené subjekty a normalizační organizace, malé a střední podniky, včetně začínajících podniků, podniky, inovátoři, testovací a experimentální zařízení, výzkumné a experimentální laboratoře a evropská centra pro digitální inovace, centra excelence a jednotliví výzkumní pracovníci, s cílem umožnit a usnadnit spolupráci s veřejným a soukromým sektorem;
(g)
da so postopki, procesi in upravne zahteve za vlogo, izbiro, sodelovanje in izstop iz regulativnega peskovnika za UI preprosti, lahko razumljivi in jasno predstavljeni, da bi olajšali udeležbo MSP, vključno z zagonskimi podjetji, z omejenimi pravnimi in upravnimi zmogljivostmi, ter da so racionalizirani po vsej Uniji, da bi preprečili razdrobljenost in da bi bila udeležba v regulativnem peskovniku za UI, ki ga vzpostavi država članica ali evropski nadzornik za varstvo podatkov, vzajemno in enotno priznana ter da bi imela enake pravne učinke po vsej Uniji;
g)
postupy, procesy a správní požadavky týkající se podávání žádostí, výběru, účasti v regulačním sandboxu pro AI a jeho opuštění jsou jednoduché, snadno srozumitelné a jasně sdělené s cílem usnadnit účast malých a středních podniků s omezenými právními a správními kapacitami, včetně podniků začínajících, a jsou dostupné v celé Unii, aby se zabránilo roztříštěnosti a aby účast v regulačním sandboxu pro AI zřízeném členským státem nebo evropským inspektorem ochrany údajů byla vzájemně a jednotně uznávána a měla v celé Unii stejné právní účinky;
(h)
da je sodelovanje v regulativnem peskovniku za UI omejeno na obdobje, ki je primerno glede na kompleksnost in obseg projekta in ki ga lahko pristojni nacionalni organ podaljša;
h)
účast v regulačním sandboxu pro AI je omezena na dobu, která je přiměřená složitosti a rozsahu projektu, a která může být prodloužena příslušným vnitrostátním orgánem;
(i)
da regulativni peskovniki za UI olajšujejo razvoj orodij in infrastrukture za testiranje, primerjalno analizo, ocenjevanje in razlago razsežnosti sistemov UI, ki so pomembne za regulativno učenje, na primer točnosti, robustnosti in kibernetske varnosti, pa tudi ukrepov za zmanjšanje tveganj, kar zadeva temeljne pravice in družbo na splošno.
i)
regulační sandboxy pro AI usnadňují vývoj nástrojů a infrastruktury pro testování, srovnávání, posuzování a vysvětlování aspektů systémů AI relevantních pro regulační učení, jako je přesnost, spolehlivost a kybernetická bezpečnost a rovněž opatření k omezení rizik pro lidská práva a společnost obecně.
3. Potencialni ponudniki v regulativnih peskovnikih za UI, zlasti MSP in zagonska podjetja, so po potrebi usmerjeni k storitvam pred uvedbo, kot so smernice o izvajanju te uredbe, k drugim storitvam z dodano vrednostjo, kot so pomoč pri dokumentih za standardizacijo in certificiranju, centri za testiranje in eksperimentiranje, evropska vozlišča za digitalne inovacije in centri odličnosti.
3. Potenciální poskytovatelé v regulačních sandboxech pro AI, zejména malé a střední podniky a podniky začínající, jsou podle potřeby nasměrováni na služby před zaváděním, jako jsou pokyny k provádění tohoto nařízení, na další služby vytvářející přidanou hodnotu, jako je pomoc s normalizačními dokumenty a certifikací, testovací a experimentální zařízení, evropská centra pro digitální inovace a centra excelence.
4. Kadar pristojni nacionalni organi presojajo o odobritvi testiranja v realnih razmerah, ki se nadzoruje v okviru regulativnega peskovnika za UI, ki se vzpostavi na podlagi tega člena, se z udeleženci izrecno dogovorijo o pogojih takega testiranja in zlasti o ustreznih zaščitnih ukrepih za varovanje temeljnih pravic, zdravja in varnosti. Kadar je primerno, sodelujejo z drugimi pristojnimi nacionalnimi organi, da bi zagotovili dosledne prakse po vsej Uniji.
4. Pokud příslušné vnitrostátní orgány zvažují, že povolí testování v reálných podmínkách, nad nímž je vykonáván dohled v rámci regulačního sandboxu pro AI zřízeného podle tohoto článku, výslovně se s účastníky dohodnou na podmínkách tohoto testování, a zejména na vhodných zárukách s cílem chránit základní práva, zdraví a bezpečnost. V případě potřeby spolupracují s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány s cílem zajistit jednotné postupy v celé Unii.
Člen 59
Článek 59
Nadaljnja obdelava osebnih podatkov za razvoj določenih sistemov UI v javnem interesu v regulativnem peskovniku za UI
Další zpracování osobních údajů pro účely vývoje určitých systémů AI ve veřejném zájmu v rámci regulačního sandboxu pro AI
1. V regulativnem peskovniku za UI se osebni podatki, zakonito zbrani za druge namene, lahko obdelujejo izključno za namene razvoja, učenja in testiranja nekaterih sistemov UI v peskovniku, če so izpolnjeni vsi naslednji pogoji:
1. Osobní údaje zákonně shromážděné pro jiné účely mohou být v regulačním sandboxu pro AI zpracovávány výhradně pro účely vývoje, trénování a testování určitých systémů AI v sandboxu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
(a)
javni organ ali druga fizična ali pravna oseba razvije sisteme UI za zaščito bistvenega javnega interesa na enem ali več naslednjih področjih:
a)
systémy AI jsou vyvinuty veřejným orgánem nebo jinou fyzickou nebo právnickou osobou za účelem ochrany podstatného veřejného zájmu v jedné nebo více z následujících oblastí:
(i)
javna varnost in javno zdravje, vključno z odkrivanjem, diagnosticiranjem, preprečevanjem, obvladovanjem in zdravljenjem bolezni ter izboljšanjem sistemov zdravstvenega varstva;
i)
veřejná bezpečnost a veřejné zdraví, včetně zjišťování, diagnostiky prevence, kontroly a léčby nemocí a zlepšování systémů zdravotní péče;
(ii)
visoka raven varstva in izboljšanje kakovosti okolja, ohranjanje biotske raznovrstnosti, varstvo pred onesnaževanjem, ukrepi za zeleni prehod ter blažitev podnebnih sprememb in prilagajanje nanje;
ii)
vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana biologické rozmanitosti, ochrana proti znečištění, opatření zelené transformace, opatření na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;
(iii)
trajnostna energija;
iii)
energetická udržitelnost;
(iv)
varnost in odpornost prometnih sistemov in mobilnosti, kritične infrastrukture in omrežij;
iv)
bezpečnost a odolnost dopravních systémů a mobility, kritické infrastruktury a sítí;
(v)
učinkovitost in kakovost javne uprave in javnih storitev;
v)
účinnost a kvalita veřejné správy a veřejných služeb;
(b)
obdelani podatki so potrebni za izpolnjevanje ene ali več zahtev iz poglavja III, oddelek 2, kadar teh zahtev ni mogoče učinkovito izpolniti z obdelavo anonimiziranih, sintetičnih ali drugih neosebnih podatkov;
b)
zpracovávané údaje jsou nezbytné pro splnění jednoho nebo více požadavků uvedených v kapitole III oddíle 2, pokud tyto požadavky nelze účinně splnit zpracováním anonymizovaných, syntetických nebo jiných neosobních údajů;
(c)
obstajajo učinkoviti mehanizmi za spremljanje, s katerimi se ugotovi, ali se med eksperimentiranjem v peskovniku lahko pojavijo velika tveganja za pravice in svoboščine posameznikov, na katere se nanašajo osebni podatki, kot je navedeno v členu 35 Uredbe (EU) 2016/679 in členu 39 Uredbe (EU) 2018/1725, ter mehanizmi za odzivanje, s katerimi se ta tveganja nemudoma zmanjšajo in se po potrebi ustavi obdelava;
c)
existují účinné monitorovací mechanismy umožňující identifikovat, zda mohou během experimentování v sandboxu vzniknout jakákoli vysoká rizika pro práva a svobody subjektů údajů uvedená v článku 35 nařízení (EU) 2016/679 a článku 39 nařízení (EU) 2018/1725, a existují mechanismy reakce umožňující okamžité zmírnění těchto rizik a v případě potřeby i zastavení zpracování;
(d)
vsi osebni podatki, ki se obdelujejo v okviru peskovnika, so v funkcionalno ločenem, izoliranem in zaščitenem okolju za obdelavo podatkov pod nadzorom potencialnih ponudnikov, dostop do teh podatkov pa imajo le pooblaščene osebe;
d)
veškeré osobní údaje, které mají být v rámci sandboxu zpracovány, se nacházejí ve funkčně odděleném, izolovaném a chráněném prostředí pro zpracování údajů pod kontrolou potenciálního poskytovatele a k těmto údajům mají přístup pouze oprávněné osoby;
(e)
ponudniki lahko prvotno zbrane podatke delijo naprej le v skladu s pravom Unije o varstvu podatkov; osebnih podatkov ustvarjenih v peskovniku, ni mogoče deliti zunaj peskovnika;
e)
poskytovatelé mohou dále sdílet původně shromážděné údaje pouze v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů; žádné osobní údaje vytvořené v rámci sandboxu nelze sdílet mimo sandbox;
(f)
nobena obdelava osebnih podatkov v okviru peskovnika ne sme biti podlaga za sprejetje ukrepov ali odločitev, ki bi vplivali na posameznike, na katere se nanašajo osebni podatki, niti ne sme vplivati na uveljavljanje njihovih pravic, določenih v pravu Unije o varstvu osebnih podatkov;
f)
žádné zpracování osobních údajů v rámci sandboxu nevede k opatřením nebo rozhodnutím ovlivňujícím subjekty údajů ani nemá vliv na uplatňování jejich práv stanovených v právu Unie v oblasti osobních údajů;
(g)
vsi osebni podatki, obdelani v okviru peskovnika, so zaščiteni z ustreznimi tehničnimi in organizacijskimi ukrepi in se izbrišejo, ko se sodelovanje v peskovniku konča ali ko se izteče obdobje hrambe osebnih podatkov;
g)
veškeré osobní údaje zpracovávané v rámci sandboxu jsou chráněny prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření a vymazány, jakmile skončí účast na sandboxu nebo doba uchovávání osobních údajů;
(h)
dnevniki obdelave osebnih podatkov v okviru peskovnika se hranijo ves čas trajanja sodelovanja v peskovniku, razen če je v pravu Unije ali nacionalnem pravu določeno drugače;
h)
protokoly o zpracování osobních údajů v rámci sandboxu jsou uchovávány po dobu účasti na sandboxu, nestanoví-li právo Unie nebo vnitrostátní právo jinak;
(i)
celovit in podroben opis postopka in logike, na katerih temeljijo učenje, testiranje in validacijo sistema UI, se skupaj z rezultati testiranja hrani kot del tehnične dokumentacije iz Priloge IV;
i)
společně s výsledky testování je uchováván úplný a podrobný popis postupu a zdůvodnění trénování, testování a validace systému AI jako součást technické dokumentace uvedené v příloze IV;
(j)
kratek povzetek projekta UI, razvitega v peskovniku, njegovi cilji in pričakovani rezultati so objavljeni na spletišču pristojnih organov; ta obveznost ne zajema občutljivih operativnih podatkov v zvezi z dejavnostmi organov za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, organov mejne kontrole in organov, pristojnih za priseljevanje, ali azilnih organov.
j)
stručného shrnutí projektu AI vyvinutého v sandboxu, jeho cílů a očekávaných výsledků je zveřejněno na internetových stránkách příslušných orgánů; tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje týkající se činností donucovacích orgánů, orgánů ochrany hranic, imigračních nebo azylových orgánů.
2. Za namene preprečevanja, preiskovanja, odkrivanja ali pregona kaznivih dejanj ali izvrševanja kazenskih sankcij, vključno z varovanjem pred grožnjami javni varnosti in njihovim preprečevanjem, pod nadzorom in odgovornostjo organov za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj obdelava osebnih podatkov v regulativnih peskovnikih za UI temelji na posebnem pravu Unije ali nacionalnem pravu in zanjo veljajo enaki kumulativni pogoji, kot so navedeni v odstavku 1.
2. Pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo pro účely výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení pod dozorem a v pravomoci donucovacích orgánů, vychází zpracování osobních údajů v regulačních sandboxech pro AI ze zvláštního unijního nebo vnitrostátního práva a podléhá stejným kumulativním podmínkám, jež jsou uvedeny v odstavci 1.
3. Odstavek 1 ne posega v pravo Unije ali nacionalno pravo, ki izključuje obdelavo osebnih podatkov za druge namene, kot so izrecno navedeni v tem pravu, pa tudi ne v pravo Unije ali nacionalno pravo, ki določa podlago za obdelavo osebnih podatkov, potrebno za namene razvoja, testiranja ali učenja inovativnih sistemov UI, ali katero koli drugo pravno podlago, skladno s pravom Unije o varstvu osebnih podatkov.
3. Odstavcem 1 není dotčeno právo Unie ani vnitrostátní právo, které vylučuje zpracování osobních údajů pro jiné účely než pro účely, které toto právo výslovně uvádí, ani právo Unie a vnitrostátní právo, které stanoví základ pro zpracování osobních údajů, jež je nezbytný pro účely vývoje, testování nebo trénování inovativních systémů AI, nebo jakýkoli jiný právní základ v souladu s právem Unie o ochraně osobních údajů.
Člen 60
Článek 60
Testiranje visokotveganih sistemov UI v realnih razmerah zunaj regulativnih peskovnikov za UI
Testování vysoce rizikových systémů AI v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI
1. Testiranje visokotveganih sistemov UI v realnih razmerah zunaj regulativnih peskovnikov za UI lahko izvajajo ponudniki ali potencialni ponudniki visokotveganih sistemov UI s seznama v Prilogi III v skladu s tem členom in načrtom testiranja v realnih razmerah iz tega člena, brez poseganja v prepovedi na podlagi člena 5.
1. Poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI uvedených v příloze III mohou provádět testování vysoce rizikových systémů AI v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI v souladu s tímto článkem a plánem testování v reálných podmínkách provozu uvedeným v tomto článku, aniž jsou dotčeny zákazy podle článku 5.
Komisija z izvedbenimi akti določi podrobne elemente načrta testiranja v realnih razmerah. Ti izvedbeni akti se sprejmejo v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
Komise v prováděcích aktech upřesní podrobné prvky plánu testování v reálných podmínkách. Tyti prováděcí akty budou přijaty přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2.
Ta odstavek ne posega v pravo Unije ali nacionalno pravo za testiranje visokotveganih sistemov UI, povezanih s proizvodi, zajetimi v harmonizacijski zakonodaji Unije iz Priloge I, v realnih razmerah.
Tímto odstavcem není dotčeno právo Unie ani vnitrostátní právo týkající se testování vysoce rizikových systémů AI v reálných podmínkách v souvislosti s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy uvedené v příloze I.
2. Ponudniki ali potencialni ponudniki lahko testiranje visokotveganih sistemov UI iz Priloge III v realnih razmerah izvedejo kadar koli, preden dajo sistem UI na trg ali v uporabo, bodisi sami bodisi v partnerstvu z enim ali več uvajalci ali potencialnimi uvajalci.
2. Poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé mohou provádět testování vysoce rizikových systémů AI uvedených v příloze III v reálných podmínkách kdykoli před uvedením systému AI na trh nebo do provozu, a to samostatně nebo v partnerství s jedním nebo více zavádějícími subjekty nebo potenciálními zavádějícími subjekty.
3. Testiranje visokotveganih sistemov UI v realnih razmerah na podlagi tega člena ne posega v nobeno etično presojo, ki se zahteva v skladu s pravom Unije ali nacionalnim pravom.
3. Testováním vysoce rizikových systémů AI v reálných podmínkách podle tohoto článku není dotčen žádný etický přezkum, který je vyžadován právem Unie nebo vnitrostátním právem.
4. Ponudniki ali potencialni ponudniki lahko testiranje v realnih razmerah izvajajo le, kadar so izpolnjeni vsi naslednji pogoji:
4. Poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé mohou provádět testování v reálných podmínkách pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
(a)
ponudnik ali potencialni ponudnik je pripravil načrt testiranja v realnih razmerah in ga predložil organu za nadzor trga v državi članici, v kateri se bo testiranje v realnih razmerah izvajalo;
a)
poskytovatel nebo potenciální poskytovatel vypracoval plán testování v reálných podmínkách a předložil jej orgánu dozoru nad trhem v členském státě, v němž má být testování v reálných podmínkách provedeno;
(b)
organ za nadzor trga v državi članici, v kateri se testiranje v realnih razmerah izvaja, je odobril testiranje v realnih razmerah in načrt testiranja v realnih razmerah; kadar organ za nadzor trga ne odgovori v 30 dneh, se šteje, da sta testiranje v realnih razmerah in načrt testiranja v realnih razmerah odobrena; kadar nacionalno pravo ne določa tihe odobritve, je za testiranje v realnih razmerah še naprej potrebno dovoljenje;
b)
vnitrostátní orgán dozoru nad trhem v členském státě, v němž se testování v reálných podmínkách má provést, testování v reálných podmínkách a plán testování v reálných podmínkách schválil; pokud orgán dozoru nad trhem neposkytne odpověď do 30 dnů, testování v reálných podmínkách a plán zkoušek v reálných podmínkách se považují za schválené; nestanoví-li vnitrostátní právo implicitní schválení, testování v reálných podmínkách nadále podléhá povolení;
(c)
ponudnik ali potencialni ponudnik, z izjemo ponudnikov ali potencialnih ponudnikov visokotveganih sistemov UI iz Priloge III, točke 1, 6 in 7, na področju preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, migracij, azila in upravljanja nadzora meja ter visokotveganih sistemov UI iz Priloge III, točka 2, je registriral testiranje v realnih razmerah v skladu s členom 71(4) z vseevropsko enotno identifikacijsko številko in informacijami, določenimi v Prilogi IX; ponudnik ali potencialni ponudnik visokotveganih sistemov UI iz točk 1, 6 in 7 Priloge III je na področjih preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, migracij, azila in upravljanja mejnega nadzora registriral testiranje v realnih razmerah v varnem nejavnem delu podatkovne zbirke EU skladno s členom 49(4), točka (d), z vseevropsko enotno identifikacijsko številko in informacijami, določenimi v njej; ponudnik ali potencialni ponudnik visokotveganih sistemov UI iz točke 2 Priloge III je registriral testiranje v realnih razmerah v skladu s členom 49(5);
c)
poskytovatel nebo potenciální poskytovatel, s výjimkou poskytovatelů nebo potenciálních poskytovatelů vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 1, 6 a 7 přílohy III v oblasti vymáhání práva, migrace, azylu a řízení ochrany hranic a vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodě 2 přílohy III, zaregistroval testování v reálných podmínkách v souladu s čl. 71 odst. 4 s uvedením celounijního jedinečného identifikačního čísla a informací stanovených v příloze IX; poskytovatel nebo potenciální poskytovatel vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 1, 6 a 7 přílohy III v oblasti vymáhání práva, migrace, azylu a řízení ochrany hranic zaregistroval testování v reálných podmínkách v zabezpečené, neveřejné části databáze EU podle čl. 49 odst. 4 písm. d) s celounijním jedinečným identifikačním číslem a informacemi v tomto článku uvedenými; poskytovatel nebo potenciální poskytovatel vysoce rizikových systémů AI uvedený v bodě 2 přílohy III zaregistroval testování v reálných podmínkách v souladu s čl. 49 odst. 5;
(d)
ponudnik ali potencialni ponudnik, ki izvaja testiranje v realnih razmerah, ima sedež v Uniji ali je imenoval pravnega zastopnika, ki ima sedež v Uniji;
d)
poskytovatel nebo potenciální poskytovatel provádějící testování v reálných podmínkách je usazen v Unii nebo jmenoval právního zástupce, který je usazen v Unii;
(e)
podatki, zbrani in obdelani za namen testiranja v realnih razmerah, se v tretje države prenesejo le, če se izvajajo ustrezni in veljavni zaščitni ukrepi na podlagi prava Unije;
e)
údaje shromážděné a zpracované pro účely testování v reálných podmínkách se předávají třetím zemím pouze za předpokladu, že jsou uplatňovány vhodné a použitelné záruky podle práva Unie;
(f)
testiranje v realnih razmerah ne traja dlje, kot je potrebno, da se dosežejo zadani cilji, v nobenem primeru pa ne presega šestmesečnega obdobja, ki se lahko podaljša za dodatnih šest mesecev, če ponudnik ali potencialni ponudnik o tem predhodno uradno obvesti organ za nadzor trga in uradnemu obvestilu doda obrazložitev potrebe po takem podaljšanju;
f)
testování v reálných podmínkách netrvá déle, než je nezbytné k dosažení jeho cílů, a v žádném případě ne déle než šest měsíců, přičemž tato doba může být prodloužena o dalších šest měsíců, pokud poskytovatel nebo potenciální poskytovatel toto prodloužení předem oznámí orgánu dozoru nad trhem spolu s vysvětlením, proč je ho zapotřebí;
(g)
udeleženci testiranja v realnih razmerah, ki so osebe, ki pripadajo ranljivim skupinam zaradi svoje starosti ali invalidnosti, so ustrezno zaščiteni;
g)
subjekty testování v reálných podmínkách, které vzhledem ke svému věku nebo postižení spadají do zranitelných skupin, jsou náležitě chráněny;
(h)
kadar ponudnik ali potencialni ponudnik testiranje v realnih razmerah organizira v sodelovanju z enim ali več uvajalci ali potencialnimi uvajalci, so bili slednji obveščeni o vseh vidikih testiranja, ki so pomembni za njihovo odločitev za sodelovanje, in so prejeli ustrezna navodila za uporabo sistema UI iz člena 13; ponudnik ali potencialni ponudnik in uvajalec ali potencialni uvajalec sklenejo sporazum, ki določa njihove vloge in odgovornosti, da se zagotovi skladnost z določbami za testiranje v realnih razmerah na podlagi te uredbe ter na podlagi drugega veljavnega prava Unije in nacionalnega prava;
h)
pokud poskytovatel nebo potenciální poskytovatel uspořádá testování v reálných podmínkách ve spolupráci s jedním nebo více zavádějícími subjekty či potenciálními zavádějícími subjekty, tyto subjekty byly informovány o všech aspektech testování, které jsou relevantní pro jejich rozhodnutí účastnit se, a obdrželi příslušné pokyny pro použití systému AI uvedeného v článku 13; poskytovatel nebo potenciální poskytovatel a zavádějící subjekt nebo potenciální zavádějící subjekt uzavřou dohodu, v níž upřesní své úlohy a povinnosti s cílem zajistit soulad s ustanoveními týkajícími se testování v reálných podmínkách podle tohoto nařízení a jiným platným právem Unie a vnitrostátním právem;
(i)
udeleženci testiranja v realnih razmerah so dali informirano privolitev v skladu s členom 61, v primeru preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, ko bi pridobitev informirane privolitve preprečila testiranje sistema UI, pa sámo testiranje in rezultati testiranja v realnih razmerah ne smejo negativno vplivati na udeležence, njihovi osebni podatki pa se po koncu testiranja izbrišejo;
i)
subjekty testování v reálných podmínkách udělily informovaný souhlas v souladu s článkem 61, nebo pokud by v případě vymáhání práva získání informovaného souhlasu testování systému AI bránilo, samotné testování a výsledek testování v reálných podmínkách nemají na subjekty hodnocení žádný negativní dopad a osobní údaje těchto subjektů jsou po provedení testu vymazány;
(j)
testiranje v realnih razmerah učinkovito nadzorujejo ponudnik ali potencialni ponudnik, pa tudi uvajalci ali potencialni uvajalci, z osebami, ki so ustrezno kvalificirane na zadevnem področju in imajo potrebne zmogljivosti, usposobljenost in pooblastila za opravljanje svojih nalog;
j)
na testování v reálných podmínkách účinně dohlíží poskytovatel nebo potenciální poskytovatel, jakož i zavádějící subjekty nebo potenciální zavádějící subjekty prostřednictvím osob, které mají jak odpovídající kvalifikaci v příslušné oblasti, tak nezbytnou kapacitu, odbornou přípravu a pravomoc k plnění svých úkolů;
(k)
napovedi, priporočila ali odločitve sistema UI je mogoče učinkovito izničiti in zanemariti.
k)
predikce, doporučení nebo rozhodnutí systému AI lze účinně zvrátit a nezohlednit.
5. Vsi udeleženci testiranja v realnih razmerah ali njihov zakonito imenovani zastopnik, kot je primerno, se lahko brez kakršne koli škode in brez obrazložitve kadar koli umaknejo iz testiranja, tako, da prekličejo svojo informirano privolitev, in lahko zahtevajo, da se njihovi osebni podatki nemudoma in stalno izbrišejo. Preklic informirane privolitve ne vpliva na že izvedene dejavnosti.
5. Kterékoli subjekty testování v reálných podmínkách nebo případně jejich zákonně ustanovený zástupce může odvoláním svého informovaného souhlasu od testování kdykoli odstoupit, aniž by tím došel jakékoliv újmy a aniž by byl povinen poskytnout jakékoliv odůvodnění, a může požádat o okamžité a trvalé vymazání svých osobních údajů. Odvoláním informovaného souhlasu nejsou dotčeny již provedené činnosti.
6. Države članice v skladu s členom 75 na svoje organe za nadzor trga prenesejo pooblastila, na podlagi katerih od ponudnikov in potencialnih ponudnikov zahtevajo predložitev informacij, izvajajo nenapovedane inšpekcijske preglede na daljavo ali na kraju samem ter preverjajo opravljanje testiranja v realnih razmerah in z njimi povezane visoko tvegane sisteme UI. Organi za nadzor trga ta pooblastila uporabljajo za zagotovitev varnega poteka testiranja v realnih razmerah.
6. V souladu s článkem 75 svěří členské státy svým orgánům dozoru nad trhem pravomoci požadovat od poskytovatelů a potenciálních poskytovatelů informace, provádět neohlášené kontroly na dálku nebo kontroly na místě a provádět kontroly postupu testování v reálných podmínkách a souvisejících vysoce rizikových systémů AI. Orgány dozoru nad trhem využijí těchto pravomocí k zajištění bezpečného vývoje testování v reálných podmínkách.
7. Vsak resen incident, ugotovljen med testiranjem v realnih razmerah, se sporoči nacionalnemu organu za nadzor trga v skladu s členom 73. Ponudnik ali potencialni ponudnik sprejme takojšnje ukrepe za zmanjšanje tveganj ali, če to ni mogoče, testiranje v realnih razmerah začasno ustavi, dokler ne pride do tovrstnega zmanjšanja, v nasprotnem primeru pa ga dokončno ustavi. Po taki dokončni ustavitvi testiranja v realnih razmerah vzpostavi postopek za takojšnji odpoklic sistema UI.
7. Veškeré závažné incidenty zjištěné v průběhu testování v reálných podmínkách se oznámí vnitrostátnímu orgánu dozoru nad trhem v souladu s článkem 73. Poskytovatel nebo potenciální poskytovatel přijme okamžitá zmírňující opatření nebo, pokud to není možné, testování v reálných podmínkách pozastaví, dokud k tomuto zmírnění nedojde, nebo testování jiným způsobem ukončí. Po takovém ukončení testování v reálných podmínkách stanoví poskytovatel nebo potenciální poskytovatel postup pro okamžité stažení systému AI z oběhu.
8. Ponudniki ali potencialni ponudniki obvestijo nacionalni organ za nadzor trga v državi članici, v kateri se testiranje v realnih razmerah izvaja, o začasni ali dokončni ustavitvi testiranja v realnih razmerah in o končnih rezultatih.
8. Poskytovatelé nebo potenciální poskytovatelé oznámí vnitrostátnímu orgánu dozoru nad trhem v členském státě, v němž se testování v reálných podmínkách provádí, že testování v reálných podmínkách bylo pozastaveno nebo ukončeno, a jaké jsou konečné výsledky.
9. Ponudnik ali potencialni ponudnik je na podlagi veljavnega prava Unije in nacionalnega prava o odgovornosti odgovoren za vsakršno škodo, povzročeno med njegovim testiranjem v realnih razmerah.
9. Podle platného práva Unie a vnitrostátního práva upravujícího odpovědnost nesou poskytovatel nebo potenciální poskytovatel odpovědnost za veškeré škody, jež byly v průběhu jejich testování v reálných podmínkách způsobeny.
Člen 61
Článek 61
Informirana privolitev za sodelovanje pri testiranju v realnih razmerah zunaj regulativnih peskovnikov za UI
Informovaný souhlas s účastí na testování v reálných podmínkách mimo regulační sandboxy pro AI
1. Za namen testiranja v realnih razmerah na podlagi člena 60 udeleženci testiranja dajo prostovoljno informirano privolitev, preden začnejo sodelovati pri takem testiranju in po tem, ko so bili z jedrnatimi, jasnimi, ustreznimi in razumljivimi informacijami ustrezno obveščeni o:
1. Pro účely testování v reálných podmínkách podle článku 60 musí být od subjektů testování získám dobrovolný informovaný souhlas udělený před jejich účastí na tomto testování, a poté, co řádně obdržely stručné, jasné, relevantní a srozumitelné informace týkající se:
(a)
naravi in ciljih testiranja v realnih razmerah ter morebitnih nevšečnostih, ki so lahko povezane z njihovim sodelovanjem;
a)
povahy a cílů testování v reálných podmínkách a možných obtíží, které mohou být s jejich účastí spojeny;
(b)
pogojih, pod katerimi se bo testiranje v realnih razmerah izvajalo, vključno s pričakovanim trajanjem sodelovanja udeležencev;
b)
podmínek, za nichž má být testování v reálných podmínkách provedeno, včetně předpokládané doby trvání účasti subjektu či subjektů;
(c)
svojih pravicah in zagotovilih v zvezi s sodelovanjem, zlasti o pravici, da zavrnejo sodelovanje in se lahko brez kakršne koli škode in brez obrazložitve kadar koli umaknejo iz testiranja v realnih razmerah;
c)
jejich práv a záruk týkajících se jejich účasti, zejména jejich práva odmítnout účast a práva kdykoliv od testování v reálných podmínkách odstoupit, aniž by jim z toho plynula jakákoliv újma a aniž by byly povinny poskytnout jakékoliv odůvodnění;
(d)
tem, kako se vloži zahteva za to, da se napovedi, priporočila ali odločitve sistema UI izničijo ali zanemarijo;
d)
opatření ohledně žádostí o zrušení nebo nezohlednění predikcí, doporučení nebo rozhodnutí systému AI;
(e)
vseevropski enotni identifikacijski številki testiranja v realnih razmerah v skladu s členom 60(4), točka (c), in kontaktnih podatkih ponudnika ali njegovega pravnega zastopnika, od katerega je mogoče pridobiti dodatne informacije.
e)
celounijního jedinečného identifikačního čísla testování v reálných podmínkách v souladu s čl. 60 odst. 4 písm. c) a kontaktních údajů poskytovatele nebo jeho právního zástupce, od něhož lze získat další informace.
2. Informirana privolitev se datira in dokumentira, udeleženci testiranja ali njihov zakoniti zastopnik pa prejmejo kopijo.
2. Informovaný souhlas je datován a zdokumentován a jeho kopie je poskytnuta subjektům testování nebo jejich právnímu zástupci.
Člen 62
Článek 62
Ukrepi za ponudnike in uvajalce, zlasti MSP, vključno z zagonskimi podjetji
Opatření pro poskytovatele a zavádějící subjekty, zejména malé a střední podniky, včetně podniků začínajících
1. Države članice sprejmejo naslednje ukrepe:
1. Členské státy učiní tato opatření:
(a)
MSP, vključno z zagonskimi podjetji, ki imajo statutarni sedež ali podružnico v Uniji, zagotovijo prednostni dostop do regulativnih peskovnikov za UI, če izpolnjujejo pogoje za upravičenost in merila za izbor; prednostni dostop drugim MSP, vključno z zagonskimi podjetji, razen tistih iz tega odstavka, ne preprečuje dostopa do regulativnega peskovnika za UI, če izpolnjujejo tudi pogoje za upravičenost in merila za izbor;
a)
poskytují přednostní přístup k regulačním sandboxům pro AI malým a středním podnikům, které mají sídlo nebo pobočku v Unii, včetně podniků začínajících, a to v rozsahu, v jakém splňují kritéria a podmínky způsobilosti a výběru. Přednostní přístup nebrání jiným malým a středním podnikům, které nejsou uvedeny v tomto odstavci, včetně podniků začínajících, v přístupu k regulačnímu sandboxu pro AI, pokud rovněž splňují podmínky způsobilosti a kritéria výběru;
(b)
organizirajo posebne dejavnosti ozaveščanja in usposabljanja o uporabi te uredbe, prilagojene potrebam MSP, vključno z zagonskimi podjetji, uvajalcev in, če je to primerno, lokalnih javnih organov;
b)
organizují konkrétní činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a odbornou přípravu, pokud jde o uplatňování tohoto nařízení, přizpůsobené potřebám malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, zavádějících subjektů a případně místních veřejných orgánů;
(c)
uporabijo obstoječe in, kadar je primerno, vzpostavijo nove posebne kanale za komunikacijo z MSP, vključno z zagonskimi podjetji, uvajalci, drugimi inovatorji in, če je to primerno, lokalnimi javnimi organi, da jim svetujejo in odgovarjajo na vprašanja o izvajanju te uredbe, tudi kar zadeva sodelovanje v regulativnih peskovnikih za UI;
c)
využívají stávající vyhrazené kanály a případně zřídí kanály nové pro komunikaci s malými a středními podniky, včetně podniků začínajících, se zavádějícími subjekty, dalšími inovátory a v případě potřeby s místními veřejnými orgány, a prostřednictvím těchto kanálů poskytují poradenství a reagují na dotazy týkající se provádění tohoto nařízení, a to i v souvislosti s účastí na regulačních sandboxech pro AI;
(d)
olajšujejo sodelovanje MSP in drugih ustreznih deležnikov v postopku razvoja standardizacije.
d)
usnadňují účast malých a středních podniků a dalších příslušných zúčastněných stran na procesu rozvoje normalizace.
2. Pri določanju pristojbin za ugotavljanje skladnosti na podlagi člena 43 se upoštevajo posebni interesi in potrebe ponudnikov, ki so MSP, vključno z zagonskimi podjetji, pri čemer se te pristojbine znižajo sorazmerno z njihovo velikostjo, velikostjo trga in drugimi ustreznimi kazalniki.
2. Při stanovování poplatků za posuzování shody podle článku 43 jsou zohledňovány zvláštní zájmy a potřeby poskytovatelů z řad malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, přičemž tyto poplatky se snižují úměrně jejich velikosti, velikosti trhu a dalším příslušným ukazatelům.
3. Urad za UI sprejme naslednje ukrepe:
3. Úřad pro AI učiní tato opatření:
(a)
zagotovi standardizirane predloge za področja, ki jih zajema ta uredba, kot jih določi Odbor v svoji zahtevi;
a)
poskytuje standardizované šablony pro oblasti, na něž se vztahuje toto nařízení, jak stanoví výbor ve své žádosti;
(b)
razvija in vzdržuje enotno informacijsko platformo, na kateri so vsem operaterjem po vsej Uniji na voljo informacije v zvezi s to uredbo, ki so enostavne za uporabo;
b)
vytvoří a provozuje jednotnou informační platformu poskytující všem hospodářským subjektům v celé Unii snadno použitelné informace v souvislosti s tímto nařízením;
(c)
organizira ustrezne komunikacijske kampanje za ozaveščanje o obveznostih, ki izhajajo iz te uredbe;
c)
organizuje vhodné komunikační kampaně s cílem zvýšit povědomí o povinnostech vyplývajících z tohoto nařízení;
(d)
ocenjuje in spodbuja zbliževanja najboljših praks v postopkih javnega naročanja v zvezi s sistemi UI.
d)
vyhodnocuje a podporuje sbližování osvědčených postupů při zadávacím řízení v souvislosti se systémy AI.
Člen 63
Článek 63
Odstopanja za določene operaterje
Výjimky pro specifické provozovatele
1. Mikropodjetja v smislu Priporočila 2003/361/ES lahko nekatere elemente sistema vodenja kakovosti iz člena 17 te uredbe izpolnjujejo na poenostavljen način, če nimajo partnerskih podjetij ali povezanih podjetij v smislu navedenega priporočila. V ta namen Komisija pripravi smernice o elementih sistema vodenja kakovosti, ki se lahko upoštevajo na poenostavljen način ob upoštevanju potreb mikropodjetij, ne da bi to vplivalo na raven zaščite ali potrebo po skladnosti z zahtevami v zvezi z visokotveganimi sistemi UI.
1. Mikropodniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES mohou některé prvky systému řízení kvality vyžadované článkem 17 tohoto nařízení dodržovat zjednodušeným způsobem, pokud nemají partnerské podniky nebo propojené podniky ve smyslu uvedeného doporučení. Za tímto účelem Komise vypracuje pokyny k prvkům systému řízení kvality, které lze splnit zjednodušeným způsobem s ohledem na potřeby mikropodniků, aniž by byla dotčena úroveň ochrany nebo potřeba souladu s požadavky týkajícími se vysoce rizikových systémů AI.
2. Odstavek 1 tega člena se ne razlaga tako, da so ti operaterji oproščeni izpolnjevanja katerih koli drugih zahtev ali obveznosti iz te uredbe, tudi tistih ne iz členov 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 72 in 73.
2. Odstavec 1 tohoto článku nelze vykládat tak, že tyto provozovatele osvobozuje od plnění jakýchkoli jiných požadavků a povinností stanovených v tomto nařízení, včetně požadavků a povinností stanovených v článcích 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 72 a 73.
POGLAVJE VII
KAPITOLA VII
UPRAVLJANJE
SPRÁVA
ODDELEK 1
ODDÍL 1
Upravljanje na ravni Unije
Správa na úrovni Unie
Člen 64
Článek 64
Urad za UI
Úřad pro AI
1. Komisija prek Urada za UI razvija strokovno znanje in zmogljivosti Unije na področju UI.
1. Komise rozvíjí odborné znalosti a schopnosti Unie v oblasti umělé inteligence prostřednictvím úřadu pro AI.
2. Države članice olajšujejo naloge, zaupane Uradu za UI, kot je razvidno iz te uredbe.
2. Členské státy usnadní plnění úkolů svěřených úřadu pro AI, jak je uvedeno v tomto nařízení.
Člen 65
Článek 65
Ustanovitev in struktura Evropskega odbora za umetno inteligenco
Zřízení a struktura Evropské rady pro umělou inteligenci
1. Ustanovi se Evropski odbor za umetno inteligenco (v nadaljnjem besedilu: Odbor).
1. Zřizuje se „Evropská rada pro umělou inteligenci“ (dále jen „rada“).
2. Odbor sestavlja po en predstavnik vsake države članice. Evropski nadzornik za varstvo podatkov sodeluje kot opazovalec. Sestankov Odbora se udeležuje tudi Urad za UI, pri glasovanju pa ne sodeluje. Odbor se lahko vsakič posebej odloči, da na sestanek povabi druge organe, telesa ali strokovnjake iz Unije in držav članic, kadar so obravnavana vprašanja zanje pomembna.
2. Členy rady jsou zástupci členských států, za každý členský stát vždy jeden. Jako pozorovatel je zapojen evropský inspektor ochrany údajů. Na zasedáních rady je rovněž přítomen úřad pro AI, který se však neúčastní hlasování. Rada může v jednotlivých případech přizvat na zasedání další vnitrostátní a unijní orgány, subjekty nebo odborníky z členských států a Unie v případě, že jsou pro ně projednávané otázky relevantní.
3. Države članice imenujejo svojega predstavnika za obdobje treh let z možnostjo enkratnega podaljšanja.
3. Členský stát jmenuje svého zástupce na dobu tří let, přičemž tuto dobu lze jednou prodloužit.
4. Države članice zagotovijo, da njihovi predstavniki v Odboru:
4. Členské státy zajistí, aby jejich zástupci v radě:
(a)
imajo v svoji državi članici ustrezne pristojnosti in pooblastila, da dejavno prispevajo k izpolnjevanju nalog Odbora iz člena 66;
a)
měli ve svém členském státě příslušné kompetence a pravomoci, a mohli se tak aktivně podílet na plnění úkolů rady uvedených v článku 66;
(b)
so določeni kot enotna kontaktna točka v odnosu do Odbora in, kadar je primerno, ob upoštevanju potreb držav članic kot enotna kontaktna točka za deležnike;
b)
byli určeni jako jediné kontaktní osoby pro radu a případně, s ohledem na potřeby členských států, jako jediné kontaktní osoby pro zúčastněné strany;
(c)
so pooblaščeni za spodbujanje doslednosti in usklajevanja med pristojnimi nacionalnimi organi v svoji državi članici glede izvajanja te uredbe, vključno z zbiranjem ustreznih podatkov in informacij za namene opravljanja njihovih nalog v Odboru.
c)
měli pravomoc usnadňovat jednotnost a koordinaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány ve svém členském státě, pokud jde o provádění tohoto nařízení, mimo jiné shromažďováním příslušných údajů a informací pro účely plnění svých úkolů v rámci rady.
5. Imenovani predstavniki držav članic z dvotretjinsko večino sprejmejo poslovnik Odbora. V poslovniku se določijo zlasti potek izbirnega postopka, trajanje mandata predsednika in specifikacije njegovih nalog, podrobnosti glede glasovanja ter organizacija dejavnosti Odbora in dejavnosti njegovih podskupin.
5. Určení zástupci členských států přijmou dvoutřetinovou většinou jednací řád rady. Jednací řád zejména stanoví postupy pro výběrové řízení, dobu trvání mandátu předsedy a jeho konkrétní úkoly, podrobná ustanovení pro hlasování a organizaci činností rady a jejích podskupin.
6. Odbor ustanovi dve stalni podskupini, da bi zagotavljali platformo za sodelovanje in izmenjavo med organi za nadzor trga ter uradno obveščali organe o vprašanjih, povezanih z nadzorom trga oziroma priglašenimi organi.
6. Rada zřídí dvě stálé podskupiny, které poskytují platformu pro spolupráci a výměnu mezi orgány dozoru nad trhem a oznamujícími orgány v otázkách týkajících se dozoru nad trhem a oznámených subjektů.
Stalna podskupina za nadzor trga bi morala delovati kot skupina za upravno koordinacijo (ADCO) za to uredbo v smislu člena 30 Uredbe (EU) 2019/1020.
Stálá podskupina pro dozor nad trhem by měla působit jako skupina pro správní spolupráci (ADCO) pro toto nařízení ve smyslu článku 30 nařízení (EU) 2019/1020.
Odbor lahko ustanovi druge bodisi stalne ali začasne podskupine za preučitev posebnih vprašanj. Po potrebi so lahko predstavniki svetovalnega foruma iz člena 67 povabljeni k sodelovanju v takih podskupinah ali na posebne sestanke teh podskupin kot opazovalci.
Rada může pro účely zkoumání konkrétních otázek podle potřeby zřizovat další stálé nebo dočasné podskupiny. K účasti na těchto podskupinách nebo na konkrétní zasedání těchto podskupin mohou být jako pozorovatelé případně přizváni zástupci poradního fóra uvedeného v článku 67.
7. Odbor je organiziran in se upravlja tako, da zagotavlja objektivnost in nepristranskost svojih dejavnosti.
7. Rada je organizována a provozována tak, aby byla zaručena objektivita a nestrannost jejích činností.
8. Odboru predseduje eden od predstavnikov držav članic. Urad za UI je sekretariat Odbora, na zahtevo predsednika sklicuje sestanke in pripravi njihov dnevni red v skladu z nalogami Odbora na podlagi te uredbe in njegovega poslovnika.
8. Radě předsedá jeden ze zástupců členských států. Úřad pro AI poskytuje radě sekretariát, na žádost předsedy svolává zasedání a připravuje pořad jednání v souladu s úkoly rady podle tohoto nařízení a s jejím jednacím řádem.
Člen 66
Článek 66
Naloge Odbora
Úkoly rady
Odbor svetuje in pomaga Komisiji in državam članicam, da se olajša dosledna in učinkovita uporaba te uredbe. V ta namen lahko Odbor zlasti:
Rada poskytuje poradenství a je nápomocna Komisi a členským státům s cílem usnadnit jednotné a účinné uplatňování tohoto nařízení. Za tímto účelem může rada zejména:
(a)
prispeva k usklajevanju med pristojnimi nacionalnimi organi, odgovornimi za uporabo te uredbe, ter v sodelovanju z zadevnimi organi za nadzor trga in v dogovoru z njimi podpira skupne dejavnosti organov za nadzor trga iz člena 74(11);
a)
přispívat ke koordinaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány odpovědnými za uplatňování tohoto nařízení a ve spolupráci s dotčenými orgány dozoru nad trhem a s výhradou jejich souhlasu podporovat společné činnosti orgánů dozoru nad trhem uvedené v čl. 74 odst. 11;
(b)
zbira in izmenjuje tehnično in regulativno strokovno znanje in najboljše prakse med državami članicami;
b)
shromažďovat a sdílet technické a regulační odborné znalosti a osvědčené postupy mezi členskými státy;
(c)
svetuje o izvajanju te uredbe, zlasti v zvezi z izvrševanjem pravil o modelih UI za splošne namene;
c)
poskytovat poradenství ohledně provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o prosazování pravidel týkajících se obecných modelů AI;
(d)
prispeva k harmonizaciji upravnih praks v državah članicah, tudi v zvezi z odstopanjem od postopkov ugotavljanja skladnosti iz člena 46, delovanjem regulativnih peskovnikov za UI ter testiranjem v realnih razmerah iz členov 57, 59 in 60;
d)
přispívat k harmonizaci správní praxe v členských státech, a to i v souvislosti s odchylkou od postupů posuzování shody podle článku 46, fungováním regulačních sandboxů pro AI a testováním v reálných podmínkách podle článků 57, 59 a 60;
(e)
na zahtevo Komisije ali na lastno pobudo izda priporočila in pisna mnenja o vseh pomembnih zadevah v zvezi z izvajanjem te uredbe ter njeno dosledno in učinkovito uporabo, tudi:
e)
na žádost Komise nebo z vlastního podnětu vydávat doporučení a písemná stanoviska k veškerým relevantním záležitostem souvisejícím s prováděním tohoto nařízení a s jeho jednotným a účinným uplatňováním, a to i ohledně:
(i)
o razvoju in uporabi kodeksov ravnanja in kodeksov prakse na podlagi te uredbe ter smernic Komisije;
i)
vypracování a uplatňování kodexů chování a kodexů správné praxe podle tohoto nařízení, jakož i pokynů Komise;
(ii)
o oceni in pregledu te uredbe na podlagi člena 112, tudi kar zadeva poročila o resnih incidentih iz člena 73 in delovanje podatkovne zbirke EU iz člena 71, o pripravi delegiranih ali izvedbenih aktov ter morebitnih uskladitvah te uredbe s pravnimi akti iz Priloge I;
ii)
hodnocení a přezkumu tohoto nařízení podle článku 112, a to i pokud jde o zprávy o závažných incidentech uvedené v článku 73, fungování databáze EU uvedené v článku 71 a přípravu aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů a pokud jde o možné sladění tohoto nařízení s harmonizačními právními předpisy Unie uvedenými v příloze I;
(iii)
o tehničnih specifikacijah ali obstoječih standardih v zvezi z zahtevami iz poglavja III, oddelek 2,
iii)
technických specifikací nebo stávajících norem týkajících se požadavků stanovených v kapitole III oddíle 2;
(iv)
o uporabi harmoniziranih standardov ali skupnih specifikacij iz členov 40 in 41;
iv)
používání harmonizovaných norem nebo společných specifikací uvedených v článcích 40 a 41;
(v)
o trendih, kot so svetovna konkurenčnost Evrope na področju UI, uvajanje UI v Uniji ter razvoj digitalnih spretnosti;
v)
trendů, jako je evropská globální konkurenceschopnost v oblasti AI, zavádění AI v Unii a rozvoje digitálních dovedností;
(vi)
o trendih v zvezi z razvijajočo se tipologijo verig vrednosti UI, zlasti glede iz tega izhajajočih posledic v smislu odgovornosti;
vi)
trendů týkajících se rozvíjející se typologie hodnotových řetězců AI, zejména pokud jde o konečné důsledky z hlediska odpovědnosti;
(vii)
o morebitni potrebi po spremembi Priloge III v skladu s členom 7 in o morebitni potrebi po morebitni reviziji člena 5 na podlagi člena 112, ob upoštevanju ustreznih razpoložljivih dokazov in najnovejšega tehnološkega razvoja;
vii)
možné potřeby změny přílohy III v souladu s článkem 7 a možné potřeby případné revize článku 5 podle článku 112 s přihlédnutím k relevantním dostupným důkazům a nejnovějšímu technologickému vývoji;
(f)
podpira Komisijo pri spodbujanju pismenosti na področju UI ter ozaveščanja in razumevanja javnosti o prednostih, tveganjih, zaščitnih ukrepih ter pravicah in obveznostih, povezanih z uporabo sistemov UI;
f)
napomáhat Komisi při podpoře gramotnosti v oblasti AI a zvyšování povědomí a informovanosti veřejnosti o přínosech, rizicích, zárukách a právech a povinnostech v souvislosti s používáním systémů AI;
(g)
spodbuja oblikovanje skupnih meril in skupnega razumevanja ustreznih konceptov iz te uredbe med udeleženci na trgu in pristojnimi organi, tudi s prispevanjem k razvoju meril uspešnosti;
g)
usnadňovat rozvoj společných kritérií a společný výklad příslušných pojmů stanovených v tomto nařízení ze strany hospodářských subjektů a příslušných orgánů, a mimo jiné v tomto ohledu přispět k vypracování referenčních hodnot;
(h)
sodeluje, če je to primerno, z drugimi institucijami, organi, uradi in agencijami Unije, pa tudi z ustreznimi strokovnimi skupinami in mrežami Unije, zlasti na področju varnosti proizvodov, kibernetske varnosti, konkurence, digitalnih in medijskih storitev, finančnih storitev, varstva potrošnikov ter varstva podatkov in temeljnih pravic;
h)
podle potřeby spolupracovat s dalšími orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, jakož i s příslušnými skupinami a sítěmi odborníků Unie, zejména v oblasti bezpečnosti produktů, kybernetické bezpečnosti, hospodářské soutěže, digitálních a mediálních služeb, finančních služeb, ochrany spotřebitele, dat a základních práv;
(i)
prispeva k učinkovitemu sodelovanju s pristojnimi organi tretjih držav in mednarodnimi organizacijami;
i)
přispívat k účinné spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi;
(j)
pomaga pristojnim nacionalnim organom in Komisiji pri razvoju organizacijskega in tehničnega strokovnega znanja, potrebnega za izvajanje te uredbe, vključno s prispevanjem k oceni potreb po usposabljanju osebja držav članic, ki sodeluje pri izvajanju te uredbe;
j)
pomáhat příslušným vnitrostátním orgánům a Komisi při rozvoji organizačních a technických odborných znalostí potřebných pro provádění tohoto nařízení, mimo jiné přispíváním k posuzování potřeb odborné přípravy pracovníků členských států zapojených do provádění tohoto nařízení;
(k)
pomaga Uradu za UI pri podpiranju pristojnih nacionalnih organov pri vzpostavitvi in razvoju regulativnih peskovnikov za UI ter olajšuje sodelovanje in izmenjavo informacij med regulativnimi peskovniki za UI;
k)
pomáhat úřadu pro AI při podpoře příslušných vnitrostátních orgánů při zřizování a rozvoji regulačních sandboxů pro AI a usnadňovat spolupráci a sdílení informací mezi regulačními sandboxy pro AI;
(l)
prispeva k pripravi smernic in zagotavlja ustrezno svetovanje v zvezi z njim;
l)
přispívat k vypracování pokynů a poskytovat v této oblasti relevantní poradenství;
(m)
svetuje Komisiji v zvezi z mednarodnimi zadevami na področju UI;
m)
poskytovat Komisi poradenství ve vztahu k mezinárodním záležitostem týkajícím se AI;
(n)
Komisiji daje mnenja o kvalificiranih opozorilih v zvezi z modeli UI za splošne namene;
n)
poskytovat Komisi stanoviska ke kvalifikovaným výstrahám ohledně obecných modelů AI;
(o)
prejema mnenja držav članic o kvalificiranih opozorilih v zvezi z modeli UI za splošne namene ter o nacionalnih izkušnjah in praksah v zvezi s spremljanjem in izvrševanjem sistemov UI, zlasti sistemov, v katere so vgrajeni modeli UI za splošne namene.
o)
přijímat od členských států stanoviska ke kvalifikovaným výstrahám týkajícím se obecných modelů AI a k vnitrostátním zkušenostem a postupům v oblasti monitorování a prosazování systémů AI, zejména systémů, které integrují obecné modely AI.
Člen 67
Článek 67
Svetovalni forum
Poradní fórum
1. Ustanovi se svetovalni forum, ki zagotavlja tehnično strokovno znanje in svetuje Odboru in Komisiji ter prispeva k njunim nalogam iz te uredbe.
1. Zřizuje se poradní fórum, jehož úkolem je poskytovat technické odborné znalosti a poskytovat poradenství radě a Komisi a přispívat k jejich úkolům vyplývajícím z tohoto nařízení.
2. Članstvo svetovalnega foruma je sestavljeno iz uravnoteženega izbora deležnikov, vključno z industrijo, zagonskimi podjetji, MSP, civilno družbo in akademskimi krogi. Članstvo v svetovalnem forumu je uravnoteženo z vidika komercialnih in nekomercialnih interesov, v kategoriji poslovnih interesov pa z vidika MSP in drugih podjetij.
2. Složení poradního fóra je vyváženým výběrem zúčastněných stran, včetně průmyslu, začínajících podniků, malých a středních podniků, občanské společnosti a akademické obce. Složení poradního fóra je vyvážené s ohledem na komerční i nekomerční zájmy a v rámci kategorie komerčních zájmů musí být vyvážený také poměr malých a středních podniků a jiných podniků.
3. Komisija člane svetovalnega foruma imenuje med deležniki s priznanim strokovnim znanjem na področju UI v skladu z merili iz odstavka 2.
3. Komise jmenuje členy poradního fóra v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 2 z řad zúčastněných stran, kteří mají uznávané odborné znalosti v oblasti AI.
4. Mandat članov svetovalnega foruma traja dve leti in se lahko podaljša še za največ štiri leta.
4. Funkční období členů poradního fóra je dvouleté a nelze je prodloužit více než dvakrát po sobě.
5. Stalni člani svetovalnega foruma so Agencija Evropske unije za temeljne pravice, ENISA, Evropski odbor za standardizacijo (CEN), Evropski odbor za elektrotehniško standardizacijo (CENELEC) in Evropski inštitut za telekomunikacijske standarde (ETSI).
5. Stálými členy poradního fóra jsou Agentura pro základní práva, Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI).
6. Svetovalni odbor sestavi svoj poslovnik. Med svojimi člani izvoli dva sopredsednika v skladu z merili iz odstavka 2. Mandat sopredsednikov traja dve leti z možnostjo enkratnega podaljšanja.
6. Poradní fórum vypracuje svůj jednací řád. Ze svých členů volí dva spolupředsedy v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 2. Funkční období spolupředsedů je dvouleté a lze je jednou prodloužit.
7. Svetovalni forum se sestane najmanj dvakrat na leto. Na svoje sestanke lahko povabi strokovnjake in druge deležnike.
7. Zasedání poradního fóra se konají alespoň dvakrát ročně. Poradní fórum může na svá zasedání přizvat odborníky a další zúčastněné strany.
8. Svetovalni forum lahko na zahtevo Odbora ali Komisije pripravi mnenja, priporočila in pisne prispevke.
8. Poradní fórum může na žádost rady nebo Komise vypracovávat stanoviska, doporučení a písemné příspěvky.
9. Svetovalni forum lahko po potrebi ustanovi stalne ali začasne podskupine za preučitev posebnih vprašanj, povezanih s cilji te uredbe.
9. Poradní fórum může podle potřeby zřídit stálé nebo dočasné podskupiny pro účely posuzování konkrétních otázek souvisejících s cíli tohoto nařízení.
10. Svetovalni forum pripravi letno poročilo o svojih dejavnostih. To poročilo se objavi.
10. Poradní fórum vypracuje výroční zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zveřejní.
Člen 68
Článek 68
Znanstveni odbor neodvisnih strokovnjakov
Vědecká komise nezávislých odborníků
1. Komisija z izvedbenim aktom sprejme določbe o ustanovitvi znanstvenega odbora neodvisnih strokovnjakov (v nadaljnjem besedilu: znanstveni odbor), ki bo podpiral dejavnosti izvrševanja iz te uredbe. Ta izvedbeni akt se sprejme v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
1. Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu ustanovení o zřízení vědecké komise nezávislých odborníků (dále jen „vědecká komise“), jejímž úkolem je podporovat činnosti v oblasti prosazování práva podle tohoto nařízení. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 98 odst. 2.
2. Znanstveni odbor sestavljajo strokovnjaki, ki jih Komisija izbere na podlagi najnovejšega znanstvenega ali tehničnega strokovnega znanja na področju UI, potrebnega za naloge iz odstavka 3, in so sposobni dokazati, da izpolnjujejo vse naslednje pogoje:
2. Vědecká komise se skládá z odborníků vybraných Komisí na základě aktuálních vědeckých nebo technických odborných znalostí v oblasti AI nezbytných pro plnění úkolů stanovených v odstavci 3 a je schopna prokázat splnění všech těchto podmínek:
(a)
imajo posebno strokovno znanje in kompetence ter znanstveno ali tehnično strokovno znanje na področju UI;
a)
má v oblasti AI zvláštní odborné znalosti a schopnosti a odborné znalosti vědecké nebo technické povahy;
(b)
neodvisnost od katerega koli ponudnika sistemov UI ali modelov UI za splošne namene;
b)
není závislá na žádném poskytovateli systémů AI nebo obecných modelů AI;
(c)
sposobnost skrbnega, natančnega in objektivnega izvajanja dejavnosti.
c)
je schopna vykonávat činnosti s náležitou péčí, přesně a objektivně.
Komisija v posvetovanju z Odborom in v skladu z zahtevanimi potrebami določi število strokovnjakov v znanstvenem odboru ter zagotovi pravično zastopanost spolov in geografsko zastopanost.
Komise za konzultace s radou určí počet odborníků v komisi v souladu s požadovanými potřebami a zajistí spravedlivé genderové a zeměpisné zastoupení.
3. Znanstveni odbor svetuje Uradu za UI in mu zagotavlja podporo, zlasti v zvezi z naslednjimi nalogami:
3. Vědecká komise poskytuje poradenství a podporu úřadu pro AI, zejména pokud jde o tyto úkoly:
(a)
podpiranje izvajanja in izvrševanja te uredbe v zvezi z modeli UI in sistemi za splošne namene, zlasti z:
a)
podpora provádění a prosazování tohoto nařízení, pokud jde o obecné modely a systémy AI, přičemž zejména:
(i)
opozarjanjem Urada za UI na morebitna sistemska tveganja, ki jih lahko na ravni Unije povzročajo modeli UI za splošne namene, v skladu s členom 90;
i)
upozorňuje úřad pro AI na možná systémová rizika na úrovni Unie, pokud jde o obecné modely AI v souladu s článkem 90;
(ii)
prispevanjem k razvoju orodij in metodologij za ocenjevanje zmogljivosti modelov UI in sistemov za splošne namene, vključno z merili uspešnosti;
ii)
přispívá k vývoji nástrojů a metodik pro hodnocení schopností obecných modelů a systémů AI, mimo jiné prostřednictvím referenčních hodnot;
(iii)
svetovanjem o razvrstitvi modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem;
iii)
poskytuje poradenství ohledně klasifikace obecných modelů AI se systémovým rizikem;
(iv)
svetovanjem o razvrstitvi različnih modelov UI in sistemov za splošne namene;
iv)
poskytuje poradenství ohledně klasifikace různých obecných modelů a systémů AI;
(v)
prispevanjem k razvoju orodij in predlog;
v)
přispívá k vývoji nástrojů a šablon;
(b)
podpiranje dela organov za nadzor trga na njihovo zahtevo;
b)
podpora činnosti orgánů dozoru nad trhem, a to na jejich žádost;
(c)
podpiranje čezmejnih dejavnosti nadzora trga iz člena 74(11), brez poseganja v pooblastila organov za nadzor trga;
c)
podpora přeshraniční činnosti dozoru nad trhem podle čl. 74 odst. 11, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dozoru nad trhem;
(d)
podpiranje Urada za UI pri opravljanju njegovih nalog v okviru zaščitnega postopka Unije na podlagi člena 81.
d)
podpora úřadu pro AI při plnění jeho povinností v souvislosti s ochranným postupem Unie podle článku 81.
4. Strokovnjaki znanstvenega odbora svoje naloge opravljajo nepristransko in objektivno ter zagotavljajo zaupnost informacij in podatkov, pridobljenih pri izvajanju njihovih nalog in dejavnosti. Pri opravljanju svojih nalog iz odstavka 3 ne smejo zahtevati ali sprejemati navodil od nikogar. Vsak strokovnjak predloži izjavo o interesih, ki se tudi objavi. Urad za UI vzpostavi sisteme in postopke za aktivno obvladovanje in preprečevanje morebitnih nasprotij interesov.
4. Odborníci v rámci vědecké komise plní své úkoly nestranně a objektivně a zajišťují důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů a činností. Při plnění svých úkolů podle odstavce 3 od nikoho nevyžadují ani nepřijímají pokyny. Každý odborník vypracuje prohlášení o zájmech, které je veřejně dostupné. Úřad o AI zavede systémy a postupy s cílem aktivně řídit případné střety zájmů a zabránit jim.
5. Izvedbeni akt iz odstavka 1 vključuje določbe o pogojih, postopkih in podrobnostih, v skladu s katerimi znanstveni odbor in njegovi člani izdajajo opozorila in zaprošajo Urad za UI za pomoč pri opravljanju svojih nalog.
5. Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 obsahuje ustanovení o podmínkách, postupech a podrobných opatřeních pro vědeckou komisi a její členy při vydávání výstrah a při žádosti o pomoc úřadu pro AI při plnění úkolů vědecké komise.
Člen 69
Článek 69
Dostop držav članic do nabora strokovnjakov
Přístup ke skupině odborníků ze strany členských států
1. Države članice lahko strokovnjake znanstvenega sveta zaprosijo, da jim pomagajo pri dejavnostih izvrševanja iz te uredbe.
1. Členské státy mohou požádat odborníky vědecké komise o podporu svých činností v oblasti prosazování práva podle tohoto nařízení.
2. Od držav članic se lahko zahteva, da plačajo pristojbine za svetovanje in podporo strokovnjakov. Struktura in višina pristojbin ter višina in struktura povračljivih stroškov se določi v izvedbenem aktu iz člena 68(1), pri čemer se upoštevajo cilji ustreznega izvajanja te uredbe, stroškovna učinkovitost in potreba, da se vsem državam članicam zagotovi učinkovit dostop do strokovnjakov.
2. Za poradenství a podporu poskytnuté odborníky mohou být od členských států žádány poplatky. Struktura a výše poplatků, jakož i rozsah a struktura nahraditelných nákladů, se stanoví prostřednictvím prováděcího aktu uvedeného v čl. 68 odst. 1, přičemž se zohlední cíle náležitého provádění tohoto nařízení, nákladová efektivnost a nutnost zajistit, aby všechny členské státy měly k odborníkům účinný přístup.
3. Komisija državam članicam po potrebi omogoči pravočasen dostop do strokovnjakov in zagotovi, da je kombinacija podpornih dejavnosti, ki jih izvajajo podporne strukture Unije za testiranje UI na podlagi člena 84, in strokovnjakov na podlagi tega člena učinkovito organizirana in zagotavlja največjo možno dodano vrednost.
3. Komise podle potřeby usnadní členským státům včasný přístup k odborníkům a zajistí, aby kombinace podpůrných činností prováděných prostřednictvím podpůrných unijních struktur pro testování AI podle článku 84 a odborníky podle tohoto článku byla účinně organizována a přinášela maximální přidanou hodnotu.
ODDELEK 2
ODDÍL 2
Pristojni nacionalni organi
Příslušné vnitrostátní orgány
Člen 70
Článek 70
Imenovanje pristojnih nacionalnih organov in enotne kontaktne točke
Určení příslušných vnitrostátních orgánů a jednotného kontaktního místa
1. Za namene te uredbe vsaka država članica kot pristojne nacionalne organe ustanovi ali imenuje vsaj en priglasitveni organ in vsaj en organ za nadzor trga. Ti pristojni nacionalni organi svoja pooblastila izvajajo neodvisno, nepristransko in brez predsodkov, da bi zaščitili objektivnost svojih dejavnosti in nalog ter zagotovili uporabo in izvajanje te uredbe. Člani teh organov se vzdržijo vseh dejanj, ki niso združljiva z njihovimi dolžnostmi. Če se ta načela spoštujejo, lahko take dejavnosti in naloge izvaja eden ali več imenovanih organov v skladu z organizacijskimi potrebami države članice.
1. Pro účely tohoto nařízení každý členský stát zřídí nebo určí jakožto příslušné vnitrostátní orgány alespoň jeden oznamující orgán a alespoň jeden orgán dozoru nad trhem. Tyto příslušné vnitrostátní orgány vykonávají své pravomoci nezávisle, nestranně a nezaujatě, aby chránily objektivitu svých činností a úkolů a zajistily uplatňování a provádění tohoto nařízení. Členové těchto orgánů se zdrží jakéhokoliv jednání neslučitelného s povahou svých povinností. Jsou-li uvedené zásady dodrženy, mohou být takové činnosti a úkoly prováděny jedním nebo několika určenými orgány v souladu s organizačními potřebami členského státu.
2. Države članice Komisiji sporočijo identiteto priglasitvenih organov in organov za nadzor trga ter njihove naloge in vse naknadne spremembe v zvezi s tem. Države članice do 2. avgusta 2025 prek elektronskih komunikacijskih sredstev objavijo informacije o tem, kako je mogoče stopiti v stik s pristojnimi organi in enotnimi kontaktnimi točkami. Države članice imenujejo organ za nadzor trga, ki deluje kot enotna kontaktna točka za to uredbo, in Komisijo uradno obvestijo o identiteti enotne kontaktne točke. Komisija seznam enotnih kontaktnih točk objavi.
2. Členské státy sdělí Komisi totožnost oznamujících orgánů a orgánů dozoru nad trhem a úkoly těchto orgánů, jakož i veškeré jejich následné změny. Členské státy zveřejní informace o způsobu, jímž lze příslušné orgány a jednotná kontaktní místa kontaktovat prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků, a to do 2. srpna 2025. Členské státy určí orgán dozoru nad trhem, který bude působit jako jednotné kontaktní místo pro toto nařízení, a Komisi totožnost tohoto jednotného kontaktního místa oznámí. Komise zveřejní seznam jednotných kontaktních míst.
3. Države članice zagotovijo, da imajo njihovi pristojni nacionalni organi na voljo ustrezne tehnične, finančne in človeške vire ter infrastrukturo za učinkovito izpolnjevanje svojih nalog na podlagi te uredbe. Pristojni nacionalni organi morajo imeti zlasti zadostno število stalno razpoložljivega osebja, katerega kompetence in strokovno znanje vključujejo poglobljeno razumevanje tehnologij UI, podatkov in računalniške obdelave podatkov, varstva osebnih podatkov, kibernetske varnosti, temeljnih pravic, zdravstvenih in varnostnih tveganj ter poznavanje obstoječih standardov in pravnih zahtev. Države članice vsako leto ocenijo in po potrebi posodobijo zahteve glede usposobljenosti in virov iz tega odstavka.
3. Členské státy zajistí, aby jejich příslušným vnitrostátním orgánům byly poskytnuty odpovídající technické, finanční a lidské zdroje a infrastruktura, které jim umožní účinně plnit úkoly podle tohoto nařízení. Příslušné vnitrostátní orgány mají zejména trvale k dispozici dostatečný počet pracovníků, jejichž způsobilost a odborné znalosti zahrnují důkladné porozumění technologiím AI, údajům a výpočtu údajů, ochraně osobních údajů, kybernetické bezpečnosti, základním právům a zdravotním a bezpečnostním rizikům, jakož i znalost platných norem a právních předpisů. Členské státy požadavky na odbornost a zdroje uvedené v tomto odstavci každoročně posoudí a v případě potřeby aktualizují.
4. Pristojni nacionalni organi sprejmejo ustrezne ukrepe, da se zagotovi ustrezna raven kibernetske varnosti.
4. Příslušné vnitrostátní orgány přijmou vhodná opatření k zajištění kybernetické bezpečnosti na náležité úrovni.
5. Pristojni nacionalni organi pri opravljanju svojih nalog delujejo v skladu z obveznostmi glede zaupnosti iz člena 78.
5. Při plnění svých úkolů jedná příslušný vnitrostátní orgán v souladu s povinnostmi týkajícími se důvěrnosti stanovenými v článku 78.
6. Države članice do 2. avgusta 2025 in nato vsaki dve leti poročajo Komisiji o stanju finančnih in človeških virov, ki so na voljo pristojnim nacionalnim organom, z oceno njihove ustreznosti. Komisija navedene informacije posreduje Odboru v razpravo in morebitna priporočila.
6. Do 2. srpna 2025, a poté jednou za dva roky, předloží členské státy Komisi zprávu o stavu finančních a lidských zdrojů příslušných vnitrostátních orgánů a posoudí jejich přiměřenost. Komise předá tyto informace radě k projednání a případným doporučením.
7. Komisija olajšuje izmenjavo izkušenj med pristojnimi nacionalnimi organi.
7. Komise usnadňuje výměnu zkušeností mezi příslušnými vnitrostátními orgány.
8. Pristojni nacionalni organi lahko zagotovijo smernice in nasvete o izvajanju te uredbe, zlasti za MSP, vključno z zagonskimi podjetji, pri čemer po potrebi upoštevajo smernice in nasvete Odbora in Komisije. Kadar nameravajo pristojni nacionalni organi zagotoviti smernice in nasvete v zvezi s sistemom UI na področjih, ki jih zajema drugo pravo Unije, se, če je to primerno, posvetujejo s pristojnimi nacionalnimi organi, ki delujejo na podlagi navedenega prava Unije.
8. Příslušné vnitrostátní orgány mohou poskytovat pokyny a poradenství ohledně provádění tohoto nařízení, zejména malým a středním podnikům, včetně podniků začínajících, přičemž případně zohlední pokyny a poradenství rady a Komise. Kdykoli mají příslušné vnitrostátní orgány v úmyslu poskytnout pokyny a rady týkající se systému AI v oblastech, na které se vztahuje jiné právo Unie, vedou podle potřeby konzultaci s vnitrostátními orgány příslušnými podle tohoto práva Unie.
9. Kadar institucije, organi, uradi in agencije Unije spadajo na področje uporabe te uredbe, Evropski nadzornik za varstvo podatkov deluje kot pristojni organ za njihov nadzor.
9. Pokud do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, jako orgán příslušný pro dohled nad nimi jedná evropský inspektor ochrany údajů.
POGLAVJE VIII
KAPITOLA VIII
PODATKOVNA ZBIRKA EU ZA VISOKOTVEGANE SISTEME UI
DATABÁZE EU OBSAHUJÍCÍ VYSOCE RIZIKOVÉ SYSTÉMY AI
Člen 71
Článek 71
Podatkovna zbirka EU za visokotvegane sisteme UI s seznama v Prilogi III
Databáze EU obsahující vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III
1. Komisija v sodelovanju z državami članicami vzpostavi in vzdržuje podatkovno zbirko EU, ki vsebuje informacije iz odstavkov 2 in 3 tega člena o visokotveganih sistemih UI iz člena 6(2), registriranih v skladu s členoma 49 in 60, ter sisteme UI, ki se ne štejejo za visokotvegane na podlagi člena 6(3) in ki so registrirani v skladu s členom 6(4) in členom 49. Komisija se pri določanju funkcionalnih specifikacij take podatkovne zbirke posvetuje z ustreznimi strokovnjaki, pri posodabljanju funkcionalnih specifikacij take podatkovne zbirke pa z Odborom.
1. Komise ve spolupráci s členskými státy zřizuje a udržuje databázi EU obsahující informace uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku ohledně vysoce rizikových systémů AI podle čl. 6 odst. 2, které jsou registrovány v souladu s články 49 a 60 a systémy umělé inteligence, které nejsou považovány za vysoce rizikové podle čl. 6 odst. 3 a které jsou registrovány v souladu s čl. 6 odst. 4 a článkem 49. Při stanovování funkčních specifikací takové databáze Komise konzultuje příslušné odborníky a při aktualizaci funkčních specifikací této databáze Komise konzultuje radu.
2. Podatke iz Priloge VIII, oddelka A in B, v podatkovno zbirko EU vnese ponudnik ali po potrebi pooblaščeni zastopnik.
2. Poskytovatel nebo případně zplnomocněný zástupce vloží do databáze EU údaje uvedené v oddíle A a B přílohy VIII.
3. Podatke iz Priloge VIII, oddelek C, v podatkovno zbirko EU vnese uvajalec, ki je javni organ, agencija ali telo ali deluje v njegovem imenu, v skladu s členom 49(3) in (4).
3. Zavádějící subjekt, který je orgánem veřejné moci, agenturou nebo subjektem nebo jedná jejich jménem v souladu s čl. 49 odst. 3 a 4, vloží do databáze EU údaje uvedené v oddíle C přílohy VIII.
4. Z izjemo oddelka iz člena 49(4) in člena 60(4), točka (c), so informacije v podatkovni zbirki EU, registrirane v skladu s členom 49, dostopne in na voljo javnosti na uporabniku prijazen način. Po informacijah bi se moralo dati enostavno iskati in morale bi biti strojno berljive. Informacije, registrirane v skladu s členom 60, so dostopne samo organom za nadzor trga in Komisiji, razen če je potencialni ponudnik ali ponudnik dal soglasje, da so te informacije dostopne tudi javnosti.
4. Informace v databázi EU registrované v souladu s článkem 49 jsou s výjimkou oddílu uvedeného v čl. 49 odst. 4 a čl. 60 odst. 4 písm. c) přístupné a veřejně dostupné uživatelsky vstřícným způsobem. Tyto informace by měly být snadno dohledatelné a strojově čitelné. Informace registrované v souladu s článkem 60 jsou přístupné pouze orgánům dozoru nad trhem a Komisi, pokud potenciální poskytovatel nebo poskytovatel nedal souhlas k tomu, aby tyto informace byly rovněž zpřístupněny veřejnosti.
5. Podatkovna zbirka EU vsebuje osebne podatke le, kolikor je to potrebno za zbiranje in obdelavo informacij v skladu s to uredbo. Te informacije vključujejo imena in kontaktne podatke fizičnih oseb, ki so odgovorne za registracijo sistema in imajo pravno pooblastilo za zastopanje ponudnika ali uvajalca, kakor je ustrezno.
5. Databáze EU obsahuje osobní údaje pouze v míře nezbytné pro shromažďování a zpracovávání informací v souladu s tímto nařízením. Tyto informace zahrnují jména a kontaktní údaje fyzických osob, které odpovídají za registraci systému a mají zákonnou pravomoc zastupovat poskytovatele nebo případně zavádějící subjekt.
6. Komisija je upravljavec podatkovne zbirke EU. Ponudnikom, potencialnim ponudnikom in uvajalcem zagotavlja ustrezno tehnično in upravno podporo. Podatkovna zbirka EU mora biti skladna z veljavnimi zahtevami glede dostopnosti.
6. Správcem databáze EU je Komise. Poskytovatelům, potenciálním poskytovatelům a zavádějícím subjektům zpřístupní přiměřenou technickou a administrativní podporu. Databáze EU je v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost.
POGLAVJE IX
KAPITOLA IX
SPREMLJANJE PO DAJANJU NA TRG, IZMENJAVA INFORMACIJ IN NADZOR TRGA
MONITOROVÁNÍ PO UVEDENÍ NA TRH, SDÍLENÍ INFORMACÍ A DOZOR NAD TRHEM
ODDELEK 1
ODDÍL 1
Spremljanje po dajanju na trg
Monitorování po uvedení na trh
Člen 72
Článek 72
Spremljanje po dajanju na trg s strani ponudnikov in načrt spremljanja po dajanju na trg za visokotvegane sisteme UI
Monitorování prováděné poskytovateli po uvedení vysoce rizikových systémů AI na trh na trh a plán tohoto monitorování
1. Ponudniki vzpostavijo in dokumentirajo sistem spremljanja po dajanju na trg na način, ki je sorazmeren z naravo tehnologij UI in tveganji visokotveganega sistema UI.
1. Poskytovatelé zavedou a zdokumentují systém monitorování po uvedení na trh, a to způsobem, který je přiměřený povaze technologií AI a rizikům daného vysoce rizikového systému AI.
2. Sistem spremljanja po dajanju na trg aktivno in sistematično zbira, dokumentira in analizira ustrezne podatke o učinkovitosti visokotveganih sistemov UI skozi celotno življenjsko dobo, ki jih lahko zagotovijo uvajalci ali ki se lahko zberejo prek drugih virov ter ki ponudniku omogočajo, da oceni, ali sistemi UI stalno izpolnjujejo zahteve iz poglavja III, oddelek 2. Kadar je ustrezno, spremljanje po dajanju na trg vključuje analizo interakcije z drugimi sistemi UI. Ta obveznost ne zajema občutljivih operativnih podatkov uvajalcev, ki so organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj.
2. Systém monitorování po uvedení na trh aktivně a systematicky shromažďuje, dokumentuje a analyzuje příslušné údaje, které mohou být získávány od zavádějících subjektů nebo které mohou být shromažďovány z jiných zdrojů a které se týkají výkonnosti vysoce rizikových systémů AI po celou dobu jejich životnosti, a umožňuje poskytovateli vyhodnocovat nepřetržitý soulad systémů AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2. Monitorování po uvedení na trh v relevantních případech zahrnuje analýzu interakce s jinými systémy AI. Tato povinnost se nevztahuje na citlivé operativní údaje zavádějících subjektů, které jsou donucovacími orgány.
3. Sistem spremljanja po dajanju na trg temelji na načrtu spremljanja po dajanju na trg. Načrt spremljanja po dajanju na trg je del tehnične dokumentacije iz Priloge IV. Komisija sprejme izvedbeni akt s podrobnimi določbami o predlogi za načrt spremljanja po dajanju na trg in s seznamom elementov, ki jih je treba do 2. februarja 2026 vključiti v načrt. Ta izvedbeni akt se sprejme v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
3. Systém monitorování po uvedení na trh je založen na plánu monitorování po uvedení na trh. Plán monitorování po uvedení na trh je součástí technické dokumentace uvedené v příloze IV. Komise do 2. února 2026 přijme prováděcí akt, kterým se stanoví podrobná ustanovení zavádějící vzor plánu monitorování po uvedení na trh a seznam prvků, které mají být do tohoto plánu zahrnuty. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem uvedeným v čl. 98 odst. 2.
4. Za visokotvegane sisteme UI, zajete v harmonizacijski zakonodaji Unije iz Priloge I, oddelek A – kadar sta sistem in načrt spremljanja po dajanju na trg že vzpostavljena na podlagi navedene zakonodaje in da se zagotovi skladnost, prepreči podvajanje in čim bolj zmanjšajo dodatna bremena – imajo ponudniki možnost, da v sisteme in načrte, ki že obstajajo na podlagi navedene zakonodaje, po potrebi vključijo potrebne elemente, opisane v odstavkih 1, 2 in 3, pri čemer uporabijo predlogo iz odstavka 3, če se s tem doseže enakovredna raven zaščite.
4. V případě vysoce rizikových systémů AI, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I a pro něž je již podle uvedených právních předpisů zaveden systém i plán monitorování po uvedení na trh, mají poskytovatelé, s cílem zajistit soudržnost, zabránit zdvojování a minimalizovat další zátěž, možnost volby, zda v příslušných případech začlení nezbytné prvky popsané v odstavcích 1, 2 a 3 za použití šablony uvedené v odstavci 3 do systémů a plánů, které již podle uvedených právních předpisů existují, za předpokladu, že dosáhne rovnocenné úrovně ochrany.
Prvi pododstavek tega odstavka se uporablja tudi za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točka 5, ki jih dajo na trg ali v uporabo finančne institucije, za katere veljajo zahteve na podlagi prava Unije o finančnih storitvah v zvezi z njihovim notranjim upravljanjem, ureditvami ali postopki.
První pododstavec tohoto odstavce se vztahuje také na vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodě 5 přílohy III, které jsou uvedeny na trh nebo do provozu finančními institucemi, na něž se vztahují požadavky práva Unie v oblasti finančních služeb týkající se jejich vnitřní správy, opatření nebo postupů.
ODDELEK 2
ODDÍL 2
Izmenjava informacij o resnih incidentih
Sdílení informací o závažných incidentech
Člen 73
Článek 73
Poročanje o resnih incidentih
Oznamování závažných incidentů
1. Ponudniki visokotveganih sistemov UI, ki so dani na trg Unije, organom za nadzor trga držav članic, v katerih je prišlo do navedenega incidenta, poročajo o vsakem resnem incidentu.
1. Poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh Unie oznamují jakýkoli závažný incident orgánům dozoru nad trhem v členských státech, v nichž k tomuto incidentu došlo
2. Poročilo iz odstavka 1 se sestavi takoj, ko ponudnik ugotovi obstoj vzročne zveze med sistemom UI in resnim incidentom ali razumno verjetnost take zveze, v vsakem primeru pa najpozneje 15 dni po tem, ko ponudnik ali, kadar je ustrezno, uvajalec izve za resen incident.
2. Oznámení uvedené v odstavci 1 musí být učiněno neprodleně poté, co poskytovatel zjistí příčinnou souvislost mezi daným systémem AI a daným závažným incidentem nebo přiměřenou pravděpodobnost této souvislosti, v každém případě však nejpozději do patnácti dnů poté, co se poskytovatel případně zavádějící subjekt o daném závažném incidentu dozvěděl.
Pri roku za poročanje iz prvega pododstavka se upošteva resnost incidenta.
Lhůta pro oznámení uvedená v prvním pododstavci zohlední závažnost závažného incidentu.
3. Ne glede na odstavek 2 tega člena se v primeru močno razširjene kršitve ali resnega incidenta, kakor je opredeljen v členu 3, točka 49(b), poročilo iz odstavka 1 predloži nemudoma, najpozneje pa dva dni po tem, ko ponudnik ali, kadar je ustrezno, uvajalec izve za ta incident.
3. Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se v případě rozsáhlého porušení práva nebo závažného incidentu ve smyslu čl. 3 bodu 49 písm. b) podává oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku okamžitě, nejpozději však do dvou dnů poté, co se poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt o tomto incidentu dozvěděl.
4. Ne glede na odstavek 2 se v primeru smrti osebe poročilo predloži takoj, ko ponudnik ali uvajalec ugotovi ali posumi, da obstaja vzročna zveza med visokotveganim sistemom UI in resnim incidentom, vendar najpozneje 10 dni po datumu, ko ponudnik ali, kadar je ustrezno, uvajalec izve za resen incident.
4. Bez ohledu na odstavec 2 se v případě úmrtí osoby podává oznámení ihned poté, co poskytovatel nebo zavádějící subjekt zjistí příčinnou souvislost mezi vysoce rizikovým systémem AI a závažným incidentem, nebo jakmile má podezření, že taková příčinná souvislost existuje, avšak nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt o závažném incidentu dozvěděl.
5. Kadar je to potrebno zaradi pravočasnega poročanja, lahko ponudnik ali, kadar je ustrezno, uvajalec najprej predloži nepopolno začetno poročilo, nato pa predloži še popolnega.
5. Je-li to nezbytné k zajištění včasného ohlášení, může poskytovatel nebo případně zavádějící subjekt podat neúplné počáteční oznámení, po němž následuje oznámení úplné.
6. Po poročanju o resnem incidentu na podlagi odstavka 1 ponudnik nemudoma izvede potrebne preiskave v zvezi z resnim incidentom in zadevnim sistemom UI. To vključuje oceno tveganja incidenta in popravne ukrepe.
6. Po ohlášení závažného incidentu podle odstavce 1 provede poskytovatel v souvislosti se závažným incidentem a dotčeným systémem AI bezodkladně nezbytná šetření. Ta zahrnují posouzení rizika incidentu a nápravná opatření.
Ponudnik med preiskavami iz prvega pododstavka sodeluje s pristojnimi organi in po potrebi z zadevnim priglašenim organom ter brez predhodne obvestitve pristojnih organov ne izvede nobene raziskave, ki vključuje spremembo zadevnega sistema UI na način, ki bi lahko vplival na poznejšo oceno vzrokov za incident.
Poskytovatel během šetření uvedených v prvním pododstavci spolupracuje s příslušnými orgány a případně s dotčeným oznámeným subjektem a neprovádí žádná šetření, při nichž je daný systém AI upravován způsobem, který může ovlivnit následné vyhodnocení příčin incidentu, dokud o takovém opatření neinformuje příslušné orgány.
7. Zadevni organ za nadzor trga po prejemu uradnega obvestila o resnem incidentu iz člena 3, točka 49(c), obvesti nacionalne javne organe ali telesa iz člena 77(1). Komisija pripravi posebne smernice za lažje izpolnjevanje obveznosti iz odstavka 1 tega člena. Navedene smernice se izdajo do 2. avgusta 2025 in se redno ocenjujejo.
7. Po obdržení oznámení týkajícího se závažného incidentu uvedeného v čl. 3 bodu 49 písm. c) informuje příslušný orgán dozoru nad trhem vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1. Komise vypracuje zvláštní pokyny s cílem usnadnit plnění povinností stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto pokyny se vydají do 2. srpna 2025 a jsou pravidelně vyhodnocovány.
8. Organ za nadzor trga sprejme ustrezne ukrepe, kot je določeno v členu 19 Uredbe (EU) 2019/1020, v sedmih dneh od datuma prejema uradnega obvestila iz odstavka 1 tega člena in upošteva postopke uradnega obveščanja iz navedene uredbe.
8. Do sedmi dnů ode dne, kdy obdržel oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, přijme orgán dozoru nad trhem vhodná opatření stanovená v článku 19 nařízení (EU) 2019/1020 a řídí se oznamovacími postupy stanovenými v uvedeném nařízení.
9. Za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, ki jih dajejo na trg ali v uporabo ponudniki, za katere veljajo zakonodajni instrumenti Unije, v katerih so določene obveznosti glede poročanja, enakovredne tistim iz te uredbe, se uradno obveščanje o resnih incidentih zahteva le za incidente iz člena 3, točka 49(c).
9. U vysoce rizikových systémů AI podle přílohy III, které jsou uvedeny na trh nebo do provozu poskytovateli, na něž se vztahují legislativní nástroje Unie, které stanovují oznamovací povinnosti rovnocenné povinnostem stanoveným v tomto nařízení, se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty uvedené v čl. 3 bod 49 písm. c).
10. Za visokotvegane sisteme UI, ki so varnostne komponente pripomočkov ali so sami pripomočki, zajeti v uredbah (EU) 2017/745 in (EU) 2017/746, je uradno obvestilo o resnih incidentih omejeno na tiste iz člena 3, točka 49(c), te uredbe in se pošlje pristojnemu nacionalnemu organu, ki ga v ta namen izberejo države članice, v katerih se je navedeni incident zgodil.
10. U vysoce rizikových systémů AI, které jsou bezpečnostními součástmi zařízení nebo jsou samy zařízeními, na něž se vztahují nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746, se oznamování závažných incidentů omezuje na incidenty, které jsou uvedeny v čl. 3 bodě 49 písm. c) tohoto nařízení, a provádí se u příslušného vnitrostátního orgánu zvoleného pro tento účel členskými státy, v nichž k danému incidentu došlo.
11. Pristojni nacionalni organi v skladu s členom 20 Uredbe (EU) 2019/1020 nemudoma uradno obvestijo Komisijo o vsakem resnem incidentu, ne glede na to, ali so v zvezi z njim ukrepali ali ne.
11. Příslušné vnitrostátní orgány každý závažný incident neprodleně oznámí Komisi v souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2019/1020 bez ohledu na to, zda v souvislosti s ním přijaly opatření.
ODDELEK 3
ODDÍL 3
Izvrševanje
Prosazování práva
Člen 74
Článek 74
Nadzor trga in nadzor sistemov UI na trgu Unije
Dozor nad trhem a kontrola systémů AI na trhu Unie
1. Za sisteme UI, zajete s to uredbo, se uporablja Uredba (EU) 2019/1020. Za učinkovito izvrševanje te uredbe velja naslednje:
1. Na systémy AI upravené tímto nařízením se vztahuje nařízení (EU) 2019/1020. Pro účely účinného prosazování tohoto nařízení však platí, že:
(a)
vsako sklicevanje na gospodarski subjekt na podlagi Uredbe (EU) 2019/1020 se razume kot sklicevanje na vse operaterje, opredeljene v členu 2(1) te uredbe;
a)
jakýkoli odkaz na hospodářský subjekt podle nařízení (EU) 2019/1020 je třeba chápat tak, že zahrnuje všechny provozovatele uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení;
(b)
vsako sklicevanje na proizvod na podlagi Uredbe (EU) 2019/1020 se razume kot sklicevanje na vse sisteme UI, ki spadajo na področje uporabe te uredbe.
b)
jakýkoli odkaz na výrobek podle nařízení (EU) 2019/1020 je třeba chápat tak, že zahrnuje všechny systémy AI spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.
2. Organi za nadzor trga v okviru svojih obveznosti poročanja na podlagi člena 34(4) Uredbe (EU) 2019/1020 Komisiji in ustreznim nacionalnim organom za konkurenco vsako leto poročajo o vseh informacijah, ugotovljenih med dejavnostmi nadzora trga, ki bi lahko bile zanimive za uporabo prava Unije o pravilih konkurence. Komisiji vsako leto poročajo tudi o primerih uporabe prepovedanih praks, do katerih je prišlo v zadevnem letu, in o sprejetih ukrepih.
2. V rámci svých oznamovacích povinností podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1020 podávají orgány dozoru nad trhem každoročně Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž zprávu o veškerých informacích zjištěných v průběhu činností dozoru nad trhem, které mohou mít potenciální význam pro uplatňování práva Unie v oblasti pravidel hospodářské soutěže. Každoročně rovněž podávají Komisi zprávu o používání zakázaných postupů, k nimž došlo v daném roce, a o přijatých opatřeních.
3. Za visokotvegane sisteme UI, ki so povezani s proizvodi, zajetimi v harmonizacijski zakonodaji Unije iz Priloge I, oddelek A, je organ za nadzor trga za namene te uredbe organ, odgovoren za dejavnosti nadzora trga in imenovan v skladu z navedenimi pravnimi akti.
3. U vysoce rizikových systémů AI souvisejících s produkty, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, je orgánem dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení orgán odpovědný za činnosti v oblasti dozoru nad trhem určený podle uvedených právních aktů.
Z odstopanjem od prvega pododstavka in v ustreznih okoliščinah lahko države članice imenujejo drug ustrezen organ, ki deluje kot organ za nadzor trga, če zagotovijo usklajevanje z ustreznimi sektorskimi organi za nadzor trga, odgovornimi za izvrševanje harmonizacijske zakonodaje Unije iz Priloge I.
Odchylně od prvního pododstavce a za vhodných okolností mohou členské státy jako orgán dozoru nad trhem určit jiný příslušný orgán, pokud zajistí koordinaci s příslušnými odvětvovými orgány dozoru nad trhem odpovědnými za prosazování harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I.
4. Postopki iz členov 79 do 83 te uredbe se ne uporabljajo za sisteme UI, ki so povezani s proizvodi, zajetimi v harmonizacijski zakonodaji Unije iz Priloge I, oddelek A, če so v takih pravnih aktih že določeni postopki, na podlagi katerih se zagotovi enakovredna raven zaščite in ki imajo isti cilj. V takih primerih se namesto tega uporabijo ustrezni sektorski postopki.
4. Postupy uvedené v článcích 79 až 83 tohoto nařízení se nepoužijí na systémy AI související s produkty, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v oddíle A přílohy I, pokud jsou v těchto právních aktech již stanoveny postupy zajišťující rovnocennou úroveň ochrany a mající stejný cíl. V takových případech se namísto toho použijí odpovídající odvětvové postupy.
5. Brez poseganja v pooblastila organov za nadzor trga na podlagi člena 14 Uredbe (EU) 2019/1020 lahko organi za nadzor trga, da se zagotovi učinkovito izvrševanje te uredbe, pooblastila iz člena 14(4), točki (d) in (j), navedene uredbe po potrebi izvajajo na daljavo.
5. Aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dozoru nad trhem podle článku 14 nařízení (EU) 2019/1020, za účelem zajištění účinného prosazování tohoto nařízení mohou orgány dozoru nad trhem případně vykonávat pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 4 písm. d) a j) uvedeného nařízení na dálku.
6. Za visokotvegane sisteme UI, ki jih dajo na trg ali v uporabo oziroma jih uporabljajo finančne institucije, ki jih ureja pravo Unije o finančnih storitvah, je organ za nadzor trga za namene te uredbe zadevni nacionalni organ, odgovoren za finančni nadzor navedenih institucij na podlagi navedene zakonodaje, če je dajanje sistema UI na trg ali v uporabo oziroma njegova uporaba neposredno povezana z zagotavljanjem navedenih finančnih storitev.
6. U vysoce rizikových systémů AI uváděných na trh, do provozu nebo využívaných finančními institucemi, na něž se vztahuje právo Unie v oblasti finančních služeb, je orgánem dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení příslušný vnitrostátní orgán odpovědný za finanční dohled nad těmito institucemi podle uvedených právních předpisů, pokud je uvedení na trh, do provozu nebo používání systému AI v přímé souvislosti s poskytováním těchto finančních služeb.
7. Z odstopanjem od odstavka 6 lahko država članica v ustreznih okoliščinah in pod pogojem, da je zagotovljeno usklajevanje, za organ za nadzor trga za namene te uredbe določi drug zadevni organ.
7. Odchylně od odstavce 6 může členský stát za vhodných okolností a za předpokladu, že je zajištěna koordinace, určit jako orgán dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení jiný příslušný orgán.
Nacionalni organi za nadzor trga, ki nadzorujejo regulirane kreditne institucije, ki jih ureja Direktiva 2013/36/EU, in sodelujejo v enotnem mehanizmu nadzora, vzpostavljenem z Uredbo (EU) št. 1024/2013, bi morali Evropski centralni banki brez odlašanja sporočiti vse informacije, ugotovljene v okviru svojih dejavnosti nadzora trga, ki bi lahko bile zanimive za naloge bonitetnega nadzora Evropske centralne banke, kot so določene v navedeni uredbi.
Vnitrostátní orgány dozoru nad trhem odpovědné za dohled nad úvěrovými institucemi, na něž se vztahuje směrnice 2013/36/EU a které se účastní jednotného mechanismu dohledu zřízeného nařízením (EU) č. 1024/2013, by měly neprodleně oznámit Evropské centrální bance veškeré informace zjištěné v průběhu svých činností v oblasti dozoru nad trhem, které by mohly mít potenciální význam pro úkoly Evropské centrální banky v oblasti obezřetnostního dohledu podle uvedeného nařízení.
8. Za visokotvegane sisteme UI iz točke 1 Priloge III k tej uredbi, če se sistemi uporabljajo za namene preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj, upravljanja meja ter pravosodja in demokracije, in za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točke 6, 7 in 8, k tej uredbi države članice kot organe za nadzor trga za namene te uredbe imenujejo bodisi pristojne nadzorne organe za varstvo podatkov na podlagi Uredbe (EU) 2016/679 ali Direktive (EU) 2016/680 bodisi kateri koli drugi organ, ki je imenovan na podlagi enakih pogojev iz členov 41 do 44 Direktive (EU) 2016/680. Dejavnosti nadzora trga nikakor ne vplivajo na neodvisnost pravosodnih organov in tudi drugače ne posegajo v njihove dejavnosti, kadar delujejo v okviru svoje sodne pristojnosti.
8. Pokud jde o vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodě 1 přílohy III tohoto nařízení, používají-li se tyto systémy pro účely vymáhání práva, pro účely správy hranic a v zájmu spravedlnosti a demokracie, a pokud jde pro vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 6, 7 a 8 přílohy III tohoto nařízení, určí členské státy jako orgány dozoru nad trhem pro účely tohoto nařízení buď příslušné dozorové orgány pro ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679 nebo směrnice (EU) 2016/680, nebo jiné orgány určené podle týchž podmínek stanovených v článcích 41 až 44 směrnice (EU) 2016/680. Činnosti v oblasti dozoru nad trhem nijak neovlivní nezávislost justičních orgánů ani jinak nezasahují do jejich činnosti při výkonu jejich soudní pravomoci.
9. Kadar institucije, organi, uradi in agencije Unije spadajo na področje uporabe te uredbe, Evropski nadzornik za varstvo podatkov deluje kot njihov organ za nadzor trga, razen v zvezi s Sodiščem Evropske unije, kadar to izvaja svojo sodno pristojnost.
9. Pokud do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, jedná jako jejich orgán dozoru nad trhem evropský inspektor ochrany údajů, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí.
10. Države članice olajšujejo usklajevanje med organi za nadzor trga, imenovanimi na podlagi te uredbe, in drugimi ustreznimi nacionalnimi organi ali telesi, ki nadzorujejo uporabo harmonizacijske zakonodaje Unije iz Priloge I ali drugega prava Unije, ki bi lahko bilo pomembno za visokotvegane sisteme UI iz Priloge III.
10. Členské státy usnadňují koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem určenými podle tohoto nařízení a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány nebo subjekty, které dohlížejí na uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I nebo jiného práva Unie, které by mohly být relevantní pro vysoce rizikové systémy AI uvedené v příloze III.
11. Organi za nadzor trga in Komisija lahko predlagajo skupne dejavnosti – vključno s skupnimi preiskavami, ki jih izvajajo organi za nadzor trga sami ali skupaj s Komisijo –, katerih cilj je spodbujanje skladnosti, odkrivanje neskladnosti, ozaveščanje ali zagotavljanje smernic v zvezi s to uredbo, kar zadeva posebne kategorije visokotveganih sistemov UI, za katere se ugotovi, da predstavljajo resno tveganje v dveh ali več državah članicah v skladu s členom 9 Uredbe (EU) 2019/1020. Urad za UI zagotavlja usklajevalno podporo za skupne preiskave.
11. Orgány dozoru nad trhem a Komise mohou navrhovat společné činnosti, včetně společných šetření, které provádějí orgány dozoru nad trhem nebo orgány dozoru nad trhem společně s Komisí a jejichž cílem je podporovat dodržování předpisů, zjišťovat nesoulad, zvyšovat povědomí nebo poskytovat pokyny v souvislosti s tímto nařízením, pokud jde o konkrétní kategorie vysoce rizikových systémů AI, u nichž se zjistí, že představují vážné riziko ve dvou nebo více členských státech v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2019/1020. Úřad pro AI poskytuje pro společná šetření koordinační podporu.
12. Brez poseganja v pooblastila na podlagi Uredbe (EU) 2019/1020 ter kadar je to ustrezno in omejeno na to, kar je potrebno za izpolnjevanje njihovih nalog, ponudniki organom za nadzor trga omogočijo polni dostop do dokumentacije ter naborov učnih, testnih in validacijskih podatkov, ki se uporabljajo za razvoj visokotveganih sistemov UI, vključno z vmesniki za aplikacijsko programiranje (API) ali drugimi ustreznimi tehničnimi sredstvi in orodji, ki omogočajo oddaljeni dostop, kadar je to primerno in ob upoštevanju varnostnih zaščitnih ukrepov.
12. Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené nařízením (EU) 2019/1020, poskytovatelé orgánům dozoru nad trhem v relevantních případech a v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů poskytnou plný přístup k dokumentaci, jakož i k souborům trénovacích, validačních a testovacích dat používaných pro vývoj vysoce rizikových systémů AI, v příslušných případech a s výhradou bezpečnostních záruk pak i prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo jiných vhodných technických prostředků a nástrojů umožňujících dálkový přístup.
13. Organom za nadzor trga se dostop do izvorne kode visokotveganega sistema UI odobri na podlagi obrazložene zahteve in samo, če sta izpolnjena oba naslednja pogoja:
13. Přístup ke zdrojovému kódu vysoce rizikového systému AI je orgánům dozoru nad trhem poskytnut na základě odůvodněné žádosti a pouze v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:
(a)
dostop do izvorne kode je potreben za oceno skladnosti visokotveganega sistema UI z zahtevami iz poglavja III, oddelek 2, in
a)
přístup ke zdrojovému kódu je nezbytný k posouzení shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddíle 2 a
(b)
postopki testiranja ali revizije in preverjanja na podlagi podatkov in dokumentacije, ki jih je predložil ponudnik, so bili izčrpani ali so se izkazali za nezadostne.
b)
postupy testování či auditu a ověřování na základě dat a dokumentace poskytnutých poskytovatelem byly vyčerpány nebo se ukázaly jako nedostatečné.
14. Vse informacije ali dokumentacija, ki jih pridobijo organi za nadzor trga, se obravnavajo v skladu z obveznostmi glede zaupnosti iz člena 78.
14. S veškerými informacemi nebo dokumentací získanými orgány dozoru nad trhem podle tohoto článku se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti stanovenými v článku 78.
Člen 75
Článek 75
Medsebojna pomoč, nadzor trga in nadzor sistemov UI za splošne namene
Vzájemná pomoc, dozor nad trhem a kontrola obecných systémů AI
1. Kadar sistem UI temelji na modelu UI za splošne namene ter model in sistem razvije isti ponudnik, ima Urad za UI pooblastila za spremljanje in nadzor skladnosti tega sistema UI z obveznostmi iz te uredbe. Urad za UI ima za izvajanje svojih nalog spremljanja in nadzora vsa pooblastila organa za nadzor trga iz tega oddelka in Uredbe (EU) 2019/1020.
1. Pokud je systém AI založen na obecném modelu AI a tento model i systém vyvíjí tentýž poskytovatel, má úřad pro AI pravomoc monitorovat shodu tohoto systému AI s povinnostmi podle tohoto nařízení a dohlížet na ni. Úřad pro AI má při plnění svých úkolů v oblasti monitorování a dohledu veškeré pravomoci orgánu dozoru nad trhem podle tohoto oddílu a nařízení (EU) 2019/1020.
2. Kadar imajo ustrezni organi za nadzor trga zadosten razlog, da sisteme UI za splošne namene, ki jih lahko uvajalci neposredno uporabljajo za vsaj en namen, ki je na podlagi te uredbe razvrščen kot veliko tveganje, štejejo za neskladne z zahtevami iz te uredbe, pri izvajanju ocen skladnosti sodelujejo z Uradom za UI ter o tem ustrezno obvestijo Odbor in druge organe za nadzor trga.
2. Pokud mají příslušné orgány dozoru nad trhem dostatečný důvod považovat obecné systémy AI, které mohou provozovatelé přímo používat alespoň k jednomu účelu, jenž je podle tohoto nařízení klasifikován jako vysoce rizikový, za nevyhovující požadavkům stanoveným v tomto nařízení, spolupracují s úřadem pro AI na provádění hodnocení souladu a informují o této skutečnosti radu a další orgány dozoru nad trhem.
3. Kadar organ za nadzor trga ne more zaključiti preiskave visokotveganega sistema UI, ker ne more dostopati do nekaterih informacij, povezanih z modelom UI za splošne namene, čeprav si je ustrezno prizadeval, da bi jih pridobil, lahko Uradu za UI predloži obrazloženo zahtevo, na podlagi katere se zagotovi dostop do teh informacij. V tem primeru Urad za UI organu prosilcu brez odlašanja, v vsakem primeru pa v 30 dneh, zagotovi vse informacije, za katere meni, da so pomembne za ugotovitev, ali je visokotvegani sistem UI neskladen. Organi za nadzor trga zagotavljajo zaupnost informacij, ki jih pridobijo v skladu s členom 78 te uredbe. Smiselno se uporablja postopek iz poglavja VI Uredbe (EU) 2019/1020.
3. Pokud orgán dozoru nad trhem není schopen dokončit šetření vysoce rizikového systému AI z důvodu nemožnosti přístupu k určitým informacím souvisejícím s obecným modelem AI, přestože na získání těchto informací vynaložil veškeré náležité úsilí, může podat odůvodněnou žádost úřadu pro AI, jenž přístup k těmto informacím vynutí. V takovém případě úřad pro AI poskytne dožadujícímu orgánu bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, veškeré informace, které považuje pro zjištění nesouladu vysoce rizikového systému AI za relevantní. Orgány dozoru nad trhem zachovají důvěrnost informací získaných v souladu s článkem 78 tohoto nařízení. Postup stanovený v kapitole VI nařízení (EU) 2019/1020 se použije obdobně.
Člen 76
Článek 76
Nadzor testiranja v realnih razmerah s strani organov za nadzor trga
Dohled nad testováním v reálných podmínkách vykonávaný orgány dozoru nad trhem
1. Organi za nadzor trga imajo pristojnosti in pooblastila za zagotavljanje, da je testiranje v realnih razmerah skladno s to uredbo.
1. Orgány dozoru nad trhem mají kompetence a pravomoci k zajištění toho, aby bylo testování v reálných podmínkách v souladu s tímto nařízením.
2. Kadar se testiranje v realnih razmerah izvaja za sisteme UI, ki se nadzorujejo v regulativnem peskovniku za UI na podlagi člena 58, organi za nadzor trga skladnost s členom 60 preverijo v okviru svoje nadzorne vloge za regulativni peskovnik za UI. Ti organi lahko po potrebi dovolijo, da ponudnik ali potencialni ponudnik opravi testiranje v realnih razmerah z odstopanjem od pogojev iz člena 60(4), točki (f) in (g).
2. Pokud se testování v reálných podmínkách provádí u systémů AI, nad nimiž je vykonáván dohled v rámci regulačního sandboxu pro AI podle článku 58, ověří orgány dozoru nad trhem v rámci své dozorčí úlohy týkající se regulačního sandboxu pro AI soulad s ustanoveními článku 60. Tyto orgány mohou případně povolit, aby testování v reálných podmínkách provedl poskytovatel nebo potenciální poskytovatel odchylně od podmínek stanovených v čl. 60 odst. 4 písm. f) a g).
3. Kadar potencialni ponudnik, ponudnik ali katera koli tretja oseba obvesti organ za nadzor trga o resnem incidentu ali ima druge razloge za domnevo, da pogoji iz členov 60 in 61 niso izpolnjeni, lahko na svojem ozemlju sprejme katero koli od naslednjih odločitev:
3. Byl-li orgán dozoru nad trhem potenciálním poskytovatelem, poskytovatelem nebo jakoukoli třetí stranou informován o závažném incidentu nebo má-li jiné důvody se domnívat, že podmínky stanovené v článcích 60 a 61 nejsou splněny, může na svém území případně přijmout některé z těchto rozhodnutí:
(a)
začasno ali dokončno ustavi testiranje v realnih razmerah;
a)
pozastavit nebo ukončit testování v reálných podmínkách;
(b)
od ponudnika ali potencialnega ponudnika in uvajalca ali potencialnega uvajalca zahteva, da spremenijo katerega od vidikov testiranja v realnih razmerah.
b)
požadovat, aby poskytovatel nebo potenciální poskytovatel a zavádějící subjekt či potenciální zavádějící subjekt změnili jakýkoli aspekt testování v reálných podmínkách.
4. Kadar organ za nadzor trga sprejme odločitev iz odstavka 3 tega člena ali izda ugovor v smislu člena 60(4), točka (b), se v odločitvi ali ugovoru navedejo razlogi zanj ali zanjo ter kako lahko ponudnik ali potencialni ponudnik izpodbija odločitev ali ugovor.
4. Pokud orgán dozoru nad trhem přijal rozhodnutí uvedené v odstavci 3 tohoto článku nebo vznesl námitku ve smyslu čl. 60 odst. 4 písm. b), uvedou v rozhodnutí nebo námitce své odůvodnění a způsob, jak může poskytovatel nebo potenciální poskytovatel toto rozhodnutí nebo tuto námitku napadnout.
5. Kadar je ustrezno, kadar organ za nadzor trga sprejme odločitev iz odstavka 3, razloge zanjo sporoči organom za nadzor trga iz drugih držav članic, v katerih je bil sistem UI testiran v skladu z načrtom za testiranje.
5. Pokud orgán dozoru nad trhem přijal rozhodnutí uvedené v odstavci 3, sdělí v příslušných případech důvody tohoto rozhodnutí orgánům dozoru nad trhem dalších členských států, v nichž byl systém AI testován v souladu s plánem testování.
Člen 77
Článek 77
Pooblastila organov, pristojnih za varstvo temeljnih pravic
Pravomoci orgánů chránících základní práva
1. Nacionalni javni organi ali telesa, ki nadzorujejo ali uveljavljajo spoštovanje obveznosti na podlagi prava Unije o varstvu temeljnih pravic, vključno s pravico do nediskriminacije, so v zvezi z uporabo visokotveganih sistemov UI iz Priloge III pooblaščeni, da zahtevajo vso dokumentacijo, ustvarjeno ali hranjeno na podlagi te uredbe, in da v dostopnem jeziku in obliki dostopajo do nje, kadar je dostop do navedene dokumentacije potreben za učinkovito izvrševanje njihovih pooblastil v mejah njihove jurisdikcije. Zadevni javni organ ali telo o vsaki taki zahtevi obvesti organ za nadzor trga zadevne države članice.
1. Vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru, které dohlížejí na dodržování povinností stanovených v právu Unie chránícím základní práva, včetně práva na nediskriminaci, v souvislosti s používáním vysoce rizikových systémů AI uvedených v příloze III, případně je vymáhají, jsou oprávněny vyžádat si jakoukoli dokumentaci vytvořenou nebo vedenou podle tohoto nařízení a získat k ní přístup v přístupném jazyce a formátu, pokud je přístup k této dokumentaci nezbytný k účinnému plnění jejich pověření v rámci jejich příslušnosti. Příslušný veřejný orgán nebo subjekt veřejného sektoru o každé této žádosti informuje orgán dozoru nad trhem dotčeného členského státu.
2. Vsaka država članica do 2. novembra 2024 določi javne organe ali telesa iz odstavka 1 in seznam teh organov ali teles objavi. Države članice o seznamu uradno obvestijo Komisijo in druge države članice ter seznam redno posodabljajo.
2. Každý členský stát určí do 2. listopadu 2024 veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v odstavci 1 a zveřejní jejich seznam. Členské státy oznámí tento seznam Komisi a ostatním členským státům a průběžně jej aktualizují.
3. Kadar dokumentacija iz odstavka 1 ne zadošča za ugotovitev, ali je prišlo do kršitve obveznosti na podlagi prava Unije o varstvu temeljnih pravic, lahko javni organ ali telo iz odstavka 1 na podlagi obrazložene zahteve od organa za nadzor trga zahteva, da organizira testiranje visokotveganega sistema UI s tehničnimi sredstvi. Organ za nadzor trga v razumnem času po prejemu zahteve organizira testiranje v tesnem sodelovanju z javnim organom ali telesom, ki je vložilo zahtevo.
3. Pokud dokumentace uvedená v odstavci 1 není dostatečná k tomu, aby bylo možné zjistit, zda došlo k porušení povinností podle práva Unie chránícího základní práva, může orgán veřejné moci nebo subjekt uvedený v odstavci 1 podat orgánu dozoru nad trhem odůvodněnou žádost o uspořádání testování vysoce rizikového systému AI technickými prostředky. Orgán dozoru nad trhem uspořádá toto testování, do něhož bude dožadující orgán veřejné moci nebo subjekt významně zapojen, v přiměřené lhůtě po podání žádosti.
4. Vse informacije ali dokumentacija, ki jo nacionalni javni organi ali telesa iz odstavka 1 tega člena pridobijo na podlagi tega člena, se obravnavajo v skladu z obveznostmi glede zaupnosti iz člena 78.
4. S veškerými informacemi nebo dokumentací, které vnitrostátní orgány veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekty uvedené v odstavci 1 tohoto článku obdrží podle tohoto článku, se nakládá v souladu s povinnostmi zachování důvěrnosti stanovenými v článku 78.
Člen 78
Článek 78
Zaupnost
Důvěrnost
1. Komisija, organi za nadzor trga in priglašeni organi ter vse druge fizične ali pravne osebe, ki sodelujejo pri uporabi te uredbe, v skladu s pravom Unije ali nacionalnim pravom spoštujejo zaupnost informacij in podatkov, pridobljenih pri opravljanju svojih nalog in dejavnosti, tako da varujejo zlasti:
1. Komise, orgány dozoru nad trhem a oznámené subjekty a veškeré další fyzické nebo právnické osoby zapojené do používání tohoto nařízení respektují v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem důvěrnost informací a údajů, které získají při provádění svých úkolů a činností, takovým způsobem, aby chránily zejména:
(a)
pravice intelektualne lastnine in zaupne poslovne informacije ali poslovne skrivnosti fizične ali pravne osebe, vključno z izvorno kodo, razen v primerih iz člena 5 Direktive (EU) 2016/943 Evropskega parlamenta in Sveta (57);
a)
práva duševního vlastnictví a důvěrné obchodní informace nebo obchodní tajemství fyzických nebo právnických osob, včetně zdrojového kódu s výjimkou případů, na které se vztahuje článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 (57);
(b)
učinkovito izvajanje te uredbe, zlasti za namene inšpekcijskih pregledov, preiskav ali revizij;
b)
účinné provádění tohoto nařízení, zejména za účelem inspekcí, šetření nebo auditů;
(c)
javne interese in interese nacionalne varnosti;
c)
veřejný zájem a zájem národní bezpečnosti;
(d)
izvedbo kazenskih ali upravnih postopkov;
d)
vedení trestního nebo správního řízení;
(e)
podatke, ki so tajni na podlagi prava Unije ali nacionalnega prava.
e)
informace utajované podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.
2. Organi, ki sodelujejo pri uporabi te uredbe na podlagi odstavka 1, zahtevajo samo podatke, ki so nujno potrebni za oceno tveganja, ki ga predstavljajo sistemi UI, in za izvajanje svojih pooblastil v skladu s to uredbo in Uredbo (EU) 2019/1020. V skladu z veljavnim pravom Unije ali nacionalnim pravom uvedejo ustrezne in učinkovite ukrepe za kibernetsko varnost, da zaščitijo varnost in zaupnost pridobljenih informacij in podatkov, ter zbrane podatke izbrišejo takoj, ko niso več potrebni za namen, za katerega so bili pridobljeni.
2. Orgány zapojené do uplatňování tohoto nařízení podle odstavce 1 požadují pouze údaje, které jsou nezbytně nutné pro posouzení rizika, jež systémy AI představují, a pro výkon jejich pravomocí v souladu s tímto nařízením a s nařízením (EU) 2019/1020. Tyto orgány v zájmu bezpečnosti a důvěrnosti získaných informací a údajů zavedou přiměřená a účinná opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a vymažou shromážděné údaje, jakmile již nejsou potřebné pro účel, pro který byly získány, v souladu s platným právem Unie nebo vnitrostátním právem.
3. Brez poseganja v odstavka 1 in 2 se informacije, ki se zaupno izmenjujejo med pristojnimi nacionalnimi organi ali med pristojnimi nacionalnimi organi in Komisijo, ne razkrijejo brez predhodnega posvetovanja z izvornim pristojnim nacionalnim organom in uvajalcem, kadar visokotvegane sisteme UI iz Priloge III, točke 1, 6 ali 7, uporabljajo organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, organi mejne kontrole, organi, pristojni za priseljevanje, ali azilni organi, kadar bi tako razkritje ogrozilo javne in nacionalne varnostne interese. Ta izmenjava informacij ne zajema občutljivih operativnih podatkov v zvezi z dejavnostmi organov za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, organov mejne kontrole in organov, pristojnih za priseljevanje, ali azilnih organov.
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, informace důvěrně vyměňované mezi příslušnými vnitrostátními orgány nebo mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Komisí se nezpřístupní bez předchozí konzultace s příslušným vnitrostátním orgánem, který informace poskytl, a zavádějícím subjektem, pokud jsou vysoce rizikové systémy AI uvedené v bodech 1, 6 nebo 7 přílohy III používány donucovacími orgány, orgány ochrany hranic, imigračními nebo azylovými orgány a pokud by jejich zveřejnění ohrozilo zájmy veřejné a vnitrostátní bezpečnosti. Tato výměna informací se nevztahuje na citlivé operativní údaje týkající se činností donucovacích orgánů, orgánů ochrany hranic, imigračních nebo azylových orgánů.
Kadar so organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, organi, pristojni za priseljevanje, ali azilni organi ponudniki visokotveganih sistemov UI iz Priloge III, točke 1, 6 ali 7, ostane tehnična dokumentacija iz Priloge IV v prostorih teh organov. Ti organi zagotovijo, da lahko organi za nadzor trga iz člena 74(8) in (9), kot je ustrezno, na zahtevo nemudoma dostopajo do dokumentacije ali pridobijo njeno kopijo. Dostop do te dokumentacije ali njene kopije je dovoljen samo osebju organa za nadzor trga, ki ima ustrezno stopnjo varnostnega preverjanja.
Pokud jsou uvedené donucovací, imigrační nebo azylové orgány poskytovateli vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodech 1, 6 nebo 7 přílohy III, technická dokumentace uvedená v příloze IV zůstává v prostorách těchto orgánů. Tyto orgány zajistí, aby orgány dozoru nad trhem uvedené v čl. 74 odst. 8 a 9 mohly případně na požádání okamžitě získat k této dokumentaci přístup nebo obdržet její kopii. K této dokumentaci nebo k jakékoli její kopii mají přístup pouze pracovníci orgánu dozoru nad trhem, kteří mají bezpečnostní prověrku na odpovídající úrovni.
4. Odstavki 1, 2 in 3 ne vplivajo na pravice ali obveznosti Komisije, držav članic in njihovih zadevnih organov ter priglašenih organov v zvezi z izmenjavo informacij in razširjanjem opozoril, tudi v okviru čezmejnega sodelovanja, niti ne vplivajo na obveznosti zadevnih strani, da zagotovijo informacije na podlagi kazenskega prava držav članic.
4. Ustanoveními odstavců 1, 2 a 3 nejsou dotčena práva a povinnosti Komise, členských států a jejich příslušných orgánů ani oznámených subjektů ohledně vzájemného informování a šíření výstrah, a to i v souvislosti s přeshraniční spoluprací, ani jimi nejsou dotčeny povinnosti dotčených stran poskytovat informace podle trestního práva členských států.
5. Komisija in države članice lahko po potrebi in v skladu z ustreznimi določbami mednarodnih in trgovinskih sporazumov zaupne informacije izmenjajo z regulativnimi organi tretjih držav, s katerimi so sklenile dvostranske ali večstranske dogovore o zaupnosti, ki zagotavljajo ustrezno raven zaupnosti.
5. V nezbytných případech si Komise a členské státy mohou v souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodních a obchodních dohod vyměňovat důvěrné informace s regulačními orgány třetích zemí, s nimiž uzavřely dvoustranná nebo vícestranná ujednání o důvěrnosti zaručující odpovídající úroveň důvěrnosti.
Člen 79
Článek 79
Nacionalni postopek za obravnavo sistemov UI, ki predstavljajo tveganje
Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání se systémy AI představujícími riziko
1. Sistemi UI, ki predstavljajo tveganje, se štejejo za „proizvod, ki predstavlja tveganje“, kot je opredeljen v členu 3, točka 19, Uredbe (EU) 2019/1020, če predstavljajo tveganje za zdravje, varnost ali temeljne pravice oseb.
1. Systémy AI, které představují riziko, jsou považovány za „výrobek představující riziko“ podle čl. 3 bodu 19 nařízení (EU) 2019/1020, pokud představují riziko pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva osob.
2. Kadar ima organ za nadzor trga države članice zadosten razlog za domnevo, da sistem UI predstavlja tveganje iz odstavka 1 tega člena, izvede ocenjevanje skladnosti zadevnega sistema UI z vsemi zahtevami in obveznostmi iz te uredbe. Posebno pozornost nameni sistemom UI, ki predstavljajo tveganje za ranljive skupine. Kadar so ugotovljena tveganja za temeljne pravice, organ za nadzor trga obvesti tudi ustrezne nacionalne javne organe ali telesa iz člena 77(1) in z njimi polno sodeluje. Zadevni operaterji po potrebi sodelujejo z organom za nadzor trga in drugimi nacionalnimi javnimi organi ali telesi iz člena 77(1).
2. Pokud má orgán dozoru nad trhem členského státu dostatečný důvod se domnívat, že určitý systém AI představuje riziko podle odstavce 1 tohoto článku, provede hodnocení dotčeného systému AI z hlediska jeho souladu se všemi požadavky a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení. Zvláštní pozornost věnuje systémům AI, které představují riziko pro zranitelné skupiny. Pokud jsou zjištěna rizika týkající se základních práv, informuje orgán dozoru nad trhem rovněž příslušné vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty veřejného sektoru uvedené v čl. 77 odst. 1 a plně s nimi spolupracuje. Příslušní provozovatelé podle potřeby spolupracují s orgánem dozoru nad trhem a s dalšími vnitrostátními orgány veřejné správy nebo veřejnoprávními subjekty uvedenými v čl. 77 odst. 1.
Kadar organ za nadzor trga sam ali, kadar je ustrezno, v sodelovanju z nacionalnim javnim organom iz člena 77(1) med navedenim ocenjevanjem ugotovi, da sistem UI ni skladen z zahtevami in obveznostmi iz te uredbe, od zadevnega operaterja brez nepotrebnega odlašanja zahteva, da sprejme vse ustrezne popravne ukrepe, da zagotovi skladnost sistema UI, ga umakne s trga ali odpokliče v roku, ki ga lahko določi organ za nadzor trga, v vsakem primeru pa najpozneje v 15 delovnih dneh ali kot je določeno v ustrezni harmonizacijski zakonodaji Unije.
Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgán dozoru nad trhem nebo případně orgán dozoru nad trhem ve spolupráci s příslušným vnitrostátním orgánem uvedeným v čl. 77 odst. 1 zjistí, že daný systém AI požadavky a povinnosti stanovené v tomto nařízení nesplňuje, neprodleně vyzve příslušného provozovatele, aby přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení systému AI do souladu, k jeho stažení z trhu nebo z oběhu ve lhůtě, kterou může orgán dozoru nad trhem stanovit, a v každém případě nejpozději do patnácti pracovních dnů, nebo jak je stanoveno v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie.
Organ za nadzor trga o tem obvesti zadevni priglašeni organ. Za ukrepe iz drugega pododstavka tega odstavka se uporablja člen 18 Uredbe (EU) 2019/1020.
Orgán dozoru nad trhem o této skutečnosti informuje příslušný oznámený subjekt. Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 18 nařízení (EU) 2019/1020.
3. Kadar organ za nadzor trga meni, da neskladnost ni omejena na njegovo nacionalno ozemlje, Komisijo in druge države članice brez nepotrebnega odlašanja obvesti o rezultatih ocenjevanja in ukrepih, ki jih je zahteval od operaterja.
3. Domnívá-li se orgán dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území jeho členského státu, informuje o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má provozovatel na jeho pokyn přijmout, neprodleně Komisi a ostatní členské státy.
4. Operater zagotovi sprejetje vseh ustreznih popravnih ukrepov glede vseh zadevnih sistemov UI, katerih dostopnost je omogočil na trgu Unije.
4. Provozovatel zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených systémů AI, které dodal na trh v Unii.
5. Kadar operater sistema UI ne sprejme ustreznih popravnih ukrepov v roku iz odstavka 2, organ za nadzor trga sprejme vse ustrezne začasne ukrepe za prepoved ali omejitev dostopnosti sistema UI na svojem nacionalnem trgu ali njegovega dajanja v uporabo, za umik proizvoda ali samostojnega sistema UI z navedenega trga ali za njegov odpoklic. Zadevni organ brez nepotrebnega odlašanja uradno obvesti Komisijo in druge države članice o teh ukrepih.
5. Pokud provozovatel určitého systému AI ve lhůtě uvedené v odstavci 2 náležitá nápravná opatření nepřijme, přijme orgán dozoru nad trhem všechna vhodná dočasná opatření, jimiž zakáže nebo omezí uvádění tohoto systému AI na trh svého členského státu nebo do provozu nebo jimiž zajistí, aby byl tento produkt nebo samostatný systém AI z dotyčného trhu nebo z provozu stažen. O takových opatřeních tento orgán neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy.
6. Uradno obvestilo iz odstavka 5 vsebuje vse razpoložljive podrobnosti, zlasti informacije, potrebne za identifikacijo neskladnega sistema UI, poreklo sistema UI in dobavno verigo, naravo domnevne neskladnosti in tveganja, naravo in trajanje sprejetih nacionalnih ukrepov ter argumente zadevnega operaterja. Organi za nadzor trga zlasti navedejo, ali je neskladnost posledica enega ali več naslednjih elementov:
6. Součástí oznámení uvedeného v odstavci 5 jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména informace nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího systému AI, údaje o původu systému AI a dodavatelského řetězce, povaze nesouladu a souvisejícího rizika, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného poskytovatele. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu jeden nebo více těchto nedostatků:
(a)
neupoštevanja prepovedi praks UI iz člena 5;
a)
nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5;
(b)
neizpolnjevanja zahtev iz poglavja III, oddelek 2, s strani visokotveganega sistema UI;
b)
vysoce rizikový systém AI nesplňuje požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2;
(c)
pomanjkljivosti harmoniziranih standardov ali skupnih specifikacij iz členov 40 in 41, na katerih temelji domneva o skladnosti;
c)
nedostatky v harmonizovaných normách nebo ve společných specifikacích uvedených v článcích 40 a 41, na nichž je založen předpoklad shody;
(d)
neskladnosti s členom 50.
d)
není dodržen článek 50.
7. Organi za nadzor trga, ki niso organi za nadzor trga države članice, ki je začela postopek, brez nepotrebnega odlašanja obvestijo Komisijo in druge države članice o vseh sprejetih ukrepih in vseh dodatnih informacijah, ki so jim na voljo v zvezi z neskladnostjo zadevnega sistema UI, v primeru nestrinjanja s priglašenim nacionalnim ukrepom pa tudi o svojih ugovorih.
7. Orgány dozoru nad trhem jiné než orgán dozoru nad trhem členského státu, který tento postup zahájil, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného systému AI, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.
8. Kadar organ za nadzor trga države članice ali Komisija v treh mesecih po prejemu uradnega obvestila iz odstavka 5 ne poda ugovora glede začasnega ukrepa, ki ga je sprejel organ za nadzor trga druge države članice, se šteje, da je ukrep upravičen. To ne posega v postopkovne pravice zadevnega operaterja v skladu s členom 18 Uredbe (EU) 2019/1020. Trimesečno obdobje iz tega odstavka se skrajša na 30 dni v primeru neupoštevanja prepovedi praks UI iz člena 5 te uredbe.
8. Pokud do tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku orgán dozoru nad trhem některého členského státu ani Komise námitku proti prozatímnímu opatření přijatému orgánem dozoru nad trhem jiného členského státu nevznese, považuje se toto opatření za odůvodněné. Tím nejsou dotčena procesní práva dotčeného provozovatele v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2019/1020. V případě nedodržení zákazu postupů v oblasti AI podle článku 5 tohoto nařízení se tříměsíční lhůta uvedená v tomto odstavci zkracuje na 30 dnů.
9. Organi za nadzor trga zagotovijo, da so ustrezni omejevalni ukrepi v zvezi z zadevnim proizvodom ali sistemom UI, kot je umik proizvoda ali sistema UI s trga, sprejeti brez nepotrebnega odlašanja.
9. Orgány dozoru nad trhem zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným produktem nebo systémem AI bezodkladně přijata náležitá restriktivní opatření, například stažení daného produktu nebo systému AI z jejich trhů.
Člen 80
Článek 80
Postopek za obravnavo sistemov UI, ki jih je ponudnik v skladu s Prilogo III razvrstil kot sisteme UI brez visokega tveganja
Postup nakládání se systémy AI, které nejsou při použití přílohy III poskytovatelem klasifikovány jako vysoce rizikové
1. Kadar ima organ za nadzor trga zadosten razlog za domnevo, da je sistem UI, ki ga je ponudnik na podlagi člena 6(3) razvrstil kot sistem UI, ki ni visokotvegan, dejansko visokotvegani sistem UI, izvede ocenjevanje zadevnega sistema UI z vidika njegove razvrstitve kot visokotveganega sistema UI na podlagi pogojev iz člena 6(3) in smernic Komisije.
1. Pokud má orgán dozoru nad trhem dostatečný důvod se domnívat, že systém AI klasifikovaný poskytovatelem jako nikoliv vysoce rizikový podle čl. 6 odst. 3 ve skutečnosti vysoce rizikový je, provede hodnocení dotčeného systému AI ohledně jeho klasifikace jako vysoce rizikového systému AI, a to na základě podmínek stanovených v čl. 6 odst. 3 a v pokynech Komise.
2. Kadar organ za nadzor trga med navedenim ocenjevanjem ugotovi, da gre za visokotvegani sistem UI, od zadevnega ponudnika brez nepotrebnega odlašanja zahteva, da sprejme vse potrebne ukrepe za uskladitev sistema UI z zahtevami in obveznostmi iz te uredbe ter da sprejme ustrezne popravne ukrepe v roku, ki ga lahko določi organ za nadzor trga.
2. Pokud v průběhu tohoto hodnocení orgán dozoru nad trhem zjistí, že dotčený systém AI vysoce rizikový je, vyzve bez zbytečného odkladu příslušného poskytovatele, aby přijal veškerá nezbytná opatření k uvedení systému AI do souladu s požadavky a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení a aby ve lhůtě, kterou může orgán dozoru nad trhem stanovit, přijal vhodná nápravná opatření.
3. Kadar organ za nadzor trga meni, da uporaba zadevnega sistema UI ni omejena na njegovo nacionalno ozemlje, Komisijo in druge države članice brez nepotrebnega odlašanja obvesti o rezultatih ocenjevanja in ukrepih, ki jih je zahteval od ponudnika.
3. Domnívá-li se orgán dozoru nad trhem, že použití dotčeného systému AI není omezeno pouze na území jeho členského státu, informuje o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má poskytovatel na jeho žádost přijmout, neprodleně Komisi a ostatní členské státy.
4. Ponudnik zagotovi sprejetje vseh potrebnih ukrepov za uskladitev sistema UI z zahtevami in obveznostmi iz te uredbe. Kadar ponudnik zadevnega sistema UI v roku iz odstavka 2 tega člena ne uskladi sistema UI z zahtevami in obveznostmi, se ponudniku naložijo globe v skladu s členom 99.
4. Poskytovatel zajistí, aby byla přijata veškerá nezbytná opatření k uvedení dotyčného systému AI do souladu s požadavky a povinnostmi stanovenými v tomto nařízení. Pokud dotčený poskytovatel systému AI neuvede systém AI do souladu s těmito požadavky a povinnostmi ve lhůtě uvedené v odstavci 2 tohoto článku, uloží se mu pokuty v souladu s článkem 99.
5. Ponudnik zagotovi sprejetje vseh ustreznih popravnih ukrepov glede vseh zadevnih sistemov UI, katerih dostopnost je omogočil na trgu Unije.
5. Poskytovatel zajistí, aby byla přijata veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených systémů AI, které dodal na trh v Unii.
6. Kadar ponudnik zadevnega sistema UI ne sprejme ustreznih popravnih ukrepov v roku iz odstavka 2 tega člena, se uporablja člen 79(5) do (9).
6. Pokud poskytovatel dotčeného systému AI ve lhůtě uvedené v odstavci 2 tohoto článku přiměřená nápravná opatření nepřijme, použije se čl. 79 odst. 5 až 9.
7. Kadar organ za nadzor trga med ocenjevanjem na podlagi odstavka 1 tega člena ugotovi, da je ponudnik sistem UI napačno razvrstil kot sistem UI, ki ni visokotvegan, da bi se izognil uporabi zahtev iz poglavja III, oddelek 2, se ponudniku naložijo globe v skladu s členom 99.
7. Pokud v průběhu hodnocení podle odstavce 1 tohoto článku orgán dozoru nad trhem zjistí, že poskytovatel daný systém AI nesprávně klasifikoval jako nikoliv vysoce rizikový s cílem obejít uplatňování požadavků uvedených v kapitole III oddíle 2, uloží se poskytovateli pokuty v souladu s článkem 99.
8. Organi za nadzor trga lahko pri izvajanju svojih pooblastil za spremljanje uporabe tega člena in v skladu s členom 11 Uredbe (EU) 2019/1020 izvajajo ustrezne preglede, pri čemer upoštevajo zlasti informacije, shranjene v podatkovni zbirki EU iz člena 71 te uredbe.
8. Při výkonu své pravomoci monitorovat uplatňování tohoto článku a v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1020 mohou orgány dozoru nad trhem provádět vhodné kontroly, zejména s přihlédnutím k informacím uloženým v databázi EU uvedené v článku 71 tohoto nařízení.
Člen 81
Článek 81
Zaščitni postopek Unije
Ochranný postup Unie
1. Kadar organ za nadzor trga države članice v treh mesecih od prejema uradnega obvestila iz člena 79(5) ali v 30 dneh v primeru neupoštevanja prepovedi praks UI iz člena 5 poda ugovor proti ukrepu, ki ga je sprejel drug organ za nadzor trga, ali kadar Komisija meni, da je ukrep v nasprotju s pravom Unije, se Komisija brez nepotrebnega odlašanja posvetuje z organom za nadzor trga zadevne države članice in operaterjem ali operaterji ter oceni nacionalni ukrep. Komisija na podlagi rezultatov navedenega ocenjevanja v šestih mesecih ali v 60 dneh v primeru neupoštevanja prepovedi praks UI iz člena 5 od uradnega obvestila iz člena 79(5) odloči, ali je nacionalni ukrep upravičen, in o taki odločitvi uradno obvesti organ za nadzor trga zadevne države članice. Komisija o svoji odločitvi tudi obvesti vse druge organe za nadzor trga.
1. Pokud do tří měsíců od obdržení oznámení uvedeného v čl. 79 odst. 5 nebo do 30 dnů v případě nedodržení zákazu praktik AI uvedeného v článku 5 vznese orgán dozoru nad trhem členského státu námitky proti opatření přijatému jiným orgánem dozoru nad trhem, nebo pokud se Komise domnívá, že je dané opatření v rozporu s právem Unie, zahájí Komise s orgánem dozoru nad trhem příslušného členského státu a s provozovatelem nebo provozovateli neprodleně konzultace a předmětné vnitrostátní opatření podrobí hodnocení. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne do šesti měsíců nebo do 60 dnů v případě nedodržení zákazu praktik v oblasti AI uvedeného v článku 5, počínaje oznámením podle čl. 79 odst. 5, zda je vnitrostátní opatření oprávněné a oznámí toto rozhodnutí orgánu dozoru nad trhem dotčeného členského státu. Komise o tomto rozhodnutí informuje rovněž všechny ostatní orgány dozoru nad trhem.
2. Kadar Komisija meni, da je ukrep, ki ga je sprejela zadevna država članica, upravičen, vse države članice zagotovijo, da v zvezi z zadevnim sistemom UI sprejmejo ustrezne omejevalne ukrepe, kot je zahteva za umik sistema UI z njihovega trga brez nepotrebnega odlašanja, in o tem obvestijo Komisijo. Kadar Komisija meni, da nacionalni ukrep ni upravičen, zadevna država članica ukrep prekliče in o tem obvesti Komisijo.
2. Pokud se Komise domnívá, že opatření přijaté příslušným členským státem je oprávněné, všechny členské státy zajistí, aby ve vztahu k dotčenému systému AI přijaly vhodná omezující opatření, jako je požadavek na stažení systému AI z jejich trhu bez zbytečného odkladu, a informují o této skutečnosti Komisi. Pokud Komise považuje vnitrostátní opatření za neodůvodněné, dotčený členský stát opatření zruší a informuje o této skutečnosti Komisi.
3. Kadar se nacionalni ukrep šteje za upravičenega, neskladnost sistema UI pa je pripisana pomanjkljivosti harmoniziranih standardov ali skupnih specifikacij iz členov 40 in 41 te uredbe, Komisija uporabi postopek iz člena 11 Uredbe (EU) št. 1025/2012.
3. Pokud je vnitrostátní opatření považováno za odůvodněné a je-li nesoulad systému AI přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách nebo společných specifikacích, jak je uvedeno v článcích 40 a 41 tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.
Člen 82
Článek 82
Skladni sistemi UI, ki predstavljajo tveganje
Vyhovující systémy AI, které představují riziko
1. Kadar organ za nadzor trga države članice po opravljenem ocenjevanju iz člena 79 in posvetovanju z zadevnim nacionalnim javnim organom iz člena 77(1) ugotovi, da visokotvegani sistem UI, ki je skladen s to uredbo, kljub temu predstavlja tveganje za zdravje ali varnost oseb, temeljne pravice ali druge vidike zaščite javnih interesov, od zadevnega operaterja zahteva, da brez nepotrebnega odlašanja v roku, ki ga lahko določi organ za nadzor trga, sprejme vse ustrezne ukrepe, s katerimi zagotovi, da zadevni sistem UI, ko je dan na trg ali v uporabo, tega tveganja ne predstavlja več.
1. Pokud orgán dozoru nad trhem členského státu po provedení hodnocení podle článku 79 po konzultaci s příslušnými vnitrostátními veřejnými orgány uvedenými v čl. 77 odst. 1 zjistí, že ačkoli je určitý vysoce rizikový systém AI v souladu s tímto nařízením, představuje tento systém přesto riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, pro základní práva nebo jiné aspekty ochrany veřejného zájmu, vyzve příslušného provozovatele, aby přijal veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený systém AI při uvedení na trh nebo do provozu toto riziko již nepředstavoval, a to bez zbytečného odkladu, ve lhůtě, kterou může tento orgán dozoru stanovit.
2. Ponudnik ali drugi zadevni operater zagotovi sprejetje popravnih ukrepov glede vseh zadevnih sistemov UI, katerih dostopnost na trgu Unije je omogočil, v roku, ki ga določi organ za nadzor trga države članice iz odstavka 1.
2. Poskytovatel nebo jiný příslušný provozovatel zajistí, aby byla přijata nápravná opatření ve vztahu ke všem dotčeným systémům AI, které dodal na trh Unie, ve lhůtě stanovené orgánem dozoru nad trhem členského státu uvedeného v odstavci 1.
3. Države članice o ugotovitvi na podlagi odstavka 1 nemudoma obvestijo Komisijo in druge države članice. Navedene informacije vključujejo vse razpoložljive podrobnosti, zlasti podatke, potrebne za identifikacijo zadevnega sistema UI, poreklo in dobavno verigo sistema UI, naravo zadevnega tveganja ter naravo in trajanje sprejetih nacionalnih ukrepov.
3. Tyto členské státy o zjištěních podle odstavce 1 neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy. Příslušné informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného systému AI, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.
4. Komisija se brez nepotrebnega odlašanja posvetuje z zadevnimi državami članicami in ustreznimi operaterji ter oceni sprejete nacionalne ukrepe. Na podlagi rezultatov navedenega ocenjevanja odloči, ali je ukrep upravičen, in po potrebi predlaga druge ustrezne ukrepe.
4. Komise s dotčenými členskými státy a s příslušnými provozovateli neprodleně zahájí konzultaci a přijatá vnitrostátní opatření podrobí hodnocení. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda jsou opatření odůvodněná, a pokud je to nutné, navrhne jiná vhodná opatření.
5. Komisija svojo odločitev nemudoma sporoči zadevnim državam članicam in ustreznim operaterjem. Obvesti tudi vse druge države članice.
5. Komise neprodleně sdělí své rozhodnutí dotčenému členskému státu a příslušným provozovatelům. Informuje též ostatní členské státy.
Člen 83
Článek 83
Formalna neskladnost
Formální nesoulad
1. Kadar organ za nadzor trga države članice ugotovi eno od naslednjih dejstev, od zadevnega ponudnika zahteva, naj zadevno neskladnost odpravi v roku, ki ga lahko določi organ za nadzor trga:
1. Orgán dozoru nad trhem daného členského státu vyzve příslušného provozovatele, aby ve lhůtě, kterou může orgán dozor nad trhem stanovit, odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků:
(a)
oznaka CE ni nameščena v skladu s členom 48;
a)
označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 48;
(b)
oznaka CE ni bila nameščena;
b)
označení CE nebylo umístěno;
(c)
EU izjava o skladnosti iz člena 47 ni pripravljena;
c)
nebylo vypracováno EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47;
(d)
EU izjava o skladnosti iz člena 47 ni pravilno pripravljena;
d)
EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 nebylo vypracováno správně;
(e)
registracija v podatkovni zbirki EU iz člena 71 ni bila opravljena;
e)
nebyla provedena registrace v databázi EU uvedená v článku 71;
(f)
kadar je ustrezno, pooblaščeni predstavnik ni bil imenovan;
f)
v příslušných případech nebyl jmenován zplnomocněný zástupce;
(g)
tehnična dokumentacija ni na voljo.
g)
není k dispozici technická dokumentace.
2. Kadar se neskladnost iz odstavka 1 nadaljuje, organ za nadzor trga zadevne države članice nemudoma sprejme vse ustrezne in sorazmerne ukrepe za to, da se omogočanje dostopnosti visokotveganega sistema UI na trgu omeji ali prepove oziroma da se tak sistem brez odlašanja prekliče ali umakne s trga.
2. Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme orgán dozoru nad trhem dotčeného členského státu vhodná a přiměřená opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání daného vysoce rizikového systému AI na trh nebo zajistit, aby byl neprodleně stažen z oběhu nebo z trhu.
Člen 84
Článek 84
Podporne strukture Unije za testiranje UI
Podpůrné struktury Unie pro testování AI
1. Komisija za opravljanje nalog na podlagi člena 21(6) Uredbe (EU) 2019/1020 na področju UI imenuje eno ali več podpornih struktur Unije za testiranje UI.
1. Komise určí jednu nebo více podpůrných struktur Unie pro testování AI k provádění úkolů uvedených podle čl. 21 odst. 6 nařízení (EU) 2019/1020 v oblasti AI.
2. Brez poseganja v naloge iz odstavka 1 podporne strukture Unije za testiranje UI na zahtevo Odbora, Komisije ali organov za nadzor trga zagotavljajo tudi neodvisno tehnično ali znanstveno svetovanje.
2. Aniž jsou dotčeny úkoly uvedené v odstavci 1, poskytují podpůrné struktury Unie na žádost rady, Komise nebo orgánů dozoru nad trhem pro testování AI rovněž nezávislé technické nebo vědecké poradenství.
ODDELEK 4
ODDÍL 4
Pravna sredstva
Prostředky ochrany
Člen 85
Článek 85
Pravica do vložitve pritožbe pri organu za nadzor trga
Právo vznést stížnost u orgánu dozoru nad trhem
Brez poseganja v druga upravna ali pravna sredstva lahko pritožbe pri ustreznem organu za nadzor trga vloži vsaka fizična ali pravna oseba, ki utemeljeno meni, da je prišlo do kršitve določb te uredbe.
Aniž jsou dotčeny jiné správní nebo soudní prostředky ochrany, každá fyzická nebo právnická osoba, která má důvod se domnívat, že došlo k porušení ustanovení tohoto nařízení, by měla mít možnost podávat stížnosti příslušnému orgánu dozoru nad trhem.
V skladu z Uredbo (EU) 2019/1020 se pritožbe upoštevajo za namen izvajanja dejavnosti nadzora trga in se obravnavajo v skladu z namenskimi postopki, ki jih za to vzpostavijo organi za nadzor trga.
V souladu s nařízením (EU) 2019/1020 se takové stížnosti zohlední pro účely provádění činností dozoru nad trhem a vyřizují se v souladu se specializovanými postupy, které orgány dozoru nad trhem pro tyto účely stanoví.
Člen 86
Článek 86
Pravica do obrazložitve postopka odločanja za posamične primere
Právo na vysvětlení rozhodnutí v konkrétním případě
1. Vsaka prizadeta oseba, za katero velja odločitev, ki jo uvajalec sprejme na podlagi izhodnih podatkov visokotveganega sistema UI iz Priloge III, razen sistemov iz točke 2 Priloge III, in ki ima pravne učinke ali na to osebo podobno znatno vpliva na način, ki ima po njenem mnenju negativne učinke na njeno zdravje, varnost in temeljne pravice, ima pravico od uvajalca pridobiti jasna in smiselna pojasnila o vlogi sistema UI v postopku odločanja in glavnih elementih sprejete odločitve.
1. Každá dotčená osoba, na niž se vztahuje rozhodnutí, které přijal zavádějící subjekt na základě výstupu z vysoce rizikového systému AI uvedeného v příloze III, s výjimkou systémů uvedených v bodě 2 této přílohy, a které má právní účinky nebo se dotčené osoby podobně významně dotýká způsobem, o němž se tato osoba domnívá, že má nepříznivý dopad na její zdraví, bezpečnost nebo základní práva, má právo získat od zavádějícího subjektu jasná a smysluplná vysvětlení ohledně úlohy tohoto systému AI v rozhodovacím postupu a v hlavních prvcích přijatého rozhodnutí.
2. Odstavek 1 se ne uporablja za uporabo sistemov UI, za katere izjeme od obveznosti iz navedenega odstavka ali omejitve teh obveznosti izhajajo iz prava Unije ali nacionalnega prava v skladu s pravom Unije.
2. Odstavec 1 se nepoužije na používání systémů AI, u nichž výjimky nebo omezení povinnosti podle uvedeného odstavce vyplývají z unijního nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie.
3. Ta člen se uporablja le, če pravica iz odstavka 1 še ni drugje določena na podlagi prava Unije.
3. Tento článek se použije pouze v rozsahu, v němž právo uvedené v odstavci 1 není právem Unie upraveno jinak.
Člen 87
Článek 87
Prijava kršitev in zaščita prijaviteljev
Oznamování porušení a ochrana oznamujících osob
Za prijavo kršitev te uredbe in zaščito oseb, ki prijavijo take kršitve, se uporablja Direktiva (EU) 2019/1937.
Na oznamování porušení tohoto nařízení a ochranu osob oznamujících tyto případy se vztahuje směrnice (EU) 2019/1937.
ODDELEK 5
ODDÍL 5
Nadzor, preiskovanje, izvrševanje in spremljanje v zvezi s ponudniki modelov UI za splošne namene
Dohled, vyšetřování, prosazování a monitorování ve vztahu k poskytovatelům obecných modelů AI
Člen 88
Článek 88
Izvrševanje obveznosti ponudnikov modelov UI za splošne namene
Vymáhání povinností poskytovatelů obecných modelů AI
1. Komisija ima izključne pristojnosti za nadzor in izvrševanje poglavja V, pri čemer upošteva procesna jamstva na podlagi člena 94. Izvajanje teh nalog zaupa Uradu za UI, brez poseganja v organizacijska pooblastila Komisije ter delitev pristojnosti med državami članicami in Unijo na podlagi Pogodb.
1. Komise má výlučnou pravomoc dohlížet na kapitolu V a prosazovat ji s přihlédnutím k procesním zárukám podle článku 94. Komise prováděním těchto úkolů pověří úřad pro AI, aniž jsou dotčeny organizační pravomoci Komise a rozdělení pravomocí mezi členské státy a Unii na základě Smluv.
2. Brez poseganja v člen 75(3) lahko organi za nadzor trga od Komisije zahtevajo, da izvaja pooblastila iz tega oddelka, kadar je to potrebno in sorazmerno za pomoč pri izpolnjevanju njihovih nalog na podlagi te uredbe.
2. Aniž je dotčen čl. 75 odst. 3, mohou orgány dozoru nad trhem požádat Komisi o výkon pravomocí stanovených v tomto oddíle, je-li to nezbytné a přiměřené pro pomoc při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.
Člen 89
Článek 89
Ukrepi spremljanja
Monitorovací opatření
1. Urad za UI lahko za namen opravljanja nalog, ki jih ima na podlagi tega oddelka, sprejme ukrepe, potrebne za spremljanje učinkovitega izvajanja te uredbe in skladnosti z njo s strani ponudnikov modelov UI za splošne namene, vključno z upoštevanjem odobrenih kodeksov prakse.
1. Za účelem plnění úkolů svěřených mu v tomto oddíle může úřad pro AI přijmout nezbytná opatření k monitorování účinného provádění a dodržování tohoto nařízení poskytovateli obecných modelů AI, včetně toho, zda splňují schválené kodexy správné praxe.
2. Ponudniki nižje v verigi imajo pravico vložiti pritožbo o domnevni kršitvi te uredbe. Pritožba mora biti ustrezno obrazložena in vsebuje vsaj:
2. Navazující poskytovatelé mají právo podat stížnost na porušení tohoto nařízení. Stížnost je řádně odůvodněna a obsahuje alespoň:
(a)
kontaktno točko zadevnega ponudnika modela UI za splošne namene;
a)
kontaktní místo poskytovatele dotčeného obecného modelu AI;
(b)
opis relevantnih dejstev, zadevnih določb te uredbe in razloga, zakaj ponudnik nižje v verigi meni, da je zadevni ponudnik modela UI za splošne namene kršil to uredbo;
b)
popis příslušných skutečností, dotčená ustanovení tohoto nařízení a důvod, proč se navazující poskytovatel domnívá, že poskytovatel obecného modelu AI toto nařízení porušil;
(c)
vse druge informacije, za katere ponudnik nižje v verigi, ki je poslal zahtevo, meni, da so pomembne, po potrebi tudi informacije, ki jih je zbral na lastno pobudo.
c)
jakékoli další informace, které navazující poskytovatel, jenž žádost zaslal, považuje za relevantní, včetně případných informací shromážděných z jeho vlastního podnětu.
Člen 90
Článek 90
Opozorila znanstvenega odbora o sistemskih tveganjih
Výstraha vědecké komise ohledně systémového rizika
1. Znanstveni odbor lahko Uradu za UI pošlje kvalificirano opozorilo, kadar ima razlog za sum, da:
1. Vědecká komise může úřadu pro AI zaslat kvalifikovanou výstrahu, pokud má důvodné podezření, že:
(a)
model UI za splošne namene predstavlja konkretno prepoznavno tveganje na ravni Unije ali
a)
obecný model AI představuje na úrovni Unie konkrétní identifikovatelné riziko nebo
(b)
model UI za splošne namene izpolnjuje pogoje iz člena 51.
b)
obecný model AI splňuje podmínky uvedené v článku 51.
2. Po takem kvalificiranem opozorilu lahko Komisija prek Urada za UI in po obvestitvi Odbora izvaja pooblastila iz tega oddelka, da bi ocenila zadevo. Urad za UI obvesti Odbor o vseh ukrepih v skladu s členi 91 do 94.
2. Po takové kvalifikované výstraze může Komise prostřednictvím úřadu pro AI a po informování rady vykonávat pravomoci stanovené v tomto oddíle za účelem posouzení dané záležitosti. Úřad pro AI informuje radu o veškerých opatřeních podle článků 91 až 94.
3. Kvalificirano opozorilo mora biti ustrezno obrazloženo in vsebuje vsaj:
3. Kvalifikovaná výstraha je řádně odůvodněna a obsahuje alespoň:
(a)
kontaktno točko ponudnika zadevnega modela UI za splošne namene s sistemskim tveganjem;
a)
kontaktní místo poskytovatele dotčeného obecného modelu AI se systémovými riziky;
(b)
opis relevantnih dejstev in razlogov za obvestilo znanstvenega odbora;
b)
popis relevantních skutečností a důvodů pro výstrahu ze strany vědecké komise;
(c)
vse druge informacije, za katere znanstveni odbor meni, da so pomembne, po potrebi tudi informacije, ki jih je zbral na lastno pobudo.
c)
jakékoli další informace, které vědecká komise považuje za relevantní, včetně případných informací shromážděných z jejího vlastního podnětu.
Člen 91
Článek 91
Pooblastilo za zahtevanje dokumentacije in informacij
Pravomoc požadovat dokumentaci a informace
1. Komisija lahko od zadevnega ponudnika modela UI za splošne namene zahteva, da predloži dokumentacijo, ki jo je pripravil v skladu s členoma 53 in 55, ali vse dodatne informacije, ki so potrebne za oceno skladnosti ponudnika s to uredbo.
1. Komise může požádat dotčeného poskytovatele obecného modelu AI, aby poskytl dokumentaci vypracovanou poskytovatelem podle článků 53 a 55 nebo jakékoli další informace, které jsou nezbytné pro účely posouzení, zda poskytovatel splňuje toto nařízení.
2. Preden se pošlje zahteva za informacije, lahko Urad za UI začne strukturiran dialog s ponudnikom modela UI za splošne namene.
2. Před odesláním žádosti o informace může úřad pro AI s poskytovatelem obecného modelu AI zahájit strukturovaný dialog.
3. Komisija lahko na ustrezno utemeljeno zahtevo znanstvenega odbora ponudniku modela UI za splošne namene pošlje zahtevo za informacije, kadar je dostop do informacij potreben in sorazmeren za izpolnjevanje nalog znanstvenega odbora na podlagi člena 68(2).
3. Na základě řádně odůvodněné žádosti vědecké komise může Komise podat žádost o informace poskytovateli obecného modelu AI, pokud je přístup k informacím nezbytný a přiměřený pro plnění úkolů vědecké komise podle čl. 68 odst. 2.
4. V zahtevi za informacije se navedeta pravna podlaga in namen zahteve, navedejo se informacije, ki se zahtevajo, določi rok, v katerem je treba informacije predložiti, pa tudi globe iz člena 101 za predložitev nepravilnih, nepopolnih ali zavajajočih informacij.
4. V žádosti o informace je uveden právní základ a účel žádosti, jsou v ní upřesněny požadované informace, je v ní stanovena lhůta, v níž mají být informace poskytnuty, a jsou v ní uvedeny pokuty stanovené v článku 101 za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací.
5. Ponudnik zadevnega modela UI za splošne namene ali njegov zastopnik zagotovi zahtevane informacije. V primeru pravnih oseb, podjetij ali družb ali kadar ponudnik nima pravne osebnosti, zahtevane informacije v imenu zadevnega ponudnika modela UI za splošne namene predložijo osebe, ki so z zakonom ali statutom pooblaščene, da jih zastopajo. Pooblaščeni odvetniki lahko predložijo informacije v imenu svojih strank. Stranke so kljub temu v celoti odgovorne, če so predložene informacije nepopolne, napačne ali zavajajoče.
5. Poskytovatel dotčeného obecného modelu AI nebo jeho zástupce poskytne požadované informace. V případě právnických osob, společností nebo podniků nebo v případě, že poskytovatel nemá právní subjektivitu, poskytnou požadované informace jménem poskytovatele dotčeného obecného modelu AI osoby oprávněné je zastupovat podle zákona nebo podle jejich stanov. Informace mohou za své klienty sdělit řádně zmocnění právní zástupci. Tito klienti však jsou i nadále plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.
Člen 92
Článek 92
Pooblastilo za izvajanje ocenjevanja
Pravomoc provádět hodnocení
1. Urad za UI lahko po posvetovanju z Odborom izvede ocenjevanje zadevnega modela UI za splošne namene, da:
1. Úřad pro AI může po konzultaci s radou provádět hodnocení dotčeného obecného modelu AI s cílem:
(a)
oceni, ali ponudnik izpolnjuje obveznosti iz te uredbe, kadar informacije, zbrane na podlagi člena 91, niso zadostne, ali
a)
posoudit, zda poskytovatel plní povinnosti podle tohoto nařízení, jsou-li informace shromážděné podle článku 91 nedostatečné nebo
(b)
razišče sistemska tveganja modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem na ravni Unije, zlasti na podlagi kvalificiranega obvestila znanstvenega odbora v skladu s členom 90(1), točka (a).
b)
zkoumat na úrovni Unie systémová rizika obecných modelů AI se systémovým rizikem, zejména na základě kvalifikované výstrahy vědecké komise v souladu s čl. 90 odst. 1 písm. a).
2. Komisija se lahko odloči, da imenuje neodvisne strokovnjake, tudi iz znanstvenega odbora, ustanovljenega na podlagi člena 68, da v njenem imenu izvedejo ocenjevanje. Neodvisni strokovnjaki, imenovani za to nalogo, morajo izpolnjevati merila iz člena 68(2).
2. Komise může rozhodnout o jmenování nezávislých odborníků, kteří budou hodnocení provádět jejím jménem, a to i z řad vědecké komise zřízené podle článku 68. Nezávislí odborníci jmenovaní pro tento úkol splňují kritéria uvedená v čl. 68 odst. 2.
3. Za namene odstavka 1 lahko Komisija zahteva dostop do zadevnega modela UI za splošne namene prek API ali drugih ustreznih tehničnih sredstev in orodij, vključno z izvorno kodo.
3. Pro účely odstavce 1 může Komise požádat o přístup k dotčenému obecnému modelu AI prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní nebo dalších vhodných technických prostředků a nástrojů, včetně zdrojového kódu.
4. V zahtevi za dostop se navedejo pravna podlaga, namen zahteve in razlogi zanjo ter določi rok, v katerem je treba zagotoviti dostop, pa tudi globe iz člena 101, če se dostop ne zagotovi.
4. V žádosti o přístup je uveden právní základ, účel a odůvodnění žádosti, je v ní stanovena lhůta, v níž má být přístup poskytnut, a jsou v ní uvedeny pokuty stanovené v článku 101 za neposkytnutí přístupu.
5. Zadevni ponudnik modela UI za splošne namene ali njegov predstavnik zagotovi zahtevane informacije. V primeru pravnih oseb pa podjetja ali družbe ali, kadar ponudnik nima pravne osebnosti, osebe, ki so z zakonom ali statutom pooblaščene, da jih zastopajo, zagotovijo zahtevani dostop v imenu zadevnega ponudnika modela UI za splošne namene.
5. Poskytovatelé dotčeného obecného modelu AI nebo jeho zástupci požadované informace poskytnou; Jménem poskytovatelů dotčeného modelu AI, kteří jsou právnickou osobou, společností nebo poskytovateli bez právní subjektivity, poskytnou požadovaný přístup osoby oprávněné je zastupovat podle zákona nebo jejich stanov.
6. Komisija sprejme izvedbene akte, v katerih določi podrobnosti in pogoje ocenjevanja, vključno s podrobnostmi glede vključevanja neodvisnih strokovnjakov, ter postopek za njihov izbor. Ti izvedbeni akti se sprejmejo v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
6. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná ustanovení a podmínky hodnocení, včetně podrobných ustanovení pro zapojení nezávislých odborníků, a postup pro jejich výběr. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2.
7. Preden Urad za UI zaprosi za dostop do zadevnega modela UI za splošne namene, lahko začne strukturiran dialog s ponudnikom modela UI za splošne namene, da bi zbral več informacij o notranjem testiranju modela, notranjih zaščitnih ukrepih za preprečevanje sistemskih tveganj ter drugih notranjih postopkih in ukrepih, ki jih je ponudnik sprejel za zmanjšanje takih tveganj.
7. Před podáním žádosti o přístup k dotčenému obecnému modelu AI může úřad pro AI s poskytovatelem obecného modelu AI zahájit strukturovaný dialog s cílem shromáždit více informací o interním testování modelu, interních zárukách pro předcházení systémovým rizikům a dalších vnitřních postupech a opatřeních, které poskytovatel přijal ke zmírnění těchto rizik.
Člen 93
Článek 93
Pooblastilo za zahtevanje ukrepov
Pravomoc požádat o opatření
1. Kadar je to potrebno in primerno, lahko Komisija od ponudnikov zahteva, da:
1. Je-li to nezbytné a vhodné, může Komise požádat poskytovatele, aby:
(a)
sprejmejo ustrezne ukrepe za izpolnjevanje obveznosti iz členov 53 in 54;
a)
přijali vhodná opatření ke splnění povinností stanovených v článcích 53 a 54;
(b)
izvedejo ukrepe za zmanjšanje tveganj, kadar je ocena, izvedena v skladu s členom 92, vzbudila resne in utemeljene pomisleke glede sistemskega tveganja na ravni Unije;
b)
zavedli zmírňující opatření, pokud hodnocení provedené v souladu s článkem 92 vyvolalo vážné a odůvodněné obavy ohledně systémového rizika na úrovni Unie;
(c)
omejijo omogočanje dostopnosti modela na trgu, ga umaknejo s trga ali odpokličejo.
c)
omezili dodávání modelu na trh, stáhli jej z trhu nebo z oběhu.
2. Preden se zahteva ukrep, lahko Urad za UI začne strukturiran dialog s ponudnikom modela UI za splošne namene.
2. Před odesláním žádosti o opatření může úřad pro AI s poskytovatelem obecného modelu AI zahájit strukturovaný dialog.
3. Če ponudnik modela UI za splošne namene s sistemskim tveganjem med strukturiranim dialogom iz odstavka 2 ponudi zaveze za izvajanje ukrepov za zmanjšanje sistemskih tveganj na ravni Unije, lahko Komisija s sklepom določi, da so te zaveze zavezujoče, in izjavi, da ni nadaljnjih razlogov za ukrepanje.
3. Pokud během strukturovaného dialogu uvedeného v odstavci 2 poskytovatel obecného modelu AI se systémovým rizikem nabídne zavázat se k provedení zmírňujících opatření k řešení systémového rizika na úrovni Unie, může Komise rozhodnutím prohlásit tyto závazky za závazné a prohlásit, že neexistují žádné další důvody pro přijetí opatření.
Člen 94
Článek 94
Postopkovne pravice gospodarskih subjektov v zvezi z modelom UI za splošne namene
Procesní práva provozovatelů spojených s obecnými modely AI
Člen 18 Uredbe (EU) 2019/1020 se smiselno uporablja za ponudnike modela UI za splošne namene brez poseganja v bolj specifične postopkovne pravice iz te uredbe.
Na poskytovatele obecného modelu AI se použije obdobně článek 18 nařízení (EU) 2019/1020, aniž jsou dotčena konkrétnější procesní práva stanovená v tomto nařízení.
POGLAVJE X
KAPITOLA X
KODEKSI RAVNANJA IN SMERNICE
KODEXY CHOVÁNÍ A POKYNY
Člen 95
Článek 95
Kodeksi ravnanja za prostovoljno uporabo posebnih zahtev
Kodexy chování v případě dobrovolného uplatňování konkrétních požadavků
1. Urad za UI in države članice spodbujajo in olajšujejo pripravo kodeksov ravnanja, vključno s pripadajočimi mehanizmi upravljanja, namenjenih spodbujanju prostovoljne uporabe nekaterih ali vseh zahtev iz poglavja III, oddelek 2, za sisteme UI, ki niso visokotvegani sistemi UI, pri čemer upoštevajo razpoložljive tehnične rešitve in najboljše prakse v tem sektorju, ki omogočajo uporabo takih zahtev.
1. Úřad pro AI a členské státy podporují a usnadňují vypracovávání kodexů chování, včetně souvisejících mechanismů správy, které mají podpořit dobrovolné uplatňování některých nebo všech požadavků stanovených v kapitole III oddílu 2 na systémy AI, jež nejsou vysoce rizikovými systémy AI, při zohlednění dostupných technických řešení a osvědčených postupů v daném odvětví, jež uplatňování těchto požadavků umožňují.
2. Urad za UI in države članice olajšujejo pripravo kodeksov ravnanja v zvezi s prostovoljno uporabo posebnih zahtev za vse sisteme UI, tudi s strani uvajalcev, na podlagi jasnih ciljev in ključnih kazalnikov uspešnosti za merjenje doseganja teh ciljev, vključno z elementi, kot so med drugim:
2. Úřad pro AI a členské státy usnadňují vypracovávání kodexů chování týkajících se dobrovolného uplatňování, a to i ze strany zavádějících subjektů, konkrétních požadavků na všechny systémy AI na základě jasných cílů a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících měřit dosahování těchto cílů, včetně prvků, jako jsou mimo jiné:
(a)
veljavni elementi, določeni v etičnih smernicah Unije za zaupanja vredno umetno inteligenco;
a)
příslušné prvky stanovené v etických pokynech Unie pro zajištění důvěryhodnosti AI;
(b)
ocenjevanje in zmanjšanje vpliva sistemov UI na okoljsko trajnostnost, tudi v zvezi z načrtovanjem in tehnikami energetske učinkovitosti za učinkovito snovanje, učenje in uporabo UI;
b)
posuzování a minimalizace dopadu systémů AI na environmentální udržitelnost, a to i pokud jde o energeticky účinné programování a techniky pro účinné navrhování, trénování a využívání AI;
(c)
spodbujanje pismenosti na področju UI, zlasti oseb, ki se ukvarjajo z razvijanjem, delovanjem in uporabo UI;
c)
podpora gramotnosti v oblasti AI, zejména u osob zabývajících se vývojem, fungováním a využíváním AI;
(d)
spodbujanje vključujoče in raznolike zasnove sistemov UI, tudi z ustanovitvijo vključujočih in raznolikih skupin razvijalcev ter spodbujanjem vključevanja deležnikov v ta proces;
d)
usnadňování inkluzivního navrhování systémů AI zohledňujícího rozmanitost, mimo jiné zřízením inkluzivních a rozmanitých vývojových týmů a podporou účasti zúčastněných stran na tomto procesu;
(e)
ocenjevanje in preprečevanje negativnega vpliva sistemov UI na ranljive osebe ali skupine ranljivih oseb, tudi kar zadeva dostopnost za invalide, pa tudi na enakost spolov.
e)
posuzování negativního dopadu systémů AI na zranitelné osoby nebo skupiny zranitelných osob, a to i pokud jde o přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, jakož i na genderovou rovnost a zamezování tomuto dopadu.
3. Kodekse ravnanja lahko pripravijo posamezni ponudniki ali uvajalci sistemov UI ali organizacije, ki jih zastopajo, ali oboji, pri tem pa lahko sodelujejo vsi deležniki ter njihove predstavniške organizacije, vključno z organizacijami civilne družbe in akademskimi krogi. Kodeksi ravnanja lahko zajemajo enega ali več sistemov UI ob upoštevanju podobnosti predvidenega namena zadevnih sistemov.
3. Kodexy chování mohou vypracovat jednotliví poskytovatelé systémů AI či subjekty, které tyto systémy zavádějí, nebo organizace, které je zastupují, případně tito aktéři společně, a to i za účasti veškerých zúčastněných stran a jejich zastupujících organizací, včetně organizací občanské společnosti a akademické obce. Kodexy chování se mohou vztahovat na jeden nebo více systémů AI s přihlédnutím k podobnosti zamýšleného účelu daných systémů.
4. Urad za UI in države članice pri spodbujanju in olajševanju priprave kodeksov ravnanja upoštevajo posebne interese in potrebe MSP, vključno z zagonskimi podjetji.
4. Při podpoře a usnadňování vypracovávání kodexů chování zohlední úřad pro AI a členské státy konkrétní zájmy a potřeby malých a středních podniků, včetně podniků začínajících.
Člen 96
Článek 96
Smernice Komisije za izvajanje te uredbe
Pokyny Komise týkající se provádění tohoto nařízení
1. Komisija pripravi smernice za praktično izvajanje te uredbe, zlasti glede:
1. Komise vypracuje pokyny týkající se praktického provádění tohoto nařízení, a to zejména pokud jde o:
(a)
izpolnjevanja zahtev in obveznosti iz členov 8 do 15 in člena 25;
a)
uplatňování požadavků a povinností uvedených v odstavcích 8 až 15 a v článku 25;
(b)
prepovedanih praks iz člena 5;
b)
zakázané postupy podle článku 5;
(c)
praktičnega izvajanja določb v zvezi z bistveno spremembo;
c)
praktické provádění ustanovení týkajících se podstatné změny;
(d)
praktičnega izvajanja obveznosti glede preglednosti iz člena 50;
d)
praktické provádění povinností v oblasti transparentnosti stanovených v článku 50;
(e)
podrobnih informacij o razmerju te uredbe do harmonizacijske zakonodaje Unije iz Priloge I ter drugega ustreznega prava Unije, tudi kar zadeva doslednost pri njihovem izvrševanju;
e)
podrobné informace o vztahu tohoto nařízení k harmonizačním právním předpisům Unie uvedeným v příloze I, jakož i k jinému relevantnímu právu Unie, a to i pokud jde o konzistentnost při jejich prosazování;
(f)
uporabe opredelitve sistema UI iz člena 3, točka 1.
f)
uplatňování definice systému AI stanovené v čl. 3 bodu 1.
Komisija pri izdaji takih smernic posebno pozornost nameni potrebam MSP, vključno z zagonskimi podjetji, ter lokalnih javnih organov in sektorjev, na katere bo ta uredba najverjetneje vplivala.
Při vydávání těchto pokynů věnuje Komise zvláštní pozornost potřebám malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, místních veřejných orgánů a odvětví, kterých se toto nařízení s největší pravděpodobností dotkne.
Smernice iz prvega pododstavka tega odstavka ustrezno upoštevajo splošno priznane najsodobnejše tehnološke dosežke na področju UI ter ustrezne harmonizirane standarde in skupne specifikacije iz členov 40 in 41 oziroma harmonizirane standarde ali tehnične specifikacije, ki so določeni na podlagi harmonizacijskega prava Unije.
V pokynech uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce se náležitě zohlední obecně uznávaný nejnovější vývoj v oblasti AI, jakož i relevantní harmonizované normy a společné specifikace uvedené v článcích 40 a 41 nebo harmonizované normy nebo technické specifikace, které jsou stanoveny podle harmonizačních právních předpisů Unie.
2. Komisija na zahtevo držav članic ali Urada za UI ali na lastno pobudo po potrebi posodobi že sprejete smernice.
2. V případě potřeby Komise na žádost členských států či úřadu pro AI nebo z vlastního podnětu pokyny přijaté v minulosti aktualizuje.
POGLAVJE XI
KAPITOLA XI
PRENOS POOBLASTIL IN POSTOPEK V ODBORU
PŘENESENÍ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU
Člen 97
Článek 97
Izvajanje prenosa pooblastila
Výkon přenesené pravomoci
1. Pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov je preneseno na Komisijo pod pogoji, določenimi v tem členu.
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pooblastilo za sprejemanje delegiranih aktov iz člena 6(6) in (7), člena 7(1) in (3), člena 11(3), člena 43(5) in (6), člena 47(5), člena 51(3), člena 52(4) ter člena 53(5) in (6) se prenese na Komisijo za obdobje pet let od 1. avgusta 2024. Komisija pripravi poročilo o prenosu pooblastila najpozneje devet mesecev pred koncem petletnega obdobja. Prenos pooblastila se samodejno podaljšuje za enako dolga obdobja, razen če Evropski parlament ali Svet nasprotuje temu podaljšanju najpozneje tri mesece pred koncem vsakega obdobja.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 6 a 7, čl. 7 odst. 1 a 3, čl. 11 odst. 3, čl. 43 odst. 5 a 6, čl. 47 odst. 5, čl. 51 odst. 3, čl. 52 odst. 4 a čl. 53 odst. 5 a 6 je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne 1. srpna 2024. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Prenos pooblastila iz člena 6(6) in (7), člena 7(1) in (3), člena 11(3), člena 43(5) in (6), člena 47(5), člena 51(3), člena 52(4) ter člena 53(5) in (6) lahko kadarkoli prekliče Evropski parlament ali Svet. S sklepom o preklicu preneha veljati prenos pooblastila iz navedenega sklepa. Sklep začne učinkovati dan po njegovi objavi v Uradnem listu Evropske unije ali na poznejši dan, ki je določen v navedenem sklepu. Sklep ne vpliva na veljavnost že veljavnih delegiranih aktov.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 6 a 7, čl. 7 odst. 1 a 3, čl. 11 odst. 3, čl. 43 odst. 5 a 6, čl. 47 odst. 5, čl. 51 odst. 3, čl. 52 odst. 4 a čl. 53 odst. 5 a 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Komisija se pred sprejetjem delegiranega akta posvetuje s strokovnjaki, ki jih imenujejo države članice, v skladu z načeli, določenimi v Medinstitucionalnem sporazumu z dne 13. aprila 2016 o boljši pripravi zakonodaje.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Komisija takoj po sprejetju delegiranega akta o njem sočasno uradno obvesti Evropski parlament in Svet.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Delegirani akt, sprejet na podlagi člena 6(6) ali (7), člena 7(1) ali (3), člena 11(3), člena 43(5) ali (6), člena 47(5), člena 51(3), člena 52(4) ali člena 53(5) ali (6), začne veljati le, če mu niti Evropski parlament niti Svet ne nasprotuje v roku treh mesecev od uradnega obvestila Evropskemu parlamentu in Svetu o tem aktu ali če pred iztekom tega roka tako Evropski parlament kot Svet obvestita Komisijo, da mu ne bosta nasprotovala. Ta rok se na pobudo Evropskega parlamenta ali Sveta podaljša za tri mesece.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 6 nebo 7, čl. 7 odst. 1 nebo 3, čl. 11 odst. 3, čl. 43 odst. 5 nebo 6, čl. 47 odst. 5, čl. 51 odst. 3, čl. 52 odst. 4 nebo čl. 53 odst. 5 nebo 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Člen 98
Článek 98
Postopek v odboru
Postup projednávání ve výboru
1. Komisiji pomaga odbor. Ta odbor je odbor v smislu Uredbe (EU) št. 182/2011.
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Pri sklicevanju na ta odstavek se uporablja člen 5 Uredbe (EU) št. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
POGLAVJE XII
KAPITOLA XII
KAZNI
SANKCE
Člen 99
Článek 99
Kazni
Sankce
1. Države članice v skladu s pogoji iz te uredbe določijo pravila o kaznih in drugih izvršilnih ukrepih, ki lahko vključujejo tudi opozorila in nedenarne ukrepe, ki se uporabljajo za kršitve te uredbe s strani operaterjev, ter sprejmejo vse potrebne ukrepe za zagotovitev njihovega pravilnega in učinkovitega izvajanja, pri čemer upoštevajo smernice, ki jih izda Komisija na podlagi člena 96. Te kazni morajo biti učinkovite, sorazmerne in odvračilne. Upoštevajo interese MSP, vključno z zagonskimi podjetji, in njihovo ekonomsko sposobnost.
1. Členské státy v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení stanoví pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření, která mohou rovněž zahrnovat varování a nepeněžní opatření, použitelná v případě porušení tohoto nařízení ze strany provozovatelů a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich řádného a účinného uplatňování, a to s přihlédnutím k pokynům vydaným Komisí podle článku 96. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Zohledňují zájmy malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, a jejich ekonomickou životaschopnost.
2. Države članice brez odlašanja in najpozneje do datuma začetka uporabe uradno obvestijo Komisijo o pravilih o kaznih in drugih izvršilnih ukrepih iz odstavka 1 ter o vseh naknadnih spremembah teh pravil.
2. Členské státy neprodleně a nejpozději ke dni použitelnosti oznámí Komisi pravidla pro sankce a jiná donucovací opatření uvedená v odstavci 1 a neprodleně jí oznámí veškeré jejich následné změny.
3. Neupoštevanje prepovedi praks UI iz člena 5 se kaznuje z upravnimi globami v višini do 35 000 000 EUR ali, če je kršitelj podjetje, do 7 % njegovega skupnega svetovnega letnega prometa za preteklo poslovno leto, odvisno od tega, kateri znesek je višji.
3. Za nedodržení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5 se uloží správní pokuty až do výše 35 000 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 7 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší:
4. Neskladnost s katero koli od naslednjih določb, ki se nanašajo na operaterje in priglašene organe, razen tistih iz člena 5, se kaznuje z upravnimi globami v višini do 15 000 000 EUR ali, če je kršitelj podjetje, do 3 % njegovega skupnega svetovnega letnega prometa za preteklo poslovno leto, odvisno od tega, kateri znesek je višji:
4. Za nesoulad s jakýmikoli z následujících ustanovení týkajících se jiných provozovatelů nebo oznámených subjektů, než kteří jsou uvedeni v článku 5, se uloží správní pokuty až do výše 15 000 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 3 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší:
(a)
obveznosti ponudnikov na podlagi člena 16;
a)
povinnosti poskytovatelů podle článku 16;
(b)
obveznosti pooblaščenih zastopnikov na podlagi člena 22;
b)
povinnosti zplnomocněných zástupců podle článku 22;
(c)
obveznosti uvoznikov na podlagi člena 23;
c)
povinnosti dovozců podle článku 23;
(d)
obveznosti distributerjev na podlagi člena 24;
d)
povinnosti distributorů podle článku 24;
(e)
obveznosti uvajalcev na podlagi člena 26;
e)
povinnosti zavádějících subjektů podle článku 26;
(f)
zahteve in obveznosti priglašenih organov na podlagi člena 31, člena 33(1), (3) in (4) ali člena 34;
f)
požadavky a povinnosti oznámených subjektů podle článku 31, čl. 33 odst. 1, 3 a 4 nebo článku 34;
(g)
obveznosti ponudnikov in uvajalcev glede preglednosti na podlagi člena 50.
g)
povinnosti v oblasti transparentnosti pro poskytovatele a zavádějící subjekty podle článku 50.
5. Če se priglašenim organom ali pristojnim nacionalnim organom v odgovor na zahtevo predložijo nepravilne, nepopolne ali zavajajoče informacije, se izrečejo upravne globe do 7 500 000 EUR ali, če je kršitelj podjetje, do 1 % njegovega skupnega svetovnega letnega prometa za preteklo poslovno leto, odvisno od tega, kateri znesek je višji.
5. Za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací oznámeným subjektům nebo příslušným vnitrostátním orgánům v reakci na žádost se uloží správní pokuty až do výše 7 500 000 EUR nebo, dopustí-li se porušení podnik, až do výše 1 % jeho celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší.
6. V primeru MSP, vključno z zagonskimi podjetji, višina vsake globe iz tega člena ne presega višine odstotkov ali zneska iz odstavkov 3, 4 in 5, odvisno od tega, kateri znesek je nižji.
6. V případě malých a středních podniků, včetně podniků začínajících, činí výše každé pokuty uvedené v tomto článku maximálně procentní podíl nebo částku podle odstavců 3, 4 a 5 podle toho, která z těchto hodnot je nižší.
7. Pri odločanju o naložitvi upravne globe in o znesku upravne globe v vsakem posameznem primeru se upoštevajo vse zadevne okoliščine konkretnega primera, po potrebi pa tudi naslednje:
7. Při rozhodování o tom, zda uložit správní pokutu, a při rozhodování o výši správní pokuty v jednotlivých případech se zohlední všechny příslušné okolnosti konkrétní situace s náležitým přihlédnutím k následujícím okolnostem:
(a)
vrsta, resnost in trajanje kršitve ter njene posledice, pri čemer se upoštevajo namen sistema UI ter po potrebi število prizadetih oseb in raven škode, ki so jo utrpele;
a)
povaha, závažnost a doba trvání protiprávního jednání a jeho důsledků, s přihlédnutím k účelu systému AI, jakož i případně k počtu dotčených osob a k úrovni škod, které jim vznikly;
(b)
ali so drugi organi za nadzor trga že naložili upravne globe istemu operaterju za isto kršitev;
b)
zda již byly stejnému provozovateli za stejné protiprávní jednání uloženy správní pokuty jinými orgány dozoru nad trhem;
(c)
ali so drugi organi istemu operaterju že naložili upravne globe za kršitve drugega prava Unije ali nacionalnega prava, kadar so take kršitve posledica iste dejavnosti ali opustitve dejanja, ki pomeni zadevno kršitev te uredbe;
c)
zda již jiné orgány uložily témuž provozovateli správní pokuty za porušení jiného práva Unie nebo vnitrostátního práva, pokud tato porušení vyplývají ze stejné činnosti nebo opomenutí, které představují relevantní porušení tohoto nařízení;
(d)
velikost, letni promet in tržni delež operaterja, ki je storil kršitev;
d)
velikost a roční obrat provozovatele, který se porušení dopustil, a jeho podíl na trhu;
(e)
morebitni drugi obteževalni ali olajševalni dejavniki v zvezi z okoliščinami primera, kot so pridobljene finančne koristi ali preprečene izgube, ki neposredno ali posredno izhajajo iz kršitve;
e)
jakákoliv jiná přitěžující nebo polehčující okolnost týkající se kontextu daného případu, jako je finanční prospěch, který byl z porušení přímo či nepřímo získán, či zamezení ztrátám, které z porušení přímo či nepřímo vyplývá;
(f)
stopnja sodelovanja z nacionalnimi pristojnimi organi za odpravo kršitve in zmanjšanje morebitnih škodljivih učinkov kršitve;
f)
míra spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány za účelem nápravy porušení a zmírnění jeho možných nežádoucích účinků;
(g)
stopnja odgovornosti operaterja ob upoštevanju tehničnih in organizacijskih ukrepov, ki jih izvaja;
g)
míra odpovědnosti provozovatele s přihlédnutím k technickým a organizačním opatřením, která provedl;
(h)
način, na katerega so nacionalni pristojni organi seznanjeni s kršitvijo, zlasti pa, ali in v kakšnem obsegu operater kršitev priglasi;
h)
způsob, jakým se příslušné vnitrostátní orgány o porušení dozvěděly, zejména zda provozovatel porušení oznámil, a pokud ano, v jakém rozsahu;
(i)
ali je kršitev naklepna ali posledica malomarnosti;
i)
zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;
(j)
ukrepi, ki jih operater sprejme za zmanjšanje škode, ki so jo utrpele prizadete osebe.
j)
veškerá opatření přijatá provozovatelem ke zmírnění škody způsobené dotčeným osobám.
8. Vsaka država članica določi pravila o tem, v kolikšni meri se lahko javnim organom in telesom s sedežem v zadevni državi članici naložijo upravne globe.
8. Každý členský stát stanoví pravidla týkající se toho, do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě.
9. Glede na pravni sistem držav članic se lahko pravila o upravnih globah uporabljajo tako, da globe naložijo pristojna nacionalna sodišča ali drugi organi, kot velja v teh državah članicah. Uporaba takih pravil v teh državah članicah ima enakovreden učinek.
9. V závislosti na právním systému členských států lze pravidla pro správní pokuty použít tak, aby pokuty byly ukládány příslušnými vnitrostátními soudy nebo jinými subjekty dle úpravy platné v těchto členských státech. Uplatňování těchto pravidel v uvedených členských státech má rovnocenný účinek.
10. Za izvajanje pooblastil na podlagi tega člena veljajo ustrezna postopkovna jamstva v skladu s pravom Unije in nacionalnim pravom, vključno z učinkovitimi pravnimi sredstvi in ustreznim pravnim postopkom.
10. Na výkon pravomocí podle tohoto článku se vztahují vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.
11. Države članice Komisiji vsako leto poročajo o upravnih globah, ki so jih v skladu s tem členom naložile v tistem letu, in o vseh povezanih pravnih sporih ali sodnih postopkih.
11. Členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o správních pokutách, které v daném roce v souladu s tímto článkem uložily, a o veškerých souvisejících soudních sporech nebo soudních řízeních.
Člen 100
Článek 100
Upravne globe za institucije, organe, urade in agencije Unije
Správní pokuty ukládané orgánům, institucím a jiným subjektům Unie
1. Evropski nadzornik za varstvo podatkov lahko naloži upravne globe institucijam, organom, uradom in agencijam Unije, ki spadajo na področje uporabe te uredbe. Pri odločanju o naložitvi upravne globe in odločanju o znesku upravne globe v vsakem posameznem primeru se upoštevajo vse zadevne okoliščine za konkretno situacijo, ustrezno pa se upošteva tudi naslednje:
1. Evropský inspektor ochrany údajů může ukládat správní pokuty orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Při rozhodování o tom, zda uložit správní pokutu, a při rozhodování o výši správní pokuty se v jednotlivých případech zohlední všechny příslušné okolnosti konkrétní situace s náležitým přihlédnutím k následujícím okolnostem:
(a)
vrsta, resnost in trajanje kršitve ter njene posledice, pri čemer se upoštevajo namen zadevnega sistema UI ter, kadar je ustrezno, število prizadetih oseb in raven škode, ki so jo utrpele;
a)
povaha, závažnost a doba trvání porušení příslušných ustanovení a jeho následky; s přihlédnutím k účelu daného systému AI, a v příslušných případech rovněž k počtu dotčených osob a k úrovni škod, které jim vznikly;
(b)
stopnja odgovornosti institucije, organa, urada ali agencije Unije, ob upoštevanju tehničnih in organizacijskih ukrepov, ki jih izvaja;
b)
míra odpovědnosti orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie s přihlédnutím k technickým a organizačním opatřením, která provedly;
(c)
ukrepi, ki jih institucija, organ, urad ali agencija Unije sprejme za zmanjšanje škode, ki so jo utrpele prizadete osebe;
c)
veškerá opatření přijatá orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie ke zmírnění škod, které dotčeným osobám vznikly;
(d)
obseg sodelovanja z Evropskim nadzornikom za varstvo podatkov za odpravo kršitve in zmanjšanje morebitnih škodljivih učinkov kršitve, vključno z upoštevanjem katerega koli ukrepa, ki ga je Evropski nadzornik za varstvo podatkov predhodno odredil zoper zadevno institucijo, organ, urad ali agencijo Unije v zvezi z isto vsebino;
d)
míra spolupráce s evropským inspektorem ochrany údajů za účelem nápravy daného porušení a zmírnění jeho možných nežádoucích účinků, včetně splnění případných opatření, která dříve nařídil evropský inspektor ochrany údajů dotčené instituci, orgánu nebo jinému subjektu Unie v souvislosti s toutéž záležitostí;
(e)
vse podobne prejšnje kršitve institucije, organa, urada ali agencije Unije;
e)
všechna podobná předchozí porušení ze strany orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie;
(f)
kako je Evropski nadzornik za varstvo podatkov izvedel za kršitev, zlasti če in v kakšnem obsegu ga je institucija, organ, urad ali agencija Unije uradno obvestila o kršitvi;
f)
způsob, jakým se evropský inspektor ochrany údajů o porušení dozvěděl, zejména zda orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie porušení oznámil, a pokud ano, v jakém rozsahu;
(g)
letni proračun institucije, organa, urada ali agencije Unije.
g)
roční rozpočet orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie.
2. Za neupoštevanje prepovedi praks UI iz člena 5 se kaznuje z upravnimi globami v višini do 1 500 000 EUR.
2. Za porušení zákazu postupů v oblasti AI uvedených v článku 5 lze uložit správní pokuty až do výše 1 500 000 EUR.
3. Neskladnost sistema UI s katerimi koli zahtevami ali obveznostmi iz te uredbe, razen tistih iz člena 5, se kaznuje z upravnimi globami v višini do 750 000 EUR.
3. Za nesoulad systému AI s jakýmikoli požadavky nebo povinnostmi podle tohoto nařízení s výjimkou těch, které jsou stanoveny v článku 5, se uloží správní pokuty až do výše 750 000 EUR.
4. Evropski nadzornik za varstvo podatkov pred sprejetjem odločitev na podlagi tega člena instituciji, organu, uradu ali agenciji Unije, zaradi katerih je začel postopek, omogoči, da podajo izjavo o zadevi v zvezi z morebitno kršitvijo. Evropski nadzornik za varstvo podatkov svoje odločitve sprejme zgolj na podlagi elementov in okoliščin, na katere so lahko zadevne strani podale pripombe. Morebitni pritožniki so tesno povezani s postopki.
4. Před přijetím rozhodnutí podle tohoto článku poskytne evropský inspektor ochrany údajů orgánu, instituci nebo jiného subjektu Unie, se kterým vede řízení, příležitost vyjádřit k záležitosti týkající se daného možného porušení své stanovisko. Evropský inspektor ochrany údajů zakládá své rozhodnutí pouze na prvcích a okolnostech, ke kterým se dotčené strany mohly vyjádřit. Případní stěžovatelé jsou do řízení úzce zapojeni.
5. V postopkih se v celoti spoštujejo pravice zadevnih strani do obrambe. Zagotovljena jim je tudi pravica do vpogleda v spis Evropskega nadzornika za varstvo podatkov, pri čemer se upošteva zakonit interes posameznikov ali podjetij za varstvo njihovih osebnih podatkov ali poslovnih skrivnosti.
5. Při řízení je v plné míře zachováno právo dotčených stran na obhajobu. Dotčené strany mají přístup do spisu evropského inspektora ochrany údajů, s výhradou oprávněného zájmu jednotlivců nebo podniků na ochraně jejich osobních údajů nebo obchodního tajemství.
6. Sredstva, zbrana z naložitvijo glob iz tega člena, pripadajo splošnemu proračunu Unije. Globe ne smejo vplivati na učinkovito delovanje oglobljene institucije, organa, urada ali agencije Unije.
6. Prostředky vybrané ukládáním pokut podle tohoto článku jsou příspěvkem do souhrnného rozpočtu Unie. Pokutami není dotčeno účinné fungování orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, jimž byla pokuta uložena.
7. Evropski nadzornik za varstvo podatkov Komisijo vsako leto uradno obvesti o upravnih globah, ki jih je naložil na podlagi tega člena, in o vseh pravnih sporih ali sodnih postopkih, ki jih je začel.
7. Evropský inspektor ochrany údajů každoročně oznámí Komisi správní pokuty, které podle tohoto článku uložil, a veškeré soudní spory nebo soudní řízení, které zahájil.
Člen 101
Článek 101
Globe, naložene ponudnikom modelov UI za splošne namene
Pokuty pro poskytovatele obecných modelů AI
1. Komisija lahko ponudnikom modelov UI za splošne namene naloži globe, ki ne presegajo 3 % njihovega letnega skupnega svetovnega prometa v predhodnem poslovnem letu ali 15 000 000 EUR, odvisno od tega, kateri znesek je višji, če ugotovi, da je ponudnik naklepno ali iz malomarnosti:
1. Komise může poskytovatelům obecných modelů AI uložit pokuty nepřesahující 3 % jejich celkového ročního celosvětového obratu za předchozí účetní období nebo 15 000 000 EUR, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, pokud Komise zjistí, že poskytovatel úmyslně nebo z nedbalosti:
(a)
kršil ustrezne določbe te uredbe;
a)
porušil příslušná ustanovení tohoto nařízení;
(b)
ni izpolnil zahteve za dokumentacijo ali informacije na podlagi člena 91 ali da je naklepno ali iz malomarnosti predložil nepravilne, nepopolne ali zavajajoče informacije;
b)
nevyhověl žádosti o dokument nebo o informace podle článku 91 nebo předložil nesprávné, neúplné či zavádějící informace;
(c)
ni ravnal v skladu z ukrepom, zahtevanim na podlagi člena 93;
c)
nedodržel opatření požadované podle článku 93;
(d)
Komisiji ni omogočil dostopa do modela UI za splošne namene ali modela UI za splošne namene s sistemskim tveganjem, da bi izvedla ocenjevanje na podlagi člena 92.
d)
neposkytl Komisi přístup k obecnému modelu AI nebo obecnému modelu AI se systémovým rizikem za účelem provedení hodnocení podle článku 92.
Pri določanju zneska globe ali periodične denarne kazni se upoštevajo narava, teža in trajanje kršitve, ustrezno pa se upoštevata tudi načeli sorazmernosti in primernosti. Komisija upošteva tudi zaveze, sprejete v skladu s členom 93(3) ali sprejete v ustreznih kodeksih prakse v skladu s členom 56.
Při stanovení výše pokuty nebo penále se zohlední povaha, závažnost a doba trvání porušení s náležitým přihlédnutím k zásadám proporcionality a přiměřenosti. Komise rovněž zohlední závazky přijaté v souladu s čl. 93 odst. 3 nebo přijaté v relevantních kodexech správné praxe v souladu s článkem 56.
2. Komisija pred sprejetjem odločitve na podlagi odstavka 1 sporoči svoje predhodne ugotovitve ponudniku modela UI za splošne namene tveganjem in mu da priložnost, da se o njih opredeli.
2. Před přijetím rozhodnutí podle odstavce 1 sdělí Komise svá předběžná zjištění poskytovateli obecného modelu AI a poskytne mu příležitost se vyjádřit.
3. Globe, naložene v skladu s tem členom, morajo biti učinkovite, sorazmerne in odvračilne.
3. Pokuty uložené v souladu s tímto článkem musí být účinné, přiměřené a odrazující.
4. Informacije o globah, naloženih na podlagi tega člena, se po potrebi sporočijo tudi Odboru.
4. Informace o pokutách uložených podle tohoto článku se podle potřeby rovněž sdělují radě.
5. Sodišče Evropske unije ima neomejeno pristojnost za pregled odločitev Komisije o določitvi globe na podlagi tega člena. Naloženo globo lahko prekliče, zniža ali zviša.
5. Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc k přezkumu rozhodnutí Komise, jimiž se ukládá pokuta podle tohoto článku. Uloženou pokutu může zrušit, snížit nebo zvýšit.
6. Komisija sprejme izvedbene akte, v katerih določi podrobne ureditve in postopkovna jamstva za postopke z vidika morebitnega sprejemanja odločitev na podlagi odstavka 1 tega člena. Ti izvedbeni akti se sprejmejo v skladu s postopkom pregleda iz člena 98(2).
6. Komise přijme prováděcí akty obsahující podrobná pravidla a procesní záruky pro řízení za účelem případného přijetí rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 98 odst. 2.
POGLAVJE XIII
KAPITOLA XIII
KONČNE DOLOČBE
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Člen 102
Článek 102
Sprememba Uredbe (ES) št. 300/2008
Změna nařízení (ES) č. 300/2008
V členu 4(3) Uredbe (ES) št. 300/2008 se doda naslednji pododstavek:
V čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 300/2008 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pri sprejemanju podrobnih ukrepov v zvezi s tehničnimi specifikacijami za varnostno opremo in postopke za njeno odobritev in uporabo v zvezi z umetnointeligenčnimi sistemi v smislu Uredbe (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta (*1) se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.
„Při přijímání podrobných prováděcích opatření týkajících se technických specifikací a postupů pro schvalování a používání bezpečnostního vybavení ve vztahu k systémům umělé inteligence ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (*1), se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.
Člen 103
Článek 103
Sprememba Uredbe (EU) št. 167/2013
Změna nařízení (EU) č. 167/2013
V členu 17(5) Uredbe (EU) št. 167/2013 se doda naslednji pododstavek:
V čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 167/2013 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pri sprejemanju delegiranih aktov na podlagi prvega pododstavka o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta (*2), se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.
„Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (*2), se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.
Člen 104
Článek 104
Sprememba Uredbe (EU) št. 168/2013
Změna nařízení (EU) č. 168/2013
V členu 22(5) Uredbe (EU) št. 168/2013 se doda naslednji pododstavek:
V čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) č. 168/2013 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pri sprejemanju delegiranih aktov na podlagi prvega pododstavka o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta (*3), se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.
„Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (*3), se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.
Člen 105
Článek 105
Sprememba Direktive 2014/90/EU
Změna směrnice 2014/90/EU
V členu 8 Direktive 2014/90/EU se doda naslednji odstavek:
V článku 8 směrnice 2014/90/EU se doplňuje nový odstavec, který zní:
„5. Za umetnointeligenčne sisteme, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta (*4), Komisija pri izvajanju svojih dejavnosti na podlagi odstavka 1 ter pri sprejemanju tehničnih specifikacij in standardov preskušanja v skladu z odstavkoma 2 in 3 upošteva zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.
„5. Pro systémy umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (*4), zohlední Komise při provádění svých činností podle odstavce 1 a při přijímání technických specifikací a zkušebních norem v souladu s odstavci 2 a 3 požadavky stanovené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.
Člen 106
Článek 106
Sprememba Direktive (EU) 2016/797
Změny směrnice (EU) 2016/797
V členu 5 Direktive (EU) 2016/797 se doda naslednji odstavek:
V článku 5 směrnice (EU) 2016/797 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„12. Pri sprejemanju delegiranih aktov na podlagi odstavka 1 in izvedbenih aktov na podlagi odstavka 11 o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta (*5), se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.
„12. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 a prováděcích aktů podle odstavce 11 týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (*5), se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.
Člen 107
Článek 107
Sprememba Uredbe (EU) 2018/858
Změna nařízení (EU) 2018/858
V členu 5 Uredbe (EU) 2018/858 se doda naslednji odstavek:
V článku 5 nařízení (EU) 2018/858 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„4. Pri sprejemanju delegiranih aktov na podlagi odstavka 3 o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta (*6), se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.
„4. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 3 týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (*6), se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.
Člen 108
Článek 108
Spremembe Uredbe (EU) 2018/1139
Změny nařízení (EU) 2018/1139
Uredba (EU) 2018/1139 se spremeni:
Nařízení (EU) 2018/1139 se mění takto:
(1)
v členu 17 se doda naslednji odstavek:
1)
V článku 17 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3. Brez poseganja v odstavek 2 se pri sprejemanju izvedbenih aktov na podlagi odstavka 1 o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta (*7), upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.
„3. Aniž je dotčen odstavec 2, při přijímání prováděcích aktů podle odstavce 1 týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (*7), se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.
(*7) Uredba (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 13. junija 2024 o določitvi harmoniziranih pravil o umetni inteligenci in spremembi uredb (ES) št. 300/2008, (EU) št. 167/2013, (EU) št. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 in (EU) 2019/2144 ter direktiv 2014/90/EU, (EU) 2016/797 in (EU) 2020/1828 (Akt o umetni inteligenci) (UL L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj).“;"
(*7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci) (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/_reg/2024/1689/oj).“ "
(2)
v členu 19 se doda naslednji odstavek:
2)
V článku 19 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„4. Pri sprejemanju delegiranih aktov na podlagi odstavkov 1 in 2 o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689, se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.“
„4. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavců 1 a 2 týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689, se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.“
;
(3)
v členu 43 se doda naslednji odstavek:
3)
V článku 43 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„4. Pri sprejemanju izvedbenih aktov na podlagi odstavka 1 o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689, se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.“
„4. Při přijímání prováděcích aktů podle odstavce 1 týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689, se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.“
;
(4)
v členu 47 se doda naslednji odstavek:
4)
V článku 47 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3. Pri sprejemanju delegiranih aktov na podlagi odstavkov 1 in 2 o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689, se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.“
„3. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavců 1 a 2 týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689, se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.“
;
(5)
v členu 57 se doda naslednji pododstavek:
5)
V článku 57 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pri sprejemanju teh izvedbenih aktov o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689, se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.“
„Při přijímání těchto prováděcích aktů týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689, se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.“
;
(6)
v členu 58 se doda naslednji odstavek:
6)
V článku 58 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3. Pri sprejemanju delegiranih aktov na podlagi odstavkov 1 in 2 o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689, se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.“.
„3. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavců 1 a 2 týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689, se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.“
Člen 109
Článek 109
Sprememba Uredbe (EU) 2019/2144
Změna nařízení (EU) 2019/2144
V členu 11 Uredbe (EU) 2019/2144 se doda naslednji odstavek:
V článku 11 nařízení (EU) 2019/2144 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3. Pri sprejemanju izvedbenih aktov na podlagi odstavka 2 o umetnointeligenčnih sistemih, ki so varnostne komponente v smislu Uredbe (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta (*8), se upoštevajo zahteve iz poglavja III, oddelek 2, navedene uredbe.
„3. Při přijímání prováděcích aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 2 týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (*8), se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.
Člen 110
Článek 110
Sprememba Direktive (EU) 2020/1828
Změny směrnice (EU) 2020/1828
V Prilogi I k Direktivi (EU) 2020/1828 Evropskega parlamenta in Sveta (58) se doda naslednja točka:
V příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 (58) se doplňuje nový bod, který zní:
„(68)
Uredba (EU) 2024/1689 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 13. junija 2024 o določitvi harmoniziranih pravil o umetni inteligenci in spremembi uredb (ES) št. 300/2008, (EU) št. 167/2013, (EU) št. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 in (EU) 2019/2144 ter direktiv 2014/90/EU, (EU) 2016/797 in (EU) 2020/1828 (Akt o umetni inteligenci) (UL L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj).“
„68)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci) (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/_reg/2024/1689/oj).“
Člen 111
Článek 111
Sistemi UI, ki so že dani na trg ali v uporabo, in modeli UI za splošne namene, ki so že dani na trg
Systémy AI, které již byly uvedeny na trh nebo do provozu a obecné modely AI již uvedené na trh
1. Brez poseganja v uporabo člena 5, kakor je predvidena v členu 113(3), točka (a), se sistemi UI, ki so komponente obsežnih informacijskih sistemov, vzpostavljenih s pravnimi akti iz Priloge X, in ki so bili dani na trg ali v uporabo pred 2. avgustom 2027, uskladijo s to uredbo do 31. decembra 2030.
1. Aniž je dotčeno použití článku 5, jak je uvedeno v čl. 113 odst. 3 písm. a), systémy AI, které jsou součástmi rozsáhlých informačních systémů zřízených právními akty uvedenými v příloze X a které byly uvedeny na trh nebo do provozu před 2. srpna 2027, se do 31. prosince 2030 uvedou do souladu s tímto nařízením.
Zahteve iz te uredbe se upoštevajo pri ocenjevanju vsakega obsežnega informacijskega sistema, vzpostavljenega s pravnimi akti iz Priloge X, ki ga je treba izvesti, kot je določeno v teh pravnih aktih in kadar se ti pravni akti nadomestijo ali spremenijo.
Požadavky stanovené v tomto nařízení se zohlední při hodnocení všech rozsáhlých informačních systémů zřízených právními akty uvedenými v příloze X, které se má provádět v souladu s těmito právními akty a v případě, že jsou tyto právní akty nahrazeny nebo pozměněny.
2. Brez poseganja v uporabo člena 5, kakor je predvidena v členu 113(3), točka (a), se ta uredba uporablja za operaterje visokotveganih sistemov UI, razen sistemov iz odstavka 1 tega člena, ki so bili dani na trg ali v uporabo pred 2. avgustom 2026, le, če se je pri navedenih sistemih od navedenega datuma bistveno spremenila njihova zasnova. V vsakem primeru ponudniki in uvajalci visokotveganih sistemov UI, ki naj bi jih uporabljali javni organi, sprejmejo potrebne ukrepe za izpolnitev zahtev in obveznosti iz te uredbe do 2. avgusta 2030.
2. Aniž je dotčeno použití článku 5, jak je uvedeno v čl. 113 odst. 3 písm. a), toto nařízení se vztahuje na provozovatele vysoce rizikových systémů AI kromě systémů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, které byly uvedeny na trh nebo do provozu před 2. srpnem 2026, pouze pokud po uvedeném datu dojde k významným změnám v jejich návrhu. Poskytovatelé a zavádějící subjekty vysoce rizikových systémů AI určených k použití orgány veřejné moci v každém případě přijmou kroky nezbytné ke splnění požadavků a povinností podle tohoto nařízení do dne 2. srpna 2030.
3. Ponudniki modelov UI za splošne namene, ki so bili dani na trg pred 2. avgustom 2025, sprejmejo potrebne ukrepe za izpolnitev obveznosti iz te uredbe do 2. avgusta 2027.
3. Poskytovatelé obecných modelů AI, které byly uvedeny na trh přede dnem 2. srpna 2025, přijmou kroky nezbytné ke splnění povinností stanovených v tomto nařízení do dne 2. srpna 2027.
Člen 112
Článek 112
Ocena in pregled
Hodnocení a přezkum
1. Komisija enkrat letno po začetku veljavnosti te uredbe in do konca trajanja prenosa pooblastila iz člena 97 oceni potrebo po spremembi seznama iz Priloge III in seznama prepovedanih praks UI iz člena 5. Komisija ugotovitve te ocene predloži Evropskemu parlamentu in Svetu.
1. Jednou ročně od vstupu tohoto nařízení v platnost a do konce období přenesení pravomoci uvedeného v článku 97 Komise posuzuje, zda je třeba změnit seznam uvedený v příloze III a seznam zakázaných postupů v oblasti AI uvedeného v článku 5. Komise předloží závěry tohoto posouzení Evropskému parlamentu a Radě.
2. Komisija do 2. avgusta 2028 in nato vsaka štiri leta oceni ter Evropskemu parlament in Svetu poroča o naslednjem:
2. Do dne 2. srpna 2028 a poté každé čtyři roky provede Komise hodnocení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o těchto aspektech:
(a)
potrebi po spremembah za razširitev obstoječih razdelkov področij ali dodajanje novih razdelkov področij v Prilogi III;
a)
nezbytnost změn, jimiž by byly rozšířeny stávající okruhy oblastí nebo doplněny nové okruhy oblastí v příloze III;
(b)
spremembah seznama sistemov UI, pri katerih so potrebni dodatni ukrepi za preglednost, iz člena 50;
b)
změny seznamu systémů AI, které vyžadují další opatření v oblasti transparentnosti podle článku 50;
(c)
spremembah za povečanje učinkovitosti sistema nadzora in upravljanja.
c)
změny zvyšující účinnost systému dohledu a správy.
3. Komisija do 2. avgusta 2029 ter nato vsaka štiri leta Evropskemu parlamentu in Svetu predloži poročilo o oceni in pregledu te uredbe. Poročilo vključuje oceno strukture izvrševanja in morebitno potrebo, da agencija Unije odpravi vse ugotovljene pomanjkljivosti. Temu poročilu na podlagi ugotovitev po potrebi priloži predlog za spremembo te uredbe. Poročila se objavijo.
3. Do dne 2. srpna 2029 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. Tato zpráva zahrnuje posouzení struktury prosazování a posouzení případné potřeby, aby zjištěné nedostatky vyřešil některý subjekt Unie. Na základě zjištění se ke zprávě případně přiloží návrh na změnu tohoto nařízení. Tyto zprávy se zveřejní.
4. V poročilih iz odstavka 2 se posebna pozornost nameni naslednjemu:
4. Ve zprávách uvedených v odstavci 2 je věnována zvláštní pozornost následujícím aspektům:
(a)
stanju finančnih, tehničnih in človeških virov pristojnih nacionalnih organov, da se zagotovi učinkovito izvajanje nalog, dodeljenih s to uredbo;
a)
stavu finančních, technických a lidských zdrojů příslušných vnitrostátních orgánů určených na účinné plnění úkolů, kterými byly tyto orgány pověřeny podle tohoto nařízení;
(b)
stanju kazni, zlasti upravnih glob iz člena 99(1), ki jih države članice uporabljajo za kršitve te uredbe;
b)
stavu sankcí, a zejména správních pokut uvedených v čl. 99 odst. 1, které členské státy uplatňují v případě porušení tohoto nařízení;
(c)
sprejetim harmoniziranim standardom in skupnim specifikacijam, razvitim v podporo tej uredbi;
c)
přijatým harmonizovaným normám a společným specifikacím vypracovaným na podporu tohoto nařízení;
(d)
številu podjetij, ki vstopijo na trg po začetku uporabe te uredbe, in koliko od njih je MSP.
d)
počtu podniků, které vstoupí na trh po datu použitelnosti tohoto nařízení, a tomu, kolik z nich jsou malé a střední podniky.
5. Komisija do 2. avgusta 2028 oceni delovanje Urada za UI, ali je Urad za UI dobil zadostna pooblastila in pristojnosti za izpolnjevanje svojih nalog ter ali bi bilo ustrezno in potrebno za pravilno izvajanje in izvrševanje te uredbe nadgraditi Urad za UI in njegove pristojnosti izvrševanja ter povečati njegove vire. Komisija poročilo o svoji oceni predloži Evropskemu parlamentu in Svetu.
5. Do dne 2. srpna 2028 Komise vyhodnotí fungování úřadu pro AI, zda mu byly k plnění jeho úkolů uděleny dostatečné pravomoci a zda by bylo pro řádné provádění a prosazování tohoto nařízení relevantní a potřebné úřad AI a jeho pravomoci v oblasti prosazování práva aktualizovat a navýšit jeho zdroje. Komise předloží zprávu o svém hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
6. Komisija do 2. avgusta 2028 in nato vsaka štiri leta predloži poročilo o pregledu napredka pri razvoju standardizacijskih dokumentov o energetsko učinkovitem razvoju modelov UI za splošne namene in oceni potrebo po nadaljnjih ukrepih ali dejavnostih, vključno z zavezujočimi ukrepi ali dejavnostmi. Poročilo predloži Evropskemu parlamentu in Svetu ter ga objavi.
6. Do dne 2. srpna 2028 a poté každé čtyři roky předloží Komise zprávu o přezkumu pokroku při vývoji produktů normalizace, pokud jde o energeticky účinný vývoj obecných modelů AI, a posoudí potřebu dalších opatření nebo kroků, včetně závazných opatření nebo kroků. Tato zpráva se předloží Evropskému parlamentu a Radě a zveřejní se.
7. Komisija do 2. avgusta 2028 ter nato vsaka tri leta oceni vpliv in učinkovitost prostovoljnih kodeksov ravnanja za spodbujanje uporabe zahtev iz poglavja III, oddelek 2, za sisteme UI, ki niso visokotvegani sistemi UI, in morebitnih drugih dodatnih zahtev za sisteme UI, ki niso visokotvegani sistemi UI, tudi kar zadeva okoljsko trajnostnost.
7. Do 2. srpna 2028 a poté každé tři roky zhodnotí Komise dopad a účinnost dobrovolných kodexů chování, které mají podpořit uplatňování požadavků stanovených v kapitole III oddílu 2 na systémy AI jiné než vysoce rizikové systémy AI a případně dalších požadavků na systémy AI jiné než vysoce rizikové systémy AI, včetně požadavků týkajících se environmentální udržitelnosti.
8. Za namene odstavkov 1 do 7 Odbor, države članice in pristojni nacionalni organi Komisiji na njeno zahtevo in brez nepotrebnega odlašanja zagotovijo informacije.
8. Pro účely odstavců 1 až 7 poskytuje rada, členské státy a příslušné vnitrostátní orgány Komisi na její žádost a bez zbytečného prodlení příslušné informace.
9. Komisija pri izvajanju ocenjevanj in pregledov iz odstavkov 1 do 7 upošteva stališča in ugotovitve Odbora, Evropskega parlamenta, Sveta ter drugih ustreznih organov ali virov.
9. Při provádění hodnocení a přezkumů podle odstavců 1 až 7 zohlední Komise postoje a zjištění rady, Evropského parlamentu, Rady a dalších příslušných subjektů nebo zdrojů.
10. Komisija po potrebi predloži ustrezne predloge za spremembo te uredbe, zlasti ob upoštevanju razvoja tehnologije, učinkov sistemov UI na zdravje in varnost ter na temeljne pravice in glede na stanje napredka v informacijski družbi.
10. Komise v případě potřeby předloží vhodné návrhy na změnu tohoto nařízení, zejména s přihlédnutím k vývoji technologií a dopadu systémů AI na zdraví a bezpečnost a na základní práva a s ohledem na pokrok dosažený v oblasti informační společnosti.
11. Urad za UI se zaveže, da bo za usmerjanje ocenjevanj in pregledov iz odstavkov 1 do 7 tega člena razvil objektivno in participativno metodologijo za ocenjevanje stopenj tveganja na podlagi meril iz ustreznih členov ter za vključitev novih sistemov na:
11. V zájmu usměrňování hodnocení a přezkumů uvedených v odstavcích 1 až 7 tohoto článku se úřad pro AI zaváže, že vypracuje objektivní a participativní metodiku pro hodnocení úrovní rizika na základě kritérií uvedených v příslušných článcích a pro začlenění nových systémů do:
(a)
seznam iz Priloge III, vključno z razširitvijo obstoječih razdelkov področij ali dodajanjem novih razdelkov področij v navedeni prilogi;
a)
seznamu stanoveného v příloze III, včetně rozšíření stávajících okruhů oblastí nebo doplnění nových okruhů oblastí v uvedené příloze,
(b)
seznam prepovedanih praks iz člena 5 in
b)
do seznamu zakázaných postupů stanoveného v článku 5 a
(c)
seznam sistemov UI, pri katerih so potrebni dodatni ukrepi za preglednost na podlagi člena 50.
c)
do seznamu systémů AI, které vyžadují další opatření v oblasti transparentnosti podle článku 50.
12. Pri vsaki spremembi te uredbe na podlagi odstavka 10 ali zadevnih delegiranih ali izvedbenih aktov, ki se nanašajo na sektorsko harmonizacijsko zakonodajo Unije iz oddelka B Priloge I se upoštevajo regulativne posebnosti vsakega sektorja in obstoječi mehanizmi upravljanja, ugotavljanja skladnosti in izvrševanja ter organi, ki so določeni v njih.
12. Každá změna tohoto nařízení podle odstavce 10 nebo příslušných aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, které se týkají harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze I oddílu B, zohlední regulační specifika jednotlivých odvětví a stávající mechanismy řízení, posuzování shody a prosazování práva a orgány v něm zřízené.
13. Komisija do 2. avgusta 2031 oceni izvajanje te uredbe, pri čemer upošteva prva leta njene uporabe, ter o tem poroča Evropskemu parlamentu, Svetu in Evropskemu ekonomsko-socialnemu odboru. Na podlagi ugotovitev se navedenemu poročilu po potrebi priloži predlog za spremembo te uredbe v zvezi s strukturo izvrševanja in potrebo, da agencija Unije odpravi vse ugotovljene pomanjkljivosti.
13. Do dne 2. srpna 2031 Komise posoudí prosazování tohoto nařízení a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, přičemž zohlední první roky uplatňování tohoto nařízení. Na základě získaných zjištění připojí případně k této zprávě návrh na změnu tohoto nařízení, pokud jde o strukturu prosazování a o případnou potřebu, aby zjištěné nedostatky vyřešil některý subjekt Unie.
Člen 113
Článek 113
Začetek veljavnosti in uporaba
Vstup v platnost a použitelnost
Ta uredba začne veljati dvajseti dan po objavi v Uradnem listu Evropske unije.
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Uporablja se od 2. avgusta 2026.
Použije se ode dne 2. srpna 2026.
Vendar se:
Avšak:
(a)
poglavji I in II začneta uporabljati od 2. februarja 2025;
a)
kapitoly I a II se použijí ode dne 2. února 2025;
(b)
poglavje III, oddelek 4, poglavje V, poglavje VII in poglavje XII ter člen 78 uporabljajo od 2. avgusta 2025, razen člena 101;
b)
kapitola III oddíl 4, kapitola V, kapitola VII a kapitola XII a článek 78 se použijí ode dne 2. srpna 2025, s výjimkou článku 101;
(c)
člen 6(1) in ustrezne obveznosti iz te uredbe uporabljajo od 2. avgusta 2027.
c)
čl. 6 odst. 1 a odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení se použijí ode dne 2. srpna 2027.
Ta uredba je v celoti zavezujoča in se neposredno uporablja v vseh državah članicah.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruslju, 13. junija 2024
V Bruselu dne 13. června 2024.
Za Evropski parlament
Za Evropský parlament
predsednica
předsedkyně
R. METSOLA
R. METSOLA
Za Svet
Za Radu
predsednik
předseda
M. MICHEL
M. MICHEL
(1) UL C 517, 22.12.2021, str. 56.
(1) Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 56.
(2) UL C 115, 11.3.2022, str. 5.
(2) Úř. věst. C 115, 11.3.2022, s. 5.
(3) UL C 97, 28.2.2022, str. 60.
(3) Úř. věst. C 97, 28.2.2022, s. 60.
(4) Stališče Evropskega parlamenta z dne 13. marca 2024 (še ni objavljeno v Uradnem listu) in odločitev Sveta z dne 21. maja 2024.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2024.
(5) Evropski svet, izredno zasedanje Evropskega sveta (1. in 2. oktobra 2020) – sklepi, EUCO 13/20, 2020, str. 6.
(5) Evropská rada, mimořádné zasedání Evropské rady (1. a 2. října 2020) – závěry, EUCO 13/20, 2020, s. 6.
(6) Resolucija Evropskega parlamenta z dne 20. oktobra 2020 s priporočili Komisiji o okviru etičnih vidikov umetne inteligence, robotike in sorodnih tehnologij (dok. 2020/2012(INL)).
(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k rámci pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií, 2020/2012(INL).
(7) Uredba (ES) št. 765/2008 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 9. julija 2008 o določitvi zahtev za akreditacijo in razveljavitvi Uredbe (EGS) št. 339/93 (UL L 218, 13.8.2008, str. 30).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(8) Sklep št. 768/2008/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 9. julija 2008 o skupnem okviru za trženje proizvodov in razveljavitvi Sklepa Sveta 93/465/EGS (UL L 218, 13.8.2008, str. 82).
(8) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).
(9) Uredba (EU) 2019/1020 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 20. junija 2019 o nadzoru trga in skladnosti proizvodov ter spremembi Direktive 2004/42/ES in uredb (ES) št. 765/2008 in (EU) št. 305/2011 (UL L 169, 25.6.2019, str. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
(10) Direktiva Sveta 85/374/EGS z dne 25. julija 1985 o približevanju zakonov in drugih predpisov držav članic v zvezi z odgovornostjo za proizvode z napako (UL L 210, 7.8.1985, str. 29).
(10) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29).
(11) Uredba (EU) 2016/679 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 27. aprila 2016 o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov in o prostem pretoku takih podatkov ter o razveljavitvi Direktive 95/46/ES (Splošna uredba o varstvu podatkov) (UL L 119, 4.5.2016, str. 1).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(12) Uredba (EU) 2018/1725 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 23. oktobra 2018 o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov v institucijah, organih, uradih in agencijah Unije in o prostem pretoku takih podatkov ter razveljavitvi Uredbe (ES) št. 45/2001 in Sklepa št. 1247/2002/ES (UL L 295, 21.11.2018, str. 39).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(13) Direktiva (EU) 2016/680 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 27. aprila 2016 o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov, ki jih pristojni organi obdelujejo za namene preprečevanja, preiskovanja, odkrivanja ali pregona kaznivih dejanj ali izvrševanja kazenskih sankcij, in o prostem pretoku takih podatkov ter o razveljavitvi Okvirnega sklepa Sveta 2008/977/PNZ (UL L 119, 4.5.2016, str. 89).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(14) Direktiva 2002/58/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 12. julija 2002 o obdelavi osebnih podatkov in varstvu zasebnosti na področju elektronskih komunikacij (UL L 201, 31.7.2002, str. 37).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(15) Uredba (EU) 2022/2065 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 19. oktobra 2022 o enotnem trgu digitalnih storitev in spremembi Direktive 2000/31/ES (Akt o digitalnih storitvah) (UL L 277, 27.10.2022, str. 1).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
(16) Direktiva (EU) 2019/882 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 17. aprila 2019 o zahtevah glede dostopnosti za proizvode in storitve (UL L 151, 7.6.2019, str. 70).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
(17) Direktiva Evropskega parlamenta in Sveta 2005/29/ES z dne 11. maja 2005 o nepoštenih poslovnih praksah podjetij v razmerju do potrošnikov na notranjem trgu ter o spremembi Direktive Sveta 84/450/EGS, direktiv Evropskega parlamenta in Sveta 97/7/ES, 98/27/ES in 2002/65/ES ter Uredbe (ES) št. 2006/2004 Evropskega parlamenta in Sveta (Direktiva o nepoštenih poslovnih praksah) (UL L 149, 11.6.2005, str. 22).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
(18) Okvirni sklep Sveta 2002/584/PNZ z dne 13. junija 2002 o evropskem nalogu za prijetje in postopkih predaje med državami članicami (UL L 190, 18.7.2002, str. 1).
(18) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).
(19) Direktiva (EU) 2022/2557 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 14. decembra 2022 o odpornosti kritičnih subjektov in razveljavitvi Direktive Sveta 2008/114/ES (UL L 333, 27.12.2022, str. 164).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164).
(20) UL C 247, 29.6.2022, str. 1.
(20) Úř. věst. C 247, 29.6.2022, s. 1.
(21) Uredba (EU) 2017/745 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 5. aprila 2017 o medicinskih pripomočkih, spremembi Direktive 2001/83/ES, Uredbe (ES) št. 178/2002 in Uredbe (ES) št. 1223/2009 ter razveljavitvi direktiv Sveta 90/385/EGS in 93/42/EGS (UL L 117, 5.5.2017, str. 1).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).
(22) Uredba (EU) 2017/746 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 5. aprila 2017 o in vitro diagnostičnih medicinskih pripomočkih ter razveljavitvi Direktive 98/79/ES in Sklepa Komisije 2010/227/EU (UL L 117, 5.5.2017, str. 176).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).
(23) Direktiva 2006/42/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 17. maja 2006 o strojih in spremembah Direktive 95/16/ES (UL L 157, 9.6.2006, str. 24).
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).
(24) Uredba (ES) št. 300/2008 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 11. marca 2008 o skupnih pravilih na področju varovanja civilnega letalstva in o razveljavitvi Uredbe (ES) št. 2320/2002 (UL L 97, 9.4.2008, str. 72);
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72).
(25) Uredba (EU) št. 167/2013 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 5. februarja 2013 o odobritvi in tržnem nadzoru kmetijskih in gozdarskih vozil (UL L 60, 2.3.2013, str. 1).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1).
(26) Uredba (EU) št. 168/2013 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 15. januarja 2013 o odobritvi in tržnem nadzoru dvo- ali trikolesnih vozil in štirikolesnikov (UL L 60, 2.3.2013, str. 52).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).
(27) Direktiva 2014/90/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 23. julija 2014 o pomorski opremi in razveljavitvi Direktive Sveta 96/98/ES (UL L 257, 28.8.2014, str. 146).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).
(28) Direktiva (EU) 2016/797 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 11. maja 2016 o interoperabilnosti železniškega sistema v Evropski uniji (UL L 138, 26.5.2016, str. 44).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).
(29) Uredba (EU) 2018/858 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 30. maja 2018 o odobritvi in tržnem nadzoru motornih vozil in njihovih priklopnikov ter sistemov, sestavnih delov in samostojnih tehničnih enot, namenjenih za taka vozila, spremembi uredb (ES) št. 715/2007 in (ES) št. 595/2009 ter razveljavitvi Direktive 2007/46/ES (UL L 151, 14.6.2018, str. 1).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).
(30) Uredba (EU) 2018/1139 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 4. julija 2018 o skupnih pravilih na področju civilnega letalstva in ustanovitvi Agencije Evropske unije za varnost v letalstvu ter spremembi uredb (ES) št. 2111/2005, (ES) št. 1008/2008, (EU) št. 996/2010, (EU) št. 376/2014 ter direktiv 2014/30/EU in 2014/53/EU Evropskega parlamenta in Sveta ter razveljavitvi uredb (ES) št. 552/2004 in (ES) št. 216/2008 Evropskega parlamenta in Sveta ter Uredbe Sveta (EGS) št. 3922/91 (UL L 212, 22.8.2018, str. 1).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
(31) Uredba (EU) 2019/2144 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 27. novembra 2019 o zahtevah za homologacijo motornih vozil in njihovih priklopnikov ter sistemov, sestavnih delov in samostojnih tehničnih enot, namenjenih za taka vozila, v zvezi z njihovo splošno varnostjo in zaščito potnikov v vozilu ter izpostavljenih udeležencev v cestnem prometu in o spremembi Uredbe (EU) 2018/858 Evropskega parlamenta in Sveta ter razveljavitvi uredb (ES) št. 78/2009, (ES) št. 79/2009 in (ES) št. 661/2009 Evropskega parlamenta in Sveta in uredb Komisije (ES) št. 631/2009, (EU) št. 406/2010, (EU) št. 672/2010, (EU) št. 1003/2010, (EU) št. 1005/2010, (EU) št. 1008/2010, (EU) št. 1009/2010, (EU) št. 19/2011, (EU) št. 109/2011, (EU) št. 458/2011, (EU) št. 65/2012, (EU) št. 130/2012, (EU) št. 347/2012, (EU) št. 351/2012, (EU) št. 1230/2012 in (EU) 2015/166 (UL L 325, 16.12.2019, str. 1).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166 (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1).
(32) Uredba (ES) št. 810/2009 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 13. julija 2009 o vizumskem zakoniku Skupnosti (Vizumski zakonik) (UL L 243, 15.9.2009, str. 1).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(33) Direktiva 2013/32/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. junija 2013 o skupnih postopkih za priznanje ali odvzem mednarodne zaščite (UL L 180, 29.6.2013, str. 60).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(34) Uredba (EU) 2024/900 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 13. Marca 2024 o preglednosti in ciljanem političnem oglaševanju (UL L, 2024/900, 20.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy (Úř. věst. L, 2024/900, 20.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj).
(35) Direktiva 2014/31/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. februarja 2014 o harmonizaciji zakonodaj držav članic v zvezi z omogočanjem dostopnosti neavtomatskih tehtnic na trgu (UL L 96, 29.3.2014, str. 107).
(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).
(36) Direktiva 2014/32/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. februarja 2014 o harmonizaciji zakonodaj držav članic v zvezi z omogočanjem dostopnosti neavtomatskih tehtnic na trgu (UL L 96, 29.3.2014, str. 149).
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).
(37) Uredba (EU) 2019/881 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 17. aprila 2019 o Agenciji Evropske unije za kibernetsko varnost (ENISA) in o certificiranju informacijske in komunikacijske tehnologije na področju kibernetske varnosti ter razveljavitvi Uredbe (EU) št. 526/2013 (Akt o kibernetski varnosti) (UL L 151, 7.6.2019, str. 15).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).
(38) Direktiva (EU) 2016/2102 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. oktobra 2016 o dostopnosti spletišč in mobilnih aplikacij organov javnega sektorja (UL L 327, 2.12.2016, str. 1).
(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst L 327, 2.12.2016, s. 1).
(39) Direktiva 2002/14/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 11. marca 2002 o določitvi splošnega okvira za obveščanje in posvetovanje z delavci v Evropski skupnosti (UL L 80, 23.3.2002, str. 29).
(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).
(40) Direktiva (EU) 2019/790 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 17. aprila 2019 o avtorski in sorodnih pravicah na enotnem digitalnem trgu in spremembi direktiv 96/9/ES in 2001/29/ES (UL L 130, 17.5.2019, str. 92).
(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).
(41) Uredba (EU) št. 1025/2012 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 25. oktobra 2012 o evropski standardizaciji, spremembi direktiv Sveta 89/686/EGS in 93/15/EGS ter direktiv 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES in 2009/105/ES Evropskega parlamenta in Sveta ter razveljavitvi Sklepa Sveta 87/95/EGS in Sklepa št. 1673/2006/ES Evropskega parlamenta in Sveta (UL L 316, 14.11.2012, str. 12).
(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(42) Uredba (EU) 2022/868 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 30. maja 2022 o evropskem upravljanju podatkov in spremembi Uredbe (EU) 2018/1724 (Akt o upravljanju podatkov) (UL L 152, 3.6.2022, str. 1).
(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (akt o správě dat) (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).
(43) Uredba (EU) 2023/2854 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 13. decembra 2023 o harmoniziranih pravilih za pravičen dostop do podatkov in njihovo uporabo ter spremembi Uredbe (EU) 2017/2394 in Direktive (EU) 2020/1828 (akt o podatkih) (UL L, 2023/2854, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ze dne 13. prosince 2023 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o datech) (Úř. věst. L, 2023/2854, 22.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2854/oj).
(44) Priporočilo Komisije z dne 6. maja 2003 o opredelitvi mikro, malih in srednjih podjetij (UL L 124, 20.5.2003, str. 36).
(44) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(45) Sklep Komisije z dne 24. januarja 2024 o ustanovitvi Evropskega urada za umetno inteligenco C(2024) 390 final.
(45) Rozhodnutí Komise ze dne 24.1.2024, kterým se zřizuje Evropský úřad pro umělou inteligenci C(2024) 390.
(46) Uredba (EU) št. 575/2013 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. junija 2013 o bonitetnih zahtevah za kreditne institucije in o spremembi Uredbe (EU) št. 648/2012 (UL L 176, 27.6.2013, str. 1).
(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(47) Direktiva 2008/48/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 23. aprila 2008 o potrošniških kreditnih pogodbah in razveljavitvi Direktive Sveta 87/102/EGS (UL L 133, 22.5.2008, str. 66).
(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
(48) Direktiva 2009/138/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 25. novembra 2009 o začetku opravljanja in opravljanju dejavnosti zavarovanja in pozavarovanja (Solventnost II) (UL L 335, 17.12.2009, str. 1).
(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(49) Direktiva 2013/36/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. junija 2013 o dostopu do dejavnosti kreditnih institucij in bonitetnem nadzoru kreditnih institucij, spremembi Direktive 2002/87/ES ter razveljavitvi direktiv 2006/48/ES in 2006/49/ES (UL L 176, 27.6.2013, str. 338).
(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(50) Direktiva 2014/17/ЕU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 4. februarja 2014 o potrošniških kreditnih pogodbah za stanovanjske nepremičnine in spremembi direktiv 2008/48/ES in 2013/36/EU ter Uredbe (EU) št. 1093/2010 (UL L 60, 28.2.2014, str. 34).
(50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
(51) Direktiva (EU) 2016/97 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 20. januarja 2016 o distribuciji zavarovalnih produktov (UL L 26, 2.2.2016, str. 19).
(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).
(52) Uredba Sveta (EU) št. 1024/2013 z dne 15. oktobra 2013 o prenosu posebnih nalog, ki se nanašajo na politike bonitetnega nadzora kreditnih institucij, na Evropsko centralno banko (UL L 287, 29.10.2013, str. 63).
(52) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(53) Uredba (EU) 2023/988 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 10. maja 2023 o splošni varnosti proizvodov, spremembi Uredbe (EU) št. 1025/2012 Evropskega parlamenta in Sveta in Direktive (EU) 2020/1828 Evropskega parlamenta in Sveta ter razveljavitvi Direktive 2001/95/ES Evropskega parlamenta in Sveta in Direktive Sveta 87/357/EGS (UL L 135, 23.5.2023, str. 1).
(53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS (Úř. věst. L 135, 23.5.2023, s. 1).
(54) Direktiva (EU) 2019/1937 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 23. oktobra 2019 o zaščiti oseb, ki prijavijo kršitve prava Unije (UL L 305, 26.11.2019, str. 17).
(54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17),
(55) UL L 123, 12.5.2016, str. 1.
(55) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(56) Uredba (EU) št. 182/2011 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 16. februarja 2011 o določitvi splošnih pravil in načel, na podlagi katerih države članice nadzirajo izvajanje izvedbenih pooblastil Komisije (UL L 55, 28.2.2011, str. 13).
(56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(57) Direktiva (EU) 2016/943 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 8. junija 2016 o varstvu nerazkritega strokovnega znanja in izkušenj ter poslovnih informacij (poslovnih skrivnosti) pred njihovo protipravno pridobitvijo, uporabo in razkritjem (UL L 157, 15.6.2016, str. 1).
(57) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).
(58) Direktiva (EU) 2020/1828 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 25. novembra 2020 o zastopniških tožbah za varstvo kolektivnih interesov potrošnikov in razveljavitvi Direktive 2009/22/ES (UL L 409, 4.12.2020, str. 1).
(58) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).
PRILOGA I
PŘÍLOHA I
Seznam harmonizacijske zakonodaje Unije
Seznam harmonizačních právních předpisů Unie
Oddelek A. Seznam harmonizacijske zakonodaje Unije, ki temelji na novem zakonodajnem okviru
Oddíl A – Seznam harmonizačních právních předpisů Unie vycházejících z nového legislativního rámce
1.
Direktiva 2006/42/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 17. maja 2006 o strojih in spremembah Direktive 95/16/ES (UL L 157, 9.6.2006, str. 24);
1.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24)
2.
Direktiva 2009/48/ES Evropskega parlamenta in Sveta z dne 18. junija 2009 o varnosti igrač (UL L 170, 30.6.2009, str. 1);
2.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1)
3.
Direktiva 2013/53/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 20. novembra 2013 o plovilih za rekreacijo in osebnih plovilih ter razveljavitvi Direktive 94/25/ES (UL L 354, 28.12.2013, str. 90);
3.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 90)
4.
Direktiva 2014/33/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. februarja 2014 o harmonizaciji zakonodaje držav članic v zvezi z dvigali in varnostnimi komponentami za dvigala (UL L 96, 29.3.2014, str. 251);
4.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251)
5.
Direktiva 2014/34/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 26. februarja 2014 o harmonizaciji zakonodaj držav članic v zvezi z opremo in zaščitnimi sistemi, namenjenimi za uporabo v potencialno eksplozivnih atmosferah (UL L 96, 29.3.2014, str. 309);
5.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309)
6.
Direktiva 2014/53/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 16. aprila 2014 o harmonizaciji zakonodaj držav članic v zvezi z dostopnostjo radijske opreme na trgu in razveljavitvi Direktive 1999/5/ES (UL L 153, 22.5.2014, str. 62);
6.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62)
7.
Direktiva 2014/68/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 15. maja 2014 o harmonizaciji zakonodaje držav članic v zvezi z omogočanjem dostopnosti tlačne opreme na trgu (UL L 189, 27.6.2014, str. 164);
7.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 164)
8.
Uredba (EU) 2016/424 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 9. marca 2016 o žičniških napravah in razveljavitvi Direktive 2000/9/ES (UL L 81, 31.3.2016, str. 1);
8.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1)
9.
Uredba (EU) 2016/425 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 9. marca 2016 o osebni varovalni opremi in razveljavitvi Direktive Sveta 89/686/EGS (UL L 81, 31.3.2016, str. 51);
9.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51)
10.
Uredba (EU) 2016/426 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 9. marca 2016 o napravah, v katerih zgoreva plinasto gorivo, in razveljavitvi Direktive 2009/142/ES (UL L 81, 31.3.2016, str. 99);
10.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99)
11.
Uredba (EU) 2017/745 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 5. aprila 2017 o medicinskih pripomočkih, spremembi Direktive 2001/83/ES, Uredbe (ES) št. 178/2002 in Uredbe (ES) št. 1223/2009 ter razveljavitvi direktiv Sveta 90/385/EGS in 93/42/EGS (UL L 117, 5.5.2017, str. 1);
11.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1)
12.
Uredba (EU) 2017/746 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 5. aprila 2017 o in vitro diagnostičnih medicinskih pripomočkih ter razveljavitvi Direktive 98/79/ES in Sklepa Komisije 2010/227/EU (UL L 117, 5.5.2017, str. 176).
12.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176)
Oddelek B. Seznam druge harmonizacijske zakonodaje Unije
Oddíl B – Seznam jiných harmonizačních právních předpisů Unie
13.
Uredba (ES) št. 300/2008 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 11. marca 2008 o skupnih pravilih na področju varovanja civilnega letalstva in o razveljavitvi Uredbe (ES) št. 2320/2002 (UL L 97, 9.4.2008, str. 72);
13.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72)
14.
Uredba (EU) št. 168/2013 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 15. januarja 2013 o odobritvi in tržnem nadzoru dvo- ali trikolesnih vozil in štirikolesnikov (UL L 60, 2.3.2013, str. 52);
14.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52)
15.
Uredba (EU) št. 167/2013 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 5. februarja 2013 o odobritvi in tržnem nadzoru kmetijskih in gozdarskih vozil (UL L 60, 2.3.2013, str. 1);
15.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1)
16.
Direktiva 2014/90/EU Evropskega parlamenta in Sveta z dne 23. julija 2014 o pomorski opremi in razveljavitvi Direktive Sveta 96/98/ES (UL L 257, 28.8.2014, str. 146);
16.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146)
17.
Direktiva (EU) 2016/797 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 11. maja 2016 o interoperabilnosti železniškega sistema v Evropski uniji (UL L 138, 26.5.2016, str. 44);
17.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44)
18.
Uredba (EU) 2018/858 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 30. maja 2018 o odobritvi in tržnem nadzoru motornih vozil in njihovih priklopnikov ter sistemov, sestavnih delov in samostojnih tehničnih enot, namenjenih za taka vozila, spremembi uredb (ES) št. 715/2007 in (ES) št. 595/2009 ter razveljavitvi Direktive 2007/46/ES (UL L 151, 14.6.2018, str. 1);
18.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1) 3.
19.
Uredba (EU) 2019/2144 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 27. novembra 2019 o zahtevah za homologacijo motornih vozil in njihovih priklopnikov ter sistemov, sestavnih delov in samostojnih tehničnih enot, namenjenih za taka vozila, v zvezi z njihovo splošno varnostjo in zaščito potnikov v vozilu ter izpostavljenih udeležencev v cestnem prometu in o spremembi Uredbe (EU) 2018/858 Evropskega parlamenta in Sveta ter razveljavitvi uredb (ES) št. 78/2009, (ES) št. 79/2009 in (ES) št. 661/2009 Evropskega parlamenta in Sveta in uredb Komisije (ES) št. 631/2009, (EU) št. 406/2010, (EU) št. 672/2010, (EU) št. 1003/2010, (EU) št. 1005/2010, (EU) št. 1008/2010, (EU) št. 1009/2010, (EU) št. 19/2011, (EU) št. 109/2011, (EU) št. 458/2011, (EU) št. 65/2012, (EU) št. 130/2012, (EU) št. 347/2012, (EU) št. 351/2012, (EU) št. 1230/2012 in (EU) 2015/166 (UL L 325, 16.12.2019, str. 1);
19.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166 (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1)
20.
Uredba (EU) 2018/1139 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 4. julija 2018 o skupnih pravilih na področju civilnega letalstva in ustanovitvi Agencije Evropske unije za varnost v letalstvu ter spremembi uredb (ES) št. 2111/2005, (ES) št. 1008/2008, (EU) št. 996/2010, (EU) št. 376/2014 ter direktiv 2014/30/EU in 2014/53/EU Evropskega parlamenta in Sveta ter razveljavitvi uredb (ES) št. 552/2004 in (ES) št. 216/2008 Evropskega parlamenta in Sveta ter Uredbe Sveta (EGS) št. 3922/91 (UL L 212, 22.8.2018, str. 1), kolikor gre za oblikovanje, proizvodnjo in dajanje na trg zrakoplovov iz člena 2(1), točki (a) in (b), navedene uredbe, kar zadeva brezpilotne zrakoplove in njihove motorje, propelerje, dele in opremo za njihovo daljinsko upravljanje.
20.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1), v rozsahu projektování, výroby a uvádění na trh letadel uvedených v jeho čl. 2 odst. 1 písm. a) a b), pokud jde o bezpilotní letadla a jde-li o jejich motory, vrtule, letadlové části a vybavení pro jejich řízení na dálku.
PRILOGA II
PŘÍLOHA II
Seznam kaznivih dejanj iz člena 5(1), prvi pododstavek, točka (h)(iii)
Seznam trestných činů uvedených v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. h) bodě iii)
Kazniva dejanja iz člena 5(1), prvi pododstavek, točka (h)(iii):
Trestné činy uvedené v čl. 5 odst. 1 prvním pododstavci písm. h) bodě iii):
terorizem,
terorismus,
trgovina z ljudmi,
obchodování s lidmi,
spolno izkoriščanje otrok in otroška pornografija,
sexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie,
nedovoljena trgovina s prepovedanimi drogami ali psihotropnimi snovmi,
nedovolený obchod s omamnými nebo psychotropními látkami,
nedovoljena trgovina z orožjem, strelivom ali eksplozivi,
nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem nebo výbušninami,
umor, huda telesna poškodba,
vražda, těžké ublížení na zdraví,
nedovoljena trgovina s človeškimi organi ali tkivi,
nedovolený obchod s lidskými orgány nebo tkáněmi,
nedovoljena trgovina z jedrskimi ali radioaktivnimi snovmi,
nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály,
ugrabitev, protipraven odvzem prostosti ali zajetje talcev,
únos, neoprávněné omezování osobní svobody nebo braní rukojmí,
kazniva dejanja v pristojnosti Mednarodnega kazenskega sodišča,
trestné činy, jejichž stíhání a trestání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu,
nezakonit zaseg zrakoplova ali plovila,
únos letadla nebo plavidla,
posilstvo,
znásilnění,
okoljska kriminaliteta,
trestné činy proti životnímu prostředí,
organiziran ali oborožen rop,
organizovaná nebo ozbrojená loupež,
sabotaža,
sabotáž,
sodelovanje v hudodelski združbi, ki je vpletena v eno ali več zgoraj navedenih kaznivih dejanj.
účast na zločinném spolčení zapojeném do jednoho nebo více z výše uvedených trestných činů.
PRILOGA III
PŘÍLOHA III
Visokotvegani sistemi UI iz člena 6(2)
Vysoce rizikové systémy AI uvedené v čl. 6 odst. 2
Visokotvegani sistemi UI na podlagi člena 6(2) so sistemi UI, navedeni na seznamu za katero koli od naslednjih področij:
Vysoce rizikovými systémy AI podle čl. 6 odst. 2 se rozumí systémy AI uvedené v kterékoli z těchto oblastí:
1.
biometrika, kolikor je njena uporaba dovoljena na podlagi ustreznega prava Unije ali nacionalnega prava:
1.
Biometrika, pokud je její použití povoleno podle příslušného práva Unie nebo vnitrostátního práva:
(a)
sistemi za biometrično identifikacijo na daljavo.
a)
systémy biometrické identifikace na dálku.
To ne vključuje sistemov UI za biometrično preverjanje, katerih edini namen je potrditi, da je določena fizična oseba res ta, za katero se predstavlja;
Nejsou zahrnuty systémy AI určené k použití za účelem biometrického ověřování, jejichž jediným účelem je potvrdit, že konkrétní fyzická osoba je skutečně osobou, za niž se prohlašuje;
(b)
sistemi UI za biometrično kategorizacijo glede na občutljive ali zaščitene lastnosti ali značilnosti na podlagi sklepanja na te lastnosti ali značilnosti;
b)
systémy AI určené k použití za účelem biometrické kategorizace podle citlivých nebo chráněných atributů nebo charakteristik na základě odvozování těchto atributů nebo charakteristik;
(c)
sistemi UI za prepoznavanje čustev;
c)
systémy AI určené k použití za účelem rozpoznávání emocí.
2.
kritična infrastruktura: sistemi UI za uporabo kot varnostne komponente pri upravljanju in delovanju kritične digitalne infrastrukture, cestnega prometa ali pri oskrbi z vodo, plinom, ogrevanjem ali električno energijo;
2.
Kritická infrastruktura: systémy AI určené k použití jako bezpečnostní komponenty v rámci řízení a provozu kritické digitální infrastruktury, silniční dopravy nebo dodávek vody, plynu, topení či elektřiny.
3.
izobraževanje in poklicno usposabljanje:
3.
Vzdělávání a odborná příprava:
(a)
sistemi UI za določanje dostopa ali sprejema ali za razvrščanje fizičnih oseb v izobraževalne ustanove in ustanove za poklicno usposabljanje na vseh ravneh;
a)
systémy AI určené k použití za účelem určování přístupu fyzických osob ke vzdělávacím institucím nebo institucím odborné přípravy na všech úrovních nebo jejich přijetí či zařazení do těchto institucí;
(b)
sistemi UI za evalvacijo učnih izidov, tudi kadar se ti izidi uporabljajo za usmerjanje učnega procesa fizičnih oseb v izobraževalnih ustanovah in ustanovah za poklicno usposabljanje na vseh ravneh;
b)
systémy AI určené k použití za účelem hodnocení výsledků učení, včetně případů, kdy jsou tyto výsledky používány k usměrňování procesu učení fyzických osob v rámci vzdělávacích institucí nebo institucí odborné přípravy na všech úrovních;
(c)
sistemi UI za ocenjevanje ustrezne ravni izobrazbe, ki jo bo posameznik prejel ali do katere bo lahko dostopal v okviru ali znotraj izobraževalnih ustanov in ustanov za poklicno usposabljanje na vseh ravneh;
c)
systémy AI určené k použití za účelem posuzování vhodné úrovně vzdělání, kterou jednotlivec v rámci vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy získá nebo k níž bude mít přístup na všech úrovních;
(d)
sistemi UI za spremljanje in ugotavljanje prepovedanega vedenja učencev in študentov med opravljanjem preizkusov znanja v okviru ali znotraj izobraževalnih ustanov in ustanov za poklicno usposabljanje na vseh ravneh;
d)
systémy AI určené k použití za účelem sledování a odhalování zakázaného chování studentů během testů v rámci nebo uvnitř vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy na všech úrovních.
4.
zaposlovanje, upravljanje delavcev in dostop do samozaposlitve:
4.
Zaměstnávání, řízení pracovníků a přístup k samostatné výdělečné činnosti:
(a)
sistemi UI za zaposlovanje ali izbor fizičnih oseb, zlasti za ciljno oglaševanje delovnih mest, analizo in filtriranje prijav za zaposlitev ter ocenjevanje kandidatov;
a)
systémy AI určené k použití za účelem náboru nebo výběru fyzických osob, zejména pokud jde o zveřejňování cílených nabídek zaměstnání, k analýze a třídění žádostí o zaměstnání a k hodnocení uchazečů;
(b)
sistemi UI za odločanje o pogojih delovnih razmerij, napredovanju ali prenehanju delovnih pogodbenih razmerij, dodeljevanju nalog na podlagi vedenja posameznika oziroma osebnostnih lastnosti ali značilnosti ter spremljanju in ocenjevanju uspešnosti in vedenja oseb v takih razmerjih;
b)
systémy AI určené k použití za účelem rozhodování s dopadem na podmínky pracovněprávních vztahů, postup v zaměstnání nebo ukončení smluvních pracovněprávních vztahů, za účelem přidělování úkolů na základě individuálního chování, osobnostních rysů nebo charakteristik nebo za účelem sledování a hodnocení výkonnosti a chování osob v rámci těchto vztahů.
5.
uživanje bistvenih zasebnih in javnih storitev in ugodnosti ter dostop do njih:
5.
Přístup k základním soukromým a základním veřejným službám a dávkám a jejich využívání:
(a)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali javni organi ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu za ocenjevanje upravičenosti fizičnih oseb do bistvenih ugodnosti in storitev javne pomoči, vključno z zdravstvenimi storitvami, ter za dodelitev, zmanjšanje, preklic ali povračilo takih ugodnosti in storitev;
a)
systémy AI určené k použití veřejnými orgány nebo jejich jménem za účelem hodnocení nároků fyzických osob na základní dávky a služby veřejné podpory, včetně služeb v oblasti zdravotní péče, a za účelem udělení, snížení, zrušení nebo opětovného získání těchto dávek a služeb;
(b)
sistemi UI za ocenjevanje kreditne sposobnosti fizičnih oseb ali določanje njihove kreditne ocene, razen sistemov UI, ki se uporabljajo za odkrivanje finančnih goljufij;
b)
systémy AI určené k použití za účelem hodnocení úvěruschopnosti fyzických osob nebo jejich úvěrového bodování, s výjimkou systémů AI používaných za účelem odhalování finančních podvodů;
(c)
sistemi UI za oceno tveganja in oblikovanje cen v zvezi s fizičnimi osebami v primeru življenjskega in zdravstvenega zavarovanja;
c)
systémy AI určené k použití za účelem posuzování rizik a stanovování cen ve vztahu k fyzickým osobám v případě životního a zdravotního pojištění;
(d)
sistemi UI za ocenjevanje in razvrščanje nujnih klicev fizičnih oseb ali za napotitev služb za ukrepanje ob nesrečah, vključno s policijo, gasilci in medicinsko pomočjo, ali določanje prednosti pri njihovi napotitvi, ter sistemi za nujno zdravstveno triažo pacientov;
d)
systémy AI určené k použití za účelem hodnocení a klasifikace tísňových volání fyzických osob nebo za účelem vysílání nebo stanovení priority při vyslání zásahových služeb první reakce, a to i policií, hasiči a lékařskou pomocí, a systémů třídění pacientů v krizových situacích.
6.
preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj, kolikor je njihova uporaba dovoljena na podlagi zadevnega prava Unije ali nacionalnega prava:
6.
Vymáhání práva, pokud je jejich použití povoleno podle příslušných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů:
(a)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije v podporo organom za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ali v njihovem imenu za oceno tveganja, da fizična oseba postane žrtev kaznivih dejanj;
a)
systémy AI určené pro použití donucovacími orgány nebo jejich jménem či pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie na podporu donucovacích orgánů nebo jejich jménem při posuzování rizika, že se určitá fyzická osoba stane obětí trestných činů;
(b)
sistemi UI, ki naj bi jih kot poligrafe ali podobna orodja uporabljali organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije v podporo organom za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj;
b)
systémy AI určené pro použití donucovacími orgány nebo jejich jménem či pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie na podporu donucovacích orgánů jako polygrafy nebo obdobné nástroje;
(c)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije v podporo organom za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj za ocenjevanje zanesljivosti dokazov med preiskavo ali pregonom kaznivih dejanj;
c)
systémy AI určené pro použití donucovacími orgány nebo jejich jménem či pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie na podporu donucovacích orgánů za účelem hodnocení spolehlivosti důkazů v průběhu vyšetřování nebo stíhání trestných činů;
(d)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije v podporo organom za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj za oceno tveganja, ali bi fizična oseba storila ali ponovila kaznivo dejanje, ne samo na podlagi oblikovanja profilov fizičnih oseb iz člena 3(4) Direktive (EU) 2016/680, ali za oceno osebnostnih lastnosti in značilnosti ali preteklega kriminalnega ravnanja fizičnih oseb ali skupin;
d)
systémy AI určené pro použití donucovacími orgány nebo jejich jménem či pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie na podporu donucovacích orgánů za účelem posuzování rizika, že se určitá fyzická osoba jednou nebo opakovaně dopustí protiprávního jednání, a to nikoli výlučně na základě profilování fyzických osob podle čl. 3 bodu 4 směrnice (EU) 2016/680, nebo za účelem posuzování povahových vlastností a osobnostních rysů nebo dřívější trestné činnosti fyzických osob nebo skupin;
(e)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali organi za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije v podporo organom za preprečevanje, odkrivanje in preiskovanje kaznivih dejanj za oblikovanje profilov fizičnih oseb iz člena 3(4) Direktive (EU) 2016/680;
e)
systémy AI určené pro použití donucovacími orgány nebo jejich jménem či pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie na podporu donucovacích orgánů za účelem profilování fyzických osob podle čl. 3 bodu 4 směrnice (EU) 2016/680 v průběhu odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů.
7.
migracije, azil in upravljanje nadzora meje, kolikor je njihova uporaba dovoljena na podlagi zadevnega prava Unije ali nacionalnega prava:
7.
Migrace, azyl a řízení ochrany hranic, pokud je jejich použití povoleno podle příslušného práva Unie nebo vnitrostátního práva:
(a)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali pristojni javni organi ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije kot poligrafe ali podobna orodja;
a)
systémy AI určené pro použití příslušnými orgány veřejné moci nebo jejich jménem či pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie jako polygrafy nebo obdobné nástroje;
(b)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali pristojni javni organi ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije za oceno tveganja, vključno z varnostnim tveganjem, tveganjem nedovoljenih migracij ali zdravstvenim tveganjem, ki ga predstavlja fizična oseba, ki namerava vstopiti ali je vstopila na ozemlje države članice;
b)
systémy AI určené pro použití příslušnými orgány veřejné moci nebo jejich jménem či pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie za účelem posuzování určitého rizika, včetně bezpečnostního rizika, rizika nelegální migrace nebo zdravotního rizika, jež představuje fyzická osoba, která má v úmyslu vstoupit nebo již vstoupila na území některého členského státu;
(c)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali pristojni javni organi ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije za pomoč pristojnim javnim organom pri preučitvi prošenj za azil, vizume in dovoljenja za prebivanje ter s tem povezanih pritožb glede upravičenosti fizičnih oseb, ki so zaprosile za status, vključno s pripadajočimi ocenami zanesljivosti dokazov;
c)
systémy AI určené pro použití příslušnými orgány veřejné moci nebo jejich jménem či pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie s cílem pomoci příslušným veřejným orgánům při posuzování žádostí o azyl, vízum a povolení k pobytu a souvisejících stížností, pokud jde o způsobilost fyzických osob žádajících o určitý status, včetně souvisejících posouzení spolehlivosti důkazů;
(d)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljali pristojni javni organi ali naj bi se uporabljali v njihovem imenu oziroma naj bi jih uporabljali institucije, organi, uradi in agencije Unije, v okviru migracij, azila in upravljanja nadzora meja za namene odkrivanja, prepoznavanja ali identifikacije fizičnih oseb, z izjemo preverjanja potnih listin;
d)
systémy AI určené pro použití příslušnými orgány veřejné moci nebo jejich jménem, nebo pro použití orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, v souvislosti s problematikou migrace, azylu nebo řízení ochrany hranic za účelem odhalování, rozpoznávání nebo identifikace fyzických osob, s výjimkou ověřování cestovních dokladů.
8.
pravosodje in demokratični procesi:
8.
Správa soudnictví a demokratické procesy:
(a)
sistemi UI, ki naj bi jih uporabljal sodni organ ali naj bi se uporabljali v njegovem imenu za pomoč sodnemu organu pri raziskovanju in razlagi dejstev in prava ter pri uporabi prava za konkreten sklop dejstev ali ki naj bi se uporabljali na podoben način pri alternativnem reševanju sporov;
a)
systémy AI určené pro použití soudním orgánem nebo jeho jménem na pomoc soudnímu orgánu při zkoumání a výkladu fakt a práva a při uplatňování práva na konkrétní soubor skutečností nebo pro použití obdobným způsobem při alternativním řešení sporů;
(b)
sistemi UI za vplivanje na izid volitev ali referenduma ali na volilno vedenje fizičnih oseb pri glasovanju na volitvah ali referendumih. To ne vključuje sistemov UI, katerih izhodnim podatkom fizične osebe niso neposredno izpostavljene, kot so orodja, ki se uporabljajo za organizacijo, optimizacijo ali strukturiranje političnih kampanj z upravnega in logističnega vidika.
b)
systémy AI určené pro použití za účelem ovlivnění výsledku voleb nebo referenda nebo volebního chování fyzických osob při výkonu jejich hlasování ve volbách nebo referendech. To nezahrnuje systémy AI, jejichž výstupům nejsou fyzické osoby přímo vystaveny, jako jsou nástroje používané k organizaci, optimalizaci nebo strukturování politických kampaní z administrativního nebo logistického hlediska.
PRILOGA IV
PŘÍLOHA IV
Tehnična dokumentacija iz člena 11(1)
Technická dokumentace podle čl. 11 odst. 1
Tehnična dokumentacija iz člena 11(1) vsebuje vsaj naslednje informacije, kot velja za zadevni sistem UI:
Technická dokumentace podle čl. 11 odst. 1 obsahuje AI alespoň tyto informace, jsou-li pro dotyčný systém AI relevantní:
1.
splošni opis sistema UI, vključno z:
1.
Obecný popis systému AI zahrnující:
(a)
njegovim predvidenim namenom, imenom ponudnika in različico sistema, ki odraža njegovo razmerje do prejšnjih različic;
a)
jeho zamýšlený účel, název poskytovatele a verzi systému s ohledem na její vztah k verzím předchozím;
(b)
opisom, na kakšen način je sistem UI v interakciji s strojno ali programsko opremo, vključno z drugimi sistemi UI, ki niso del samega sistema UI, ali na kakšen način bi se lahko uporabljal za takšno interakcijo, kadar je ustrezno;
b)
informace o tom, jak systém AI interaguje s hardwarem nebo softwarem, včetně dalších systémů AI, které nejsou součástí samotného systému AI, nebo jak může v relevantních případech být za účelem interakce s nimi použit;
(c)
različicami ustrezne programske opreme ali strojne programske opreme in morebitnimi zahtevami v zvezi s posodobitvami različice;
c)
verze příslušného softwaru nebo firmwaru a veškeré požadavky týkající se aktualizací verze;
(d)
opisom vseh oblik, v katerih je sistem UI dan na trg ali v uporabo, kot so programski paketi, vgrajeni v strojno opremo, prenosi ali API;
d)
popis všech forem, ve kterých je systém AI uveden na trh nebo do provozu, jako jsou například softwarové balíčky, které jsou součástí hardwaru, stažené soubory nebo aplikační programovací rozhraní;
(e)
opisom strojne opreme, na kateri naj bi sistem UI deloval;
e)
popis hardwaru, na kterém má systém AI pracovat;
(f)
kadar je sistem UI sestavni del proizvodov, fotografijami ali ilustracijami, ki prikazujejo zunanje značilnosti, oznake in notranjo razporeditev teh proizvodov;
f)
pokud je systém AI součástí produktů, fotografií nebo vyobrazení, které zobrazují vnější prvky, pak označení a vnitřní uspořádání těchto produktů;
(g)
osnovnim opisom uporabniškega vmesnika, ki se zagotovi uvajalcu;
g)
základní popis uživatelského rozhraní poskytnutého zavádějícímu subjektu;
(h)
navodili za uvajalca za uporabo in, kadar je ustrezno, osnovnim opisom uporabniškega vmesnika, ki se zagotovi uvajalcu;
h)
návod k použití pro zavádějící subjekt a případně základní popis uživatelského rozhraní poskytnutého zavádějícímu subjektu.
2.
podroben opis elementov sistema UI in postopka za njegov razvoj, vključno z:
2.
Podrobný popis prvků systému AI a procesu jeho vývoje zahrnující:
(a)
metodami in ukrepi, izvedenimi za razvoj sistema UI, po potrebi vključno z uporabo prednaučenih sistemov ali orodij, ki so jih zagotovile tretje osebe, in načinom, kako jih je ponudnik uporabil, integriral ali spremenil;
a)
metody a kroky provedené při vývoji systému AI, v příslušných případech včetně využití předtrénovaných systémů nebo nástrojů poskytnutých třetími stranami, a jak byly tyto systémy nebo nástroje použity, integrovány nebo upraveny poskytovatelem;
(b)
specifikacijami zasnove sistema, in sicer splošno logiko sistema UI in algoritmov; ključnimi odločitvami glede zasnove sistema, vključno z utemeljitvijo in predpostavkami, tudi glede oseb ali skupin oseb, za katere naj bi se sistem uporabljal; glavnimi izbirami razvrstitve; informacijami o tem, kaj naj bi sistem optimiziral in kako pomembni so različni parametri; opisom pričakovanih izhodnih podatkov sistema in njihovo kakovostjo; odločitvami o morebitnih kompromisih glede tehničnih rešitev, sprejetih za izpolnitev zahtev iz poglavja III, oddelek 2;
b)
specifikace návrhu systému, zejména obecná logika systému AI a algoritmů; klíčové volby uplatněné v návrhu, včetně odůvodnění a učiněných předpokladů, a to i ve vztahu k osobám nebo skupinám osob, ohledně kterých má být systém používán; hlavní možnosti klasifikace; co má systém optimalizovat a význam jednotlivých parametrů; popis očekávaného výstupu a kvality výstupu systému; rozhodnutí týkající se všech případně učiněných kompromisů, pokud jde o technická řešení přijatá za účelem dodržení požadavků stanovených v kapitole III oddílu 2;
(c)
opisom arhitekture sistema, ki pojasnjuje, kako se sestavni deli programske opreme medsebojno nadgrajujejo ali navezujejo in kako so vključeni v celotno obdelavo; računalniškimi viri, uporabljenimi za razvoj, učenje, testiranje in validacijo sistema UI;
c)
popis architektury systému vysvětlující, jak na sebe komponenty softwaru vzájemně navazují nebo jsou do sebe začleněny a integrovány do celkového zpracování; výpočetní prostředky použité za účelem vývoje, trénování, testování a validace systému AI;
(d)
po potrebi zahtevami glede podatkov v zvezi s podatkovnimi listi, ki opisujejo metodologije in tehnike učenja ter uporabljene nabore učnih podatkov, vključno s splošnim opisom teh naborov podatkov, informacijami o njihovem izvoru, obsegu in glavnih značilnostih; načinom, kako so bili podatki pridobljeni in izbrani; postopki označevanja (npr. za nadzorovano učenje), metodologijami čiščenja podatkov (npr. odkrivanje osamelcev);
d)
v příslušných případech požadavky na data ve formě informativních přehledů popisujících metody a techniky trénování a použité soubory trénovacích dat, včetně obecného popisu těchto datových souborů, informací o jejich původu, rozsahu a hlavních vlastnostech; jakým způsobem byla data získána a vybrána; postupy označování (např. pro učení s učitelem), metody čištění dat (např. určování odlehlých hodnot);
(e)
oceno potrebnih ukrepov za človeški nadzor v skladu s členom 14, vključno z oceno tehničnih ukrepov, ki jih uvajalci potrebujejo za lažjo razlago izhodnih podatkov sistemov UI, v skladu s členom 13(3), točka (d);
e)
posouzení opatření lidského dohledu potřebných v souladu s článkem 14, včetně posouzení technických opatření potřebných pro usnadnění interpretace výstupů systémů AI zavádějícími subjekty v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. d);
(f)
kadar je ustrezno, podrobnim opisom vnaprej določenih sprememb sistema UI in njegove zmogljivosti skupaj z vsemi ustreznimi informacijami v zvezi s tehničnimi rešitvami, sprejetimi za zagotovitev stalne skladnosti sistema UI z ustreznimi zahtevami iz poglavja III, oddelek 2;
f)
v relevantních případech podrobný popis předem stanovených změn systému AI a jeho výkonnosti, spolu se všemi příslušnými informacemi, které se týkají technických řešení přijatých k zajištění trvalého souladu systému AI s příslušnými požadavky stanovenými v kapitole III oddílu 2;
(g)
uporabljenimi postopki validacije in testiranja, vključno z informacijami o uporabljenih validacijskih in testnih podatkih ter njihovih glavnih značilnostih; metrikami, uporabljenimi za merjenje točnosti, robustnosti in skladnosti z drugimi ustreznimi zahtevami iz poglavja III, oddelek 2, pa tudi za merjenje potencialno diskriminatornih vplivov; dnevniki testiranj in vsemi poročili o testiranjih z datumi in podpisi odgovornih oseb, tudi v zvezi z vnaprej določenimi spremembami iz točke (f);
g)
použité validační a testovací postupy, včetně informací o použitých validačních a testovacích datech a jejich hlavních charakteristikách; metriky použité k měření přesnosti, spolehlivosti a dodržení jiných příslušných požadavků stanovených v kapitole III oddílu 2, jakož i jejich potenciálně diskriminační dopady; testovací protokoly a všechny zprávy o testování, datované a podepsané odpovědnými osobami, a to i v souvislosti s předem stanovenými změnami uvedenými v písmeně f);
(h)
sprejetimi ukrepi za kibernetsko varnost;
h)
zavedená opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.
3.
podrobne informacije o spremljanju, delovanju in nadzoru sistema UI, zlasti glede: njegovih kapacitet in omejitev zmogljivosti, vključno s stopnjami točnosti za določene osebe ali skupine oseb, za katere naj bi se sistem uporabljal, in splošno pričakovano stopnjo točnosti glede na predvideni namen; predvidljivih nenamernih rezultatov in virov tveganj za zdravje in varnost, temeljne pravice in diskriminacijo glede na predvideni namen sistema UI; potrebnih ukrepov za človeški nadzor v skladu s členom 14, vključno s sprejetimi tehničnimi ukrepi, ki uvajalcem omogočajo lažjo razlago izhodnih podatkov sistemov UI; specifikacij o vhodnih podatkih, če je to primerno;
3.
Podrobné informace o monitorování, fungování a kontrole systému AI, zejména pokud jde o: jeho schopnosti a omezení v oblasti výkonnosti, včetně stupňů přesnosti z hlediska konkrétních osob nebo skupin osob, ve vztahu k nimž má být systém používán, a celková očekávaná úroveň přesnosti ve vztahu k zamýšlenému účelu použití; předvídatelné nezamýšlené výsledky a zdroje rizik pro zdraví a bezpečnost, základní práva a diskriminaci s ohledem na zamýšlený účel použití systému AI; opatření lidského dohledu potřebná v souladu s článkem 14, včetně technických opatření zavedených za účelem usnadnění interpretace výstupů systémů AI zavádějícími subjekty; případně specifikace vstupních dat.
4.
opis ustreznosti metrik zmogljivosti za posamezni sistem UI;
4.
Popis vhodnosti metriky výkonnosti pro konkrétní systém AI.
5.
podroben opis sistema obvladovanja tveganja v skladu s členom 9;
5.
Podrobný popis systému řízení rizik v souladu s článkem 9.
6.
opis pomembnih sprememb sistema, ki jih je v njegovem življenjskem ciklu naredil ponudnik;
6.
Popis relevantních změn systému provedených poskytovatelem v průběhu životního cyklu tohoto systému.
7.
seznam harmoniziranih standardov, ki so bili delno ali v celoti uporabljeni in katerih sklici so bili objavljeni v Uradnem listu Evropske unije; kadar taki harmonizirani standardi niso bili uporabljeni, podroben opis rešitev, sprejetih za izpolnitev zahtev iz poglavja III, oddelek 2, vključno s seznamom drugih uporabljenih ustreznih standardov in tehničnih specifikacij;
7.
Seznam harmonizovaných norem použitých v plném rozsahu nebo zčásti, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie; pokud žádné takové harmonizované normy nebyly použity, podrobný popis řešení přijatých za účelem splnění požadavků stanovených v kapitole III oddílu 2, včetně seznamu jiných příslušných norem a technických specifikací, které byly použity.
8.
izvod EU izjave o skladnosti iz člena 47;
8.
Kopii EU prohlášení o shodě uvedeného v článku 47.
9.
podroben opis vzpostavljenega sistema za ocenjevanje zmogljivosti sistema UI v obdobju po dajanju na trg v skladu s členom 72, vključno z načrtom spremljanja po dajanju na trg iz člena 72(3).
9.
Podrobný popis systému zavedeného za účelem hodnocení výkonnosti systému AI po uvedení na trh v souladu s článkem 72, včetně plánu monitorování po uvedení na trh podle čl. 72 odst. 3.
PRILOGA V
PŘÍLOHA V
EU izjava o skladnosti
EU prohlášení o shodě
EU izjava o skladnosti iz člena 47 vsebuje vse naslednje podatke:
EU prohlášení o shodě podle článku 47 obsahuje všechny tyto informace:
1.
ime in vrsto sistema UI ter morebitne dodatne nedvoumne navedbe, ki omogočajo identifikacijo in sledljivost sistema UI;
1.
název a typ systému AI a veškeré další jednoznačné referenční informace, jež umožňují identifikaci a sledovatelnost systému AI;
2.
ime in naslov ponudnika ali, kadar je ustrezno, njegovega pooblaščenega zastopnika;
2.
v relevantních případech jméno nebo název a adresu poskytovatele nebo jeho zplnomocněného zástupce;
3.
izjavo, da je za izdajo EU izjave o skladnosti iz člena 47 odgovoren izključno ponudnik;
3.
uvedení skutečnosti, že EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47 se vydává výlučně na odpovědnost poskytovatele;
4.
izjavo, da je sistem UI v skladu s to uredbo in po potrebi z drugimi določbami ustreznega prava Unije, ki določa izdajanje EU izjave o skladnosti iz člena 47;
4.
uvedení skutečnosti, že systém AI je ve shodě s tímto nařízením a případně s veškerým jiným příslušným právem Unie, v němž je vydávání EU prohlášení o shodě uvedené v článku 47upraveno;
5.
kadar sistem UI vključuje obdelavo osebnih podatkov, izjavo, da je sistem UI skladen z uredbama (EU) 2016/679 in (EU) 2018/1725 ter Direktivo (EU) 2016/680;
5.
pokud systém AI zahrnuje zpracování osobních údajů, prohlášení, že je tento systém AI v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a se směrnicí (EU) 2016/680;
6.
sklice na morebitne uporabljene ustrezne harmonizirane standarde ali druge skupne specifikacije, v zvezi s katerimi je navedena skladnost;
6.
odkazy na veškeré příslušné harmonizované normy, které byly použity, nebo na veškeré další společné specifikace, v souvislosti s nimiž se shoda prohlašuje;
7.
kadar je ustrezno, ime in identifikacijsko številko priglašenega organa, opis postopka ugotavljanja skladnosti in identifikacijo izdanega certifikata;
7.
v relevantních případech název a identifikační číslo oznámeného subjektu, popis postupu posuzování shody a identifikace vydaného certifikátu;
8.
kraj in datum izdaje izjave, ime in funkcijo podpisnika ter navedbo, za koga ali v imenu koga ta oseba podpisuje izjavo, in podpis.
8.
místo a datum vydání prohlášení, jméno a funkce osoby, která je podepsala, a údaj o tom, pro koho nebo jménem koho je tato osoba podepsala, podpis.
PRILOGA VI
PŘÍLOHA VI
Postopek ugotavljanja skladnosti na podlagi notranjega nadzora
Postup posuzování shody založený na interní kontrole
1.
1.
Postopek ugotavljanja skladnosti na podlagi notranjega nadzora je postopek ugotavljanja skladnosti, ki temelji na točkah 2, 3 in 4.
Postupem posuzování shody založeným na interní kontrole se rozumí postup posuzování shody založený na bodech 2, 3 a 4.
2.
2.
Ponudnik preveri, ali je vzpostavljeni sistem upravljanja kakovosti usklajen z zahtevami iz člena 17.
Poskytovatel ověří, že zavedený systém řízení kvality je v souladu s požadavky článku 17.
3.
3.
Ponudnik preuči informacije iz tehnične dokumentacije, da bi ocenil skladnost sistema UI z ustreznimi bistvenimi zahtevami iz poglavja III, oddelek 2.
Poskytovatel přezkoumá informace obsažené v technické dokumentaci za účelem posouzení souladu systému AI s příslušnými základními požadavky stanovenými v kapitole III oddílu 2.
4.
4.
Ponudnik tudi preveri, ali sta postopek zasnove in razvoja sistema UI ter njegovo spremljanje po dajanju na trg iz člena 72 skladna s tehnično dokumentacijo.
Poskytovatel rovněž ověří, že proces návrhu a vývoje systému AI a jeho monitorování po uvedení na trh podle článku 72 odpovídá technické dokumentaci.
PRILOGA VII
PŘÍLOHA VII
Skladnost na podlagi ocene sistema upravljanja kakovosti in ocene tehnične dokumentacije
Shoda založená na posouzení systému řízení kvality a na posouzení technické dokumentace
1. Uvod
1. Úvod
Skladnost na podlagi ocene sistema upravljanja kakovosti in ocene tehnične dokumentacije se ugotovi s postopkom ugotavljanja skladnosti, ki temelji na točkah 2 do 5.
Shodou založenou na posouzení systému řízení kvality a na posouzení technické dokumentace se rozumí postup posuzování shody založený na bodech 2 až 5.
2. Pregled
2. Přehled
Odobreni sistem upravljanja kakovosti za načrtovanje, razvoj in testiranje sistemov UI na podlagi člena 17 se preuči v skladu s točko 3 in je predmet nadzora, kot je določeno v točki 5. Tehnična dokumentacija sistema UI se preuči v skladu s točko 4.
Schválený systém řízení kvality pro návrh, vývoj a testování systémů AI podle článku 17 se zkoumá v souladu s bodem 3 a podléhá dozoru stanovenému v bodě 5. Technická dokumentace systému AI se přezkoumá v souladu s bodem 4.
3. Sistem upravljanja kakovosti
3. Systém řízení kvality
3.1.
Zahtevek ponudnika vključuje:
3.1
Žádost poskytovatele obsahuje:
(a)
ime in naslov ponudnika in, če je zahtevek vložil pooblaščeni zastopnik, tudi njegovo ime in naslov;
a)
jméno nebo název a adresu poskytovatele, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno nebo název a adresu;
(b)
seznam sistemov UI, zajetih v istem sistemu upravljanja kakovosti;
b)
seznam systémů AI, na něž se vztahuje tentýž systém řízení kvality;
(c)
tehnično dokumentacijo za vse sisteme UI, zajete v istem sistemu upravljanja kakovosti;
c)
technickou dokumentaci pro každý ze systémů AI, na nějž se vztahuje tentýž systém řízení kvality;
(d)
dokumentacijo v zvezi s sistemom upravljanja kakovosti, ki zajema vse vidike iz člena 17;
d)
dokumentaci týkající se systému řízení kvality, jež zahrnuje všechny prvky uvedené v článku 17;
(e)
opis postopkov, ki so vzpostavljeni za ohranjanje ustreznosti in učinkovitosti sistema upravljanja kakovosti;
e)
popis postupů zavedených s cílem zajistit, aby systém řízení kvality zůstal v přiměřeném a účinném stavu;
(f)
pisno izjavo, da isti zahtevek ni bil vložen pri nobenem drugem priglašenem organu.
f)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
3.2.
Priglašeni organ oceni sistem upravljanja kakovosti, da ugotovi, ali izpolnjuje zahteve iz člena 17.
3.2
Systém řízení kvality posuzuje oznámený subjekt, který určí, zda systém vyhovuje požadavkům podle článku 17.
Odločitev se uradno sporoči ponudniku ali njegovemu pooblaščenemu zastopniku.
Rozhodnutí se oznámí poskytovateli nebo jeho zplnomocněnému zástupci.
Obvestilo vsebuje ugotovitve ocenjevanja sistema upravljanja kakovosti in obrazloženo odločitev o oceni.
Oznámení obsahuje závěry posouzení systému řízení kvality a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.
3.3.
Ponudnik še naprej izvaja in vzdržuje odobreni sistem upravljanja kakovosti, da ostane ustrezen in učinkovit.
3.3
Schválený systém řízení kvality je poskytovatelem i nadále uplatňován a udržován tak, aby zůstal v přiměřeném a účinném stavu.
3.4.
Ponudnik obvesti priglašeni organ o vseh načrtovanih spremembah odobrenega sistema upravljanja kakovosti ali seznama sistemov UI, zajetih v njem.
3.4
Poskytovatel informuje oznámený subjekt o každé zamýšlené změně schváleného systému řízení kvality nebo seznamu systémů AI, na něž se tento systém řízení kvality vztahuje.
Priglašeni organ pregleda predlagane spremembe in presodi, ali spremenjeni sistem upravljanja kakovosti še naprej izpolnjuje zahteve iz točke 3.2 oziroma ali je potrebna ponovna ocena.
Oznámený subjekt navrhované změny přezkoumá a rozhodne, zda změněný systém řízení kvality i nadále splňuje požadavky podle bodu 3.2, nebo zda je nutné nové posouzení.
Priglašeni organ ponudnika uradno obvesti o svoji odločitvi. Obvestilo vsebuje ugotovitve pregleda sprememb in obrazloženo odločitev o oceni.
Oznámený subjekt oznámí své rozhodnutí poskytovateli. Oznámení obsahuje závěry přezkoumání změn a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.
4. Pregled tehnične dokumentacije
4. Kontrola technické dokumentace
4.1.
Ponudnik poleg zahtevka iz točke 3 pri priglašenem organu, ki ga izbere sam, vloži zahtevek za oceno tehnične dokumentacije v zvezi s sistemom UI, ki ga namerava dati na trg ali v uporabo in ki je zajet v sistemu upravljanja kakovosti iz točke 3.
4.1
Kromě žádosti uvedené v bodě 3 poskytovatel podá oznámenému subjektu dle vlastní volby žádost o posouzení technické dokumentace týkající se systému AI, jejž poskytovatel zamýšlí uvést na trh nebo do provozu a na nějž se vztahuje systém řízení kvality uvedený v bodě 3.
4.2.
Zahtevek vključuje:
4.2
Žádost mimo jiné obsahuje:
(a)
ime in naslov ponudnika;
a)
jméno nebo název a adresu poskytovatele;
(b)
pisno izjavo, da enak zahtevek ni bil predložen nobenemu drugemu priglašenemu organu;
b)
písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu;
(c)
tehnično dokumentacijo iz Priloge IV.
c)
technickou dokumentaci uvedenou v příloze IV.
4.3.
Priglašeni organ pregleda tehnično dokumentacijo. Kadar je primerno in omejeno na to, kar je potrebno za izpolnjevanje njegovih nalog, se priglašenemu organu omogoči neomejen dostop do uporabljenih naborov učnih, validacijskih in testnih podatkov, tudi, kadar je ustrezno in ob uporabi ustreznih varoval, prek API ali z drugimi ustreznimi tehničnimi sredstvi in orodji, ki omogočajo dostop na daljavo.
4.3
Oznámený subjekt technickou dokumentaci přezkoumá. V relevantních případech a v rozsahu omezeném na to, co je nezbytné pro plnění jeho úkolů, je oznámenému subjektu udělen plný přístup k používaným souborům trénovacích, validačních a testovacích dat, a to v příslušných případech a s výhradou bezpečnostních záruk i prostřednictvím aplikačních programovacích rozhraní (API) nebo jiných relevantních technických prostředků a nástrojů umožňujících dálkový přístup.
4.4.
Pri pregledu tehnične dokumentacije lahko priglašeni organ zahteva, da ponudnik predloži dodatna dokazila ali izvede dodatna testiranja, da se omogoči ustrezna ocena skladnosti sistema UI z zahtevami iz poglavja III, oddelek 2. Kadar priglašeni organ ni zadovoljen s testiranji, ki jih je opravil ponudnik, neposredno sam opravi ustrezna testiranja, če je to primerno.
4.4
Při přezkoumávání technické dokumentace může oznámený subjekt požadovat, aby poskytovatel dodal další důkazy nebo provedl další testy s cílem umožnit náležité posouzení shody systému AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddílu 2. Není-li oznámený subjekt s testy provedenými poskytovatelem spokojen, provede odpovídající testy případně přímo sám oznámený subjekt.
4.5.
Potem ko so bili izkoriščeni in so se izkazali za nezadostne vsi drugi razumni načini preverjanja skladnosti, se priglašenemu organu na obrazloženo zahtevo dovoli tudi dostop do učnih in naučenih modelov sistema UI, vključno z njegovimi relevantnimi parametri, kadar je to potrebno za oceno skladnosti visokotveganega sistema UI z zahtevami iz naslova III, poglavje 2. Za tak dostop se uporablja veljavno pravo Unije in nacionalno pravo o intelektualni lastnini in poslovnih skrivnostih.
4.5
Je-li to nezbytné k posouzení shody vysoce rizikového systému AI s požadavky stanovenými v kapitole III oddílu 2, je poté, co byly vyčerpány a ukázaly se jako nedostatečné všechny ostatní přiměřené způsoby ověřování shody, a na základě odůvodněné žádosti poskytnut oznámenému subjektu přístup také k tréninkovým a trénovaným modelům systému AI, včetně jeho příslušných parametrů. Tento přístup podléhá stávajícímu právu Unie v oblasti duševního vlastnictví a obchodních tajemství.
4.6.
Odločitev priglašenega organa se uradno sporoči ponudniku ali njegovemu pooblaščenemu zastopniku. Obvestilo vsebuje ugotovitve ocenjevanja tehnične dokumentacije in obrazloženo odločitev o oceni.
4.6
Rozhodnutí oznámeného subjektu se oznámí poskytovateli nebo jeho zplnomocněnému zástupci. Oznámení obsahuje závěry posouzení technické dokumentace a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.
Kadar je sistem UI skladen z zahtevami iz poglavja III, oddelek 2, priglašeni organ izda certifikat Unije o oceni tehnične dokumentacije. V certifikatu so navedeni ime in naslov ponudnika, ugotovitve pregleda, morebitni pogoji za njegovo veljavnost in podatki, potrebni za identifikacijo sistema UI.
Pokud je systém AI ve shodě s požadavky stanovenými v kapitole III oddílu 2, oznámený subjekt vydá certifikát Unie posouzení technické dokumentace. Certifikát obsahuje jméno nebo název a adresu poskytovatele, závěry přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu (existují-li) a údaje nezbytné k identifikaci systému AI.
V certifikatu in njegovih prilogah so navedene vse potrebne informacije za oceno skladnosti sistema UI in, kadar je ustrezno, nadzor sistema UI med uporabo.
Certifikát a jeho přílohy obsahuje všechny příslušné informace, jež umožňují vyhodnotit shodu systému AI a v relevantních případech zkontrolovat systém AI při používání.
Kadar sistem UI ni skladen z zahtevami iz poglavja III, oddelek 2, priglašeni organ zavrne izdajo certifikata Unije o oceni tehnične dokumentacije ter o tem obvesti vlagatelja in svojo zavrnitev podrobno utemelji.
Pokud systém AI není ve shodě s požadavky stanovenými v kapitole III oddílu 2, oznámený subjekt odmítne certifikát Unie posouzení technické dokumentace vydat a informuje o této skutečnosti žadatele s uvedením podrobných důvodů svého odmítnutí.
Kadar sistem UI ne izpolnjuje zahtev glede podatkov, uporabljenih za njegovo učenje, bo pred zahtevkom za novo ugotavljanje skladnosti potrebno ponovno učenje sistema UI. V tem primeru obrazložena odločitev priglašenega organa o oceni, s katero zavrne izdajo certifikata Unije o oceni tehnične dokumentacije, vsebuje specifične premisleke glede kakovosti podatkov, uporabljenih za učenje sistema UI, zlasti glede razlogov za neskladnost.
Pokud systém AI nesplňuje požadavek týkající se dat použitých za účelem jeho trénování, před podáním žádosti o nové posouzení shody bude třeba opětovné trénování. V tomto případě odůvodněné rozhodnutí o posouzení, ve kterém oznámený subjekt odmítl vydat certifikát Unie posouzení technické dokumentace, obsahuje konkrétní vyjádření ke kvalitě dat použitých za účelem trénování systému AI, a zejména o důvodech neshody.
4.7.
Vsako spremembo sistema UI, ki bi lahko vplivala na njegovo skladnost z zahtevami ali predvidenim namenom, oceni priglašeni organ, ki je izdal certifikat Unije o oceni tehnične dokumentacije. Ponudnik obvesti ta priglašeni organ o svoji nameri, da bo uvedel katero koli od navedenih sprememb, obvesti pa ga tudi, če drugače izve za uvedbo takih sprememb. Priglašeni organ oceni načrtovane spremembe in odloči, ali je zaradi njih potrebno novo ugotavljanje skladnosti v skladu s členom 43(4) oziroma ali bi zadostovala dopolnitev certifikata Unije o oceni tehnične dokumentacije. V slednjem primeru priglašeni organ oceni spremembe, uradno obvesti ponudnika o svoji odločitvi in mu, kadar so spremembe odobrene, izda dopolnilo certifikata Unije o oceni tehnične dokumentacije.
4.7
Veškeré změny systému AI, jež by mohly ovlivnit shodu systému AI s požadavky nebo se zamýšleným účelem jeho použití, posoudí oznámený subjekt, který vydal certifikát Unie posouzení technické dokumentace. Poskytovatel tento oznámený subjekt informuje o svém záměru zavést jakékoli z výše uvedených změn nebo o skutečnosti, že se o výskytu těchto změn dozvěděl jiným způsobem. Oznámený subjekt zamýšlené změny posoudí a rozhodne, zda uvedené změny vyžadují nové posouzení shody v souladu s čl. 43 odst. 4, nebo zda je lze vyřešit dodatkem k certifikátu Unie posouzení technické dokumentace. Ve druhém z výše uvedených případů oznámený subjekt dané změny posoudí, informuje poskytovatele o svém rozhodnutí a v případě schválení změn mu vydá dodatek k certifikátu Unie posouzení technické dokumentace.
5. Nadzor odobrenega sistema upravljanja kakovosti
5. Dozor nad schváleným systémem řízení kvality
5.1.
Namen nadzora, ki ga izvaja priglašeni organ iz točke 3, je zagotoviti, da ponudnik ustrezno izpolnjuje pogoje odobrenega sistema upravljanja kakovosti.
5.1
Účelem dozoru prováděného oznámeným subjektem uvedeným v bodě 3 je ujistit se, že poskytovatel řádně splňuje podmínky schváleného systému řízení kvality.
5.2.
Za namene ocene ponudnik priglašenemu organu omogoči dostop do prostorov, v katerih potekajo zasnova, razvoj in testiranje sistemov UI. Poleg tega mu posreduje vse potrebne informacije.
5.2
Pro účely posouzení poskytovatel oznámenému subjektu umožní přístup do prostor, kde se uskutečňuje návrh, vývoj a testování systémů AI. Poskytovatel dále s oznámeným subjektem sdílí veškeré potřebné informace.
5.3.
Priglašeni organ opravlja redne revizije, s čimer zagotovi, da ponudnik vzdržuje in izvaja sistem upravljanja kakovosti, poročila o teh revizijah pa predloži ponudniku. V okviru teh revizij lahko priglašeni organ izvede dodatna testiranja sistemov UI, za katere je bil izdan certifikat Unije o oceni tehnične dokumentacije.
5.3
Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že poskytovatel systém řízení jakosti udržuje a používá, a předkládá poskytovateli zprávu o auditu. V souvislosti s těmito audity může oznámený subjekt provést další testy systémů AI, pro něž byl vydán certifikát Unie posouzení technické dokumentace.
PRILOGA VIII
PŘÍLOHA VIII
Informacije, ki se predložijo ob registraciji visokotveganih sistemov UI v skladu s členom 49
Informace předkládané při registraci vysoce rizikových systémů AI v souladu s článkem 49
Oddelek A – Informacije, ki jih predložijo ponudniki visokotveganih sistemov UI v skladu s členom 49(1)
Oddíl A – Informace, které předkládají poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI v souladu s čl. 49 odst. 1
V zvezi z visokotveganimi sistemi UI, ki se registrirajo v skladu s členom 49(1), se predložijo in nato posodabljajo naslednje informacije:
V souvislosti s vysoce rizikovými systémy AI, jež mají být registrovány v souladu s čl. 49 odst. 1, jsou poskytnuty a poté průběžně aktualizovány tyto informace:
1.
ime, naslov in kontaktni podatki ponudnika;
1.
jméno, adresa a další kontaktní údaje poskytovatele;
2.
kadar informacije predloži druga oseba v imenu ponudnika: ime, naslov in kontaktni podatki te osebe;
2.
pokud informace předkládá jiná osoba jménem poskytovatele, jméno nebo název, adresa a další kontaktní údaje této osoby;
3.
ime, naslov in kontaktni podatki pooblaščenega zastopnika, kadar je ustrezno;
3.
v relevantních případech jméno nebo název, adresa a kontaktní údaje zplnomocněného zástupce;
4.
trgovsko ime sistema UI ter morebitne dodatne nedvoumne navedbe, ki omogočajo identifikacijo in sledljivost sistema UI;
4.
obchodní název systému AI a veškeré další jednoznačné referenční informace, jež umožňují identifikaci a sledovatelnost systému AI;
5.
opis predvidenega namena sistema UI ter komponent in funkcij, podprtih s tem sistemom UI;
5.
popis zamýšleného účelu systému AI a součástí a funkcí podporovaných tímto systémem AI;
6.
kratek in jedrnat opis informacij, ki jih uporablja sistem (podatki, vhodni podatki), in logike delovanja sistema;
6.
základní a stručný popis informací používaných systémem (data, vstupy) a způsobu jeho fungování;
7.
status sistema UI (na trgu ali v uporabi; ni več na trgu/v uporabi, odpoklican);
7.
status systému AI (na trhu nebo v provozu; již ne na trhu nebo v provozu, stažen z oběhu);
8.
vrsta, številka in datum izteka veljavnosti certifikata, ki ga je izdal priglašeni organ, ter ime ali identifikacijska številka tega priglašenega organa, kadar je ustrezno;
8.
typ, číslo a datum použitelnosti certifikátu vydaného oznámeným subjektem a případně název nebo identifikační číslo tohoto oznámeného subjektu;
9.
skeniran izvod certifikata iz točke 8, kadar je ustrezno;
9.
případně naskenovaná kopie certifikátu uvedeného v bodě 8;
10.
imena vse držav članic, v katerih je bil sistem UI dan na trg ali v uporabo oziroma je bila omogočena njegova dostopnost v Uniji;
10.
všechny členské státy, v nichž byl systém AI uveden na trh, uveden do provozu nebo zpřístupněn v Unii;
11.
izvod EU izjave o skladnosti iz člena 47;
11.
kopie EU prohlášení o shodě podle článku 47;
12.
elektronska navodila za uporabo; te informacije se ne predložijo za visokotvegane sisteme UI na področjih preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ali migracij, azila in upravljanja nadzora meje iz Priloge III, točke 1, 6 in 7;
12.
elektronický návod k použití; tyto informace nelze uvádět u vysoce rizikových systémů AI v oblastech vymáhání práva nebo migrace, azylu a řízení správy hranic uvedených v příloze III bodech 1, 6 a 7;
13.
URL za dodatne informacije (neobvezno).
13.
internetová adresa pro doplňující informace (nepovinné);
Oddelek B – Informacije, ki jih predložijo ponudniki visokotveganih sistemov UI v skladu s členom 49(2)
Oddíl B – Informace, které předkládají poskytovatelé vysoce rizikových systémů AI v souladu s čl. 49 odst. 2
V zvezi z visokotveganimi sistemi UI, ki se registrirajo v skladu s členom 49(2), se predložijo in nato posodabljajo naslednje informacije:
V souvislosti s vysoce rizikovými systémy AI, jež mají být registrovány v souladu s čl. 49 odst. 2, jsou poskytnuty a poté průběžně aktualizovány tyto informace:
1.
ime, naslov in kontaktni podatki ponudnika;
1.
jméno, adresa a další kontaktní údaje poskytovatele;
2.
kadar informacije predloži druga oseba v imenu ponudnika: ime, naslov in kontaktni podatki te osebe;
2.
pokud informace předkládá jiná osoba jménem poskytovatele, jméno, adresa a další kontaktní údaje této osoby;
3.
ime, naslov in kontaktni podatki pooblaščenega zastopnika, kadar je ustrezno;
3.
v relevantních případech jméno, adresa a kontaktní údaje zplnomocněného zástupce;
4.
trgovsko ime sistema UI ter morebitne dodatne nedvoumne navedbe, ki omogočajo identifikacijo in sledljivost sistema UI;
4.
obchodní název systému AI a veškeré další jednoznačné referenční informace, jež umožňují identifikaci a sledovatelnost systému AI;
5.
opis predvidenega namena sistema UI;
5.
popis zamýšleného účelu použití systému AI;
6.
pogoj ali pogoji iz člena 6(3), na podlagi katerih sistem UI ne šteje za visokotvegani;
6.
podmínky nebo podmínky podle čl. 6 odst. 3, na jejichž základě není systém AI považován za vysoce rizikový;
7.
kratek povzetek razlogov, na podlagi katerih sistem UI pri uporabi postopka iz člena 6(3) ne šteje za visokotvegan;
7.
stručné shrnutí důvodů, na jejichž základě není systém AI při uplatnění postupu podle čl. 6 odst. 3 považován za vysoce rizikový;
8.
status sistema UI (na trgu ali v uporabi; ni več na trgu/v uporabi, odpoklican);
8.
status systému AI (na trhu nebo v provozu; již ne na trhu nebo v provozu, stažen z oběhu);
9.
imena vseh držav članic, v katerih je bil sistem UI dan na trg ali v uporabo oziroma je bila omogočena njegova dostopnost v Uniji.
9.
všechny členské státy, v nichž byl systém AI uveden na trh, uveden do provozu nebo zpřístupněn v Unii.
Oddelek C – Informacije, ki jih predložijo uvajalci visokotveganih sistemov UI v skladu s členom 49(3)
Oddíl C – Informace, které předkládají subjekty zavádějící vysoce rizikové systémy AI v souladu s čl. 49 odst. 3
V zvezi z visokotveganimi sistemi UI, ki se registrirajo v skladu s členom 49(3), se predložijo in nato posodabljajo naslednje informacije:
V souvislosti s vysoce rizikovými systémy AI, jež mají být registrovány v souladu s čl. 49 odst. 3, jsou poskytnuty a poté průběžně aktualizovány tyto informace:
1.
ime, naslov in kontaktni podatki uvajalca;
1.
jméno, adresa a další kontaktní údaje zavádějícího subjektu;
2.
ime, naslov in kontaktni podatki osebe, ki posreduje informacije v imenu uvajalca;
2.
jméno, adresa a další kontaktní údaje osoby předkládající informace jménem zavádějícího subjektu;
3.
URL naslov vnosa sistema UI v podatkovno zbirko EU, za katerega poskrbi njegov ponudnik;
3.
internetová adresa záznamu systému AI v databázi EU ze strany jeho poskytovatele;
4.
povzetek ugotovitev ocene učinka v zvezi s temeljnimi pravicami, ki se opravi v skladu s členom 27;
4.
shrnutí zjištění posouzení dopadů na základní práva provedeného v souladu s článkem 27;
5.
kadar je ustrezno, povzetek ocene učinka v zvezi z varstvom podatkov, izvedene v skladu s členom 35 Uredbe (EU) 2016/679 ali členom 27 Direktive (EU) 2016/680, kot je določeno v členu 26(8) te uredbe.
5.
shrnutí posouzení vlivu na ochranu osobních údajů provedeného v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2016/679 nebo článkem 27 směrnice (EU) 2016/680, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 8 tohoto nařízení, je-li to relevantní.
PRILOGA IX
PŘÍLOHA IX
Informacije, ki se predložijo ob registraciji visokotveganih sistemov UI v zvezi s testiranjem v realnih razmerah v skladu s členom 60
Informace předkládané při registraci vysoce rizikových systémů AI uvedených v příloze III týkající se testování v reálných podmínkách v souladu s článkem 60
V zvezi s testiranjem v realnih razmerah, ki se registrira v skladu s členom 60, se predložijo in nato posodabljajo naslednje informacije:
V souvislosti s testováním v reálných podmínkách, jež má být registrováno v souladu s článkem 60, se poskytují a poté průběžně aktualizují tyto informace:
1.
vseevropska enotna identifikacijska številka testiranja v realnih razmerah;
1.
celounijní jedinečné identifikační číslo testování v reálných podmínkách;
2.
ime in kontaktni podatki ponudnika ali potencialnega ponudnika in uvajalcev, ki sodelujejo pri testiranju v realnih razmerah;
2.
jméno nebo název a kontaktní údaje poskytovatele nebo potenciálního poskytovatele a zavádějících subjektů zapojených do testování v reálných podmínkách;
3.
kratek opis sistema UI, njegov predvideni namen in druge informacije, potrebne za identifikacijo sistema;
3.
stručný popis systému AI, jeho zamýšlený účel a další informace nezbytné pro identifikaci systému;
4.
povzetek glavnih značilnosti načrta za testiranje v realnih razmerah;
4.
souhrn hlavních charakteristik plánu testování v reálných podmínkách;
5.
informacije o začasni ali dokončni ustavitvi testiranja v realnih razmerah.
5.
informace týkající se pozastavení nebo ukončení testování v reálných podmínkách.
PRILOGA X
PŘÍLOHA X
Zakonodajni akti Unije o obsežnih informacijskih sistemih s področja svobode, varnosti in pravice
Právní předpisy Unie o rozsáhlých informačních systémech v prostoru svobody, bezpečnosti a práva
1. Schengenski informacijski sistem
1. Schengenský informační systém
(a)
Uredba (EU) 2018/1860 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 28. novembra 2018 o uporabi schengenskega informacijskega sistema za vračanje nezakonito prebivajočih državljanov tretjih držav (UL L 312, 7.12.2018, str. 1);
a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1)
(b)
Uredba (EU) 2018/1861 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 28. novembra 2018 o vzpostavitvi, delovanju in uporabi schengenskega informacijskega sistema (SIS) na področju mejnih kontrol, o spremembi Konvencije o izvajanju Schengenskega sporazuma ter o spremembi in razveljavitvi Uredbe (ES) št. 1987/2006 (UL L 312, 7.12.2018, str. 14);
b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14)
(c)
Uredba (EU) 2018/1862 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 28. novembra 2018 o vzpostavitvi, delovanju in uporabi schengenskega informacijskega sistema (SIS) na področju policijskega sodelovanja in pravosodnega sodelovanja v kazenskih zadevah, o spremembi in razveljavitvi Sklepa Sveta 2007/533/PNZ ter o razveljavitvi Uredbe (ES) št. 1986/2006 Evropskega parlamenta in Sveta in Sklepa Komisije 2010/261/EU (UL L 312, 7.12.2018, str. 56).
c)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56)
2. Vizumski informacijski sistem
2. Vízový informační systém
(a)
Uredba (EU) 2021/1133 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 7. julija 2021 o spremembi uredb (EU) št. 603/2013, (EU) 2016/794, (EU) 2018/1862, (EU) 2019/816 in (EU) 2019/818 v zvezi z določitvijo pogojev za dostop do drugih informacijskih sistemov EU za namene Vizumskega informacijskega sistema (UL L 248, 13.7.2021, str. 1).
a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1133 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 603/2013, (EU) 2016/794, (EU) 2018/1862, (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup k jiným informačním systémům EU pro účely Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 1)
(b)
Uredba (EU) 2021/1134 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 7. julija 2021 o spremembi uredb (ES) št. 767/2008, (ES) št. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 in (EU) 2019/1896 Evropskega parlamenta in Sveta ter razveljavitvi Odločbe Sveta 2004/512/ES in Sklepa Sveta 2008/633/PNZ zaradi reforme Vizumskega informacijskega sistema (UL L 248, 13.7.2021, str. 11).
b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1134 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 11)
3. Eurodac
3. Systém Eurodac
Uredba (EU) 2024/1358 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 14. maja 2024 o vzpostavitvi sistema Eurodac za primerjavo biometričnih podatkov zaradi učinkovite uporabe Uredbe (EU) 2024/1315 [uredba o upravljanju azila in migracij], Uredbe (EU) 2024/1350 [uredba o preselitvi] in Direktive 2001/55/ES [Direktiva o začasni zaščiti] za ugotavljanje istovetnosti nezakonito prebivajočih državljanov tretjih držav ali oseb brez državljanstva ter o zahtevah za primerjavo s podatki iz sistema Eurodac, ki jih vložijo organi kazenskega pregona držav članic in Europol za namene kazenskega pregona, ter o spremembi uredb (EU) 2018/1240 in (EU) 2019/818 ter razveljavitvi Uredbe (EU) št. 603/2013 Evropskega parlamenta in Sveta (UL L, 2024/1358, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1358/oj).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1358 ze dne 14. května 2024 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1315 a (EU) 2024/1350 a směrnice Rady 2001/55/ES a za účelem identifikace neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetí země a osob bez státní příslušnosti, o podávání žádostí donucovacích orgánů členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (Úř. věst. L, 2024/1358, 22.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1358/oj).
4. Sistem vstopa/izstopa
4. Systém vstupu/výstupu
Uredba (EU) 2017/2226 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 30. novembra 2017 o vzpostavitvi sistema vstopa/izstopa (SVI) za evidentiranje podatkov o vstopu in izstopu ter podatkov o zavrnitvi vstopa državljanov tretjih držav pri prehajanju zunanjih meja držav članic in določitvi pogojev za dostop do SVI zaradi preprečevanja, odkrivanja in preiskovanja kaznivih dejanj ter o spremembi Konvencije o izvajanju Schengenskega sporazuma in uredb (ES) št. 767/2008 ter (EU) št. 1077/2011 (UL L 327, 9.12.2017, str. 20).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20)
5. Evropski sistem za potovalne informacije in odobritve
5. Evropský systém pro cestovní informace a povolení
(a)
Uredba (EU) 2018/1240 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 12. septembra 2018 o vzpostavitvi Evropskega sistema za potovalne informacije in odobritve (ETIAS) ter spremembi uredb (EU) št. 1077/2011, (EU) št. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 in (EU) 2017/2226 (UL L 236, 19.9.2018, str. 1);
a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1)
(b)
Uredba (EU) 2018/1241 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 12. septembra 2018 o spremembi Uredbe (EU) 2016/794 za namene vzpostavitve Evropskega sistema za potovalne informacije in odobritve (ETIAS) (UL L 236, 19.9.2018, str. 72).
b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1241 ze dne 12. září 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794 za účelem zřízení Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 72)
6. Evropski informacijski sistem kazenskih evidenc za državljane tretjih držav in osebe brez državljanstva
6. Evropský informační systém rejstříků trestů státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti
Uredba (EU) 2019/816 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 17. aprila 2019 o vzpostavitvi centraliziranega sistema za določitev držav članic, ki imajo informacije o obsodbah državljanov tretjih držav in oseb brez državljanstva (sistem ECRIS-TCN), z namenom dopolnitve evropskega informacijskega sistema kazenskih evidenc ter o spremembi Uredbe (EU) 2018/1726 (UL L 135, 22.5.2019, str. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1)
7. Interoperabilnost
7. Interoperabilita
(a)
Uredba (EU) 2019/817 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 20. maja 2019 o vzpostavitvi okvira za interoperabilnost informacijskih sistemov EU na področju meja in vizumov ter spremembi uredb (ES) št. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 in (EU) 2018/1861 Evropskega parlamenta in Sveta ter Odločbe Sveta 2004/512/ES in Sklepa Sveta 2008/633/PNZ (UL L 135, 22.5.2019, str. 27);
a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27)
(b)
Uredba (EU) 2019/818 Evropskega parlamenta in Sveta z dne 20. maja 2019 o vzpostavitvi okvira za interoperabilnost informacijskih sistemov EU na področju policijskega in pravosodnega sodelovanja, azila ter migracij in spremembi uredb (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 ter (EU) 2019/816 (UL L 135, 22.5.2019, str. 85).
b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).
PRILOGA XI
PŘÍLOHA XI
Tehnična dokumentacija iz člena 53(1), točka (a) – tehnična dokumentacija za ponudnike modelov UI za splošne namene
Technická dokumentace podle čl. 53 odst. 1 písm. a) – technická dokumentace pro poskytovatele obecných modelů AI
Oddelek 1
Oddíl 1
Informacije, ki jih predložijo vsi ponudniki modelov UI za splošne namene
Informace, které poskytují všichni poskytovatelé obecných modelů AI
Tehnična dokumentacija iz člena 53(1), točka (a), vsebuje vsaj naslednje informacije, odvisno od velikosti in profila tveganja modela:
Technická dokumentace podle čl. 53 odst. 1 písm. a) obsahuje v závislosti na velikosti a rizikovém profilu daného modelu alespoň tyto informace:
1.
splošni opis modela UI za splošne namene, vključno z:
1.
Obecný popis obecného modelu AI zahrnující:
(a)
nalogami, ki naj bi jih model opravljal, ter vrsto in naravo sistemov UI, v katere se lahko vključi;
a)
úkoly, které má model plnit, a druh a povahu systémů AI, do nichž může být začleněn;
(b)
veljavnimi politikami glede sprejemljive uporabe;
b)
použitelná pravidla přijatelného způsobu užívání;
(c)
datumom, na katerega je bil objavljen, in metodami distribucije;
c)
datum zpřístupnění a způsoby distribuce;
(d)
arhitekturo in številom parametrov;
d)
architekturu a počet parametrů;
(e)
načinom (npr. besedilo, slika) ter obliko vhodnih in izhodnih podatkov;
e)
modalitu (např. text, obrázek) a formát vstupů a výstupů;
(f)
licenco;
f)
licenci.
2.
podrobni opis elementov modela iz točke 1 in ustrezne informacije o postopku razvoja, vključno z naslednjimi elementi:
2.
Podrobný popis prvků modelu podle bodu 1 a relevantní informace o procesu vývoje, včetně těchto prvků:
(a)
tehničnimi sredstvi (npr. navodila za uporabo, infrastruktura, orodja), potrebnimi za vključitev modela UI za splošne namene v sisteme UI;
a)
technické prostředky (např. návod k použití, infrastruktura, nástroje) nezbytné pro začlenění obecného modelu AI do systémů AI;
(b)
specifikacijami zasnove modela in postopkom učenja, vključno z metodologijami in tehnikami učenja, ključnimi odločitvami glede zasnove, tudi utemeljitev in predpostavke; informacijami o tem, kaj naj bi model optimiziral in kako pomembni so različni parametri, kot je ustrezno;
b)
specifikace návrhu modelu a postup trénování, včetně metodik a technik trénování, klíčové volby uplatněné v návrhu, včetně odůvodnění a výchozích předpokladů; co má model optimalizovat a případně relevantnost jednotlivých parametrů;
(c)
informacijami o podatkih, uporabljenih za učenje, testiranje in validacijo, kadar je primerno, vključno z vrsto in izvorom podatkov ter metodologijami urejanja (npr. čiščenje, filtriranje itd.), številom podatkovnih točk, njihovim obsegom in glavnimi značilnostmi; načinom pridobitve in izbire podatkov ter po potrebi vsemi drugimi ukrepi za odkrivanje neprimernosti virov podatkov in metod za zaznavanje prepoznavnih pristranskosti;
c)
informace o datech použitých pro trénování, testování a případně validaci, včetně druhu a původu dat a metodik kurátorství dat (např. čištění, filtrování atd.), počtu datových bodů, jejich rozsahu a hlavních charakteristik; jak byla data získána a vybrána, jakož i veškerá další opatření ke zjištění nevhodnosti zdrojů dat a metod pro odhalování identifikovatelných zkreslení, je-li to relevantní;
(d)
računalniškimi viri, ki se uporabljajo za učenje modela (npr. število operacij s plavajočo vejico), čas učenja in druge pomembne podrobnosti v zvezi z učenjem;
d)
výpočetní zdroje použité k trénování modelu (např. počet operací s pohyblivou řádovou čárkou), doba trénování a další relevantní podrobnosti týkající se trénování;
(e)
znano ali ocenjeno energetsko porabo modela.
e)
známá nebo odhadovaná spotřeba energie u daného modelu.
Kadar energetska poraba modela iz točke (e) ni znana, lahko energetska poraba temelji na informacijah o uporabljenih računalniških virih.
Pokud jde o písmeno e), pokud není spotřeba energie u daného modelu známa, mohou být údaje o ní založeny na informacích o použitých výpočetních zdrojích.
Oddelek 2
Oddíl 2
Dodatne informacije, ki jih predložijo ponudniki modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem
Dodatečné informace, jež poskytují poskytovatelé obecných modelů AI se systémovým rizikem
1.
podrobni opis strategij ocenjevanja, vključno z rezultati ocenjevanja, na podlagi razpoložljivih javnih protokolov in orodij za ocenjevanje ali drugih metodologij za ocenjevanje. Strategije ocenjevanja vključujejo merila za ocenjevanje, metrike in metodologijo za opredelitev omejitev;
1.
Podrobný popis hodnotících strategií, včetně výsledků hodnocení, na základě dostupných veřejných hodnotících protokolů a nástrojů či jiných metodik hodnocení. Hodnotící strategie zahrnují hodnotící kritéria, metriky a metodiku pro identifikaci omezení.
2.
kadar je ustrezno, podrobni opis ukrepov, sprejetih za izvajanje notranjega in/ali zunanjega preskušanja po načelu kontradiktornosti (npr. etični heking) in prilagoditve modela, vključno z uskladitvami in izpopolnitvami;
2.
Případně podrobný popis opatření zavedených za účelem provedení interního nebo externího kontradiktorního testování (např. červené týmy), úprav modelů, včetně sladění a doladění.
3.
kadar je ustrezno, podrobni opis arhitekture sistema, ki pojasnjuje, kako se sestavni deli programske opreme medsebojno nadgrajujejo ali navezujejo in kako so vključeni v celotno obdelavo.
3.
Případně podrobný popis architektury systému vysvětlující, jak na sebe komponenty softwaru vzájemně navazují nebo jak se navzájem doplňují a jak jsou integrovány do celkového zpracování.
PRILOGA XII
PŘÍLOHA XII
Informacije o preglednosti iz člena 53(1), točka (b) – tehnična dokumentacija, ki jo ponudniki modelov UI za splošne namene dajo na razpolago ponudnikom nižje v verigi, ki model vključijo v svoj sistem UI
Informace pro zajištění transparentnosti podle čl. 53 odst. 1 písm. b) – technická dokumentace pro poskytovatele obecných modelů AI poskytovaná navazujícím poskytovatelům, kteří model začleňují do svého systému AI
Informacije iz člena 53(1), točka (b), vsebujejo vsaj naslednje:
Informace uvedené v čl. 53 odst. 1 písm. b) obsahují alespoň tyto údaje:
1.
splošni opis modela UI za splošne namene, vključno z:
1.
Obecný popis obecného modelu AI zahrnující:
(a)
nalogami, ki naj bi jih model opravljal, ter vrsto in naravo sistemov UI, v katere se lahko vključi;
a)
úkoly, které má model plnit, a druh a povahu systémů AI, do nichž může být začleněn;
(b)
veljavnimi politikami glede sprejemljive uporabe;
b)
použitelná pravidla přijatelného způsobu užívání;
(c)
datumom, na katerega je bil objavljen, in metodami distribucije;
c)
datum zpřístupnění a způsoby distribuce;
(d)
opisom, na kakšen način je model v interakciji s strojno ali programsko opremo, ki ni del samega modela, ali na kakšen način bi se lahko uporabljal za takšno interakcijo, kadar je ustrezno;
d)
informace o tom, jak model interaguje s hardwarem nebo softwarem, který není součástí samotného modelu, nebo jak může v relevantních případech být za účelem interakce s nimi použit;
(e)
različicami ustrezne programske opreme, povezane z uporabo modela UI za splošne namene, kadar je to ustrezno;
e)
případně verze relevantního softwaru související s používáním obecného modelu AI;
(f)
arhitekturo in številom parametrov;
f)
architekturu a počet parametrů;
(g)
načinom (npr. besedilo, slika) ter obliko vhodnih in izhodnih podatkov;
g)
modalitu (např. text, obrázek) a formát vstupů a výstupů;
(h)
licenco za model;
h)
licenci pro daný model.
2.
opis elementov modela in postopka za njegov razvoj, vključno s:
2.
Popis prvků modelu a procesu jeho vývoje zahrnující:
(a)
tehničnimi sredstvi (npr. navodila za uporabo, infrastruktura, orodja), potrebnimi za vključitev modela UI za splošne namene v sisteme UI;
a)
technické prostředky (např. návod k použití, infrastruktura, nástroje) nezbytné pro začlenění obecného modelu AI do systémů AI;
(b)
načinom (npr. besedilo, slika itd.) ter obliko vhodnih in izhodnih podatkov, pa tudi njihovo največjo velikostjo (npr. dolžina vsebinskega okna itd.);
b)
modalitu (např. text, obrázek atd.) a formát vstupů a výstupů a jejich maximální velikost (např. délka kontextového okna atd.);
(c)
informacijami o podatkih, uporabljenih za učenje, testiranje in validacijo, kadar je primerno, vključno z vrsto in izvorom podatkov ter metodologijami urejanja.
c)
informace o datech použitých pro trénování, testování a validaci, je-li to relevantní, včetně druhu a původu dat a metodik kurátorství.
PRILOGA XIII
PŘÍLOHA XIII
Merila za označitev modelov UI za splošne namene s sistemskim tveganjem iz člena 51
Kritéria pro určování obecných modelů AI se systémovým rizikem podle článku 51
Pri ugotavljanju, ali ima model UI za splošne namene zmogljivosti ali vpliv, enakovredne tistim iz člena 51(1), točka (a), Komisija upošteva naslednja merila:
Aby určila, zda má obecný model AI schopnosti nebo dopad rovnocenný těm, které jsou stanoveny v čl. 51 odst. 1 písm. a), zohlední Komise tato kritéria:
(a)
število parametrov modela;
a)
počet parametrů modelu;
(b)
kakovost ali velikost nabora podatkov, merjeno na primer z žetoni;
b)
kvalita nebo velikost datového souboru, měřená například prostřednictvím tokenů;
(c)
količino izračuna, uporabljeno za učenje modela, merjeno z operacijami s plavajočo vejico ali izraženo s kombinacijo drugih spremenljivk, kot so ocenjeni stroški učenja, predvideni čas, potreben za učenje, ali ocenjena poraba energije za učenje;
c)
množství výpočetních operací použitých pro trénování modelu, měřená ve operacích s pohyblivou řádovou čárkou nebo uvedená jako kombinace jiných proměnných, jako jsou odhadované náklady na trénování, odhadovaná doba potřebná pro trénování nebo odhadovaná spotřeba energie pro účely trénování;
(d)
vhodne in izhodne načine modela, kot so besedilo v besedilo (veliki jezikovni modeli), besedilo v podobo, večmodalnost in najsodobnejši pragovi za določanje zmogljivosti z visoko učinkovitostjo za vsak način, ter posebna vrsta vhodnih in izhodnih podatkov (npr. biološka zaporedja);
d)
modality vstupů a výstupů modelu, jako je „z textu na text“ (velké jazykové modely), „z textu na obrázek“, multimodalita a nejmodernější prahové hodnoty pro určení schopností s velkým dopadem pro jednotlivé modality a konkrétní druh vstupů a výstupů (např. biologické sekvence);
(e)
merila uspešnosti in ocenjevanja zmogljivosti modela, vključno z upoštevanjem števila nalog brez dodatnega učenja, prilagodljivostjo za učenje novih, različnih nalog, njegovo stopnjo avtonomije in nadgradljivosti ter orodji, do katerih ima dostop;
e)
referenční hodnoty a hodnocení schopností modelu, včetně zohlednění počtu úkolů bez dodatečného trénování, schopnosti učit se novým, odlišným úkolům, míry jeho autonomie a škálovatelnosti a nástrojů, k nimž má přístup;
(f)
ali ima velik vpliv na notranji trg zaradi svojega dosega, na katerega se domneva, ko je bil dan na voljo vsaj 10 000 registriranim poslovnim uporabnikom s sedežem v Uniji;
f)
zda má z důvodu svého dosahu velký dopad na vnitřní trh, což se předpokládá, pokud je zpřístupněn alespoň 10 000 registrovaných podnikatelských uživatelů usazených v Unii;
(g)
število registriranih končnih uporabnikov.
g)
počet registrovaných koncových uživatelů.
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj
ISSN 1977-0804 (electronic edition)
ISSN 1977-0626 (electronic edition)